Autor |
Příspěvek |
m.J. Neregistrovaný host Odeslán z: 80.95.125.33
| Odesláno Pátek, 17. ledna 2014 - 21:41:21 |
|
PŠ: Až zas ve dne pojedeš, dej echo cca z Libochovan, nebo z Polep. Mám to na most cca 7 minut chůze včetně schodů v domě. Když to bude stihnutelný, natočím ti průjezd pohledem shora. |
m.J. Neregistrovaný host Odeslán z: 80.95.125.33
| Odesláno Pátek, 17. ledna 2014 - 21:55:34 |
|
PŠ: A vůbec, kde mám houkat já, abys mne ve Falknově taky slyšel? |
Petr_Šimral
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5445 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 04:07:18 |
|
No, asi nikde. |
m.J. Neregistrovaný host Odeslán z: 80.95.125.33
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 08:08:20 |
|
P.Š.: To bydlíš tak blbě, nebo si paní nepřeje, aby vám někdo houkal pod okny? |
Petr_Šimral
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5446 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 08:10:32 |
|
To bydlím tak blbě. Od Poříčí schovaný za kopcem a všechna okna mám na druhou stranu. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7481 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 08:35:57 |
|
TH: no jestli jim stačí jeden mazník na celej úsek, tak je asi celkem jedno, kde přesně je. Skoro by pak bylo lepší dát ho někam, kde se k němu dobře může... Jinak asi daná lokálka zrovna nebude prototypem tratě, kde se jezdí s vyšším nedostatkem převýšení, že...? (skoro bych se vsadil, že být to naopak, tak začneš vykřikovat něco o diskusním faulu). A stejně jako Jirkovi Ti uniká začátek diskuze - zatímco podle "selského rozumu" je snížené tření v zatáčce poukaz na cestu do pangejta, na dráze si to snížené tření (byť pouze ve správném místě) přímo hýčkáme, abychom v tom pangejtu neskončili. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7482 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 08:37:56 |
|
OC: Loďka a bazén? O co go? Sedíš v loďce naložený cihlama, která je v bazénu. Najednou Ti rupne v bedně a všechny ty cihly naházíš do vody. Co udělá hladina (na rozvlnění se pochopitelně neptám)...? |
Jirkaxxxl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2007 Registrován: 3-2010
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 09:44:00 |
|
Hajnej A stejně jako Jirkovi Ti uniká začátek diskuze - zatímco podle "selského rozumu" je snížené tření v zatáčce poukaz na cestu do pangejta, na dráze si to snížené tření (byť pouze ve správném místě) přímo hýčkáme, abychom v tom pangejtu neskončili). ================================= No, nevím, kdo tady vlastně co nepochopil, když pleteš tření v zatáčce (asi na silnici, pokud mne mé omezené chápání neklame) s třením při projíždění oblouků po kolejích, kde máme kola opatřena za tímto účelem již více než dvě století takovým bazmekem, kterému říkáme OKOLEK. Mazání okolků je prvotně určeno k omezení opotřebení ,jeho vliv na omezení "šplhavosti okolku na hlavu kolejnice" je sice pozitivní, nicméně vedlejší účinek tohoto zařízení}. |
Oldcerry
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5433 Registrován: 7-2007
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 10:44:58 |
|
Hajnej: Můj selský rozum mi říká, že krom rozhoupání se neuděje s hladinou nic. Tedy jestli se ptáš na výšku hladiny. |
Palko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 82 Registrován: 1-2012
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 10:56:45 |
|
V dostupné literatuře je mazání okolků popisováno jako účinný prostředek k snížení opotřebení okolku i kolejnice při průjezdu obloukem, dále k snížení hluku tamtéž a v neposlední řadě i úspoře energie snížením třecíh odporů. Vypadá to, že s řadou 380 dostalo mazání okolků novou funkci - ochranu proti vykolejení! Zajímavé čtení: http://uk.fme.vutbr.cz/digitalni_knihovna/detail_dokumentu/1651/K onstrukce%20experiment%E1ln%EDho%20za%F8%EDzen%ED%20pro%20studium %20maz%E1n%ED%20okolku%20kolejov%FDch (Příspěvek byl editován uživatelem Palko.) |
T_._H_.
