Archiv do 2. února 2008

Autor Příspěvek čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 78.102.82.192 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 21:37:37       Johny 11 má pravdu není to latina. Touto situací se zabývala v době této nehody i vyšetřující skupina revizorů a odborníků z oboru brzd. Světe div se, po několikáté se opravdu po rozvěšení podařilo odraženým spojovacím hrdlem brzdové spojky zavřít vlastní kohout. Stejně tak jako došlo k rozvěšení vlaku mezi Krčí a Vršovicemi a nic se nestalo. V čele tohoto vlaku byla E 669.1 ( 2 x kompresor K 2)s kompresory v poloze "automaticky". Vlak jel nerušeně až do Vršovic čekacích s otevřeným brzdovým kohoutem z kterého unikal vzduch. Tam teprve zjistili, že vlak nemá koncovky a zasavili ho. Při šetření se došlo k závěru, že při určité délce vlaku je schopna E 669.1 se dvěma navolenými kompresory a brzdičem ŠKODA N/O takový vlak napumpovat a udržet při požadovaném tlaku aniž by strojvedoucí něco zpozoroval, ale hlavné aniž by na to zareagovaly brzdové rozvaděče. To vedlo k tomu, že se začalo sledovat plnění předpisového ustanovení, kdy strojvedoucí má mít v poloze automaticky navolený pouze jeden takový kompresor. Později to vedlo k tomu, že se urychlil vývoj a používání průtokoměru u nově dodaných lokomotiv. V dobách silného provozu (1960 -1988) nebylo nic zvláštního, že došlo k rozvěšení vlaku tím, že neudržovaná šroubovka byla tak tuhá ve svých kloubech, že při namačknutí soupravy vlivem jízdy s kopce se vyvěsila z háku a došlo k rozvěšení vlaku. V těch dobách se vše soustředilo na plnění požadavků kladených na železnici, tím docházelo často k opomíjení takových základních udržovacích pravidel jako bylo mazání a základní údržba vozů. Nebylo zvláštností, že v tuhých zimách se soupravy s uhlím nebo jiným podobným materiálem rozmrazovaly tak, že se pod vozy zatopilo. Dokonce se v některých špičkových dobách používal plamenomet. Rozmzazovacích tunelů bylo pomálu. Co to udělalo se zařízením brzdy pod vozem bylo vedlejší. A už dost! To bylo a je to dobře, že už bylo a není. Petr_Šimral Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1543 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 21:40:45       ad Fucida: Demeter svým dvojkolákem nerozbije všechny jímky na vlaku :-) ad Fucida: v podstatě tím, že lokomotiva ještě nějaký čas plní hlavní potrubí, tudíž je náběh brzdy přední části pomalejší, navíc je tam určitá reakční doba, kdy získáme pár metrů rozdílu. A pak už to záleží na tom, jak která část brzdí, rozhodně není zajištěno vždy, že to zadní část před přední ubrzdí. ad Corlin: to je blbost, mašina nemusí být ve výkonu a často není. PŠ Krysolet Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3017 Registrován: 10-2004 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 21:47:39       Fucida: hlavní vzduchojem se nachází na hnacím vozidle a je plněn jeho kompresory na tlak necelých 10 bar (u některých typů HV o něco míň). Z hlavního vzduchojemu je pomocí brzdiče plněno hlavní potrubí (brzdič je vlastně upravovač tlaku) a teprv z hlavního potrubí jsou plněny ty vzduchojemy, z nichž se pak při brzdění plní brzdové válce. Takže destrukce hlavního vzduchojemu nezpůsobí nefunkčnost samočinné brzdy. Asi tak dva roky zpátky napálilo EC někde na trati Brno - Břeclav divoké . Protože hlavní vzduchojemy elektrických lokomotiv Škoda jsou "výhodně" umístěny na nejzranitelnějším místě hned za smetadly (je s podivem, jak tvrdošíjně na té konstrukční pitomosti soudruzi ze škodovky lpěli a důsledně ji opakovali u dalších a dalších generacích svých lokomotiv), po srážce s divým vepřem došlo k utržení vzduchojemu a tento pak následně poničil pojezd lokomotivy, výsledná škoda se pohybovala ve stovkách tisíc. Pomocné vzduchojemy v jednotlivých vozidlech ale zůstaly plně funkční a po srážce vlak normálně zastavil. čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 78.102.82.192 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 22:12:33       Krysolet: Vždy není místo na hlavní vzduchojemy ve strojovně, nebo mezi podvozky. Určité řešení je také je dát za pluh. Nehledě k tomu, že u takových lokomotiv se poškozený vzduchojem dá vyřadit/uzavřít a jede se pouze na jeden. U parních lokomotiv tomu nebylo jinak, spolehalo se na to, že v koleji nic nemá být. Hlavní vzduchojem byl/je chráněn pluhem, případně železným T profilem u parniček. Nehledě k tomu, že se vzduchojem musí také někdy sundat při tl. zkoušce a to je v případě jeho umístění za pluhem snazší. RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2558 