Autor |
Příspěvek |
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6495 Registrován: 1-2007
| Odesláno Sobota, 22. listopadu 2014 - 22:32:39 |
|
O tom, že úplatkářské aféry existovaly i v minulém století svědčí tento novinový článek Pondělníku Jihočeských Listů z 16.9.1903: Železniční inspektor p. Weber, pověstný svými úplatkářskými aférami, přednosta budějovického nádraží, nepůjde prý ještě do pense*. Tak se aspoň z Plzně sděluje. "Pilsner Tagblatt" praví o tomto znamenitém muži, že jest "zasloužilým úředníkem"!! A až uprázdní se jeho místo, tu prý nebude tím ještě řečeno, že bude obsazeno Čechem. Snad má orgán plzeňských Němců pravdu: v Rakousku jest vše možné, i c. k. železniční inspektoři, kteří se dávají podplácet a dle výše těchto úplatků rozdávají místa. Ale my přece jen doufáme, že šmejdy a rejdy p. cís. rady Vebra co nejdříve musí vzíti konec. Konec to vzalo až po necelých třech letech a vyplnila se dokonce i předpověď plzeňského listu. V roce 1906 nastoupil do funkce přednosty budějovické stanice Karel von Fodermayer, který proslul totální germanizací místní stanice. Čeští zaměstnanci měli za dob jeho přednostování (až do roku 1918) velké problémy... * Inspektor Josef Weber zastával v budějovické stanici funci přednosty neuvěřitelně dlouho - 34 let.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
Martin_zlivský
Administrátor
Číslo příspěvku: 70506 Registrován: 4-2003
| Odesláno Úterý, 25. listopadu 2014 - 09:10:24 |
|
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! |
|
Zdeněk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4949 Registrován: 11-2003
| Odesláno Úterý, 25. listopadu 2014 - 11:53:15 |
|
to je dobrý, jízdní řády už jsou venku a ono se teprve bude konat jednání... takže můžem opět počítat s tím, že se několik vlaků od února seškrtá... to je fakt bulharsko
23. ledna 1843 získal Jan Jakub Rad patent na kostkový cukr 28. října 1895 byla otevřena trať Dívčice – Netolice, 26. února 2011 zde byla zastavena osobní doprava... Muj web |
|
Regent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3233 Registrován: 3-2005
| Odesláno Středa, 26. listopadu 2014 - 14:03:14 |
|
Na základě požadavku městyse Ševětín ze dne 24. 9. 2014 .... To je standartní, že se požadavek tohoto typu projednává až po více než 2 měsících? |
Čínskej Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1027 Registrován: 3-2012
| Odesláno Středa, 26. listopadu 2014 - 17:47:15 |
|
S ohledem zavedení dálkových rychlíků R 629 (Plzeň – ČB) a R 660 (ČB – Plzeň) – nově jede i v pondělí až čtvrtek prověřujeme možnost úpravy jízdních řádů návazných spojů v uzlu Strakonice ve směru Volyně, Vimperk a ve směru Radomyšl, Blatná. To jsou fakt odbornici. To tu informaci ziskali, az kdyz si koupili v pokladne novy jizdni rad? Nebo proc se probrali az ted? Ale jestli ty pripoje zavedou!!! |
749.243-2 Neregistrovaný host Odeslán z: 37.188.234.85
| Odesláno Středa, 26. listopadu 2014 - 19:56:11 |
|
Proč se probrali až teď? Protože Bulharsko Naštěstí mají osobní vlaky na jihu na starosti odborníci na slovo vzatí a ne nějací diletanti, tak ke znovuzavedeným rychlíkům jistě budou přípoje na lokálky...a když nepojede vlak, jistě místo něj bude aautobus. |
Martin_zlivský
Administrátor
Číslo příspěvku: 70512 Registrován: 4-2003
| Odesláno Čtvrtek, 27. listopadu 2014 - 10:20:42 |
|
Čínskej: Jseš si jistej, že obratem se někde něco neškrtne?
