| Autor |
Příspěvek |
Žmz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 387
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Středa, 18. března 2009 - 20:46:03 | 
|
Jde o nejstarší ze 3 u nás dochovaných dvounápravových "krausek". Byla odkoupena firmou Jiří Mach, která se zabývala opravou parních lokomotiv. Obrázek v příspěvku.
Železniční muzeum Zlonice - víc než jedna železnice
http://zmzlonice.draha.net |
|
Němec z Ova
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.168.2.226
| | Odesláno Středa, 18. března 2009 - 20:51:49 |
|
Pozoruji, že tu máte zajímavou debatu. Mě byly zatím svěřeny podstatně meší kamna a ve všech případech šlo o stabilní kousky.
Ale připomněli jste mi, že vlastním Příručku pro strojvedoucí parních lokomotiv.
V ní jsem našel mimo jiné toto: U výkonných lokomotivních kotlů se teploty v topeništi pohybují mezi 1000-1500 °C. (Kremace by se tedy povedla)
O pár stránek dál jsem našel odpověď i na otázku váhy obsahu lopaty: Dávka uhlí při jednom přiložení se pohybuje od 3 do 10 lopat (obsah jedné lopaty je asi 7-8kg) při černém a od 5 do 15 lopat při hnědém uhlí.
Konec citátů. |
434.1100
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.179.21.245
| | Odesláno Středa, 18. března 2009 - 21:13:35 |
|
Žmz: Dík za info a odkaz; můžu se ještě zeptat, kde se nachází v současnosti? |
Vavrinec
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 46
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Středa, 18. března 2009 - 21:13:48 |
|
Pánové,
debata tady začíná nabývat nových teoretických dimenzí. Ocitotovávat příručky a neohlížet se na velikost stroje. Je jasné, že u třistadesítky stačí pár lopatek a je přiloženo. Ale u lokomotiv musíte rozlišovat účel přiložení. Je veliký rozdíl mezi založením pod kopcem a pár lopatkama na zahození děr.
Nikdy sem nevážil kolik váží lopata uhlí, nezkoušel sem si místo uhlí dávat petlahve s vodou a porovnávat jestli to je stejně těžký |
Rejža
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.100.252.95
| | Odesláno Čtvrtek, 19. března 2009 - 00:22:00 |
|
Příručka je jedna věc a praxe druhá. Již jednou jsem zde napsal, že i v příručce jsou bludy. Až ji budeš mít zas otevřenu, tak si pozorně přečti roztápění a pak sem napiš co je tam za blbost. Nebo je tam někde popsána výška vrstvy uhlí za jízdy prostuduj ji a pak se zeptej skutečného praktika, co ti na to řekne. Musím podotknout že každý topič má svůj systém a jiný názor na způsob topení. Když jsem byl v zácviku, dostal jsem parkrát ťafku jak topím, kam to házím, jak to házím. U druhýho to bylo přesně naopak. Jednou jsem házel málo rohy, podruhé málo stěny, u dalšího jsem měl házet víc prostředek, nebo víc či méně za dvířka, nakonec si člověk musel vzít od každého něco. A ne každá lokomotiva se stejně chová. |
Žmz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 388
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 19. března 2009 - 08:10:40 |
|
Ad 434.1100: Relativně dlouho jsem Jirku neviděl, tak se musím přiznat, že nevím, kde aktuálně mašina stojí. Tedy Vám moc nepomohu  .
Železniční muzeum Zlonice - víc než jedna železnice
http://zmzlonice.draha.net |
|
Bobo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8520
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 19. března 2009 - 08:14:27 |
|
můžete sem dát fotku lokolopaty?
