Quadrophonia: Nemáš náhodou detail toho podélníku nebo zapsané údaje z něj? Aspoň staré (škrtnuté) číslo a rozvor... Takhle na první pohled to vypadá jako poštovní vůz ÖNWB.

To škrtnuté staré číslo na podélníku by snad šlo přečíst i takto (je vidět nad levým dvojkolím).

Spodek a tvarově i skříň odpovídjí běžnému krytému nákladnímu vozu vozové skupiny Ib.

Jj, škrtlé číslo na rámu mám, ty vozy stály v Libni celkem tři, jedná se zřejmě o majetek KHKD, a po vystěhování ŽOS ATECO Praha-Bubny se zřejmě řeší kam s nimi...

No tak to jste měli říct rovnou co stojí vedle toho, pak je jasné kde hledat info co je to první:

VOZY NA PRODEJ - Z 73199 - majitel: KHKD - stav: NEPROVOZNÍ.

Jedno prezentační video poštovního vozu

Tak a je konec.
http://kakaja1.rajce.idnes.cz/staratko_vagon/

Kde a co to bylo? Něco osobního..,celkový pohled by asi nebyl?štítky nebo zbytky označení na rámu předpokládám nikdo nehledal..No má to za sebou..

Alf: To se těm hasičům z té zimy udělala žízeň To se stává dost často.

Bohužel, další vůz to má za sebou, ale takový je život.

Je to realita - několik vozů sice zůstává na zahradách, apod., ale i jejich dny jsou sečteny. Zachraňovat takové vozy? Možná jen výjimky... Když vůz není kompletní (alespoň aby měl pojezd) a skříň + vše dřevěné už je úplně shnilé... V takových případech už je zapotřebí na renovaci sedmimístných částek. Když se jimi nedisponuje... Prodlužovat život o několik desítek let do úplného konce?..

Raději se snažit o poslední mohykány z těch, co ještě stojí na kolejích.

Souhlas, pokud to není nějaký unikát (jako motorový vůz, oddílový vůz, nebo řekněme i krasavec BEB), tak je potřeba silně zvážit, kolik kusů od jednoho vozidla republika vlastně uživí. Občas by mi přišlo i užitečnější pokusit se zachovat souvislou soupravu např. již mizejích Rajek, než další dřevák, kterých je opravených třeba 20 a dalších 20 celkem opravitelných (sice přestavěných na obytné, ale s původním podvozkem).

Něco pro potěchu oka..
http://vcm-sbirky.cz/?level=picture&id=186

Alf": Taku máme v Prievidzi a služi pri ušatej.

Pískování střechy "pancéřáku" Ca 4-5096 z roku 1931.

Vida,v H.Králové se něco děje..Takže asi dotaz na Ajax - něco se rozjíždí nebo jen údržba aby střecha s novým nátěrem vydržela další roky protivenství pod širým nebem?

ad Colonel - na kolik to tak vyjde 1m2 tímhle způsobem?

Ale jó, něco málo se děje pořád, to ne že ne. Opravy na voze Ca 4-5096 budou pouze kosmetické, v tuto chvíli nadále zůstane ubytovací. Prioritou se naopak stal druhý pancéřák, Ca 4-5085. Ten by měl být postupně opraven do provozního stavu a složit jako háček na lovení sponzorů v bludných vodách železničního muzejnictví. Ale samozřejmě je to jako všude, co si budeme povídat: čím víc rukou k dílu se najde, tím dříve to bude.

M_p: tento dotaz bude nutné adresovat na předsedu spolku, viz http://www.r148.cz/kontakty.php .

Ventil Hrůza- není to v Drnholci? Já tam kdysi jezdil na soutěže, je mi to nějak povědomé...

M_p měl dotaz určitě na i podle mého názoru ne úplně vhodně zvolenou technologii. Aby tryskač nestál za chvíli po kolena v písku a přitom na žebříku...

Pískovačka byla zprovozněna před velmi krátkou dobou, takže zatím se s tím teprve učíme... ano, bude potřeba najít způsob, jak ten písek zachytit, aby se dal párkrát zrecyklovat, stejně tak jako aby se nemusel odevšad odklízet.