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! |
|
Čínskej Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1030 Registrován: 3-2012
| Odesláno Pátek, 28. listopadu 2014 - 10:04:37 |
|
Martine, skrtat by se mohlo. Treba poznamky omezujici jizdu vlaku...! |
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6501 Registrován: 1-2007
| Odesláno Sobota, 29. listopadu 2014 - 22:48:13 |
|
Při sobotě trochu historie. Nehoda na železničním přejezdu bývalé plzeňské trati na Pražské silnici. Na tomto přejezdu se v minulosti stávalo mnoho nehod... Rozjetou lokomotivou zabiti koně Sládek zdejšího českého akciového pivovaru p. Holeček posýlává pro své malé synky, navštěvující českou školu v městě, kočár. Tak učinil i dne 22. t. m. Na štěstí toho dne jeden z hochů zůstal doma a to možná bylo záchranou mladistvého jeho života. Jel tedy onoho dne zpět ze školy jen jediný jeho synáček. Kočár tažený dvěma krásnými koňmi a řízený obratným kočím, dojel šťastně až k zastávce na Pražské silnici a vjel na koleje, neboť přední šraňk byl docela otevřen. Když však chtěli přejeti na druhou stranu, zpozoroval kočí, že druhý šraňk je zavřen. Hned poznal, že ocitnul se ve vážném nebezpečí. A v té také chvíli již slyšel supěti lokomotivu, jež hnala se k zastávce v divokém chvatu směrem od nádraží. Trhl rychle koňmi, dostal kočár s kolejí, ale v tom již byla tu prudce rozejetá lokomotiva. V tom jistě nanejvýše kritickém okamžiku měl malý synek páně sládkův tolik duchapřítomnosti, že z kočáru seskočil. Lokomotiva vrazila divě do koní a zasáhla poněkud i kočár. Kočí sletěl do nedalekého příkopu, koně vydali ze sebe pronikavý, mrazivý řehot i padli, škubajíce s sebou v strašlivých bolestech. Jednomu vyražena při nárazu plece, druhému přeražena žebra a rozbito břicho, tak že střeva vyhřezla. Kočí, na něhož jeden z koní se svalil, sťastnou náhodou ušel vážnému poranění. Mladému synu páně sládkovu nestalo se rovněž nic. Za to oba koně, jež mají cenu asi šestnáct set zl., zničeni a mimo to částečně rozbit i kočár. Možno mluviti věru o velikém štěstí, že vše tak dopadlo a že žádný z lidských životů nepřišel nazmar. Pan sládek nad záchranou svého syna má ovšem pochopitelnou radost. Železniční hlídač, jenž má na starosti zavírání šraňku, vymlouvá se, že neporozuměl signálu, jenž mu dán byl z nádraží. Měl prý za to, že bude vypravena lokomotiva k jatkám a ne k Plzni. Ve věci té, jež vyvolala veliký rozruch v celém městě, zavedeno bylo již vyšetřování. Budivoj 24.3.1898, str. 3 Jak dopadlo vyšetřování? Strážník trati Voitch byl za neuzavření části přejezdu odsouzen do vězení na dva dny zostřeného jedním postem.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6502 Registrován: 1-2007
| Odesláno Sobota, 29. listopadu 2014 - 23:48:45 |
|
I v malé staničce jako byl Holubov, nebyla jednoduchá služba. Loupežný útok v nádraží. Před několika dny vešel do staniční kanceláře v Adolfově muž, žádaje jízdní lístek. Přednosta stanice p. Sova odpověděl mu, že vlak pojede až za dvě hodiny a že teprvé před odjezdem vlaku se vydávají lístky a to u pokladny, nikoliv v kanceláři. Sotva však dořekl, vytáhl muž kapesní nůž a zasadil jím přednostovi ránu do hlavy, z níž ihned vytryskl proud krve. Napadený se zoufale bránil a tu lomozem upozorněni, přiběhli někteří zřízenci železniční na stanici přítomní a útočníka zadrželi a později četnictvu odevzdali. Jmenuje se Martin Domin a jest prý člověkem nebezpečným. Že měl v úmyslu loupež, to dokazuje i okolnost, že neměl při sobě žádných peněz a že byl by nemohl tedy žádaný jízdní lístek zaplatiti. Domin dopraven byl ku krajskému soudu do Česk. Budějovic. Poranění přednosty Sovy není těžké. Jihočeské Listy 26.04.1899, str. 4 Ještě snad - stanice Adolfov byla proměna v zastávku a nákladiště v roce 1922 a o rok později přejmenována na Holubov. (Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
Milanm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2307 Registrován: 9-2005
| Odesláno Neděle, 30. listopadu 2014 - 09:51:27 |
|
Teda hlavně ten první článek je psaný takovým jazykem, že kam se dneska hrabe nějaký Blesk nebo Aha. |
Pépa_rákos
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13836 Registrován: 1-2006