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista
jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno
http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Čtvrtek, 19. března 2009 - 08:39:55 |
|
Našel jsem krátké video, zachycující topiče při práci na německé parní lokomotivě: http://www.youtube.com/watch?v=qoiSS6d1-jQ Řekl bych, že nepřikládá žádné "Rambovské" lopaty (20 kg a více), spíše bych to odhadoval na těch 5-8 kg. Dá se zaké stopnout, kolik vteřin mu jedna lopata trvá. |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Čtvrtek, 19. března 2009 - 08:54:28 |
|
Ještě k dotazu výše - průmyslový stroj "200.001" (výr. Krauss Mnichov 3625/1897) ex pomník Mladá Boleslav město ex býv. cukrovar Dolní Cetno: Navštivte (šotiči i jinak dosti exponované) okolí zastávky Úholičky (v údolí dolní Vltavy na trati 091). Od zastávky po silničce bočním údolím do kopce - do obce. Až dojdete dostatečně vysoko, uvidíte po pravé straně sídlo majitele a u něj výše uvedený stroj - dlouhodobě v poněkud rozebraném stavu, pod plachtou. |
Kovářmirek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 729
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 19. března 2009 - 09:26:18 |
|
Foťák schopnej strčit fotku do počítače nemám, ale pro přiblížení tvaru "kytary" si představ obyčejnou lopatu na písek se zvednutými boky, šířka je stejná ale délka je dvakrát až třikrát taková.I ty lokomotivní lopaty jsou různě dlouhé, nejdelší co jsem měl v pařátkách měla asi 60cm (tím nemyslím násadu). A k tomu Cogovu videu - na prvních pár lopatách je vidět i kusové uhlí,porovnáte-li si to s velikostí lopaty, některý ty kousky můžou mít ke třem, čtyřem kilům určitě, tož tam těch šestnáct kilo má natuty i když to tak nevypadá. |
Polabský
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.24.147.202
| | Odesláno Čtvrtek, 19. března 2009 - 09:31:06 |
|
Cogwhel:
Šotiči, šotologové a jiní!!
Šetřte kroky své, neboť včera jsem touto trasou zdravotně procházel od zámečku až k říčce Vltava a zpět. Mohu Vás ubezpečit, že tam určitě vůbec nic  nikde nespatří Vaše oko lačné  .Kolega má pravdu, kdysi se tam skutečně torso lokomotivy (čelo budky a dvojkolí) nacházelo. To ale před cca rokem, či dvěma zmizelo\clipart {zadnice}. Někdo tvrdil, že jsou ty věci jinde využity do novostavby "repliky". Majitel zestárnul, zmorousovatěl   a zlenivěl, tak proto. |
Žmz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 389
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 19. března 2009 - 09:48:43 |
|
Železniční muzeum Zlonice - víc než jedna železnice
http://zmzlonice.draha.net |
|
jirkaf77
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.84.146.130
| | Odesláno Čtvrtek, 19. března 2009 - 09:54:10 |
|
to torzo v uholickach jsem videl pri projizdce na kole roku 2007, udelal jsem i foto |
Polabský
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.24.147.202
| | Odesláno Čtvrtek, 19. března 2009 - 09:56:59 |
|
Cogwheel: 200.001: Ouholičky :
Šotiči, šotologové a ostatní.
Šetřte kroky své, páč by Vaše oko pouze zaslzelo a nic nespatřilo . Včera jsem tam náhodou byl a nic nespatřil . Před cca 2 -3 roky tam ležely hnací osy a plechy budky. Majitel zlenivěl, zmorousovatěl a má jiné zájmy  . Prý to někomu přenechal na novostavbu . |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Čtvrtek, 19. března 2009 - 10:27:18 |
|
Hm. Ještě před několika lety mne ten majitel z Úholiček žádal o nějakou fotodokumentaci ještě starší, ale konstrukčně dost podobné dvouspřežky "Džurko" (výr. Krauss Mnichov 1082/1882), která stojí na pomníku ve Veľkém Šariši (SK). Že prý mu to pomůže při renovaci "200.001". |
jk
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.172.38
| | Odesláno Čtvrtek, 19. března 2009 - 13:03:29 |
|
Díky odkazu od Cogwheela jsem našel toto:
http://www.youtube.com/watch?v=5q_TqTc72kY&feature=related
Když se vrátím k topení - je rozdíl v relativní spotřebě uhlí mezi ručním a mechanickým přikládáním ? Kdesi jsem četl, že v Anglii zjistili, že při použití mechanického přikladače spotřeba uhlí relativně stoupla, snad i o 15%, ale už si to fakt nepamatuju. |
M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.103.230.4
| | Odesláno Čtvrtek, 19. března 2009 - 22:57:24 |
|
K diskusi o uhlí do pece: Emil Tilp, takto strojní šéf KFJB a potom KFNB (po Beckerovi), uvádí (1877), že na jedné šichtě (16 hodin) ujel topič 200 km na nákladu a 250 km na rychlíku, 50 krát brzdil a naházel 4 tuny uhlí (tedy průměrně 250 kg/hod). Rychlíky mívaly až 16-18 vozů (150 tun).
