Archive through 18.březen 2006

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek Michal Tarkoš Neregistrovaný host Odeslán z: 84.242.95.41 Odesláno Úterý, 28. února 2006 - 21:52:42       1-2.března bude v Rumburku k vidění 843.006 v rámci zácviku vlakových čet na obsluhu plošin.Šestka jinak dneska omarodila na druhý trakční alternátor a přes víkend po návratu z Rumburka jí čeká transplantace alternátoru v Děčíně.Turnus bude mínus 1 x 843. Fantomasdc Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1019 Registrován: 7-2002 Odesláno Středa, 01. března 2006 - 00:02:52         Takže plošin bude možno po dlouhý době opět používat? Proč byl vlastně vydanej zákaz jejich používání? "Jen bílou orchidej...." Apollo 17 Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.54.2 Odesláno Středa, 01. března 2006 - 13:17:48       Protože na 843.005 plošina i s invalidou spadla na peron. Mají už 843.004 a 843.005 rekonstrukci plošin a mohou se používat? Michal Tarkoš Neregistrovaný host Odeslán z: 84.242.95.41 Odesláno Čtvrtek, 02. března 2006 - 20:47:47       Rekonstrukci plošin 4+5 zatím nemají.Už máme výkresy od minulého týdne a začneme rekonstruovat.Jinak 6+8 plošiny mají použitelné. 753006 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 387 Registrován: 7-2004 Odesláno Čtvrtek, 02. března 2006 - 21:15:50         ad MT:A že ten zákaz už visí jen na 005,na čtyřce to zmizelo asi teda omylem.Jinak co dneska omarodilo,že byly náhrady 2.005? Michal Tarkoš Neregistrovaný host Odeslán z: 84.242.95.41 Odesláno Čtvrtek, 02. března 2006 - 21:42:18       Dneska jsem měl dovolenou a byl jsem mimo Děčín,tak nevím.Jinak díky za info o čtyřce.Plošiny jsou opravdu nefunkční,nechám označit. Statistik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 404 Registrován: 6-2004 Odesláno Pondělí, 06. března 2006 - 13:08:21         843.006 již zpátky v turnuse (díkybohu). Dnes 811 atd. Milynho Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.42.53 Odesláno Středa, 08. března 2006 - 13:37:41       Statistik : Já jako cestující za každou cenu preferuju klasiky a je mi jedno,jest-li je tam zima nebo nevkusné prostředí - hlavně že je vepředu Brejlovec ! Statistik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 408 Registrován: 6-2004 Odesláno Středa, 08. března 2006 - 16:18:52         To já zase radši jedu vlakem, ve kterým na mě neprší, nejde mi ve voze od huby pára, nesmrdí to tam chlórem a podobně, je vidět z okna ven, můžu si dojít na WC, neklepe se všechno kolem mě a pode mnou atd. Navíc preferuju velkoprostorové vozy, ne kupáky, jenže na náhradách s 750 jezdí z kupáků tak akorát některé z děčínských Bh. A to díky, ale nechci. Navíc: ještě tak dva roky zptky, co ta béháčka jezdila denodeně, tak si vzpomínám na jeden extra kus. Ze Svinibrodu už zářivky svítily asi tak na polovic a když jsme se blížili k Lípě, tak světlo pomalu ale jistě haslo a haslo... Domu jsem přijel "za tmy". Byla na obou stranách oken onoho Bh. Statistik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 409 Registrován: 6-2004 Odesláno Středa, 08. března 2006 - 16:23:46         náhradách s 750 jezdí z kupáků pardon, z velkoprostoráků Interviuk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 139 Registrován: 8-2005 Odesláno Čtvrtek, 09. března 2006 - 08:55:51         Milynho: Hlavně když je vepředu brejlovec, to je základ a nemyslím to ironicky Milynho Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.184.59 Odesláno Sobota, 11. března 2006 - 18:42:11       Statistik : Dá se říci,že jsem nezodpovědný šílenec - mám radši kupé,jelikož mi tam nikdo (v případě, že jsem první) nezaclání a můžu si otevřít okno. A to samozřejmě i v lednu - když si