| Odesláno Neděle, 30. listopadu 2014 - 11:12:54 |
|
|
Chalkyn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 83 Registrován: 2-2006
| Odesláno Pondělí, 01. prosince 2014 - 13:51:24 |
|
Ad MZ 70506: Tohle by chtělo dát do sdělovacích prostředků, ať všichni občané vidí, jací na slovo vzatí „odborníci“ a emeritní profesoři (kteří si možná už ani nedokážou zavázat tkaničku) tady řídí dopravu. Ta hbitost, s jakou se na to po měsíci a půl vrhnou teď, když už je GVD před spuštěním, jízdní řády vytištěné... To by fakt úředník na kraji nezvládl, na to se musí živit extra banda darmožroutů. |
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6503 Registrován: 1-2007
| Odesláno Pondělí, 01. prosince 2014 - 20:38:10 |
|
Vagonet (dotaz z 24. ledna 2013): Mám pouze částečnou odpověď. Vlečka, pozůstatek 1. svět. války, byla zrušena v období březen - duben 1932, neboť nepotřebné vojenské objekty u Pražské silnice ke kterým vedla byly prodány.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
Pépa_rákos
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13857 Registrován: 1-2006
| Odesláno Úterý, 02. prosince 2014 - 09:07:50 |
|
Dnešní R 650 z ČB do Prahy
|
Bllizzard
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 733 Registrován: 9-2008
| Odesláno Úterý, 02. prosince 2014 - 18:50:49 |
|
Ty jo, Brejle na R do Phy. Jako za starých časů. Díky za fotku. |
1510015
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1821 Registrován: 1-2010
| Odesláno Úterý, 02. prosince 2014 - 21:40:39 |
|
|
Pavel_379
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 317 Registrován: 5-2010
| Odesláno Úterý, 02. prosince 2014 - 21:42:27 |
|
Kdo dnes koukal na zprávy na Primě - čas 9:10 a poznal ? |
eli01 Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.20.183
| Odesláno Pátek, 05. prosince 2014 - 15:23:12 |
|
Zdravím Ve škodovce (slévárně) se měla do roku 2000 nacházet nějaká parní mašina, nevíte někdo něco co to bylo? Dík za info |
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6505 Registrován: 1-2007
| Odesláno Sobota, 06. prosince 2014 - 16:47:11 |
|
Od poloviny třicátých let min. stol. existovaly velké plány k rozšíření civilního provozu na místním letišti. Mělo tam vzniknout dokonce i letištní nádraží. Letištní nádraží v Českých Budějovicích Úsporná komise vyškrtla náklad na stavbu nádraží na českobudějovickém letišti ze státního rozpočtu, resp. z rozpočtu misterstva veřejných prací na rok 1938. Z tohoto důvodu stavba nádraží v letošním roce odpadá. Ministerstvo veřejných prací ujistilo starostu města, že příslušnou položku zařadí opět do rozpočtu na rok 1939. Technický jih 1938 č. 2, str. 16 Bouřlivé události příštích let tento záměr překazily.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
1510015
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1823 Registrován: 1-2010
| Odesláno Sobota, 06. prosince 2014 - 18:36:08 |
|
|
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6506 Registrován: 1-2007
| Odesláno Neděle, 07. prosince 2014 - 22:44:58 |
|
V těchto dnech šla k zemi i poslední památka na budějckou plynárnu - původní administrativní budova, kterou vidíme na snímku. Ani výhybka U1 do bývalých Uhelných skladů už neexistuje. Vlečku, která kupodivu zůstala, protíná v těchto místech Zanádražka.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
Paveldacicky
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3769 Registrován: 5-2007
| Odesláno Neděle, 07. prosince 2014 - 23:20:48 |
|
Fakt?To se mi ai nechce věřit.Myslim,že vlečka do US jen tak nepadne,protože proč by tam zachovali přejezd? Pozn.není tam na vlečce první Přejezdník v Budějcích? |
Turista_762
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1647 Registrován: 4-2011
| Odesláno Pondělí, 08. prosince 2014 - 10:41:53 |
|
Od nádraží jsem to nezkoumal, ale v areálu US u brány je. |
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6507 Registrován: 1-2007
| Odesláno Pondělí, 08. prosince 2014 - 21:17:05 |
|
