Ad Bolivia: vezmu to postupně:
* pohon je asi beze změny převzatý z původního autobusu, včetně brzdění motorem. Za jízdy řidič normálně řadí převodové stupně.
* volant dnes slouží jako ruční brzda. Předpokládám, že jen na přední podvozek.
* se stabilitou problém není. Když to srovnám s normálněrozchodným nákladním vozem naloženém na podvalnících v Jindřichově Hradci, tak je autobus na metrovém rozchodu nesrovnatelně bezpečnější.
* stroje v dílnách dřív poháněla transmise. Z jiných dílen mám snímky vybavení i s transmisí. Ty sem příjdou až v rámci fotek některého z dalších výletů
* na obou koncích trati jsou točny. Kromě toho je na trati aspoň jeden triangl. Tyhle autobusy nemají vlastní zařízení pro otáčení.
* Kolejový autobus RTO jsme bohužel neviděli. Kdybych věděl, kde ho hledat, určitě bychom po něm zapátrali.

(snad jsem na nic nezapomněl)

kwasi: Garrattek je v Bolivii ještě několik. Snímky budou později. Provozní Garrattky mají jinde ve světě - v Jižní Africe nebo v Austrálii.

Mne osobně nejvíc mrzí, že všechny zbývající bolívijské Kittsonky skončily v Uyuni na hřbitově. Ze všeho, co se dostalo na ten lokomotivní hřbitov, jsou dnes už jen žalostná torza.

Diky za pekne fotky z Jizni Ameriky. Motoraky z autobusu se mi libi, ale technicky stav trati, pripominajici cihelnu apod. nikoliv. Pridavam nektere fotky z WWW ze svych archivu. Zaujala me osobne-nakladni kombinace.


Bohuzel podobna vozitka jezdi nejblize nam asi na rumunske lesni draze ve Viseu de Sus. Diky Kwasi

Vydrovo dnes.....

Byly doby, kdy se pro podobné přestavěné hebla nemuselo až do Bolívie - http://www.inselbahn.de/index.php?nav=1000001&id=19165&action=por trait
Neboli Sylter Inselbahn ...
Pavel

Vydrovo kdysi....

Rumune, poslal bys mi prosím ty fotky z Vydrova na mail? Chtěl bych je použít na oficiální stránky. Popřípadě i jiné fotky, pokud máš a jsi ochotný se podělit. Děkuji

https://www.facebook.com/M27hnus

Nová skupina na Facebooku! Nelíbí se Vám hnusné výtvory M27? Pojďte nás podpořit na Facebooku a dokázat architektům, že tohle se nepovedlo!

M27.001 : mám brojit proti jednomu hnusu druhým hnusem (fuckebuckem)? Bohužel tam

Pro odlehceni prikladam svedske vytvory na rozchodu 600mm. Fotky pochazeji z WWW:
Motoracek Volvo z roku 1934, popis viz http://www.tugboatlars.se/HFJmotorvagn.htm

Drezina z frezy: http://www.tugboatlars.se/AngrikeTMV011.htm

kwasi:
To Volvo je luxusné!

Něco z výletu na LÁEV (Lillafüredi Állami Erdei Vasút) u Miskolce.

Dalších pár snímků z Jižní Ameriky. Tentokrát z Peru, kde v Limě v zábavním parku jezdí tato železnice. Jedná se výhradně o atrakci pro návštěvníky, ale je o ni docela zájem, takže večer i když už měla skončit, tak přesto přidávala další a další jízdy, až dokud se úplně nesetmělo.



Trať má údajně rozchod 550 mm (nekontrolovali jsme). V provozním stavu jsou dvě parní lokomotivy a jedna třívozová souprava. Obě lokomotivy, zavřený osobní vůz a spodky otevřených vozů pravděpodobně pocházejí z bývalých cukrovarských nebo nitrátových železnic v okolí. Druhý stejný zavřený vůz slouží jako prodejna, z čeho lze usoudit, že se jedná o jeho historickou podobu a tudíž jde o zajímavá a cenná vozidla.


Další zajímavostí je 'opravdu štíhlá výhybka', jaká se na úzkém rozchodu často nevidí.


Pro fotografy je nepříjemné, že v parku je možný pohyb pouze po upravených cestách, pod stálým dozorem hlídačů. Takže nelze popojít za lepším snímkem.