někdo příchozí stěžuje,tak ho usměrním (i když na to nemám právo) nebo kupé "omylem" zamknu a dělám,že spím. V létě se samozřejmě s nějakým potenciálním zavíračem ani nebavím. Dnes na R 897 : 843 006 (z Mimoně včas) . Při mimoňském křižování se na Os 6110 objevil elektronik 743 001 + 2x 010 (z Mimoně rovněž včas). Fantomasdc Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1036 Registrován: 7-2002 Odesláno Neděle, 12. března 2006 - 20:32:29         A dneska 843.006 (+010.006) na osobáku Dc - Rbk (17:08 z Dc). "Jen bílou orchidej...." Statistik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 412 Registrován: 6-2004 Odesláno Úterý, 14. března 2006 - 10:27:29         Co se stalo 843.008, co tak "zahořela" pod rukama panáčkovi - "Františku Josefovi třetímu" v Nymburce ve čtvrtek na R 818 minulej týden? Jet v ní, to bylo jak sedět na vibrátoru. Co se na tom těm ženskejm líbí... Fousekx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 198 Registrován: 1-2005 Odesláno Úterý, 14. března 2006 - 11:40:49         Milynho: Ty jseš fakt případ! Milynho Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.184.59 Odesláno Úterý, 14. března 2006 - 13:53:21       Fousekx : Ano - a jsem na to hrdý ! 753006 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 397 Registrován: 7-2004 Odesláno Úterý, 14. března 2006 - 19:04:52         Dnes pěkné řazení 1811/811 750 409+2xBg+Bc,na tom nic zvláštního,ale v Kolíně odstaveno 1x Bg,takže z Kolína 811 už jen Bg+Bc,v Lípě před 813 odstaveno druhé Bg,takže zbylo jen Bc,k tomu přidáno v Lípě 010,takže 813 z Lípy 750 409+Bc+010 505,z Nyb 814 to samé a 1814 z Lípy 750 409+Bc!Nějak se nám ty klasy dneska zhroutily... 897 843 005,817/8 843 008,Bakovy 843 004 Michal Tarkoš Neregistrovaný host Odeslán z: 84.242.95.41 Odesláno Úterý, 14. března 2006 - 20:56:34       To dnešní řazení vozů za 750.409 mě vůbec netěší.Bohužel 843.006 byla večer 13.3. po MM a v rumburským oběhu musela ještě zůstat 750.409. Jako velký problém v kultuře cestování spatřuji to,že tyto náhrady nelze nahradit alespoň 742 + 3 x 043, což by kulturu cestování trošku napravilo.A z hlediska strojvedoucího bych radši seděl na 750(753,755),ze které mám výhled a jako cestující bych chtěl sedět a cestovat dle normativu 21.století.Určitě ne na kožence,v nevytopeném voze a s WC bez vody v zimě.On ten cestující i lépe unese to opoždění vlaků z důvodu třeba sněhu v kulturním prostředí moderního vozu než v HUMUSU. Když použiju autobus,tak taky nepřijede na zastávku staré RTO nebo ŠM,ale autobus odpovídající celkem dnešní době. Jinak o dnešní foto 750.409 bych měl také zájem.Když to půjde,tak tarkos@karneval.cz Jtb Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 320 Registrován: 3-2005 Odesláno Úterý, 14. března 2006 - 21:08:42         Michale, trochu off topic, ale kdo je zodpovědný za stav (=čistotu) souprav na Rkách na 090? Jen pražský uklízeči (=etnická menšina), nebo svůj podíl na tom bordelu má i DKV UL? Třeba okna jsou naprosto neprůhledná, což už přerostlo únosnou mez. Dá se s tím něco dělat? Michal Tarkoš Neregistrovaný host Odeslán z: 84.242.95.41 Odesláno Úterý, 14. března 2006 - 21:47:37       Vozy nejsou DKV UNL.Jinak strojní myčka v Děčíně pojede po polevení mrazů a nechci se chlubit,ale za dob zelených vozů dom.st. Děčín problém za chodu myčky s čistotou skříní včetně oken nebyl. Jenom jsem zvědav,kdo bude na myčce jezdit a posunovat,když všichni mají hafo přesčasů a není koho obsazovat.Takové snižování se někde odrazí.Při pohledu na přesčasovou práci třeba strojvedoucích nevím,kam až to chce vrcholový tzv.menegment dotáhnout."Jen tak dál, soudruzi". Unipuls Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 