Co je to In Karta 2. generace MAP? Jsem se chtěl přihlásit na webu ČD - sekce s In Kartami a najednou vidím tohle - to je nějaká novinka? Nikdy dříve jsem to tam neviděl...

Jak to vypadá s budoucností klopení v Českých zemích? Skončí to u sedmi kusů Pendolin, nebo je v plánu rozvoj? Řekl bych že u nás máme dost různých zakroucených tratí kam by se nějaké to motorové klopidlo (něco takového jako mají DB) na rychlík velmi hodilo. Mohlo by to být v podmínkách VŘ na příslušnou trať, pochopitelně za podmínky že ta trať by se na to přizpůsobila. Tak jak to vypadá?

Hexadeka, jak přizpůsobila trať? Klopidla klopí právě proto, aby se nemusela pro zvyšování rychlosti přizpůsobovat trať.

pro H: Klopidla klopí právě proto, aby se nemusela pro zvyšování rychlosti přizpůsobovat trať.
A co takhle prodloužení přibližováků, to není přizpůsobení tratě...?

No ešte je otázka čo je to prispôsobovanie trate.

Na väčšine tratí bude treba vynaložiť nemalý náklad už len na uvedenie zvršku do stavu zvládajúceho vplyv vyššieho nedostatku prevýšenia ako 100mm...

akce bez jednoznačně vyčíslitelného přínosu...

To si nemyslim... Kolik se denne (nebo tydne) urve kupli jen v cz ? A co to muze zpusobit za komplikace v doprave na tom "spravnym miste" a v "ten nejlepsi moment..." Nehlede na to, ze kuplovani SA3 dovoluje uz z podstaty veci vyssi taznou silu pri rozjezdu, takze me nemusi tolik omezovat Ftmax - protoze kuple, ale rozmary pocasi a mizerny koleje zustanou nemenny. Ale muzu si dat dopredu dve 181 - pak se ty dvou- nebo tritisicovky muzou rozjidet jak osobak. Jsem si zkusil jednou naklad s Eurosprinterem RENFE, cca 1500 tun neceho jako Wap. Rozjet jsem se musel podobne, jako s X63: Narvat tam nad 20%, tak to klouze (u ty hispansky mrchy to bylo este min, snad 15%) i na suchu. Zato od cca 55 km/h to stale vesele zrychlovalo - cca 2x700 A na kazdej meziobvod (jsou tam dva, z nich se krmi ctyri stridace,) X63 od tech cca 55 km/h uz ten proud na tak vysoky hodnote neudrzi a pomerne rychle s rostoucima otackama klesa, asi tak stejne rychle klesa i zrychleni - tazna sila k dispozici je zlomek Ftmax (omezena vahou lok, adhezi a prave stredovekou €vropskou kupli.) Ta hispanska mrcha ma (tusim - pamet uz neslouzi) 5600 kW a Ftmax 300kN, pri Vmax 200 km/h (nalezen diagram) uz to je jen Ftmax/3. S X63 se na to kilo s tema 1500 tun asi ani nerozjedu. A pokud ano, tak to bude od 60 - 65 do toho kila bude trvat mnohem dyl, nez 0 - 60... Co 353.5, vi nekdo kolik je schopna tahnout po rovine pri 100 km/h ?

Uz delsi dobu se mnozi stiznosti na vyzirani kapacity trati osobakama, ale lenivej naklad kdydby nebyl lenivej, tak mozna necha diru pro jeste jeden (aby se vesel jeste pred osobakem.)

Hexadeka: klopidla vice kurvi GPK - proto nejsem jejich skalnim priznivcem, jsou drazsi nez klasika atd.

Nehlede na to, ze kdyz uz je v cz sedm politicky zakoupenych ETR470 s hodne diskutabilnim vyuzitim, tak by nebylo od veci (kdyz uz to politici takhle posrali) koupit jim podobny ETR600, co si nedavno poridily PKP-IC namisto RJ, k nimz jaksi nebyly dodany ani lokomotivy (nebyly v cene) a tyto se musi najimat od OeBB (jiny lok to nezvladnou krz SW kompatibilitu celku "lok - ridici vuz.") Hlavne ze ty RJ byly tak levny... a jeste k tomu neklopi !!!

