Autor |
Příspěvek |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 138 Registrován: 7-2007
| Odesláno Pátek, 18. ledna 2008 - 13:17:47 |
|
Pjp: No, když já ty vaše VORy a jiné letecké radionavigační vychytávky neznám. U nás ajznboňáků se pod pojmem baliza rozumí zařízení v jednom bodu tratě. K Vaší otázce: Využití GPS v ETCS level 1 a 2 vůbec nepřichází v úvahu. Tam už mají své místo balizy. V úrovni 3 a L3 LC (low-cost) by se o tom snad dalo uvažovat, ale tato úroveň jsou zatím jen vzdušné zámky. Jinak se zatajeným dechem sleduji TV seriál o leteckých katastrofách. V lecčems je to inspirující i pro železniční zabezpečováky: 1) udělat si ve věcech pořádek, tzn. systematicky řídit životní cyklus zařízení od A až do Z, 2) systematicky dělat analýzu rizika a rozbor bezpečnosti (FMEA, FMECA, FTA ad.), tzn. odhalit problém dřív, než vůbec může v provozu nastat. Pak už může být pozdě. (Příspěvek byl editován uživatelem Signalman_77.) (Příspěvek byl editován uživatelem Signalman_77.) |
Zvedavy_amater
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7 Registrován: 12-2007
| Odesláno Pátek, 18. ledna 2008 - 13:47:08 |
|
Signalman77: Jakási elektronická (mozna je to jen sprosty magnet, nevim) koncovka vlaku se používá i v Maďarsku na vedlejsich drahach. Zavesuje se na tazny hak, cimz se asi eliminuje nespravne zaveseni uprostred vlaku. Byva to popsane i v ceske zab.zar. literature. Balize by se v letectvi mohlo blizit i radiove polohove navestidlo zvane marker. Je to vysilac (nebo vice vysilacu za sebou po nekolika kilometrech) umisteny na trati zaverecneho priblizeni na pristani, ktery vysila smerem vzhuru v pomerne uzkem kuzelu a v letadle se pri preletu tohoto navestidla rozezni prislusny pipak a rozblika kontrolka. :-) Bobo:a jak zajistíš, aby ty aktivní konce na vlaku nebyly 2? v rámci různého spojování souprav a tak To je problem i soucasnych svetelnych koncovych navesti a viaflexek. Uz jsem mnohokrat videl na rychliku svitit cervena svetla na vozu uprostred vlaku. K pokryti tunelu signalem GSM-R: To je resitelne. Jednou z metod je treba tzv. leaky cable. |
Bobo Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6983 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 18. ledna 2008 - 13:58:00 |
|
jenže koncovky ti neovlivní zab.zař.
kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 139 Registrován: 7-2007
| Odesláno Pátek, 18. ledna 2008 - 19:59:53 |
|
Zvedavy amater: K pokrytí tunelu radiovým signálem je údajně výhodnější (levnější) místo štěrbinového kabelu použít směrové antény v ústí do tunelu. |
Marcik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 44 Registrován: 9-2007
| Odesláno Sobota, 19. ledna 2008 - 00:07:14 |
|
Bobo: Ale koncovky ti můžou ohrozit bezpečnost na tratích s TZZ nebo SZZ 1. nebo 2. kategorie. |
Bobo Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6985 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 19. ledna 2008 - 12:41:45 |
|
jo, ale my se o takto "zabezpečených" tratích nebavíme, pokud vim.
kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1184 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 19. ledna 2008 - 12:45:29 |
|
Zvědavý (kdysi modrožlutý) amatér: já myslím, že když se tu na tom, že je balíza lepší než radar, dokáží dohodnout i (nikoliv bývalí) modrožlutí s hvězdnými, tak na tom asi něco fakt bude. Jednou z výhod balíz je mj. to, že nemusím sledovat, kdo kdy kde vyhraje volby... Včera jsem si spíš všiml jiné věci: prostá náhrada EMZZ reléovkama nebo křemíkovkama má kromě bezesporu pozitivního efektu úspory signalistů jeden efekt negativní - při křižování se musí čekat, až vlak mine pantátu křemeňáka a ten zkontroluje konce. Systémově správné řešení je samozřejmě kontrolovat volnost tratě počítači náprav (aby se nemuselo rejt do přejezdů a izolovat zbytek tratě), ale to taky není zadarmo ani hned. S ohledem na radiofikaci tratě mě napadla kacířská myšlenka, že by konce kontroloval fíra vlaku čekajícího u odjezdového návěstidla a ohlásil to rádiem (při průjezdu druhého vlaku 40 a zhlavím pár set metrů od dopravy to hodí i minutu). Akorát se obávám §1 a toho, že by změna předpisů stála vííc a trvala déle než ty PN... |
Marcik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 45 Registrován: 9-2007
| Odesláno Sobota, 19. ledna 2008 - 13:56:05 |
|
Bobo: Nebavíme, ale v podstatě jde o tentýž problém, i když kvalitativně odlišný... Hajnej: To je pravda, ale myslím si, že i když signalista na elektromechanice vidí konec dřív, tak potom trvá přece jen delší dobu, než ve spolupráci s výpravčím zruší vjezdovou cestu pro první vlak a postaví odjezdovou cestu pro druhý vlak. Spíš by mě zajímalo, jak to bude vypadat, až na tratích s DOZ ve stanicích nikdo nebude. Kdo pak bude při poruše TZZ dávat odhlášky za vlakem?? |
S200
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 766 Registrován: 4-2006
| Odesláno Sobota, 19. ledna 2008 - 15:54:36 |
|
Hajnej: V okamžiku zřízení dálkového ovládání stanice Orlová se řešil problém, jak vyřešit volnost trati ve směru od Ostravy-Heřmanic, kde žádné zabezpečení nebylo a není. A vymyslel se přesně tento způsob, tedy že strojvedoucí nebo vlakvedoucí protijedoucího vlaku nahlásí celistvost protijedoucího vlaku vysílačkou výpravčímu. A funguje to bez problémů. |
Balik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1090 Registrován: 11-2002
| Odesláno Sobota, 19. ledna 2008 - 16:18:11 |
|
Hajnej, S200: A podobně to řeší i ČD na úrovni provozní směrnice pro provozování dráhy s DOZ: "...Nelze-li činností zabezpečovacího zařízení zjistit, že prostorový oddíl je volný, je strojvedoucí (popř. jím určený člen doprovodu vlaku) v odůvodněných případech povinen na žádost traťového dispečera zjistit, zda vlastní vlak nebo vlak opačného směru dojel celý, a tuto skutečnost traťovému dispečerovi ohlásit. ..." |
RadekŠ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2546 Registrován: 4-2003
| Odesláno Sobota, 19. ledna 2008 - 20:07:19 |
|
Drobná změna formulace:A podobně to řeší s obrovským zpožděním i ČD na úrovni provozní směrnice |
Zvedavy_amater
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8 Registrován: 12-2007
| Odesláno Sobota, 19. ledna 2008 - 22:56:52 |
|
leaky cable: pravda, slyšel jsem, že je to poměrně drahá záležitost. hajnej: A to je škoda s tím radarem, že to na dráze nejde použít. Mně by se totiž moc líbilo řízní pomocí sekundárního radaru. Řídící provozu by sledoval vlaky na obrazovce radaru, a když by nějaký vlak šlapal na paty vlaku předchozímu, tak by řídící jen řekl "vlak XY, reduce speed to minimum". A nikde žádnej semafor, tedy pardon, návěstidlo... |