Jasně, vlečka do původní továrny na impregnaci dřeva, nebo bývalých Uhelných skladů, dnes Palstavu zůstala kupodivu zachována, i když je na ní provoz velmi velmi slabý. Trochu k zaniklé plynárně. Budějcká plynárna zahájila provoz 6. října 1868 a v té době byla také otevřena z nádraží její vlečná dráha, kterou začali stavět 15. září 1868 v podstatě ihned po otevření tratě do Plzně na náklady obce budějovické (6000 zl). Vlečka měla jedno prvenství - byla první vlečkou u Dráhy cís. Františka Josefa I. Dobové lákání zákazníků. Návěští. Poněvadž zdejší plynárna činnost svou počala, vybízí městská rada ctěné občanstvo budějovické, jakož i všecky, již by místnosti své plynem osvětliti chtěli, k hojnému účastenství. Výlohy za připravení a zařízení potřeb plynových nejsou značné a neopakují se. 1000 stop kostkových plynu poskytne plynárna za 4 zl. 50 kr., cenu to jisté levnou. Jeden plamen, trávící za hodinu 5 kostkových stop a světlosti 10 svíčkám stearinovým jichž 8 vejde na libru se rovnající, stojí 2 zl. Dále se připomíná, že na konci každého měsíce dostaví se osoba z plynárny ke každému z pánů, kteří plynem osvětlujou, vyměří spotřebu plynu a druhý den na to vybere plat, načež dá kvitanci a peníze odvedou se správě plynárny. Jest žádoucno, aby bylo hojné účastenství, by pak i ceny se později snížiti mohly. Výlohy za režii zůstávají stejné, jestli se 6 neb 7 milionů kostkových stop plynu vyrábí; jen spotřeba uhlí jest o několik centů větší. Z městské rady budějovické dne 12. října 1868. K. Kail Plynárna byla několikrát rozšířena a např. v roce 1967 vyráběla ročně přibližně 13 mil. kubíků svítiplynu, mnozí jistě pamatují její obrovské plynojemy, ale výroba nestačila. V roce 1970 byly Budějce připojeny na dálkový plynovod, výroba svítiplynu byla zastavena a začala postupná demolice zařízení. Koncem 80. let se přecházelo od svítiplynu na zemní plyn, to už pod hlavičkou Západočeských plynáren. 1. 1. 1994 vznikla společnost Jihočeská plynárenská, a. s., v té době se tam mj. stáčely cisterny s propan butanem, pak docházelo k dalším majetkovým přesunům, až vše přešlo pod EON, který areál plynáren opustil. Dnešní stav je takový, že na pozemku bývalé plynárny stojí téměř nová administrativní budova, která nemá s plynem už nic společného a dosud existuje malá část původní plynárenské vlečky (nejspíš už dávno bez úředního povolení) a kdoví, kdy se po ní jelo naposledy. Proč také? Poslední památka na plynárnu - stará administrativní budova šla k zemi před pár dny. Plynaři EONu sídlí v Budějcích u staďáku...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
Čínskej Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1035 Registrován: 3-2012
| Odesláno Pondělí, 08. prosince 2014 - 22:05:12 |
|
Pozn.není tam na vlečce první Přejezdník v Budějcích? Neni. Prejezdniky jsou na vlecce na Rudolfov... |
Pépa_rákos
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13922 Registrován: 1-2006
| Odesláno Středa, 10. prosince 2014 - 16:05:35 |
|
|
Tkan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2613 Registrován: 1-2005
| Odesláno Středa, 10. prosince 2014 - 18:18:18 |
|
Horká novinka z Budvar arény, vzhledem k velkému zájmu o zápas 1.ligy v Jihlavě 3.1. 2015 bude namísto více než sedmi busů vypraven speciální Motor Train, ČB - Jihlava a zpět, takže větrání kopřiv hned po Novém roce. Pépa: To musela být nějaká mimořádka, ten Taur měl lítat úplně někde jinde, jo stane se i v AT.
|
Mlčet a sloužit Neregistrovaný host Odeslán z: 92.62.226.10
| Odesláno Středa, 10. prosince 2014 - 21:41:23 |
|
Tkan: Ale ne! Takové nejihočeské... Bezprecedentní nedodržení "levnějšího autobusového konceptu"! To by chtělo teplý bonz dědku "poznamenanému vyznamenanému" Žemlounovi |
Lukyy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2864 Registrován: 12-2007
| Odesláno Středa, 10. prosince 2014 - 22:09:17 |
|
Tkan: Tak to sem na to zvědav. Taky jedu, ale z JH, tak snad mi tam zastaví
|
Pépa_rákos
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13924 Registrován: 1-2006
| Odesláno Středa, 10. prosince 2014 - 23:27:52 |
|
No a odpolední Os 3889 - ČB .... a Os 2167 - 650 004 ¨
|
Tkan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2614 Registrován: 1-2005
| Odesláno Čtvrtek, 11. prosince 2014 - 01:06:29 |
|
Jeden z důvodů je prý i nemožnost parkování více než sedmi busů před Horáckým stadionem.
