3. tabuľka mala byť táto :

Johny11 1727: Ale no tak... Kde byla v roce 1929 BR 52 a kde naše poválečné konstrukce? Jestli to potřebuješ po lopatě, tak jsem tím nechtěl říct nic jiného než to, že když už tomu nebránila konstrukce lokomotiv a/nebo tendrů, tak tomu bránila mírně řečeno nedůvěra vůči svršku. Vždyť jak dlouho ve srovnání se sousedními správami trvalo, než se tady prosadily sunuté osobní soupravy s řídícími vozy v čele? A hlavně - proč tak dlouho ta nechuť přetrvávala?

Zrejme to obmedzenie rýchlosti pri jazde " uhlím napred " súviselo aj s konštrukciou podvozkov, tender 935.2 obmedzenie mal, ale už 935.0 nemal. A aj o to či sa jednalo o tendrovku, alebo privesený tender.

Video 434.2186 pod Vyšehradem a na Pražském Semmeringu.

Já nevím, ale není tom předpise ŽSR u řady 498.0 ta padesátka po tendru nedopatřením zapomenuta ? Nedovedu si představit, že by lokomotiva s otevřenou budkou vzadu to po tendru mastila 120...

Určitě je zapomenuta, protože například 475.1 tu padesátku má.

hank- tak trochu folklór že? 25-let reálného kapitalismu a v Převýšově pražce které v sobě neudrží ani ten hřebík coby svůj rodný list.

VENDA 106: Ano, taky jsem nedávno na jedné nejmenované pravidelně provozované lokálce viděl v traťové koleji (!!!) kolejnici s hlavou sjetou daleko pod normu, která na stojině hrdě nesla značku Prager Eisenindustrie Gesellchaft a letopočet 1914...

Nechci se zastávat SŽDC, podobně jako jiné státní podniky slouží často jako převodová páka peněz vyždímaných z daní občanstva do soukromých kapes, ale uvědom si prosím, že to, čemu se dnes říká dopravní cesta, žilo z podstaty nejen těch 40 let v letech 1948 - 89, ale v určitém smyslu možná už od roku 1938 a leckde už od dob císařpána... Dohnat tenhle dluh nebylo možné ani za 25 let, nota bene v situaci, kdy v náhledu na veřejnou dopravu nejsou ti, kterým by měla sloužit, tj. veřejnost, ani zdaleka jednotní, natož aby byli schopni prosadit své zájmy do politického rozhodování.

Na dalekosáhlé úvahy, proč tomu tak bylo/je, tu ovšem zdaleka není místo, nehledě k tomu, že už jsem daleko OT...

Dobrý den.
Věděl by, prosím, někdo, jaké výrobní číslo kotle měl z výroby stroj 50 1909 pro Německou říšskou dráhu? Stroj byl vyroben v roce 1942 v ČMS pod výrobním číslem 2.145. Pokud by byly na stroje v řadě výrobních čísel dosazovány kotle rovněž v řadě čísel za sebou, příslušel by mu kotel v. č. 16.430. V duplikátu provozní knihy se ale hovoří o čísle 16.431. Došlo tam tedy k nějakému prohození? Děkuji za odpověď.

hank, Nováček a ostatní:
Známé přehledy lokomotivních a tendrových údajů vydané pod označením V 101 v letech 1928, 1938 a 1965 neuvádějí konstrukční rychlost tendrů, uvádějí pouze jejich příslušnost k jednotlivým lokomotivním řadám a další technické parametry, rychlost však ne.
Předpis Deutsche Reichsbahn 939 a D z let 1939-41 (rok platnosti není uveden) pojednávající o lokomotivách získaných se sudetským územím o omezení rychlosti při jízdě v obráceném postavení nepojednává. Hlavní účelem jeho vydání byly pravděpodobně zátěžové tabulky jednotlivých řad. Samotnou kapitolou je řada 354.1, kde je uvedena rychlost 80 km/h s poznámkou, že při jízdě dopředu 90 km/h. Tedy obráceně než jsme z našich dokumentů zvyklí.
Předpis D 102-1-č Dodatek k dopravním a návěstním předpisům z roku 1949 omezení rychlosti při jízdě "uhlím napřed" (jak říkal Vlasta Burián ve filmu "Ostře sledované vlaky"), žádné omezení neuvádí. Je možné, že byla záležitost ošetřena jiným předpisem. Předpis D12 - Doplněk k PTPŽ z roku 1961 uvádí u všech lokomotiv (s konstr. rychlostí nad 50 km/h) kromě řad 555.0, 555.1 a 3 omezení rychlosti právě na 50 km/hod. Pokud vím od svých předchůdců, tyto tři řady neměly omezení rychlosti na 50 km/h z důvodů konstrukčního uspořádání spojení lokomotivy a tendru. Tento "hendikep" není uváděn ani v jejich technickém popisu vydaným DR.
Dnes po mnoha letech, po mnoha změnách předpisů ČSD D 12, D 2/1 a jiných předpisů je to záležitost nepřehledná. Pokud někde narazíte na původní popis tendru, ve kterém je uvedena konstrukční rychlost, tak je to vzácnost. Typové výkresy a přejímací zápisy nových tedrů, myslim tím např. k řadám 387.0, 498.0, 534.0 a 03 uvádějí parametry obsahu vody, uhlí, hmotnost apod., ale rychlost nenajdete. Samotnému je mě divné, jak to dělali naši předchůdci, když rychlíkový stroj s čtyřápravovým tendrem dostal náhle třínápravový tendr např. z důvodů otočení na točně ve vratné stanici. Zda se nějakým opatřením snížila rychlost tohoto stroje nebo ne. TPJ/TBZ nebyla určitě provedena. Prostě tendry je kapitolka sama pro sebe. Důkazem je tendr 935.2 k 556.0, kde bylo mnoho let po vyrobení vydán přikáz, že při jízdě prázdného tendru do/z opravy musí být naplněn vodou. Důvodem k vydání opatření byl třínápravový podvozek a jeho jízdní vlastnosti a s tím spojené několikateré vykolejení. Nedomnívám se, že moje informace je vyčerpávající.

