Příkladem ruské / sovětské bytelnosti výrobku je třeba původní releovka MADE in USSR fungující na Smíchově cca 60 let

Samozřejmě, neb zařízení Made in USSR je akorát přesnou kopií zařízení Made in USA. Rusové, respektive Sověti, byli svého času v kopírování a přejímání licencí tak dobří jako jsou třeba dneska Číňani.

Ale o tom sovětském kopírování americké aj. techniky se z ideologických důvodů nesmělo hovořit.

Pepa_l : skutečnost, že sověti okopírovali (okopíroval kdokoli jiný) princip fungování něčeho Made in USA není nic neobvyklého (je třeba prokázáno, že na to sověti nekoupili licenci, pokud byl princip zařízení nějak patentován), krom toho, pro každou stanici se projektuje unikátní systém s ohledem na konfiguraci kolejiště.
Nicméně pochybuji o tom, že by okopírovali "bytelnost". V USA asi tato zařízení nebyla používána v sibiřských klimatických podmínkách a stejně tak lze pochybovat o tom, že někde v USA takové zařízení fungovalo cca 60 let ...

Ta bytelná sovětská železniční technika je v mnohém obdobou klasické americké. Už např. při stavbě transsibiřské magistrály (za cara) pocházelo množství dodávek techniky i "know-how" z USA. Viz např. reprodukce dobového článku: http://www.catskillarchive.com/rrextra/STSIB.Html V Rusku pak vládnoucí komunistická moc to tajila a bagatelizovala - nehodilo se jí to "do krámu", propaganda současného (Putinovského) Ruska je v tom dost podobná.

pochybuji o tom, že by okopírovali "bytelnost"

Americká železniční (i silniční) technika je velmi bytelná a odolná..

stejně tak lze pochybovat o tom, že někde v USA takové zařízení fungovalo cca 60 let

O tom tedy nepochybujte. Americké tratě jsou plné návěstidel archaicky vyhlížejících a i když neznám datum jejich výroby, tak si nemyslím, že by čistě komerční severoamerické železniční společnosti hospodařily tak, že by zbytečně často obnovovaly zab. zař.

V USA asi tato zařízení nebyla používána v sibiřských klimatických podmínkách

V USA ne, v Kanadě však ano.

Navázal bych na začátek stránky – nechci nějak výraznějc strašit, ale ani od 20. října Hancza do Šeštokai stále nedojíždí, skutečně se pořád jedná o výlukové opatření?

http://intercity.pl/pl/dokumenty/RJ%20tabelki/od%2020.10/rj13_zor 6_tab02.pdf

7036: jak je to teď nevím, ale v konečném návrhu nového JŘ 2013/14 Hańcza je. Najel jsem si na http://rozklad.plk-sa.pl/Plakaty, dal jsem si tam stanice Suwalki a Bialystok, a Hańczu jsem tam našel (v obou).

7036: ještě podstatné doplnění - Hańcza je tam uvedena ve standardní trase Warszawa-Sestokai.

7036:Nedojíždí. Výluka se zase protáhla z důvodu opravy tratě na litevském území.

Stejně tak lze pochybovat o tom, že někde v USA takové zařízení fungovalo cca 60 let

Dovolím si ještě trochu mimo téma (železnic v SSSR) tvrdit, že máte tedy dosti zkreslené představy. Ano většinu zabezpečovacího zařízení v USA obecně tvoří dálkoviny, ovšem leckterá jejich stavědla jsou stále ze 30. nebo 40. let 20. století. Československo v otázce dálkovin zaostávalo za světem jen o pouhých 40 let.

http://www.ekeving.se/ctc/us/NYC_RS_1927.pdf

Ze své letošní cesty do Ruska přidávám kompletní fotodokumentaci

CESTA TAM


Nádraží v Novočerkassku

Cesta "na jih"

CESTA ZPĚT

Zdá se, že výluka do Šestokai se protáhne i po 15.12. V aktuálně dostupných rozkladech pro nový GVD se Hańcza začala zase vyskytovat pouze po Suwalki. Viz také http://intercity.pl/pl/obrazy/dzial%20prasowy/Nowy%20RJ%2014/Siat ka%20po%C5%82%C4%85cze%C5%84%20PKP%20Intercity%20w%20sezonie%2020 13-2014_21.11.13.pdf

