| Autor |
Příspěvek |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1408
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 00:01:06 | 
|
No nevim, to je ten asynchron tak zatizitelny ? Asi je, kdyz uz tu byla (byt jen experimentalne) lokomotiva bez prevodu. Ponekud se to neosvedcilo, bo kdyz ta 169 zabrala, tak mizelo napeti v troleji. Aspon tak mi to kdysi nekdo vykladal. Aspon v Plzni dokazali, ze to jde. Bohuzel, ve stavajicich podminkach je to neprovozovatelne.
Asi jsem se prve nevyjadril zcela spravne, zkusim to jeste jinak: Cim je dan limit tazne sily u asynchronnich lokomotiv, kdyz to neni prevod ?
Je to skutecne jen vykon motoru plus neodbouratelna fyzicka (materialova, rozmerova a dalsi podobna) omezeni ?
| Klaus na hrade Absurdistanu. To jsme teda dopadli. |
|
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3614
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 06:58:56 |
|
Agent: u výkonných lokomotiv je to zejména adheze.
"Kratší" převod může narazit mj. na to, že se při dané osové vzdálenosti motoru a nápravy zvětší hnané kolo natolik, že se nevejde do profilu. |
Bkp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5496
Registrován: 8-2003
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 07:36:39 |
|
Pravý nesoulad je vnášen až tím, že občas je číslo nějakého odumřelého projektu přiděleno nějakému pozdějšímu odvozenci (13T).
Spíše naopak. Škodovka nejprve nakreslila 13T, potom Praha objednala její pozměněnou verzi, tj. 14T a až později Brno objednalo tu verzi původní.
Když jsem já byl tenkrát kluk svět na dlani jsem měl a v očích hejno sluk
i k nebi měl jsem blíž než hvězdář, nebo kněz co dneska, co ty víš jak tehdy voněl bez... |
|
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1870
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 07:39:39 |
|
Rozumím-li tomu správně, pak u lokomotivy, která se dejme tomu při rychlosti 0-100 km/h rozjíždí plným výkonem na mezi adheze, pak otázka, zda mechanický převod mezi motorem a nápravou je dimenzován na Vmax 160 a nebo 200 km/h, je dosti bezpředmětná. U převodu pomalejšího budu jen muset více omezit výkon motoru, abych loko nedostal do prokluzu. Protože však práce spotřebovaná na rozjezd soupravy na 100 km/h je stejná, bez ohledu na převodový poměr mezi motorem a nápravou, pak mi paradoxně vychází, že pomaleji zpřevodovaná lokomotiva bude potřebovat na takový rozjezd delší dráhu (a de facto se bude rozjíždět pomaleji).
A nebo mám v té úvaze někde chybu?
Edit: slova "plným výkonem" nahraďte "s maximální tažnou silou"
(Příspěvek byl editován uživatelem Rudolf 33.) |
Výpravčí
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 251
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 08:50:16 |
|
Rudolfe, máš tam malou chybičku.Při rozjezdu se omezuje kroutící moment motoru, ale motor má oproti nižšímu převodu vyšší úhlovou rychlost, čili výkon předávaný na obvod kola je kupodivu stejný. |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1409
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 09:41:10 |
|
Zkus na takovy lok. nahodit plny vykon z mista. Pak mi povypravis, ja to jednou ze zvedavosti udelal se 163. Myslim ze 380 by bud odstrelila HV no a kdyz ne, tak by asi dost obrousila koleje.
| Klaus na hrade Absurdistanu. To jsme teda dopadli. |
|
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1872
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 10:35:37 |
|
Agent: Ale to přeci platí pro jakoukoli lokomotivu a jakýkoli převod. Změnou převodu mezi motorem a nápravou nezměníš adhezi. A jakou sílu přeneseš mezi kolem a kolejnicí určuje právě adheze. A je -li objektivně daný koeficient adheze při převodu na "200" využit na 100%, k čemu pak montovat převod na "160", když se na možné tažné síle loko nijak neprojeví (neboť jinak by došlo k prokluzu), pouze se motor bude točit o něco rychleji? |
George_vi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 81
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 11:26:00 |
|
Jaké jsou omezující faktory použití tlapového závěsu trakčního motoru (především rychlostní)?
