Bram - Radotín by měl mít současné staniční zabezpečovací zařízení od roku 1970, tak to se ještě mechaniky se zamračenou potkat mohly.......

Tak o tom vůbec nepochybuji... Myslel jsem to ale trochu jinak. Trať od Krče byla dle dostupných informací uvedena do provozu v roce 1964, to na ní v té době bylo do provozu uvedeno nové vjezdové mechanické návěstidlo...??

Když se podíváme i na rozestavěné navazující úseky, které jsou ale již porostlé vegetací, tak mi to přijde, jako kdyby pocházely z doby dřívější, snad válečné či dokonce předválečné. Soudím opravdu jen dle vegetace (celkem vzrostlé keře či spíše stromy mezi dnešními vjezdovými návěstidly od Vršovic v Krči a Kačerovem), neboť čerstvě rozestavěné náspy a zářezy by nebyly porostlé ničím, což vyniká ve srovnání s úsekem od Krče směrem k branickému mostu, kde se v roce 1953 zjevně celkem pilně pracuje.........

Ve vršovické staniční kronice se otevřeně mluví o zahájení prací na zdvojkolejnění tratě Vršovice - Zbraslav už někdy před válkou a o nasypávání pláně pro nové krčské nádraží rubaninou z 2. a 3. Vinohradského tunelu za války.

Ale taky se tam po válce zmiňuje ujetí nákladních vozů z nákladiště Roztyly, dojely snad až někam na Vyšehrad.

Takže kdo ví, jak to tam všechno vlastně bylo...

Na rubaninu z tunelů bylo vybráno několik lokalit - většinou ty, kde se plánovaly velké stavby v rámci plánovaných úprav pražského železničního uzlu. To, co okupace přerušila z I.republiky si Němci upravili k obrazu svému a své potřebě, včetně dosazení svých lidí do Plánovací komise. Po osvobození se nové vedení vrátilo k prvorepublikové verzi.

Rubanina z tunelů se tudíž vozila nejen na trať do Roztyl, ale i do Uhříněvse (projekt nových dílen).
Jenže nakonec z velkých plánů mocné Říše v Praze byl zrealizován jen ten II.tunel a částečně vyrubaný III. Jestli naštěstí nebo bohužel, to je otázka. Přeci jen měli Němci po Stalingradu už jiné starosti, než ty stavební.

PD k Vinohradským tunelům je více než dost, včetně fotodokumentace a stavebních deníků - určitě tam bude využití rubaniny vypsáno.

(NA Praha)

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)

A ještě druhá půle plánu z roku 1940

Návrh Plánovací komise z roku 1941:

McBain:
Tak o tom vůbec nepochybuji... Myslel jsem to ale trochu jinak. Trať od Krče byla dle dostupných informací uvedena do provozu v roce 1964, to na ní v té době bylo do provozu uvedeno nové vjezdové mechanické návěstidlo...??

Trať do Krče byla uvedena do provozu již dříve - 1956. Že tam toho mnoho nejezdilo, se ani nedivím - z Krče na Kačerov byly celkem ostré oblouky a stoupání 20 promile. Pro nákladní vlaky celkem naprd, navíc do ranžíru se muselo jet přes úvrať ve Vršovicích. Využití pro osobní vlaky a rychlíky obdobné jako dnes - jen odklony při výlukách a mimořádnostech.

Jinak proč by nemohlo být v šedesátých letech uvedeno do provozu nové mechanické návěstidlo? Už se díky zavádění nových zab. zař. nějaké to starší návěstidlo vyzískalo, tak třeba po opravě bylo možné ho znovu instalovat. Ostatně to se stalo myslím i v Krupé v devadesátých letech, kdy doslouživší mechanické návěstidlo nahradili zabezpečováci jiným, pro změnu opět mechanickým.

Simba - pěkné je, že ještě v roce 1940 se tam objevuje NN Pankrác i s návaznými tratěmi. Škoda, že se něco aspoň nezačalo kopat/nasypávat. Bylo by docela zajímavé to tam dnes mezi paneláky hledat .