Zrejme to opatrenie bolo vydané prostredníctvom nejakého dodatočného úradného výnosu, už koncom prevádzky parnej trakcie. Niekedy začiatkom 80. rokov som zažil pár krát 556.0 v pravidelnej prevádzke u Rep Mn Štúrovo - N. Zámky - Komárno - D. Streda . Pravda, to boli sezónne vlaky, a pritom aj tak mali stanovenú rýchlosť 50 obidvomi smermi.

S Ušatou (464.102) na Den železnice do Trutnova: http://www.youtube.com/watch?v=gHaSpLco7gg

V minulosti bylo zde zveřejněno. Někdy v letech 1972/74, kdy již 491.1 nepřicházely v úvahu.

Vyhlídková jízda na Pražský Semmering 20.9.2014 - Pražský Den železnice 2014 - parní lokomotiva 434.2186 Čtyřkolák

http://youtu.be/Fpb4EEFuv_8

Takže drobná oprava, včera večer jsem to psal z hlavy. Je to v Předpise pro službu dopravní XIX z roku 1929, článek 104 O rychlosti jízdy, odstavec 4, písmeno a) "... jede první stroj přivěšeným tendrem napřed, nesmí rychlost býti větší než 45 km za hodinu..." Platí to i pro Lv jízdy.
Pro sunuté vlaky je v dalším písmeni uvedena nejvyšší rychlost 25 km/h.

Hank: popíráte sám sebe, když plivete na údržbu za "socíku" a pak uvádíte, že to je leckde dědictví po císaři pánu. Ona takováto generální tvrzení jsou na dvě věci...
Jiná věc je letitá nechuť k řídicím vozům a sunutým vlakům. Upřímně řečeno, na otázku proč ne, jsem asi před 30 lety dostal odpověď podle §1 - nikdy se to tak nedělalo. bylo to v souvislosti s dopravou mezi Špičákem a Železnou Rudou město... Němci jezdili do B. Eisensteinu s mašinou vloženou mezi dva vozy, takže vlastně sunuli pořád.

hank:
Můžete uvést název platné normy pro určení sjeté kolejice?

čtenář: omezení rychlosti při jízdě "uhlím napřed" (jak říkal Vlasta Burián ve filmu "Ostře sledované vlaky")

to určitě neříkal...

No tak "Přednosta stanice".

čtenář Někdy v letech 1972/74, kdy již 491.1 nepřicházely v úvahu.

Bylo by foto takovéto lokomotivy?

To je překlep 498.1.

ad mkcomp
Docela hezké záběry už sem se selek že na nás každé kašle.... škoda jen toho záběru v 3min kdy tě víc fascinoval postrk a mašině zrovna sychrák chytil vodu... To mě až mrzí že to není vidět....

atoris: Určitý vliv na vykolejování tendrů 935.2 mohl mít i technický stav jejich pojezdů. Ony se ty dílenské opravy po roce 1970 zaměřovaly spíš na lokomotivu, tendry se omezovaly, hlavně jejich skříně. Dnes je to vidět na muzeálních strojích. Stačí se u některých podívat na vahadla.

ad Baja: Díky. Býval bych se záběrem pokračoval, ale tam už stáli jiné početné "štáby" šotoušů :-)

Topič : správne , to malo byť Přednosta stanice !

