| Autor |
Příspěvek |
kanape
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.201.60.145
| | Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 21:15:27 |
|
Pepe83: No nevím jestli je chyba to, aby mašina byla schopná provozu bez omezení a vyjímek v 5ti státech, na 3 napájecích systémech, měla na všech napájecích systémech stejný výkon a přitom splňovala mimo jiné požadavky dle EN 15 227 atd.
Nu a že tu Taurus jezdí, no jezdí, ale za jakých podmínek... Jen tak mimochodem, neví někdo jak dopaldy zkoušky EDB v rekuperačním módu na 25kV? Ale i do té doby, brzdil Taurus na 25kV pouze vzduchovou brzdou... |
Průmyslník
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.22.42.147
| | Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 21:18:30 |
|
Ale jo. já si vzpomínám (s odkazem na literaturu - samozřejmšě, kdo to zažil) na problémy lokomotiv 387.0,399.0,459.0. |
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1276
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 21:23:59 | 
|
Možná mylný názor-ale Taurus v Česku na střídavé prostě EDB brzdit nesmí- kam dostat ten výkon??
Pokud je mi známo, 380 smí brzdit EDB kdekoli, má prostě brzdné odpory. |
kanape
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.201.60.145
| | Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 21:28:42 |
|
Rudolf_33: Nějaké zkoušky rekuperačního brždění měly probíhat na trati Brno - Břeclav, kdy by bylo umožněno rekuperovat, ale nevím jak celý proces dopadl. |
Pepe83
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 49
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 21:31:40 |
|
Pershink: Zatím bych radši nezmiňoval dětské nemoci Tauru, které určitě byly. Snad nepředpokládáte, že 380 žádné dětské nemoci mít nebude. Pokud opravdu nebude, klobouk dolů, ale po zkušenostech se 471 je to velmi odvážné... A rozdíl v tom, zda byl Taurus schvalován tak či onak je dle mě bezpředmětný.
Průmyslník: Upřímně mám trochu problém rozlousknout smysl Vašeho souvětí. Je to tak, že mluvíte o DÚ a stejných institucích v okolních zemích? Jestli ano, Škoda se přece zavázala, že dodá lokomotivy v tom a tom počtu v tom a tom termínu za splnění těch a těch kriterií. Jak to zajistí, je její věc. Předpokládám, že instituce v daných zemích se řídí svými předpisy a je na Škodě, aby se s tím vyrovnala. Tak to chápu já, nevím, jak jinak by to mělo být. Pokud je to jinak, rád bych se dověděl víc než jen, že je to můj problém... Pokud jste mluvil o něčem jiném, také mi to prosím trošku víc osvětlete.
Co se týká Tauru a jízdy podle kulatých rychlostníků - opravdu jezdí Taurus na koridoru podle kulatých? Měl jsem zato, že ne. Jinde jezdí 50 - to ano, ale (řeknu to hnusně) 1216 ten tendr na dodání lokomotiv nevyhrála a přece už u nás jezdí narozdíl od 380. Dovolím si spekulovat, že kdyby to vyhrál Siemens, pracoval by na možnosti odstranit problémy při jízdě u nás intenzivněji než za současného stavu. |
kanape
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.201.60.145
| | Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 21:33:49 |
|
Pepe83: Podle kulatých rychlostníků jezdí Taurus třeba v úseku Brno - Blansko |
Pepe83
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 50
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 21:40:53 |
|
kanape: Ale samozřejmě, že to chyba není, nikde jsem přece nic podobného netvrdil, na druhou stranu - je při současné situaci ČD prioritní mít 20 ultrasupermašin s tím, že si na ně ještě třeba počkám pár let, zatímco se mi větší čast vozového parku rozpadá?