M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 86.49.25.181
| Odesláno Sobota, 19. ledna 2008 - 23:54:38 |
|
Ad Signalmann seriál o leteckých katastrofách. V lecčems je to inspirující i pro železniční zabezpečováky Podobnou hlášku, aby si železniční zabezpečováci vzali vzor z letectví jsem už četl několikrát. Přijde mi nespravedlivá. Přístup k problému je v obou případech jiný (když to zvulgarizuju): 1) porucha se musí projevit bezpečnějším směrem (na dráze) 2) porucha nesmí nastat (v letectví; poruchy jsou samozřejmě kategorizovány v tlustém manuálu) Proto jsou letečtí výrobci (i jen vybraných součástek pro letectví) certifikováni, letecké úřady mají dohled přímo ve výrobě, jsou relativně krátké výměnné cykly dílů. Je to neuvěřitelně složité i drahé. Je pravda, že výměnné cykly na dráze se od 90. let neustále prodlužují nebo ruší, ale u nových zařízení už často nejsou třeba - jde se cestou redundance a bezpečné komparace výsledků. Ale rozbory bezpečnosti se dělají, bez nich by DÚ zařízení neschválil. Pokud jde o nehody, obě instituce, DI i ÚZPLN fungují v principu stejně (jen z DI asi nejezdí do zahraničí, když se tam "zruší" vozidlo našeho výrobce ;-)). Spíše by si z leteckých manuálů mohli vzít vzor tvůrci předpisů. Jsou sice tlusté, ale dá se v nich hledat lépe než v drážních. |
Mikulda
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 199 Registrován: 3-2006
| Odesláno Neděle, 20. ledna 2008 - 00:58:12 |
|
Hajnej: Kamery na zhlaví již byly vynalezeny. RadekŠ: Toto je v předpisu D46 již hodně dlouho. Kde je to obrovské zpoždění? |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 140 Registrován: 7-2007
| Odesláno Neděle, 20. ledna 2008 - 09:04:59 |
|
M.Kunt: V bodech 1) a 2) máte samozřejmě pravdu, musím jedině souhlasit. Rozbory bezpečnosti se prováděly již před platností ČSN EN 50129. Jinak se ale stále (ne)provádí analýza rizika, ačkoliv je to v normách striktně vyžadováno. Především by dráha měla pro konkrétní typ ZZ stanovit seznam nebezpečí (hazard list) a pro každý hazard stanovit tolerovatelnou četnost nebezpečí (THR). Pokud toho naše dráha není schopna, mohla by výše uvedené alespoň převzít, např. z projektu Euro-Interlocking. Říci: "Budeme akceptovat jen ZZ se SIL 4" má tu zásadní slabinu, že se mohou vyskytnout případy, kdy se požaduje THR nižší, než je 1E-09 (dolní mez pro SIL 4). Proces řízení bezpečnosti v rámci životního cyklu ZZ je zatím také spíš jen na papíře. Co se týká rozborů bezpečnosti, i zde se najdou případy, kdy zůstává rozum stát. Proč jeden schvalovatel akceptuje a priori relé 2. bezpečnostní skupiny a druhý nikoliv? Proč při výpočtu odolnosti KO proti rušení může každý návrhář použít svou vlastní metodiku?! Zkrátka mám dojem, že v letectví převládá systémový přístup před intuitivním. O našem oboru si to říci netroufám. Za vše hovoří fakt, že bastlíři se výše naznačenému systémovému přístupu pošklebují: "však ono to bude fungovat i bez toho, tak proč se tím zabývat?". |
M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 86.49.25.181
| Odesláno Neděle, 20. ledna 2008 - 09:27:51 |
|
