Autor |
Příspěvek |
Hook
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 717 Registrován: 3-2005
| Odesláno Neděle, 27. ledna 2008 - 19:19:15 |
|
ad 1014 011 Díky! |
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 698 Registrován: 8-2005
| Odesláno Neděle, 27. ledna 2008 - 20:07:06 |
|
Fýro, kdybych to nezažil, tak to sem prostě nepíšu. Dojel jsem normálně do stanice a pak jsem dělal posun. Protože se jezdí v levém oblouku, tak jsem si řekl, že si přejdu na malé stanoviště. Naštěstí jsem to udělal, když jsem stál před označníkem a ještě jsem si to vyzkoušel. Proudy šly, ale dvojče nejelo, schodil jsem výkon a cítil jsem, jak do sebe mašiny vrazily. Jeli od sebe... Martin |
Fýra
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1609 Registrován: 6-2006
| Odesláno Neděle, 27. ledna 2008 - 20:50:25 |
|
Martin2 ok, ale v podstatě při zapojení dle schematu to není možný. |
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 699 Registrován: 8-2005
| Odesláno Neděle, 27. ledna 2008 - 21:19:51 |
|
Neboj, jsem ve schématech ležel několik hodin a nic jsem taky nevykoumal... Jenže jenom elektrikářskej bůh ví, jak je to opravdu zapojené... Martin |
Fýra
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1610 Registrován: 6-2006
| Odesláno Neděle, 27. ledna 2008 - 21:37:45 |
|
Martin2 já vím, přepojoval jsem ty dráty, když mi mašiny jezdily proti sobě, na svorkovnici. Ale prostě tam jdou jen dva dráty, jedině by tam někdo udělal nějakou úpravu a nebo blbý kábl... |
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 904 Registrován: 1-2007
| Odesláno Neděle, 27. ledna 2008 - 22:54:48 |
|
Martin2: elektrikářskej bůh ví, jak je to opravdu zapojené... Naprostá pravda. Pak už nezbývá, než aby dílna kontrolovala, proměřovala a musí se na to přijít. Z vlastní zkušenosti vím, že je to mnohdy obtížné a vyžaduje celkem dost času. Také by bylo velmi zajímavé provést několik kontrolních měření, nejlépe se záznamem, u dvojčlenu na druhé stopnuté mašině při generátorickém chodu TM. Vidělo by se co se tam vlastně děje.
Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
749.241 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.12.75
| Odesláno Pondělí, 28. ledna 2008 - 08:28:02 |
|
Nějak se nám ta debata rozproudila...a začalo to nevinnou 831 (720 I.série), co má (dva) trakčáky zapojené trvale paralelně a LS je až mezi společným uzlem TM a trakčního dynama. Upečený peršink se vysvětlil, dvojče 742 s buchlými trakčáky a HG taky. Přitáhli 2x742, 8xTM a 2xHG po přeskoku, ale fíra se dušoval že tam kontra nedal. Dokažte mu že jo... |
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 905 Registrován: 1-2007
| Odesláno Pondělí, 28. ledna 2008 - 09:10:54 |
|
že tam kontra nedal. Pokud je tam otočný směrový válec /přepínač směru/, tak nám to bezpečně prozradí.
Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
Fýra
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1612 Registrován: 6-2006
| Odesláno Pondělí, 28. ledna 2008 - 09:34:18 |
|
BmbČ já myslím, že neprozradí nic, protože se přestavuje bez proudu, až po tom sepnou linkáče, ne. Směrový válec je opálený, když někdo nečeká až odpadnou linkové stykače a přestavuje směr. Mimochodem, ta mašina, ač je to neuvěřitelné, vydrží takové zacházení, pamatuju to, když jsem přišel na poznání v UL západ na sedmou zálohu, byl tam takovej tydýt, nevím, jestli se přede mnou vytahoval, ale chtělo se mi zvracet a kdyby ta mašina měla nohy, tak ho vykope z toho stanoviště. To bylo, z místa 8, odraz, skluzy, písek, dobrááá, brzda Bp naplno, písek, skluzy stejně, motor ještě nebyl na volnoběhu a ještě nějaká rychlost X....popotáhnout zpět...změna směru, osmý z místa, skluzy, písek.....mašina jela jedním směrem a měla tam už osmý směrem druhým, prostě zahrabala a jak to zastavilo, jela hned zpět a pak zase odraz... Zvuky co to vydávalo byly neuvěřitelné a nikdy potom jsem je neslyšel, ale mašina kupodivu nic, ani RO, ani OR....Vydržel jsem tento styl "jízdy" asi hodinu a potom jsem řekl, že se jdu podívat ještě jinam, protože bych ho z té mašiny musel sundat, což by asi bylo od strojvedoucího v zácviku drzost, když on jezdil nejméně 40 let, zkušený strojvedoucí
|
Aleš Liesk. Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.47.123
| Odesláno Pondělí, 28. ledna 2008 - 10:53:35 |
|
Trocha teoretickejch kydů: mějme trakční obvod 2 motorů spojených paralelně a něčím napájený (nějaký zdroj). Plus budiž "nahoře". Jedeme výběhem nebo vlečeme, motor se točí, zdroj nedodává napětí. Remanencí se vytvoří napětí, plus na kotvě nahoře. Pokud není uzavřený obvod (rozpojené linkáče), nic se neděje. Obvod se nějak uzavře. A teď jsou 3 možnost: 1. Směr zůstává. Začíná téct proud, z kotvy nahoru (plus na kotvě nahoře), tj. naopak než při jízdě. JENŽE proud nahoru působí PROTI remanenci a likviduje ji, čímž se zároveň odbuzuje (říká se tomu "sebevražedné zapojení"). Nemělo by se tedy stát nic. 2. Směr je kontra, přepíná se buzení: Proud teče z kotvy nahoru, ale protože je buzení kontra, teče jím směrem dolu a PŘIBUZUJE ho, tj. klasický sériový generátor. Teď závisí, jak vypadá obvod zdroje (je-li lineární, třeba trakční dynamo, či nelineární - usměrňovač, je-li to dynamo se sériovým buzením a protékající proud vytvoří protinapětí, či pouze s cizím buzením, tj. z pohledu "trakční dynamo = spotřebič" nakrátko atd.) Taky hodně závisí na druhém motoru, určitě je "trochu jiný" a rozdíl indukovaných napětí může způsobit to, že se z něj stane motor (= spotřebič), ovšem zareverzovaný, tzn. indukované napětí působí souhlasně s přiváděným a je to prakticky ve zkratu. Prostě konec teorií, začíná platit fyzika v praxi. 3. Směr je kontra, přepíná se kotva: Na vlastní kotvě je plus nahoře, za reverzákem je ale DOLE, tudíž proud teče DOLŮ (jako při jízdě), tudíž je v souladu s remanencí a podporuje ji. Případný usměrňovač se chová jako nulová dioda, tudíž zkrat, a je vymalováno. O druhém motoru či trakčním dynamu platí totéž co v případě 2. Včíl mudrujte. |
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 906 Registrován: 1-2007
| Odesláno Pondělí, 28. ledna 2008 - 11:55:14 |
|
Aleš Liesk: Díky. Včíl mudrujte. Vidím to na kontrolní měření při různých možných stavech. Zjistily by se skutečné hodnoty a od toho by se dalo odrazit. Ale to snad již někdo prováděl.(?) Nevím...
Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
Fýra
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1613 Registrován: 6-2006
| Odesláno Pondělí, 28. ledna 2008 - 11:57:46 |
|
No já z toho tedy moc moudrej nejsem ´... |
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 701 Registrován: 8-2005
| Odesláno Pondělí, 28. ledna 2008 - 13:31:45 |
|
A to já jo. Jen jsem byl línej přemýšlet nad tím buzením, jak jsem psal. Takže pokud na stoplé 742 zařazné ve dvojčeti odešly TM, tak na ni musel být zařazen opačný směr. Jen sepnutí LS při zařazeném správném směru nic neudělá... Teda jestli jsem to dobře pochopil... Martin P.S. Teda pokud v obvodu neni nějaká kulišárna, co by ho rozhodila, jen mne nenapadá jaká... (Příspěvek byl editován uživatelem martin2.) |
Fýra
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1614 Registrován: 6-2006
| Odesláno Pondělí, 28. ledna 2008 - 13:44:36 |
|
No jak si tedy vysvětlujete, že na vlaku, vedeném dvěma dvojčaty a několikrát pravda úvraťujícím a jedoucím po trati, kde byly všechny loko potřeba jen v některých úsecích (takže se stopovaly) odešly vždy na jedné loko z dvojčete TM a HG? |
Aleš Liesk. Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.47.123
| Odesláno Pondělí, 28. ledna 2008 - 14:40:13 |
|
742 má v jedné větvi 2 motory v sérii, ne? Tam se to ještě okoření tím, že v té jedné větvi jsou 2 buzení a každé může mít jinou remanenci. Tudíž i když se jedno zasebevraždí, tak to druhé může být ještě trochu při životě, takže ještě udržuje proud, který ale může způsobit otočení remanence na prvním buzení, což by ale způsobilo otočení indukovaného napětí na první kotvě, no a jak to dopadne, to by možná věděl nějakej Matlab po hodině práce :-) (jojo, pryč jsou ty doby, kdy se v pátek ráno zadal do HP elektrický obvod a při troše štěstí to v pondělí v poledne bylo spočítaný :-) |
749.241 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.39.247
| Odesláno Pondělí, 28. ledna 2008 - 16:13:27 |
|
Ad BmBč: pochopitelně že směrák byl napálenej, dva palce byly skoro odtavené úplně. Ale opět, dokaž, že se to nestalo samo... Já nic, já jedu, náhle zničehonic prásk a mašiny nejedou. |
749.241 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.39.247
| Odesláno Pondělí, 28. ledna 2008 - 16:24:52 |
|
Aleši, ale pozor, na babičce dvěstědvaašedesátce (o které jsi kdysi v hloubi diskuze napsal, že ji ctíš jako staršího a zkušenějšího kolegu) jsou ty TM spojené paralelně trvale. Linkáč je až ve větvi k HG, takže při vlečení odpínáme "kudly" vždy. Nikdy totiž nevíme, kdy nás začnou táhnout opačně. Ty Fýrovo vypálené 740 by třeba mohly být nepřestavením směru na jedné loko. Jízda vlaku uvratěmi by tomu mohla nasvědčovat. Další děj jsi už popsal. |
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 907 Registrován: 1-2007
| Odesláno Pondělí, 28. ledna 2008 - 17:21:11 |
|
749.241: Teď si trochu "zareju" a položím otázku. Co skluzová relé? Vypálený směr. válec se v normálním režimu nevypálí raz dva. Musí se stát něco neobvyklého, co skluzová relé "nevezmou". Třeba v tahu seskočený pastorek na TM a následné jeho zničení. Proti tomu není ochrany. (Příspěvek byl editován uživatelem BMBČ.)
Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
JC123 Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.157.4
| Odesláno Pondělí, 28. ledna 2008 - 21:19:45 |
|
To A.L.: ... pryč jsou ty doby, kdy... Vynásobte asi tak dvěma vzdálenost ode dneška k těm hápéčkům a dostanete se zhruba někam sem ... |
749.241 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.1.134
| Odesláno Úterý, 29. ledna 2008 - 12:26:42 |
|
BmBč: Jen ryj, rád zaorám. Směrový válec se samozřejmě časem (když se na než v MM kašle) vyhřeje, ale napalovat by se z principu neměl. Vždyť spíná bez proudu. Ve zmíněném případě by směrový válec čerstvě natavený, včetně rozstříkaných kapiček mědi z palců. Čili šlo o pěkný šupec. Jenže když pan lékař tvrdil že to samo, zničehonic a náhle, tak dokazuj že ne. Další nehodlám veřejně ventilovat. |
Fýra
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1621 Registrován: 6-2006
| Odesláno Úterý, 29. ledna 2008 - 12:48:58 |
|
Jo směrový válec jsem na 742 viděl odtéct, po té, co při jeho růčo otáčení na něm nechali dílňáci klíč 30-32 a ten se po pár stech metrů mé jízdy položil před silové doteky, kde jsem ho našel do ruda rozžhaven, po té co mašinka řvala snad všemi houkadly do měla a má jízda tak za příslušných zvukových, světelných a čichových doprovodných efektů skončila |
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 908 Registrován: 1-2007
| Odesláno Úterý, 29. ledna 2008 - 13:34:00 |
|
749.241: Jasně, rozumím. Taky jsem zažil různé z ničeho nic "exovky". Fýra: Stane se opravdu leccos. Pamatuju třeba Brejlouna na rychlíku s omylem odpojeným TM. A jel...
Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
Jezdič Neregistrovaný host Odeslán z: 195.189.142.158
| Odesláno Úterý, 29. ledna 2008 - 21:16:19 |
|
Fýra: Ty toho naděláš. Mašina není fén voe. ;-) víš jak se dělá pořádný vodraz s bangládou nebo čmelákem? V dieslu dáš 8. pak rychle JK do nuly, směr do jízdy a JK na 8. To byly šťouchy! A brždění kontra bylo taky účinný a co teprv se 110 kou.:-D jo, mašina to není fén. |
Mallard
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1053 Registrován: 5-2006
| Odesláno Úterý, 29. ledna 2008 - 22:48:17 |
|
Jezdič: Při čtení tvého příspěvku se mně vybavila slova Dr. Štromajera: Kdyby hloupost nadnášela,...
Tak jak jsem žil,žiju dál |
|
Fýra
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1625 Registrován: 6-2006
| Odesláno Úterý, 29. ledna 2008 - 22:55:37 |
|
Ip adresa je od Osla z Osla |
Honzis Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.128.162
| Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 00:19:47 |
|
Měl bych takovou dvojotázku ohledně omezení tažné síly. 1) Pokud se nepletu, tak snížení na 160kN je kvůli vozům lehké stavby a 175kN u přípřeže, ale proč se snižuje tažná síla na 100 a 200kN? Viděl jsem to v nějakých tabulkách. 2) Jak se snižuje tažná síla u vozidel s ARR, případně u těch, kde zadávám poměrný tah? Chápu, že u ostatních vozidel si prostě hlídám trakční proud, ale není mi jasné v případě toho pom. tahu. Za odpověď díky. |
Aleš Liesk. Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.47.123
| Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 08:44:06 |
|
ad 2) Peršinky a spol. mají kroutík omezení tažné síly (mylně nazývaný "omezení PT" ). 754 mají dokonce kroutíky dva, jedním se omezuje proud (= tažná síla), druhým výkon. Na 754.1 (018, 050) zůstal kroutík omezení proudů, klávesnicí se dále omezuje poměrný tah (tj. nejdřív proud, pak výkon). 470 mají kroutík podobný peršinkům, který ale funguje jako omezovač příkonu a je dodatečně ještě rozdělený na půlkruhy "sluníčko" a "mráček", kdy omezuje tažnou sílu (tuším tam tedy je 2 x 4 poloh) 471 mají již oddělené omezování tažné síly a příkonu (tedy funkčně totéž, co mají 754), ovládá se to klávesnicí a vokazuje se na displeji. 843 je "kočička", je tam pouze omezení pom. tahu. (tj. nejdřív proudu, pak výkonu). FiFin (Dm12) v podstatě totéž, i když je to hydrodynamika. :-) Jak funguje omezení na 854 nevím, ale protože fírové přišedší na 843 nebo 754.1 z 854-ek mají furt nutkání s omezovačem nějak verglovat a pomáhat tak regulátoru, mám pocit, že to nebude nic moc. Vztah mezi nastavením omezení PT a skutečným proudem se zjistí buď empiricky nebo analyticky. Stačí? |
Fýra
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1626 Registrován: 6-2006
| Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 09:56:15 |
|
Honzis Správně je 160, 175, a 200kN. Jsou-li dvě hnací vozidla ve vlaku, můžou vyvíjet tažnou sílu bez omezení, pokud vychází max. 350kN. Pokud je vyšší, musí být tažná síla=trakční proud omezován a to u vyjmenovaných vozidel pokud jsou dvojmo na vlaku nesmí ani jedno překročit 175kN (zřejmě polovina z 350kN :-) Vašich 200kN je pro případ, kdy má vlak postrk. Pokud je na postrku vyjmenované vozidlo a vlak tzv. vyhovuje pro dva postrky, tlačí do 350kN, pokud je však v některém úseku dovolen jen jeden postrk, tlačí jen do 200kN. 160kN je, jak jste správně napsal, v případě, že jsou ve vlaku řazena vozidla lehké stavby, ovšem to se děje ještě s podmínkou max. 250tun, pokud jsou dvounápravové a do 380ti tun, pokud jsou výhradně podvozkové. Strojvedoucí by měl na toto dostat vždy V rozkaz. |