Offtopic: Vzhledem ke své předchozí příspěvkové (ne)aktivitě bych měl končit nebo se z toho zblázním  |
Pepe83
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 51
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 21:44:42 |
|
kanape: Ok, měl jsem zato, že jezdí podle hranatých. Ale jak je to v tom případě se stíháním jízdní doby? Je tam určitě vata, ale předpokládám, že jízda podle kulatých může způsobovat časové komplikace |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 747
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 21:57:12 |
|
Moc to sem nepatri, ale kdyz uz se to tu objevilo: 189 smi do Cz, pripadne kam ? Moje posledni a zastarala informace byla o tom, ze nejdal do DC a DC vychod.
| Klaus na hrade Absurdistanu. To jsme teda dopadli. |
|
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1277
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 22:17:51 |
|
Pepe 83: je při současné situaci ČD prioritní mít 20 ultrasupermašin s tím, že si na ně ještě třeba počkám pár let"
V čem považuete 380 za "supermašinu"?
A co to má společného s vozovým parkem ČD? Prostě tranzitní vlaky něčím vozit musíte, neboť 350 je prostě cizí (bytˇ byla vyrobena ve Škodě, patří Slovákům) a zastaralá. Nepotřebujete proto "supermašinu" ale mašinu schopnou ten tranzit zajistit. A popřípadě projet i kusem zahraniční trati. A nemít tam nějaké problémy - jako třeba Taurus, který samozřejmě může jet nejen přes ČT, ale i přes Hvlbrod, ale tam jen 50 km/h. |
neregPetrS.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 77.240.96.2
| | Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 22:49:35 |
|
Rudolf 33:
Možná mylný názor-ale Taurus v Česku na střídavé prostě EDB brzdit nesmí- kam dostat ten výkon?? - zpátky do veřejné sítě
V čem považuete 380 za "supermašinu"? - možná v ceně  . Po pravdě mají s tímto strojem ČD alespoň teoretickou šanci "Dohnat a předehnat". |
George_couser
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1208
Registrován: 9-2006
| | Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 22:55:14 |
|
možná v ceně
Tak to taurus musí být ultrasupermegamašina, když ve VŘ tehdy nabídl ještě vyšší cenu... |
Asdf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 951
Registrován: 5-2007
| | Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 23:20:38 |
|
Pepe83: Casy su stavane na radu 350, takze to, co taurus strati na okruhlych rychlostnikoch, ziska na zmenach rychlosti, kde ma vdaka o polovicu vyssiemu vykonu a polovodicovej regulacii nezrovnatelne vacsie zrychlenie nez starozitna odporova 350. |
kanape
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.201.60.145
| | Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 23:29:07 |
|
neregPetrS.: ona rekuperace energie do verejne site neni jen tak, jednak ji nikdo nechce moc vykupovat, prece jen ma urecite mnozstvi vyssich harmonickych a dale na to nemame menirny ..
V ceně, už se to tu probíralo X-krát .. pořád ohraná písníčka... |
Čahoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 530
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Středa, 22. července 2009 - 00:47:16 |
|
kanape - Brno Blansko jezdí podle spodních hranatejch.
R33 - v rámci zkušebního provozu se v úseku Brno - Břeclav rekuperuje stále. |
Pavouk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 569
Registrován: 9-2008
| | Odesláno Středa, 22. července 2009 - 01:16:16 |
|
kanape: No zrovna EON přivítal možnost výkupu rekuperované energie, protože je to pro něj zdroj zelené energie. |
262
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.102.249.70
| | Odesláno Středa, 22. července 2009 - 08:13:01 |
|
Hajnej:Díky za vyčerpávající odpověď.Stačilo tedy jasně napsat,že ještě není schválena do provozu. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2679
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 22. července 2009 - 09:51:05 |
|
kanape: Problém nemožnosti rekuperace na střídavině se tu řešil už dávno, tak jenom pro připomenutí:
Základním problémem je totiž právě to, co tu rekuperaci bez problému umožňuje, a sice že výkon může chodit transformovnou oběma směry naprosto v pohodě. Tím by se ale mohlo stát, že při dvoustranném napájení začne část výkonu "jezdit vlakem" (jít z místa výroby do místa spotřeby kromě sítě vvn i po trati) nebo že by při vypnutí části sítě docházelo ke zpětnému napájení.
Protože v počátcích střídavé elektrizace byl dálkový vazební kabel mezi transformovnami a spínačkami sprosté slovo (strašného kopání a nulový provozní přínos, "jenom" ochrana), vyřešilo se to pomocí zpětného wattového relé, které vypnulo trafačku v případě, kdy tekl výkon obráceně. Fungovalo to uspokojivě až do doby, než přišla rekuperace...