Pavel Reiser: Proč myslíte, že zvolená technologie není optimální? Jde o standardní postup. Jakýkoliv jiný by byl násobně dražší, pokud vím. Množství odpadního písku je zatím zanedbatelné. Zapadání opravdu nehrozí. Spíše vzniká příjemná parková úprava :-)

Já vím, že ten obrázek není vypovídající, ale přijde mi, že ten vůz, jehož střecha je v popředí, byl již též pískován a spíš vypadá, že byl posypán pískem než očištěn, na kov to rozhodně nebylo - možná se mýlím a je na něm jen závěj toho písku. Což pak hovoří spíš proto, že tam vyrábíte pláž. On ten písek je sviňa, bacha na ložiska a pak i na celkovou váhu vozu, on zalítá úplně všude...

Ale třeba jsem jen zaujatý, já tohle řeším rozbušovačkou 2kW, velkým drátěným kotoučem a na konci šichty smskou přednostovi, že mám všechny prsty a některý i zdravý

P.r. rozumím. Vůz vedle byl právě před lety broušen vámi popsaným způsobem. Zkoušeli jsme i řetízkování, drátkování, chemickou cestu, opalování a možná ještě něco. Troufnu si po dvaceti pěti letech toho všeho tvrdit, že toto je první a mně zatím jediná známá technologie, která je dostatečně výkonná a s dokonalým výsledkem. Je to skutečně průmyslový standard. Kolega colonel možná poskytne své další fotografie před a po.
Podmínkou úspěchu je, že použijete skutečně výkonné stroje, které jsou bohužel relativně drahé. Mám na mysli nejen samotnou tryskací jednotku, ale hlavně zdroj vzduchu. Používáme typ ŠKODA TJVP 320 po repasi a dieselový kompresor ŠKODA PKD 6. Trysky jsou Venturiho typu o průměru 6 a 8 mm, abrazivo je křemičitý písek různé hrubosti podle podkladu.
Flexa s drátěným kotoučem neřeší zdaleka vše. Proč používáte tak silnou? Máme bezpečně vyzkoušeno, že už stroje mírně přes 1 kW nepřetlačíme a daleko lépe se ovládají, nehledě na únavu.
Ano, písek mám i doma v posteli.
Přeji hodně zdaru při vašem úsilí! Pokud byste byl v rozumném dosahu z HK a přednostovi by nevadilo menší pískoviště někde za depem, rádi pomůžeme.

Je fakt že flexou se do záhybů nedostanu a spíš si při tom něco udělám, protože se kotouček zachytí o nějaký okraj, či lem...

U pískování je důležitý materiál, kterým se to dělá. My si jednou nechali opískovat dveře na brukně T211ky a bylo to tak hrubé, že to sežralo dvakrát tolik barvy a možná i štětců

Tak výkonná flexa byla v akci v baumaxxu. A za 2.000 kč, byl to fakt macík a můj miláček. Vážila sedm kilo. A je pravda, že to byl můj první stroj, který se mi v rukách nezadýchal a následně neuvařil. Na ni se nemuselo ani tlačit a hlavně z vodorovných ploch to ubývalo jedna radost. A že jsem jich něco uvařil. Obroušení střechy vozu Clm s ní bylo hotové za tři odpoledne.
Když mi ji zloději ukradli, dostal jsem od přednosty tři dny volna, jako při úmrtí v rodině
Je pravda, že si notně oddychl, protože měl jistotu, že už si s ní nic nezprasím... ono rozvášněných sedm kilo, když si cvrnknete o úhelník nebo o hranu plechu, to už není žádná prča...
Jinak jsem zez Plzně, jak my tu neříkáme

Náměstek má pravdu

Z Plzně, jako přímo od IMC?

