Resp. mozna, ze vsechny ucelenky v Citicich a vsechny kusovky na ranziru ...

Jo tak to je možný.

Čo sa stalo s tou stanicou Citice? Ďakujem vopred za info do cudziny

Kolejové propojení citické výtažné a ranžírské výtažné neexistovalo minimálně v letech 1986 - 1997.

K propojení došlo až po rušení Citic (2002?), aby se dalo přímo z ranžíru projet na vlečky Dolní Rychnov a Tisová.

Ucelenky jezdily z Citic a zbytek se přetahoval klasickými přetahy (tzv. šmízo) z Citic do Sokolov seř.n.

Analogicky i zpět vozovky, prázdné uhláky a zátěž pro Dasnice.

Esicko: Velmi zasadní redukce kolejiště po zavření třídírny v Tisové. Teď se jen vozí uhlí (a vápenec na odsiřování) do ETI (Elektrárna TIsová) + občas něco do/z Dolního Rychnova (hlavně šrot). A právě na to se používá ta spojka do výtažné ranžíru, protože z 1. a 2. SK je vlečka přístupná jen dvojí úvratí přes dasnické zhlaví (praktikováno několikrát při vyloučení/opravě výtažné koleje - ona byla dost dlouho v dost kritickém stavu). Večer můžu poslat fotky ...

(Příspěvek byl editován uživatelem Sonic.)

PŠ: Aha, díky. Ale ten výtah končil až někde na úrovni zhlaví Citic, né?

Aha, díky. Ale ten výtah končil až někde na úrovni zhlaví Citic, né?

Ano, přesně tak. Výtažná z Citic byla vedle výtažné z ranžíru, pokud se sešly zrovna zálohy při posunu, stáli jsme vedle sebe. V Citicích byla jedna skupina kolejí 13 - 21, ta byla připojená spojkou na traťovou první kolej, současně tam byla odbočka do výtažné. Z výtažné pak vedla spojka, která křižovatkou překonala spojku do traťové a vedla do skupiny kolejí 3 - 11. Tyto koleje měly vlastní napojení do traťové 1.

Pánové smekám před Vámi, rozlouskli jste to....
To je zajímavé jak vždycky z těch zrušených panelů jsou vyzobaný ty barevné čočky ale takové další poklady jako tlačítka apod. odpochodují do sběru. Mám v plánu vyrobit repliku panelu pro ovládání stanice modelového kolejiště a nezbyde mi než tlačítka vyrobit replikově, ovládací hlavy na soustruhu a vnitřní mechaniku a kontaktní svazky z tlf. tlačítek. Originály jsou nesehnatelné.

ad K. Zeman: Zkuste hledat jméno Josef Bečvář. Byl nejenom hlavním v Sokolově, ale předtím i v Citicích (když ještě byly funkční).

K.Zeman:Ty čočky, tlačítka a podobné vyzobané věci nejdou na stoprocent do sběru, protože si to sháněj zabezpečováci z celé republiky aby jim fungovalo jejich. Do sběru jedině celej plech, nebo dekl. Ale vyzobávaní je pro zabezpečováky

Esicko: Fotky jsem bohužel večer nestih, tak až po víkendu ...
PŠ: Aha, díky!

Vyzobávání je z důvodu nedostatku starých clonek a dalších prvků, někde mám fotky starých pultů PO z Pňovan a Plešnic RZZ SSSR ČDC-M, které šly do šrotu.

nemusí to nutně vyzobávat zabezpečováci, ale i firmy podílející se na opravy či výstavby ZabZař.

Kecup: Domníval jsem se že dílů do zab. zař je dostatek a firmy vyrábějící a opravující zařízení mají vše dostupné. AŽD má nebo alespoň mělo vyrobní závody vyrábějící komponenty jako tlačítka průsvitky světelné buňky apod. Takže má domněnka dostatečných zásob ve skladech je iluze? To je fakt taková bída.

K.Zeman:Někdy i horší než jen bída

Jeden ZZ požadoval dva měsíce celou sadu telefoních žárovek, nakonec si je opatřil přes jiného ZZ. Celou krabici. Pochopitelně mu dorazili. Tak měl dvoje. Jenže se to rozkřiklo a VEDENI nařídilo poskytnout dál, takže ze dvou krabic (100ks) mu zbylo jen 10ks a muže být rád.

Dneska se místo kontrolek dávají LEDky - čili pro stylovou čistotu nic moc (viz reakce ultrazz na LED pozičky na Brejlovcích).