Když už píši o Limě, tak sem přidám ještě dva snímky, přestože s úzkým rozchodem nesouvisí. Ve městě nedávno otevřeli první linku 'metra'. V tomto případě jde o nadzemní železnici. Bohužel vede v trase, která je pro turisty nezajímavá.

Od Drážďan

Ad Zmar

Máte to moc hezké. Nějak se jim ten kolejobus od roku 2005 scvrkl. Chtěl jsem se zeptat na pár věcí.

Z toho, co píšete (nakládání v Potosí) vyplývá, že nákladní vlaky směrem na Río Mulatos (Uyuni) přes El Condor jezdí. Je to tak?
Před několika lety rozjel Evo kampaň "Doble vía para Oruro" a k tomu jsem zachytil, že byl záměr vést to v trase železnice El Alto (Viaccha) - Oruro, nevíte něco k tomu, jak to s touto tratí vypadá?
Před časem jsem se díval na své staré video z Orura z roku 1997, kde jsem bezděky natočil tehdy tam odstavený zajímavý Sulzer, k němuž jsem po letech našel pěkné povídání na http://www.derbysulzers.com/boliviasulzer.html. Jestlipak v Oruru ještě je? Docela zázrak, že ten druhý v Machacamarce vypadá po renovaci...

Škoda toho garratu v Potosí, ten byl v roce 1997 docela pěkný exponát, pak jsem ho viděl ještě jednou, ale teď je to smutné.
A jestlipak už opravili trať do Villazonu?

Já jsem zvědav, jestli někdy propojí východní a západní síť, nažvaněno o tom bylo v posledních letech kvanta. Za časů ENFE měnili vozidla apod. alespoň přes Argošku, dnes tak jedině na traileru.

Dík.

Dotaz na české muzejníky..Budu mít asi brzo k dispozici mírně jetý motor S110..(doufám to píšu dobře..)Jelikož ho sám nepotřebuji ale vím že je použitelný jinde,nabídnu ho k prodeji..Kolik je reálná cena?(pomíjím cenu šrotu..u nás v okolí výkup cca 5Kč za 1kg..)

Alf : a kolikahrnec to je?

Viachero: Nákladní vlaky přes El Condor jezdí.

Mezi La Pazem a Orurem se staví dálnice. Následkem toho cesta autobusem do Orura je cestou po 200 km dlouhém staveništi. Samotná železnice mezi Viacchou a Orurem má nově opravený svršek, ačkoli tam žádná nákladní ani osobní doprava není.

Oba Sulzery jsou na tom stejně, jako před lety. Jejich fotky sem dám v některé z dalších sérií. Také později popíši novinky v La Pazu.

Jaký je dnešní stav trati Uyuni - Villazon nevím. Jezdí tam oba dálkové rychlíky, takže usuzuji, že může být udržovaná.

S tratí Arica (Chile) - La Paz to vypadá tak, že na bolivijský popud chilská strana svůj úzek opravila. Oprava byla dokončena loni na podzim. Ovšem pro Chile tahle trať nemá žádný význam, protože vede mimo průmysl i mimo větší osídlení. Proto je pro přepravce k dispozici formou 'Open access' - a bez provozu. Bolivijská strana je bez opravy, projížděná jen kolejovým autobusem a neschopná pro jízdu nákladního vlaku. Náklady z Bolivie je z pochopitelných důvodů výhodnější směřovat do Antofagasty, takže ani není naděje na brzké využití opravené trati.

Když už píši o jízdě Oruro - Uyuni, dám sem pár snímků z cesty, které se nehodí do žádné z jiných sérií. Celá trasa La Paz - Viaccha - Oruro - Uyuni - Avaroa/Calama (obě hraniční stanice s Chile) - Antofagasta je páteřní tratí bývalé FCAB. Její historie a popis (včetně změny rozchodu atd.) by stály za pořádný článek. Chilská strana je stále v plném (nákladním) provozu. Na Bolivijské straně je trať z La Pazu do El Alta zlikvidovaná. Dál do stanice Viaccha je sice téměř bez údržby ale s občasnou jízdou turistického vlaku. Ve Viacche jsou důležité dílny. Pokračovaní do Orura je (jak jsem už psal) udržované ale slouží jen pro přetahy vozidel. Z Orura už začíná pravidelný provoz až ke hranici.