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 633 Registrován: 8-2012
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 10:59:29 |
|
daná lokálka zrovna nebude prototypem tratě, kde se jezdí s vyšším nedostatkem převýšení O "trati s vyšším nedostatkem převýšení" se tady na počátku diskuze píše kde? (Skoro bych se vsadil, že pokusit se vsunout si dodatečné podmínky do diskuze já, začneš něco vykřikovat.) Ti uniká začátek diskuze Na začátku diskuze píšeš, že se na železnici odjakživa maže primárně proti vyšplhání, mazání proti opotřebení je až vedlejší. NENÍ TO PRAVDA (mj. by pak mazání okolků musely mít rutinně i řídicí vozy). (Příspěvek byl editován uživatelem t_._h_..) |
Mikulda
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2505 Registrován: 3-2006
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 12:04:36 |
|
Oldcerry: Můj selský rozum říká, že by to platilo pouze v případě, kdy cihly mají stejnou hustotu jako voda. Lepší je si to představit obráceně: Vyndám z vody kubík cihel (hladina klesne o 1 m3), naložím ho do loďky a protože váží 1,9 tuny, tak vytlačí 1,9 m3 vody a hladina stoupne o 1,9 m3.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru. Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
|
m.J. Neregistrovaný host Odeslán z: 37.188.233.140
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 12:23:50 |
|
T.H.: 961, 971 mazání okolků mají nerutinně? |
Oldcerry
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5434 Registrován: 7-2007
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 12:46:55 |
|
Archimédes je krycí jméno pro Mikuldu. Selský rozumbrado vhodím do vody 1 m3 a hladina stoupne o 1,9 m3....bomba..za chvíli uděláme potopu světa... Asi nejdůležitější je tato pasáž: „tíze kapaliny stejného objemu“. Ve vztahu k tělesu mluví poučka pouze o objemu. Žádné další vlastnosti tělesa reakci neovlivňují. Takže bez ohledu na materiál (tedy hustotu látky) tělesa, zareaguje kapalina vždy stejně! Je tedy jedno, jestli ponořím do vody 1 m3 oceli nebo 1 m3 dřeva. Kapalina bude působit na těleso pouze s ohledem na ponořený objem. |
Mladějov Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4823 Registrován: 3-2007
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 13:29:58 |
|
>Selský rozumbrado No , jenže on má pravdu, předsedo, tak se nevytlemuj. Použij hlavu. Mohl bych napovědět, ale jistě na to přijdeš sám, proč má Mikulda pravdu. |
Oldcerry
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5435 Registrován: 7-2007
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 14:28:55 |
|
Mladějov: Další... a ponořený 1 m3 peří vytlačí jen 0,001 m3 vody protože váží jen 0,001kg? . Pravdu Mikulda nemá a ty taky ne! Odpovězte na otázku Hajného. Co ta kapalina udělá? Já tvrdím že nic, tj zůstane stejná výška i objem. Dle vás? |
m.J. Neregistrovaný host Odeslán z: 37.188.233.140
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 14:37:00 |
|
Oldcerry: A co teprv savost cihel a peří |
Mladějov Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4825 Registrován: 3-2007
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 14:42:48 |
|
To, co tvrdíte vy v obou příspěvcích nekomentuji. On to sem hajnej dal právě kvůli ilustraci svého výroku, že tzv. selský rozum může být někdy setsakra zavádějící. Já se zeptám jinak : Proč se ten kubík cihel na loďce nepotopí a bez loďky jo ? No protože ta loďka vytlačí tolik vody, aby ten vztlak vyrovnal váhu těch cihel. Takže se vytlačí(navíc) tolik vody, co odpovídá VÁZE těch cihel, a loďka pluje. (kdyby to nestačilo, měla malý objem, tak se potopí). Když ten kubík zvednu jeřábem z loďky, hladina klesne o objem vody , který odpovídá VÁZE těch cihel. Tedy zde cihly váží (třeba) těch 1,9t, takže