Já předpokládám, že konstrukce nákladní verze 380 tímto směrem půjde - snížení výkonu (a tudíž lehčí TM) tomu napovídá. V Německu to tak mají (152, 189...). Otázka je, jestli by pak nebylo levnější udělat "vnitrostátní" osobní dvousystémovou lokomotivu právě z té "nákladní", pokud by to "tlapák" na 160km/h ustál... |
Ohl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 251
Registrován: 12-2009
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 11:35:57 |
|
jednou ze zvedavosti udelal se 163.
A co se stalo? Na suché koleji maximálně trochu "zahrála" skluzovka, omezila proudy kotev a mašina vystřelila jako šíp. Samozřejmě při normálním napětí z troleje.
A proč by to mělo být jinak u 380?
Když se nepřekročí nastavené hodnoty ochran. |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1410
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 11:58:28 |
|
Ohl: Skluzovka nic - bylo sucho - a vystrelilo to jak raketa. 100 km/h tam bylo za mene nez 12 sec. Ze adheze je jednou nejaka, jest dano hmotnosti lok. a vlhkosti kolejnic. S tim prevod nic neudela, potud souhlas. Narazel jsem spis na to, ze pred casem tady psal snad Hajnej, ze na 380 se PT +10 se necha zadat jen za urcitych (idealnich) podminek... Komentoval jsem to tim, ze asi je ta 380 mozna i moc lehka.
| Klaus na hrade Absurdistanu. To jsme teda dopadli. |
|
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1873
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 12:19:39 |
|
George: Na tohle najdeš nejlepší odpověď prostřednictvím Google. Při zadání "tlapový závěs" ukáže nejméně 35 různých a různě dlouhých statí, mnohé i s nákresy (v češtině).
Na dráze nebude ani tak problém v rychlosti samotné, ale v neodpružených hmotách takového zařízení a jejich nepříznivém působení na trať. |
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1874
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 12:23:42 |
|
Agent:" Komentoval jsem to tim, ze asi je ta 380 mozna i moc lehka"
Což je při hmotnosti 22 t na nápravu velmi příhodný komentář  |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1411
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 12:42:33 |
|
No bylo to mysleno spis ironicky... Nevim, ja jsem nikdy nejel ani se siemensem ani s traxxem ani s 380, takze neni mi znamo, kdy se tam da tech PT +10 nacpat. Kdyz to jede 150 a je sucho ? 
U 163 (vim, ze srovnavam nesrovnatelne) se da za urcitych podminek byt na PT +10 uz pri 20 - 25 km/h. Jenze jelikoz charakteristika asynchronu a 163 jest nebe a dudy, nelze uvazovat timto zpusobem. Presto si ale neodpustim poznamku, ze jedno z omezeni tazne sily je dano i pouzitym materialem, nemuzu prece zvedat rychlost do nekonecna, aby mi z toho neco neupadlo/neodletelo diky odstredivym a reakcnim silam (viz ten Taurus, co jel tech 357 km/h, ma nejaky extra trakcaky, aby se nerozletely na kusy.)
| Klaus na hrade Absurdistanu. To jsme teda dopadli. |
|
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 120
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 12:48:35 |
|
Ad George_vi: No, tlapové motory mají obrovskou nevýhodu v nevypružených hmotách, jak píše Rudolf_33. A řekl bych, že v příčném směru (devastace výhybek při jízdě do odbočky) je silové působení lokomotivy s tlapovými motory ještě horší než ve směru svislém (rozptyl svislé kolové síly). Němci by asi mohli vyprávět (Berlin - Hamburg)... |
George_vi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 82
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 12:52:04 |
|
to Rudolf:
...vzhledem k tomu, že jsou asynchronní motory při stejném výkonu podstatně lehčí něž stejnosměrné, navíc je při tlapovém závěsu neodpružená jen 1/2 hmotnosti pohonu, tak by to nemuselo být až tak tragické. V Německu se tlapové uložení u moderních nákladních lokomotiv s rychlostí 140km/h běžně používá, přestože je k dispozici spolehlivý pohon s plně odpruženým TM. Nějaký důvod k tomu tedy mít musí... |
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1875
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 13:00:24 |
|
Agent: no tak trakční charakteristiky 109E najdeš tady:http://109-e.wgz.cz/hlavni-tech-parametry
Je to sice neoficiální, ale nikdo se nenamáhal vyvracením...