Jezdič Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.31.33
| Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 10:01:06 |
|
Fýra: Fakt jsem až z Norska? ÝÁ, ÝÁ, ÝÁ!! A odkud ty, fíro s tvrdým....? |
Fýra
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1627 Registrován: 6-2006
| Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 10:02:47 |
|
Aleš Liesk. o všem k otázce Honzise....zřejmě pokud je tažná síla omezena, neměl by strojvedoucí automatiku používat, neboť nesmí překročit trakční proud uvedený v tabulce 4 v D2/1, kde je pouze amperická hodnota a není uvedeno, že by nějaký stupeň poměrného tahu odpovídal nějakému maximálnímu trakčnímu proudu, na který při tom stupni vozidlo s ARR pojede. Takže "na ruku" a hlídat budíky |
Fýra
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1628 Registrován: 6-2006
| Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 10:05:13 |
|
Jezdič ne, dneska jsi připojený přes Outů Ale jedno vím jistě, pokud příspěvek z 29. ledna 2008 - 21:16:19 myslíš vážně, jsi blb. |
Kubabe
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 105 Registrován: 7-2007
| Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 15:36:01 |
|
Zdravim nevi někdo co je to RIC a neRIC. Diky za odpověd |
Jezdič Neregistrovaný host Odeslán z: 195.189.142.173
| Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 16:28:20 |
|
Fýra: To je v poho. Velký klucí říkali, že od tebe je nadávka blb pochvala a naopak. Nedělej ze sebe svatouška, co s mašinkama zachází jak s porculánem. Ono je tě taky dost. |
"klatovák" Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.26.31
| Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 16:28:23 |
|
RIC je oficiální označení osobních vozů schopných pro mezinárodní provoz, předpisová formulace je Úmluva o vzájemném používání osobních a zavazadlových vozů v mezistátní dopravě. RIC je zkratka z té kurzívy francouzsky. Reglementééé Internacionálééé Cosi. neRIC je hantýrka pro vozy schopné jen vnitrostátního provozu. Z B RIC se stane B neRIC třeba tím, že se nějaké zařízení požadované Úmluvou vyřadí z činnosti, odmontuje...Některé vozy zase vyjely z továrny určené pouze pro vnitrostátní provoz (třeba Bt) a různé RICwymoženosti nikdy neměly. |
Vojtik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 291 Registrován: 2-2007
| Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 16:54:36 |
|
Dokáže elektrický vlak vedený lokomotivou 242 či řadou 560 zabrzdit na koleji bez el. vedení? Třeba při napěťovce, vlak přijede, zastaví se staženýma smetákama a teprve pak na něj najede diesel aby ho roztlačil? Je to technologicky možné?
Vlakama jezdím . Vlaky taky fotím . Na vlaky ustavičně nadávám . Jsem úplně průměrný železniční šotouš. |
|
814914
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 29 Registrován: 11-2007
| Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 18:09:07 |
|
Vojtík: bylo by to smutné a přímo tragické, kdyby to nedokázal!!! A možnost "roztlačení" vlaku se při napěťových výlukách naprosto běžně využívá. |
Vojtik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 292 Registrován: 2-2007
| Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 18:13:30 |
|
Děkuji za odpověď, ten diesel tam byl jenom pro pochopení otázky, o možnosti roztlačování vím a byl jsem již mnohokát svědkem. Šlo mi hlavně o to brždění.
