A těch úrazů na tomto typu vozíků.

BmbČ: No, o těch bych mohl také vyprávět...

Taky jsem si zajezdil, i když ne na drážní. Tahali jsme s ní i vlek od traktoru a když za ještěrku ještě přivážete paleťák s naloženou tunou materiálu a kolegou ... to je pak dílo .

Besipa na vás :D

Dnes je výročí 115 let od postavení první parní lokomotivy v Čechách – slavná NAZDAR ř. 97 byla postavena v roce 1900.
Poraďte mi prosím – marně na webu sháním jakékoliv informace přímo o tomto stroji, popř. této slavnostní události. Samozřejmě mám knížku "Česká stavba", ale jde mi o sdíletelný nebo volně přístupný obsah, na který bych mohl někde dál na webu odkázat. Fotka nazdárku není ani na wikipedii, ani na stránkách věnujících se Třistadesítkám.. Díky za radu [happy]

Fotka je třeba zde.

Kubrt: Díky moc

Známý si koupil v antikvariátě nějakou knížku z 30. let (kuchařku) a našel v ní tohle, zezadu je to popsané nějakými recepty a byl u toho i kalendář z listopadu 1939, takže je to pravděpodobně autentické.

Ovšem nesedí mi, že by se více jak půl roku po okupaci stále používaly jízdenky s logem ČSD? Předpokládal jsem, že protektorátní správa rychle zapracovala na změně všech označení na ČMD-BMB, které tu ovšem naprosto chybí. Ví k tomu někdo víc?

Nařízením protektorátní vlády č. 178 Sb.z.a n. § 2 zákona ze dne 13.července 1939 (výnos MD č.j. 71614-II/3-39 z 9. 8. 1939) byl ustanoven podnik „Protektorátní dráhy Čech a Moravy“ a zrušen dosavadní „Organizační řád podniku Česko-Slovenské dráhy“. Nový podnik zahájil svoji činnost od 9.srpna 1939.
Tímto se původní dráhy ČSD dnem 9. 8. 1939 změnily na „Protektorátní dráhy Čech a Moravy“ v němčině „Protektoratsbahnen Böhmen und Mähren“ s německo-českou poznávací značkou BMB-ČMD. I tato vlastnická značka měla svůj vývoj. Byla navržena MD Praha dne 16.června 1939 (č.j. 42.641/39) a poslána ke schválení a registraci na železniční unii v Bernu. Zde byla schválena úředním výnosem dne 20.září 1939 (č. 11.112) a následně byla nová vlastnická značka BMB/ČMD zavedena do provozu výnosem MD č.j. 79.202/39 dne 26.září 1939.

Dnem 25.července 1939 bylo vládním výnosem nařízeno „Dvoujazyčné označení a určení služebních jazyků v Protektorátu“ používat v úředním styku na železnici němčinu, jako hlavního služebního jazyka a veškerá služební a úřední nařízení vydávat v dvojjazyčném textu (výnos MD č.j. 72469/39 z 28. 8. 1939). Toto nařízení však zatím přímo neurčovalo němčinu jako všeobecný jazyk, ale předpisovalo „užíti vždy také jazyka německého“.

Dne 6.října 1939 vstupují v platnost nové znaky Protektorátu a to vlajka a znak. Dne 18.prosince 1939 bylo vydáno nařízení (výnos MD č.j. 90938-II/3-39 z 18. 12. 1939) k „bezodkladnému“ odstranění dřívějších státních symbolů a znaků bývalé správy ČSD a znaků Československé republiky do 1.března 1940. Současně bylo nařízeno (výnos MD č.j. 26.565-II/3-40 z 14. 5. 1940) odstranit znaky ČSD ze služebních stejnokrojů nejpozději do 5.června 1940. Výjimku z tohoto ustanovení měly znaky ČSD, které byly vyryty, vylity, vryty, vypáleny či jinak umístěny na nářadích, stojanech, zařízeních, atd., které nebylo možno odstranit aniž by došlo k poškození věci.
Po vydání tohoto nařízení bylo zahájeno také odstraňování státních znaků (český lev mající na hrudi znak Slovenska - stříbrný dvojramenný kříž na modrém trojvrší ve stříbrném poli) z lokomotiv a motorových vozů. Nově byly dnem 1.ledna 1940 instalovány lité nové státní znaky Protektorátu, nebo jen malovány dle šablony, obsahující jen českého lva s dvěma oháňkami.