Zkrátka mám dojem, že v letectví převládá systémový přístup před intuitivním. Ano, je to dáno také zmezinárodněním celého problému (organizace ICAO a ECAC aj.). UIC nebyla zatím schopna ničeho, i když se o "interoperabilitě" v zabza mluví od 70. let. však ono to bude fungovat i bez toho, tak proč se tím zabývat? Tohle platí leckde, hlavně v oblasti informatiky (kam už dneska zabza taky patří). S tím životním cyklem máte pravdu. Já se s tím setkávám denně v jiné oblasti. Pokud jde o analýzu rizika, zřejmě chybí slušná metodika - teď jsem v jednom projektu IS něco podobného připomínkoval a byly to ptákoviny, ale nic lepšího jsme nevymysleli. Proč při výpočtu odolnosti KO proti rušení může každý návrhář použít svou vlastní metodiku?! No comment. On asi nebude vždy problém ve vlastním zařízení, ale v jeho implementaci: např. naprogramování závěrové tabulky do elektronického stavědla. Mám obavu, že ne vždy je to optimální, abych to řekl kulantně. Ale to platilo i u reléovky nebo mechanického registru (jen se to tam lépe kontrolovalo). |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 141 Registrován: 7-2007
| Odesláno Neděle, 20. ledna 2008 - 10:48:59 |
|
M.Kunt: S tím softwarem to opravdu není optimální, ale řešení existuje: formální a poloformální metody. odkaz Ještě k tomu srovnání letecké a železniční dopravy. Bezpečnost na železnici nezávisí jen na vlastním ZZ, ale také na stavu dopravní cesty a žel. vozidel. Zde se stejně jako v letectví provádí pravidelné kontroly a používá se diagnostika a defektoskopie. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1186 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 20. ledna 2008 - 15:42:43 |
|
S-77, M.Kunt: ono je to s tou spolehlivostí/bezpečností SW asi tak, že se zjistilo, že s použitím té či oné metody se tomu či onomu týmu podařilo dospět k SW potřebných parametrů. Norma 50126 pak podle toho vypadá: předepisuje kombinaci některých z uvedených metod a de facto tvrdí, že je to postačující. Příliš se v ní ale nemluví o tom, že některé metody nemají v některých případech smysl *) nebo že by naopak mohly existovat i jiné metody, dávající rovněž dostatečně spolehlivý SW - srovnejmež v matematice různé věty o nutných a postačujících podmínkách konvergence řady, mezi nimiž ční konstatování, že existují i jiné postačující podmínky... *) u nás jakožto konstruktérů regulačních algoritmů s pevnou vzorkovací frekvencí kupříkladu budí úsměv "avalanche testing" |
Pepa_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1010 Registrován: 9-2005
| Odesláno Neděle, 20. ledna 2008 - 16:35:07 |
|
Měl bych takovou malou otázečku, do kolikátého roku se označovaly hlavní návěstidla římskými číslicemi např. XII, Př. XII atd, myslím si že to bylo až do roku 1960 ale nevím to přesně????? |
534.454 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.56.182
| Odesláno Středa, 23. ledna 2008 - 22:30:05 |
|
Odkdy se používá lichoběžníková tabulka? A co se používalo předtím? Kdy nahradil současný námezník bílou čáru? |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 142 Registrován: 7-2007
| Odesláno Čtvrtek, 24. ledna 2008 - 06:31:49 |
|
Také bych měl jednu otázku: Proč se u PZS L nesmí první část mezní výstražné doby (tm1) ani poruchou prodloužit? Ještě nikdo mně to uspokojivě nevysvětlil... |
Ziki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 31 Registrován: 10-2007
| Odesláno Čtvrtek, 24. ledna 2008 - 09:20:37 |
|
534.454 Lichoběžníkové tabulky se používali již za první republiky, tudiž se dá předpokládat, že se používají od samého začátku tratí se zjednodušenou dopravou, tj. někdy od roku 1923. Jak pak z toho vyplívá předtím se nepoužívalo nic, jelikož dopravny D3 neexistovali. Co jsi myslel tou bílou čárou u toho námezníku? |
Bobo Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6998 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 24. ledna 2008 - 10:33:51 |
|
(tm1)- myslíš dobu do okamžiku vjetí vlaku do izol. úseku do začátku zavírání závor (resp. uzavření přejezdu)? protože kdyby se začaly závory zavírat pozdě, vjel by vlak do otevřeného přejezdu. pokud myslíš jiný případ, toto sdělení ignoruj. (nevím co přesně znamená PZS L)
kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Zvedavy_amater
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10 Registrován: 12-2007
| Odesláno Čtvrtek, 24. ledna 2008 - 10:38:29 |
|
V jakési knize o železnici z třicátých let minulého století jsem četl zhruba toto: "Existují dopravny obsazené výpravčím avšak nemající vjezdové návěstidlo. Odjezd vlaku ze sousední dopravny může být povolen, až když má výpravčí dopravny bez vjezdových návěstidel postavenu vjezdovou vlakovou cestu." Prosím o názor, zda může být tato informace pravdivá? |
534.454 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.56.182
| Odesláno Čtvrtek, 24. ledna 2008 - 13:08:40 |
|
Ziki děkuji za odpověď, na fotkách nejen z 1. republiky je místo námezníku mezi kolejemi bílá čára od koleji ke koleji. Já jen chtěl vědět odkdy se požívá současný námezník. |
Martin_cz Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 34 Registrován: 12-2007
| Odesláno Čtvrtek, 24. ledna 2008 - 18:48:55 |
|
Signalman_77: Tohle neumí vysvětlit v souvislosti s ostatním textem ani autor :-) Jinak PZS L může být i jakýkoliv přejezd krytý návěstidlem, na kterém je možno rozsvítit dovolující návěst (mimo PN) v závislosti na stavu přejezdu. |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 144 Registrován: 7-2007
| Odesláno Čtvrtek, 24. ledna 2008 - 20:11:29 |
|
Bobo: Nikoliv. Doba od okamžiku obsazení přibližovacího úseku do začátku sklápění závor je tzv. předzváněcí doba. Jinak PZS L je označení PZS s přenosem informací strojvedoucímu (přejezdníkem nebo návěstidlem, případně jiným způsobem). Martin_cz: PZS L může být krytý návěstidlem, ale domnívám se, že měření tm1 se vztahuje pouze k řešení s přejezdníkem, který je umístěn v přibližovacím úseku. K tm1, já opravdu nevím, proč se nesmí poruchou prodloužit. Kdysi jsem slyšel vysvětlení v tomto duchu: Doba tm1 se nesmí ani poruchou prodloužit, protože k ovlivnění zapínacího prvku může dojít jeho poruchou, ještě před jízdou vlaku. Pokud by se tm1 mohla prodloužit a po poruše ZP jel vlak, mohl by přejezdník "spadnout" v době, kdy čelo vlaku již minulo hranici jeho dohlednosti, ale zároveň je ještě před přejezdníkem (fíra by si nemusel všimnout návěsti "otevřený přejezd"). Doba tm2 by se tedy začala odměřovat o něco dříve, což by ve svém důsledku mohlo vést k předčasnému otevření přejezdu - před vlakem. No jo, jenže k té poruše zapínacího vlaku může dojít těsně před jízdou vlaku, takže i když se tm1 neprodlouží, může i tak přejezdník spadnout fírovi "před nosem". Nemám teď po ruce normu, tak ani nevím, jestli se ta ošidná doba jízdy vlaku od hranice dohlednosti přejezdníku k vlastnímu přejezdníku náhodou nepočítá to tm2..?! Potom by výše uvedená hypotéza byla na draka. |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 145 Registrován: 7-2007
| Odesláno Pátek, 25. ledna 2008 - 06:57:46 |
|
Podle normy 342650 se doba tm1 spočítá jako doba, za kterou nejpomalejší vlak projede vzdálenost od začátku přibližovacího úseku k přejezdníku (Lp-Lz) + doba plánovaného stání v tomto úseku. Doba tm2 se spočítá jako doba, za kterou nejpomalejší vlak projede přibližovací úsek + doba plánovaného stání v přibližovacím úseku. Dohlednost přejezdníku zde tedy není zohledněna, takže ta předchozí hypotéza jaksi pokulhává. Otázka zůstává: Co by se mohlo stát, kdyby se doba tm1 poruchou prodloužila?! |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1192 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 25. ledna 2008 - 09:46:17 |
|
