Jenki: No vsak pisu "neco na zpusob". Dostali by jsme se pak k necemu, jako vozidla od salzgitterskeho Alstomu v Darmstadtu nebo Gere. Ale tak chytri jste jiste take a vic k tomu nenapisete. Kazdopadne gratuluji k prototypu.

Jenki: Bohužel pro Prahu o 9 let později...

Ps: To si říkám pořád, že 15T mohla mít nápravové podvozky. Teď je konečně vidět, že se to slučuje s otočností a 100% nízkopodlažností.

Jenki: Pokud vím, Němci si koupili tramvaje z Polska a v samotném Polsku uspěl Alstom (má/měl závod Konstal Chorzów) a Bombardier. Z domácích výrobců v Polsku pak dělá tramvaje ještě Solaris a Modertrans, dále se o to pokouší NEWAG a Protram.

Každopádně, dnes jde velká část vyrobených tramvají do nově budovaných provozů, ať už na Západě, nebo v Číně, a ty jsou téměř výhradně normálněrozchodné.

Z úzkorozchodných mohou být zajímavé Tallin, Bratislava, Łodź a Jevpatoria, zbytek je poměrně malý nebo ve velmi chudých oblastech (Kaliningrad, Lvov). Pokud by měl Inekon reálnou šanci získat zakázku v jednom z nich, stálo by to za tu práci.

Rzecpospolita : bohužel pro Prahu o 9 let později... co se dá dělat. Před 9 lety už to bylo v šuplíku, ale mělo to 50%np. Před 5 lety už to mělo v šuplíku 100% np, ale nikdo to nechtěl...

Všd : u drtivé většiny provozů s rozchodem 1000mm je další významný problém menší šířka skříně -> nutnost nového pevnostního výpočtu skeletu a souvisejících zkoušek.

Jenki: Tak hlavně vás o skoro dva roky předběhla Pesa s Twistem.

Pesa nepředběhla ani tak s Twistem, ale přízní loajáního zákazníka, který objedná všechno, co Pesa potřebuje jako referenční dodávku.

Jenki: A jak se k tomuto projektu staví DPO ? Zájem by byl?

Teď je konečně vidět, že se to slučuje s otočností a 100% nízkopodlažností. Za cenu hrbatosti podlahy o 15 cm mezi dveřma a kloubem, čili na spoustě míst nechodíte (a nestojíte) na rovnym, ale na šikmý rampě.

Jenki: To máte pravdu, ale konkrétně v případě těch polských to je minimálně 2400 mm, a tedy poměrně malý rozdíl oproti současným 2450 mm. V západní části Německa to je obvykle 2350 mm, v Jevpatorii a Tallinu si dovolím odhadnout, že to nebude méně, v Bratislavě a Liberci to je 2500 mm.

Bkp: A to je kdo, ten loajaální zákazník? Nevšiml jsem si, že by v Polsku někdo pořizoval výstavku, aby měla PESA referenční dodávky na všechno.
Všd: Proč myslíte, že Jevpatorija, která jen tak-tak dýchá, objedná něco takového? Myslíte, že jim přispěje báťuška Vovka na nákup zorvna z nenáviděné EU? To už spíše ten Lvov s Kaliningradem.
Máme i v západním Německu provozy s metrovým rozchodem a dvaapůlmetrovými vozy, konkrétně tam to metrové souprovozí kolem Mannheimu, že?

S4991023:
No, jistá fabrika těžko rozcházela, že se nemůže zúčastnit budapeštského tenderu, protože nemá referenci na obousměrná vozidla a podobný problém může být i jinde a hle, varšavský podnik, po té co doposud odebíral pouze jednosměrné vozy, najednou vypsal VŘ na vozy obousměrné, takže ona fabrika už podobnou referenci bude mít.
Třeba.

To byla ale pěkná lumpárna od varšavského DP, že si dovolil potřebovat obousměrné vozy na novou kuse ukončenou trať.