Pokud bylo od konce července 1939 nařízeno používat němčinu, pak předpokládám, že se to týkalo i jízdenek, co ale tato, vydaná až v listopadu, samozřejmě nesplňuje. To mě na tom právě zaráží, dokážu si představit, že znaky z lokomotiv a další větší věci se nahrazovaly mnohem pomaleji, ovšem aby tiskopis jízdenky neměl vůbec nic, to mi přijde zvláštní. Především mě zajímá, nakolik to bylo třeba dané zapadákovitostí nádraží, kde byla vydána, nebo to bylo naopak ještě zcela běžné.

Thingie:
Například dne 28. června 1940 zapsal revident pokladen Slezák do knihy prohlídek stanice Velké Opatovice toto:

"Tiskopisy, vývěsky dosud označeny ČSD, musí zmizeti do konce tohoto měsíce. Mapy bývalé Československé republiky nejsou přípustny, pouze Protektorát Čechy a Morava. Od 1. července t.r. musí zmizeti veškeré připomínky na bývalou ČSR. Zařiďte nutné do zítřka do půlnoci."

Spisy ministerstva dopravy jsou čistě německy vedeny až od roku 1943. Do té doby česky, byť se občas někdo svědomitý našel, aby v rámci "úředního kolečka" připsal něco německy. "Dole" to bylo ještě víc liknavější, byť samozřejmě byly tresty. Tak jako byla přechodná doba v druhé polovině roku 1945, kdy se používaly německé tiskopisy, často označené jen razítkem "do vypotřebování zásob", tak něco podobného bylo i v roce 1939.

Thingie: Ve stanici Pečky se ke stejnému datu jako ve Velkých Opatovicích - 28. června 1940 - zmiňuje poučení zaměstnanců o nových jazykových nařízeních. Těžko říci, zda šlo o nějakou celosíťovou akci, asi jo, ale zřejmě lze úspěšně pochybovat o přílišné iniciativě zaměstnanců při jejím plnění, protože po jedné z dalších prohlídek dne 25. 11. 1941 se v zápisu konstatuje mezi jinými závadami, že "... veškeré vývěsky chybí..."

Predpokladám, že uvedené tlačivo si niekto uschoval a predmetný lístok bol vypísaný až po obnovení ČSD. A dátum na komposteri sa dá ľahko prestaviť, však stačilo prehodiť napr. rok vydania zo 49 na 39. Ako to išlo s nepoužitými tlačivami a lístkami ? Lebo trvalo istý čas, kým sa vytlačili nové tlačivá s novými znakmi. A touto zmenou bolo postihnuté celé št. hospodárstvo.
Aj napr. po vzniku ŽSR , aj keď bolo na prípravu viacej času, a nebola doba hroziaca vojnovým konfliktom , sme mali povolené / nariadené používať doterajšie tlačivá. Ja som pracoval len s prevádzkovými tlačivami, ale nemali sme s tým , pokiaľ sa pamätám problémy, najmä nedostatok presne zútovateľných tlačív . Bol vyhlásený aj termín, do kedy sa mohli používať.

Takže protektorátní vláda vydala všemožná nařízení, horlivci měli vše víc než v pořádku už jak zahlédli první tank, ale v realitě se na to víceméně spíš kašlalo a vlastně nikomu se to moc nechtělo řešit, dokud na něj někdo nahoře neudeřil? To by asi nebylo překvapivé.

atoris: Ale ta jízdenka má razítko z listopadu 39, i je v tom kalendáři z listopadu 39. Podle všeho byla použita přesně tehdy.



(Příspěvek byl editován uživatelem thingie.)

Když jsme u těch dalších jazyků, tak drobná pomůcka třeba pro modeláře...


(Příspěvek byl editován uživatelem zdepa.)

Ještě k dvojjazyčnosti za protektorátu: Úřad mohl vydat dokument česky, mohl dokonce i vnitřně úřadovat česky, pokud v něm nebyl žádný Němec.

Zdepa..paráda.. to je fakt historie..

Iiii - asi tak nějak podobně ?

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl k čemu sloužil lístek na obrázku. Název Grulich (Králíky) nesla dnešní stanice Dolní Lipka. Díky moc.

Lukáš Král: Řekl bych, že jde o nálepku na něco, co se má vrátit do stanice "Grulich". Odkud se na ni vyznačí nahoře razítkem. Vratný obal od kusového zboží nebo spěšniny, vagón... Těžko říct, co z těch 2 věcí - leda podle toho, jak je ta nálepka velká

Žmz: nálepka má rozměry 12 x 8 cm

Lukáš Král: Tak to nevypadá na vozovou nálepku... Spíš bych to viděl na nějakou bednu, sud, klec nebo krabici - zkrátka vratný obal.

Blíží se další "kulatá", ale smutná výročí velkých nehod. Ale i mimo dráhu se starý papír likviduje. Takže dokumentace Lidového soudu v Novém Boru byla již před mnoha lety zlikvidována.
Ještě že k jiným jsou aspoň občas opisy, kde je něco málo řečeno ...