Pro nákladní expres jak vyšité, přes devadesát se s nimi nejezdí.
George: už odpověděl ythomas, trochu výš.
(Příspěvek byl editován uživatelem Rudolf 33.) |
Výpravčí
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 253
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 13:12:58 |
|
Rudolfe, s tou devadesátkou jsi poněkud podstřelil :-) |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1413
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 13:19:47 |
|
Bohuzel, nejsem dost znaly mechanik/strojar, abych si to odvodil i za jinych podminek, navic ten prubeh omezeni adheze na tom grafu uz jsem nekde videl, byl hodne podobny a graf pro 109 E to nebyl. Myslim, ze to byla 150 nebo 162. Me to jako firu ani moc nezajima, me vic zajima to nezapalit/nespustit protipozarni systemy diky pretezovani a na to mi staci ampermetry. I kdyz na nejakych starych kramech jsem videl teplomery TM a odporu.
| Klaus na hrade Absurdistanu. To jsme teda dopadli. |
|
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1876
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 13:22:59 |
|
Výpravčí:Že by?
Moc vozů pro 120 s nákladem jsem v Česku neviděl. A za kopečkama zase spíš koukám po něčem jiném
A teď už do práce. |
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 121
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 13:27:50 |
|
Ad George_vi: Důvod k tomu mají - cena! Podvozek s pohonem tlapovými motory je podstatně jednodušší, a tudíž je i o něco levnější (navíc je pak i celá mašina maximálně pro 140 až 160 km/h). Ovšem k těm neodpruženým hmotám tlapového motoru - ve svislém směru počítejte spíš 2/3 než 1/2 hmotnosti TM, ale v příčném směru potom plných 100 % hmotnosti (viz to, co jsem již psal)... |
George_vi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 83
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 13:54:48 |
|
...prosil bych trochu vysvětlení k těm příčným silám. Nějak si to nedokážu představit. Resp. si nedokážu představit rozdíl oproti jiným lokomotivám s jiným druhem pohonu, ale s TM také v podvozcích... |
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 122
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Středa, 12. května 2010 - 16:26:42 |
|
OK, tak jako se ve svslém směru něco mezi polovinou a dvěma třetinami hmotnosti tlapově uloženého motoru chová jako nevypružená hmota (značná část motoru se v tomto ohledu chová jako součást dvojkolí, bo není vůči němu svisle vypružena), tak si můžete také zjednodušeně představit, že pro dynamické účinky v příčném směru se takové vozidlo chová, jakoby dvojkolí mělo svoji hmotnost plus navíc hmotnost trakčního motoru. V příčném směru totiž není (v případě tlapového uložení) dovolen žádný relativní pohyb motoru a dvojkolí, chová se tudíž prakticky jako jeden tuhý celek (motor není příčně vypružen). Ve svislém směru spočívá totiž alespoň ta zbývající polovina až třetina hmotnosti motoru na rámu podvozku (stačí si udělat rozklad sil - statika), avšak příčně (dynamické účinky) už takový rozklad udělat nemůžete. Rozdíl např. oproti lokomotivám ŠKODA II. generace je v tom, že u těchto strojů je nevypružená pouze převodovka (jak svisle, tak i příčně), zatímco motor je pevně uchycen na rámu podvozku, přičemž je dovolen relativní pohyb dvojkolí a motoru jak svisle, tak i příčně (to díky kloubovému hřídeli, který je zde v dutině rotoru). Doufám, že je to trochu jasnější...
|
George_vi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 84
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 07:18:41 |
|
Jasnější mi to samozřejmě je, ale příčný posuv dvojkolí musí být minimální i u jiného druhu pohonu a o nějakém příčném vypružení motoru v podvozku se také nedá mluvit (a svislé zajišťuje pouze primární vypružení)... Co tím chci říci - dynamické účinky v příčném směru se u podvozků s TM nijak zásadně neliší s druhem pohonu dvojkolí. Proto se např. u vysokorychlostních jednotek TM do podvozku neumisťuje, ale montuje na rám vozidla a dvojkolí se pohání kardankou (viz. pendolíno). |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1878
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 10:05:49 |
|
V pendolinu jsou motory na skříni ne kvůli dynamickým účinkům, ale protože se prostě do podvozků nevejdou. Mimochodem u "dospělých" VR jednotek jsou motory taky v podvozcích, na kastli je měly snad jen první typy TGV.