737 Registrován: 5-2003 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 08:19:30         Včera mi padl zrak i na titulek článku v Obzoru, 400 nadbytečných správkařů. A např. v Liberci v polovině února byl plný dvorek mašin a neměl kdo opravovat a nebylo s čím jezdit. O vozech raději pomlčím. Opravdu, jen tak dál. Spolehlivost je výsledek mravenčí práce v mnoha i zdánlivě nesouvisejících oblastech. Jtb Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 321 Registrován: 3-2005 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 11:26:28         Unipuls: nejsem zcela znalý poměrů u ČD, ale správkaři obvykle nepatří mezi přetížené skupiny zaměstnanců, ač můžu posoudit jen hochy od dopravních podniků. Ale obzvlášť o libereckém nasazení a šikovnosti kolují docela legendy, uvede někdo na pravou míru? Že by přezaměstnanost již aspoň v určité části ČD zmizela (což u fírů již platí), nebo to je jen pláč člověka zvyklého na socialistickou hodinku práce a 7 hodinek kafování a kecání? Čekám, že mi řeknete, že přezaměstnanost je hlavně viditelná na nábřeží a budete mít pravdu, ale ona je pořád i tam dole, hlavně u SŽDC, ale i u ČD. Poučte mne, prosím... Unipuls Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 738 Registrován: 5-2003 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 11:39:30         Nevím v čem bych vás měl poučit, prostě a jednoduše mašiny stojí, protože je nemá kdo opravit. Což mi nějak nekoresponduje s nadbytečností správkařů. Spolehlivost je výsledek mravenčí práce v mnoha i zdánlivě nesouvisejících oblastech. Jtb Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 322 Registrován: 3-2005 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 12:08:01         Záměrně říkám, že situaci u správkařů ČD neznám, proto se ptám. Platí to jen pro Liberec, nebo je to celoplošný jev? Unipuls Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 739 Registrován: 5-2003 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 12:15:49         Pokud vím, podobné problémy měli či maji i v Brně. Spolehlivost je výsledek mravenčí práce v mnoha i zdánlivě nesouvisejících oblastech. Jtb Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 323 Registrován: 3-2005 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 12:19:19         Já zase vídám výpisy ze směn na správkárně jednoho DP a můj skromný názor je ten, že se tam moc nenadřou a aby ospravedlnili svou existenci, dělají věci dost zbytečné. Takže někde se na chvíli rozsvítí kontrolka a oni půl dne "hledají" závadu. Řeknete si, stát se to může, ale ne dvakrát denně. Kristian_reloaded Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 684 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 18:20:34         Problém správkařů je celoplošný.Třeba v Brně už tři měsíce vyměňují kabinu na 754.076, protože se to dělá ve "volném čase". Správkařů je všude tak akorát na rormální situaci, ale když se toho vysere víc najednou tak stojí mašiny v celém depu.. Vzhledem k tomu že správkaři jsou jedni z nejméně placených pracovníků ČD tak nevím, jestli snižování jejich stavu se něco ušetří. Začal bych spíš propouštět odshora. Jen se smějte, ale kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.. 753006 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 399 Registrován: 7-2004 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 19:52:48         843 004 897 843 005 Bakovy 843 006 817/8 843 008 811-4 Happy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 391 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 16. března 2006 - 10:32:08         Vzhledem k tomu že správkaři jsou jedni z nejméně placených pracovníků ČD tak nevím, jestli snižování jejich stavu se něco ušetří. Začal bych spíš propouštět odshora. Spásná to myšlenka. Ale nereálná.Většina těchhle kancelářskejch je na ......