Těžko to srovnávat s pecí kremáka, ale tehdy měly zase kotle nižší účinnost.
Ad kremace v lokomotivě: někde jsem četl, že turecké lokomotivy z Německa (cca před první válkou) byly objednávány s požadavkem, aby se v peci daly pálit mrtvoly (velikost dvířek). |
Jl_zdice
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 106
Registrován: 5-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 19. března 2009 - 23:34:07 |
|
Koukám,že ty Vaše debaty o peci parní lokomotivy a lopatě,což byla závislost těchto částí na parní lokomotivě,je v mnoha případech zábavná.Dvířka topeniště na parních lokomotivách museli být svoji velikostí tak objemná,aby se tam večel člověk,ale né na pálení v peci,nýbrž opravář,jenž se jmenoval "kotlář",který zajištoval opravu rozpěrek v topeništi,výměnu olovníků a dalších prac.úkonů.Také svářeč,nebot odstranoval z topeniště netěstnosti rour,at už kouřovek,nebo žárnic.Také tam musel vymývač u "mazutek"stavět vyzdívku,nebot to bylo nutné ,u této řady.K těm lopatám se ani nebudu raději zminovat popsáno to je v příručce pro Strojvedoucí parních lokomotiv,která tenkrát byla pro nás velice poučná,pro přípravu na zákonité zkoušky.Tenkrát šlo u vzájemnou spolupráci mezi strojvedoucím a topičem,já vím dnes je jiná doba a dráha už dávno není dráhou,ale slušně řečeno "velkým nepořádkem",mnoho lokomotivních dep zaniklo,ale bohužel,asi to tak má být.Škoda,že debaty o "němkách"ustaly,možná by se došlo k mnoha informacím,které by třeba lecos objasnili.Ale nedávno jsme s jedním kolegou debatovali o lok.ř.456.1,jež také působila v jednom depu,před příchodem "němek".Děkuji Vám vem kdo si vydržel přečíst tento můj příspěvek,až dokonce a ztotožnil se v některých věcech se mnou. |
Rejža
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.100.252.95
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 00:03:21 |
|
Jl zdice-nemohu než souhlasit s 99% s tebou.
M. Kunt-ta spotřeba 4t na 450km včetně udržování ohně a teplé mašiny při stáních a zbrojení je nesmysl. Každý kdo topil nebo ještě topí mi to tu určitě potvrdí. Pruměrná spotřeba u mašin na mokrou páru se pohybovala +-1,5t/100km, na přehřátou +-1,2-1,3t/100km při zátěži do 150t a jízdě +- 14%o. |
M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.103.230.4
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 07:44:14 |
|
Ad JI_zdice: já taky uvádím, že jsem to četl, ne že tomu věřím
Rejža: zdálo se mi to také málo, ale nejedná se o 450 km, ale o 200 NEBO 250 km (to jsem nenapsal dost jasně). Připojuji jinou informaci z téže knihy (viz tabulka dole), která nepochybně nesmyslem není (a oproti té informaci o 4 t vychází nejnažraněji rychlík) - závislost spotřeby na rychlosti a průměrné váze vlaku. Uhlí z různých dolů přepočítává jinde autor na "normální uhlí", jakýsi standard podle výhřevnosti.
|
jk
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.172.38
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 07:45:48 |
|
Zdice - souhlas, něco jiného ale je, když se do studené pece souká živý člověk, něco jiného rvát do plného žáru nehybné tělo.