Jednofázovost dodávky vadí asi tolik jako jednofázovost odběru a s těmi harmonickými to u pulsních usměrňovačů není tak zlé (kupříkladu účiník je blízký 1,0 a harmonik pár procent) |
PAUL RED ADAIR
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.188.73
| | Odesláno Středa, 22. července 2009 - 10:09:12 |
|
ad Hajnej:
Jednofázovost dodávky vadí asi tolik jako jednofázovost odběru...
Jenže zdrojová soustava je přece třífázová, tudíž při zpětné rekuperaci do zdroje "přitěžuji" jednu fázi (!) ze tří a ne všechny tři současně a navíc z hlediska topografie trati (= místo s velkým spádem) obvykle vždycky časově nerovnoměrně a navíc ještě de facto "bodově" tj. pouze na jedné trafačce.... |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 218
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 22. července 2009 - 10:14:30 |
|
PAUL RED ADAIR: To vsechno se ale pri odberu deje taky a jeste intenzivneji... |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2682
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 22. července 2009 - 15:52:09 |
|
PRA: Chcete tedy tvrdit, že jednofázový odběr AC trakce vadí méně než jednofázová dodávka...? |
PAUL RED ADAIR
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.188.73
| | Odesláno Středa, 22. července 2009 - 16:36:39 |
|
Chcete tedy tvrdit, že jednofázový odběr AC trakce vadí méně než jednofázová dodávka...?
Tak k tomu ať se vyjádří raději někdo přímo z oboru...., nicméně to, co jsem zmínil je jedna z argumentací EONU (či koho..) proti rekuperaci... |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 748
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Středa, 22. července 2009 - 21:09:12 |
|
A nevede nahodou do menirny normalne linka 3 x 110 kV ? pak je ta jedna faze celkem kravina.
| Klaus na hrade Absurdistanu. To jsme teda dopadli. |
|
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2770
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Středa, 22. července 2009 - 21:14:07 |
|
Agent: Vede. Ale stejně je to nesymetrická zátěž. Problémů je daleko víc, třeba jalovina, a ty problémy jsou vzájemně propletené.
|
Taurus4you
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 275
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Středa, 22. července 2009 - 22:05:29 |
|
Někdo se tu ptal na mouchy taurů z počátku.
Výměna měřičů primárního proudu (exploze), problém laminátových částí (viz fotky MÁV taurů s různou žlutou barvou horního dílu oproti skříni), výměna tepelných ochran pomocných pohonů (po vyhoření pomocných pohonů na jedný mašině), výměna špatných magnetických ventilů přímé brzdy, čistící špalek (způsoboval tak hladké obruče, že při zhoršených adhezních podmínkách se nemohl vyhrabat do kopečků). Cosik se pak muselo štelovat s regulací, pač němčourům to rušilo přejezdy. Na pár měsíců měli i zákaz do Německa.
A ještě něco k temu, jak dlúho jim to trvalo. konec července 97 podpis kontraktu. červenec 99 roll-out. srpen 99 začínání zkoušek. únor 00-předání prvního kusu do objednateli. |
Vopic
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 31
Registrován: 9-2006
| | Odesláno Středa, 22. července 2009 - 22:52:21 |
|
K te nesymetriji v menirnach. Co jsem ja videl tak jsou v jedne menirne dve trafa a kazde je zapojeno mezi dve faze. Tak ta nesymetrije zas tak velka taky neni. :-). A pak taky pracovnici te menirny rikaly, je sit v miste napojeni na nesymetricky odber dimenzovana, takze kdyz nevadi nesymetricky odber tak s nesymetrickou dodavkou asi problem nebude. Tak bych vetsi problem vydel asi v uciniku rekuperovane enegie.