|
Martin_zlivský
Administrátor
Číslo příspěvku: 70575 Registrován: 4-2003
| Odesláno Čtvrtek, 11. prosince 2014 - 11:43:54 |
|
Jak je vidět, Vysočina si s Budějcema může ve vymýšlení důvodů, proč něco nejde, podat ruce. Tady to aspoň vedlo k něčemu snad smysluplnému.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! |
|
Tkan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2615 Registrován: 1-2005
| Odesláno Čtvrtek, 11. prosince 2014 - 12:23:39 |
|
Lukyy: Tak to sem na to zvědav. Taky jedu, ale z JH, tak snad mi tam zastaví Zde najdeš více
|
Lukyy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2871 Registrován: 12-2007
| Odesláno Čtvrtek, 11. prosince 2014 - 12:41:11 |
|
Tkan: Jo díky, podrobnosti už vím
|
honza.piano Neregistrovaný host Odeslán z: 188.120.217.13
| Odesláno Čtvrtek, 11. prosince 2014 - 15:52:57 |
|
Pépa_rákos: Pěkný fotky ... Jinak nebyl jsi jediný, po tobě přišlo ještě asi 5 lidí si ho taky blejsknout |
Paveldacicky
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3778 Registrován: 5-2007
| Odesláno Pátek, 12. prosince 2014 - 17:01:39 |
|
Dnešní závoz do uhelných skladů v Pětidomí: |
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6511 Registrován: 1-2007
| Odesláno Pátek, 12. prosince 2014 - 18:41:46 |
|
Pavle, tak to´s měl docela kliku. Někdy v létě, (nebo už loni?) se vlečka jevila tak, že nebyla snad půl roku projetá. Že by se situace zlepšovala?
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
Paveldacicky
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3780 Registrován: 5-2007
| Odesláno Pátek, 12. prosince 2014 - 20:44:56 |
|
Honzo,vlakvůdce od Carga mi pověděl,že na vlečku do sladů jednou tejdně.S uhlím,ale i se stavebním materiálem.Takže provoz tam myslím jen tak nezanikne. |
AUTOsro
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 70 Registrován: 4-2013
| Odesláno Sobota, 13. prosince 2014 - 17:05:15 |
|
Paveldacicky: Když jsem se byl podívat před pár týdny na Zanádražku, tak mě zaujalo, že na přejezdu bliká bílé světlo, ale na druhém přejezdu na již provozovaném úseku nebliká nic, takže správně by to mělo brzdit dopravu na 30 km/h, steně jako Ferona. Netušíte někdo, jestli tam bílé blikající světlo zůstane i po zprovoznění, nebo to bylo jen v rámci testování nebo tak něco? NĚCO k vlečce do Mydlovar. |
Vagonet Neregistrovaný host Odeslán z: 213.191.98.27
| Odesláno Neděle, 14. prosince 2014 - 11:50:27 |
|
BmbČ: Děkuji převelice. Klobouk dolů, že jste si patrně při rozšiřování obzorů ohledně málo známé věci vzpomněl na téměř dva roky starý příspěvěk. |
1510015
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1853 Registrován: 1-2010
| Odesláno Neděle, 14. prosince 2014 - 12:01:28 |
|
Včera na severce do třetice http://youtu.be/MwPdouaa5Lg OT: Jinak včera nejen v ČB otřesná dopravní situace, kvůli Krampusům v Kaplici se to ucpalo úplně celý, na E55 asi 20km kolona..