Vlakama jezdím . Vlaky taky fotím . Na vlaky ustavičně nadávám . Jsem úplně průměrný železniční šotouš. |
|
montiq Neregistrovaný host Odeslán z: 84.21.103.22
| Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 18:25:44 |
|
Zajímalo by mě zda existují nějaké dokumenty o řazení osobních vlaků nebo odkud jsou získávána data do Želpage Řazení vlaků? |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 39321 Registrován: 4-2003
| Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 19:54:49 |
|
Existují, ale nejsou veřejně dostupné.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Spanihelf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 207 Registrován: 9-2007
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 08:53:50 |
|
Vlak musí zastaví i se staženýma smetákama. Předtavte si že by vlak jel do prudkého stoupání či klesání (př.Zdice-Stašov) a přestal by jít proud tak musí souprava bezpečně zastavit. Totéž platí i pro tramaje a trolejbusy.
ICQ: 282117752 URL: www.trat200.ic.cz |
|
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 161 Registrován: 11-2007
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 09:40:53 |
|
Spani: Jen doplním pro úplně něznalé - energgie potřebná pro zastavení je naakumulována ve vzduchových zásobnících přímočinné/samočinné brzdy. Ostatně i elektrická odporová brzda může za jistých okolností působit i bez vnějšího napájení vozidla - k buzení elektomotorů se použijí trvalé magnety a nebo je buzení napájeno z baterií. U různých druhů a typů elektrických vozidel je to různě. |
Mourek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 231 Registrován: 1-2006
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 10:02:51 |
|
Vojtik: Celý vlak se brzdí mnoha způsoby, nicméně ten, který funguje vždy je samočinná brzda. Samočinná brzda je vzduchová a ovládá se pomocí tlaku v průběžného potrubí (u nás červené hadice). Brzda účinkuje, bez trolejového napětí i bez baterií. Při roztržení vlaku zabrzdí obě odtržené části vlaku. Další brzdy jsou například dynamická tj. elektrická (může fungovat jen se smetákem, může fungovat z baterií nebo u 471 funguje i po stažení smetáku), retardér (brzdí se s pomocí převodovky a oleje), přímočinná brzda (brzdí na vzduch, ale jinak se ovládá než samočinná), parkovací (vzduchová, zajišťuje hnací vozidlo při stání) a ruční (kroutí se kroutí nějakou klikou, až to časem zastaví). |
Drn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 500 Registrován: 4-2007
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 10:37:22 |
|
Mourek: Nějak mi tu chybí střadačová brzda, pane kurzisto. |
Johny11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 599 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 10:59:50 |
|
energgie potřebná pro zastavení je naakumulována ve vzduchových zásobnících přímočinné/samočinné brzdy Vidíte.. a já si vždycky myslel, že ten naakumulovaný stlačený vzduch umožňuje vlak odbrzdit, resp. udržovat odbržděný. Nikoliv že by stlačený vzduch umožňoval brždění... dynamická tj. elektrická To je zajímavé synonymum dynamická = elektrická. Nebo máte na mysli elektrodynamickou brzdu? To je ovšem trochu něco jiného... |
Petr_Šimral
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1542 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 11:28:55 |
|
ad Johny 11: Samočinná brzda funguje asi tak: 1) chceme - li někdy brzdit, musíme prostory brzdy naplnit tlakem vzduchu, typicky 5 barů. 2) po naplnění všech prostor brzdy (včetně vzduchojemů) a po provedené zkoušce brzdy je brzda připravena k činnosti. 3) chceme - li brzdit, snížíme tlak v ovládacím potrubí (hlavní potrubí) z 5 bar třeba na 4,5 baru. Rozvadeče brzdy toto snížení zaregistrují a pustí tlakový vzduch ze zásobního vzduchojemu do brzdových válců. Brzdové válce přimáčknou brzdové zdrže a vlak zabrzdí. 4) chci - li odbrzdit, zvýším tlak v hlavním potrubí na 5 barů. Rozvaděče toto zaregistrují a vypustí vzduch z brzdových válců do ovzduší. Brzdové špalky odlehnou a vlak odbrzdí. 5) pokud například někdo použije záchrannou brzdu nebo se vlak třeba roztrne, dojde k poklesu tlaku vzduchu v hlavním potrubí a vlak či jeho všechny části zastaví. Prosím odborníky, aby mě neopravovali, já to psal pro laiky :-) PŠ |