Jenki:
No úzke skrine má aj plno 1435 mm prevádzok vo "weste", takže mať spočítanú kastlu spočítať na 2,3 metra by nebolo na škodu tak či tak. Ale ako si písal, orientujete sa na trhy na východ od EÚ, takže to asi nie je ani moc nutné (aj keď Bratislavu často prirovnávajú k UA a podobne - a oprávnene! :-(). A aj vo "weste" sú metrové prevádzky s vozmi širokými 2,5 metra, len tie práve nepotrebujú 100% adhéziu a je otázne či by mali záujem o niečo tak sofistikované, keď ich zvršok spravidla "strávi" aj Variobahny a vozidlá pevnopodvozkové. Nuž, nebudem kafrať do politiky Inekonu, nepoznám situáciu na trhu tak dobre. Len škoda, ver mi že úzkorozchodnú verziu toho čo sa rodí v Číne by som videl v BA určite radšej než to čo má prísť. Každopádne prajem veľa úspechov s tým vozom, moc sa mi pozdáva! Len mal byť možno trošku skôr... A aj na metrový rozchod.

S4991023: Samozřejmě by Vladimir trval na tom, že se budou tramvaje vyrábět v Rusku. Ale zrovna s tím by Inekon neměl problémy, výrobní závod, pokud vím, žádný nevlastní. Vycházím z toho, že když bylo možné objednat na Krym velmi početnou sérii nových trolejbusů, bude to možné i v případě tramvají.

dopravopat: Kombinace 1000 mm rozchodu a 2500 mm či širších vozových skříní mne ze Západu napadá akorát ve Würzburgu. Mammheim nemám tušení, je to možné. Mj. je to právě širší průjezdný profil, co nutí stavět ostřejší oblouky.

(Příspěvek byl editován uživatelem všd.)

Ještě by mne zajímalo, jak je to s Crotram, zda má otočné podvozky (předpokládám, že ano) a zda nemá úplně šílené nápravové hmotnosti, vzhledem k pouze 3 podvozkům?

hrbatosti podlahy o 15 cm mezi dveřma a kloubem
Což rozhodně není případ 15T, že?

Bkp: A jaké legendy ještě máte (viz Trupman)?
Všd: Würzburg má vozy široké 2,4 m (GT-E a GT-N, jinak Düwagy byly 2,2 m a navíc s extra skosenými čumáky). Drobnou změnu na Krymu jste si nevšiml? Ty trolejbusy FAKT nefinancoval Putin. Crotram nemá otočné podvozky (jak by je taky vůz se zavěšenými články mohl mít?), má aktivní natáčení podvozků asi o 2,5 stupně. Ty široké skříně a ostré oblouky jste sebral kde???
dopravopat: Mňa by úplne uspokojilo Avenio, taká otočnosť podvozkov úplne stačí a či poháňa jeden motor jednu nápravu alebo jednu stranu podvozka, je úplne jedno.

S4991023:
Po mojej nedávnej návšteve Bremenu mi nejde do hlavy že tak skvelé vozy ako GT8N boli už pred dvadsiatimi rokmi a napriek tomu vznikalo plno iných vozidiel s oveľa hrošími jazdnými vlastnosťami. Avenio to napravilo, súhlasím, tiež by som ho rád videl, ale aj to čo tu nalinkoval Jenki považujem za lepšie než to čo má príjsť. A na rozdiel od Siemensu, cenovo by to mohlo podliezť Škodu, ak by Inekon mal metrovú verziu...

GT8N mali problém v tom, že boli príšerne komplikované a drahé.
Inak GT8N2 boli ešte o triedu lepšie ale kúpil ich len Mníchov a Norimberg.

(Příspěvek byl editován uživatelem S4991023.)

S4991023: Že se na Krymu změnil mateřský stát, vím. Ale právě ta změna může být motivací.

Širší skříně znamenají méně místa a tedy nutnost stavět ostřejší oblouky, když chcete mít ve stísněných ulicích dvoukolejnou trať.

U Crotramu jsem se špatně vyjádřil, podvozky se otáčí, ale nejsou otočné.

GTN jsou tedy pouze 2400 mm. Odhadoval jsem to na 2500, na wiki tento typ stránku nemá, každopádně, nezkosené čumáky dělají své, pokud jde o potkávání v obloucích. Že má starší tramvaje užší, jsem si všiml.