(Příspěvek byl editován uživatelem vopic.) |
Honzasl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2170
Registrován: 3-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 23. července 2009 - 09:35:36 |
|
Co se týče jednofázové dodávky - nejsem si jist, jestli existuje u distributora nějaká norma, podle které by se měl řídit. PNE 333430-3 říká, že:
6.2.1 Pokud jednotlivé odběry průmyslových zařízení připojovaných mezi dvě fáze jsou zapojeny po dohodě s dodavatelem elektřiny (střídání fází), může být zařízení připojeno a uvedeno do zkušebního provozu pokud maximální příkon zařízení SA splňuje následující podmínku:
SK > 100 SA
kde SK je zkratový výkonu sítě ve společném napájecím bodu
V této normě se mluví pouze o nesymetrii odběru. O dodávce ani slovo. Jednofázová dodávka je snad povolena pouze u malých solárních elektráren.
(Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.) |
Desiro
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1458
Registrován: 2-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 23. července 2009 - 11:44:41 |
|
čistící špalek (způsoboval tak hladké obruče, že při zhoršených adhezních podmínkách se nemohl vyhrabat do kopečků).
Neměl by čistící špalek naopak zdrsňovat jízdní plochu? Čili nebylo to tak, že vyleštěnou plochu nezdrsňoval dostatečně? |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2685
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 23. července 2009 - 14:32:59 |
|
Desiro: čistící špalek má jízdní plochu primárně čistit od nečistot (stírat vodu nebo na horších tratích zrzavé blátíčko). Kdyby sloužil primárně ke zdrsňování, jmenoval by se nejspíš zdrsňovací... |
Desiro
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1459
Registrován: 2-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 23. července 2009 - 14:42:03 |
|
Jasňačka, ale vedlejším efektem je zdrsnění, ne? (Myš Leno tak, že kdyby to jelo bez něj a brzdilo se výhradně kotouči, je vyleštěnost dvojkolí vyšší.) |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2772
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 23. července 2009 - 15:12:26 |
|
Desiro:
To těžko. Nejspíš šlo o špalek nekovový, který okolek vyleštil (podobně jako u ř. 151 ČD). Když se litinovým špalkem brzdí, či čistí, tak vždy okolek zdrsní, litinový špalek nedokáže okolek vyleštit. Pokud špalek není, tak je okolek drsný od přejetých předmětů, písku, štěrku, drsnost je velmi nerovnoměrná a navíc ještě při nekvalitním protismyku je okolek hrbatý (typicky vozy Bp a Bt).
380ka má litinové špalky.
|
Bobo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8867
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 23. července 2009 - 15:40:54 |
|
na střídavině ŽÁDNÝ MĚNÍRNY NEJSOU!!!!!!!!!!!!!!!!!!
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista
jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno
http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Sůva_duajer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 93
Registrován: 9-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 23. července 2009 - 16:36:07 |
|
Tak, tak. Na střídavině jsou trakční transformovny. Měnírny jsou na stejnosměru. |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 220
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 23. července 2009 - 16:44:13 |
|
A co pri napajeni soustavy o snizenem kmitocku z verejne site? |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 221
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 23. července 2009 - 17:21:40 |
|
Qecy: Asi nemyslite okolek, ale jizdni plochu kola...
Mimochodem, co myslite, to kolo na obrazku je brzdeno spalikovou nebo kotoucovou brzdou? Tech fleku si nevsimejte, to je smir z dukladne promastene kolejnice v dilne..
|
Němec_z_ova
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 160
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 23. července 2009 - 17:39:11 |
|
Raquac: Vypadá to na nekovový špalek.
| Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice. |
|
ythomas_ct
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.113.124.6
| | Odesláno Čtvrtek, 23. července 2009 - 17:46:38 |
|
...téééda, 2 kousky lok. řady 380 brázdí vesele ŽZO a tady ticho jak na krchově... |
Desiro
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1460
Registrován: 2-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 23. července 2009 - 20:17:40 |
|
OK, díky. |
Martin2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1423
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 09:52:13 |
|
ad Taurus4you: ještě bych doplnil například špatný svod ze střechy a zákaz procházení strojovnou pod napětím. A se závadama by se dalo asi ještě pokračovat, spíš je otázkou jaký měl přístup výrobce k odstraňování jednotlivých závad. Třeba nařízení k tomu vadnému svodu neplatilo zas tak dlouho, na to že se musel u všech mašin prohlédnout či i vyměnit (3-4měsíce?).