Jakpak rychle jede ten nejpomalejší vlak? A ví to doprava? Já jen že se při výpočtu přejezdů vesele operuje s nejpomalejším vozidlem, ale v "třistašedesátjedničce" o tom není ani slovo. A když se na to zeptáte libovolného šoféra náklaďáku, tak si zaťuká na hlavu, v lepším případě vás opraví na Snad nejrychlejší, ne...? |
Pjp Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1973 Registrován: 12-2005
| Odesláno Pátek, 25. ledna 2008 - 11:23:15 |
|
K tem lokalkam, me tak napadla jedna vec. Dneska se pouziva nameznik i ve vztahu k definovani konce dopravni cesty, teda aspon doufam, ze se to tak nejak oznacuje, jedna se o nameznik s cervenym pruhem. Tak me napadlo, existovalo neco pred touto navesti ? Proc ? Protoze co se me treba vypavuje zst. Novy Jicin mesto, tak tam hned prvni kolej, ktera slouzi motorakum od Suchdola pokracuje primo k rampe a ke skladisti, nejake podobne usporadani je snad i v Roznove pR (ale pokud se me to ted v hlave plete, tak pardon). Jakym zpusobem bylo v techto pripadech definovano, kam az vlak muze a kam uz posun ? V Suchdole byla podobna situace (mozna je stale) i u prvni koleje na "lokalnim" nadrazi (Budisov/.. kruci ...), ale tam byl trpajzlik cervena/bila. Pavel |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 146 Registrován: 7-2007
| Odesláno Pátek, 25. ledna 2008 - 12:31:10 |
|
Hajnej: V normě 342650 v článku B1 se uvádí: Vv - rychlost nejpomalejšího železničního vozidla, nestanoví-li místní podmínky jinak, je 20 km/hod. Rychlost nejpomalejšího vlaku je třeba stanovit kvůli výpočtům kritické, případně mezní výstražné doby a mezní doby anulace. |
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 159 Registrován: 11-2007
| Odesláno Pátek, 25. ledna 2008 - 14:47:58 |
|
Pjp: Když se námezdníky nerozlišovaly barvou, tak (nebyla-li jiná návěst)vlaková cesta končila u námezníku, uzavírajícího pojížděnou kolej na "odjezdovém" zhlaví. Do uvozovek to dávám proto, že ono zhlaví nemuselo být vůbec průjezdné - např. v koncové stanici. |
Pjp Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1975 Registrován: 12-2005
| Odesláno Pátek, 25. ledna 2008 - 16:54:02 |
|
Jo, jasne, ale me jde o pripad, kdy kolej primo prechazi v manipulacni bez vyhybky, jak je prave minimalne na tom prvnim nadrazi. Pavel |
534.454 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.56.182
| Odesláno Pátek, 25. ledna 2008 - 19:05:38 |
|
Pjp: červený praporek neznáte? A navíc fírové musí mít seznání a myslet o nádraží dopředu. |
Pjp Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1976 Registrován: 12-2005
| Odesláno Pátek, 25. ledna 2008 - 19:15:13 |
|
Je to divne, ale znam, ale pokud je to pravidlo ? Ostatne i "seznani" je odpoved, kterou beru, protoze me proste "jen" zajima, jak to bylo osetreno, zda neexistovalo neco pred "cervenym" nameznikem. Nebo ze bych zase chtel moc ? Von tam ostatne ten nameznik mohl byt jen tak bez vyhybky a mohlo to mit stejny vyznam, tj koncime u namezniku, co na tom ze tam neni vyhybka ? Vim ja ? Pavel |
534.454 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.56.182
| Odesláno Pátek, 25. ledna 2008 - 20:17:38 |
|
kde to je?
|
Bobo Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7002 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 26. ledna 2008 - 12:41:45 |
|
tam jsem hobloval se čmelákem
kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Jezisek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 318 Registrován: 4-2004
| Odesláno Sobota, 26. ledna 2008 - 22:32:44 |
|
Mám dotaz na všechny zůčastněné - je někde u nás nebo na Slovensku seřadiště neosazené KOMPASem ?