Bram - Tak když jsem si prohlédnul mapu na kontaminace cenia z roku 1953, tak mne zaujala jiná věc: Zhruba v místech dnešní stanice metra Kačerov (a dnes i stejnojmenné železniční zastávky) a dále směrem k Vršovicím zhruba k ulici Sliačská už je trať vedena v dnešní stopě

No ona právě v dnešní stopě nevede, stačí si na Kontaminaci přepínat směrem k dnešním snímkům. To je opravdu divné.

už je trať vedena v dnešní stopě, kdežto původní stopa vedoucí přes dnešní areál depa Kačerov je již opuštěna.

To bych neřekl, připadá mi, že právě "depem Kačerov" projíždí směrem k Vršovicím vlak (ale možná taky ne ).

Jinak proč by nemohlo být v šedesátých letech uvedeno do provozu nové mechanické návěstidlo?

Tak samozřejmě je možné, že ho tam už v těch padesátkách mohli dát. Jen mi to přišlo zajímavé, protože určitě museli dělat nějaké úpravy zabzař, když do Radotína zaústili tu novou trať, takže je mi trochu divné, že v té době ještě budovali nové drátovody atd. Ale kdo ví.

Kauzu Krupé samozřejmě znám, určitě byly i jiné případy, například odjezdová návěstidla v Táboře konce šedesátek. Ale to byly jen náhrady kusu za kus.

To depo je velmi pravděpodobné, v Krčském lese je velmi dobře patrný násep původní tratě od rybníka "U Labutě" až dokud z toho lesa nevyjde a nezapíchne se do náspu Jižní spojky či čeho...

To depo je velmi pravděpodobné,

Jsem myslel, jako že na leteckém snímku z Kontaminace je zachycen vlak v místech dnešního depa Kačerov. Ale možná to taky vlak není. Kde vlastně přesně bylo nákladiště Roztyly? Tam někde?

McBain:No ona právě v dnešní stopě nevede, stačí si na Kontaminaci přepínat směrem k dnešním snímkům. To je opravdu divné.

Máš pravdu, tohle mi fakt uniklo, teď jsem si to srovnal..... Ono mne k tomu, že jsem tuto záhadnou první přeložku umístil do dnešní stopy, svedla její poloha, která se jen málo liší od dnešní stopy. Ta záhadná první přeložka ale vede v místech dnešní vozové cesty začínající pod mostem magistrály a vedoucí mezi garáže. V životě mne nenapadlo, že by tamtudy vedly koleje. Raději se tam do těchto míst dnes podívám. Sice jsem tam kdysi byl, ale nikdy mne nenapadlo je zkoumat víc. Nebyl důvod, až teď.

Jinak mezi autobusovou zastávkou Kačerov a mostem magistrály byl takový stupeň, kde by snad tato záhadná přeložka mohla vést, ale terénní úpravy v souvislosti s výstavbou zastávky Kačerov toto již odstranily.

To bych neřekl, připadá mi, že právě "depem Kačerov" projíždí směrem k Vršovicím vlak (ale možná taky ne [happy]).


Koukni se, kde jsou přejezdy a z nich by mělo být jasno, že přes depo Kačerov už nic jet nemohlo. Tedy alespoň tak jsem to vyzkoumal já.......


Tak samozřejmě je možné, že ho tam už v těch padesátkách mohli dát. Jen mi to přišlo zajímavé, protože určitě museli dělat nějaké úpravy zabzař, když do Radotína zaústili tu novou trať, takže je mi trochu divné, že v té době ještě budovali nové drátovody atd. Ale kdo ví.


V tom bych problém neviděl - v roce 1953 prozatím jen jednokolejně zprovozněná nová trať Brno - Havlíčkův Brod byla také vybavena jen mechanickými navěstidly. Na víc asi tehdy nebylo. Ostatně pak se muselo z lidí vysát mnoho peněz měnovou reformou, aby bylo jak žít dál.......

Praha-hlavní 23. 10. 2015:

McBain: tak samozřejmě jsem nemyslel, že by v místě dnešního DK bylo dřív depo drážní, i když to tak asi vyznělo...