Martin |
Sůva_duajer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 94
Registrován: 9-2008
| | Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 11:40:39 |
|
Raquac
Měnírnou se obecně označuje zařízení, kde dochází ke změně frekvence proti původní. U měnírny 22kV AC/ 3kV DC je to v podstatě změna na 0Hz. Ve ŽZO ve Velimi mají na 15kV AC/ 16 2/3Hz také měnírnu (motor-generátor) z 6,3kV AC 50Hz. Pro změnu napětí ze 110kV na 25kV beze změny frekvence se používá pouze transformátor - proto trakční transformovna. Jestli používají v Německu měnírny z veřejné sítě na 15kV/ 16 2/3Hz, nebo mají speciální vedení vvn s již sníženým kmitočtem a pak používají trakční transrormovny, po tom jsem se nepídil, ale třeba to někdo osvětlí. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2696
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 12:05:02 |
|
Sůva: b) je správně (v převážné většině, výjimky nevylučuju). |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 222
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 12:20:55 |
|
Suva_duajer: No prave proto jsem si rypnul k Vasemu prispevku 93. V Nemecku ma DB svoji vlastni distribucni sit i vyrobu str. proudu 16,7 Hz, ale vyskytuje se i napajeni z verejne site. Nicmene nove budovane/rekonstruovane menirny jsou vybaveny statickymi menici. Pokud si dobre pamatuji, tak to soustroji na ZZO bylo ziskano z nejake rekonstruovane menirny z byvale DDRonie. |
Sůva_duajer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 95
Registrován: 9-2008
| | Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 13:31:11 |
|
Raquac
Omlouvám se za nepřesnost. Příspěvek 93 byl myšlen ve vztahu k našim podmínkám, kde se 16 2/3 Hz nikdy nepoužívalo a debata byla o rekuperaci na 25kV na naší trakci. |
Martin2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1425
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 13:47:35 |
|
ad Hajnej 2696: není to tak dlouho co vyšel v Dráze docela hezký článek o napájení železnic. Mimo jiné se zabýval i Německem a Rakouskem. OBB mají vlastní nadřazenou síť se sníženým kmitočtem. DB v západní části také, kdežto ve východní je ještě hodně měníren napájených z veřejné sítě. Buď jsou použity rotační měniče a nebo nověji polovodičové. Pokud bys chtěl, tak to mohu nascenovat a poslat. Uznávám, že je to pro přiblížení poměrů pro laiky, takže zas tolik odborné to není.
Martin |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2699
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 17:27:08 |
|
Ftym pádě stačí číslo Dráhy, snad ji máme... |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 223
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 19:09:35 |
|
Suva_duajer: Pokud bychom chteli byt uplne presni, tak soustava 15 kV 16 2/3Hz se na nasem uzemi vyuzivala - do Korenova a Mezimesti zasahovala zhruba ve 30tych a 40tych letech elektrifikace trati DRG - pekne pocteni je treba tady. Za zminku jiste stoji, ze ve ctyricatych letech se vazne uvazovalo o elektrifikaci hlavniho tahu pod Tatrami toutez proudovou soustavou, pochopitelne za ucasti nemeckych firem. Skoda, ze to tehdy neklaplo... Krome toho elektrifikace trati z Retzu do Znojma bude take provedena 15 kV 16,7 Hz. |
Smithers
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 105
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 19:31:02 |
|
Martin2: Mohl bych taky poprosit o scan na rrrbbb (uzenáč) centrum - předem díky! |
Martin2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1426
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 12:28:30 |
|
Jak se dostanu k časopisům, tak se ozvu. Teď jsem procházel obsahy Dráhy i ŽM na interfernetu a nepodařilo se mi to najít. To by mne zajímalo, kde to nakonec najdu .