Colonel32: Nééé, jako přímo z LG

LG - Lokálka Group

Zdravím kolegy z LG!
Zez Plzně jsem kdysi znal jednu...
Nám se velmi osvědčily flexy deWalt 125. Nejstarší jsem teď po dvanácti letech těžkého provozu v prachu a celodenním točení dával servisovat za 1000,- Kč. Stálo to za to. Novější modely jsou sice o cosi lehčí, menší a papírově výkonnější, ale po hodině práce se rozpálí do žluta. Pochybuji, že vydrží totéž co ten starý kus. Dá se pracovat i jednou rukou a jsou-li dobrá ložiska, ani tolik nebrní ruce. Klasické sluníčko bere rychleji, hrncový kartáč zase déle vydrží, optimální poměr životnosti a ceny nabízejí domácí výrobci! Dotyčný flexista po práci připomíná spíše ježuru - ocelové drátky jsou všude. Brní ruce i uši a to i přes sluchátka. Nutný je i respirátor a brýle nebo štít. Tvář pak připomíná letce z I.sv. války po vzdušném souboji.
Správně opískovaný povrch je ideální nejen z hlediska nanášení nového nátěru, ale hlavně kvůli jeho životnosti. Okartáčovat Clm je daleko snažší než pancéřák a nejde zdaleka jen o asi tak pětkrát menší plochu. Roli zřejmě hraje i kvalita původních nátěrů a samotný materiál skříně. Nic se nedělá hůře než tyto předválečné vozy. Relativně účinné je ještě řetízkování, ale nefunguje na rez, mastnotu, členité povrchy (nýty jsou peklo) a slabší materiály, které se tím jednoduše rozbijí. Viděl jsem nedávno jeden takto ošetřený Bai a doslova z něj skrz plechy lezly žebra...
Citový vztah k dotyčné flexe chápu, je to mocný a mužný nástroj a lze s ním skvěle relaxovat, aniž vás kdokoliv ruší svými zbytečnými řečmi :-)

Před chvílí jsem dorazil domů z podobné zábavy - broušení flexou čela 409Da - a tak si s lehkým brněním v dlaních pobaveně čtu o sedmikilovém macíčku. No to bych fakt nedal...
Pískování sice vypadá jako výlet na Měsíc, ale zřejmě je to výlet při takové ploše značně efektivní.
Zdravím do Hradce i Rokycan!

Kolega Reiser musí být ukrutně silný muž
To pískování je efektivní i při plochách malých. Zdravím do Moravských Budějovic!

No taaaaaak...neberte mu z duše tu jeho výkonnou flexu. Jako by nestačilo, že mu ji ukradli

Po flexe musí být povrch jak na Marsu...

Jagg > jak jako na Marsu ? Nerozumím ? Je to rovné a lesklé (byl-li takový původní materiál a nevyrezly-li kousky do hloubky) a z ploch povětšinou dokonale odstraněné. Bývá boj s asfaltovými a jinými měknoucími nátěry (taví se to a tolik to neodstřeluje/neobrušuje).

Pokud si tedy nemyslíš, že to bereme brousícím kotoučkem nebo šmirglkolečkem...to fakt ne

Už to vidím, berete to velkým drátěným kotoučem, s tím mám ale zkušenosti, že se mu brzo otupí konce a pak ten povrch jenom tak cepuje a nečistí na kov, ale vytváří spíš takovou ztvrzenou lesklou povrchovou vrstvu zbytků nátěru, nečistoty a prachu ze rzi. Díval jsem se shodou okolností po webu po nějaké šikovné metodě, páčto bych potřeboval opracovat jednu zašlou autoveteránskou kastli a našel jsem odkaz http://www.spolmont.cz/sortiment/tlakovzdusne-tryskaci-zarizeni/b ezprasne-tryskaci-jednotky-se-zpetnym-odsavanim_cz.html, kde je super video. Moc se mi to líbí, ale samozřejmě neznám cenu.

jagg > takovou zkušenost nemám, kotoučky dojíždím až skoro na střed. A beru to na čistý kov. Je třeba měnit polohy (úhly), aby se štětiny opotřebovávaly v různých směrech.
Na tlustší vrstvy nátěrů je dobrý odjehlovač, máš-li zdroj vzduchu (výkonný) odjehlovač

Pavel Reiser: je špatně používt šmirgkolečko? Většinou to jde rychleji. Drátěný copánky beru jen na tvarově složitější povrchy, do záhybů, kde lze snáze přitlačit a neleští to jako na ploše.

Jagg: Tu pouze zašlou karoserii tím pravděpodobně uděláte dobře, na vagon, lokomotivu, most... s nánosy staletých nátěrů to, tuším, stačit nebude. Cena nebyla zanedbatelná. Pokud si dobře pamatuji, šlo o desítky tisíc. Zařízení jde dokoupit i samostatně. Pro těžké nasazení se, ale, jestli jsem to správně pochopil, nepoužívá. Video je zřejmě vypovídající - lehká liška na jinak víceméně dokonalém povrchu.