Hostivař 23.10.
Odtěžen štěrk (asi do těch Ua vozů), teď těží štěrkodrť/zeminu (silniční technikou), na vrš.zhlaví se na místě demontují výhybky.
Silnice podél nádraží, už byla položena vrstva ze štěrkodrti (už to není bahenní cesta), v noci tam pro jistotu parkují pracovní stroje vedle sebe, aby tam nikdo nejezdil.

V radotíně jěště před asi pěti lety stálo stavědlo 1. Pod tou zdí, ci se stavěla kvůli jižní spojce. Viděl jsem i plány radotína a odb. Tunel, kde byly nakresleny mechaniky. Myslím, že ty plány jsem viděl ve staničním řádu. Takže s největší pravděpodobností měly obě tyto dopravny elmech. SZZ do roku cca 1972.

V Úvalech je už urovnaná pláň a spodní vrstva štěrku, položena je druhá kolej skrz (v zásadě by stačilo zaštěrkovat a podbít) a v nulté jsou části výhybek. Celkově se to nejeví být v rozporu s tím, že se tam má za dva týdny jezdit.
Nepředpokládám ale, že by se začalo po 2. koleji jezdit dřív, protože to by neměla stavba už vůbec žádnej životní prostor...

že se tam má za dva týdny jezdit

Nahlas se šušká,že výluka bude o dva týdny /týden/ prodloužena ..

Sobotní slunečná Hostivař

Fotek je nějak víc...
Jak bylo hezky a šel jsem tam i zpět...

http://kasme.rajce.idnes.cz/ho-151024/

jéé, čokl zas, supr :-)

A je krásné, že se v Hostivaři někdo chystá opět odlévat nějaké moderní dynamické zarážedlo... :-D

Hafík je moc pěknej, to jo.

Pike: Ohledně zarážedla, resp. celé kusé koleje č. 4, mě vysoce potěšil fakt, že výhybka 15ab je poloangličan, ergo kladívko se na ni od Nuslí nedá uhnout na poslední chvíli od reléovky, ale musí se uhýbat už pěkně na krajní výhybce.

Kasme - skvělá fotoreportáž.

Kasme: moc pěkné fotky!!
Mimochodem, co se týká hostivařské lávky, tak jsem měl pocit, že už je celá po rekonstrukci a z fotek to tak nevypadá.

Bram: že se ještě vracím ke Krči mostu a Radotínu, tak ve známé knize "Zmizelá Praha" 2.díl od I.Mahela jsou fotky starého krčského nádraží a jedna pěkná fotka vjezdu do Radotína z roku 1968 s mechanikami.

Rob: lávka je tak možná zevnitř, ale zvenčí pouze ta část nad nyní už pojížděnou 1TK. Zbytek lávka se bude asi dělat teď, pokud to počasí dovolí.

Rob: co se týká hostivařské lávky, tak jsem měl pocit, že už je celá po rekonstrukci a z fotek to tak nevypadá
S nejvyšší pravděpodobností se dělá po částech nad vyloučenými kolejemi.

lávka: pro pořádek...

Rekonstrukce lávky začala druhý červnový týden tryskáním a nátěrem konstrukce v úseku budoucí 1.koleje (oprava lávky probíhá po částech dle výluk jednotlivých kolejí).

http://hostivar.eu/index.php/aktualni/30-oprava-lavky-pres-koleje

Koordinace se bude týkat i samotného umístění lešení pod lávkou tak, aby nekolidovalo s pracemi na železničním spodku a dalších objektech. Před konci jednotlivých výluk budou na lávku zavěšeny nové zábrany proti dotyku trakčního vedení.

http://hostivar.eu/index.php/aktualni/21-oprava-lavky-pro-pesi

Rob:Bram: že se ještě vracím ke Krči mostu a Radotínu, tak ve známé knize "Zmizelá Praha" 2.díl od I.Mahela jsou fotky starého krčského nádraží a jedna pěkná fotka vjezdu do Radotína z roku 1968 s mechanikami.