Ad Zdepa: moc pěkné. Nemáte toho k té nehodě v Novém Boru víc, než jen tento list?

Když už se napíše:
"...soustavně brzdil nedostatek tendrů, jejichž dodávky z KPS se trvale opožďovaly." Je vhodné uvést i důvod proč k tomu došlo.
Zde něco málo k danému problému:

Koukám ale, že dodávky tendrů pro loko Kč-4 a Er byly splněny, ba překročeny. To byl export do SSSR, což patrně mělo vyšší prioritu, než výroba tendrů pro stroje ČSD.

Cogwheel: Vysvětlení máte v té větě pod součty. Nehledejte v tom pořád ideologii.

Ano, "bouchala" se prostě dál velká série pro CCCP a na pár odlišných kusů, které do CCCP nešly, vedení fabriky zvysoka kašlalo neb vědělo, že si to může dovolit. Bohorovná nadřazenost dodavatele nad neprotekčními odběrateli (budem si dělat co budem chtít a kdy budem chtít, zda to někdo potřebuje či že snad dokonce potřebuje úplně něco jiného je nám u censored) byla jednou ze základních vlastností socialistického hospodářství.

Ovšem zdůvodnit stejnou "logikou" nesplnění dodávky pro CCCP (kus jako kus, tak jsme udělali něčeho jiného víc, no a co) by si kdokoli ve fabrice mohl zkusit jen jednou - poprvé a naposled.

Tendr - Nehledejte v tom pořád ideologii.

Ideologoii v tom není třeba hledat - ta z toho čouhá jak péro z gauče. Tak, jak píše Hugry Bear.

Doufám,že diskutujícím tady ten antisocialismus někdo platí, protože jinak děláte zadarmo užitečné idioty

Doufám,že diskutujícím tady ten antisocialismus někdo platí

Samozřejmě, vrazi z wólstrýtu .

McBain
Ještě bych přidal válečné štváče, imperialisty, nepřátelé lidově demokratického zřízení a samozřejmě amerického boruka, ať mají zdejší soudruzi radost

ale pokud se správní soudruzy s fabriky A ožrali se správnými soudruhy s fabriky B, tak v rámci "dodavatelsko-odběratelských vztahů" už fabrika A "stíhala" i dodávky pro f. B.

Tomu se za přestavby říkalo - vést dialog

kor když se v rámci dialogu našla i nějaká družná soudružka utěšitelka

Miram 1028: Klid, ono na ně taky dojde... A dojde jim to až potom, ale to už bude pozdě, určitě aspoň pro ty neohrožené bojovníky proti dávno mrtvým nepřátelům... Ale to tu bylo vždycky, vždycky někteří zbrojili do minulých válek, takže v těch současných pak pravidelně dostávali na prdel a nikdy nechápali proč...

A dojde jim to až potom, ale to už bude pozdě, určitě aspoň pro ty neohrožené bojovníky proti dávno mrtvým nepřátelům.

Těmi "dávno mrtvými nepřáteli" jsou myšleny antisocialistické síly, placené diverzními imperialistickými centrálami?

Nebo kdo tady vyvolává dávno mrtvé duchy?

Žádní mrtví duchové, jen netradiční pohled na železniční historii

ad statistik - ve foťáku ještě pár listů je, ale číslo motoráku tam opravdu není

Vagonet - jo to tenkrát bývaly ty tituly :paní vrchní radová, vrchní poštmistrová a pod.
V úterý bylo jasno, tak byl od Kbel pěkný výhled na ten Hiršberk i.B., včera už to bylo horší.
Tady mám taky jeden, ale ten není "i.B.".

Miram 1028: Klid, ono na ně taky dojde...

To jako až se to otočí, tak s. Hank a Miram budou straně a vládě práskat ty, kdož se na k-ču dopouštěli antisocialismu, válečnému štváčství a řečem proti „lidové demogracii”, nebo co? Asi jako když si za totáče dělali ti rúzní pomocnící SNB a VB čárky kdo chodil do kostela?

Ad Zdepa: díky, mně šlo o to, že je tu jen první list a text zjevně dál pokračuje. Tak mě jen zajímalo, co se tam píše dál. Jestli tam je nebo není nějaké číslo motoráku, o to mi nešlo.