V úseku Oruro - Uyuni - Villazon (pohraniční stanice na odbočné trati do Argentiny) jezdí rychlíky, které jsou výkladní skříní dnešní bolivijské železnice. Vlaky jsou ve slušném stavu, jedou na místní poměry poměrně rychle - změřil jsem až 60 km/h. Ve vlaku je jídelní vůz a další servis. Funguje topení i osvětlení. Během jízdy personál několikrát vytírá podlahu ve vagónech od naprášeného písku z pouště. Pro cestu do Uyuni, kde autobus kodrcá po prašné silnici pouští, je vlak více než dobrá alternativa, takže rychlíky jezdí plně obsazené.




V samotném Oruru jsou také dílny. Trať mezi dílnami a stanicí je vedena středem ulice, takže je zde možné pořídit zajímavé záběry. I když nevím, na které trati zrovna tento motorák provozují.


Stanice Oruro má poměrně rozsáhlé kolejiště. Je tu možné potkat i lokomotivu ve starším barevném provedení.



Ačkoli se to nezdá, tohle je hlavní trať, po které jezdí rychlíky.


(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

Děkuji.
No tak to zhruba odpovídá, pořád je to lepší situace, než by se dalo čekat. Na ten Villazón jsem se ptal kvůli destrukci mostu a přerušení provozu do Villazonu v loňském roce, což někdy byla pro dráhu v tamních krajích konečná. Takže spíš správný dotaz měl být, zda jezdí skutečně do Villazonu nebo jen do Tupizy. Úsek La Paz - El Alto byl naposledy v provozu koncem roku 1996 a pryč už je dávno. FCALP je moje minus, to mi uniklo o fous. Doufám, že se někdy dočkám.

Ten motorák na předposlední fotce jezdil v roce 2005 z Potosí do Sucre.

PS. Jestlipak s Vámi ještě vyráží ten kolega, co tak rád vysával informace? Doufám, že má své fotky dobře zavázané ve štrozoku a pod polštářem, aby mu je nikdo nevykoukal

Podle jízdního řádu se jezdí až do Villazonu.

Stanice v La Pazu je už úplně bez kolejí. Na obou tratích z La Pazu do El Alta ještě z části koleje jsou včetně vlečkového kolejiště v La Pazu.


Tam s tím kamarádem máme v šuplíku skoro hotový článek o jedné chilské železnici a uvažujeme o dalších.

Celkový stav osobní dopravy v Bolivii pravděpodobně vyplývá z nevraživého vztahu mezi železniční společností a státem. Následkem toho stát důsledně vyžaduje plnění všech závazků vyplývajících z koncese a tedy udržování provozu i na tratích, kde by se v jiné zemi už dávno nejezdilo.

A co byste cekal; bytostne etatisticka vlada se sefideologem s ultralevicovou minulosti a firma ze zeme latentniho narodniho nepritele c. 1. To je tedy pekne ostry koktejl. Spis mne prekvapuje trvani te koexistence, asi hold byla smlouva za Lozady dobre napsana

Mixmouses - měl by to být dvouválec,viděl jsem ho jen narychlo..byl jako záložní pohon vodního čerpadla..napiš mi na mail..

Zmar - opět paráda.
Kdy a kde vyjde kniha? (teda článek )
A prosím dotaz - jak to tam je s organizací provozu? Když vidim ty ála "c.k. přestavníky a vexle", maj tam alespoň nějakej náznak zabzař? Vjezdový návěstidla? Něco?

Po zabzař jsem se nějak zvlášť nedíval. Ale kdyby tam byl vjezdový semafor, asi bych neváhal a cvaknul ho. Strojvedoucí je na radiovém spojení s dispečerem i s průvodčím/posunovačem. V malých stanicích se křižuje na přivolávačku. I na nejfrekventovanějších úsecích v Bolivii nejede víc než asi tři páry vlaků za den, takže to není tak těžké.

Zajímavější to může být na úzké pod Machu Picchu (zařadím sem později). Tam je frekvence dost hustá, křižuje se každou chvíli a přesto jsem na snímcích nenašel ani náznak čehokoli ze zabzař. Takže to také musí zvládat po vysilačkách. Ledaže by měli bezdrátový přenos návěstí na mašinu o čemž pochybuji.

Článek je myšlený pro Dráhu. Už chybí jen vybrat a popsat obrázky, ale pořád k tomu není čas. Kamarád spolupracuje s anglicky mluvícími historiky s touto specializací, takže počítám, že se časem něco z našich materiálů objeví také venku.