http://www.kromerizske-drahy.com/ |
|
Marcik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 46 Registrován: 9-2007
| Odesláno Sobota, 26. ledna 2008 - 22:57:11 |
|
Jezisek: V České Třebové je sovětský systém ARS pro automatické řízení rychlosti odvěsů. (Příspěvek byl editován uživatelem Marcik.) |
Chocholoušek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 249 Registrován: 10-2004
| Odesláno Neděle, 27. ledna 2008 - 01:15:43 |
|
http://www.vlaky.net/servis/sprava.asp?lang=1&id=6 82 |
Marcik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 47 Registrován: 9-2007
| Odesláno Neděle, 27. ledna 2008 - 09:36:02 |
|
Teď, po přečtení článku - odkaz Chocholouška, mě napadá, jestli náhodou v Č. Třebové není spolu s ARS i systém GAC pro automatické ovládání výměn. (?) |
M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 86.49.25.181
| Odesláno Pondělí, 28. ledna 2008 - 20:41:54 |
|
Pokud jste ho znali, uctěte prosím památku Pavla F., vývojáře AŽD. Pohřeb se koná v pátek v 11.00 na Olšanech. Toto DF pravidelně četl. |
PetrVečerek
Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.224.14
| Odesláno Pondělí, 04. února 2008 - 13:38:19 |
|
Rád bych se zeptal jakým způsobem se měří rychlost odvěsů na svážném pahrbku u automatizovaného spádoviště.Odpovědi mi mužete zaslat i na email byl bych moc vděčný. Díky. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1203 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 04. února 2008 - 17:21:33 |
|
Petr Večerek: takřka klasikou je ve světě radar, existují ale i jiné systémy. Třeba v Nymburce se používall snímač ne nepodobný tomu z elektrické kytary: šlo o dlouhou lištu s magnety, okolo kterých bylo obtočeno vinutí. Projíždějící kolo snižovalo magnetický odpor (reluktanci) a zvyšovalo magnetický tok. Vinutí to "zderivovalo" a vyrobilo pulsy, jejichž frekvence se vyhodnotila jako rychlost. Oproti radaru to mělo nevýhodu, že to nepoznalo stojící vůz, na druhé straně ho to až zas tak nutně poznat nepotřebovalo. Na druhou stranu tomu oproti radaru nevadila sněhová vánice. |
PetrVečerek
Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.224.14
| Odesláno Pondělí, 04. února 2008 - 17:57:59 |
|
Díky, za odpověď. Jsem student a na zkoušce u našeho pana profesora nestačila odpověd- radar. Chtěl i jiné možnosti :-). |
Noltha
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 506 Registrován: 11-2005
| Odesláno Úterý, 05. února 2008 - 10:52:14 |
|
Zdravím, ted jsem koukal že jste tu řešili Remote a Tedis, tak něco málo o tom co je to TEDIS: Zařízení TEDIS je určeno k zajištění sběru, přenosu a zpracování informací pro technologie vyžadující dálkové řízení nebo diagnostiku. Řízená nebo diagnostikovaná technologie může být soustředěna v jednom místě, nebo rozložena na rozsáhlém území. Součástí zařízení jsou jednotky umožňující přenos dat po telefonních okruzích a digitálních přenosových kanálech. Zařízení TEDIS může sloužit všude tam, kde je zapotřebí dálkově kontrolovat a řídit autonomní automatické systémy. Důležité stavy řízeného systému může ukládat pro zpětnou analýzu do vlastní nedestruktivní paměti. Zařízení TEDIS je možné použít pro bezpečnostně relevantní aplikace, jejíchž funkcí jsou bezpečné indikace stavů řízené technologie a bezpečné, tzv. povinně dokumentované povely. Zařízení TEDIS je využito jako součást systémů REMOTE 96 a REMOTE 98, a současně je připojitelné na externí lokální diagnostický systém LDS. O Remote 98 se dá dočíst zde: http://www.aksignal.cz/zab-remote98.html A o Remote 96 zde: http://www.aksignal.cz/zab-remote96.html |
Slídil Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 772 Registrován: 7-2002
| Odesláno Úterý, 05. února 2008 - 11:08:15 |
|
Ad rychlost odvěsů: Tak šly by dát i 2 počítače náprav (kousek od sebe) a měřit čas mezi impulsy, ne ? |
Signalman_77
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 147 Registrován: 7-2007
| Odesláno Úterý, 05. února 2008 - 13:46:35 |
|
Slídil: Myslíte dva snímače PN? To by šlo, jenom nevím, jaká by byla přesnost takového měření - každé čidlo může mít různou citlivost. Teoreticky by stačilo i jedno čidlo, protože se pro PN dělá dvojité (obsahuje dva systémy). Tak třeba RSR 180 má oba systémy od sebe 180 mm, jenže opět - citlivost systémů se může mírně lišit. Nevím, jak na spádovištích, ale v diagnostice vozidel na širé trati se rychlost běžně měří pomocí snímače PN. (Příspěvek byl editován uživatelem Signalman_77.) |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1210 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 06. února 2008 - 09:33:29 |
|
Signalman: různá citlivost by šla opracovat třeba dvojím vyhodnocením z čela a týlu impulsu a zprůměrováním, v tom bych problém neviděl (tím spíš, že by báze mohla být třeba metr). S ohledem na přesnost nastavení účinku kolejové brzdy by to mělo stačit. |
Mirekm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 779 Registrován: 1-2004
| Odesláno Pátek, 08. února 2008 - 06:54:04 |
|
Každý týden jezdím přes totálně rozkopané pražské hlavní nádraží a říkám si: Jak teď asi vypadá kolejová mapa na stavědle? Nemohl by někdo sehnat fotku?