U čtyřkoláků by tendr těch deset kiláků navíc neustál? Jaké chodové vlastnosti má 516.0 v čele vlaku při padesátce?

Johny11:
Stejný text je uveden v dopravním předpise ČSD D2, platným od 22. května 1955. V části XIV Základní rychlosti vlaků je v § 507. Základní rychlosti, které nesmějí být překročeny, jsou:
h) u vlaků, u nichž vedoucí lokomotiva jede přivěšeným tendrem dopředu, není-li pro některé řady lokomotiv stanovena Doplňkem rychlost větší................50 km /h.

Poslední omezení provozu tendrů vyšlo asi v lednu 1973, kdy MD vydalo pod č.j. 6 091-73-12 z 20. ledna 1973 opatření při přepravě lokomotiv ř. 556.0 po dílenské opravě.
Obsahovalo:
- tendry smějí být po dílenské opravě přepravovány s vyzbrojeným tendrem,
- v zimním období, kdy je nebezpečí zamrznutí vody v tendru, nutno přepravovat lokomotivu v teplém stavu,
-výjimku tvoří lok. do Východní dráhy. Mohou být přepravovány s prázdným tendrem avšak komínem vpřed.

Když v Olomócu slaví:

S Ušatou, pozn. proč ten postrk do něj tak buší, když vlaková to potřebuje pořádně otevřít a vyložit, aby to neřvalo. Když už topič tam tý Ostravy zbytečně naházel. Nebo je to kulisa pro šotouše? Jsem ze staré školy a bouchnutí pojištováků byl skoro zločin. Tak promiňte.

k tendrům 935.2 z praxe,příčinou vykolejování těchto tendrů byl lom hl.listu pružnice a to převážně u dvojkolí uložené v pevném rámu. Původně se při prasklém listu, pružnice vyměnila ve výtopně utáhla na stejný počet závitů a bylo hotovo. Později přišlo nařízení - při výměně pružnice na tendru jakékoliv bylo nutno tendr zvážit, přeprava na váhu jako Lv, rychlost 50. My jsme s tím jezdili do Plzně.

frako: Ta Ušatá má takovýho topiče. Von je malej a rád si hraje s lopatičkou .
Na Rendésu ta potvora nedala nikomu spát , páč zychráky řvaly celou noc !!

zapomněl jsem - tendr při vážení musel být plně nazbrojený.

franko
Nenaházel tam zbytečně moc ostravy ale poláka..., ten je ještě trošku ostřejší ale zase se tak toli nespíká vyhoří skoro do mrtě a je paradoksně levněší...
Ono dá se jezdit na teplotu a ne na tlak, na dobře přehřátou páru a ne na s velkým oběmem vlhkosti...
Ale pravdu má náčelník tak řvou sychráky on tam totiž topič nalevo nemá píštalu......

Velká chvíle konečně přichází. Princ se prosekal křovím a probudil Šípkovou Ruženku. První veřejná jízda tisovské parní zubačkyje tu cobydup.

Baja - Bajo, Tys snad požil ? Cos to vyplodil za češtinec ?

Noodle! Chicht - ještě si přečti příspěvek KarelF na nehodách...Asi vzduchem létalo THC.

Zdravím, mám dotaz: Byly někdy hrbouny 375.0 ve stavu výtopny v Plzni, nebo tam pravidelně zajížděly?

Našel jsem v archivu po dědovi jeho fotku právě před hrbounem. Jezdil v Plzni jako fíra od roku 1944 do konce 50. let (v Plzni dělal prokazatelně i zkoušky). Podle jeho zevnějšku to bude fotka těsně poválečná nebo starší. Číslo stroje na fotce vidět není.

No jediný co mně napadá to určit dle světel na dobu spíše válečnou....... více musí jiní :-)Ale pěknej obrázek do rodinného alba ......

Jedna z viditelných obrysových svítilen má ještě válečnou úpravu, clonku propouštějící pouze proužek světla. Tak jako to známe z bojových vozidel armády. Takže typuju válečné období.

http://hloubkari.cz/utoky/hledat.php?q=375.007&pole=cislo

Takže 375.0 do Plzně za války (možná i po ní) zajížděla, ale jestli byla ve stavu výtopny Plzeň....

Dobře, ta svítilna je na pohled evidentní.

Může ale znamenat:

- že to je za války
- že to je krátce po válce a ještě to nestihli sundat
- že to je někdy později a někdo s tím točil nějaký válečný film, tak se tam namontovala zpětně pro větší autenticitu.

Bratislava, 2024?

T4783363 957: Pokud je mi známo, tak hrbouni v Plzni nikdy ve stavu nebyli a myslím, že tam ani pravidelně nezajížděli. Mohli se tam však objevit v souvislosti se zkušebními jízdami po jejich opravách v plzeňských dílnách.