Pad: no podle litrail.lt se bude z Kaunasu rekonstruovat až do roku 2015, takže si Poláci můžou do tablic dávat co chtějí, když to nemá po čem jet :-D

hmmm: a až se trať Šeštokai-Kazlu Ruda(-Kaunas) zrekonstruuje:
- jaká na ní bude rychlost ?
- bude po ní jezdit něco rychlého osobního z Polska do Litvy bez přestupu (za použití vagónů které mohop za jízdy měnit rozchod) ?

Do Kaunasu by měla být splítka 1435/1520 mm. Rychlost do 160 km/h. Ale jestli tam potom bude i něco rychlého osobního jezdit, tak to je ve hvězdách...

Zdravím znalé a zkušené cestovatele po Rusku a mám dotaz. Chtěl bych vlakem do Petrohradu nebo Moskvy, kdo poskytne info především o jízdenkách , místenkách a lůžkových lístcích a cestovních zvyklostech a odlišnostech od evropských praktik. Nákup,cena.
Možná to bude zajímat i více cestovatelů.
Móóóc díky za informace

loko: Po Rusku mam posledni dobou nalitano decela dost a na tuto relaci bych nejspise doporucil neco nocniho, protoze listky na Sapsana jsou na nase pomery jina cenova skupina. Obecne nejde rict cena na kolik to vyjde, protoze se lisi podle planovanec frekvence, dnu v tydnu,ale zaroveen se neurcuje dle poctu prodanych mist, coz je vyhoda, ze uz dlouho dopredu vim, za kolik muzu jet. Pro cestovatele s "Ceskym platem" bych doporucil nejaky stredni vlak v kategorii kupe nebo lepsi vlak v kategorii kupe nebo plackarta. Ceny se daji na aktualni dny najit !!!zde!!! a zaroven zde jde take zakoupit jizdni doklad...

Moskva - Petrohrad se dá jet přes den i vlakem 167/168 "Něvský expres", jízdní doba skoro jako Sapsan, ale stojí polovinu. Vozy jsou v evropském uspořádání buď kupé k sezení nebo velkoprostor. V ceně je i krabička s občerstvením. Ještě levnější je v této relaci denní vlak 807/808, ale ten už jede skoro 8 hodin. Na něj je nasazená modernizovaná električka ED4M tuším, zde doporučuji koupit minimálně 2. třídu, má poměrně pohodlné sedačky z autobusu. 3. třída je klasická električka v uspořádání 3+3 (byť už to aspoň není dřevo). Přes noc je pak široká nabídka vlaků různé kvality a velmi různé ceny.
Jinak obecně mě přijde, jízdné v dálkových vlacích ve třídě kupé je vyšší než u nás (když srovnám s T3 ve WLAB v přibližném přepočtu km). A třeba ve srovnání s Ukrajinou jsou RŽD minimálně tak 2x dražší.
Jak píše Dzamel, jízdenky lze koupit přes net, ceny jsou poměrně variabilní, záleží i na tom, jak dlouho před odjezdem ji koupíte. Na lukrativních trasách jako je Moskva - Petrohrad, se ceny liší i podle počtu zbývajících volných míst. Kromě toho jsou ve velkých stanicích i automaty (některé typy "mluví" i anglicky), u pokladny ale jízdenky kupovat zrovna nedoporučuju, páč je to poměrně zdlouhavý proces.

Pokud jde o odlišnosti od evropských zvyklostí, tak všechny dálkové vlaky jsou povinně místenkové. Jízdenka se ale kupuje celá dohromady (včetně místenky), zvlášť jízdenka/místenka/lůžkový lístek nějak jednoduše koupit nejde, protože v té jízdence je ještě spousta příplatků podle typu vlaku. Jízdenky jsou na jméno a průvodčí při nástupu kontroluje uvedené jméno podle pasu. Díky tomu jsou noční vlaky celkem bezpečné, narozdíl od našich zvyklostí. Poměrně bezpečno je i na velkých nádražích, tam zase díky vysoké přítomnosti pořádkových sil. Vstup na nádraží je přes detekční rámy, další rámy bývají v úschovnách zavazadel a další jsou i na nástupišti, od kterého odjíždí Sapsan nebo "lepší" vlaky.