|
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3088
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 10:41:43 |
|
George vi: 109E má nadutohřídeli zubovou spojku, nebo jak se tomu nadává, která umožňuje příčný posuv a naklápění dutohříde vůči nápravě.
|
George_vi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 85
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 11:02:32 |
|
to David Jaša:
V pendolinu jsou motory na skříni ne kvůli dynamickým účinkům, ale protože se prostě do podvozků nevejdou
...to jako myslíš vážně? To je asynchron o výkonu nějakých 250kW opravdu tak velkej? Bral bych spustu jinejch důvodů proč to tak u Pendolina je, ale tenhle opravdu ne... |
Pawlik
Neregistrovaný host
Odeslán z: 83.208.93.185
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 11:47:03 |
|
Ythomas_ct: dovolím si jenom takovou úvahu.
Spojka u loko. 2. generace má umožněn příčný posuv především z důvodu vzájemného vyosování převodovky a motoru při svislém pružení. O příčném vypružení motoru bych si dovolil polemizovat. Samozřejmě, že to není úplně natvrdo jako u tlapového motoru, ale vedení dvojkolí vůči rámu podvozku (trny + pryž) je velmi, velmi tuhé. Takže v podstatě celá primárně svisle vypružená hmota (podvozek) je v příčném směru vypružená velmi tvrdě, skoro bych si troufal říct, že je nevypružená. To u 109E je výrazně měkčí, když vemete v úvahu tu příčnou možnost vychýlení dvolkolí vůči rámu podvozku.
Toliko můj pohled na věc. |
Aleš Liesk.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.19.47.92
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 12:33:28 |
|
Sůva: Trafo může být menší, ale zase to bude speciál, který se vyplatí třeba až od 200, nebo i 500 kusů.
No já nevim, upravit stávající trafo zmenšením a vyhozením dílčích odboček by nemělo být až tak drahé a vzhledem k tomu, že trafa se stavějí víceméně kusově, by se to mělo vyplatit už od několika málo kusů.
GeorgeVi: To je asynchron o výkonu nějakých 250kW opravdu tak velkej?
No určitě je cca o půlku menší než ten 500kW-ový, který má pendolíno  .
Agent: nahodit plny vykon z mista. Pak mi povypravis, ja to jednou ze zvedavosti udelal se 163.... PT +10 uz pri 20 - 25 km/h.
Jenže PT +10 neznamená plný výkon, ale v oblasti pod cca 60 km/h "plnou tažnou sílu". A pokud jí to snese ve 20 - 25 km/h, tak není důvod, aby jí to nesneslo v nule. |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1428
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 12:41:31 |
|
Jj, obcas si pletu pojmy. Ale tim uz jsem znamy, ze
Edit: Jeste k tem pendolinnim kramum: Duvodem motoru mimo podvozek je naklapeni, aspon tak mi bylo pred lety vysvetleno.
(Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
| Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste mu vsechno co chce. Pak bezte si najit vetsi zbran... |
|
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 123
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 12:43:06 |
|
Ad George_vi: Relativní příčný pohyb dvojkolí vůči rámu podvozku se ale může pohybovat tak do 3 až 5 mm v rámci deformací vedení dvojkolí. A jde o dynamiku - je rozdíl, pokud máte příčně nevypruženo lokomotivní dvojkolí (cca 2 t) nebo dvojkolí s motorem (třeba i 2x tolik). Tuhost příčné vazby dvojkolí-motor je u tlapového motoru velmi vysoká ve srovnání např. s těmi lokomotivami Škoda II. generace, kde se zhruba rovná příčné tuhosti primárního vypružení. Jo a u toho pendolina je toho v tom podvozku opravdu dost - to máte: naklápění, aktivní příčné vypružení, kolébka, brzdové kotouče na dvojkolích...
Ad Pawlik: Tak se na to podívejte takto - u tlapového motoru se prostě motor chová jako součást dvojkolí, zatímco u většiny ostatních standardních pohonů je napevno uchycen na rámu podvozku. A k té tuhosti vedení dvojkolí - trny + pryžová pouzdra jsou velmi měkká ve srovnání s kyvnými rameny ČKD nebo trojuhelníkovými ojničkami od Siemense... |
Aleš Liesk.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.19.47.92
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 14:21:34 |
|
Ag: no že by zrovna naklápění vyžadovalo motor na skříni... přibývá další pohyb, se kterým se musí kardan vyrovnat :-)
To naklápění je v tom namočené snad jen v tom smyslu, že je potřeba mít co nejlehčí podvozek (málo odpružené hmoty).
