Archiv do 8. února 2008

Autor Příspěvek Demon3 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 951 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 20:45:46       Mf: Jestli ono se spíš neukazuje, že je tato koncepce kolejových vozidel stále nepřekonaná... Kubix: Jelikož se strašidelnická údržba netěší valné pověsti, panuje poměrně značná obava i z přesunu části nejstarších pankráckých R.P. Pravděpodobnější bude asi varianta přesunu posledních kobyliských T3 s doplněním stavu několika žižkovskými SUčky. Pravda zvítězí, ale dá to fušku... Pawel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1113 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 20:47:00       dnes na vypichu jsem viděl v jednom momentě tyto vozy... T3 (22) - vyrobena cca 1973 T3M (25) - modernizace cca 1978 T3M2DVC (15) - modernizace cca 1997 T3RP (15) - modernizace cca 2005 T3RPVLF (15) - modernizace 2007 ...a udělalo se mi mdlo Pawel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1114 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 20:49:04       demon3: nemají nakonec přecijen všechny 14T zůstat v MO (info petra špit.)? a dále - požadavek je, aby každá vozovna měla krátké vozy s BUSE - takže nějaké T3RP se asi do SA stejně dostanou. Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4339 Registrován: 8-2003 Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 21:44:44       Jestli ono se spíš neukazuje, že je tato koncepce kolejových vozidel stále nepřekonaná... Ale notak... Tato koncepce je překonáva již dávno, problém je "jen" v tom, že nejsou na její vymístění peníze. Nebudeme sedět doma a půjdem tancovat...! Martin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4020 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 22:06:56       Peníze jsou, jen jsou používány na jiné účely. Demon3 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 954 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 22:14:03       Bkp: Tak mi prosím prozraďte to sladké tajemství jakoužeto nepřekonatelně technicky dokonalou koncepcí byla překonána, zjevně mi něco uniklo... Pravda zvítězí, ale dá to fušku... Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4340 Registrován: 8-2003 Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 22:47:34       To fakt mám věřit tomu, že na celém světě byste nanašel žádnou koncepčně lepší tramvaj, než T3?! Nebudeme sedět doma a půjdem tancovat...! Demon3 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 956 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 22:54:31       To rozhodně netvrdím, ale T3 není koncepce, T3 je typ ! Mluvíme-li o koncepci, nepovažuji koncepci neotočných podvozků za pokrok - ve skutečnosti je krok zpět, už to tu bylo... Pravda zvítězí, ale dá to fušku... Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4343 Registrován: 8-2003 Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 23:01:35       Tak dobře, přeformuluji to: "To fakt mám věřit tomu, že na celém světě byste nanašel žádnou koncepčně lepší tramvaj, než koncepce stylu T3?!" nepovažuji koncepci neotočných podvozků za pokrok Tramvaj (resp. její koncepci) tvoří pouze podvozky? Nebudeme sedět doma a půjdem tancovat...! Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 10732 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 23:12:59       Tak mi prosím prozraďte to sladké tajemství jakoužeto nepřekonatelně technicky dokonalou koncepcí byla překonána, zjevně mi něco uniklo... To by mě taky zajímalo. Zajímavá je tahle fotka ze serveru planes.cz z roku 1972. Něco se od té doby změnilo velmi, a něco jen nepatrně. Možná že i PCC tramvaj a její inkarnace té-trojka je jako to Jumbo. Jen auta jsou tak nedokonalá, že i po stu letech stále nenašla optimální podobu. Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Petr_k Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3156 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 23:43:59       tétrojka měla jediný štěstí, že jejího plnohodnotnýho koncepčního nástupce se nepodařilo rozchodit. QUALIS AUTEM HOMO IPSE EST, TALIS EIUS EST ORATIO. (Cicero) Absolut Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1572 Registrován: 6-2005 Odesláno Středa, 30. ledna 2008 - 23:51:47       Pawel: Tak pozor, T3M2DVC a T3R.PLF jsou novostavby a ne modernizace Nikdy nic nevíš, dokud to doopravdy nevíš. Mourek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 232 Registrován: 1-2006 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 10:24:57       Koncepce T3: dobrý pojezd, skvělý vnitřní prostor (rovná podlaha, jen řada sedadel u oken, dostatek úchytů), rovnoměrné rozložení nástupních prostorů. Kontrolní otázka: stojí nízkopodlažnost u nových tramvají za . . . 1. Strašlivé vnitřní uspořádání. 2. Nerovnoměrné rozložení dveří. 3. Přední dveře jen pro řidiče . 4. Hlučnost . 5. Naprosto otřesný pojezd . 6. Hlemýždí tempo v obloucích s výměnami. 7. Drahé technické řešení. 8. Přesypávání cestujících při brzdění/rozjezdu. Jonášek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 207 Registrován: 8-2007 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 10:37:17       Mourek: Pokud je to narážka na sarančata, tak věřím, že výrobce se poučil a nová dodávka velkého počtu kusů tramvají pro Prahu (a nejen pro Prahu, neboť to bude vlajková loď podniku) už bude prosta těchto základních a zásadních problémů a pevně věřím, že se kočárky a invalidní vozíky opět vrátí do prostoru třetích dveří a první dveře (pro cestující) budou opět vyhrazené pro nevidomé, psy a lidi, kteří mají sníženou pohyblivost. Neboť výcvik psa a i zrakově postiženého není nijak levnou záležitostí. 1) Nevím, že nevím. 2) Vím, že nevím. 3) Vím, že vím. 4) Nevím, že vím. Bobek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 250 Registrován: 2-2006 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 10:38:32       Zeptejte se třeba těch méně šťastných v oblasti dolních končetin. Já bych všechny tyhle počítače a internety zakázala. Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 162 Registrován: 11-2007 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 11:03:39       Bobek:"Politicky korektně" máte sice pravdu ale položte si otázku trochu jinak: Je tramvaj hromadným nebo individuálním dopravním prostředkem? Je-li hromadným dopravním prostředkem, kam až musí sahat její přizpůsobení se vyjímkám v přepravních potřebách? Je takové přizpůsobování efektivní a nebo by se dalo systémově vyřešit jinak? Nevím, ptám se. Adam_r Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1076 Registrován: 10-2003 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 11:45:06       tétrojka měla jediný štěstí, že jejího plnohodnotnýho koncepčního nástupce se nepodařilo rozchodit. Je zajimave, ze od koncepce Alsthom-TSF (tedy "ala" RT6) se ve Francii upustilo nekdy v prvni polovine 90-tek. A od te doby se za spustu penez kupujou blbe citadisy s neotocnymi podvozky, ktere strouhaji klikate trati v historickych centrech Grenoblu, Bordeaux, druhe linky v Montpelieru a dalsich mest. A to presto, ze vozidlo koncepce TSF je stale v nabidce. Adam_r Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1077 Registrován: 10-2003 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 11:56:55       Mourek: Je zajimave, ze kazdy den jezdim do prace Citadisem 300 a nevsiml jsem si ani jednoho z uvedenych bodu. Asi se budu muset lepe podivat. Bobek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 251 Registrován: 2-2006 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 12:00:48       Tak jistě že vozidlo typu wany by z pohledu přepravy imobilních zvládlo totéž. Ale ty nízké podlahy jsou pořád ještě relativně mladé, pokud nebude vývoje (a jím daných mezitypů), rozhodně se k ničemu lepšímu nedostaneme. Před T3 také byly pokusy... Já bych všechny tyhle počítače a internety zakázala. Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 10735 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 12:40:59       Adam r - Je zajimave, ze kazdy den jezdim do prace Citadisem 300 Tuhle tramvaj vyrábí kdo? Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 163 Registrován: 11-2007 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 14:41:42       Bobek:"Před T3 také byly pokusy..." Že jsem si jich nevšiml. PCC, T1 i T2 se odlišovay jen vnějším tvarem skříně, nikoli koncepcí. Jediné úspěšné částečně nízkopodlažní vozidlo byly vlečňáky typu Krasin, jejichž koncepci skříně převzaly wany. A že vozidlo s pevnými nápravami při delším rozvoru žere kolejnice v zatáčkách nezmění jakýkoliv vývoj, jakož i to, že otočné podvozky pod nízkou podlahu nenarvete. Mám obavu, že místo technického řešení vozidla pro hromadnou dopravu hledáme něco, co vyhoví momentálnímu politickému tlaku na nízkopodlažnost "za každou cenu", což ovšem může vést k Cimrmanovu poznatku: tudy cesta nevede. M__r Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2818 Registrován: 12-2004 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 15:16:27       Mourek: Já se přidám k Adamovi_r. Jel si někdy tramvajemi jako je ULF, nebo City Runner??? Nic takového, co píšeš, se u nich neobjevuje. Kritizují se tady paušálně nízkopodlažní tramvaje, ale přitom se ve skutečnosti kritizují výrobky Škodovky/Inekonu. Některé tramvaje ze "západu" jsou výrazně dál. SOR BN 12 = parodie na městský nízkopodlažní autobus Věřím své značce... Karosa Klv Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 279 Registrován: 6-2006 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 16:17:13       Ale ty nízké podlahy jsou pořád ještě relativně mladé Věřte nebo ne, ale nízkopodlažní vozy jsou stejně staré jako PCC! Od roku 1932 se v Essenu vyzkoušel podvozek MONTOS, který vyprojektoval Eugene Widolt Montrose-Oster (jenž byl mimochodem z Karlových Var). V roce 1934 byl pak postrojen kompletní motorový vůz se čtyřmi nezávislými koly, výkonem 4 x 33 kW a výškou podlahy 380 mm. Testoval se pár let, ale při bombovém náletu v roce 1943 byl silně poškozen a zbytky sešrotovány roku 1957. Načež se dalších 30 let v oblasti nízkopodlažních tramvají nedělo nic... Připojím dvě fotky z internetu, ale ta s kompletní tramvají je bohužel velmi malá. Absolut Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1574 Registrován: 6-2005 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 16:24:30       Ad Mourek: Body 1-6 a 8 jsou nesmysly. Vycházíte z koncepce CZ vozů typu např. 14T. Bod č. 7 je obecně dočasný. Vývoj vozů PCC také něco stál. Nikdy nic nevíš, dokud to doopravdy nevíš. Pawel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1115 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 16:56:34       abs.: středa, 30. ledna 2008 - 23:51:47 jo jasně..a tím hůř. Brix Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.152.5 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 17:48:26       Vozy T3 "hoblují" kolejnice úplně stejně, jako všechny ostatní tramvaje. Neznám tramvaj, která by neměla na kolejnice jakýkoliv vliv. Tramvaje T3 jsou dnes skoro zlem, ale šotoušská veřejnost tomu nechce uvěřit. Napadlo někoho z těch zastánců vozů T3 pro "25.století", že například "národ" roste? Průměrná výška člověka je dnes úplně jiná, než před 40ti, či 50ti lety. Dnes má spousta cestujících problémy s výškou stropu. Nehledě na to, že při výstupu z tramvaje se praští do hlavy o madlo (stejně tak o madla uchycená ve stropě). A to je jen jeden z problémů téhle "božské" a (bohužel) nezničitelné tramvaje. Dnes panuje ideologie, že nízkopodlažní tramvaj (nedejbože 100% nízkopodlažní) "brousí,hobluje a ničí" koleje, protože nízkopodlažní tramvaje (jiná, než wana) májí pevně uchycené podvozky. Je to bohužel tím, že se u nás (zatím) nic jiného nevyrábí a bůh nás chraň před těma ošklivýma kolejovýma "brusama" od imperialistických podniků jako "Símenz" či "Bombardýr" Těm zarytým zastáncům koncepce PCC by se stačilo sepodívat za naše hranice a hned by zjistili, že existují i 100% nízkopodlažní tramvaje s otočnými