Širší skříně potřebují větší osovou vzdálenost a to zejména v obloucích tím větší, čím je oblouk ostřejší, takže je to přesně naopak, než říkáte. Nutnost zkosení čumáků závisí zejména na tom, jak vůz kopíruje stopu (převisy a vybočování. Tudíž vůz s pevnými podvozky a krátkými převisy může mít čumáky méně zkosené. GT-E a GT-N mají stejný průjezdný profil.

S4991023: Píšu o případech ulic, kde je množství prostoru konečné, o stísněných křižovatkách. Užší průjezdný profil umožňuje vedení obou kolejí blíže středu vozovky, a tedy může mít oblouk větší poloměr.

Objavilo sa vo vedľajšom vlákne, ale dám to aj sem:

http://transphoto.ru/vehicle/359388/#n419288

Ruské "EVO", interiér má podobne riešený, aspoň nad podvozkami.

Zaujémavé je aj toto:

http://transphoto.ru/photo/694050/#1680788

Len ma prekvapujú tie verzie s pevnými podvozkami (a tie šialené kombinácie) a chýba mi tam niečo o dĺžke cca 32 metrov, koncepčne podobné ako Inekon Superior, teda čo sa usporiadania podvozkov počtu článkov týka.

errata:
http://transphoto.ru/photo/694050/

dopravopat: Ktorá kombinácia ti pripadá šialená?

Tá 18,5 metrová. Pripomína mi to Viedenský typ F či ako to označovali. Údajne veľmi neobľúbený. Priznám sa, neviem o inej tramvaji takej koncepcie. Pevný podvozok vpredu a vzadu otočný...

A čo by si povedal na takú Würzburskú GT5?
Inak Typ F - pri adorovaní Viedne občas zabudneme, že keby bola revolúcia o tri roky skôr, tak sme si mohli ešte vo Viedni zajazdiť na dvojosákoch a aj po revolúcii ešte na týchto dvojosákoch s pridaným vlekom. Však čo mali robiť, keď si ešte v čase, keď už po Prahe jazdil Ječmínek, objednali päťdesiat dvojosákov?
A cca. 32 m voz tam máš - to je ten 20,5 m s vložkou 10,5 m. Okrem toho ten posledný, 38 m voz koncepciou presne zodpovedá bratislavskej 30T/31T, prípadne Düsseldorfskému Combinu NF8/NF8U, takže stačilo by skrátiť články a máš taký istý voz ako BA.
A že ťa prekvapujú verzie s pevnými podvozkami? Ktoré sú najpredávanejšie tramvaje na svete? Bombardier Flexity Outlook, Alstom Citadis x02 a Variobahn - všetko pevnopodvozkévé veci. Ono to totiž v sieti, ktorá s tým ráta, až tak nevadí a je to lacnejšie.

Priznám že GT5 som nepoznal. Pojazd (A'1'A')2' je fakt šialený. Typ F vo Wien jazdil tuším do 1996. To bol rok kedy už behali prototypy ULFov, takže Wien mala vždy v prevádzke "žrúty" koľajníc.

No v stav sietí v Rusku, aspoň čo občas sledujem vidím v susednom fóre, nie je práve ideálny pre pevné podvozky. Alebo to chcú vyvážať? Možno tak do USA, môžu predať licenciu. Však to sólo je vlastne 100% NP PCC voz. Ale tie pevnopodvozkové verzie by chudobné domáce provozoy nestrávili, skôr by tie vozy definitívne dorazili tie rozmlátené trate po ktorých jazdia vrakoidné ľahké T3 v tom lepšom prípade a vrakoidné KTM v rôznom štádiu rozkladu v tom horšom prípade. Nehovorím o veľkých mestách, aj keď ani tam to nie je vždy ružové (možno v Moskve).