Nespletl jste si motor se sběračem (když si pletete ty pojmy)? 
Ten musí být provahadlován s podvozkem, aby se vůči skříni pohyboval opačně než skříň vůči podvozku, tj. aby poloha sběrače a podvozku byla pořád stejná... |
Pawlik
Neregistrovaný host
Odeslán z: 147.32.167.89
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 14:52:02 |
|
Ythomas_ct: Že u tlapáku se motor chová jako součást dvojkolí, se samozřejmě nepřu. Ani, že Škoda je v příčném směru "hodnější". Hodnoty tuhosti pryžových pouzder nemám, vycházím z toho, že tuhost v příčném i podélném směru je z konstrukce vedení stejná. A jistě je u "vysokorychlostního" podvozku požadavek na velkou tuhost vedení dvojkolí v podélném (a zde tedy i příčném) směru. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3616
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 14:52:49 |
|
AL: pravdu dí Ythomas - ftyp pendolinním podvozku zabere fůru místa klopicí pákosloví (bo je snad dokonce při naklopení potřeba i posouvat otočnej bod ven, aby horní roh střechu nedrhnul uvnitř) a na trakčák tam nezbude místo. |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1430
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 15:27:56 |
|
Jj, tim to asi bude. Ta moje pamet... Jsem na duvody hmotnosti v souvislosti s odpruzenim uplne zapomnel. V zivote by me ale nenapadlo, ze sberac se musi naklapet. To musi byt teda jakykoliv naklapeci bastl plny (unikajici) hydrauliky. Nicmene je celkem logicke, ze s motorem v podvozku mam sice lehci kastli a mozna i nize polozene teziste vozu, ale v tomto pripade je tedy uzitecnost tohoto asi diskutabilni. Nebo je to tak, ze motor(y) na naprave by vedl(y) k vyssi "skakavosti" podvozku a mechanizmus naklapeni by se musel i s timto nejak poprat, coz by asi mohlo vest ke snizeni jeho zivotnosti/spolehlivosti. Podvozky poskakuji tak jako tak, ale bez motoru uvnitr asi mene. Anebo jsem se zase seknul ?
| Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste mu vsechno co chce. Pak bezte si najit vetsi zbran... |
|
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1880
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 16:09:28 |
|
Agent: Pokud jsem zvládl tu češtin, možná máte pravdu. |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1431
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 16:17:48 |
|
Jj, zivot v zahranici neni jednoduchej.. A ta moje cestina mi jde cim dal tim hur.
| Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste mu vsechno co chce. Pak bezte si najit vetsi zbran... |
|
Jeffer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 429
Registrován: 1-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 18:34:33 |
|
Agent Až na ten detail, že u Pendolína uniká vzduch a žiadna hydraolika.
| Grrrrrr... Gorrrrr... Gorila! (14.2.2003 v Košiciach na stanici na R604 Dargov do Bratislavy) |
|
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1437
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 18:37:03 |
|
Ja tyhle kramy neznam, takze dik za rozsireni obzoru.
| Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste mu vsechno co chce. Pak bezte si najit vetsi zbran... |
|
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1884
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 19:24:48 |
|
Agent: "Ja tyhle kramy neznam, takze dik za rozsireni obzoru."
Aspoň jsme si dobře popovídali |
Honzík
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 690
Registrován: 12-2003
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 21:42:40 |
|
... a já myslel, že se tady něco dočtu o tom Pilsenským zázraku.
Teď už mi je jasný, proč mi strojvedoucí píšou do Knihy oprav, že chtějí promazat kolo od ruční brzdy
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1133
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 23:07:14 |
|
Sůva: Trafo může být menší, ale zase to bude speciál, který se vyplatí třeba až od 200, nebo i 500 kusů.
I kdyby, jako by si z těch víc jak čtyř stovek elektrik hafo už dávno nezasloužilo generační výměnu.