podvozky. Např. ULF se samostatně uchycenými koly (bohužel do ČR absolutně nevhodné vzhledem k náročnému terénu ve většině tram. měst), dále bychom našli tramvaj GT6(8)N, s otočnými podvozky, díky nimž se vlní jako had a dále modernější vozidla stejné koncepce jako GTxN, například budapešťské Combino Supra, nebo Combino Plus (pro Toronto). Zajímavé je také řešení kombinací otočných a neotočných podvozků u vozů Combino v Düsseldorfu, nebo (teď nevim zda Citadis, či Flexity) vozů ve Strasbourgu. Také pojem přechodnice se stal v ČR pouhým slovem a v mnoha zemích, kde jezdí vozy s pevnými podvozky se nepoužívají panely BKV...na nich by si v ČR ULF pěkně nabil čumák Bohužel politická situace nedovoluje pořízení ani jednoho ze zde jmenovaných vozidel, nechť nám tedy slouží vozy TATRA T3 a její modifikace navěky Brejšín Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 353 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 18:47:00       AD Brix Není hoblování jako hoblování, každý typ hobluje svým způsobem. Vozidla GTxN nemají otočné podvozky. U této koncepce šlo zejména optimální rozložení nápravového zatížení, jejímž výsledkem je: podvozek umístěný pod KAŽDÝM článkem uprostřed. To vlnění je způsobeno extrémní délkou článku vůči rozvoru podvozku(Stejně se chová dlouhý starý vůz s krátkým rozvorem, řešení je zvětšit rozvor, ale potom dochází k extrémnímu hoblování kolejnic.To jsou prostě protichůdné vlastnosti a musí se zvolit optimum ). Asi jsem z jiného světa. Brix Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.152.5 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 19:30:35       Brejšín: Nevim, zda myslíme oba stejnou tramvaj, ale já měl na mysli tuto: Podvozky má otočné jen částečně, ale i to stačí. Zde je nákres, jak to funguje: a pokud tato tramvaje opravdu nemá otočné podvozky, tak teď jsem z toho jelen: Pravdou je, že se nejedná o klasické "otočné" podvozky, ale pevně také nejsou Martin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4032 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 19:34:44       Brix: Co nápravový tlaky? Jenki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2594 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 19:36:37       Tramvaje téhle koncepce mají jednu zásadní nevýhodu - mají tendenci se vlnit, takže namísto soustředěného žraní oblouků pomalu ale jistě žerou celou trať, resp. do ní frézují sínusovku. Pravda, nemusíš měnit obluky 1x za rok, ale všechno 1x za 10 let. A vyber si A ještě jedna nevýhoda tady je - poměrný výkon (kW/t) u nich principiálně vychází hrozně nízko, navíc mají jen 50% hnaných kol. V placce jako je Berlín nebo Brémy není problém, u nás nepoužitelné. I v tom Berlíně umí pobavit - popisovali mi vozovenští v Lichterfelde, jak jedna tahle potvora zdechla na nájezdu na jakýsi most, za ní přijela další, tak to nakuplovali, ale ani se nehli. Z kopce dolů to z nějakého důvodu nešlo, tak nakonec to museli vycouvat a dojet s 2xKT4... (Příspěvek byl editován uživatelem Jenki.) Mourek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 235 Registrován: 1-2006 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 20:22:32       Adam_r, M__r: Z vašich názorů vyplývá, že nízkopodlažní nemusí být nepoužitelné. To je jen dobře, protože dopravní vývoj v Praze na mne působí dojmem, že nízkopodlažní = to co jsem psal. No a z barevných prospektů nepoznáte jak se tím jezdí . Doufejme, že odpovědní pracovníci DP budou v budoucnu schopni nakoupit nějaká slušná vozidla. Brejšín Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 357 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 20:44:50       docela dobrý stránky http://www.villamosok.hu/nza/kurz/index_en.html Asi jsem z jiného světa. Brix Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.152.5 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 20:58:27       Martin: Hmotnost prázdné GT6x: GT6N 31 000 kg GT6M 29 000 kg GT6S 29 000 kg hmotnost plně obsazené netuším, ale tipuji tak kolem 50 000 