Martin
P.S. no a než se mi to podaří najít, tak si může přečíst docela hezký článek http://home.tiscali.cz/cz399521/kando/index.htm
(Příspěvek byl editován uživatelem martin2.) |
Pikehead
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 334
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 14:26:50 |
|
A tady je jeste jeden link o Slovensku, ktery Raquac mel taky pridat |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 224
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 22:08:02 |
|
Pikehead: Diky za doplneni - ja jsem o tom cetl v "papirove forme" a o tom clanku jsem ani nevedel... Mimochodem, pokud by tento zamer uskutecnil, mela by rada E499.0 vykon 3040 kW a maximalni rychlost 150 km/hod. |
Pikehead
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 336
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 20:37:25 |
|
Presne to jsem si taky rikal. Kdyby na konci valky existoval aspon 20km usek, plus par masin, bylo by asi rozhodnuto... |
Tr_man
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2137
Registrován: 1-2005
| | Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 21:42:27 |
|
Fotografie 380 001-8 z malého okruhu - 23.7.2009
|
Risha_cz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2
Registrován: 12-2008
| | Odesláno Pondělí, 27. července 2009 - 00:41:35 |
|
Zdravím.
"Sním či bdím" resp vidím správně na Tr_manových obrázcích, že na zadním podvozku (ve směru jízdy, pod zvednutým polopantografem) chybí brzdové kotouče? Že by byla osazena měřící dvojkolí? |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2774
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 27. července 2009 - 08:36:12 |
|
Risha_cz:
Zřejmě ano.
K čemu přesně slouží měřicí dvojkolí a co je na nich tak zvláštního, že se nemohou použít běžná dvojkolí pro příslušnou řadu?
|
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 225
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 27. července 2009 - 09:33:06 |
|
Němec_z_ova 160: Qecy se k diagnoze nema, tak prozradim - na te fotce v mem prispevku 221 je kolo z dvojkoli brzdeneho VYHRADNE kotoucovou brzdou. Podle (ne)profilu je videt ze ma neco za sebou a pritom neni videt ze "..je okolek drsný od přejetých předmětů, písku, štěrku, drsnost je velmi nerovnoměrná...". |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2775
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 27. července 2009 - 10:09:07 |
|
Raquac:
Qěcy neměl odvahu, protože ten nákolek je tak špinavý, že z něj nelze ani trošku poznat, je-li drsný, nebo ne. Ovšem okolek leštěný nekovovým špalkem je daleko hladší, než okolek "bezšpalkový". Ono taky záleží na tom, po čem to kolo jezdilo, pokud jezdí po kolejích v sypaných nástupištích, tak v okolku dirky od kamínků jsou. Pokud výhradně po kvalitních broušených kolejnicích (třeba v Německu) tak může být povrch nákolku hladký.
|
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 226
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 27. července 2009 - 10:47:06 |
|
Muzu mistoprisezne prohlasit (a myslim ze je z fotky videt) ze jizdni plocha byla hladka. Proc porad pisete o okolku, ten s tim nema co delat... Jsem rad ze jsme se dobrali k tomu, ze zalezi i na jinych okolnostech a vyse uvedene univerzalni moudro nefunguje univerzalne a beze zbytku.
(Příspěvek byl editován uživatelem Raquac.) |
Honzasl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2173
Registrován: 3-2004
| | Odesláno Pondělí, 27. července 2009 - 13:20:36 |
|
Qeci
Měřící dvojkolí by měla být osazena tenzometry. |
ythomas_ct
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.113.124.6
| | Odesláno Pondělí, 27. července 2009 - 17:02:13 |
|
Ad Risha_cz, Qěcy: Tak, tak...jeden podvozek je osazen měrnými dvojkolími, a tudíž se jím ani nebrzdí, ale ani netáhne. Důvod je prostý - disky kol jsou polepeny tenzometry, od nichž vede spousta drátů. Překáží tedy jak brzdové kotouče, tak nejspíš i ten kompozitní kloubový dutý hřídel...
A k tomu (ne)špalkovému brzdění - jak vidno výše, jízdní plocha kola brzděného výhradně kotoučovou brzdou nemusí být zrovna hladká. Ona tato kola mají bohužel jaksi větší tendenci k vydrolování materiálu...
|
Honzasl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2174
Registrován: 3-2004
| | Odesláno Pondělí, 27. července 2009 - 17:04:56 |
|
Přenost dat z těch tenzometrů je snad bezdrátový ne? (dráty by se ukroutily) |