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
neregPetrS.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 77.240.96.2
| | Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 23:12:19 |
|
Hajnej:Není to o moc složitější, než zavěšení podvěsky na starém panťáku. Akorát jsou ty piškoty šikmo a mezi nimi jsou hydraulické válce, které celou podvěsku tlačí k jedné nebo druhé straně. Naklopení a posunutí skříně obstará kinematika, když nefunguje hydraulika, tak to zůstane pěkně ve střední poloze. Motory nebudou v podvozku zejména kvůli příčným silám, i když dnešní motory s permanentními magnety už jsou tak mrňavé, že by se tam zřejmě vešly (hmotnostně).
Sběrač u pendolína stojí přímo na rámu podvozku, takže jeho poloha vůči troleji je v příčném směru stabilnější, než u klasického vozidla. Hydraulické vymoženosti jsou v tomto případě výstřelkem posledních let. |
JGR
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.11.254.20
| | Odesláno Pátek, 14. května 2010 - 09:38:17 |
|
2A.L. vstupní trafo
a nebylo by jednodušší, a levnější, pro těch pár kousků 2systémovek (budou-li nějaké)prostě nezapojit příslušné odbočky trafa??? |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3617
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 14. května 2010 - 14:38:10 |
|
nrPS: Člověče, ještě nikdo mi uspokojivě neodpověděl na otázku, co se stane, když u synchronního motoru s permanentním buzením nastane vlivem zkratu na přívodu zcela neregulovaný generátorický chod... |
Honzasl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2765
Registrován: 3-2004
| | Odesláno Pátek, 14. května 2010 - 14:54:10 |
|
Hajnej
a)místo zkratu bude "odtaveno"....
b)lokomotiva zastaví/bude intenzivně bržděna
Otázkou je, jak je dimenzováno vinutí a jak kvalitní je ten zkrat. My jsme zakoupili do naší skromné školní laboratoře větrnou elektrárnu se Savoniovým rotorem a 300W generátorem s permanentním magnetem ta má "brzdu" v podobě zkratovacího "stykače"(tři pidirelátka do DPS), který je integrován v AC/DC měniči.
Výrobce předepisuje instalaci bezpečnostního zkratovače co nejblíž ke generátoru, my tam máme 40A rozpínací stykač....... |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1449
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Pátek, 14. května 2010 - 15:54:06 |
|
Honzo, muzu ti povypravet o necem podobnem, pisni na maila, teda jestli chces. U vrtuli jsem taky nejakej cas pracoval, takze se muzem podelit o nejaky zkusenosti...
| Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak bezte si najit vetsi zbran... |
|
Sůva_duajer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 162
Registrován: 9-2008
| | Odesláno Sobota, 15. května 2010 - 14:33:38 |
|
JGR
Jen otázka: přineslo by takové "zmršení" významnější finanční úsporu ? Pokud ano, jak velkou ? Osobně si myslím, že degradace univerzálnosti je větší, než konečné úspory. Jedině snad vyhodit tu střídavinu a nabídnout to třeba Polákům . |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1450
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Sobota, 15. května 2010 - 16:29:36 |
|
Asi moc ne, ale srovnejte cenu verzi siemense, ktery jezdi jen na DC napajeni, pokud to existuje s tim univerzalnim, asi budete koukat. A pokud siemens nikdy ciste DC tauruse nedelal, zkuste to u Traxxe, za kolik si je ted kupuji RENFE - ten je DC a kolik stoji ta univerzalni verze.
| Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak bezte si najit vetsi zbran... |
|
Sůva_duajer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 163
Registrován: 9-2008
| | Odesláno Sobota, 15. května 2010 - 22:48:02 |
|
Jestli koukám dobře na "šéma", tak by se ušetřil desetinásobný? přepínač systémů 15/25kV, zapojený na úrovni 3kV. Pak ještě možná to menší trafo, ale jestli by pak bylo výrazně levnější, nevím, nevím.. 
Agent
Našel jsem jen TRAXXe pro Poláky (11ks), v provedení 160DC za 3 miliony Euro a ještě nějakou dodávku (tuším 41ks) 160AC (pro nevím koho) za stejnou cenu  - asi díky většímu počtu, nebo jestli mají Poláci nějaké speciality? |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1455
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Sobota, 15. května 2010 - 23:43:27 |
|
To skoro vypada na mnozstevni slevu. Ono je tam toho vic, co na AC verzi nemusi byt. Obecne ale ten rozdil je skutecne nejvyse par stovek tisic - pul milionu euro ocima nakladu na vyrobu.
| Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak bezte si najit vetsi zbran... |
|
Sůva_duajer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 164
Registrován: 9-2008
| | Odesláno Neděle, 16. května 2010 - 00:49:39 |
|
"Ono je tam toho vic, co na AC verzi nemusi byt."