U americké třídy 4-8-4 "Niagara" probíhaly drobné opravy vyzdívky topeniště údajně tak, že mašina jen shodila oheň a do pece vlezli borci v azbestových oblecích, kteří to zaflikovali. To si taky moc představit neumím, ale v pomyslném seznamu "pohodových" povolání je to někde na úrovni přihrnovače uhlí na Titanicu. |
Kovářmirek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 731
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 09:02:41 |
|
Ad Jk: No, u nás holt nebyly po ruce azbesťáky, ty měly jen vybraný jednotky báňské záchranné a snad někde hasiči, tak se lezlo do pece se shozeným ohněm ve vaťákách řádně prolitejch vodou, když bylo jo nutný něco opravit a nešlo z provozních důvodů mašinu nechat vychladnout.Nebylo to pravidlem, nebylo to povolený ale sem tam se to prostě muselo. |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2906
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 10:33:28 |
|
Taktak..znám také od vyprávění pamětníků..K debatě o velikosti normálního banja jasanového..přidávám kus železniční archeologie.Lopata vytažená ze zatopeného sklepa výtopny Rokytnice v Orl.horách..
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 10:55:42 |
|
Dosti podstatný kus její přední části ale už sežral "zub času". |
Rejža
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.100.252.95
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 10:58:11 |
|
Mirku-Tak tak taky jsem slyšel z vyprávění, jak lezl prcek z dílny dovnitř v mokrejch vaťákách a dva ho před dvířkama jistili.
Alfe: tu harfu věnuj někomu na 310 pokud není již úplně sežraná. |
jk
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.172.38
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 12:25:10 |
|
To jsem si myslel, že byla americká specialita...Člověk se pořád učí :-) Jak tam ten chlap proboha dýchal, jak si chránil oči...? |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 12:33:50 |
|
Na to se raději zeptejte těch, kdo i dnes dobrovolně a rádi chodí do sauny. |
Kovářmirek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 732
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 12:43:29 |
|
Mirku, kdyby jenom prcek, u nás lam lozíval mnohdy i samotnej vedoucí oprav nebo četař - oba byli hubení jak cigareta a nebo někdo od výhně - kovářský byli zvyklí na teplo.Dejchalo se dvířkama případně byl malinko natrženej syčák.Jištění lidma v chajdě bylo pravidlem, dejchalo se tam vážně blbě.
Alfe, jestli budeš chtít tu lopatu nastavit, není problém, nějakej ocelovej plech ještě budu mít zašitej.Ale asi ji dáte do expozice viď? |
Polabský
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.24.147.202
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 13:54:37 |
|
Alf: Kytára, co jí mám v kanceláři má čistou ložnou délku "listu" cca 45 cm a na oušku řezbářsky zpracovaný nápis "VÝTOPNA NUSLE".
Dostal jsem jí na odchodnou a narozky současně.
Ještě voní po mašině. Když je mi smutno, tak si povídáme . |
Janek_lemoch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 518
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 15:55:03 |
|
Ahojky neví někdo výrobce, výrobní čísla a rok výroby parních lokomotiv 534.031 až 67? Díky moc |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 118
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 16:09:34 |
|
pro Jl Zdice
Mohl bych vědět ono depo, kde byla řada 456.1 před němkami? 456.1 přišly v roce 1946 ve dvou dodávkách (18.5. a 6.8.) a to do dep Břeclav, Přerov, Mor.Ostrava, později do České Třebové, Vršovic a Hor.Heršpice. Ve všech jmenovaných výtopnách byly němky již před příchodem řady 456.1. Vynechal jsem Slovensko, ale mohu doplnit. |
262
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.103.30.70
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 16:16:21 |
|
Zdravím diskutující.Vůně páry se jen stěží dá popsat.Čas od času nějaká také vyjede do kraje...sezóńa se blíží a tak již čistěte optiku.
Pro ty,kdo nikdy neviděli,jak se taková mašinka vyrábí jsem něco vyčmuchal.Foteček je tam "hafo" a jedná se o výrobu repliky.Sami můžete posoudit,jak se to asi zdařilo... i když z fotek.