Registrován: 4-2003 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 22:21:02       Protože hlavní vzduchojemy elektrických lokomotiv Škoda jsou "výhodně" umístěny na nejzranitelnějším místě hned za smetadly (je s podivem, jak tvrdošíjně na té konstrukční pitomosti soudruzi ze škodovky lpěli a důsledně ji opakovali u dalších a dalších generacích svých lokomotiv), Třeba u čéesů to není pravda. Nebude to kromě profilu taky tím, že soudruzi v CCCP si prostě řekli, co chtí ? Oldcerry Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 669 Registrován: 7-2007 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 23:41:34       čtenář: jsem myslel to s těmi sergejemi, to mi připadá moc divoké... Spanihelf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 210 Registrován: 9-2007 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 01:19:09       Trochu z jiný mísy - tramvaj dokáže bezpečně zastavit na stoupání a klesání !pozor - 80 promile a to i se staženým smetákem bez elektriky (počítá se že na prudkym stoupání/klesání může vypadnou proud), takové požadavky mají drážní předpisy. Kdyby tehdy byly ve vlaku radiostanice tak nehoda Krouny nemusela mít takové následky protože fíra mohl být včas varován. Jinak díky za odpovědi , jen mně zajímalo zda drážní předpisy počítají s roztržením soupravy na trati a v jakém rozsahu. ICQ: 282117752 URL: www.trat200.ic.cz čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 07:16:25       Oldcerry: Ono toho bylo mezi Hořovicemi a Zdicemi víc. Tam ujela i nějaká 423.0, ale také čmelák. Vždy s podstatně horšími následky než ty Wapy. HOT COLD COFFEE Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 08:12:06       ad všichni: To je stejně zajímavý (celá tato BRZDO-DISKUSE), sem viděl film s Johnem Travoltou (na jméno si teď nevzpomenu) a tam si hlavní hrdinové odpojili v Arizoně za jízdy plošiňáky a kliďo i s roztrženým potrubím to dál jelo a pak taky sem viděl film PŘEJEZD CASSANDRA a tam je vidět, jak hlavní hrdina rozpojí za jízdy šroubovku mezi dvěma osobákama a pak tu část v který zrovínka je, brzdí "RUČO" ruční brzdou....(hrála tam SOPHIA LOREN, tenkrát "za mlada" fakt kočka...).... ZÁVĚR: "Někdo" se tady "...poněkud mýlí...otázka zní: Kdo to je ?????"... a) Americký filmaři b) Spanihelf, Oldcerry, RadekŠ, Krysolet, Petr Šimral, Corllin, Fucza, Fucida, Johhny11 a Aleš Liesk. + všichni školitelé z ČD PS: Já radši asi spíš věřím těm americkým flmařům, takže až se se mnou něco někdy rozpojí, okamžitě jdu kroutit na představek vozu ruční brzdou....ostatním doporučuji totéž... neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 08:24:14       Ano. Taky je lépe nevykolejit nákladní vlak, kterému selhala brzda, naložený raketami a jadernou bombou na vrcholu stoupání, ale až pod kopcem, až se řádně rozjede. (Na jméno filmu si teď nevzpomenu, je to tak rok, dva ...) Quex Administrátor Číslo příspěvku: 4715 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 08:34:58       Pes38: Vlakové četě prostě při posunu ujely vozy, nebyl dodržen techologický postup při posunu, ani opatření k zajištění vozů. Na trati pak vozy doslova sestřelily protijedoucí 810, kde z 19 cestujících přežil jediný, s trvalými následky. Stalo se v roce 1995, vlaková četa vyfasovala za obecné ohrožení 7 let. "Doba střelců neminula. Přesvědčím Vás o tom. A nejen Vás!" Rk_kn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 690 Registrován: 1-2005 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 08:45:26       Musím potvrdiť , že v prípadoch ako píše " čtenář " boli schopné E 669 ( 180.0 ) doplňať tlak do potrubia a predná časť roztrhnutého vlaku samočinne nezastavila. Sám som zažil prípad,v r. 1962, kedy sa na trati 180 ŽSR ( tzv. štrbskej rampe ) rozbiehal vlak s uhlím, asi 2 200 t,na stúpaní 17 prom. 2 x E 669 mali , a možno ešte aj majú normu zaťaženia T 2 200 t. V prednej časti sa vlak roztrhol, vl. rušeň stačil dopĺňať tak , že na trati ho musel zastaviť hradlár, až 9 km od miesta činu. Postrk samozrejme nevládal , nakoľko mal väčšinu záťaže na svojom konte a pomaly zastavoval sám. Veľmi sa čudovali, ako mohla vlaková Rakaňa toľko km ubehnúť. Pamätám, že sa potom odborníci a revízori na tieto prípady pozreli a zrejme sa zredukovali výkony kompresorov Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1634 Registrován: 6-2006 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 09:10:34       Rk_kn Tak ten fíra musel být dobrý tatar i tak, že si nevšimne takové změny, třeba jak mu to jelo, i když stejně musely být vozy u toho roztrženého místa přibrzděné... Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1635 Registrován: 6-2006 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 09:13:12       Jezdič tak takové prase nejsem a už vůbec ne na mašinu, ke který mám dlouholetý vztah a kdybych to viděl u jinýho, vytáhnu směrovou páku a praštím ho přes prsty Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1636 Registrován: 6-2006 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 09:21:04       Neříkám, že zacházím jak s porculánem, například "šetření" loko známé z valašska typu, nejvíce 7mý, někteří nejvíce 6tý, neuznávám. Je-li to potřeba, používám všechny stupně, ale ne takový hovaďárny TMB Neregistrovaný host Odeslán z: 195.178.65.130 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 09:28:55       Ad Spanihelf: 1) tramvaje k brzdění nepotřebují trolejové napětí. U starých vozů je brzdový obvod zcela odpojen od sběrače a motory (sériové stejnosměrné) se nabudí vlastním remanentním magnetismem. A když né, má vůz ještě ruční brzdu. Nicméně ani to není záruka - v Brně selhaly tramvaji brzdy při jízdě z kopce z Masarykovy čtvrtí tuším v roce 1959, nemluvě o tragické nehodě v Ústí nad Labem. 2) tramvaje T3 (PCC) se zrychlovačem taky nepotřebují pro brzdění trolejové napětí, avšak za této situace nejede motorgenerátor a nechladí se brzdový odporník (zrychlovač). Ruční brzda je nahrazena čelisťovými brzdami na kardanech motorů, brzdí tlakem pružin, odbrzďuje se elektricky. Ovšem může být sjeté obložení, malý tlak pružin, atd. V záloze je ještě brzda kolejnicová - závislá na napětí baterie. Tyristorové výzbroje mají sice většínou buzení motorů z troleje, ale je řešena funkce brzdy i pro situaci bez trolejového nepětí (nabuzení z kondenzátorů). Při výpadku to opět jistí čelisťové nebo kotoučové brzdy. TMB Neregistrovaný host Odeslán z: 195.178.65.130 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 09:39:02       Stal se ale v Brně případ, kdy řidič přijel s vozem KT8 na konečnou do Masarykový čtvrti. Výstupní zastávka je na konci prudkého stoupání ještě v mírném sklonu. Řidič vypnul řízení a protože byly slabé baterie nešel vůz už znovu nastartovat. Jenže kotoučové brzdy nedokázaly stojící vůz zajistit a začal pomalu couvat (ukázalo se pak, že bylo spálené obložení - řidič musel před tím jet s částečně zabrzděným vozem. Takže stál na brzovém pedálu a držel vůz na kolejnicových brzdách, jejichž účinek ale slábl s poklesem napětí baterie. Situaci vyřešili až dispečeři, kteří po příjezdu na místo uvázali tramvaj lanem k zastávkovému stojanu. Tedy vyhláška a praxe nemusí být vždy v souladu. Oldcerry Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 670 Registrován: 7-2007 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 11:47:50       HOT COLD COFFEE. to víš my jsme blbci kteří ani netuší proč to brzdí ale ti američtí filmaři, ty to musí vědět naprosto přesně...:-)) Jo a taky jěště existuje brzda kotevní... Oldcerry Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 671 Registrován: 7-2007 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 11:51:52       čtenář: no tak jo, že by soudruzi z LDZetky chybovali...ccc ,podivné :-)) Sokr Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 215 Registrován: 5-2005 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 11:57:45       HOT COLD COFFEE: Při roztržení vlaku byste asi neměl moc času myslet na to, kudy ke kolu, s kterým byste chtěl kroutit. Spíš byste se hrabal odněkud zpod sedačky... :-))) Jen doufám, že před podobné rozhodování nejste v životě stavěn moc často. Pokud byste se vždycky rozhodl pro tu špatnou variantu, asi byste si dost užil... Vlakvedoucí z Vršovic Neregistrovaný host Odeslán z: 212.80.71.244 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 12:55:53       Podle mně by měl každej fíra být na takovéto situace řádně proškolenej a měl by vědět jak postupovat. Drážní předpisy počítají i s tím že roztržený vlak nemusí zastavit, či mu dokonce selhat brzdy a jsou dána určitá opatření co s tím. Petr_Šimral Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1544 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 13:07:52       ad Rk_kn: Ta jízda postrku je samozřejmě blbost, protože kompletní hlavní potrubí napájí lokomotiva v čele vlaku. Takže první část vlaku mohla jet dál a i já o tomto případě slyšel (byl jsem o tom školen). Zadní část vlaku jet dále nemohla, protože šestikolu zbuchnul hlavní vypínač, který reaguje na pokles tlaku vzduchu v hlavním potrubí. PŠ Petr_Šimral Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1545 