Regionova: Za málo peněz hodně muziky… teda spíš hluku… |
|
Ziki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 32 Registrován: 10-2007
| Odesláno Pátek, 08. února 2008 - 19:54:39 |
|
Mirekm uplně stejně jako před výlukou, jelikož vyloučené koleje jsou na reliefu označeny jako vyloučené nikoliv nějak odmazané. |
Mirekm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 780 Registrován: 1-2004
| Odesláno Pátek, 08. února 2008 - 21:59:09 |
|
Nejen koleje, ale i výhybky a návěstidla musí být „vyloučené“. A to bych právě chtěl vidět…
Regionova: Za málo peněz hodně muziky… teda spíš hluku… |
|
Ziki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 33 Registrován: 10-2007
| Odesláno Pátek, 08. února 2008 - 22:14:17 |
|
Jen to má jinou barvu nic víc, jak říkám vyloučená kolej není, že někam zmizí. |
Balik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1096 Registrován: 11-2002
| Odesláno Pátek, 08. února 2008 - 22:28:25 |
|
Ziki: Jen označeny štítkem, nebo jsou i vedeny jako "bez prostředků pro kontrolu volnosti" (přerušovaně)? (Tak tomu bylo hned po zřízení JOP u kolejí na mosteckém zhlaví před instalací ETB, jak je patrné např. z fotek ve starším křídovém od ažd). |
Ziki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 34 Registrován: 10-2007
| Odesláno Pátek, 08. února 2008 - 22:49:16 |
|
Samozřejmě i takto to může být uděláno, ale nikde to není děláno tak, že by se nějak předělával relief kolejiště kvůli výluce. |
Marcik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 48 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pátek, 08. února 2008 - 22:57:16 |
|
Ziki: "... ale nikde to není děláno tak, že by se nějak předělával relief kolejiště kvůli výluce." - to tu ani nikdo netvrdil. |
Ziki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 35 Registrován: 10-2007
| Odesláno Pátek, 08. února 2008 - 23:06:54 |
|
No Mirekm chtěl vidět relief hlavního, jelikož měl pocit, že tam uvidí něco zvláštního, tak ho jen upozorňuji, že tam nic extra neuvidí, kromě pár změněných barev a možná typu čáry. |
Mikulda
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 217 Registrován: 3-2006
| Odesláno Pátek, 08. února 2008 - 23:30:38 |
|
V Ústí hlavním při výluce byly koleje červeně a návěstidla jako zhaslá. Doma bych vyhrabal fotku, kdyby byl zájem. |
Balik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1097 Registrován: 11-2002
| Odesláno Sobota, 09. února 2008 - 09:47:43 |
|
Mikuldo, zájem by byl . |
Mirekm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 781 Registrován: 1-2004
| Odesláno Sobota, 09. února 2008 - 21:22:11 |
|
Ad Ziki: Pojem „zvláštní“ je relativní a já nepatřím mezi ty, pro které je tohle denním chlebem.
Regionova: Za málo peněz hodně muziky… teda spíš hluku… |
|