P.S.: jako ilustraci přidávám jedno z křižování pod Machu Picchu. Protijedoucí vlak tvoří přerozchodovaný motorák Ďuro Dakovič původem z Bosny, dnes zařazený u společnosti Inka Rail.

Přidám něco málo ze služební návštěvy Vonšova. Zdejší muzejní spolek dobrosrdečně zachraňuje úzkokolejku a vozový park. Z části je jediná možnost záchrany jednokubíků, jejich přeprodej (záchrana před hutí), patří jim velký Dík. Držím palce v dalších úspěších na Muzejní úzkorozchodné dráze Kateřina.




(Příspěvek byl editován uživatelem Nyplzet.)

Ad Nyplzet:
Hergot vy jste se nějak rozjeli.

ještě se dá tam něco pořídit?

Nyplzet: nemáte náhodou zváženo kolik váží jednokubík? Nejlíp zvlášť korba a zvlášť pojezd. Děkuji.

Martin_ben: Viz schéma. Celý kubík váží 430kg. Nechá se odhadovat že korba bude vážit +- půlku tedy zhruba do 200kg.

Díky.

Detska zelznice Stary Plzenec: http://www.plzeneckazeleznice.cz/

První letošní zatopení.

jirsaz:
Hurá, tá mašina, čo bola dlho na predaj, stále žije!
Zaujímalo by ma, kto ju kúpil a či ostala na 650 mm alebo je prerozchodovaná na 600? Tie kiplory ma navádzajú na 600.

Johny - ale tahle parní záležitost je od svýho zrodu ještě se starou pecí trvale u Jirsů, tam ji poskládali posléze s novým kotlem snad od Sey a tam je stále. Pohon je strojem ze štokra.

Resilo se zde Chile, tak jakasi elektricka lokomotiva odtud, poslal mi to kamarad CILE-tocopilla53-GE10323-1067mm

Ad Johny - co jsem z fotek vytušil, jde zejména o radost ze čtveřice "nových" kubíkových kiplór. Jinak mašinka si už i řádně zajezdila ve Zbýšově.

Dnes bude jen pár snímků, protože v posledních dnech nějak nestíhám zpracovat další.

Jednou z nabízených atrakcí pro návštěvníky La Pazu je jízda na kole po 'silnici smrti'. Nazývá se tak stará silnice z La Pazu do Coroica, dnes určená výhradně cyklistům a nahrazená novou bezpečnou silnicí.
http://www.dangerousroads.org/bolivia/44-death-road-bolivia.html

Pro železniční nadšence je však zajímavé, že poměrně dlouhý úsek v nejvyšší vysokohorské partii vede souběžně s tělesem zrušené železnice La Paz - Beni. Její zbytky jsou dobře zachované, ale všimne si jich jen ten, kdo je připraven a ví, kde hledat. Tato železnice nejdříve z La Pazu prudkým stoupáním vyjela do sedla ve výšce 4630 m, za ním ostrými smyčkami klesala do údolí a tam skončila uprostřed ničeho. Jako taková pochopitelně nebyla příliš využívaná a skončila už někdy v šedesátých letech. Zajímavá je však nejen svým vysokohorským trasováním, ale také tím, že kvůli těžkým traťovým poměrům si pořídila dvě zpřevodované lokomotivy systému Shay. Obě po zrušení železnice sloužily pro posun v La Pazu a díky tomu železnici přežily. Jedna z nich dosud existuje. I když už ztratila zadní podvozek, který byl pro oko nahrazen podvozkem z nákladního vozu, přesto má svoji historickou hodnotu.

Nevíte někdo něco více o jakulce (úzkorozchodná železnice z Jakule za osadu blata), já vým pouze to že měla rozchod 600 mm, znám její trasu a ze současnosti vím že v katastrální mapě jsou pozemky, po kterých vedla, stále zaneseny dokonce s určením dráha. Já osobně jsem tam byl (v roce 2012) a celou trasu hlavní tratě až k depu a ještě kousek dál na Trpnouze prošel. Z mého průzkumu vím že se celé těleso tratě zachovalo a přinesl jsem si 4 hřeby z pražců, kterých se tam několik povalovalo na okraji náspu. Bohužel jsem nic nevifotil. Možná se zachovalo i nějaké kovové vybavení drážky jelikož jsem v jednom areálu na Blatech (kousek od depa) zahlédl něco co připomínalo kolejnice a kiplory. Dále by mne také zajímalo jaké plány má její majitel.
Něco více by mohl vědět provozovatel Bedřichovské zahradní železnice (BSD), která se nachází nedaleko. Vše co mi chcete zdělit mi prosím pošlete na e-mail danicekmodelar@seznam.cz děkuji.