hladina klesne o 1,9 m3. (počítejme 1 litr=1kg). Siloměr na laně jeřábu cihel ve vuduchu by ukazoval 1,9 tuny (nepleťme sem Newtony). Když ty cihly ponořím do vody, zvedne se hladina o jejich OBJEM, tedy ten kubík (1m3) a budou nadlehčovány objemem, co vytlačí, tedy 1000kg, takže siloměr na laně jeřábu při ponoření balíku ukáže 900kg a po uvolnění břemene půjdou (logicky) cihly ke dnu. Takže skutečně když cihly z loďky naházím do vody, klesne hladina tak, jako bych vypustil 0,9m3 vody. Selský rozum EDIT pro hajnýho : Úmyslně sem nepletu newtony apod, i když se dopouštím nepřesnosti. Chci, ab to bylo max. srozumitelné. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Michal_novotny Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1653 Registrován: 11-2002
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 14:43:44 |
|
Oldcerry: Bohužel musím dát za pravdu Mikuldovi a posypat si popelem hlavu, protože původně jsem tvoje vysvětlení (bez nějakého většího přemýšlení po ránu) vzal jako správné. Ponořený kubík peří by skutečně vytlačil kubík vody. Ale vezmi si takovou teoretickou loď metr x metr x metr, nic nevážící. Jako taková tedy nevytlačí ani mililitr. No a teď do ní dej ten tvůj kubík peří. Chceš mi tu tvrdit, že se ta loď (o teoretickém výtlaku jedna tuna) po naložení tím peřím ponoří až po okraj aby vytlačila ten kubík vody? Nebo se ponoří jen tak, že vytlačí objem vody odpovídající hmotnosti toho kubíku peří? (Příspěvek byl editován uživatelem Michal_novotny.) |
Arctia Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 880 Registrován: 6-2010
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 15:05:48 |
|
Fyzika je ale svinstvo, co? :-D
|
Jirkaxxxl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2010 Registrován: 3-2010
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 15:53:33 |
|
Promiňte nedoukovi drobnou poznámku k onomu vytlačení kubíku vody. Kubík jakéhokoli materiálu, tedy i peří,dřeva či polystyrénu vytlačí samozřejmě kubík vody. Vtip je v tom, že jej (ten kubík) musíme vhodně zatížit tak, aby vážil jednu tunu, aby byl kompenzován vztlak materiálu lehčího než je voda .Kubík olova také vytlačí kubík vody, akorát půjde rychle ke dnu i bez zátěže . Tolik selský rozum. |
22michal Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.159.151
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 16:13:44 |
|
Já se přikláním též k Mikuldově vysvětlení a jen dodávám, že tuna čehokoliv, co naložím do oné loďky, vytlačí vždy stejný objem vody, bez vlivu objemu toho čehokoliv. Čili pár desítek kubíků peří (které budou vážit 1000kg) vytlačí stejný objem vody jako cca 0,088 kubíku olova. Měrný objem se tomu myslím říká. |
Oldcerry
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5436 Registrován: 7-2007
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 17:15:59 |
|
Kruciš, nad blbostí se zabije času... Takže od začátku. Sedíš v loďce naložený cihlama, která je v bazénu. Najednou Ti rupne v bedně a všechny ty cihly naházíš do vody. Co udělá hladina? Obecně - výška hladiny neudělá nic. Mikulda - de facto potvrzuje platilo pouze v případě, kdy cihly mají stejnou hustotu jako voda. Ostatní je už na základě dalších údajů. naložím ho do loďky a protože váží 1,9 tuny, tak vytlačí 1,9 m3 vody a hladina stoupne o 1,9 m3. Vytlačí to loďka respektive její objem (viz Mladějov). Ale což, jste znalejší..Já jsem starý tupec od uhláků... |
Mladějov Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4827 Registrován: 3-2007
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 17:29:37 |
|
>Kruciš, nad blbostí se zabije času... Tak pořád lepší ten mozek trochu procvičit a poučit se, než dělat "mrtvého brouka". Náhodou zajímavý chyták. |