Zde je odkázek na stránky http://www.moli.jakota.net/Dampflokomotive_99_2324-4.295.0.html. |
Past
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 618
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 16:29:46 |
|
Pokud vím tak v České Třebové loko 456.1 nejezdily, i když českotřebovští strojvůdci se zúčastnili jejich přepravy do Čech. V Č.T jezdily 459.0.Je ale možné, že do ČT zajížděly za parního provozu z Břeclavi, Přerova a Brna. Pokud mám záznamy řada 456.1 v ČT nebyla vedena. |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 119
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 17:45:38 |
|
pro past
Máte samozřejmě pravdu. Já jsem si obrátil stránku v sešitu a nevědomky jsem opsal výtopnu u 459.0. Sorry a díky za opravu. |
Nyplzet
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 200
Registrován: 10-2006
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 18:24:21 |
|
Ještě k tomu zdali se do pece člověk vejde sem si dovolil vypůjčit fotografii KHKD. 
|
Faur
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 149
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 19:22:22 |
|
Nyplzet: no a to já lezu do podstatně menších dvířek než na snímku zachycený kolega
|
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2907
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 23:13:46 |
|
Ad.Kovářmirek..taktak,koroze a vodní kámen..to jsou prevítiBanjo bude s patřičným komentářem přišpendleno na již připravenou desku a trochu přeleštěno
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Hook
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1121
Registrován: 3-2005
| | Odesláno Pátek, 20. března 2009 - 23:52:40 |
|
Kdo zajišťoval v době II.světové války obsluhu vleček - dá-li se to tak,při vší úctě,nazvat vlečkou - do nacistických vyhlazovacích lágrů,např. Osvětimi?
Posun transportů dovnitř táborů zajišťovaly tytéž lokomotivy,které vezly vlaky s lidmi třeba přes půl Evropy?
Kdo na tom sloužil jako strojvedoucí,němečtí fírové pod dohledem SS?
Muselo jim být být asi jasné,že budou jako svědkové následovat osud těch,které tam dopravili. |
262
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.103.30.70
| | Odesláno Sobota, 21. března 2009 - 12:30:24 |
|
To je dneska mládež,ani neví jak se na lopatu sedá... |
Mořepetr
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 705
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Sobota, 21. března 2009 - 19:20:01 |
|
Ad Hook: Ve všech archivních snímcích to vypadá, že šlo o přímý vjezd do koncentračního tábora. Jinak už se otevírají archivy DB, které se chce vyrovnat s touto minulostí.Zde jsou o tom zajímavé články.
odkaz
odkaz
odkaz
odkaz |
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2461
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Sobota, 21. března 2009 - 19:32:46 |
|
No, osobne bych rekl, ze problematika bude mirne nejednoducha, protoze ne vsechny KZ byli prioritne pouze tovarny na smrt, ale nektere, ac to zrejme bude znit prapodivne, meli "normalni" vyrobni program (cihelna, ...), ostatne nektere KZ, ci jejich pobocky, byli soucasti prumyslovych podniku, napr. "hambursky" KZ Neugamme mel pobocku v lodenicich Deutsche Werft Finkerwerden (ano, ted odtamtud, mirnou odchylku zanedbejme, obcas sem davam fotky letadel AiB). Takze je otazka mirne, na jakou obsluhu se vlastne tazatel ptal, zda jen na navoz "pracovniku", ci pripadne jestli (pokud probihala, co takhle uhli a spol ?) na "vseobecnou" obsluhu. V pripade KZ Neugamme byla vlecka zaustena do trate Vielander Bahn, ktera ostatne uz zanikla pradavno tomu, takze bych osobne pro nenavoz "pracovniku" vsazel na tuto spolecnost. Ale otazka nasledne jest, kdo a jak organizoval a provozoval kolejovou dopravu v ramci Polska a spol. Cesko samozrejme neresim a pak je tu otazka role CMD/BMB v tomto smeru.