Jezdily tam (výtopna Vršovice-Nusle).

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)

Vyprávěl mi kamarád , který dělal v roce 1944 v depu Zdice (jako učedník) . Jak mazali na nádraží k pražskému rychlíku , na lokomotivu 375 0 dělat ucpávku kompresoru . Prý tenkrát jezdili jako strojvedoucí němci . M K

Baja - už mě těch mozkových neuronů, při mém věku, ubývá, potřeboval bych vysvětlit tu souvislost teplota-tlak-dobře přehřátá pára. Pokud vím, byl tlak, jelo se dobře, při menším tlaku hůř a jak to kleslo pod 15, tak mizerně. Mám na mysli 556.0 a těžké náklady. Na těchto parádách s postrkem to jde i s 10ti.

Kuřil_p 2091: Děkuji.

Dobrý den, nevíte prosím někdo, jestli už dorazily na Oslavy 175 let železnic do Břeclavi "Ferdinandka" 314.303, "Kremák" 534.0432 a "Věžák" M 120.417 nebo se teprve uskuteční jejich návoz ? Předem díky moc za informace.

Také mám jedno nevíte - Nevíte, co je naplánováno na poslední parní víkend v Lužné na říjen?

JNi : Tak jsem se díval na plán akcí muzea v Lužné a poslední parní víkend proběhne o víkendu 11. a 12.10.2014. Trasy : Praha Masarykovo nádr. - Lužná u R. a zpět : 477.043 s vozy Bam a BRam, Lužná u R. - Kolešovice a zpět : 534.0323 s vozy Bam

Dnes v 8h ráno profrčela 475.179 s brejlovce z Lípy přes Litoměřice. Nevítě někdo cíl cesty? Dík.

Drobná informace k jízdě Ušatý u Trutnova. Velice často pracovaly pojišťáky ale taky dělali na trati páru!? Například před stanicí Mladé Buky. Stejnou informaci mám i od kamaráda, který jel do Vrchlabí a zpět. Zřejmě nebylo všechno Ok. Proto i ten postrk.

rosta.k2 : Myslím, že do Břeclavi. Alespoň ten "Brejlovec" a nevím jestli 475.179 nepojede až na Slovensko. Má totiž v sobotu vést ze Slovenska do Břeclavi vlak. V Břeclavi se totiž o víkendu koná velká oslava 175 let železnic a mají odtud jezdit nostalgické vlaky na všechny směry.

Pro Milana Valentu:
Tak pánové 464.102 nikde páru nedělala, zase je pár pitomců chytrých jak rádio z Albánie.
Ten postrk nám byl přidělen kvůli tomu, že mašinka měla zátěž přes normu a navíc velká kola nejsou přímo ideální na adršpašskou lokálku. To že postrk do nás pral jak hluchej do vrat nechám bez komentáře. Mimochodem postrk byl pouze kvůli adršpašské lokálce. Takže zanechte debilních úvah o technickém stavu stroje, který je velmi spolehlivý. To, že občas odvětrají sychráky je bohužel dáno užitím paliva na které nebyl stroj stavěn, ergo raději nechám prásknout pojišťovací ventily, než aby mi ve výkonu letěl dírami do topeniště studený vzduch. Používané polské uhlí vyhoří do mrtě a je skoro bez popelu. Takže v zájmu zdraví mašinky je nutné míti vždy pokrytý celý rošt. Zavírat za jízdy vzduchové klapky se nevyplácí, neb se zase nechladí odspodu roštnice a mohly by se vytaviti, jak se již mnohým nejmenovaným stalo.
Jinak pro vaši informaci rejpálkové, ta naše mašinka upalovala do kopců bez postrků lépe než kdejaký brejlovec. Ona taky má něco

Video: 100 let Litovelských místních drah

https://www.youtube.com/watch?v=-XwlEpHkaXI

...nevíte prosím někdo, jestli už dorazily na oslavy 175 let železnic do Břeclavi...

Dnes odpoledne cca 16:30 jsem je spolu s 423.009 (asi) ještě zahlédl nachystané v Olomouci.

Nevítě někdo cíl cesty?

Dnes kolem sedmé večer jako vl. 11053 z Libně ....do HB zatím .. se zastáfkou ve Velimi,kde se ke konvoji připojí VÚŽ loko z okruhu ...

Honza o: Díky. Byl tam i "Věžák" M 120.417 ?

Jiří Adamec: Dnes v 18:00 odjížděla z Olomouce souprava historických vozidel směr Přerov, táhla to nějaká Zamráča za ní historický Pielštik, Kremák nějaké historické osobní vozy, Ferdinadka a Věžák. Zahledl jsem to z okna jak jsem přišel na 18:00 do práce. Bohužel bez foto, bylo to moc narychlo.