|
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6512 Registrován: 1-2007
| Odesláno Neděle, 14. prosince 2014 - 15:12:52 |
|
Vagonet: NMTZČ. Takového pamatováka nemám. Protože mne to samotého zajímá, tak jsem si Váš dotaz uložil. Ještě zbývají ty mostky na "staré" plzeňské.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
AUTOsro
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 71 Registrován: 4-2013
| Odesláno Neděle, 14. prosince 2014 - 16:58:38 |
|
BmbČ: To o tom letišti je zajímavé, nevíte o tom nádraží na letišti něco více? Jednalo se jenom o nádraží, nebo byla v plánu i nová trať? Když se tak koukám do mapy, tak mi přijde, že bylo v plánu nějaké prodloužení vlečky do papíren. |
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6513 Registrován: 1-2007
| Odesláno Neděle, 14. prosince 2014 - 20:26:12 |
|
AUTOsro: O zamýšleném nádraží na letišti vím jen to, že byly zpracovány plány na jeho výstavbu, které by mohly být uloženy v budějckém archivu. Bylo by zajímavé k tomuto zjistit něco bližšího. V roce 1947 byla zavedena letecká linka z Prahy do Budějc přičemž v období od července do poč. října byla letadla ČSA na této lince využita na cca 45%, potřeba byla alespoň 60%. A co je zajímavé, cena letenky byla oběma směry jen o 3% vyšší, než cena jízdného ve 2. třídě rychlíku.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
Pépa_rákos
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13942 Registrován: 1-2006
| Odesláno Pondělí, 15. prosince 2014 - 22:26:03 |
|
218 028 Mn ČB -vlečka BUDVAR
|
AUTOsro
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 72 Registrován: 4-2013
| Odesláno Středa, 17. prosince 2014 - 00:42:26 |
|
Nevíte někdo, kde se berou vagony na R 658/Os 8258? Nepodařilo se mi najít nic, co by končilo ve Veselí a mělo řazeno Bbdgmee. To přetahují naprázdno z ČB? |
Martin_zlivský
Administrátor
Číslo příspěvku: 70595 Registrován: 4-2003
| Odesláno Středa, 17. prosince 2014 - 02:14:12 |
|
Přijedou tam na R 659/Os 8259. Prosté... A rychlíková četa se tam prohodí za pomoci Reginy, která to točí z Budějc do Veselí (jede z Prahy se zbytky cestujících, co mají náladu takovou anabázi absolvovat). Ale to stejně nebude trvat dlouho, brzy se na tak domrvený spojení lidi vyserou, kraj to jednoduše vyhodnotí (to by bylo, aby se nepodařilo cestující vyhnat!) a nebude jezdit vůbec nic, případně se vymyslí něco jako ráno, kdy jedou z Budějc do Tábora vlaky ve 4 a pak hned v 5, ale bez návaznosti na Prahu (a pak jsou přes den na trati mnohahodinový díry) a úplně se to zruší o něco později.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! |
|
Luboš_3.21 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 169 Registrován: 4-2014
| Odesláno Středa, 17. prosince 2014 - 10:45:35 |
|
Martin Zlivský - obdobná situace a stejné myšlení panuje i v Plzeňském kraji |
Martin_zlivský
Administrátor
Číslo příspěvku: 70598 Registrován: 4-2003
| Odesláno Středa, 17. prosince 2014 - 13:56:35 |
|
Minimálně na dálku mi to přijde naprosto nesrovnatelné. Jinak 3. ledna do Jihlavy města na hokej by měla nakonec vyrazit souprava ve složení 242+ 4×Bdmteeo294 (127, 126, 125, 124)+Bmto 292 (123)+3 ×Bdt 280(???). Víc už se to posílit nedá kvůli nástupištím. Z Budějc 12:20, z Jihlavy 21:30 s příjezdem do Budějc před půlnocí. Tak doufám, že fotiči budou ve střehu.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! |
|
Honza_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 43 Registrován: 11-2005
| Odesláno Středa, 17. prosince 2014 - 16:37:04 |
|
Martin Zlivský: Já jsem tím nočním z Prahy jezdil dost, a obsazenost se během let postupně snižovala, a nakonec, z pětivozové soupravy nás vystoupilo v ČB třeba 5, nebo i míň ... Asi lidi už nikam nejezdí ... Takže se té Regionově z Veselí vůbec nedivím, i když to bude teda vopruz ... A doufám že to aspoň nějak zachovají, protože když člověk cestuje někam dál, a přijede/přiletí do Prahy večer, tak pak už by nebyla vůbec žádná šance se dostat domu do ČB :-( Jooo, kde jsou ty časy, když jezdil ještě "půlnoční expres" z Prahy v 0:21 ... |
Martin_zlivský
Administrátor
Číslo příspěvku: 70599 Registrován: 4-2003
| Odesláno Středa, 17. prosince 2014 - 16:46:16 |
|
Jezdíval jsem s ním docela často, za Veselím to bylo obvykle slabší, často opravdu jen 5 - 10 cestujících. Byly ale dny v týdnu, kdy to bylo výrazně lepší a jelo lidí, že autobus NAD sotva stačil (a nemyslím teď venkovní zápasy Motoru a jiné nárazovky... ). Podobně u ranního z Budějc nebylo výjimkou, aby v soupravě sedělo 5 - 10 cestujících, ale v pondělky to po 20 nešlo a např. v soboty (kdy teď pojede úplný hovno) se vozilo i k 50 kouskům. Ale nemá se cenu ročilovat v kraji, který s klidem bez náhrady ruší vlaky obsazené i více jak stovkou cestujících pod záminkou slabé obsazenosti. Tohle spojení využiju minimálně a stejně si nechám ve Veselí auto, protože na osobák všude zastavující se můžu vyfláknout (=budu doma o nějakou půlhodinu dříve).