Díky Ti za informace, na vše jsem nebyl dosud schopen odpovědět. Jinak já jsem původní trať v krčském lese několikrát navštívil, tak zhruba vím, jak to tam teď vypadá, ale dobu, kdy byla v provozu, pochopitelně nepamatuji.

Jen pro zajímavost: Ve zvláštním čísle časopisu Železnice z roku 1995 je uvedeno otevření zastávky Spořilov v roce 1933. Docela by to i časově pasovalo k pracem, které v té době trať Vršovice - Krč postihly v oblasti dnes již zrušené zastávky Michle. Třeba právě i z této doby pochází již zmíněná záhadná první přeložka v okolí Kačerova a tehdy asi také zaniklo řepné nákladiště Roztyly. Osobně bych odhadoval, že důvod této záhadné první přeložky byla započatá, ale později přerušená (krize, předválečné období s nutností dostavět to, co je strategicky důležitější, válka, poválečné období) přestavba trati Vršovice - Krč. Při nerealizaci záhadné první přeložky a ponechání provozu na původní trati přes lokalitu dnešního depa metra Kačerov během výstavby hlubokého zářezu na Kačerově, by přerušení provozu mezi datem ukončení provozu na původní trati pro dokončení zářezu a zároveň zprovozněním trati přes tento hluboký zářez, bylo velmi dlouhé (klidně rok i více) a tedy i pro parní provoz nepřijatelné.


V době, kdy byly v provozu pouze parní lokomotivy, by bylo asi nepředstavitelné, kdyby se na pravidelné opravy do depa ve Vršovicích muselo jezdit rok či déle z Krče dlouze přes Čerčany, o zbrojení uhlím a vodou nemluvě, byť to by se určitě nějak provizorně zvládnout dalo, ale znamenalo by to zcela jistě návozy dost velkého množství uhlí do Braníka, neboť provoz osobních vlaků byl silný a nákladní doprava nebyla na tak nízkých hodnotách, jako je dnes a muselo by se dlouhodobě jezdit odklonem přes Čerčany. Když se hloubil pak zářez na Kačerově při dostavbě Jižní spojky v šedesátých letech, bylo již možné využít branický most a do Vršovic se dalo dostat přes Radotín. A to bylo navíc pouze odhadem dvacet kilometrů.

Ostatně i z mapy na kontaminaci cenia je vidět, že rozestavěné těleso u ulice Krajová a podle Kačerova má směr jiný, než do přeložky číslo 1, čili s dnešní tratí nemá společného vůbec nic.........

Ale teď zas k dnešním dnům: Musím Kasmeho také pochválit za pěkné zdokumentování stavebních prací v Hostivaři. Pěkně to tam postupuje a zanedlouho bude rozpadajícímu se starému kolejišti nadobro konec.

Bram: a nemohly v tom 1933 tamější aktivity nějak souviset s dálnicí...?

Hajnej: a nemohly v tom 1933 tamější aktivity nějak souviset s dálnicí...?

Mám za to, že v roce 1933 bylo ještě dost brzy uvažovat o čemkoliv, co by souviselo se stavbou dálnice, protože až v roce 1935 se objevují první návrhy na dálniční síť, na které ale politici pochopitelně nereagují (bránění se pokroku alá Rakousko - Uhersko). Až v roce 1937 Baťa na své náklady nechává zpracovat podrobné plány a teprve tehdy si politici všímají, ale až do konce první republiky se nic neděje. Pak se konečně začnou hýbat ledy, ale i když se začalo horečně projektovat a pak i stavět, tak se díky změně směru postupu německých vojsk o 180 stupňů u Stalingradu a nakonec i poúnorovým událostem nestihlo dostavět nic, ale rozestavělo se toho mnoho......

Bram: díky za přípěvek 5073. Ještě mám tedy jednu poznámku k této debatě. Těleso původní (prvorepublikové) dálnice šlo rozhodně přes Kačerov, Spořilov a Chodov k Průhonicím v té stopě, ve které se pak novodobě začala D1 stavět. Dokonce asi byl už někde betonový povrch. Viděl jsem fotku asi z roku 1965/66 a to v tehdejším Železničáři, jak vojáci trhají či odstřelují původní panely, aby se tam mohlo začít stavět.
Za dřívějších dob se veškeré stavby dost vlekly a hlavně nebyly téměř žádné informace jako jsou dnes.
Omlouvám se za mimodrážní příspěvek.