(doplňte si něco sprostýho).Je fakt,že by to konečně odstranilo strátovost drah.Když vyhodím 100 lidí s platem 20000 tak za měsíc ušetřím 2 miliony.Za rok mám na Regionovu.Vzhledem k tomu ,že na železnici pracuje několik desítek tisíc lidí i světšími platy než "jen "20000,tak by to za myšlenku stálo Michal Tarkoš Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.40.141 Odesláno Čtvrtek, 16. března 2006 - 21:24:26       Co je plat 20 000 Kč , když držák hajzlpapíru na 843 stojí 13 600 Kč !!!Regionova na tom s cenou ND bude taky "světová" , klidně se vsadím.Uvidíme. Krysolet Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1122 Registrován: 10-2004 Odesláno Čtvrtek, 16. března 2006 - 21:56:43         Co je plat 20 000 Kč , když držák hajzlpapíru na 843 stojí 13 600 Kč !! Anebo jiný, čerstvější příklad: vesta oranžová reflexní - u šikmookých stojí šest pětek, ČD ji kupují za bezmála pětibábu. Asi je pak ta oranžová oranžovější... A tak je to na dráze se vším. Mourek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 1-2006 Odesláno Čtvrtek, 16. března 2006 - 22:01:38         Michal Trakoš: Když jsem zahlédl cenu dílů, trochu (spíš víc) jsem se zděsil. Přijde mi, že jakýkoli zkušený řemeslník musí onen díl vyrobit za možná desetinovou cenu. Nechápu proč dráhy nenakoupí např. 50 držáků hp (nezaměňovat s podobnou firmou) za cenu okolo stovek Kč ??? To by chvilku vydrželo . . . Je jasné, že vy to nezměníte, ale zajímalo by mne jak probíhá nákup dílů za takovou super cenu? Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 5561 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 16. března 2006 - 22:12:26         u šikmookých stojí šest pětek, ČD ji kupují za bezmála pětibábu. ta za šest pětek živí jen toho jednoho šikmookýho. Ta za pětibábu musí uživit lidí trochu víc... Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Michal Tarkoš Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.40.141 Odesláno Čtvrtek, 16. března 2006 - 22:15:51       Tu cenu jsem uvedl jako příměr k platu.Jinak selským rozumem jsem chybějící držáky nechal vyměnit za běžné vozové v normální cenové relaci.Při ražení hesla "Zásobovací centrum ,váš spolehlivý partner " to daleko nedotáhnem. Včera jsem se opět přesvědčil.Kontaktoval jsem Poličské strojírny ohledně pístnice do dveří 043 a byla k dostání o 35% levněji než v zásobárně ČD(nejedná se o omyl ohledně DPH).Zásobárna je můj jediný možný dodavatel.Kdepak končí ten nemalý rozdíl ceny?Proč potom rostou náklady na opravy? Michal Tarkoš Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.40.141 Odesláno Čtvrtek, 16. března 2006 - 22:38:31       A z jiného soudku.Proč Nymburk - Rumburk a zpět jezdí 749 , když 750 na jednom obratu má cca o 100 litrů nafty menší spotřebu.A po namačkání na kalkulačce to dělá za rok taky pěkný číslo v korunkách. Unipuls Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 746 Registrován: 5-2003 Odesláno Čtvrtek, 16. března 2006 - 22:55:16         Ano, to jsou ty opravdové problémy železniční dopravy. Protože se na všem ještě musí pakovat spousta dalších lidiček a firmiček. Proti tomu provoz nějaké 810 na zapadlé lokálce je prkotina, kvůli které se nemá vůbec smysl bavit. Na tom ekonomika nestojí či spíše nepadá, aby se zrušilo pár lokálek. Spolehlivost je výsledek mravenčí práce v mnoha i zdánlivě nesouvisejících oblastech. Jtb Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 324 Registrován: 3-2005 Odesláno Čtvrtek, 16. března 2006 - 23:38:24         Moment, 749 má větší spotřebu, než 750? Nejsem expert, ale neříkalo se po celá