22michal Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.159.151
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 17:30:01 |
|
Oldcerry- tak trochu jinak. Budu mít ty cihly vedle bazénu a rupně mě v bedně, nahážu je všechny do bazénu. Hladina se zvedne, protože jsem k objemu vody přidal 1 kubík cihel. No ale pokud ten kubík mám v loďce, tak už memí podstatný objem, ale jen a pouze hmotnost. Proto jsem psal, že několik desítek kubíků peří, které se nacházejí v loďce, mi vytlačí stejný objem vody jako to olovo, které má ale objem jen 0.088 kubíku. A teď (pomíjíme něco jako schopnost peří nasáknout vodu a taky to, že peří plave)- pokud hodím do vody ten kus olova, tak se celkový objem v bazénu zvýší jen o 0,088 m3, ale pokud hodím do vody to (hypotetické) peří, tak se mi objem zvýčí o několik desítek m3 (neznám hustotu peří). A tady je snad jasné, že vliv na výšku hladiny bude dost markantní. |
fíra Neregistrovaný host Odeslán z: 5.104.21.241
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 17:52:17 |
|
Tu je sekce o Labsko-Oderské plavbě ? ? ? |
Jirkaxxxl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2013 Registrován: 3-2010
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 18:21:24 |
|
fíra Vypadá to tak. Přitom je to s prominutím jasné jako facka... |
Mladějov Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4828 Registrován: 3-2007
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 18:35:38 |
|
Vážně jasné jako facka ? Tak proč jsi hajnýmu v 8:40 neodpověděl a nebylo by o čem točit, pane chytrej ? |
Jirkaxxxl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2014 Registrován: 3-2010
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 19:03:39 |
|
Mladějov Nepovažoval jsem za nutné odpovídat na selským rozumem zcela jednoduchou záležitost. I když to sem opravdu nepatří, učiním naposledy plevelení extra kvůli tobě. Pro jednoduchost, loďka se nachází v bazénu o rozměrech 10x 10 m je-li nezatížená, nakreslíme na stěnu v úrovni hladiny vodorysku s indexem 0 Naložíme- li do ní kubík cihel,který váží 1900kg (pro zjednodušení budeme uvažovat 2000 kg), stoupne hladina v bazénu nad vodorysku o 2 centimetry. Hodíme-li ten kubík přes palubu do bazénu, bude hladina nad vodoryskou o 1 centimetr. Naložíme-li do loďky kubík olova (pro zjednodušení budeme uvažovat hmotnost 10 tun, pak loďka vytlačí (pokud se nepotopí )nad vodorysku 10 centimetrů. Hodíme-li to olovo do bazénu,bude hladina, stejně jako v případě cihel, 1 centimetr nad vodoryskou. No a co se stane, když budeme mít v loďce naložen kubík dřeva? Uvážíme-li , že kubík dřeva váží 0,5 tuny, bude hladina nad vodorysku 0,5 centimetru Hodíme-li ho přes palubu, výška hladiny se nezmění Je něco špatně? Pokud ano, co? |
frako
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 193 Registrován: 7-2011
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 19:22:53 |
|
Pánové, jeden chytřejší druhého, aby jste se s toho neposrali. |
Hradeckej Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20 Registrován: 10-2012
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 20:59:56 |
|
Já, ač na Káčko moc nepřispívám, tak mi to nedá se zúčastnit Takže, pokud tedy ještě platí původní zadání od p. Hajného, řekl bych, že po vyhození všech cihel z lodi, mi hladina stoupne, ale na stěně bazénu (právě o objem cihel). Na lodi se mi tahle změna hladiny projeví tak, že na trupu bude mokrý pruh, protože loď přišla o celou zátěž a tudíž podle Archimeda není třeba taková síla, aby tlačila na hmotnost lodě a cihel, ale teď tlačí jen na hmotnost lodi. Takže můj závěr: Hladina stoupne vůči bazénu, vůči lodi klesne (poněvadž loď se nadlehčí) Nuže? |
frako 193 Neregistrovaný host Odeslán z: 31.31.74.210