Pískování je velmi univerzální, ostatní technologie je potřeba hodně střídat právě s ohledem na podklad. "Leštění" měkčích podkladů je často nepříjemnou realitou. Smirkové kolečko je dobré většinou pouze na samotnou a ještě pouze slabou rez a nebo na málovrstvé nátěry. To je asi vůbec nejslabší postup z hlediska razance, zdá se mi.

Navíc, a to mi přijde nejdůležitější, odmyslím-li si nesmyslnou dřinu, dochází při všem tom rotačním a jiném broušení na opracovávaném povrchu k určitým, abych tak laicky řekl, nehomogenitám a nedokonalostem, které následně často vedou k tomu, že nátěr má podstatně nižší životnost a celé to bylo k ...
Už samotná přilnavost základního nátěru je u dobře otryskaného povrchu nesrovnatelně vyšší!

Už si vzpomínám - pánové, co se tím živí, vysloveně mluvili o snížení výkonu při odsávání...
Byli jsme dokonce na veletrhu a několik let jsme zkoušeli nebo si nechávali ukazovat různé postupy a technologie na rozdílných površích. Například spodek vozu a jeho skříň jsou obvykle dvě úplně odlišné kategorie. Ten klasický písek jde obejít částečně pouze suchým ledem, což ovšem také prý není úplně univerzální řešení, nehledě na cenu. Torbo systém s vodou je hodně šetrný k obsluze i okolí, ale také méně výkonný a strašlivě drahý.

Opravdu nadstandardní přístup a pomoc nám z šesti přímo oslovených firem poskytli v brněnském ASTOM Trade s.r.o.

Konečně,narozdíl od jiných zde..debata k tématuŠkoda že nemám nějaké pěkné foto z broušení..spíš člověk vypadá jako horník..po pobytu ve vápenceZáleží na barvě podkladu a výdrži určitého zoufalce co brousí..Taky mám milý vztah se svojí rozbruškou a s kotoučky různého použití si téměř tykám Vše má svoje a zdejších zkušeností si vážím..každý si tím projde..U posledního vozidla jsem si udělal sondáž co na který povrch nejvíc platí(který kotouček atd..)A pak jen zatnout zuby a oddat se vrnění převodu a lesku podkladu který se po desítkách let vyloupne zpod rezu a barev..Ilustrační foto ..použit skládaný kotouček ze smirkového plátna a brusný kotouč na místa kde to nešlo po dobrém..a ano nýty to je pakárna..

Já vyzkoušel všechno možné. Od chemického odlakovače (ten je spíš na nehty), brusného kotouče na šíleně tvrdý epoxidový tmel, přes skládané šmirgl kolečko (velmi rychlé opotřebení a podle mě nízký výkon), pak takový slepenec, co jsem zrušil po hodině práce, až po copánkový hrníček (taky jsme si nesedli - malá pracovní plocha, rychlé opotřebení, nízká setrvačnost, nemožnost dostat se do stísněných prostor), až jsem skončil u drátěného copánkového kotoučku. Základem "bezpečnosti práce", je jako první sundat ochranný kryt i rukojeť flexy, na výkonnou flexu 115 nasadit kotouč o číslo větší (tuším 125), sluchátka, brýle, tlusté montérky a hurá do práce. Na úhelníky a záhyby používám zmíněný odjehlovač, ale je to po něm nutné ještě dočistit.

S flexou mám vyzkoušené četné (erotické) polohy - úplná flexosutra a většinou mě omezuje jen to že se už na můj vkus zahřeje. Při broušení vodorovných ploch se utahá dřív než já.

Pískování v boxu je super. Dělá to někdo jiný a dá se to hned bez dalšího natřít. Ale jak jsme psal, záleží na použitých brocích, nám to při jednom pokusu otryskali tak, že to bylo na sedření kůže, když se po tom přejelo dlaní, tak tohle nene. Ale záleží na šikovnosti tryskače, dají se s tím dělat divy.

Jako základovku používám dvousložkovou epoxidku od MIPA. Sice to není úplně košer, ale vydrží bez vrchního nátěru (laku) i několik let pod širým nebem sluncem...