devadesátá léta, že barča bumbá míň a proto na ní budeme koncipovat dopravu mimo dráty? Jinak koukám, že ČD může spasit jen rozdělení na autonomní a dobře organizované územní jednotky, takové DKV Děčín s ředitelem jménem Tarkoš by asi nefungovalo špatně... Wiking Neregistrovaný host Odeslán z: 212.80.72.1 Odesláno Pátek, 17. března 2006 - 12:01:15       Jtb : Jenže pak potřebujete do každého takového DKV minimálně jednoho takového Tarkoše. A pak další, kteří budou nad nimi...A ti už tam jsou a nové mezi sebe nepustí. Co chcete od podniku, kde si i vrabci na střeše povídají, že generál má vlastní spedici a majitel mu to toleruje...Proti tomu jsou nějaké diskuze o Straškovech a Rohozcích opravdu úsměvné. Kristian_reloaded Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 697 Registrován: 9-2005 Odesláno Pátek, 17. března 2006 - 12:02:06         749 má tabulkově asi menší spotřebu, jenže má menšá výkon, tudíž musim jet naplno. S barčou se obvykle na 8 jezdí běžně, u brejlovce je to zbytečné. Quidquid erit, superanda omnis fortuna forendo est. Jen si točte, ale pozor, 29. končíme! :-) Krysolet Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1126 Registrován: 10-2004 Odesláno Pátek, 17. března 2006 - 12:11:18         u brejlovce je to zbytečné. A hlavně nebezpečné... Kdysi taky velmi oblíbené téma 749/751 vs. 750,3,4 už tady bylo mockrát. Došlo se k závěru, že při rychlostech zhruba 80 a výš je brejlovec úspornější. Na druhou stranu nafta není všechno, brejlovec je zase náchylnější k průserům. Ale to už nikoho nezajímá, hlavním ukazatelem "kvality" lokomotivy je volnoběžná spotřeba paliva. Další zajímavostí je, že i jednotlivé kusy stejné lokomotivní řady se mohou svojí spotřebou značně lišit. Apollo 17 Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.54.2 Odesláno Pátek, 17. března 2006 - 12:52:24       S barčou se obvykle na 8 jezdí běžně, To bych až tak netvrdil,protože mechanický stopák u motoru bardotky je náchylný na i jen malé zvýšemí otáček(např.odlehčení při skluzu,shazování výkonu z osmého stupně,odlehčení při vyšší rychlosti).Na osmý se dá jet jen s některými stroji,na jiných se po dvou stopnutích na 8.stupni na to každý vykašle-zažito mnohokrát. Michal Tarkoš Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.40.141 Odesláno Pátek, 17. března 2006 - 18:04:13       A ten pokus byl ovlivněn ještě tím,že 749 jela bez topení a 750 musela z klimatických důvodů při cestě i topit. Mourek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 1-2006 Odesláno Pátek, 17. března 2006 - 21:49:22         Vyměnit za levnější, pozoruhodně kladný přístup. Třeba s typem 755 přijdou nové časy. V ČMKS si klidně stojí v mrazu celou noc a pak je někdo klidně ráno natočí . Pak bude významná ta spotřeba za jízdy . Pepa_zilvar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 7-2005 Odesláno Pátek, 17. března 2006 - 21:51:04         Apollo 17: no tak asi záleží, jak je ten mechanický policajt nastavený MT: možné je všechno. Když budu mít perfiš seřízený elektrický výkon, šunty brzo sepnou, trochu potáhnu odpory, aby to šlo rychleji do napětí, pak můžu při předpokladu vozby čtyřvozové soupravy docílit slušné rychlosti a přitom tam nervat poslední stupeň. Pak můžu operovat s nižsí spotřebou paliva. Když je to ale všechno rozdrbané... U prototypu řady 749 se dělaly srovnávací zkoušky a ty vypovídaly oproti řadám 751, 750 a 754 na těchže výkonech velmi dobře pro 749. Ale jak píše Krysolet: nafta není všechno. Ono se vždy pomlčelo o oleji. To není levná věcička a nenasytnost dobře projeté pístové skupiny na dvanáctválci leckomu připoměla časté doplňování oleje na lokomotivách zvaných Sergej. No a ty mívaly status jediných