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 22:57:17 |
|
frako Číslo příspěvku: 193 " aby jste se s toho neposrali. " " abyste se z toho neposrali. " No ty taky nejsi zrovna myslivna. |
Lišák_
Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.169.246
| Odesláno Sobota, 18. ledna 2014 - 23:14:24 |
|
Zkusím ještě jinou formulaci. Hladina vody klesne, protože kubík cihel v loďce musí vytlačit (skoro 2x) více než kubík vody, než se vztlaková síla vyrovná s tíhou cihel (Archimedův zákon). Kubík cihel na dně vytlačí právě kubík vody. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7484 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 19. ledna 2014 - 00:58:31 |
|
OC: Můj selský rozum mi říká, že krom rozhoupání se neuděje s hladinou nic. Tedy jestli se ptáš na výšku hladiny. Chyba lávky, hochu. Hladina klesne. Proč, to Ti mezitím vysvětlili jiní. Abychom byli konkrétní: cihla (beru klasický CPčko) naložená v lodi vytlačí (prostřednictvím té lodi) 5,5 litru vody. Cihla hozená do vody vytlačí nejvejš 2,5 litru vody. Čili co cihla, to zdánlivý úbytek 3 litry vody. Na první pohled je to magořina: házím cihly do vody a hladina klesá... JxxxL: No, nevím, kdo tady vlastně co nepochopil, když pleteš tření v zatáčce (asi na silnici, pokud mne mé omezené chápání neklame) s třením při projíždění oblouků po kolejích Ach jo... Průměrnej selskej rozum nedělá na dráze, tudíž si jako první představí zatáčku na silnici. Existence nějakýho okolku mu uniká (stejně jako víc věcí, který my bereme jako samozžejmost). Koukám, že jsem podcenil profesní slepotu... TH: mj. by pak mazání okolků musely mít rutinně i řídicí vozy Pominu-li, že např. 971 mazání má, tak ta souprava s řidičákem jezdí po té trati sem a tam, čili stačí, když to maže mašina. Sáhl sis někdy na šínu...? |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7485 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 19. ledna 2014 - 01:04:14 |
|
OC: Selský rozumbrado, vhodím do vody 1 m3 a hladina stoupne o 1,9 m3 Čti to pořádně: Mikulda rafinovaně použil obrácený chod času - čili ne vhodím do vody, ale naložím do lodě. |
frako
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 194 Registrován: 7-2011
| Odesláno Neděle, 19. ledna 2014 - 09:34:06 |
|
frako193 Chytřejším se nemá odporovat, takže máš pravdu nejsem žádná myslivna, ale ve svých letech už nehodlám brát žádné lekce mluvnice. |
Jirkaxxxl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2015 Registrován: 3-2010
| Odesláno Neděle, 19. ledna 2014 - 09:54:03 |
|
Hajnej, kdo napsal: "zatímco podle "selského rozumu" je snížené tření v zatáčce poukaz na cestu do pangejta"? Promiň, ale "pangejt " je počeštěný výraz pro krajnici či příkop u SILNICE, takže selský rozum velí představit si zatáčku tamtéž |
Starý vlk Neregistrovaný host Odeslán z: 90.181.127.142
| Odesláno Neděle, 19. ledna 2014 - 11:16:21 |
|
Když už jsme narazili na různé "odborné" výrazy: bohužel nevím která varianta předpisu ČSD Op 16 to byla, ale psalo se v ní, že pracovníci, přesouvající se pěšky u provozované koleje širé trati jdou po stezce (BANKETU) a své brašny a nářadí nesou na straně od koleje vzdálenější. Možná, že onen banket a nespisovný pangejt mají stejný smysl-je to stezka podél nějakého zemního tělesa, na kterém je liniová stavba. |
Cogwheel Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2034 Registrován: 1-2012
| Odesláno Neděle, 19. ledna 2014 - 13:20:35 |
|
|
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7487 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 19. ledna 2014 - 17:30:44 |
|