Samotná kapitola je ještě opalovačka. S tou jsem si sedl akorát při dolování lupenitu a to ještě ne úplně. Plynová je výkonnější, ale hrozí zahoření materiálu, elektrická je pohodlnější, ale zase nemá tu teplotu... Takže už i na loupání barvy ze dřeva používám flexu s drátěným kotoučkem.
Chce to cit, trpělivost a jde to

Ad.P.R. -Základem "bezpečnosti práce", je jako první sundat ochranný kryt i rukojeť flexy, na výkonnou flexu 115 nasadit kotouč o číslo větší (tuším 125), sluchátka, brýle, tlusté montérky a hurá do práce. To je přesný .. my snad všichni od sebe opisujeme..jen tu velikost kotouče se pokouším dodržet,a využívám ho až do mrtě..no a záhyby..chirurgie se vším co příjde pod ruku..co se tam vejde..co dokáže i takové tupé dláto Mnoho zdaru všem !a co nejméně drátků všude

Větší kotouč si troufnu jen u copánkového kotouče, ten aspoň drží pořádný kus železa a velká matice, u řezacího a brusného ne, takový sebevrah až zas tak nejsem

já lupenit těžil el. opalovačkou a celkem to šlo. halvně proto, že mi nic jinýho nepučili.
ale třeba šprušle hurvolavic jsme brousili přibroušenou špachtlí - vynález oč.
ale vy tu řešíte větší kalibr

Díky, přátelé, za podnětné příspěvky. Vidím, že se mezi váma technologicky neztratím. Střídám též podle materiálu a podle prostorové situace, co se osvědčí. Jen na to otryskání mám subdodavatele ve vstřícné firmě KPS.
Jdu na to - do setmění času dost na ojetí ještě pár kotoučů! :-)

El.opalovačku si nechte na zimu,jedině tehdy se nebudete zbytečné potit při práci, poněvadž je to celkem dobrý zdroj tepla i pro takový prostor, jako je oddíl hurvínka.Potvrzuji, že s benzínovou letlampou to jde dolů fest rychle, zato požární hlídka má furt co dělat. A to ještě hodně dlouho po skončení prací.Každý ze zmíněných vercajků má svoje výhody a nevýhody.Těžko určit, zda je lepší mít doje...babrané prsty od flexy, popálené ruce od letlampy, písek mezi zuby od otryskávačky nebo být hluchý od oklepávačky.Hlavně, že nám chutná a máme stejnýho doktora.

Pavel_reiser: u řezacího a brusného ne, takový sebevrah až zas tak nejsem
Tak to se pořádně podívej, už několik let kupuji i řezací kotouče větší, aby déle vydržely...to víš, přednostu neuhlídáš

Pískování - před a po.

Tož dobře to čistí !

Ba ba, dobře to čistí. Navíc je rozdíl, zda děláte malý motoráček nebo velký osobní vůz. Mně se naopak kromě drátků osvědčili i velmi hrubé šikmé šmirglíky. Ale je jich docela velká spotřeba. Chemii jsme zkoušeli také, ale bylo to jen takové šimrání. Navíc tmel typu granit buď opadá sám, nebo dlouho vzdoruje skoro všemu.
Co se týká dřeva, tak nátěr je skutečně nejlepší opálit. Ovšem, když je dřevo z hlubokým vrásněním (snad ještě z druhohor), tak to moc nejde a člověk to musí sundat mechanicky. Po opálení je také potřeba přebrousit, protože to je od zbytků sazí mastné a barva na to nedrží.
Pokud se týká barev na drřevo, používáme lepší syntetiky a to vždy s přidáním lněné fermeže a trochu rozpuštěného polystyrenu (ne pěnového) v ředidle, jako ochranu proti UV záření. Na plech už děláme skoro výhradně PUR. Neboť pokud to stojí venku, vše rychle dnešní podnebí stráví.

PR: Ta základovka MIPA je co přesně?