Takze asi tak...

To si nemyslim... Kolik se denne (nebo tydne) urve kupli jen v cz ?

No, nevím jestli je tohle ten správný argument. Jestli si dobře vzpomínám, tak jako jeden z pádných argumentů pro automatické spřáhlo se uvádělo zvýšení efektivity a hlavně bezpečnosti při práci na spádovišti: posunovač nemusí lézt mezi vozy.

Jelikož už doba ranžírům odzvonila, můžeme i UIC spřáhlu udělat pápá. V osobce máme vratné soupravy a jednotky. V nákladnce pak ucelenky všeho druhu a kvůli pár manipulákům v ČSR asi nikdo celoevropské harakiri dělat nebude....

Agent: dneska už není problém, aby měl náklad rychlejší čáru než osobák. Poté, co odzvonilo "sériovým jezdcům", je nejpomalejším vlakem zastávkový osobák...

pánové, stejně, když vám na ty koleje naprší, tak z 90-ti tunový 4 nápravový mašiny stejně víc, jak cca 100kN nedostanete

nevím, jak v Cargu, ale většina brněnských es při rychlosti 130 km/h cpe do kotev 800 - 900A (trvalé proudy jsou 715A)

vono by to spíš chtělo jednotnýho šafenberka, aby se v případě průseru dali spojit různý šreci, dezira, tisy, ešusy a jinný new vozítka....

Berte prosím tento můj dotaz spíš jako odlehčení: co vidí průvodčí na POPce, když přiloží Inkartu? prakticky kdykoliv, když si kupuji jízdenku u průvodčího a předkládám Inkartu s platnou slevou, tak je mi naúčtována obyčejná cena s patřičnou slevou, nikoliv zákaznická + sleva. Až když průvodčího upozorním, že chci zákaznickou, tak pak mi vydá již správnou jízdenku.

nevím, jak v Cargu, ale většina brněnských es při rychlosti 130 km/h cpe do kotev 800 - 900A (trvalé proudy jsou 715A)

Podle trakční charakteristiky by to mělo být právě těch 100 kN.

ad practicus: nevím jak brněnský esa, ale z traxxe musím dostávat např.při rozjezdu s 2500t do kopce a za mokra z 0 do cca 60km/h minimálně 250kN po celou dobu. Nějaký 100kN by s tím vlakem ani nehlo, to stačí tak k udržovaní rychlosti 90km/h do mírného stoupání(tak 3 promile).

dneska už není problém, aby měl náklad rychlejší čáru než osobák.

Je to problem do doby, nez se podari vyhubit 2x740 (753) se zatezi nad 1000 tun. To proste moc nejede.

Je to problem do doby, nez se podari vyhubit 2x740 (753) se zatezi nad 1000 tun. To proste moc nejede.

Přesto rychleji než zastávkový Os.

Nějaký 100kN by s tím vlakem ani nehlo, to stačí tak k udržovaní rychlosti 90km/h do mírného stoupání(tak 3 promile).

Zas to tak nedramatizujte. Kluzná ložiska už nemůžete mít ani vy : - )

Rychlost 120 km/h, 1600 tun, 8 promile, 120 kN.

PŠ: Rychlost 120 km/h, 1600 tun, 8 promile, 120 kN.
1600 tun na 8 promile je 128 kN jenom tíha, přičemž ve 120 km/h bych navíc čekal ještě nějaký to promile jízdního odporu (který nebude malý, protože jestli to má 120, tak to asi nebude nic těžkýho, co dobře běží)...

(Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)

Přesto rychleji než zastávkový Os.

Teorie a praxe není vždy to samé .. Nakonec v příštích pár týdnech tady asi nic takového nehrozí,budeme rádi,když projede /po kolejích/ alespoň ten osobák ..