tříproudových lokomotiv ČSD. Žraly totiž proudem naftu, olej i vodu:-) Oproti tomu ty třistadesítkové motory začaly obvykle tahat olej až po 250-300.000, ale to už měly být po MV vyměněny pístní kroužky. Jenže, když se vypustil zajetý udržovací systém - mnohé věci se objevily v jiném světle. Michal Tarkoš Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.40.141 Odesláno Pátek, 17. března 2006 - 22:14:20       Ona ta rekonstrukce na 755 měla být asi dříve. Jinak v děčínském depu všechno co stojí,tak musí při mrazu vrčet.Teplé stání není a o vytápění vodních okruhů dieselové trakce se snažím zbytečně už několik let.Nejde to,stálo by to peníze.Tady je ta volnoběžná spotřeba rozhodující a motorům zrovna volnoběh taky nevyhovuje.Těch korunek letos asi výfukem vyběhlo dost.Zase bude méně na opravy a jsme v p........ Jtb Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 325 Registrován: 3-2005 Odesláno Pátek, 17. března 2006 - 23:31:06         Teplé stání není? Proboha, kolik stojí jedna montovaná hala z vlnitýho plechu a trubek z lešení? To by se to fakt nevyplatilo udělat jinak, než rvát to na naftu? Krysolet Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1132 Registrován: 10-2004 Odesláno Pátek, 17. března 2006 - 23:40:50         Kolik stojí vytápění montované haly z vlnitého plechu a lešenářských trubek? Jtb Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 329 Registrován: 3-2005 Odesláno Sobota, 18. března 2006 - 00:00:20         Já vim, že tohle je provizorní řešení,ale co takhle mít tam dva stroje a vytápět to výfukovými plyny jen od jednoho? Jsou to extrémní nápady, ale přeci jen to nějaké teplo udrží. O opotřebení vozidla dalšími povětrnostními vlivy ani nemluvě. Raspi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 8-2005 Odesláno Sobota, 18. března 2006 - 10:20:27         Jtb: A jak by jsi to chtěl s těmi výfukovými plyny udělat? Ono už je levnější a praktičtější tam natáhnout el. ohřev. Každý večer počítám kulatá okna brejlovce. Jedno okno, druhé okno, třetí okno, chrrrr.... panacek Neregistrovaný host Odeslán z: 85.70.144.67 Odesláno Sobota, 18. března 2006 - 12:20:11       Protáčení motorové trakce je stejně dost průserová věc. Interní předpisy ČD stanovují postup, kde se mimo jiné říká, že jeden fíra může současně protáčet maximálně dvě vozidla a to musejí být v bezprostřední blízkosti.(při jejich protáčení střídavě přebíhá z jednoho na druhé, že). Pak je běžně v provozu situace, že "protáčeč" se nekomanduje či maximálně jeden kus(šetříme) a v depu je i více jak 15 vozidel venku a pak babo raď - vrčet vše při -15 stupních a snad nic nezamrzne, nebo makat dle předpisů a pak to ráno vše odstavit zamrznuté. Fírové si musej vybrat. Co se týče protáčení na volnoběžných otáčkách tak to opravdu není to pravé ořechové pro spalovací motory. Tuším, že v interních předpisech je něco o zvýšení otáček motorů na chvilku. To je taky nutný započítat do finanční bilance protože to se spotřebou nafty hlavně na velkejch traktorech pěkně zacvičí (každých cca 25 minut na 6/7 stupeň celou dobu co to vrčí a zima je tak dlouhá). Ta cesta vytápění vodních okruhů je zdá se dobrá, jsou depa, kde to šlo jak na 810 tak na velkejch traktorech. Na 810 se do okruhu přidáva-li elektrické topnice a další zařízení, motorák se dal na napájecí stojan (PŘEDTÁPĚCÍ) Mělo to dvě napájecí zásuvky, jedna na oběhové čerpadlo a druhá s 380 V pro topnice. Ve stanici se to šouplo na stojan a fíra šel spát. Na traktorech je dosazen vytápěcí agregát Eber.. a oběhové čerpadlo, sice to taky žere naftu, ale ten poměr mezi vrčením a Eber... je velkej. Toť můj osobní názor, nikoho netrestejte. Jde "jen" o počáteční investice. (Jednotky