Persink163054: Tak to je veliký, když už nejsou ani telefonní žárovky. Osobně jich mám cca 300ks 24V 50mA a čočky také. Tenkrát jsem vše sehnal v roce 1996 u vojáků - spojařů v Karlíně kde to vyhazovali po bednách. Jinak konkrétně tlf. žárovky se dají sehnat ve výprodejnách, např. PESIMAT v Čerčanech nabízí - cca 8kč/ks. Nedávno na Aukru celá sada 100ks - 24V 50mA za 49,-Kč a neprodáno. V nových obchodej mají většinou menší s patící T5,5. To jen tak na okraj ohledně žárovek. To není divu když nejsou žárovky, tak co potom to ostatní!

Hajnej: Viděl jsem ty záměny za LED, není to ono. Pro stylovku a výrobu repliky je potřeba osadit nejlépe originály. Čočky a žárovky mám z tlf. ústředen. Průsvitky se zhotoví výrobou z plexi skla zmatněného na povrchu a světelné buňky pro čočky nahradí lakovaná podložka M8 s vlepeným kroužkem na ní - imitace matice pro objímku. Ovládací hmatníky tlačítek v počtu 18ks pro vlak cesty a 25 ks pro posuny budou zhotoveny z mosazi a kontakní svazky z telefonních tlač. 4fp apod. Nejhorší bude vymyslet mechaniku. To platí i pro řadiče pro výměny v počtu 20ks.

atoris
a vo Varíne. Pred niekoľkými rokmi boli zamenené za AŽD.
To těžko, ve Varíně jsem byl v r. 1982 a nebyla tam žádná prehistorická ruská releovka, ale releovka AŽD s číslicovou volbou. Funkční zajímavostí bylo, že když se stavěl odjezd z Tepličky do Varína, tak první část cesty volil tepličskej výpravčí, druhou varínskej, a terve když se oba shodli, tak se volba dokončila, cesta postavila a rozsvítil se volnoznak.

(jo ledaže by 32 let bylo "pár" )

AL: ve Varíně se pokud vím poprvý koplo při drátizaci. Jestli s tím bylo i první RZZ, to ale fakt netuším.

tak první část cesty volil tepličskej výpravčí, druhou varínskej, a terve když se oba shodli, tak se volba dokončila, cesta postavila a rozsvítil se volnoznak
Tak moment - fakt volba dokončila? Nebylo to propojený až na prováděcí skupině?
To by totiž bylo dost brutální omezení - zatímco prováděčka (pokud se jí to schválně nekazí) umí tolik současnejch cest, kolik se jich dá postavit, tak volicí skupina umí jen jednu současnou volbu na jednu skupinu směrovejch relé (a ta byla často jen jedna na stanici nebo nejvejš jedna na zhlaví).

Jinak těch cest stavěnejch ze dvou stavědel je vícero - třeba Smíchov společné (mimo Semmering) a osobní, nebo Nymburk St.3 a St.8.

Aleš :

Aleš : Boli sme so školou na odbornej exkurzii, prvej, na tému reléové zab. zar. v r. 1958. Vtedy to bola novinka. Na jar 1959 sme ešte navštívili aj Kysak, čo bol takisto tento systém. Po roku 1962, keď som odišiel zo Svitu, začali sa nejaké práce aj v odbore zab. zar. Ale tie som už nestihol. Zrejme aj pri prípravách na výstavbe Tepličky sa niečo pripravilo, ale to sa aj na dlhý čas prerušilo a zastavilo. Tak isto, aj výstavba novej zriaď. stanice u nás, na juhu Slovenska sa stavalo 17 rokov.

Podľa tabuľky histórie elektrifikácie na rail.sk
el. prevádzka začala medzi Žilinou - Sp. Novou Vsou v r. 1955 - 1956. Výstavba začala pár rokov predtým, a rekonštrukcia zab. zar. musela byť ešte predtým.

http://rail.sk/skhist/elektr.htm

atoris: Nicméně drátizace a ani autoblok ještě nemusí nutně znamenat RZZ. Je možné, že to ze začátku dělalo opravdu z gruntu, ale pak se na to dlabalo, důležitější bylo vykazovat zadrátovaný kilometry (berounskej a benešovskej báboblok by mohl vyprávět).

Aleš_Liesk.:
Původní zařízení TR23 ve Varíně, které má pan Atoris na mysli, patřilo dle stručného shrnutí od Ing. Lapáčka (na to už v minulém týdnu odkazoval kolega Pardál) mezi první tři instalace východní provenience po r. 1953 (spolu se Smíchovem a Velimí). Tamtéž je pak popisována nehoda ve Varíně z 2.7.1965 spoluzapříčiněná staršími zvyklostmi v projektování ruské reléovky (za poslední výhybkou ve správném směru již následovaly obvody TZZ, tj. nebyla zřízena samostatná kontrola volnosti záhlaví; problém vznikl při vypnutém TZZ).
Dále se konstatuje nasazení staničních RZZ v souvislosti s budováním 3AB ve všech stanicích úseku Běchovice - Kolín, zatímco pro další pokračování už se plošně budovaly pouze úvazky do stávajících elektromechanik.