Teorie a praxe není vždy to samé ..

Přesně tak.
. Loko 735 i 740/742 měly Doplňku stejné poměrové číslo = 16. Takže by tedy teoreticky měly po stejné trati se stejnou zátěží jet stejně rychle. Praxe byla taková, že s normou do 16 promil jela 735 3cítkou, zatímco Lenochodi z ČKD se plazily jen 2cítkou.
To je ten rozdíl mezi teorií a praxí.

1600 tun na 8 promile je 128 kN jenom tíha, přičemž ve 120 km/h bych navíc čekal ještě nějaký to promile jízdního odporu (který nebude malý, protože jestli to má 120, tak to asi nebude nic těžkýho, co dobře běží)...

A to si představ, že o tom místě občas slýchávám, že je tem deset a už jsem zaslechl i 12 promile : - )

PŠ: A to si představ, že o tom místě občas slýchávám, že je tem deset a už jsem zaslechl i 12 promile
Jestli je to blízko pod vrcholem stoupání, tak je to jasnačka. Viz nedávná diskuze o náhle prudším stoupání u vjezdu do Řikonína.

Mimochodem, když se jede pravotočivou polovinou esíčka z HoPo do Zelenče, tak to taky vypadá, že tam trať chvíli stoupá. A ono je tam přitom 10 promile klesání...

Jestli je to blízko pod vrcholem stoupání, tak je to jasnačka. Viz nedávná diskuze o náhle prudším stoupání u vjezdu do Řikonína.

Vjezd do Chocně od Zámrsku.

K přepáleným promilím na stoupáních jsem před měsícem, konkrétně o Řikonínském kopci, zaslechl rekord. 26 promile, tomu dotyčnému to nešlo vysvětlit, že je to nesmysl. On to má zaručené, neboť jako topič na páře tam měl několikrát problémy.

K přepáleným promilím na stoupáních jsem před měsícem, konkrétně o Řikonínském kopci, zaslechl rekord. 26 promile,

To je běžná fírovská latina, ne nepodobná rybářské :-)

Dobrý večer, měl bych prosbu, byl by mi někdo ochoten trochu popsat brzdící váhu. Jsem tomu chtěl trochu porozumět, co je to za údaj, ale zdrojů málo. Našel jsem jen článeček na wikipedii, ale tam jsem pochopil tak maximálně, že se jedná o graf asi zpomalení pro danou rychlost jež by byla rovná brzd. váha hmotnosti vlaku, tj. brzd. 100%. Uměl by mě někdo maličko popsat jak probíhá výpočet a ty brzdící zkoušky, kde se ty váhy určují? Není mě moc jasné, jak by se to určovalo, když ty dva grafy nebudou stejné. Jestli pro to existuje nějaký výpočet, či jak se to vlastně určuje?

Díky moc

(Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)

S brzdicí vahou je to složité.
Ve stručnosti: původně se b.v. počítala z přítlaku zdrží na kola (tzv. obrzdění) a bylo definitoricky stanoveno, že vozidlo obrzděné na 80% (= součet všech přítlaků se rovnal 80% váhy vozidla) má 100 brzdicích procent.
Ovšem to bylo v době, kdy litinové špalky působily na obvodu kola. S přechodem na jiné materiály (tzn. při stejném přítlaku mám díky vyššímu součiniteli tření vyšší brzdnou sílu) a použitím kotoučových brzd (působím na jiném - menším - poloměru, tzn. se stejnou brzdnou silou na kotouči dosahuji menšího brzdného momentu a tedy menší brzdné síly na obvodu kola) ty původní výpočty přestaly fungovat.

Dnes se brzdná váha určuje zkouškou: za definovaných podmínek (rychlost, adheze,...) se nechá vůz několikrát zastavit a z brzdné dráhy (korigované podle skutečných podmínek té které zkoušky, např. skutečná rychlost byla 102 namísto předepsaných 100 km/h, trať není přesně vodorovná apod.) se z grafu určí brzdicí procenta a vynásobením hmotností vozu se spočítá brzdná váha.