McBain - link na tu "kontaminaci" by nebyl ? Mam rozbity moje PC a nepamatuju si to...

kontaminace.cenia.cz

Agent: odkaz

Kdo by chtěl ještě zabít čas, tak se může prohrabat v mapách tady Archivní mapy ČÚZK 1:10 000 jsou většinou někdy z druhé poloviny 50. let a počátku 60. let.

Dekujuuuuuuu !!!

Bram: souvislý betonový povrch na dálnici Praha-Brno nebyl dokončen. Výjimkou byl pársetmetorvý úsek kolem Čestlic, kde byly vybetonované 2,5m široké odstavné pruhy. Ty byly následně využity při dostavbě v šedesátých letech.
doporučuji publikaci Václav Lídl: Poslové zapomenuté budoucnosti

Vážení, dovolím si Vás upozornit na presentaci autobusu Tatra 85/91 v NTM a otevření části prostor budoucího Železničního muzea na Masarykově nádraží.
http://www.ntm.cz/aktualita/28-10-2015-nabidka-programu-ntm-v-den -statniho-svatku-28-rijna

Rob: Já jsem jako malý kluk (cca 1961) po nějaké dálnici zhruba na Roztylech s rodiči šel. Povrch byl bezprašný, ale jestli to byl beton už nevím. Jen si pamatuju tu velikou šířku.

honzaklonfar: tak to by na těch Roztylech souhlasilo. Hledal jsem včera snímek toho trhání starého betonu, ale jak to bývá, nenašel...

A něco z archívu: k přestavbě Vršovic a stavbě ONJ ze Železničáře 1967.
1) článek ze 4.4.1967
2) mapka ONJ z 29.4.1967

Zajímavé je, že ještě v letech devadesátých se pokoušeli řešení podle plánku realizovat (konkrétně kolej "usměrněné odjezdy" z odjezdu k depu Vršovice a spojku mezi kolejí Vrš-Krč a Krč-Vjezd (čekačky)). Tam byla upravena pláň a myslím i zaštěrkováno a nějaký ten propustek, ale zůstalo to torzem, neb se rušil postupně ranžír.

Když už jsme tedy u dálnice D1, tak u ní i chvilku zůstaneme. Nikde jsem nepsal, že by na ní byla hotová betonová vozovka, to zde dali jako své vzpomínky jiní, já jsem tehdy nebyl ani v přípravě výroby.

Ale teď zpět k věci: Kde měla být dálnice vlastně v Praze ukončená? Nuselský most byl ve stadiu pouhých návrhů a k realizaci měl ještě hodně daleko.

Na mapě kontaminace je vidět rozestavěné těleso od Brna ke křižovatce s dnešní Chilskou ulicí na Chodově a dál nic. Když se však podíváme na okolí Spořilova, tak vidíme, že je kolem něj rozestavěno cosi, co bychom mohli považovat za jeho obchvat, který vychází jako dnešní ulice Senohrabská od tehdejší smyčky tramvaje na Spořilově, jde na jihovýchod, pak se ale stáčí na západ a obepíná Spořilov v místech dnešní Tuerkovy ulice a pak pokračuje dále v trase dnešní ulice 5. května až k její křižovatce se silniční Jižní spojkou. Snad někde tady by se i mohl vyskytovat i kus bezprašné vozovky, na kterou upozornil honzaklonfar. Dál ale není nic a další vedení silnice si můžeme jen domýšlet. Osobně bych to pokračování viděl pomocí mostu přes železniční trať do míst konečné tramvaje na Kačerově na konci Jihlavské ulice. Nakonec i Jihlavská ulice byla vybudována jako čtyřpruh se samostatným tělesem pro tramvajovou trať a její napojení v místě někdejší smyčky na Budějovické předpokládalo i silnější provoz automobilů.