Hajnej:
Jinak těch cest stavěnejch ze dvou stavědel je vícero...
a za "funkční zajímavost" proto navrhuji považovat teprve stádium spoluúčasti tří stavědel podmiňující rozsvícení volnoznaku, což je případ ŘS v Ostravě, a to (ze čtyř zdejších stavědel) dokonce v několika variacích:
- pro cesty mezi OL a OP (obě RZZ cestová s tlačítkovou volbou) přes obvod dispozičního (RZZ cestové s číslicovou volbou),
- pro cesty mezi OL/OP (tj. i po 204.,403.) a OB (do frýdlantských nástupišť, dnes ESA z JOP) přes obvod OH (RZZ cestové s číslicovou volbou).

37 starých instruktážních videí ČSD převedených z 16mm filmu na DVD: http://www.ulozto.cz/xvYqyQuS/instruktazni-filmy-csd-zip

Pak tedy platí závorka, tzn. cca 35 (či více) let rovná se "pár roků"
Čas je velice relativní.

Tak moment - fakt volba dokončila? Nebylo to propojený až na prováděcí skupině?
Jo to se ptáš už moc podrobně.
Co jsi měl 3. září 1982 k večeři?

TR23, balik bude určite vedieť kde to je... Zdroj: ing. M. Guspan AŽD Slovakia.

Esicko : že by Kysak?

Hajnej, spomínal som to preto, že už začiatkom 60. rokov sa hovorilo o rekonštrukcii SZZ a TZZ na štrbskej rampe. Keď som potom po 20. rokoch navštívil Svit, zistil som, že ani vtedy sa to nedalo všetko celé rekonštruovať a zostalo to celé len na poly cesty a zámerov.
A čo sa týka kombinácie elektrifikácie a zastaralého zab. zar. práve mne to nemusíš spomínať, zažil som to na vlastne koži . Mimochodom, na trati 135 (ŽSR ) v N. zámkoch stihli postaviť RZZ v r. 1962, trolej od r. 1967-8, aj v Bajči cvičnú RZZ , V Hurbanove zostala el.mechanika, akurát postavili svet. návestidlá. V Chotíne po rokoch zrušili el.mech. ústredné stavadlo, postavili Test, po 5. rokoch po elektrifikácii, na Dulovom dvore po 20 rokoch výstavby nakoniec postavili RZZ, aj keď po takmer 15. rokoch zrušili posun a zriaď. práce.
Ale v samotnom Komárne ani po 60. rokoch , a ani doteraz ( po 104 rokoch ) nevedelo sa vybudovať lepšie zab.zar. ako ručne stavané výhybky, výmenové kľúče, mech. návestidlá. Jedine to vedeli prepojiť na TZZ, RPB, alebo prípadne na trať. 131, kde je ESA a jedno el.dyn. stavadlo a do Maďarska tiež na nejaké ESA. takže s tými kobináciami som pracoval 36 rokov.

Parmezano: Je, alebo skôr, bol to Kysak do roku cca 2010. Teraz je tam Simis-W.

Když už je tu řeč o jižním Slovensku, dovolím se zeptat, jak je na tom nyní stanice Levice? Co je mi známo, tak tam vznikl takový divný zabezpečovací hybrid - na jižním zhlaví (odjezd směr Nové Zámky či Štúrovo) jakýsi zjednodušený TEST, na severním zhlaví (odjezd směr Kozárovce) však zůstaly ručně stavěné výhybky bez závislosti na návěstidlech. Přitom naprostá většina stanic na trati 150 ŽSR dostala v souvislosti s elektrizací buď RZZ nebo TEST.

TEST neni RZZ ?

Agent: TEST je silně zjednodušené RZZ, které ledacos nemá, třeba kontrolu volnosti kolejí.
Taky se mu občas říkalo "reléovka pro chudý".

Hajnej:

TEST je silně zjednodušené RZZ, které ledacos nemá, třeba kontrolu volnosti kolejí.