JxxxL: "pangejt " je počeštěný výraz pro krajnici či příkop u SILNICE, takže selský rozum velí představit si zatáčku tamtéž No vždyť zde o tom celou dobu hovořím, Mlho (proto taky píšu zatáčka a ne oblouk). Připouštím, že původní formulace nepatří k nejpovedenějším, ale aspoň mám dobrý pocit, že jsem tím dal Tobě a T.H. příležitost k diskuznímu vítězství (přičemž zejména dušička druhého jmenovaného to potřebovala jako sůl, protože mu v poslední době už příliš mnoho lidí dávalo najevo, že jim svým rejpáním leze na nervy). |
Miroslav Zikmund Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.27
| Odesláno Neděle, 19. ledna 2014 - 19:15:50 |
|
m.J. (17. ledna - mašina 123 bez písku) - domníváte se, že by dispečer dovolil po vyprázdění písečníků poslat mašinu do depa na Masně nebo Vršovicích jen na doplnění písku ... písek se doplňoval v rámci provozního ošetření (Eo) - kilomterický proběh byl 1 500 - 2 500 km, o stažení lokomotivy do depa na Eo rozhodoval strojový strojmistr. Když chyběl písek, proč se nepožádal dispečer, aby se mohlo zajet pro písek do nejbližšího depa (vozební, strojové stanice) na jeho dobrání ... |
m.J. Neregistrovaný host Odeslán z: 80.95.125.33
| Odesláno Neděle, 19. ledna 2014 - 21:28:55 |
|
MZ: Když "hloupí vesničani" v Ústí mohli mít léta letoucí ještě dávno za komančů zásobník písku na doplnění konví u Objezdu, kde se střídali fírové na uhelných a jiných vlacích při cestě z pánve ke spotřebiteli, aby nemusely mašiny zajíždět v půli proběhu do depa, mohli to mít pražáci klidně třeba u čekaček, nebo ve šturcu v Bubenči, v Libni, Malešicích. Ale to by byla práce a hlavně myšlení. Takže vaše snaha o obhajobu pražského šlendriánu (123 stabilně bez písku) je sice obdivuhodná, ale úsměvná. Protože když to jinde šlo, proč by to nemohlo jít v Práglu, že? |
m.J. Neregistrovaný host Odeslán z: 80.95.125.33
| Odesláno Neděle, 19. ledna 2014 - 21:33:07 |
|
Mmch. pane Zikmunde, viděl jste někdy vlak s 50 nízkými uhláky, nebo wapy? Takový vlak se vešel jen velmi málo kde. Takže i třeba na Vnějším v Ústí zastavoval jen na podepsání rozkazu a hned mazal pryč, aby se nemotal a nemuselo se s ním posunovat na 4. koleji. Jinam se totiž nevešel, a to ještě až po přetažení vpředu a po hození vexle vzadu z 1. do 2. zase couving. Ano, mohl jsem v Lovosicích požádat, aby mne na 2. koleji v peronu odvěsili, zavolat do depa pro diesel, který by mne zatáhl pod Lovoš a tam bych si písek z vagonu nanosil. Ale připadal bych si jako v Kocourkově. |
m.J. Neregistrovaný host Odeslán z: 80.95.125.33
| Odesláno Neděle, 19. ledna 2014 - 22:20:56 |
|
Na ČT1 film ze světa sprejerských zmetků. Můžeme se pokusit pochopit, proč mají potřebu ničit a svinit to, co jim nepatří. |
Drnovi Neregistrovaný host Odeslán z: 31.31.74.210
| Odesláno Pondělí, 20. ledna 2014 - 02:12:05 |
|
m.J.: "Takže vaše snaha o obhajobu pražského šlendriánu (123 stabilně bez písku) je sice obdivuhodná, ale úsměvná. Protože když to jinde šlo, proč by to nemohlo jít v Práglu, že? " Chlapče, viděl jsi někdy na Masně to čudo, kde se připravoval písek a jak se sypal do mašin? To bylo naprosto něco jiné než v Ostravě či Vepřové. To byla vyloženě nouzovka. Dodržet článek 151 V2EM bylo pouze zbožným přáním (nebo to byl článek 150?: Hnací vozidlo musí být při výjezdu z depa plně vyzbrojeno pískem.) Nebyl dostatek písku na PO natož ho ještě zavážet někam do stanic. Plácáš jen z neznalosti tehdejších poměrů. |
m.J. Neregistrovaný host Odeslán z: 80.95.125.33
| Odesláno Pondělí, 20. ledna 2014 - 08:22:05 |
|
Drnovi: Nouzovka v elitním osobáckém depu byla po kolik desetiletí neřešena včetně avizovaného porušování předpisu V2EM? Zajímavé zjištění. Jinde to šlo, ale v Praze néé. |
janer Neregistrovaný host Odeslán z: 90.181.137.43
| Odesláno Pondělí, 20. ledna 2014 - 10:04:49 |
|