Pad: Mne osobne prislo, ze rozdil mezi dobou mesic pred odjezden a par dni pred odjezdem jsou rozdily minimalni max do 10-15% procent, nikoliv vyraznejsi rozdily jako letecka preprava. Automaty osobne mohu take doporucit, 807/808 je pomerne zdlohava volba,ale pokud chci jet s mistni stredni tridou tak casto druha trida tohoto vlaku jedinna volba (treti je opravdu sardinkarna) kterou chteji oni jet a doporucuji ji. Ze proti Ukrajine to je celkove drazsi zeme, to je fakt,ale prijde mi, ze proti Ukrajine je take komfort i jinych trasach vetsinou mnohem vyssi. Pak bych jeste dodal, ze "krabicka s obcerstvenim"se sice fasuje,ale (skoro???) ve vsech vlacich jsou hospody cenove tak srovnatelne s cenama JLV "Nemecko", coz jsou ceny sice vyssi,ale kvalita jidla dobra. Ja osobne bych doporucil spise tu plackartu a lepsi vlak, protoze to je snad nejlepsi mozna volba nejen s ohledem na bezpecnost,ale i s ohledem na to,ze nedostanu do kupe "blba", ktery cestu akorat zneprijemni.

Dzamel, Pad
Díky už to studuju.
Loko

Dzamel: jako letecká doprava to sice není, ale rozdíly můžou být v desítkách procent. Nejnižší cena je 45 dní před odjezdem, pak podle počtu prodaných míst postupně roste. Namátkou "Krasnaja strela" 001A kupé na zítra mě nabízí za 4306 rub., na 24.1. za 2620 rub. Říkají tomu dynamická cenotvorba, je to teda jen na vybraných trasách a netýká se plackaret (jen kupé a výš). Více zde. Pro zajímavost ještě koeficienty pro sezónní pohyby cen (za pozornost stojí 8. a 9. květen) a přehled akčních slev.
Souhlasím, že proti Ukrajině je ten komfort vyšší. Je znát, že v Rusku se do železnice přece jen investuje, kdežto na Ukrajině se až na malé vyjímky zastavil čas. A je to znát bohužel i na cenách.

Plackarty míří do historie - přiznám se, že (asi pro neznalost polštiny) jsem nepochopil, čím místenky chtějí - na dlouhých, předlouhých cestách - nahradit.

A už vůbec nechápu, co jim na místenkách vadí a proč jsou přežitkem minulých dob a minulého režimu.

To nebude ani tak neznalostí polštiny, jako neznalostí reálií - "plackarta" není místenka, ale konkrétní typ vagónu "plackartnyj" neboli "společná noclehárna". Někdo to oblibuje jako "romantiku", ale obvykle je to smrad z nemytých nohou pánů a těžkých voňavek dam.

Krotiteli, děkuji za vysvětlení.

Tento způsob cestování jsem nezažil (možná škoda), protože v CCCP jsme museli jako cizinci cestovat na lepší úrovni a od té doby jsem byl v jedná z nástupnických zemí jen 1x a to bylo na ještě vyšší úrovni než innostranyj turist

Myslíte si, že ten článek o konci plackartů je pravdivý? Pochybuji, že RŽD objednalo tisíce zbrusu nových plackartných vagonů proto, aby je za pár let zrušilo.

Z článku jsem vyluštil, že je mají nahradit patrové vagony. Není to náhodou tak, že plackarty mají zmizet pouze z linky Moskva-Adler, kam je nasazení patrových vagonů (kvůli olympiádě) plánováno? Přeci jen plackart moc turisty nenadchne.