Pavel |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Sobota, 21. března 2009 - 20:17:09 |
|
Na jednom záběru transportu do Terezína je vidět lok. ř. 414.0. Dokonce na jednom dětském obrázku těchto transportů do koncentráku (kresba vlaku) dítě docela dobře vystihlo její charakteristický písečník. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Sobota, 21. března 2009 - 20:31:37 |
|
Hook: V knize "Eisenbahn in Polen 1939-1945, Transpress 2004" je o těchto smutných událostech krátký článek. Je zde vyobrazen plánek tábora Treblinka včetně jednoduché vlečky. |
M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.103.230.4
| | Odesláno Sobota, 21. března 2009 - 20:58:54 |
|
Problematika židovských transportů je zejména zásluhou Alfreda Gottwaldta z Berlína (ředitel "železničního muzea") docela zpracována - včetně problematiky instradací a role Reichsbahnamtu. Něco publikoval i v češtině v časopisu Terezínské iniciativy. Knihy viz např. http://www.dumjahn.de/dumjahn/0017876.html.
BMB samo transporty neorganizovalo (to dělal pro celou Evropu Berlín), ředitelství pouze dostávala nahlášení transportů, ze kterých zřejmě nebylo ani jasné, o co jde (krycí mlžení uměli Němci skvěle). Celkový provozní přehled měl pravděpodobně pouze zplnomocněnec DR v Protektorátu a vedoucí dopravní skupiny Úřadu říšského protektora (po většinu války Walter Danco). Zkrátka: byla to "obyčejná" doprava "ucelených vlaků" a podílely se na ní obyčejní zaměstnanci ze zemí, kudy vlaky projížděly. A to je na tom to obludné.
Archivy DB se neotvírají, ale uklízejí, protože tam byl podobný chlív jako u nás. |
Johny11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 967
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 21. března 2009 - 20:59:19 |
|
Pjp: na jakou obsluhu se vlastne tazatel ptal, zda jen na navoz "pracovniku", ci pripadne jestli (pokud probihala, co takhle uhli a spol ?) na "vseobecnou" obsluhu
Hook: do nacistických vyhlazovacích lágrů,např. Osvětimi?
Posun transportů dovnitř táborů zajišťovaly tytéž lokomotivy,které vezly vlaky s lidmi třeba přes půl Evropy?
Myslím, že otázka byla položena jednoznačně...
Osvětim spadla do krakovské oblasti Generálního gouvermentu, takže je pravděpodobné, že poslední etapu, která končila u proslulé rampy (podle všeho rovnou z trati, nikdo z přeživších se nezmiňuje o nějakém popojíždění čili posunu) vozily polské čety.
(Příspěvek byl editován uživatelem johny11.) |
Hook
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1122
Registrován: 3-2005
| | Odesláno Sobota, 21. března 2009 - 23:37:35 |
|
J11
takže je pravděpodobné, že poslední etapu, která končila u proslulé rampy (podle všeho rovnou z trati, nikdo z přeživších se nezmiňuje o nějakém popojíždění čili posunu) vozily polské čety.
Např. v pamětech Rudolfa Vrby,kterému se jako jednomu z mála podařilo z Osvětimi uprchnout,je zmínka,že transporty /až 60 vozů/ byly po příjezdu do Osvětimi děleny na menší části,které byly postupně dopravovány do tábora.
Otázka směřovala k tomu,zda strojvedoucí lokomotiv,které vezly lidské transporty stovky kilometrů po územích,obsazených wehrmachtem,se svými stroji vjížděli též do přísně střeženého prostoru táborů,nebo zde posun těchto souprav zajišťovaly speciální čety,určené pouze k této práci,samozřejmě pod hlavněmi zbraní SS. |
Deka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1029
Registrován: 11-2004
| | Odesláno Neděle, 22. března 2009 - 04:53:28 |
|
Myslím, že obsluhu koncentráků prováděly čety z PL, v jednom dokumentu vzpomínal jeden fíra. Bohužel, nepamatuju se, co to bylo za dokument, ale není to déle, než 4-5 let zpátky.
Pokud vezmeme do úvahy tradiční polský antisemitismus, myslím, že si (většinou) s původem lok. čet nemuseli dělat v Berlíně sebemenší starosti.