ad. Bohouš, původně lesní dráha z žst. Nové Hrady, Jakule (pila, tov. na zpracování rašeliny, později Prefa ŽPSV)- Blato - háj. Klín - les. porost. Od Blata byla postavená odbočka do těžby rašeliny (borků) směrem na Hranice-Trpnouze. Doprava rašeliny do továrny na Jakuli se stala dominantní. Trať byla postavená schwarzenberskou les. správou na pronajaté části lesů od knížete Buguoye v r. 1874,(udává se i r. 1885).
Měla rozchod 700 mm, st. délku 6332 m , sklon 1,99 promile, min. poloměr oblouku hlavní trati 50 m, na odbočkách 20 m. Doprava byla prováděna volskými zápřahy. Po I. sv. válce zde byly dány do provozu motorové nákladní vozy. Po II. sv. válce začaly dopravu zajišťovat mot. lokomotivy typu KML5, MD2Š, BN30. V letech 1960-62 byla trať přestavěná na rozchod 600 mm. Výtěžnost rašelinového ložiska u Hranic se snižovala, doprava přecházela na silnici a tak v r. 1983 byla dráha zrušena. Na Jakuli za Prefou byla výhybna s výsypkou a výtažnou kolejí, na Blatě kusá odbočka k háj. Klín, kusá kolej do depa (dvě stání), snad i výhybna ?, trať pokračovala do těžby rašeliny, kde se odbočky stavěly podle momentální těžby.
--- v této lokalitě byla ještě jedna krátká rašel. drážka v Hranicích-Trpnouze kde byl drtič na rašelinu a vedla do těžebního pole Pavlík. V letech 1930-1940 ?, byla v provozu pod fir. Lang a syn, a fir. Jaroslav Klimonda. Rozchod měl být 700 mm (systém Dolberg), déka 800 m, provoz animální. ---Fota s Blata a výsypky na Jakuli jsou na archivu, K-reportu pod BSD 5.5. 2010.

Něco z Milovic. Pokládka kolejí už začala a to od konce dráhy na tankodromu.



a vozidla z Mariazellerbahn:

Hmm, balocká podbíječka i se sypákem

Hm a poldovka z Mariazzelu, vlastně z Gußwerku.

Poldovka je samozřejmě původem z Kladna. Jestli se s ní počítá v provozu netuším.

Jak vidno, minimálně konečná na tankodromu je zatím bez vexlí, takže se bude asi jedním směrem sunout.

Na doplnění ještě pár obrázků ze začátku dráhy:
Pokud zábavní park "Mirákulum" obejdete zleva, dojdete k této již uválcované ploše nástupní stanice:

(Ty hromady - to není žádný kvalitní štěrk, nýbrž betonová drť a stavební rum, asi ze zbouraných ruských paneláků aj. staveb voj. posádky.)

Dále trasa vede zářezem, který v nejhlubší části zasahuje až do zvětralého skalního podloží. Trať tu bude mít dost silné klesání (odhaduji tak 35-40 promile):

(Stoupání v tomto zářezu asi bude pro malou parní mašinku z Donawitz či kladenskou DH-120 dost náročné, zejména bude-li tahat těžné masivní vagony z Mariazellské dráhy - viz foto výše.)

Konec zářezu na okraji lesa před areálem Tankodromu:

(Vzhledem k tomu stoupání v zářezu by tam uplatnění asi spíše našly motoráky ex JHMD - nechvalně známé "hašišbedny".)

/Ve střední části trati (mezi pastvinami a tankodromem, resp. po jižním okraji jeho parkoviště) stavební práce dosud neprobíhají, trať tam povede v úrovni terénu./

Na závěr ještě jedna fotka zaštěrkovacího vozu a podbíječky z ČHŽ poblíž konce trati:

(Jak je patrno ze scenérie v pozadí, na okolním "tankodromu" včera probíhaly soutěže v truck-trialu.)