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 13:09:32       ad Vlakvedoucí z Vršovic: strojvedoucí jsou pro případy selhání brzd či roztržení vlaku školeni. Základem je přestavení brzdiče do rychlobrzdy :-) PŠ Rumek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 410 Registrován: 2-2007 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 13:31:00       Ad Petr_Šimral :Základem je přestavení brzdiče do rychlobrzdy :-) to je sice pravda, ale jsou tam ještě určité úkony, které strojvedoucí musí provést, např, pohledem zjistit, jestli utržená zadní část se vzdaluje od přední části vlaku, jestli to strojvedoucí nemůže zjistit, tak nesmí přestavit brzdič do rychločinné polohy ........ Drn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 501 Registrován: 4-2007 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 13:57:02       Už mě teda docela krká, co všechno máme mít na hrbu. To s tím dojížděním zadním utrženým dílem je sice předpisem řešeno ale jinak je to 3.14 čovina na entou. Znalí vědí proč. Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1640 Registrován: 6-2006 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 14:13:51       Myslím, že už tam to dojíždění není, že už je prostě zakroutit páčkou kolem dokola a čekat na smrt. Tedy ne, jsou tam ještě takové doplňkové věci, jakože máš otvírat záklopku záchranné brzdy (nevím k čemu, když už všechen vzduch vyletěl přes rychločinný ventil) a utahovat ruční brzdu (ono to pomůže ke zvýšení brzdného účinku? mno nevim) a jo ještě pískovat... Jinak je fakt, že na dva kompresory na šestikolu lze ubouchat slušnou díru, ale naplno utrženou hadici no nevím, spíš báchorky a ten fíra by musel bejt absolutní lama, kdyby na to nepřišel do minuty, natož aby ujel 9kiláků. Dojíždění zadního dílu s nic netušícím postrkem je už úplná pohádka od křečové žíly , bo když má brzdič v závěru, tak mu to vyfuní raz dva, vypadne automat a dojel, ještě bych tipoval, že to díky tak rychlému přerušení tažné síly a rychlobrzdě může ještě na pár kusů potrhat :-) Šotouši šotouši, jestli vy nás nelakujete Láďa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 553 Registrován: 7-2006 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 15:39:43       HOT COLD COFFEE "Někdo" se tady "...poněkud mýlí...otázka zní: Kdo to je ?????" to víš my jsme blbci kteří ani netuší proč to brzdí ale ti američtí filmaři, ty to musí vědět naprosto přesně...:-)) Bingo Jene ..!! ICQ 237-113-861 749.241 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.27.25 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 16:45:03       Jó američtí soudruzi, od těch bysme se mohli učit Ti dokáží udělat krvák i z kafemlejnku se spáleným motorkem, co pak ještě vybuchne do atomového hřibu. Nakonec utržený vlak chytí za poslední nárazník nějaký U.S. Lojza a podpatky u bot ho zastaví. Až se divím, kdo takové kraviny sponzoruje...poslal bych takového experta, aby se rozjel s 810 co v ní zlobí koncáky směru. To by bylo drááámo. Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 602 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 17:28:42       Oldcerry: táta byl tehdy ve "skupině pro vyšetření MU" :-) Nejen z Hořovic...taky z Příbrami párkrát něco ujelo. Např. někdy kolem roku 1989 skupina vozů při posunu. Je to tam na spádu, nevyzkoušená pořádací brzda, bo jak se ten bazmek jmenuje, a už to jelo... Ve Zdicích sotva stačili vyhnat ze stanice Mnichováka. Ale tam je výhoda, že pokud se podaří uvolnit včas trať a Zdice a Beroun, tak se to prostě na tom Závodí zastaví. Pokud to teda někoho dřív nesejme na přejezdu - závory pochopitelně všechny stáhnout nestačili, tehdy tam bylo skoro všechno na ruku. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 39362 Registrován: 4-2003 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 17:41:52       A to se to rozjelo tak málo? 842 s vlekem tam výběhem nějakých 60 - 70 drží, ložené nákladní vozy by asi pomalejší být neměly... Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Rk_kn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 691 Registrován: 1-2005 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 18:53:08       Kto neverí môjmu zverejnenému prípadu, nemusí. Ja som to zažil na vlastné oči a uši, a sám som tomu neveril. Presnú polohu zastavenia prednej časti si už nepamätám, je to predsa už viac ako 40 rokov. Ale na trati boli 2 hradlá a 2 Zv . Odhlášku hradlom za prednou časťou som nedostal, všetci vedeli aký je postup pri roztrhnutom vlaku. Zadný diel zastavil sám, ale pomalšie ako zvykne na rýchločinnú brzdu. Vlak sa roztrhol pri vchod. návestidle, popradské Vsa z Tatravagónky. Po zastavení predok zadného dielu bol asi 300 m v stanici za návestidlom. Postrky sú zavesené aj na prieb. brzde, v tom čase sa brzdilo ešte bežný Pn s uhlím II. spôsobom , t.j. G . Lv boli E 669.0 , ktoré v tom čase sa zavádzali do prevádzky. Prípad sa vyšetroval a zrejme sa robili aj nejaké úpravy. Ja som po 3 mesiacoch z tejto trate odišiel, takže už ďalšie poznatky z tohto prípadu nemám, a z jednosmernej trakcie som prešiel na trať s parno / motorovou a nakoniec so striedavou trakcou. A ešte čo sa týka brzdenia, zažil som na uvedenom úseku aj 2 krát Pn vlak, ktorý nedokázal brzdiť na spáde a museli sme mu urýchlene zabezpečovať voľnú trať. Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 603 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 19:41:30       Martin: To byly vyrovnávky do pánve, takže prázdné wapky. Tehdy jezdily ucelenky za Sokolova - do vnitrozemí 20 plných kočárů a zpátky 30 prázdných (ušetřila se jedna trasa na přetížené trati - 3 vlaky tam, dva zpátky). Prostě se ta rychlost vlivem jízdních odporů ustálila - asi jako když padá parašutista volným pádem. Teoreticky s konstantním zrychlením, ale po určité době rovnoměrně. Fyzika je prostě krásná :-))). Corllin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 754 Registrován: 12-2006 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 20:14:01       Já jsem zase slyšel, že když přišly z výroby 372, tak ta mašina dokázala dofoukat vlak, když se roztrhl, ale jakou délku to fak nevím. Prostě by to mělo být nastavené tak, aby se nemohlo stát to o čem se tu píše, že by mašina stačila dobouchat roztržený vlak. Škoda každé zamračené,která skončí ve šrotu. http://www.draha.webz.cz Oldcerry Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 674 Registrován: 7-2007 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 21:07:30       Johny11 : že něco občas ujede při posunu se stane ale tahle situace mi připadla trochu přitažená za vlasy. Vlakový že byl takový pitomec a nezabrzdil vlak a šel na svačnu a postrkář že by jen tak odešel od lok? Je to na mě trocha silný tabák.Teda já jsem lenivec tupec ale tohle bych snad nedokázal spáchat. Že to kompresory stačí dobouchat je pravda,proto taky byl instalován "průtokoměr". Jenže to už je středověk a antická doba E669 tuhle vymoženost neznala.:-))Sám jsem to zažil když začali Esa a já dělal brzdu . Na konci vlaku byl otevřený kohout a přesto se vlak nafoukl. Sice svítil průtokoměr ale že by byl dokořán otevřený kohout tak tomu nechtěl fíra věřit. Byl to 600m dlouhý vlak ale při blbé konstalaci hvězd... čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 78.102.82.192 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 21:08:54       Rk-kn: Hovoří z vašich příhod značně dlouhá praxe a dobrá paměť. Jenom bych chtél doplnit, že u těchto nešvarů průběžné brzdy se to nedá odstarnit snížením výkonu kompresorů. Snad jedině změnou otáček kompresorového soustrojí, ale tou se tehdy nešlo. Problém byl v konstrukci brzdiče a jeho vlastnosti doplnění množství vzduchu v přerušeném potrubí. V těch dobách minulých se navrhovala cesta: 1. upravit plnící otvory brzdiče na menší průměr a 2. donutit obsluhující personál k používání jen jednoho kompresoru, dva se směly používat pouze při zprovoznění vozidla a plnění prázdné soupravy ke zkoušce brzdy. To platí snad dodnes. Dnes nevím zda se vůbec ta úprava u brzdičů ŠKODA udělala, nebo zvítězila druhá cesta. Sám víte, že v minulosti se značně u nákladních vlaků podceňovala tzv. těsnost brzdového potrubí. Lépe řečeno vozy byly tak děravé, že bylo umění těsnost při zkoušce brzdy docílit. To platilo hlavně u souprav o kterých se zminujete teď, tady ucelených uhelných. I když taková PN-ka nebo VN-ka z velkého ranžíru (Vršovice, Beroun, Nymburk) byla potěšeníčko. Tam kdyby byly tři kompresory tak mají co dělat. A tím také bych chtěl odpovědět na poznámky Fýry. Domníváte se, že při chodu ventilátorů, dvou kompresorů při tak netěsném vlaku jako popisuji uslyšíte, že brzdičem proudí vzduch víc jak jindy? Snad jedině v zimě, protože strašně zebe. Nesnažim se Vás tady lakovat, to byla realita tehdejšího provozu. Měl jsem to štěstí, že mě to měl v mládí kdo vysvětlit a tak to podávám dál. Doba jde rychle dopředu a lidé zapomínají, dnes nejsem tak přímo s těmito věcmi spojem a věřím, že nikdo z vás nepodceňuje takové záležitosti jako zkouška brzdy. I když musím také říci, že jsem poznal strojvedoucí, kteří