Bezkonkurenční základ byl suřík, minium, plumbinex... prostě cokoliv na základě olova. Máme jeden vůz, na kterém byl ještě u vojska aplikován někdy těsně před zákazem a ten rozdíl proti čemukoliv jinému je obrovský. Dnes bude podobně odolná snad už jenom zinková ZINGA, kterou právě zkoušíme, ale cena je značná. Na druhou stranu při správné aplikaci prý dosahují výsledků lepších než při žárovém zinkování...
PUR jsme použili loni poprvé na lokomotivě díky sponzorskému daru Barev a laků Hostivař. Tam asi není co dodat. Rozdíl oproti syntetice je znát už po první zimě!
Jinak zajímavou variantou je alkydový nizozemský Alkyton. Ten máme vyzkoušený i dlouhodobě a od oka bych řekl, že odolností je s purem plně srovnatelný při jednodušší aplikaci.
Na nejstarší vozy bychom časem chtěli vyzkoušet originální olejové nátěry...
Nemůžeme-li ihned na kov očištěný povrch ošetřit nátěrem (např. jímky čekající na komisaře) je výhodné ho pasivovat roztokem kyseliny, tušímže dusičné. Funguje to výtečně.
Pozor, při opalování kovových povrchů dochází ke změnám v materiálu, který následně jeví daleko větší tendenci k rezavění!!!
Opalování dřeva má ten háček, že letlampa má sice dostatečný výkon, ale dřevo se snadno spálí, zuhelnatí. Horkovzdušné pistole jsou k materiálu sice šetrnější, ale k barvě bohužel také. Tady jsme nakonec skončili u louhování. Jediná obtíž je pak louh ze dřeva důkladně "vymydlit". Jinak časem rozežere i nový nátěr. Nejlepší je, pokud lze zařídit "koupání" celku. Existují firmy, které takto koupou celé kusy nábytku a ani lavice z vozu pro ně není problém. Pokud vám tedy nějaké lavice ve vozech zbyly. Na druhou stranu, pokud máte starou vanu a do ní nasypete do vody několik krtků na odpady, uděláte si za pár korun většinu věcí sami. Pro pevné obložení nebo peřejky asi zůstane ten plamenomet a nebo povodeň ve voze, kdo se na to dokáže dívat bez újmy na psychickém zdraví.
Svého času jsme pro opalování používali 33kg bomby a "dvouhlavňové" trysky jako stavebníci na izolace. Práci dělali dva, jeden ohříval, druhý špachtlí kontinuelně "stáčel" nátěr. Opustili jsme to z důvodů viz výše.
Jinak pískovat lze samozřejmě i dřevo!

omlouvám se za kvalitu, je to z mobilu

Konečne plodná debata
Opaľovacia pištoľ elektrická je vcelku použiteľná,záleží aj na type farby,staré fermežovky sa zmenili na lepivý maglajz,ktorý sa nedal strhnúť ani brúsiť ani po ochladení.Iné nátery sme sťahovali z dreva aj na dvakrát a potom ešte obrúsiť mechanicky.
S kadejakými U profilmi a skrutkami,to je horror.Najlepšie sa osvedčil "copatý" kotúč do flexy,len bezpečnosť práce nic moc,radšej sme vrstvy laku a tmelov oklepávali a strhávali ručne kadečím,chce to hlavne čas a pevné nervy...
Už sa "teším" na prípravu na lak u "nášho" Ringhoffera č.10 alias historickej elktričky Dopravného podniku mesta Košice.Hajzli to olepili reklamnou fóliou a teraz to leze dolu aj s lakom

Ejhle cesta! Takže reklamní folie říkáte...

To už dávno znají v Plzni, to jím tam olepili filmaři Křižíka před 25 lety tapetou, aby vypadal jako tramvaj z Berlína, prý to laku neuškodí. Jestli to uškodilo laku nevím, ale od té doby se s Křižíkem nechlubili a nakonec jim ho museli opravit Brňáci

Hej,len to chce nájsť správny typ fólie

Dobrý den, ví prosím někdo, který vůz se skrývá pod výrobním číslem 61614/1961 ze Studénky ? Předem děkuji za odpověď.

Neměl by, prosím, někdo přiloženou fotografii v lepší kvalitě a rozlišení? Vozy ČSD Lp 510026 a Lp 510137 (snad, tady si číslem nejsem jistý) by měly být vyrobeny u Ringhoffera v letech 1894 a 1896. Vězte, že v pozadí jsou budovy známé přerovské strojírny Kokora (nyní je na jejím místě autobusové nádraží). Díky předem.