Pravdivý je, ale bude to trvat déle než jen pár let. Žádný termín si nestanovili, takže bych to spíš chápal tak, že nové plackarty už nakupovat nebudou a stávající postupně vyřadí. Asi si spočítali, že patrové kupé vychází ekonomicky podobně jako přízemní plackarta (patrové kupé 64 míst, hmotnost 65 t vs. plackarta 54 míst s hmotností kolem 57 t).

DOufám, že tohle nebude tak uplně off-topic:

Jaké jsou používané železniční vozy pro nákadní dopravu v Litvě?

Pro semestrální práci potřebuji vyhotovit seznam aktuálně využívaný železičních vozů pro nákladní dopravu v Litvě. Bohužel nemohu najít žádný smyslupný zdroj.}

Lord_Vedi : nešťastníče, co vás to napadlo za téma nebo kdo vám tu semestrálku zadal ... Já bych zkusil litevskou ambasádu, tam je jistě potěší, že se někdo zajímá o jejich železnici ....

Člověče stačí chvilku hledat na googlu a něco z toho vždycky vypadne, jen vytrvat. Je to sice litevsky ale jelikož sem se napsal různých semestrálek až skoro hamba povídat, tak můžu říct, nepředpokládaje že hovoříte plynule litevštinou, že s pomocí překladače googlu z toho něco vytáhnete. Nakonec nákladní vozy jsou stejné jako vůkol v bývalém SSSR a když na to koukám tak ani není třeba moc rozumnět, aby si člověk nepředstavil o co v textu jde, všechny podobné práce jsou totiž tak říkajíc „na jedno brdo”. Hlavně a to podtrhuju jsou tam různé grafy, statistiky, obrázky a vzorečky o ekonomických ukazatelech ani nemluvě, což použité v semestrálce (s náležitým odkazem) dělá vždycky dobré oko. To že to bude dobře vypadat dělá 75% procent semestrálky . Že sem tak směl, mám stejný dotaz jako pan Zikmnund, pro koho/proč že to vytváříte?

http://vddb.library.lt/fedora/get/LT-eLABa-0001:E.02~2010~D_20100 628_092823-68924/DS.005.0.02.ETD

Zcela mimo soutěž na mne při hledání také vypadla:



[http://trains-worldexpresses.com]

(Příspěvek byl editován uživatelem pepa_L.)

"Pro semestrální práci potřebuji vyhotovit seznam aktuálně využívaný železičních vozů pro nákladní dopravu v Litvě. Bohužel nemohu najít žádný smyslupný zdroj.}"

Tak si ten seznam vymyslete - když se to blbě hledá tak to nejspíš nenajdou ani hodnotitelé

Sovětský vlak smrti (s jadernými raketami) - řada fotek je na: http://englishrussia.com/2013/12/05/russian-death-train/

Pro semestrální práci potřebuji vyhotovit seznam aktuálně využívaný železičních vozů pro nákladní dopravu v Litvě. Bohužel nemohu najít žádný smyslupný zdroj

Předpokládám, že asi nikoho nebude zajímat nějaký typ (samozřejmě i to by se dalo zpracovat, ale lituju toho člověka předem), natož číselné intervaly. Číselné intervaly nemá smysl řešit vůbec, protože stejně se v SSSR vždy mohutně přečíslovávalo a tato praxe přetrvává dodnes. Ale čísla jsou v principu pojatá podobně, jako jinde v EU, jen se píšou jinak (u nákladních vozů v Litvě dodnes přetrvává původní sovětská forma zápisu čísla). U osobních vozů a u lokomotiv, motoráků a jednotek se jednotné číslovací schéma SSSR v Litvě nepoužívá - naopak platí zde shodná forma číslování a zápisu čísla, jako třeba u nás, jen se striktně nedrží přidělování čísel dle TSI, mají na to svůj způsob). Přečíslování ze starých čísel na nové navíc Litevci dělají blbě i s kontrolkou (ale to dělají třeba i Ukrajinci).
Soukromé nákladní vozy jsou číslované sovětskou formou, ale číslo začíná obvykle pětkou (sovětská praxe).
Pochybuju, že to ale bude něco, co by bylo do té semestrálky nutné zpracovávat.