Priznám že GT5 som nepoznal. Pojazd (A'1'A')2' je fakt šialený.
Já jsem si je oslintal v Augsburgu i v Iašišmarjá a jelo to moc moc pěkně. I když to může být mým subjektivním názorem, že to je nádherná tramvajka

No v stav sietí v Rusku... nie je práve ideálny pre pevné podvozky.
Zkušební jízdy Tria 1257 v Petrohradě to až tak nepotvrdily. Pravda, na ex-CCCP poměry tam je svršek docela snesitelný (např. ve stycích nejsou díry větší než 5cm a pod kolejnicemi jsou obvykle alespoň nějaké pražce), ale jinak je to tankodrom jako prase. Takže do všech výhybek, oblouků a křížení se jezdí tak či tak 5km/h a tím se nevýhody pevných podvozků eliminují. Podstatnější u podvozků je jejich odolnost proti vnějším vlivům, viz otočné podvozky od Stadlera na AKSM-843, které se dle místních od začátku provozu strašlivě sypou a po necelém roce provozu jsou zralé na vyhození vč. lomů v rámech a tak.

Kua ještě si spletu Aušpurk s Würzburgem :-(. Když jsem byl v Jašy, zrovna byla jedna vozovna kvůli reko tratě odříznutá od sítě a výprava byla zcela jednotná jezdily jen GT4, pravda, některé byly přefiltrované přes Aušpurk.

dopravopat: Typ F bol žrút koľajníc? A ešte aj veľmi neobľúbený? Však s tým jazdili, dokedy sa dalo. Ešte aj pracovné vozy z toho sú. Ja som sa s F-kom už párkrát odviezol a nepoznám svižnejšie a mäkšie jazdiaci "dvojosák".

S4991023: Typ L bol v pravidelnej premávke aj po revolúcii. V jednej bondovke si dokonca zahral bratislavskú električku.

Bondovka Dech života je z roku 1987. Proto jsou bratislavské scény natáčené ve Vídni. Bratislava neudělila povolení k natáčení, přestože jí filmaři nabídli 1 milion dolarů.
Více zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dech_%C5%BEivota

UT:
To som čítal na akomsi rakúskom fóre. Samozrejme že osobnú skúsenosť nemám, ani čísla ako často tie vozy išli na reprofiláciu a vôbec nemám namerné hodnoty bočných zrýchlení skrine pri jazde oblúkmi a cez výhybky a pod.

V té bondovce měly dokonce vídeňské vozy znaky DP Bratislava, žluté cedulky a slovenské nápisy v interiéru.

Hej, ale boli to dvojosáky. Navyše tvarovo typické pre Viedeň, v BA nič podobné nikdy nejazdilo. Ale aj tie veľhory medzi Bratislavou a Viedňou sú úlet.

Navíc v té době už jezdila v Blavě téčka a to nejdůležitější - JE TO METR!

A kdo tušil, co za železnou oponou jezdí (navíc v modernějším provedení, než byly PCC u imperialistů)? Ve "východních" filmech byl taky Západ ukazován jako "bydlící pod mostem a "zazobanci", "gheta a zámečky".

Tak protoze tohoto Bonda jsem nikdy nevidel, tak jsem si to musel najit a podivat se na to. Film me nezujal, ale ty zabery na Viden s par slovenskyma napisama a telefoni budkou byl kruty, hlavne s tim vozem typu L a v pozadi klasicky Ubahn E6+c6 to nemelo chybu, to byl bastl jako hrom, Lady VB s videnskyma SPZ a podobne, v souprave L+l3 byly skutecne slovenske napisy a zlute smerovky se bratislavskou konecnou - husty ale jako zajimavost proc ne...

M2359:
A čo vravíš na tie nápisy v Azbuke? To sa amíci fakt ukázali čo si o Českoslovesnku myslia. Alebo skôr čo (ne)vedia.

Je to jenom film... A Blava tam byla jako kulisa... Taky vyčítate Formanovi, že z Prahy udělal v 84 Vídeň?

Od nás např. i ta liberecká 11 s pražským typem cedulí v Braníku...

(Příspěvek byl editován uživatelem 9001.)

dopravopat: jj toho jsem si taky vsiml, vsak se vse odehravalo defakto v jednom baraku na jedne ulici

9001: pravda, je to jen film a bezny clovek toto stejne nepostrehne a ani ho to nezajima, to pozname jen my ze tam MHD neni ok, je to jen film a film je klam.

Takovych filmu bylo vic kde se pouzivaly vozidla ktera se pretrela do laku jineho mesta a delalo se jako ze jsou v tom meste, presto ze to tam nikdy nejezdilo...