Jak které, někde to kontrolu má (Praha Řeporyje) a někde to zase nemá ani ústředně stavěné výměny (Praha Braník)

Těch testů existuje více variant. Třeba TEST A má ručně stavěné výměny - např. zmíněná Praha-Braník, Bechyně, Ledeč nad Sázavou či Volary. Pak je TEST B, který má ústředně stavěnné výměny z ústředního stavědla. Pak je ještě TEST C, který má také ústředně stavěné výměny, ale z více stavědel na různých zhlavích - podobně jako je tomu u elektromechaniky, jen ta vazba je tam elektrická. A pak jsou ještě různé podvarianty s návěštěním posunu či bez něj apod.

Jo, to jsou zase číslice za označením TEST. První je 1 pro jednokolejku nebo 2 pro dvě jednokojeky či dvojkolejku, druhá číslice nějak obsahuje něco dalšího, tuším jestli to umí/neumí posun a jestli to umí/neumí volnost výhybek (v hlavě to nenosím, je to v Križanovi, tušim v tom zeleným).

TEST - typové elektrické stavědlo
Test 11 – izolované kolejnice bez návěstního posunu
Test 12 – souvislé izolované kolejiště
Test 13 – izolované kolejnice a řízení posunu pomocí stavědel
Test 14 – souvislé izolované kolejiště s paralelními kolejovými obvody a ústřední řízení posunu
První číslice 1 - jednokolejka, 2 - dvojkolejka

Trochu bych to doplnil.
Test A - řídící stavědlo + závislá stavědla
varianty: 10/20
Test B - ústřední stavědlo
varianty: viz Zdroj
Test C - kombinace
varianty: 51 (řídící a některé závislé st. releové), 52 (řídící stavědlo releové, závislé el.m./el.d./mech.), 53 (řídící stavědlo el.m., závislé releové)

Dobrý večer.Měl bych prosbu zda-li by někdo nevěděl co bylo za szz v žst Řečany nad labem před koridorem.Na přeloučské straně byla elektromechanika.V polovině 90-tých letech se drátovody nahradily el.přestavníky a vzrostla i rychlost ze 100 na 120.Ale co bylo na druhé straně na ST2 a pak i na ST3 které zabezpečovalo napojení vlečky ECHVA?Předem děkuji za případné odpovědi.

Nejspíše elektromechanika na řidičáku a Zábořském zhlaví, na Přeloučském zhlaví jakési provizorium, nejspíše bubňák. Na napojení do ECHVA nevím.

ad VUD62 Na přeloučském zhlaví byla elektromechanika plus řidičák v dopr. kanclu jak jsem psal v dotazu.To si pamatuju a na řdičáku byly jen závěry výměn.Na atb to bylo asi navázaný jako třeba v Moravanech jak to tady bylo prezentováno.Aha tak na ST2 na zábořském zhlaví byl bubňák.To se asi zavedlo při stavbě elektrárny v 70-tých letech.Provizorium které vydrželo až do koridoru jak to tak bývá.To asi mohlo být pěkné "lego" a k tomu něco dalšího na ST3???

Prý to mělo být na rok, než bude RZZ. Nakonec to vydrželo do Esy... Jo, asi jsem si popletl zhlaví.

(Příspěvek byl editován uživatelem VUD62.)

Jěště bych měl dotázek k 010.V Záboří byla nějaká RZZ byla to ještě made in CCCP nebo už AŽD 71?Do Kolína byl ATB jen ve správném směru a náv. CCCP.

750.116-6 & Záboří:
Něco je vidět na spz.logout.cz v aktualitě z října 2004.

Děkuji VUD62 za odpověd.No tak ten rok se prodloužil na nějakých 20 let.Aspoň máme pěknou výpr. budovu.Kdyby RZZ bylo vyrostla by tu nechutnost typu "omega" kterou známe z tratě 230 nebo 170 před koridorem.Ale po spuštění DOZ tam bude pusto prázdno, ale to jsme někde jinde.

Děkuji uživateli BALIK.Hm tak tam byla made in CCCP.

Záboří bylo RZZ z roku 1960, rekonstrukce 1974. S použitím 50 Hz kolejových obvodů - dvoupásových i jednopásových. Jestli to byla TR-26, nebo která, to už nevím.

Na trati býval Sovět, s výjimkou úseku Záboří - Řečany a Řečany - Přelouč, kde byl AB3-74 s KAV3/FID3- kvuli rušení 50 Hz KO od vedení VVN.

Takže:
Kolín RZZ SSSR (možná TR-23)
- AB3 vz.SSSR
Záboří RZZ (TR-26? TR-23? SSSR? nevím)
- AB3-74
Řečany (Elektromechanika, jedno stavědlo klasika, další nejspíše bubňák)
- AB3-74
Přelouč (RZZ SSSR)
- AB3 vz.SSSR
Pardubice (RZZ AŽD71)

(Příspěvek byl editován uživatelem VUD62.)