Pepa_l 3056 a spol.: Chytrému napověz... Až vytáhnete hlavy z písku, tak se leckdo z vás nebude stačit divit, kam jsme to s tím vymodleným kapitálismem a demogracijí dotáhli... Jenže když má někdo hlavu v písku, tak svět vnímá úplně jinou částí těla a ta je uzpůsobena (kromě jiných činností...), aby vnímala teprve až pořádné nakopnutí. A toho se mu dostane i bez pomocníků VB, na to jsou dnes úplně jiní experti...

hank - za protektorátu hajlovali i bez znalostí němčiny, po válce každý z nich byl partyzán a "komunista" a po čtyřicátým osmým konfident STB. V roce 1968 všichni byli dubčekovci a začátkem 70. let normalizátoři. Co mohli takoví vychovat? Co mohou tak vychovaní těm mladým tlouct do hlavy? Odpověď lze najít ve všech internetových diskuzích. Nejhorší je, že my starší jsme měli oproti mladým tu výhodu, že jsme mohli si udělat vlastní názor na svět (tehdy bipolární), oni mají pouze jednostrannou demagogickou propagandu ve škole, televizi i novinách (internetových)

ad statistik - píše se dál, ale řeší se hlavně odškodnění pozůstalých a zraněných. Kolik stála kapela, recitační kroužek a podobně. Skutkový děj ne. To jsem doufal, že bude v archivu v České Lípě a tam taky nic. Možná ještě zkusit Archiv bezpečnostních služeb. Ale tam jsem minule pohořel, když jsem se dotazoval na ty velké nehody panťáků v Hlobětíně a Běchovicích v roce 1965. Zrovna rok 1965 byl u pražské správy VB skartován.

To my měli v archivu BS s kolegou větší kliku s námi sledovanou nehodou u Mlýnů, ale taky to byla náhoda. Místní archiv u děčínské PČR to dávno skartoval, archiv PO ÚnL odnesla povodeň.

Až vytáhnete hlavy z písku, tak se leckdo z vás nebude stačit divit, kam jsme to s tím vymodleným kapitálismem a demogracijí dotáhli...

A nebo se na to dá dívat opačným pohledem, že jste ani po šestaadvaceti letech nevytáhl hlavu z jakési bolšecvické . To ať si každý přebere sám

Mmch, kapitalismus se na území Čech, Moravy a Slezka vyskytoval naposledy v roce 1938.
Od té doby tu byly už jen různé variace socialismu.

Jo, jo, tak nějak tomu bude.
Napřed (1939) byl nacionální, pak internacionální, a teď nějakej globální, nebo jak to nazvat

ad statistik - já doufal, že potkám něco takového

ale když koukám na hlavičku, kam všude se to dříve posílalo, tak zkusím napsat do Liberce (Oblastní dopravní prokurátor).
Nový Bor byl většinou jen takový..

ad statistik - já doufal, že potkám něco takového

Z toho textu to vypadá, jakože kulatina byla naložena na voze 131.187.

Zdravím, nevíte někdo bližší informace o železniční nehodě u Cerhovic v roce 1868?
Nedavno jsem v Cerhovicích u fotbalového hřiště objevil tento pomník...

Milanm 2395: Tak této nehodě se dostalo dokonce té cti, že byla zpracována v české beletrii 20. století... Vladimír Neff: Sňatky z rozumu (1. díl)

Dobová časopisecká zpráva je přímo přístupná na stránkách Národní knihovny tady:
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8574252
a jde to i stáhnout tady:
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/document/ABA001_0001356b.djvu?i d=18320588

ale je potřeba prohlížeč formátu .djvu.

A budu jedovatej - ty internetové odkazy jsem našel na dva kliky za 5 vteřin.

hank:
Jedovatej být můžete, ale díky tomu, že Milanm nehledal, ale zeptal se, jsem se já, a možná i řada dalších, dozvěděli něco o čem dosud nevěděli.
A to je myslím přínosem těchto diskuzí.

hank: Díky za odkazy.

Jinak je jasné, že není problém naklikat pár slov do strejdy Googlu. Spíše mi šlo o to, že tady v diskuzi se člověk může leckdy dozvědět zajímavé informace, ke kterým se třeba běžně nedostane.

Já o této nehodě nevěděl, v dubnu jsem šel z rozhledny na Třenické hoře na vlak do Cerhovic, v parčíku vidím nějaký pomník, tak jsem šel mrknout a překvapilo mi to, protože co jsem zatím porůznu četl o trati 170, nikde jsem zmínku o této nehodě neviděl.

Zajímavý inzerát o brzdách z r.1930
http://aukro.cz/show_item.php?item=5416268434

Nemáte někdo fotky z původní tratě mezi Studénkou a Skotnicí? Tedy než byla přeložena v padesátých letech.

Něco by teoreticky mohl mít autor článku na str. 26-30 z tohoto čísla vlastivědného časopisu Poodří: http://www.casopispoodri.cz/starsicisla/pdf/POODRI%204-2003.pdf Možná se s ním uvidím koncem srpna.