Je to asi šotoúvaha, ale proč neexistuje a asi ani není vůle aby existovala osobní jednotka, zaměřená na variabilitu a modulárnost? Třeba příklad RegioPanter. Bylo by zajímavé, kdyby existovaly motorové čelní vozy - do toho prostoru mezi stanovištěm a nástupním prostorem by se za cenu pár sedaček vešel pořádný motor. Ideálně vložené hnací vozy by měly být univerzální, měly by mít na střeše všechnu výzbroj pro svůj pohon. A bylo by jim jedno, jestli dostávají proud z troleje nebo z dieselgenerátoru. Ta jednotka by měla být snadno rozdělitelná, pro spojení by stačilo naposunovat díly k sobě, zacvaknout měchy, zapojit silový kabel, zapojit datový kabel, a po zapnutí by se jednotlivé vozy "očuchaly", spárovaly a mohlo by se jet. Řekl bych ze tohle by mělo větší efektivitu než fixní jednotky.

Strucne receno: "Malo muziky za (velmi) mnoho penez a crcani okolo." :-)

Tohle měli u DB - motorové ICE, sice jen 4vozové, ale všechny vozy vrčely, jak čelní, tak vložené.
Možná by někdo věděl, kolik jich bylo. Jezdily Dre-Nü, HH-Kobenhaven(?), taky v Mü jsem ho viděl.

Mohu se prosím zeptat co je toto? Kdyby to tu už bylo, tak mně prosím odkažte

MIB
odkaz (sakra, chtělo by to trochu aktualizovat... )

bvk: smím se přeptat, odkud je ta fotka (kdybych na ní přečetl ten štítek, tak se neptám )...?


(Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)

není vůle aby existovala osobní jednotka, zaměřená na variabilitu a modulárnost?

Bombardier neco takovyho v nabidce ma, ale ma to jakobsovy podvozky, takze se to neda rozpojopvat - neco nemecky zde.

firapavel - tak proč většina mašin zamokra hrabe? z esa nedostanete víc, jak 500-600A, messerschmit max 40%PT a stejně je na displeji "spektrální analyzátor" a na "budíku" max. 108kN

od toho mám písek, aby nehrabala. Mnoho mých německých kolegů nejezdí jinak, než obě páky(Automat i jízdní) k oknu a mašinko starej se. Já si s tím rád hraju, ale když je třeba tak plnej kotel a to by v tom byl čert, abych ty 4 Mega z toho stroje nedostal. :-D

Hajnej, bvk: tipnu si - Kralupy, http://www.mapy.cz/s/fUQG ?

firapavel - jo jo, písek... to by v těch mašinách taky musel být, páč na to pískoviště se jaksi nedostanete, neboť je zaskládaný

kolikrát ani ten nepomůže, páč ani nový stroje nesypou
jinak si ho většinou šetřím na brzdu, když je opravdu potřeba

ano, jsou to Kralupy, ale co je to za zařízení mezi kolejema?

bvk: Vždyť vám už Aleš Liesk. odpověděl! Jsou to MIBy. Klikněte si na ten jeho odkaz a počtěte si. V obrazové příloze jsou tam taky vyfocené.

a jo, dík

Practicus
kolikrát ani ten nepomůže, páč ani nový stroje nesypou
jinak si ho většinou šetřím na brzdu, když je opravdu potřeba
================
No a čí je to prosím chyba? Je snad problém přestavit směr vzad a vpřed, přitom zapískovat, obejít pak mašinku a napsat to dílně na opravu? U nás s tím tedy problém nemáme. A šetřit si písek na brzdění? No, každý máme nějaké anomálie. Já pokud možno nepískuji vůbec, když je třeba na kolejích lupení, udělá se tam na zastávkách takový maglajz, že je to ještě horší. Teď nechci machrovat, ale rozjezd na mezi adheze a bez písku,totéž plynulé zastavení na zastávce, to je pro mě právě ten správný kumšt,který rozlišuje strojvedoucí a "strojvedoucí"...

lok bez písku - neschopná.

lok bez písku - neschopná.