Aleš Liesk. Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.47.123
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 13:17:47 |
|
Drn: tam toho chybí víc, třeba optická brzda, akustická brzda, Foucaltova aneb vířivá brzda, magnetická brzda, aerodynamická brzda a pak jedna z nejúčinnějších brzd - červenočepicová brzda. |
Tomášk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 981 Registrován: 4-2003
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 13:23:13 |
|
A ta Foucaultova brzda se používala v dopravě kde? |
Mourek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 233 Registrován: 1-2006
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 13:35:34 |
|
Drn: psal jsem Další brzdy jsou například . . ., nepsal jsem Následuje úplný výčet všech brzd, co kdy svět poznal . |
Mourek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 234 Registrován: 1-2006
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 13:44:20 |
|
Johny11: to jste zřejmě myslel na střadačovou brzdu. |
Aleš Liesk. Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.47.123
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 15:22:16 |
|
Tomášk: vířivou brzdu používají některé vysokorychlostní jednotky (tuším některé ICE, ale podrobnosti jsem už stačil zapomenout) |
HOT COLD CAFFEE Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 15:35:18 |
|
ad všichni: Zapomněli jste nějako "šáhnout" do problematiky atmosférického tlaku vzduchu ve spojení s principem funkce brzdového válce a zmínit tak vakuovou sací brzdu... Pak by jste se taky "myšlenkově" nejvíce přiblížili Johnymu 11-ce..... Zdravím |
Spanihelf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 209 Registrován: 9-2007
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 15:53:54 |
|
Takže pokud by jel vlak do stoupání a došlo třeba k prasknutí spřáhla a roztržení soupravy tak se nemůže stát že by vagón/y ujel/y a nastal by malér? Já už nad tim hodně přemejšlel a nikdy sem nedošel k závěru, ale říkal sem si že bezpečnostní drážní předpisy musí myslel a na takovou to situaci.
ICQ: 282117752 URL: www.trat200.ic.cz |
|
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 689 Registrován: 1-2005
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 16:28:23 |
|
Spanihelf : Pri štúdiu v kurzoch a na stredných dop. školách bolo brzdenie, výmera bŕz. % a podobné témy okolo brzdenia veľmi dôležitou časťou vyučovania . A bola táto téma veľmi obľúbená pri akýchkoľvek skúškach a dop. školeniach. V starších dop. predpisoch bolo brzdenie vlakov súčasťou D 2. Ale problematika sa natoľko rozrástla, že sa brzdenie vyňalo z D 2 a vytvoril sa nový predpis , V 15, Brzdy a brzdenie vlakov, ktorý obsahuje aj brzdiace tabuľky, ktoré boli taktiež z D 2 vybraté. Čo sa týka roztrhnutia vlaku, nezáleží či je na stúpaní, alebo rovine, klesaní. Dôležité je, že sa roztrhnú brzdové spoj. hadice, alebo v lepšom prípade len rozpoja a nastane cez vzniklé otvory náhly únik vzduchu z brzdového potrubia, zo 5 bar, až na 0. To vyvolá brzdenie ako rýchločinná brzda. Okrem iného existuje pojem návestný vozeň, posledný vozeň vo vlaku a tento musí byť vždy brzdený prieb. brzdou. O.i. je určený aj najvyšší počet vozňov s vypnutou brzdou u nákl. vlakov a rozmiestnenie vo vlaku, a podmienka, že pri brzdení vlakov os prepravy musia byť všetky vozne prieb. brzdené, a každý osob. vozeň musí mať prevádzky schopnú ručnú brzdu. |
Johny11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 601 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 19:14:36 |
|