kg, takže zhruba +- 8 tun na nápravu. Jenki: bohužel jsem neměl šanci podrobnějšího průzkumu natáčecího mechanismu, ale to "užírání" kolejnic je zajímavé Tuším, že v roce 1992 byl prototyp na zkouškách v Praze a krutě neobstál. Při pokusu o průjezd křižovatkou Prašný most si odřela bříško Bohužel provozní podmínky v Praze nedovolují provoz tramvají o podlaze prakticky níž, než 300 mm nad TK, což je škoda. Dále mne udivuje chaotický postup DPP při pořizování nízkopodlažních vozidel vs. rekonstrukce TT. Čekal bych, že když už koupili tramvaje 14T (a očekavají 15T), že se konečně vzdají TT na panelech BKV a jiných zvěrtev. Takhle to půjde rychle do kopru. Ale kdo ví, co se odehrává v "zákulisí"... Docela by mne zajímalo, jaké parametry má polské vozítko PESA 121N, vypadá docela jedle, ovšem záleží co je "pod kapotou" a taky na množství chechtáků Nemá někdo podrobnější informace? Mop Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 179 Registrován: 2-2005 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 20:59:23       Jenki: Já mám spíse pocit, ze hlavni a zasadni nevýhoda teto tram spciva prave ve vybocovaní tramvajove skrine v obloucich a tudiz jeji nepriznivy vliv na bezpecnost a plynulost dopravy, resp. provozu IGK. Fotožurnál, toť mé dítko Brejšín Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 358 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 21:09:20       Natočení je možné jen o 3 stupne, zbytek si musí pobrat vypružení. U soupravy to polohové ovlivnění článků odstraňují spřáhla. To extremní vytočení, dost dobře nechápu jak si to pobere ta hřídel od motoru k rozvodovce + to vypružení(asi vzduch??). Výborná je ta svařená pseudo KT4 jestli to není vtip. (Příspěvek byl editován uživatelem Brejšín.) Asi jsem z jiného světa. Brix Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.152.5 Odesláno Čtvrtek, 31. ledna 2008 - 21:42:04       Brejšín: ještě do toho mohli udělat wanu Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 164 Registrován: 11-2007 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 11:03:31       Ad Brix, včera v 19,30: Tedy jestli ta tramvaj na Vašem třetím snímku opravdu stojí na kolejích, tak si jen maně představuji, jak by to dopadlo s cestujícími, kteří by chtěli nastoupit např. v Praze na Náměstí míru, od centra. Co dělají takové pohyby s cestujícími ve voze si radši nepředstavuji vůbec. Vót, těěchnika. Pawel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1120 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 13:39:46       jenki: Tramvaje téhle koncepce mají jednu zásadní nevýhodu - mají tendenci se vlnit, takže namísto soustředěného žraní oblouků pomalu ale jistě žerou celou trať, resp. do ní frézují sínusovku. a neděje se tohle i u vozů T? naopak 14T jezdí po přímé trati z hlediska cestujícího luxusně - rychle a bez vlnění (doprava-doleva i nahoru-dolu ) Brix Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.152.5 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 13:48:18       Rudolf_33: Nepodařilo se mi zjistit, zda to byla nehoda, nebo nějaký místní hokus pokus. Nicméně kdyby to dělala tramvaj běžně, tak nepředpokládám, že by ji provozovala půlka Německa a město ve Švédsku. Neříkám, že je to ideální koncepce jako náhrada např. 2x PCC, šlo mi o to ukázat i jiné nízkopodlažní vozy, než s pevnými podvozky. Pokud bude 15T tak dobrá, jak o ní Škoda hovořila, tak pak není co řešit. Snad jednou vyjede i ten 04 Superior Brix Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.152.5 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 14:04:36       Jinak jak to vypadá s Regiotram Nisa? Je tento projekt úplně zavrhnut, nebo si nechávají "otevřená vrátka"? Ze současné situace to vypadá spíš na první možnost Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 11-2007 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 17:05:33       Pawel: Samožřejmě i podvozek na přímé trati vykazuje určité vrtění. To je však (i z hlediska opotřebení koleje, tak i