neuměli jednoduch úkon jako je těsnost udělat ani na jednom ze dvou nejčastějších brzdiču u ČSD. To prosím neberte jako rejpání to byl fakt. LK Neregistrovaný host Odeslán z: 86.49.108.243 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 21:09:17       KRYSOLET 3017:Umístění vzduchojemů - kdysi kolem roku 1970 jsem řešil problém rozvodu tlakového vzduchu a jeho zamrzání. Vydal jsem se na rady do Plzně, kde mi sdělili sladké tajemství, že "stlačený vzduch se musí z kompresoru rozepnout do vzduchojemu a ten pak pokud možno co nejvíce ochlazovat". Samozřejmě i odkalovat. Dle jejich rad namontováno a dále bez jakýchkoliv problémů, prostě jen zapomenutá fyzika ze školy. Proto je vzduchojem u loko tak na ráně. Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1645 Registrován: 6-2006 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 22:08:47       Rk_kn postrk má brzdič v závěru, tudíž potrubí neplní. Jedou, mašina ve výkonu, těžký vlak, stoupání, najednou se vlak se přetrhne, co se stane? Vyprázdnění komplet potrubí je otázkou několika desítek sekund, přičemž hned jak tlak poklesne, rozepne na loko tlakový spinač v jízdní větvi, čímž se vypne hlavní vypínač, tudíž smetáky dole, konec end, žádná tažná síla a zavedené nedoplňované rychločinné brzdění. Jak dlouho takový vlak pojede do stoupání, když mu ještě, jak jste tvrdil, zbyla většina zátěže, kterou by sám ani v daném úseku neuvezl?? Bude dohánět přední díl? Asi těžko. A na té přední, no, věřím a vím, že dokážoou dva kompresory na šestikolu dofoukat vlak, ale ten fíra musel být tupec, kdyby to nepoznal. Domníváte se, že při chodu ventilátorů, dvou kompresorů při tak netěsném vlaku jako popisuji uslyšíte, že brzdičem proudí vzduch víc jak jindy? Ano, minimálně mi to bude divné hned, jak kompresory budou pracovat nezvykle dlouho oproti době na kterou jsem byl při jízdě zvyklý při doplňování běžných ztrát, pokud nebrzdím a budu koukat na budík, vlastně ho mám skoro v zorném poli pořád. Při zkoušce brzdy, je vidět znatelný pokles tlaku a to si jen vozmistr zkusí, jestli tam je vzduch a nasadí manometr a pokles je úplně v pohodě viditelný určitě o 0.2bar, ne-li víc, divil bych se, kdyby nejméně u několika vozů vzadu brzda nenaskočila a ona naskočí, protože jsem už nějakou tu brzdu taky dělal, tak vím. A na šestikolu zase takovej rachot není, je to relativně tichá mašina, jak na větráky, tak na kompresory, navíc já jezdím po nafoukání vlaku jen na zadní, abych to nemusel poslouchat Takže celá ta příhoda je nejméně hodně podivná z agentury nejspíš JPP. Oldcerry Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 675 Registrován: 7-2007 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 22:32:58       Fýra: "navíc já jezdím po nafoukání vlaku jen na zadní, abych to nemusel poslouchat" jj tak to bychom si rozuměli:-)) tak nějak s tebou souhlasím, je to diuné ale... Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 39382 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 02:14:39       Johny11: Tak prázdné Wapky jo. Hmotnost poměrně malá, naopak odpor docela velkej. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Rk_kn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 692 Registrován: 1-2005 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 08:23:17       Fýra : boli tieto úpravy aj na prvých mašinách E 669.0, ktoré v tej dobe ( január - máj 1962 ) prichádzali do prevádzky ? ČSD Depo Košice, Sp. N. Ves. Spomínal som, že potom sa robili nejaké úpravy, napr série 1. , 2. atď. Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1647 Registrován: 6-2006 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 08:37:37       Rk_kn jaké úpravy? Já o nějakých úpravách psal? Kde? Martin_zlivský ale je rozdíl mezi vlakem, který má už nějakou udělenou kinetickou energii hnacím vozidlem a jede výběhem a nějakých vozů, které se vinou špatného zajištění odněkud rozjedou. q Neregistrovaný host Odeslán z: 213.151.70.50 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 13:02:56       ad Rk_kn: Pro upřesnění (viz diskuze o šesstikolech) E669.0 jsou (byly) jenom dvě, a je to navíc rekonstrukce obou E698.0. Myslíte tedy asi E669.1 a další. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 39398 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 15:22:56       Fýra: Že by se to na těch 30 kilometrech na tu rychlost, kdy se síly vyrovnají, nerozjelo? Já to snad spočítám... Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1672 Registrován: 6-2006 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 16:04:46       Martin_zlivský taky dost záleží na druhu vlaku, jestli dvounápravové, čtyřnápravové vozy, prázdné, ložené, prázdné vozy musíš kolikrát tahat i s kopce, abys držel nějakou rychlost, jinak to zpomaluje i ložené vozy příklad vlaku, třeba České Třebové na Pardubice s loženým vlakem se to rozjíždí na cca 10ti promilích a skoro rovině do Dlouhé Třebové a do Ústí, Dále za Ústím musíš až do Chocně občas zatáhnout a to je tam až 5 promil klesání, ale oblouky, jinak rychlost výběhem stále klesá. S prázdnými vozy 5 promil třeba není vůbec žádné klesání, ty vyloženě nejedou, je třeba taha t např z rozvodí na Bělotíně až do Bohumína i když je to z kopce a se zátěží poznáš, že to není kopec nad kterým by se dalo mávnout rukou... Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 39399 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 16:30:41       Nedalo mi to, tedy dovolte menší příklad: Mějme odpor U4 stanovený 22,78 – 0,004V + 0,00437V2 [N/t] (prázdné čtyřnápravové vozy). Mějme sklon kolem 10 promile (ať se to dobře počítá), po zahrnutí vlivu oblouků apod. způsobuje urychlení zhruba 90 N/t. Tedy k rovnosti sil bychom se dostali až při rychlosti kolem 125 km/h. Při velmi nízkých rychlostech by nám na vlak působilo po zjednodušení zhruba w = 60 N/t (tolik je to jinak až pro 40 km/h), tedy a = (w*m)/m = 0,06 m/s-2. Za 2 minuty s tímto zrychlením bychom jeli už 26 km/h a ujeli bychom teprve 432 metrů. Za další minutu bychom zrychlili na 39 km/h a ujeli celkem (od ujetí ze stanice) teprve 972 metrů. Dále počítám s jízdním odporem pro rychlost do 60 km/h, tedy urychlující w = 50 N/t a a = 0,05 m/s-2. Za další minutu bychom zrychlili už na 50 km/h a ujeli dalších 740 metrů (tedy celkem 1712 m). V další minutě (tedy už po 4 minutách) bychom zrychlili na 60 a ujeli dalších 923 metrů (celkem teprve 2,6 km). Dál se mi to nechce počítat, jen snad tolik, že při rychlosti 100 km/h (což už v tom oblouku nad zdickým nádražím musel bejt docela "hukot") w = 23 N/t, tedy stále nezanedbatelné zrychlení 0,023 m/s-2 (s každou minutou jízdy o 5,3 km/h vyšší rychlost). Když si vezmu, že i rychlí to traťovou jede zhruba 22 minut (po odečtení pobytu, rozjezdů a brzdění), tak i pouze s tímto nízkým zrychlením vychází rychlost na 109 km/h. Klidně cupujte, rád se dozvím, kde dělám ve výpočtu chybu, neob kde jsem něco zanedbal. (Snažil jsem se všude odporu přidávat, takže při přesném výpočtu by to bylo ještě rychlejší.) Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 39400 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 16:37:21       Fýra: Jasně, to nepopírám. Ale že by se vzorce pro měrný vozidlový odpor tolik lišily od skutečnosti? Počítal jsem to pro prázdné čtyřnápravové. Je fakt, že dvounápravové by na tom byly výrazně hůř, ty mají mít měrný odpor U2 = 28,85 – 0,014V + 0,0655V2, takže by se na deseti promilích měly rozjet nejvýše na nějakých 35 km/h. Takže pokud z Příbrami ujely nějaké dvojnápravové nebo souprava smíšená, nemusel to být tak velký problém. Ale pokud by šlo o prázdné Wapy, asi by to bylo horší a možná by do Zdic ani nedojely. Těch 10 promile jsem asi podhodil, bude tam minimálně místy nejspíš víc... Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1675 Registrován: 6-2006 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 16:55:30       Martin_zlivský no a kde máte třeba odpor vzduchu? Myslím, že to víření v prázdných Eas, Falls taky dělá své a tyhlety prázdný vozy fakt tak cca do 10ti promil nejedou, zpomalujou a směska všeho (prázdné-ložené 4 a 2 nápr) jede kolikrát ještě hůře . Nejlíp jede ucelenka 4nápr. ložených, to z kopce fičí, ale záleží i hodně na trati, někde i "kecají" skloníky, od skutečnosti, co tam dělá vlak. Tu vaši příbramskou moc neznám, ale kdysivá jsem si dělal poznání do Bělčic, tak jsem se tam svez a vím, že ze Zdic je krpál až kamsi, kde bych plánovaných 1800t s dvojčetem 742 nevyrval..bylo tam někde i 14-15. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 39405 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 17:20:40       V tom by měl být i odpor vzduchu, mělo by se jednat o kompletní vozidlový odpor (valení, ložiska, vzduch, ...). Jedná se o přměřené zjednodušení, takže by se jistě našly vozy, které by „utíkaly” snáze, ale také hůř. Pro srovnání sem dám i zbylé vzorce: Rk: w = 18,03 + 0,005V + 0,00233V2 R: w = 27,00 + 0,0017V2 S: w = 19,00 + 0,0035V2 T2: w = 16,76 + 0,003V + 0,00288V2 T4: w = 13,00 + 0,0015V2 U2: w = 28,85 – 0,014V + 0,0655V2 U4: w = 22,78 – 0,004V + 0,00437V2 M2: w = 15,00 + 0,00870V2 M4: w = 18,00 + 0,1V + 0,01905V2 Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1677 Registrován: 6-2006 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 17:57:22       Hm hm tak je to moc teorie Fakt si nedokážu představit, že by se tolik aspektů dalo do toho nacpat, taky poloměry oblouků, vlak se studenými ložisky co stál celou noc, trochu přitažený stavěč zdrží na nějakém, některých vozech....Je to jak u brzdění, z vlastní zkušenosti vím, že je vlak podle brzděnky brzděn víc než dostatečně (skutečné brzdící %hodně překračuje požadované) a může brzdit mizerně a zase naopak, vlak který má skutečné procenta jen o málo vyšší, než požadovaný brzdí úplně pohodově... Petr_Štěpka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 12-2007 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 18:07:00       Dobrý den, měl bych jeden trošku blbý dotaz. Může se něco stát s vlakem nebo kolejema když se na ně položí mince a nechá se přejet? Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1679 Registrován: 6-2006 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 18:08:35       můžou vás trestně stíhat pro penězokazectví Spanihelf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 9-2007 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 19:30:49       Ono to neni až tak k smíchu, peníze jako takové jsou státním majetkem a jejich úmyslné znehodnocování je trestným činem. Jenom nechápu co je na tom tak významného nechávat rozjíždět mince vlakem. ICQ: 282117752 URL: www.trat200.ic.cz Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1680 Registrován: 6-2006 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 19:50:11       peníze jako takové jsou státním majetkem a jejich úmyslné znehodnocování je trestným činem. To se samozřejmě ví :-) Jenom nechápu co je na tom tak významného nechávat rozjíždět mince vlakem. Asi každý to jednou zkusil, co se stane, ne? Pravda, to mi bylo o 25 méně Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 39425 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 19:52:30       Fýra: Odpory oblouků (podobně jako tunelů ) se obvykle započítávají do redukovaného traťového odporu. Tunel jednokolejný 20 N/t, dvojkolejný 10 N/t, oblouk 5000/(R-30), tedy v promilích 2, 1 a 500/(R-30). Ale samozřejmě je to jen teorie snažící se o přilížení se reálným stavům. A prosil bych nevykat. PS: „Oblouk na výhybce” (aneb jízda do odbočky) se zatěžuje navíc ještě o 30/L více (L je délka výhybky). Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Spanihelf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 224 Registrován: 9-2007 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 20:11:39       Asi každý to jednou zkusil, co se stane, ne? Pravda, to mi bylo o 25 méně Ano máte pravdu, já sem to taky dělal i zátky od piva sem nechal rozjíždět, ale dnes už to nedokážu pochopit. Dodnes mám všetšinu exepářů schovanou ICQ: 282117752 URL: www.trat200.ic.cz Mořepetr Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 458 Registrován: 3-2006 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 20:25:58       Ad Petr_Štěpka: Samozřejmě může, záleží na velikosti, materiálu a upevnění mince. Třeba tu kilovou zlatou bych radši nezkoušel. Pokud jde poškozování a pozměňování oběživa. Trestnímu stíhání se jde vyhnout, stačí použít neplatné mince, nebo repliky neplatných mincí. Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 604 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 20:45:10       Martine, započítal jste ty dva Sergeje? To je cca 235 tun na slušných ložiscích. Šedivá je teorie, zelený strom života, prostě se to rozjelo a dojelo kam dojelo. Oldcerry: největší průšvihy se stávají díky tomu, že lidé dělají pitomosti, které nikdo nepředpokládá... Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1682 Registrován: 6-2006 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 20:47:11       Johny sergeje? To jako ujel vlak z mašinama bez fírů? Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 606 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 21:33:32       Fýra: jj... přečtěte si můj příspěvek č. 601 ve zdejší diskusi :-))) Peta303 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 607 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 21:39:03       ad Spanihelf - z pohledu laika to koleji nemusí udělat nic, i když ji to trochu povrchově poškodit asi může, nejvíc (pokud nepočítám minci, která to má spočítané) se to nebude líbit dvojkolím a tady by k poškození dojít mohlo -> soustruh. (Příspěvek byl editován uživatelem peta303.)