DB, které zajíždějí do Liberce se na noc taky připojují na kabel a pak pokud není extrémní stav se o to už nestaraj, když to přestane fungovat tak jednotka SAMA volá (vyšle signál)dispečera na DB aby to vyřešil - probudil obsluhu) Danek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 315 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 18. března 2006 - 12:53:32         Trochu OT, ale podobné problémy nejsou jen na ČD. Zažil jsem, jak letos v lednu popisoval řidič jednoho ranního autobusu svému kolegovi, jak nemohl ráno nastartovat autobus (zánovní SOR). V areálu příslušného pracoviště DP Ústeckého kraje sice jsou garáže pro autobusy, ale DP je všechny (za velmi malou částku) pronajal externím subjektům, takže autobusy jsou přes noc venku. Ale ten řidič si moc nestěžoval, říkal, že ti, kteří vyjížděli v pět ráno, to měli ještě horší (tehdy bylo v noci asi -10°C)... Železniční dopravě zdar! Kristian_reloaded Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 709 Registrován: 9-2005 Odesláno Sobota, 18. března 2006 - 12:54:55         Panacek: Souhlas, jde jen o počáteční investici. V DKV Brno to pochopili. Stojany jsou po celém depu kde to šlo, v zimě u každého stojí mašina a ohřívá se. Ve stanicích kde se nocuje jsou taky stojany, fíra to tam píchne a jde spát, ráno na to skočí a jede se. Co nemá namontovaný ohřev stojí v hale, 714 a 843 mají Eber a fridex, ty mohou stát venku.. Něco to samozřejmě taky sežere, ale ne tak jako nafta (a nenajíždí se zbytečně motorhodiny). Quidquid erit, superanda omnis fortuna forendo est. Jen si točte, ale pozor, 29. končíme! :-) Raspi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 92 Registrován: 8-2005 Odesláno Sobota, 18. března 2006 - 14:43:17         Strejc musel se starým spartakem před vjezdem do garáže vypustit z chladiče všechnu vodu. Když zase chtěl někam jet, tak ji tam zase nalil. Když jeli s tetkou na nákupy, strejc ji furt honil, aby se nikde nezakecala. Tak mě napadá, jestli by to takhle šlo i u lokomotiv. Večer se vrátí do depa, fíra otevře kohout a ráno tam vodu zase napustí. Každý večer počítám kulatá okna brejlovce. Jedno okno, druhé okno, třetí okno, chrrrr.... panacek Neregistrovaný host Odeslán z: 85.70.144.67 Odesláno Sobota, 18. března 2006 - 15:28:10       Těch kohoutů by bylo trošku víc než jeden a těch speciálních odvodňovácích a při napouštění odvzdušňovacích kohoutků a ventilků je taky požehnaně. To by chtělo dvě nové funkce na dráze: 1. Vypouštěč, 2.Napouštěč, pořádně vyškolit, určit vedoucího, náměstka a přednostu a příští zimu jedem na vostro ne? Ten z vyšších míst co pročítá diskuzy to může dát za svůj zlepšovák místo bonzu. Uvidíme třeba se v některém depu i chytnou? Kristian_reloaded Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 714 Registrován: 9-2005 Odesláno Sobota, 18. března 2006 - 15:52:58         V brejlovci je skoro 1000 litrů vody, ještě k tomu upravené, vypouštět se smí jen na určených místech.. To by tedy asi nebylo moc efektivní. Navíc nejde jen o to aby nezamrzla voda, ale o to že studený motor (pod 20) se nesmí startovat. Quidquid erit, superanda omnis fortuna forendo est. Jen si točte, ale pozor, 29. končíme! :-) Raspi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 93 Registrován: 8-2005 Odesláno Sobota, 18. března 2006 - 16:43:47         Jasně, je to pitomost, kdo by se s tím taky dělal. Akorát nevim, zda použití nemrznoucí směsi brání kromně ceny i nějaký konstrukční problém na motoru, jako těsnění pod hlavou válů a pod. Každý večer počítám kulatá okna brejlovce. Jedno okno, druhé okno, třetí okno, chrrrr.... Mourek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 1-2006 Odesláno Sobota, 18. března 