z hlediska jízdního pohodlí)nepatrné proti vozu s pevnými nápravami a s výraznýmí hmotami, přesahujícími za rozvor vozu. Právě proto se moderní železniční vozy pro vyšší rychlosti konstruují jako podvozkové - stačí srovnat jízdní vlastnost "Regionovy" například s vozy 842,843 na stejné trati. Pokud se "vrtí" vůz s otočnými podvozky na trati, pak nejde o vrcení (dané velmi zjednodušeně mezerou mezi hranou kolejnice a činnou částí okolku kola), ale o důsledek nerovností kolejiště. Brix: Pokud to byl "místní hokus pokus", pak jeho úspěšnost vylučuje bezpečnost takového typu tramvaje. To se prostě stát nesmí. Šlo -li o nehodu, pak to není příliš vhodný moment k propagaci takového typu - představme si, že by v protisměru tohoto vozu jela jiná tramvaj. A do Švédska se tahle tramvaj, alespoň pokud vím (znalejší opraví), dostala proto, že v Německu o tohle zájem silně pohasl.Půlka Německa ji rozhodně neprovozuje. A mimochodem, slavná firma Siemens má přímo v Praze (Zličín) fabriku, která byla postavena jako výrobna tramvají s cílem nahradit opouštěnou Ringhofferku na Smíchově. Co nabídla? (Příspěvek byl editován uživatelem Rudolf 33.) Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 11-2007 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 17:18:08       Brix 1/02/08,14,04 hod.: Projekt nikdy nebyl a není. Vše jenom ve stadiu úvah, založených na (mylném) dojmu, že tramvaj je schopná "skousnout" jak tramvajové, tak i drážní kolejiště. Vím, že mi někdo objeví novinu, že v Ostravě to "je možné". V Liberci ale, bez další totální rekonstrukce kolejiště, nikoliv. Slimman Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 709 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 01. února 2008 - 19:57:34       Rudolf_33: S cílem nahradit Ringhofferku ? Těžko. To se tehdá říkalo, ale byl to nesmysl. A co by Siemens nabízel, když u nás nebyl zájem ? Tedy kdysi jsem četl o nějaké případně upravené verzi Combina pro Prahu, ale byly to samozřejmě jen úvahy, které záhy zanikly. Praha si vybrala Škodu. Absolut Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1578 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 00:22:47       Ad Rudolf_33: Malinko Vás poopravím. Fabriku na Zličíně nestavěl Siemens. V této fabrice se vyrábí, avšak nikoli tramvaje. Srovnávat konstrukce železničních vozů a tramvají je míchání jablek s hruškama. Tramvaj má jiné jízdní vlastnosti, jiné tolerance v trati atd. Projekt na Regiotram byl a je, ačkoli nebude zřejmě realizován. eLiberecké tramvaje samozřejmě jsou schopné jezdit po S49, i když ne bez problémů. Nikdy nic nevíš, dokud to doopravdy nevíš. Syverin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 707 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 01:57:06       Ad Absolut: Fabrika na Zličíně byla samozřejmě koncem 80. let postavena s cílem nahradit (tehdy) potřebám výroby 1000 ks tramvají ročně kapacitně nevyhovující Ringhofferku v srdci Smíchova. Že ji následně "zprivatizoval" Siemens a dnes se tam vyrábí něco úplně jiného než tramvaje je jiná kapitola. Lidstvo bude směřovat k záhubě do té doby, dokud bude považovat ústupky své pohodlnosti za pokrok Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 168 Registrován: 11-2007 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 09:43:59       Slimman,Absolut: S. zřejmě ví něco, co nikdo jiný. Tak nám řekněte, proč ČKD tu fabriku na Zličíně stavělo, když ne jako náhradu za Smíchov? Siemens ji skutečně nezprivatizoval, ale koupil z konkursní podstaty po zkrachovalém ČKD. Tramvaj může jet po nejrůznějších kolejnicích, neprojede však železniční výhybkou - už to tu bylo vysvětlováno, tak jen stručně - prohlédněte si srdcovky. Platí to i obráceně pro železniční vozidlo, kde je navíc problém s šíří kola. No a objednávka, placená z veřejných peněz musí projít výběrovým řízením - jeho podmínky stanoví ve všech zemích EUnie zákon. A to řízení prostě vyhrála Škoda. Martin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4048 