Absence výhybky mě také překvapila - nebyla k vidění ani na skládce (výziskového) kolejiva a pražců v jižní části parkoviště tankodromu. I to mluví pro pro úspěch vratných souprav reko motoráků "hašišbeden" z JHMD na této drážce. Ještě by mohly dostat "vojenský" khaki nátěr - to by bylo do tohoto "volnočasového" areálu stylové.

Děkuji za dobré informace o drážce za Jakulí. Ještě by mě však zajímalo jestli se tuto lesní úzkorozchodku někdo pokoušel obnovit pro turisty.

Ad Cogwheel poslední foto : co to tam proboha narvali za šrouby do lašen??? Řemeslo braň se, esli máš ešče čím...

Saske uzkokolejky: http://www.novinky.cz/vase-zpravy/zahranici/nemecko/1153-24293-do -zitavskych-hor-lakaji-i-romanticke-jizdy-po-uzkokolejkach.html

Ad Mixmouses: Ona i jinak (ze stavařského pohledu) je ta budovaná milovická úzkokolejka dost úděsná. To taková obnovená kolínská řepařka je proti tomuto nádherná, postavená pečlivě a s citem vsazená do terénu. (Ale asi také nechápu, jak se někomu může líbit tamní volnočasový areál "Mirákulum" - za co tam jsou návštěvníci (celé rodiny s dětmi) ochotni platit nemalé vstupné.) Ale jelikož to má připomínat vojenskou polní dráhu, tak si můžeme myslet, že to navrhl nějaký "zelený mozek".
Stále více se mi začíná zamlouvat myšlenka, že jindřichohradecké "hašišbedny" by se na tuto trať hodily. V milovických areálech Mirákulum + Tankodrom se totiž také něco předstírá, hraje - a této filosofii "hašišbedny" odpovídají. Pro cestující, kteří si tam pojedou např. zastřílet paintball, není výhled z okna podstatný. Motoráky ex JHMD by tam také mohly sloužit pro inscenování bojových scén, resp. zajišťovat pro obecenstvo "průjezd bojištěm" s tanky, obrněnými transportéry aj. bojovými vozidly v akci.

A povedané opačne: keby sa to dalo vymeniť, ja osobne by som sa neurazil, keby som si mohol vychutnať jazdu po tratiach JHMD z rakúskeho vozňa, s kvalitnými chodovými vlastnosťami a dokonca cez normálne okno, z ktorého je výhľad von.
A Mloci by si možno ešte napravili reputáciu

(Příspěvek byl editován uživatelem Jožo_k.)

Moje fotka těch rakouských osobních vagonů: B4iph/s 3162-0 + B4iph/s 3109-1 (ex St.Pölten-Alpenbahnhof):

(Foceno z opačné strany.)

Řekl bych, že v Milovicích to určitě nemá žádné vznesenější ambice, jako nějaký vztah k historii. Spíš mě zaráží ten objem zemních prací, na tak krátkém úseku, chybí tam snad pouze tunel - ale když je to baví.

Mirákulum je určitě na ideálním místě, vzhledem k potenciálu Milovic. Včera jsem se o tom bavil s jednou paní učitelkou z mateřinky. Problémem je spíš to, že řada atrakcí je už pro větší děti. Ale to už se dostáváme jinam...

Mám za to, že ten již navršený vysoký násep pro úzkokolejku na západním okraji býv. vojenského prostoru zároveň poslouží jako protihlukový val. Nebo jako clona, aby neplatící návštěvníci neočumovali a ne akce na Tankodromu.

Atrapa tunelu ve slepém zářezu u konce trati by také mohla vzniknout - jakožto "úkryt pro štábní vlak" - viz inspirace z polských rovin, kde za nacistů postavili betonový umělý tunel-kryt: http://www.bunkierkonewka.eu/ (nebyl jediný).

Dobrý den,

nevěděl by někdo, jaký osud potkal lokomotivu z pomníku vedle staniční budovy v Třemošné u Plzně? Mělo by se jednat o stroj BS 80 (aspoň myslím, zkrátka nějaká relativně moderní konstrukce) z drážky ZKZ Horní Bříza. "Zmizela" těsně po roce 1990.

Už jsem Vám to psal do vlákna Parní lokomotivy: Je k vidění coby exponát v Lužné, předtím byla několik let ve Zlonicích.

Podle tahle BS 80ka dojezdila v Horní Bříze, pak pomník v Třemošné a následně byla převezena nejdříve do Zlonic a t.č. je v Lužné u Rakovníka.

Pánové, děkuji vám oběma.