Kuřil.P.: Jestli máte na mysli obrázek z Pinkasky, mám pocit, že tam se jednalo -překvapivě- o 354.1 poslední serie. Zaujalo mne, že tam jsou celkem markantně zachyceny uši, charakteristické pro poslední serii.
| ...a ještě měl tu drzost říct mi ty py*o ty semnou nikam nepojedeš. Co to máte za řidiče??? ---- |
|
čtenář
Neregistrovaný host
Odeslán z: 94.113.73.55
| | Odesláno Neděle, 22. března 2009 - 08:38:15 |
|
Ze vzpomínek vím, že do Terezína zajížděly naše čety. Na záloze v Roudnici jezdil na 434.2100 v šedesátých letech strojvedoucí, který tam zajížděl, byl to Čech jak poleno. Samožřejmně i jeho pracovní nasazení bylo spojené tak jak to bylo časté v depu Děčín (strojovka Lovosice) s parníky u čespla a později s ČSD jako topič nebo strojvedoucí. Jméno a fotografie jsou dnes nepodstatné i když patřil mezi ty strojvedoucí svědomité s čistými montérkami, protože když se zeptáte na tu rodinu ve vesnici na druhém břehu Labe tak ji mnoho zdejších lidí již nezná a nepamatuje. Přes válku patřily Lovosice k Německu, hranice byly u Kopist. Naše nejbližší čety byly v Terezíně (snad něco jako středisko lok. čet) a mezi ně on patřil. |
Janek_lemoch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 520
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Neděle, 22. března 2009 - 09:12:26 |
|
Dělám si přehled vyrobených lokomotiv 534.0 a chybí mi výrobce, výrobní čísla a rok výroby lokomotiv 534.031 až 067. Pomůže mi někdo? Děkuju moc |
čtenář
Neregistrovaný host
Odeslán z: 94.113.73.55
| | Odesláno Neděle, 22. března 2009 - 09:30:13 |
|
Opět ze vzpomínek o poměrech za války. V Č. Třebové v roce 1945 zastavil normální vlak složený z uhláků, důvodem bylo vyzbrojení a ošetření stroje ve výtopně. Nebylo vidět co v uhlácích je, hlídala ho vojenská hlídka. Až po nějaké době naši železničáři zjistili, že jsou v uhlácích zubožení lidé. Jakákoliv pomoc by byla určitě odměněna střelbou. Někteří odvážlivci házeli brambory těm zuboženým uvnitř, ale vždy s velkou opatrností, šlo o život. Pak vlak pokračoval dál jako vlak s uhláky. Bohuže těch co by nám mohli ještě něco říct, značně ubývá. Proto je velice záslužné to, co dělají nadšenci, někdy i profesionálové z oblasti vojenské, že zachycují vzpomínky přímých pamětníků. U železnice to chybí. |
Jezisek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 409
Registrován: 4-2004
| | Odesláno Neděle, 22. března 2009 - 14:11:45 |
|
Do Osvětimi bylo vzácné zajíždění strojů a čet z Bohumína.
Ale slézt z mašiny nesměli. Podle slov pamětníka nepomohlo ani to, že chtěl mazat stroj. SSman natáhl kohoutek a více se nemluvilo.
(Příspěvek byl editován uživatelem jezisek.)
| http://www.kromerizske-drahy.com/ |
|
Frigo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19
Registrován: 8-2006
| | Odesláno Neděle, 22. března 2009 - 15:09:25 |
|
Ad Janek lemoch: Všechny stroje 534.031 až 534.042, jako i 534.068 až 534.071 vyrobili v Breitfeld-Daněk, Schlan (Slaný) bei Prag (Praha) v letech 1923-24 a 1926.