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 10:30:53       Sice to není o tramvajích, ale zajímavý to je. Na tohle téma se tu již také párkrát diskutovalo. odkaz Slimman Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 710 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 20:44:12       Rudolf_33: Tu Vaši původní poznámku, na kterou jsem reagoval jsem si asi vyložil trochu jinak než jste ji myslel. Jako že Siemens měl v plánu výrobu tramvají po Tatře Smíchov. Nějaký typ specielně pro východní trhy. Jinak pokud vím, tak ČKD postavilo fabriku na Zličíně jako náhradu za Smíchov. Bylo to naplánováno ještě před r.89, kdy smíchovská fabrika chrlila stovky tram ročně a kapacitně moc nepostačovala. Pak se ovšem změnily poměry a v nových obrovských zličínských halách už v 90. letech nebylo moc co vyrábět. ČKD pomalu krachovalo a pak přišel Siemens, který tu fabriku koupil. (Příspěvek byl editován uživatelem Slimman.) Jožo_k Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 315 Registrován: 11-2002 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 21:05:25       Ad Absolut:Liberecké tramvaje samozřejmě jsou schopné jezdit po S49, i když ne bez problémů. A aké sú tam problémy? Výmeny alebo iný profil kol? Alebo ešte nejaké iné? Klv Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 280 Registrován: 6-2006 Odesláno Sobota, 02. února 2008 - 22:40:09       Ad Rudolf_33 (č. 165) - Dovolte, abych uvedl pár věcí na správnou míru. Tramvaje typů GT6N / GT6M / GT6S / GT8N / GT8N2 byly dodány do 10 německých měst (tedy pouze necelé pětině tamějších provozů), ale jejich celkový počet 460 vozů rozhodně není zanedbatelný. Nakoupil je Berlín (150), Mnichov (93), Brémy (79), Norimberk (46), Jena (33), Mohuč (16), Zwickau (12), Braunschweig (12), Augsburg (11), Frankfurt nad Odrou (8). V některých městech (např. Braunschweig, Frankfurt, Augsburg) měli s nimi i větší problémy, ale jinde se osvědčili od začátku (pro bližší informace viz právě odkaz od Breišína č. 357). Tramvaje GTxY se vyráběly v letech 1989 až 2003, takže rozhodně nelze paušálně říčt, že nebyly úspěšným typem - jinak by jejich výroba skončila mnohem dřív! Když zájem o tuto tramvaj silně pohasl, jak píšete, tak za to můžou mnohem víc firemně-politická rozhodnutí na straně jejích výrobců než negativní zkušenosti jejích provozovatelů. Nesmíme zapomenout, že se v její výrobě během těch 14 let vystřídaly čtyři firmy! Nejdříve to byla MAN, která typ několik let vyvíjela v úzké spolupráci s brémským dopravním podnikem a postavila první prototypy. Byla to sice velmi uznávaná firma, ale při skoro monopolním postavení DÜWAGu (dnes Siemens) na německém tramvajovém trhu neměla šanci se výrazněji prosadit. Stejně pak norimberský závod MAN převzala AEG, čímž výroba pokračovala pod novou značkou, která ale taktéž brzy zanikla, když byl vytvořen koncern Adtranz. Tady ale GTxY už nebyly jediným konceptem NP tramvají, přednost měla spíš Variobahn (původně od ABB). A když pak Daimler-Chrysler prodal Adtranz Bombardieru, kde se už vyrábělo několik různých konkurenčních modelů, tam byl zájem o další typovou řadu pochopitelně nulový. Jedině pro Berlín a Jenu se ještě vyrobilo několik GTxY pod značkou Bombardier, zatímco Norimberk a Mnichov už neuspěly s další objednávkou osvědčeného typu a byly nakonec nuceny nakoupit jiné tramvaje, čímž zároveň zanikla vysoká unifikace vozového parku v obou městech. Co se týká těch vozů ve Švédsku - Norrköping odkoupil původní prototypy z Mnichova a Brém, které tam pro svou technickou odlišnost od sériových vozů byly už pouze na obtíž, zatímco švédský maloprovoz přišel pomocí těchto ojetin ke svým prvním NP tramvajím. S nějakým klesajícím zájmem v Německu to nemá nic společného! K té fotce z Frankfurtu (Brix 31.1., 19.30) – nevím, kde ji Brix vzal, ale vůz je tady na trianglu vedoucí k depu Neuberesinchen, které bylo postaveno spolu s touto tratí až před několika lety, čímž můžeme vyloučit nějaký havarijní stav kolejí. Spiš bych tedy tipoval