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! |
|
Martin_zlivský
Administrátor
Číslo příspěvku: 70600 Registrován: 4-2003
| Odesláno Středa, 17. prosince 2014 - 16:49:43 |
|
A protože se blíží večer, měl bych tu zase jednu pohádku z bulharské dopravní kaceláře. Tak se děti posaďte a čtěte. Každý pracovní den v devět hodin dopoledne je v centru Bulhárie velký provoz - do stanice přijíždí celé dva vlaky, rychlík z hlavního města a osobák z oblasti rybníků, a třetí vlak pak do hlavního města odjíždí. A co se dneska nestalo? Oba vjíždějící vlaky přijely dle nakonec zadaných údajů nastejno, v 8:59 (osobák s 5 minutami zpoždění, rychlík s 3minutovým náskokem), a to i přesto, že osobák jel až ke čtvrtému nástupišti, zatímco rychlík blíže k budově. Zlí jazykové říkají, že těsně po příjezdu šlo v drážních informačních systémech vidět automaticky zadaný údaj, že osobní vlak přijel až o 2 minuty později, v 9:01 se 7 minutami zpoždění, protože musel zůstat stát před stanicí, aby nezbrzdil rychlík jedoucí s náskokem, a až posléze se tento čas změnil na údaj o 2 minuty dřívější. My však víme, že pohádky musí vždy dopadnout dobře, takže se nic takového škaredého a nečestného nedělo a došlo pouze k obvyklému přemístění vlaků v čase a prostoru, tak jako už mnohokráte předtím. Za vyšší zpoždění odjíždějícího rychlíku i dalších dvou rychlíků, co tento potkal cestou, tak mohou pouze zlotřilí cestující, kteří se při přestupu loudali a odjezd tak nadměrně zdržovali. Pohádky je konec a jestli nezemřeli, jsou tam dodnes.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! |
|
svatý_Petr
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 29 Registrován: 4-2014
| Odesláno Středa, 17. prosince 2014 - 18:09:08 |
|
Spíš bych řekl: Jestli neumřeli nebo nebyli vystřídáni, slouží dodnes |
AUTOsro
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 73 Registrován: 4-2013
| Odesláno Středa, 17. prosince 2014 - 23:00:09 |
|
MZ: Díky za info. Takže tam jede z ČB pokaždé regína, ve které se veze jenom četa? |
Martin_zlivský
Administrátor
Číslo příspěvku: 70604 Registrován: 4-2003
| Odesláno Čtvrtek, 18. prosince 2014 - 09:35:23 |
|
To bych si nedovolil tvrdit. Ale dovolím si předvídat, že tam moc lidí nebude a divil bych se víceciferným číslům. Navíc na Os 8200 po čtvrtej ráno z Budějc jede kalsika, ne Regína. Ta jede na přípoji k poslednímu R z Prahy.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! |
|
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6516 Registrován: 1-2007
| Odesláno Čtvrtek, 18. prosince 2014 - 21:43:00 |
|
Výhybka na vlečku bývalé známé pily Vráto u CB. Na místě pily má příští rok vyrůst obrovská hala podniku EGE. Obnoví provoz na vlečce, nebo bude vytrhána? Foto z roku 2013
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
BmbČ Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6517 Registrován: 1-2007
| Odesláno Čtvrtek, 18. prosince 2014 - 22:49:45 |
|
A ještě trocha historie o protipovodňových opatřeních z dnes již nenexistující staré tratě na Plzeň v úseku od dnešní Pražské třídy, kde dříve stála staroměstská zastávka, po bývalou chemickou továrnu, která existovala do 30. let min. stol. v prostoru dnešního sídliště Vltava. S tratí do Plzně byla spojena vlečkou. Jedná se o inundační území řeky Vltavy, které projektanti dráhy z Budějc do Plzně otevřené 1. září 1868 podcenili. V nově postavené plzeňské trati byly v inundačním území postaveny tyto mosty: Vltavu u Voříškova dvora překračoval dřevěný most 50 sáhů dlouhý, vzhledem k pilířům ve skutečnosti dlouhý pouze 41 sáhů (cca 80 m). Druhý propustek zřízen u Voříškova dvora, který sloužil jako podjezd polní a soukromé cesty. Byl