0.116: No tak ten rok se prodloužil na nějakých 20 let.
No však jednotkou dočasnosti je jeden furt a činí cca 22 roků, takže to odpovídá...

Ad VUD62 ATB KOlín-Záboří byl CCCP.Dále jak píšete AB3-74 jo.Ale v Přelouči byla elektromechanika.Světelná náv. AŽD70 na nakl. nádr. i AŽD 65 el. přestavníky.Až koridor tu nadělil ESU

ad Hajnej to maj recht a tak to tady v tomhle státě chodí nejen na kolejích...

Ve svém příspěvku ze 4. října jsem to nejspíš špatně vystihl, tak by mě zajímalo, zda je v Levicích stále ten zabezpečovací hybrid (na jižním zhlaví zjednodušený TEST, na severním zhlaví klíčovina), o kterém jsem se zmínil, a pokud ano, tak zda se v blízké době nechystá nějaká změna. Kolegové ze Slovenska by možná mohli něco vědět.

Prosím Vás, lze někde stáhnout literaturu o zabezpeč. zařízeních na železniči vč. přejezdů (funkce, schémata, apod.) ??? Protože asi budu vykonávat návěstního technika, tak bych měl něco o tom vědět... Díky

Skinande

Na netu toho moc nenajdeš. První co by jsi se měl naučit, jsou schématické značky používané v Zab.zař. Ono by se kde co dalo i nascanovat. Jenže nemáš na sebe email. Tak to půjde těžko.

Skinande - zkus prohledat stránky na uložto.cz někde by tam měl být předpis Z1, zadej do vyhledavače předpis Z1 a uvidíš.

Skinande - předpis Z1 je například zde:
https://onedrive.live.com/view.aspx?cid=A20B9F2A95BFD329&resid=A2 0B9F2A95BFD329!2833&app=WordPdf

(Příspěvek byl editován uživatelem hradlová_zarážka.)

ještě k 4AB:
Vím, že byl Cheb - Plzeň-Jižní předměstí a Praha-Bubeneč - Praha hl.n. Před časem tu někdo zmiňoval i Praha-Vršovice os.n. - Praha-Krč. Byl tedy ještě někde jinde, ev. i na Slovensku?

El ron de cuba: Řekl bych, že čtyřznakový autoblok jinde nebyl. A na Slovensku vůbec ne. Dneska už vlastně není nikde, co se týče bývalého Československa.

Dovolím si vrátit se o dva týdny zpět a doplním druhy TESTů (snad) o všechny:

TEST A - řídící stavědlo a závislý výhybkářský přístroj
Varianty TESTu A:
- TEST 10 - stanice mezilehlé
- TEST 20 - stanice odbočné

TEST B - stavědlo s ústředním řízením dopravy
Varianty TESTu B:
- TEST 11, TEST 12, TEST 13 a TEST 14 jsou určeny pro mezilehlé stanice a odbočky na jednokolejných tratích.
- TEST 21, TEST 22, TEST 23, a TEST 24 jsou určeny pro odbočné stanice na jednokolejných tratích a lze je použít v mezilehlých stanicích na dvoukolejných tratích.

- TEST x1 zařízení s izolovanými kolejnicemi,bez návěštění posunu,
- TEST x2 zařízení se souvislým odizolováním kolejiště paralelními kolejovými obvody,bez návěštění posunu,
- TEST x3 zařízení s izolovanými kolejnicemi a posunem,řízeným z pomocných stavědel
- TEST x4 zařízení se souvislým odizolováním kolejiště paralelními kolejovými obvody s ústředním řízením posunu.

TEST C - řídící stavědlo s jedním nebo několika závislými stavědly
Varianty TESTu C:
- 51 - řídící i závislé stavědlo reléové,
- 52 - řídící stavědlo reléové, závislé stavědlo elektromechanické
- 53 - řídící stavědlo elektromechanické, závislé stavědlo reléové

Plešoun: u 52 závislé jen elektromechanické? Ptám se, protože mě napadají i jiné kombinace, ale je možné, že mám špatné info, tak se rád dozvím něco nového, díky.

Jirka: Že již neexistuje je mi známo, proto mě zajímala informace, kde všude byl. O Slovensku jsem nenašel žádnou zmínku, tak jsem předpokládal, že tam nikdy nebyl.

4AB byl také Plzeň Koterov - Starý Plzenec (zkušebně tu byl poprvé v celém tehdejším ČSSR), až poté se aplikoval na magistrále PlCh.