Takže litevci mají (kdo by to byl čekal...) ve svém parku následující:
2xxxxxxx - kryté vozy (po našemu "zvláštní stavby") v majetku LG
3xxxxxxx - většinou sypáky = dumpcary a malé plošinové vozy v majetku LG
4xxxxxxx - plošinové vozy v majetku LG
5xxxxxxx - cokoliv, jen to většinou není v majetku LG (ale může být) = kotlové vozy, kryté vozy, autovozy (těch litevci moc nemají), "uhláky", sypáky, prostě cokoliv, co je v soukromých rukou
6xxxxxxx - otevřené vozy, tedy "uhláky" s otevíratelnou podlahou (ale i bez ní) v majetku LG
7xxxxxxx - kotlové vozy v majetku LG
8xxxxxxx - zbytky souprav izotermických vozů
9xxxxxxx - výsypné vozy se střechou (u nás řada T), kotlové vozy na přepravu cementu a podobných sypuščich matěriáloff, "rajky" na cokoliv (tedy nádržkové vozy), dále plošinové vozy zvláštní stavby a kontejnerové vozy, pak různé hlubiňáky (i to tam mají) a další speciály, třeba plošiny s korbou a rolovací střechou, plošiny se speciální nástavbou... V devítce jsou opět v drtivé většině vozy LG. Pokud jsou soukromé, číslo začíná pětkou.

Poslední pozice v čísle je kontrolní číslice, akorát se neodděluje pomlčkou.

Aneb u nákladních vozů je to stejné, jako ve zbytku Sojuzu.

Nemá někdo zkušenosti z Ukrajiny? Zajímá mě vlak INT170 (podle Idosu) Lvov - Kyjev. Má nezvykle krátkou jízdní dobu. Nevíte čím je veden, jaká je maximální rychlost a cena?

David J: Pokud se nemýlím (a hned jsem si to zkontroloval), tak 169/170-ka je firemní pojezd Lvov - Dárnice a zpět s „električkou” od Hyundaiů.

http://uk.wikipedia.org/wiki/HRCS2

Nemáte někdo nějaké aktuální informace o jízdenkách CityStar ZSSK-UŽ-RŽD? Jestli nadále tato nabídka platí (už před rokem prý měla namále), jaké jsou aktuální ceny pro relace nad 1500 km a jestli nedošlo ke zkrácení platnosti (říkalo se, že jí chtějí zkrouhnout na 15 dní...)? Děkuji!

David J.: jedná se o "Chjundaj", neboli elektrickou jednotku Hyundai Rotem. Popisuji ji ve svém putopise: http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/4629-Cesta-do-zeme-dezurnyc h-a-nacalniku-2-dil/

Etienne_de_berry: Chjundaj ? Dobrý, to zní skoro jako "chuj daj".

Miropiro:
Je někde k dispozici podrobnější ceník? Co to může být za slevy za 2500,-, jak se píše v poslední větě?

Fucza: podrobnější ceník je akorát ten, co visí na stránkách ČD jako leták, ovšem taky jsem k té částce nějak nedošel. Dospělý Praha - Moskva je 202.6 €, dá se z toho slevit 5 % za to, že si koupím horní lůžko a 10 % za předprodej 45 až 60 dní dopředu.

Tak na svůj dotaz ohledně slovenské nabídky City Star RŽD si odpovím sám - nabídka nadále platí, nicméně vypadá to, že se dá použít jen a pouze na přímý vůz Bratislava-Moskva. Její největší půvab, kterým byla ultranízká (jednotná) cena pro velmi dlouhé relace, se vytratil. Jízdenka jako taková sice koupit jde třeba až do Vladivostoku, ale problém je s lůžkovými lístky - rezervační systém ČD a jak se zdá, tak i ZSSK, dovede od nového GVD vydávat na vnitrostátní vlaky RŽD už jen jízdenky v globální ceně, a ta se rovná ceně jízdenky přímo u RŽD, se všemi sezónními výkyvy apod. Vypadá to tedy, že doba, kdy se na ruské vlaky daly koupit lůžkové lístky za fixní ceny, právě skončila. A přiznám se, že mi to zrovna udělalo čáru přes rozpočet, bo na květen plánuju Transsib.