534.031 = v.č. 259 / r.v. 1923
534.042 = v.č. 270 / r.v. 1923
---
534.053 = v.č. 271 / r.v. 1924
534.067 = v.č. 285 / r.v. 1924
---
534.068 = v.č. 300 / r.v. 1926
534.071 = v.č. 303 / r.v. 1926
---
Stroje 534.043 až 534.052 vyrobily Škodovy závody v Plzni takto:
534.043 = v.č. 271 / r.v. 1924
534.052 = v.č. 280 / r.v. 1924
Výslovně neuvedené stroje jsou za sebou jak v označení, tak podle v.č. a r.v. |
Janek_lemoch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 521
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Neděle, 22. března 2009 - 15:39:07 |
|
**Frigo**
Děkuju velmi za informace |
jk
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.172.38
| | Odesláno Pondělí, 23. března 2009 - 07:52:40 |
|
V nedávno uvedeném starším (70.- 80. léta), asi 8 hodinovém dokumentu francouzské provenience o holocaustu byly rozhovory s četami strojů, které obsuhovaly KL Treblinka. Ten byl na normální trať napojen vlečkou s poměrně značným spádem. Po zastavení na nádraží v Treblince se vlak o 40 vozech dělil na dvě poloviny a každou sunula táž lokomotiva, co vlak přivezla, do tábora. Po přistavení druhého dílu k rampě byli už lidé z toho prvního většinou mrtví. Žádný SS dohled na stroji nebyl a čety dobře věděly, co vezou, neb křik z prvních vozů byl slyšet až do budky. Na tyto výkony fasoval personál oficiálně láhev vodky, ale ještě si prý nosili vlastní, hlavně kvůli zápachu spáleniny v táboře. Jakýkoliv náznak vzdoru ze strany personálu by znamenal, že si mohou přestoupit z lokomotivy do vagónu. |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Pondělí, 23. března 2009 - 09:38:40 |
|
Odkaz na fotku s vnitrotáborovou úzkokolejkou v Osvětimi-Birkenau: www.mazal.org/Pressac/Pressac0340.htm
Kdo na to má žaludek, může si na těch stránkách prohlédnout i celý obsáhlý materiál o holocaustu. |
Mathulo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 109
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Pondělí, 23. března 2009 - 10:20:38 |
|
Pre mna novinka,ze aj v Osviencime bola uzkokolajka.info o KL Treblinka http://www.deathcamps.org/treblinka/treblinkaoverview.html
|
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Pondělí, 23. března 2009 - 10:23:15 |
|
Zřejmě sloužila při výstavbě lágru, který se v několika etapách rozšiřoval. |
Mathulo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 110
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Pondělí, 23. března 2009 - 10:58:18 |
|
Cogwheel-asi,vzdialdnych dokumentoch a ani knihach som ju nevidel.O tych strojoch nevies nieco?
|
jk
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.172.38
| | Odesláno Pondělí, 23. března 2009 - 13:01:50 |
|
Ta fotka s úzkokolejkou je z doby výstavby tábora Osvětim (Birkenau) II, který navazoval na původní "kmenový" tábor Osvětim I. Birkenau byla vyhlazovací částí tábora Osvětim. Další části byla Osvětim (Monovice III), což byl pracovní tábor pro firmu BUNA (výroba umělého kaučuku) a menší satelitní tábory.
V přední části snímku "17a" z Cogova odkazu je vidět neusazené kolejové pole normálního rozchodu - podle srovnání s dobovými fotografiemi byl snímek pořízen blízko šturcu táborové vlečky, v místě mezi dvěma hlavními krematorii a plynovými komorami. Původní tábor Osvětim I neměl kolejové napojení a úzkokolejka byla přechodně použita při stavbě spodku vlečky.
Navrhuju toto téma v této sekci ukončit. |
T4784086
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 479
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 23. března 2009 - 15:12:31 |
|
V Železničaři v rozhovoru s ředitelem NOK bylo napsane, resp. ředitel /tuším p. TOmeček/ řekl, že by letos v Olomouci rad uspořadal velky sraz parnich mašinek, psalo se o 13 živych lokomotivach, věděl by o tom někdo neco bližšiho?
A když jsme u tech spolku, kdysi kdesi kdosi založil společnost s nazvem Ružolicý Chrochtík nebo tak nejak, to bylo co za spolek? A existuje vubec ještě?
| Slovo nejde neznám, protože nechtít, je horší než nemoct... |
|