na nějaké zkoušky nebo předvádění hydrauliky, jako když se třeba naklápí pendolino vestoje. O praktické (ne)použitelnosti těchto tramvají nevypovídá tato fotka opravdu vůbec nic. Brix Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.152.5 Odesláno Neděle, 03. února 2008 - 00:47:45       Klv: Díky za cenné informace. Nebyl jsem se schopný dopátrat s mojí nevalnou němčinou, kde k těm GT6N Švédové přišli. Pokud jde o tu fotku z Frankufurtu, tu jsem našel společně s článkem o tramvajích ve Frankfurtu, ale adresu bohužel nevim. Také jsem přemýšlel o nějakých zkouškách aktivního natáčení, ale to vytočení skříně vůči podvozku mi přišlo až příliš extrémní. Ale když si vzpomenu, jaké psí kusy dělali s KT4 Twisttram... Jinakzde je pár zajímavých fotek z Almady (v podstatě součást Lisabonu), kde jsou v provozu vozidla Combino Plus (stejná koncepce, jako GTxN) Brix Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.152.5 Odesláno Neděle, 03. února 2008 - 00:56:11       Na stejných stránkách:odkaz je spousta fotek z celé Evropy Masinka Moderátor Číslo příspěvku: 2926 Registrován: 6-2002 Odesláno Neděle, 03. února 2008 - 01:05:18       Brix: Zajímavé, u Prahy tam píšou komentář k T3 - mítica factoría soviética Tatra beobachter Neregistrovaný host Odeslán z: 62.240.186.10 Odesláno Neděle, 03. února 2008 - 09:45:45       Ad GT6M Frankfurt http://tram-ff.de/index.html?/pics/kt4dm/pages/302 _09.html Klv Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 281 Registrován: 6-2006 Odesláno Neděle, 03. února 2008 - 14:45:14       beobachter - Děkuji za odkaz! A dozvídáme se konečně, jak to bylo doopravdy: inkriminovaný vůz na fotce „kompletně“ (snad tím myslí všemi podvozky?) vykolejil pravděpodobně kvůli kameni ve výhybce. Tedy zase žádná senzace... Ještě malá oprava k mým číslům - Norimberk dostal jen 40 vozů, Augsburg zato 12, takže je celkový součet tohoto typu pro německé provozy 455. Omlouvám se za chybu. Sám jsem se svezl v těchto tramvajích v Mnichově a hlavně v Jeně, a to už v době, když tam měli na starých tratích ještě hodně dederácký svršek. Vozy měly velmi klidný a příjemný chod, i když mi trochu chyběla právě ta tuhost a ty předvídatelné pohyby tradičních tramvají - měl jsem místy pocit, že to nějak nekontrolovatelně plave. Ale na to se snad dá zvyknout (a zvykl bych si na to mnohem radši než na rachtání Aniter a jim podobných) a taky to „vlnění“ při vjezdu a výjezdu z oblouků působí sice trochu legračně, ale rozhodně neohrožuje ani bezpečnost provozu ani pohodlí cestujících. Osobně považuji GTxY stále za jednu z nejhezčích a nejpovedenějších konstrukcí NP tramvají, a to právě proto, že byla dosažena 100 % nízkopodlažnost šikovným použitím výhradně klasických, osvědčených technologií a vozy mají na svou délku malý počet náročných komponentů jako motorů, převodovek nebo kloubů. Pavel_tarant Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 9-2007 Odesláno Pátek, 08. února 2008 - 00:26:44       Qasc#^$s Hadšpár Neregistrovaný host Odeslán z: 89.176.57.8 Odesláno Pátek, 08. února 2008 - 11:03:26       Co to znamená pane Tarant? Že by kódovaná řeč, ve které oznamujete, že den D představení 15T (kolem 20.února) se blíží? Prox Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 763 Registrován: 3-2004 Odesláno Pátek, 08. února 2008 - 11:25:27       Hadšpár: Spíš to bude smích nad tím, jak zde někdo výše napsal, že GT6M na fotce není vykolejená, ale popisek u odkazu níže dokládá opak Chlapci, to jste si spíš měli vyfotit toho bobra, co tu chcípnul minulý týden! Pavel_tarant Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 9-2007 Odesláno Pátek, 08. února 2008 - 12:05:07       Nikoliv, jen přijměte moji omluvu, moje dvouletá dcerka si hrála s klávesnicí. Absolut Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1587 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 08. února 2008 - 12:53:59       Vaše dcerka má dobrou výchovu, četba K-Reportu ve dvou letech je fajn Nikdy nic nevíš, dokud to doopravdy nevíš.