Nemá někdo nějaký nápad, jak by se ty (samostatné) lůžkové lístky na vlaky RŽD daly ještě sehnat?

Přes Bělorusko je to celkem drahota, ještě když je potřeba zařizovat (a platit) tranzitní vízum. Letenky třeba z Pardubic vyjdou levnějc.

Když už škudlit tak doporučuju koupit lístek z Užhorodu nebo Čopu. Přímák kolem 700 UAH - necelých 2000 korun.
S přestupem v Kyjevě se to dá stáhnout pod 600 UAH. Jak se dostat do Užhorodu nechám na každým, cenově vychází nejlíp noční autobus někam do Košic nebo dál a pak "místním" busem do Užhorodu.

Rigel: no jo, jenže kudy jinudy vést vlak z Prahy do Moskvy než přes Bělorusko... Přes Čop a Kijev jako kdysi ? To bylo o cca 10 hodin delší, teď by to bylo možná ještě větší rozdíl. Nebo přes KRakow a Ukrajinu ? Nevím nevím...

Že to jede přes Minsk celkem chápu. Hlavní kšeft tohohle vlaku spočívá stejně v tom, že vozí lidi z Ruska k nám. Rusové problém s tranzitním vízem nemaj, tudíž jim to je fuk. Pro nás je to trochu blbý, jinak by to byl celkem fajn spoj. Kdyby RŽD posílala přes čáru i plackarty tak by ani ta cena nemusela bejt tak tragická.

Jak hojně se nachází v zemích exSSSR mechanické návěstidla a elekromechanické/dynamické SZZ (tak jak ho známe u nás, pokud se teda používalo)?

Kyslik: Prakticky vůbec. Mechaniky jenom na úzkokolejkách. Od 40. let se všude dávají reléovky.

Mechaniky jenom na úzkokolejkách. Od 40. let se všude dávají reléovky.

Mechaniky jsou i na širokém, ovšem jen na lokálkách a ještě zřídka. Je pravda že převládají světelná návěstidla (leckde i kousky staré 60 a více roků, některé původem z USA).

Releovky také nejsou všude, mám ty zkušenosti, že i celé tratě a velké uzly jsou celé na klíčích. Pro našince pak působí už dosti „orientálně”, když jsou na jednom zhlaví tři stanoviště výhybkáře a v každém třeba tři výhybkáři ve službě. Je však pravda, že elektromechanická, elektrodynamická, elektropneumatická, hydraulická aj. stavědla byla vymýcena releovkami (dost tomu paradoxně napomohl i postup fronty za Velké vlastenecké války), zvláště po změně názorů, neb do roku 1950 se i v SSSR razila koncepce, že releová stavědla jsou vhodná spíše pro malé stanice.

(Příspěvek byl editován uživatelem pepa_L.)

A byla stavědla vymícena úplně bez vyjímky a nahrazena releovkou?

Co jsou pro naše šotouše mechanická návěstidla, to jsou pro ruské šotouše původní americká návěstidla s jednou žárovkou a pohyblivou clonkou. Viz fotografie na serveru parovoz.ru.

Kyslík: Na takovou otázku je těžké odpovedět. Pokud vezmeme klasickou elektromechaniku (v bývalém SSSR převážně jak z dovozu od výrobců S&H, VES, Bianchi Servettasa, tak vlastní stavědla typu Gordeenko), tak někde jsem měl (já hlava děravá) uloženy obrázky z Kaliningradu let 90. kde byl klasický Einheit. Totéž z Litvy. Osobně bych řekl, že v současnosti nic takového už v provozu neexistuje.



Pokud však vezmeme jako „elektromechaniku” staniční zabezpečovací zařízení E E. Nataleviče, tak to je v bývalém SSSR dosti rozšířené, právě na zmíněních klíčovinách, především jako závislá stavědla i u releových a elektrických SZZ.



(Příspěvek byl editován uživatelem pepa_L.)

Jo, clonky, to je žrádlo

Anebo výkolejka s lucerničkou