..po kolik desetiletí neřešena Ono to nebylo tak hrozné. Na TGM byla pískovna,kde se písek sušil. A pískař ho japonkou rozvážel na mašiny. Na Hlavním bylo totéž v menším provedení.Ve Vršovicích byl písek v boudičce u pětky. Takže si ho fíra mohl doplnit. Co ovšem chybělo, byla možnost doplnit písek při plnění písečníků horem. Stav tak v letech 1970-1975. Mnohem později zůstala jen ta pískovna na Masaryčce. |
m.J. Neregistrovaný host Odeslán z: 37.188.227.126
| Odesláno Pondělí, 20. ledna 2014 - 13:34:10 |
|
Janer: Dík. Takže pan "Drnovi" skutečně jen blábolil, aby "odůvodnil", proč to NEŠLO. 123 mají zásobníky na podvozcích. Takže se na to jednoduše sralo, protože se nechtělo. |
starkin Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.244.96
| Odesláno Pondělí, 20. ledna 2014 - 14:23:00 |
|
Jak říkáte bylo to elitní depo. A už tenkrát tam jezdili na elektriku a ne na písek. Pro těžkotonážníky ale tam písek byl vždycky . Na to si soudruh Danko dohlédl |
Horák Neregistrovaný host Odeslán z: 81.0.204.121
| Odesláno Pondělí, 20. ledna 2014 - 20:03:49 |
|
|
Drnovi Neregistrovaný host Odeslán z: 31.31.74.210
| Odesláno Úterý, 21. ledna 2014 - 01:28:20 |
|
Ale houbeles mladej. Já psal o době 10 - 15 let po janerovi a to u 5 už dávno žádná kysna použitelná nebyla. Nicméně tys v té době byl ještě ve školičce. Pískem se plnily napřed mašiny na výkony přes kopec (R+Os) Za, Ba, CB, u 123 sotva z poloviny jenom přední kapsy, na víc prostě nebylo dost písku. Nasypat si do své nákladní turnusovky plnou si nedovolil ani vlastní fíra sám, bo pojeb, že přednost mají jiné. |
ES499.0009 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1692 Registrován: 2-2009
| Odesláno Úterý, 21. ledna 2014 - 06:30:01 |
|
Ale houbeles mladej. m.J.:To potěší,co? |
Jirkaxxxl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2020 Registrován: 3-2010
| Odesláno Úterý, 21. ledna 2014 - 10:00:58 |
|
K tomu písku si dovolím drobnost. U nás v Havl. Brodě měl spíš průser ten, kdo pískem někdo mašinku nedozbrojil a cvičnej ho "odhalil", písek se zde sušil a vždycky ho bylo dost.Jedině když se sešlo na dozbrojení víc T 669 (ty se plnily horem ze střechy) po sobě, tak bylo vidět v bedně na dno... |
Pajas2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 371 Registrován: 10-2009
| Odesláno Úterý, 21. ledna 2014 - 15:05:16 |
|
Dnes na R 932 (Trutnov-HK-Praha) po čase opět mimořádně pohodová a plynulá jízda. Fírovi za to . Sem tam mne na této trase veze a dá se to poznat už po pár km jízdy. |
ad Pajas2 Neregistrovaný host Odeslán z: 31.31.74.210
| Odesláno Úterý, 21. ledna 2014 - 15:33:40 |
|
A to jezdí jeden bez přepřahu? |
Pajas2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 372 Registrován: 10-2009
| Odesláno Úterý, 21. ledna 2014 - 15:40:19 |
|
Ta trasa v závorce se vztahuje k vlaku jako takovému. Pravda, mohl jsem napsat konkrétní úsek: Nymburk-Praha. |
Arctia Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 883 Registrován: 6-2010
| Odesláno Úterý, 21. ledna 2014 - 17:33:40 |
|
Ale ta vymena jednicek za pul-jednickovy pruchodak... Kdyby aspon se zasuvkama. :-(
|
m.J. Neregistrovaný host Odeslán z: 80.95.125.33
| Odesláno Úterý, 21. ledna 2014 - 21:45:42 |
|
ES499.0009 Ano. Je to příjemné. ad Drnovi: Ale houbeles mladej.Díky za omlazení. |
Fucida
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 691 Registrován: 3-2004
| Odesláno Středa, 22. ledna 2014 - 13:34:49 |
|
Dneska můžete v Libni pískovat jak o božím těle - z jednoho násypného vozu vypadala slušná hromada písku prímo na kolejnici. |
Zaosai
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 773 Registrován: 7-2005
| Odesláno Čtvrtek, 23. ledna 2014 - 20:01:26 |
|
A co ř.460 ,tam skoro nikdy písek nebyl.Je pravda,že ho "skoro" nebylo potřeba.Blbé to bylo při použití rychlobrzdy dle předpisů a vyjadřování do protokolu.Ovšem skro vždy se to zahrálo do autu. |