Čili já bych pravděpodobné ukončení dálnice D1 v Praze viděl právě v místech, kde je dnes mimoúrovňová křižovatka ulic 5. května a Spořilovská a napojení D1 na obchvat kolem Spořilova v tomto místě. Ostatně by z tohoto místa ukončení D1 na Spořilově vedly dvě dostatečně kapacitní čtyřproudé silnice, kterými by se dalo dostat dále do Prahy.......

No nic, nebudu to tu plevelit, neboť jsou to jen výsledky mého studia fotomapy z padesátých let. Jestli takto uvažovali tehdy i projektanti, ví tak leda pánbůh, já fakt ne. Možná někde něco i najdu, třeba ve zmíněné publikaci Václava Lídla: Poslové zapomenuté budoucnosti.....

(Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)

Mladějov: Zajímavé je, že ještě v letech devadesátých se pokoušeli řešení podle plánku realizovat (konkrétně kolej "usměrněné odjezdy" z odjezdu k depu Vršovice a spojku mezi kolejí Vrš-Krč a Krč-Vjezd (čekačky)). Tam byla upravena pláň a myslím i zaštěrkováno a nějaký ten propustek, ale zůstalo to torzem, neb se rušil postupně ranžír.

Tuto spojku jsem prolezl celou, když byl na ní právě navezen štěrk. Ale již tehdy mi nesedělo, jak to chtějí udělat ve Vršovicích, aby se dalo jet bezúvraťově do ranžíru a vyšlo mi to leda přes depo. Studiem fotomapy zjistíme, že spojka do ranžíru by musela vést někde přes střed obou vršovických točen v depu, takže depo to mělo nejspíš spočítané...... Jenže situace se obrátila a místo depa nepřežil ranžír.....

Připojím něco ze svého archivu. Jedná se o plánek z roku 1968 a je zde zobrazen výhledový stav uzlu Praha. Autorem plánku je drážní investorská organizace SP ŽUP (Správa přestavby železničního uzlu Praha), později přejmenovaná na Stavební správu Praha a nyní SŽDC, Stavební správa západ

Plan prestavby uzlu z roku 1968 Uzel_Praha_vyhled_v_roce_68.pdf (643.2 k)

zdenek p.- hezký plánek z vašeho archivu. Jak jsem na to koukal, tak to skoro odpovídá, dnešnímu stavu, s tím , že v plánku je navrženo zrušení Žst. Praha Masarykovo nádraží a Praha Těšnov,. Naštěstí se došlo pouze ke zrušení Žst. Těšnov a Žst. Masarykovo nádraží (dříve Praha Střed) zůstala zachována. A v oblasti Žst. Krč a Branického mostu se plánovaná stavba neuskutečnila.

Ano, depo se mělo přesunout. JPP praví, že se mělo stavět ústřední depo Trnkov (sloučení Libně, Vršovic a středu) s napojením, jak na ONJ odjezd, tak ranžír. Umístěno mělo být zde http://mapy.cz/letecka?x=14.4863778&y=50.0613930&z=17&l=0, což by odpovídalo "severní" správkárně vozů z plánu ONJ vzor 67.

Bram : Neřekl bych. Nově postavené kolejiště depa má až pod zdí onu kolej postavenou v 90. letech a po zboření kotelny, strojmistrů, šaten a kantýny (všechno staré přízemní budovy) by se napojila v oblasti, kde je dnes bývalé vlečkové kolejiště a (bývalý?) most vlečky do Plynárny.
I jsem nějaký nákres kdysi viděl.
Možná by se i vešla za tyto budovy (po úpravě terénu).

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

zdenek.p.: velmi zajímavý plánek. To, že bylo zachováno Masarykovo nádraží je dobře a byl jsem rád, že k jeho zrušení nedošlo. Jak se ukázalo, tak magistrála s mostem zcela bez problémů překročila nádraží a nic nebylo nutno bourat. Samozřejmě těch návazných důvodů ke zrušení se tehdy uvádělo víc.

Mladějove, to je klidně možné, také mne to napadlo, ale ty terénní úpravy by nebyly malé......