Spanihelf: jak píše kolega, přetržení vlaku obvykle vyvolá i přerušení brzdových hadic s následným únikem vzduchu a samovolným zabržděním. Nicméně, vzpomínám si, že jsem četl o situacích, kdy přerušená hadice švihem uzavřela brzdový kohout a vůz nebo skupina vozů zůstala odbržděna a nespojena s vlakem. Pak už záleží na sklonových poměrech a dalších okolnostech, zda a kam to ujede. Dopravní předpisy uvádí opatření, co se v tskovém případě má dělat. Realita je pak závislá, kromě situace, i na lidech, kteří se zúčastní. Mnohem častější než ujetí vozů v důsledku přetržení vlaku bývají jiné příčiny, nejčastěji nedodržení předpisů při posunu a zajišťování vozů ve stanicích na spádu. Následky bývají různé. Mezi nejtragičtější patří v devadesátých letech Krouna, mezi humornější ujetí dvou Sergejů s 30 wapkami z Hořovic někdy kolem roku 1985 po nesprávné koleji do Zdic a dále - fýra z vlakové mašiny se sešel s fýrou z postrku v nádražním bufetu, oba si šli pro svačinu. A oběma okamžitě došlo, že vlak nezajistili, spoléhaje na toho druhého, že tam je. No uviděli už jen světla vlakové mašiny v roli nedobrovolného postrku. Naštěstí to bylo v době malého provozu, tak jim postavili cestu ve Zdicích do rovného a v Berouně na Závodí, kde se to celé vlivem počínajícího stoupání zastavilo. Sergeje spokojeně brumlaly a podle rychloměrných proužků to cestou z kopce valilo ke stovce :-). |
"klatovák" Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.40.121
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 19:17:31 |
|
Ovšem hodilo by se podotknout, že spolehlivá funkce průběžné brzdy je podmíněna čímsi. To cosi je zejména poctivé provedení zkoušky brzdy před rozjetím vlaku. Mnoho zbytečných nehod typu vlak nebrzdil... se stalo proto, že někdo to cosi provedl lajdácky. Modelovým případem je uzavřený kohout někde ve vlaku, čím blíže lokomotivě, tím hůř. Při provedení ZB tak, že zabrzděné vozy se odcucají protože se to ještě nenaplnilo je na průšvih zaděláno. Přijel Mn s 20vz do stanice, na začátek dobral další 3, ty se okoply jako dobré, za nimi zůstal zapomenutý zavřený kohout, dál po vlaku se už brzda nezkoušela, protože musíme honem, a přeci to doteď brzdilo normálně. Vlak vyjel na kopec, jel dolů a ouha. Skutečných závad na brzdě, které způsobily nehodu je naprosté minimum. Myšleno nehodu ve smyslu nefunkčnosti brzdy, ne že kus brzdového zařízení z vozu upadne na zem a vůz přes ní vykolejí (Bi/f/xy s křápoidními podvozky). Ke zmíněnému roztržení vlaku na trati: roztržené kusy zastaví, ale je dán další postup co a v jakém čase s nimi udělat. Vzduch z pomocných vzduchojemů sice tlačí na brzdové válce aby se zastavilo, ale po čase uteče a z kopce by roztrhance ujely. Je tedy potřeba utáhnout ruční brzdy, dát čuby. |
Pes38
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1175 Registrován: 11-2005
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 20:09:05 |
|
Ještě se tu nikdo nezmínil o tom, že se zabržděný vůz (bez tlaku v potrubí) dá odbrzdit použitím ručního odbrždovače, kdy se vypustí vzduch z válců a špalky odpadnou, tam už pro opakované zabrždění se musí utáhnout ruční, nebo nafoukat vzduch.
Pochval se sám, nikdo jinej to za tebe neudělá. ICQ 311-297-744 |
|
Oldcerry
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 667 Registrován: 7-2007
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 20:23:11 |
|
Johny11:to je nějaká latina ne? |
Fucida
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 81 Registrován: 3-2004
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 21:15:58 |
|
A jak zareaguje rozvaděč například na situaci, kdy trosky z dvoukoláku přejetýho Demetera, kterej kradl šrouby, rozbijou hlavní vzduchojem? Co pak tlačí na špalky. A co když se zrovna přitom roztrhne vlak (a tlak nebude na žádné straně)? |
Fucza
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 687 Registrován: 8-2003
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 21:26:03 |
|
Když už tu o roztržených vlacích. Jednou jsem jel rychlíkem 600 (Bohumín-Praha) a mezi Rudolticemi a Třebovicemi došlo právě k tomu roztržení. Jak je zajištěno, že přední část nebrzdí rychleji než zadní a nedojde tudíž k najetí? |
Corllin
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 753 Registrován: 12-2006
| Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 21:30:32 |
|
Fucza:V podstatě tím, že při roztržení je ještě mašina ve výkonu a tudíž té zadní části trochu ujede.
Škoda každé zamračené,která skončí ve šrotu. http://www.draha.webz.cz |
|