Snad vám tady příliš nenaruším významnou debatu o reálnosti filmových kulis.

http://zyalt.livejournal.com/1112328.html

Ty bláho takový matroš bych chtěl hulit

Ale jezdit bych s tím nechtěl ani omylem. Negativně skloněné čelní sklo = za tmy vidím odrazy všeho možného, ale venku nic. Zkušenost z prvních sérií Konstalu 102 s tzv. kabinou z kombajnu.

Trumpman: Dle kabelové spleti pod vozem to vypadá spíše na maketu v měřítku 1:1.

Prvé čo ma napadlo:
http://starwars.wikia.com/wiki/Sandcrawler

No jo Rusáci, to je design, nemeli by tolik hulit, jinak pekne, originalni, rad bych to videl v pohybu ...

Tramvaj tvarovaná jako drtička chodců a automobilů, to tu ještě nebylo.

Jen ať všichni vidí, že co rusák, to pako.

Rusák nerusák, takhle to hlavně dopadá, když designér nemyslí na praktickou stránku věci a nikdo ho nehlídá. Ještě se chlubí tím, že je každý kousek vyprojektovaný individuálně a unikátně, včetně tlačítka nouzovky...

Ano, hezky jsi popsal nemyslící bohorovně sebestředné a nezodpovědné blbce. Dále viz čas 15:22:39

Keď už pitomosti, tak riadne:
http://www.igreenspot.com/panotram-an-electronic-tramway-by-dima- dadshev/
http://psipunk.com/autonomous-multi-utility-tram-by-patrik-peters son/

Dôkaz že niektorí dizajnéri sú mimo realitu.

Jak vidím je moda nadávat na Rusáky... Za to na západě by nikdy tohle nenapadlo...

Ne móda, nýbrž tvrdá životní zkušenost.

že_by: Neboj časem přijde zkušenost i s druhou stranou. .

Dokud se směješ, tak nevíš o čem plkáš...

Celá galerie fotek toho ruskýho zázraku. Podle popisků je to to opravdu maketa 1:1

Tramvaj soudruhu z Jekaterinburgu uz je znama i z Railway Gazette. Stoji za to si precist text. Je tam i velmi pekny obrazek podvozku - ktery vypada, ehm, opravdu zajimave. Jestli tohle cele nekdo mysli vazne, tak potes koste.

Jeste odkaz..

(Příspěvek byl editován uživatelem raquac.)

Ten podvozek je brutální. To snad ani nemůžou myslet vážně, leda že by to bylo udělané z titanu. Jinak se to okamžitě rozpadne. Podle tloušťky těla převodovky tipuju životnost ozubených kol tak 40 000 km, protože tam bude styčná plocha 0,00 nic. Roztomilá jsou kola Tatra použitá jako samostatná (i když proč ne) a brzdič DAKO M1 s koutoučema z T3 ovládaný bowdenem z něčeho co vypadá jako aktivátor Hannig & Kahl. Životnost bowdenu a jeho vedení vidím tak na týden, nemluvě o tom, že řídit hydraulikou něco přes bowden je naprostý úlet (hydraulika = velké síly, malý zdvih, rychlá reakce na zadání, což všechno se v tom bowdenu ztratí, protože bude fungovat jako pružina). Podélníky svařené z 5ky plechu se prohýbají jen se na ně podívám. Roztomilé je, že na nich uložené "polokolébky" jsou vedeny přes gumové kostky shodné s T3, T2 a T1. Tahle gumová kostka je nesmrtelná, je použitá i v Astře / Triu (i pro USA), Poršeti a vozech OIW. Tlumič z Oslavan (vypadá jako shodný s T3M / T6B5) taky potěší oko znalců.

(Příspěvek byl editován uživatelem Jenki.)

Jenki: Mne ty prevodovky pripadaji jako retezove(ci remenove), chybi tam loziskovani nejakeho vlozeneho kola. Mimo jine absence pricneho vypruzeni a zcela minimalni uhel natoceni pod skrini by zajistily zajimave zazitky z jizdy (obcas asi i mimo koleje).