Myslel jste DC, ne? DC verze 380 by musela být výrazně levnější - odpadne trafo a pulsní usměrňovače, což nebude jistě zanedbatelná položka. Jedná se ale stále o "vyhození" systému 15kV (jak tu bylo výše zmíněno), což by myslím loko výrazněji nezlevnilo, pokud by zůstal systém 25kV. |
Multi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 37
Registrován: 4-2010
| | Odesláno Neděle, 16. května 2010 - 00:55:20 |
|
Já jen doufám, že nikoho u ČD nenapadne v rámci úspor nakoupit DC verzi řady 380. |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1456
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Neděle, 16. května 2010 - 02:19:06 |
|
Jj, upsal jsem se. Dik.
| Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak bezte si najit vetsi zbran... |
|
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3619
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 16. května 2010 - 09:01:54 |
|
Pokud by se vyhodilo 15 kV, tak lze očekávat lehčí o něco málo levnější trafo, ale významnější úspora by byla ta na přepojovači 15/25, a to ani ne tak finanční, jako spíš zdroje potenciální nespolehlivosti. Každé elektromechanické heblo, které na mašině být nemusí, je totiž po čertech znát. |
Oldcerry
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3730
Registrován: 7-2007
| | Odesláno Neděle, 16. května 2010 - 10:01:16 |
|
Hajnej: zdroje potenciální nespolehlivosti
Dovolil bych si upozornit, že nejspolehlivější mašiny jsou právě ty kde téměř žádná elektronika není(230,240,242). A že tam těch el. hejblat je...A zrovna u těchto lokomotiv rekonstrukce a vložení elektroniky jen vedla ke zhoršení spolehlivosti.
| Zastavte stavbu pomníku hlouposti,neschopnosti,omezenosti a arogance jež se zove 4.koridor. |
|
Bobi680
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 285
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Neděle, 16. května 2010 - 10:12:07 |
|
Oldcerry-Přesně tak Plně souhlasím |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3089
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Neděle, 16. května 2010 - 10:32:54 |
|
Oldcerry: Ta hejblata se musí udržovat a vyměňovat, aby byla dostatečně spolehlivá. A to stojí hodně peněz. Takže nesouhlas.
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1143
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Neděle, 16. května 2010 - 10:38:34 |
|
Vedlo by "odlehčení" o 15 kV k příznivějším účinkům na trať? Nebylo by to významné?
A pokud ano, nebyl by to právě ten moment, kdy bychom si mohli ušetřit i MPV?
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Martin2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2124
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Neděle, 16. května 2010 - 11:05:13 |
|
Ono spíš Qěcy záleží jaká hebla se použijí. Na střídavkách hejbla vyžadují nenáročnou údržbu. Občas se směráky a odpojovače namazají vazelínou. Nejnáročnější je údržba stykačů voliče, které se při každé EM demontují, ale také přepínají plný proud primáru trafa pro TM a je na nich až plné trolejové napětí. Opakem je volič, do kterého se leze minimálně. Z tohoto pohledu je přepojovač na 380 brnkačka. Pracuje při nulovém proudu. Spíš je otázkou, jak se k němu bude dílna dostávat, když je součástí trafa. Pokud jeho kontrola zabere den, ale z toho 70% času demontáž a montáž mašiny, tak je to nepěkné. Každopádně jsem to nikdy jako celek neviděl a nemohu skutečnou přístupnost posoudit.
Jak píše OC, střídavky jsou hodně spolehlivé mašiny, kdyby jejich spolehlivosti dosáhly 380, tak by to nebylo špatné. Dva trvale problémové celky laminátek jsou stopexy a pískování.
Martin |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3091
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Neděle, 16. května 2010 - 11:18:48 |
|
U 380ek jsou všechna tlustoproudá hejblata (tedy i přepínače systémů), pokud vím, v lázni v nádobě trafa.
|