2006 - 17:03:32         Raspi: Myslím si, že váš strejc tam asi nelil fridex ze dvou možných důvodů. a) fridex je drahý a pokud mu netěsnil vodní okruch bylo by to plýtvání b) tetka se nemohla dlouho zakecat, alespoň v zimě použití fridexu brání hlavně: motory, resp. jejich chladící okduhy často tečou jako cedník; motory se studené nesmí startovat nebo nastartovat nejdou moderní motory a rozumě pojatá konstrukce lokomotiv má mnohem menší koeficient zatrubkovanosti, přírubovosti a spojkovitosti z toho vychází, že je míň míst kde to může téci. panacek Neregistrovaný host Odeslán z: 85.70.144.67 Odesláno Sobota, 18. března 2006 - 17:10:21       Konstrukční problémy: nekvalitní pryžové přechodky (už se, ale objevují moderní teplu odolné materiály i pro dráhu - silikonové 854,843..),pan Tarkoš nejlépe ví, kolik neschopností je díky prasklé přechodce na 810 a 843 za rok, dál též nekvaltní stahovací pásky. Taky bych řek, že na tom má svůj díl i časté vypouštění kapaliny z důvodu oprav (stroje starší než 20let je nutno opravovat často) částí vodního okruhu (spalovací motor, chladič,mezichladič vzduchu, tepelné výměníky voda-olej a voda-nafta)to aby byl v depech s traktory velkej zásobovací tank. Ruku na srdce jak často vypouští dnes člověk kapalinu z auta, není-li taky tak staré jako mašiny? Řada lidí se k tomu dneska po dobu co s ním jezdí ani nedostane (120 nechám stranou) Taky je tu i konstrukce vozidel, kde z nádrže pro WC dopouštíte vodu (v podstatě pitnou) do okruhu motoru právě, když je někde únik. Jsme v Česku a tak by taky měla část železničářů v automobilech to co dráha v mašinách, že. Soukromníci, třebas i TSS má v 730/731,740 fridex a jde to, ale tam maj pár mašin. Raspi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 94 Registrován: 8-2005 Odesláno Sobota, 18. března 2006 - 19:29:55         Mourek: c) je správně, sežralo by mu to motor (ten původní, ne ten z š-1203) panacek: Jsme v česku. Byl jsem na vojně, či-li v podstatě to samé. Každý večer počítám kulatá okna brejlovce. Jedno okno, druhé okno, třetí okno, chrrrr.... Pepa_zilvar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 7-2005 Odesláno Sobota, 18. března 2006 - 21:23:36         K protáčení a temperování: ono je všechno špatné a nejlepší, když mašina jezdí. Jenže to tak vždy nejde. Když tam dám Fridex, budou potíže s hospodařením, hlídáním hustoty, probere mi to spojky a vůbec. Lokomotiva není auto. A platí to i vozidel s automobilními motory. Když budu nějakou 742 či 754 pěkně "pobrněnsku" temperovat přes kiosek 3x400 V, docílím přes topnice relativně teplé vody v hlavním okruhu, ale oběhovka mi už neprotlačí tu vlažnou vodu do malého, tzv. olejového okruhu. Tam hrozí zamrznutí vody v článcích a navíc ve výměníku není patřičná výměna teploty pro olej. Ten taky umí tuhnout. Jak praví básník - hrudky se dělají v Mogulu. Takže zase nedotažená věc. A oboje má jednu věc společnou: naprosto netknuty jsou akumulátory. S klesající teplotou rychle ztrácejí kapacitu a nehledí na úsporná opatření ČD. Ty se totiž řídí fyzikálními zákony. Takže i při temperaci přes kábl se to holt při mrazu pod -5° musí pěkně nastarovat a udržet při životě postaru. Tiše na to trpí strojmistři, ale vědí, že ráno zase vyjede a že se ta spotřebovaná nafta někam upíše. A provozní technici (ti soudnější) to nějak tolerují. Ale mluvit se o tom nesmí. Tím nechválím protáčení - spotřeba paliva, maziva, personálu. Emise, v zimě o to horší. Hluk. Navíc volnoběhem se výfukové potrubí, ale taky ventily pěkně zanášejí karbonem. To ani předepsané zvýšení otáček na 1/3 neodbourá. Nejlíp z toho vychází již výše uvedené teplé stání. Ale to je další tématický krok v pochodu bludným kruhem.