Viz zde, kde je v trase této koleje přes pětadvacet metrů výškového rozdílu:

http://mapy.cz/turisticka?mereni-vzdalenosti&x=14.4616630&y=50.05 77574&z=16&rm=9hGeOxXolYJdfjSJ0C4Jn2mK14tKNEjM0F.LnHNL0D76gff8

Ten Střed stejně demokraticky zruší neb mamon je oblbující. A svede se to na to, že Opletalku je třeba spojit s Florencí.

Ano je pravda, že se chystalo velké depo Trnkov, ale i v době socialismu a neomezených možností zabírání pozemků to přece jen bylo velké sousto a chyběly peníze. Takže při projektování usměrněných odjezdů ze seřadovacího nádraží ve Vršovicích se počítalo dočasně se zachováním stávajícího depa ve Vršovicích. Ten usměrněný odjezd byl namalován pouze jako studie a to tak, že přes depo měla vést mostní estakáda. Její vedení bylo plánováno blíže k osobnímu nádraží, přesnou polohu nevím. V depu se měli některé objekty demolovat, ale točny a rotundy to snad nemělo zasáhnout. Je to hodně dlouho, tak už si to moc přesně nepamatuju. Estakáda respektive nová kolej měla začínat někde u St.6, pak přetnout depo a podle krčské trati sestoupat dolů a napojit se. Pokud si dobře pamatuji, měla estakáda být dvoukolejná, od napojení krčské trati pak snad byla trojkolejka, která končila v místě odbočení nové spojky do čekacích kolejí. Při projektování byly velké problémy s poloměry obloků i sklony a návrh nebyl nikdy pořádně dokončen. Ta velká zeď ve vršovickém depu se dělala kvůli nové příjezdové silnici do depa ze zadní strany a taky proto, aby se vytvořil prostor pro umístění budovy St.6 odjezd. Usměrněné odjezdy se projektovaly v osmdesátých letech a po roce 1990 bylo vše utlumeno a nakonec zastaveno. Jediné, co se dokončilo je RZZ na St.6 a banalizace kolejí 94 a 95 do vjezdové skupiny. Ze spojky kolem ONJ se postavila pouze spodní stavba a skelet budovy stavědla (uvnitř budoucího trianglu), to už se tu psalo. Škoda, že se nestihlo zvoukolejnění z čekaček do Krče.

Tak mi to nedalo a v nejzadnější části skříně jsem našel schémata k tomu co píšu výše, dám to sem postupně

Schema u St.6 - 1.cast St6_1schema.pdf (1344.0 k)

Toto je ta část u depa.

Schema u St.6 - 2.cast St6_2schema.pdf (1325.8 k)

A zde je triangl na Kačerově.

Schema St. Kacerov -1.cast triangl_StKacerov_1schema.pdf (1069.5 k)

Pokračování Kačerova

Schema St. Kacerov -2.cast triangl_StKacerov_2schema.pdf (978.4 k)

A to je všechno, ať to tu moc nezaplním. V prvním textu jsem trochu popletl ty počty kolejí, z výkresů už je to jasné.

Schema St. Kacerov -3.cast triangl_StKacerov_3schema.pdf (1124.8 k)

Z minulosti krátce do současnosti - v minulém týdnu probíhala měření hluku ve Vysošanech, tento týden se tam objevila vrtná souprava a dělala průzkumné vrty.

Co se týče dálnic je zajímavý i tento web http://dalnice.com/

zdenek p.: To je úžasné Můj JPP zdorj zmiňoval, jako svůj zdroj právě někoho ze SUDOPu, jen zapomněl na dočasné ponechání Vršovice. Prý se s tímto také připravovalo RZZ na čekačkách. Neměl byste k domu něco? Díky.

Celý se to řešilo komplexně, takže v čekačkách respektive v celém vjezdu se plánovala též nová relévka a v rámci toho se plánovala na Záběhlicích i nová spojka od Malešic do staré benešovské trati (směrem k zastávce Strašnice). Výkres mám taky, dám ho sem zase někdy příště, dnes už nestíhám.