cca 5 m dlouhý, ocelový. Další byl most mezi loukou J. Bitzana a K. Čermáka jehož délka byla cca 20 m. Tento most byl dřevěný. Poslední propustek cca 1 m dlouhý se nacházel u bývalé staroměstské zastávky, která v té době ještě neexistovala. Tento stav trval až do roku 1876, kdy 18. února přišla ledová dřenice a velká voda. Dosavadní mosty na nově postavené plzeňské trati naprosto nestačily. Voda se přelévala přes trať, která vedla po náspu zhruba 1 m vysokém počínaje od Kněžskodvorské cesty směrem k Voříškovu dvoru, v délce asi 150 metrů a způsobila značné škody. Železniční násep spolu s nedostatečnou průtočností mostů působil jako přehradní hráz zadržující značné množství vody rozlévající se po Budějcích. Po této povodni a po četných stížnostech obyvatel Pražského předměstí, které zastupoval JUDr A. Zátka, přistoupilo ředitelství KFJB k realizaci protipovodňových úprav. Současný násep byl zvýšen na úroveň zhruba dvou metrů, dřevěný most přes Vltavu v délce 80 metrů byl nahrazen ocelovým, most sloužící jako podjezd u Voříškova dvora byl rozšířen z 5 m na 10 m. Rovněž byl zaměněn a rozšířen dřevěný most mezi loukou J. Bitzana a K. Čermáka mostem ocelovým v délce 40 metrů místo 20 metrů. Poslední metrový propustek u staroměstské zastávky byl rozšířen na 5 m. Tento stav mostů přetrval do 3. září 1888, kdy přišla další masivní povodeň při které došlo k protržení zvýšeného náspu trati u Voříškova dvora, ve kterém se tehdy utopilo 50 kusů dobytka. V místě protrženého náspu bylo postaveno desetimetrové dřevěné mostní provizorium. Úpravy mostů dokončené v roce 1879 této povodni bohužel nestačily… Než mohlo být mostní provizorium nahrazeno definitivním mostem, přišla ve dnech 2. – 5 září 1890 další mohutná povodeň, která byla ještě větší, než povodeň v roce 1888. Mostní provizorium odnesl mohutný proud řeky, stejně i další část náspu. Po této povodni přistoupilo plzeňské ředitelství státních drah k následujícím úpravám: 1. Místo vodou odneseného 10 m provizoria byl postaven 40 metrový ocelový most, který sloužil jako podjezd polní cesty Voříškova dvora. 2. Původní 80 metrový most přes Vltavu byl na levém břehu rozšířen o další mostní pole v délce 60 metrů. 3. Dosavadní pětimetrový most u staroměstské zastávky byl nahrazen mostem desetimetrovým. Provedenými protipovodňovými úpravami v roce 1890 skončilo pro Budějce období nebezpečných povodní, neboť bylo docíleno stejných odtokových poměrů jako před stavbou tratě na Plzeň a nastalo další období, tzv. „zlepšovací“, ve kterém byly zahájeny regulační práce v korytech řek Vltavy a hlavně Malše, které trvaly další desítky let. Pro přehlednost jsem pořídil náčrtek zobrazující situaci zhruba od km 215.4 po km 217.0. Na druhém snímku je známé foto protrženého náspu u Voříškova dvora. Vpravo jsou patrny zbytky dřevěného provizorního mostu.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
Luboš_3.21 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 173 Registrován: 4-2014
| Odesláno Pátek, 19. prosince 2014 - 10:24:19 |
|
BMBČ - spíš typuji, že vlečku ten nový podnik využívat vůbec nebude a dojde na její likvidaci. V dnešní době frčí levná kamionová přeprava. |
Louis_de_mydlaque
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2007 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pátek, 19. prosince 2014 - 10:56:07 |
|
BmbČ: Ona KFJB na mostech obecně dost šetřila. Dobrým příkladem je, že kde to šlo, dali při stavbě dřevěná provizoria a teprve během 70. let je měnili za ocelové konstrukce. Největší mostní provizorium vzniklo přes Dunaj u Tullnu, kde to v 1. pol. 70. let složitě přestavovali na ocelový most.
Viribus unitis ICQ: 338-873-999 |
|