Se pise, ale casto to tak nebyvalo. A necekal bych nejakej zasadni posun v tyhle veci. Pisek se zbroji jen do HV, kde to jinak nejde, ale zbytek asi jezdi s prazdnejma basama. Takhle nejak to pamatuju ja.

Dnes jsem otestoval bezplatné připojení k netu ve slovenském Ampeer na EC 221 a překvapila mne poměrně velká nefunkčnost (síť O2) na českém území. Po většinu času to nefungovalo, signál Wi-Fi sice špičkový, ale data netekla. Naopak na území Slovenska to bylo o mnoho lepší a kromě tunelů snad ani jeden výpadek (síť Orange). To je normální stav nebo spíše výjimka?

Jirkaxxxl - tak, ale pokud nepoužiješ písek, tak za deště ze 4 nápravový 90t vážící mašiny větší tažnou sílu, jak cca 100 kN nedostaneš, a o tom já mluvím, pískuju skutečně, až když to jinak nejde

firapavel - tak si dojezdil

A proč pak ? Kdo mi může nařídit převzít lokomotivu, která může ohrozit bezpečnost provozu?

Sysel na raním osobáku z Chocně do Třebový má nějaký hrbatý kolečka, je slyšet už z dálky. Jsou na to Syslíci náchylnější? Kola se jim soustruží? Kolik mm do dloubky lze takto ubrat?

Pajas: sice nepíšete přesně, kde jste to na SK (úspěšně) testoval, ale ono se stačí podívat na mapu: na SK jdou tratě v souběhu se silnicemi v podstatě od st. hranice (jak v Lidči, tak u Mostů) přes Žilinu až někam k Hornej Štubni / Lipt. Hrádku. No a ty silnice (navíc hlavní tahy) jsou signálem GSM pokryty, takže se dráha "sveze s sebou". Ale v ČR, po vymotání se z údolí Javorníků, se ty tratě už od silnic odklánějí (zvláště po opuštění údolí Bečvy) a míří napříč "neobydlenou krajinou", dost často lesní. No a tam se operátorům stavět BTSky nevyplácí, zajíci a lišky si mobily moc nekupují.

firapavel - no protože bys nevyvezl žádnou mašinu, já jich taky pár už odstavil při přebírání, ale ty závady byly skutečně závady - ne, jak furt někdo píše - umyjte okna - když je to povinnost strojvedoucího

Tak to s těmi okny zase až tak pravda není, jsou stroje , kde je není jak a čím umýt a také místa kde se mýt nesmějí. Jinak souhlas. Navíc někde jsou od toho placení jiní zaměstnanci.

Pravda - Ano, na brněnských syslech je potřeba akrobatický výkon k tomu, abyste se k tomu oknu vůbec dostal, zato jinde tu teleskopickou tyč už dávno mají, jen v Brně je s tím neustálý problém, protože DKV Brno mělo v miulosti nejnižší náklady na údržbu, ale proč? Protože se na spoustu věcí kašlalo a mašiny se flikovali ze "šuplíkových" zásob, ale jezdily ve slušným stavu. Teď, když se zavedlo ISO, nejsou ND, jen díky tomu, že se muselo všechno vyházet, a na nové nejsou prachy, takže o nějakém kartáči a stěrce na dostatečně dlouhé tyči, si můžem nechat jen zdát.

Aleš_Liesk.: Překvapilo mne to, že i když po trase signál O2 nebo i jiného operátora byl, tak přes palubní Wi-Fi to prostě většinou nešlo. Když ale šlo, tak velmi slušně, ale to bylo jen tak 20 % cesty po našem území. Mobil totiž signál měl skoro pořád (až na známé úseky bez signálu) a nebyl problém se spojením. Testoval jsem to na trase Praha-Olomouc-Vsetín-Púchov-Banská Bystrica. Ale možná jsem jen narazil na polámaný kus a jiné vozy jsou v pohodě. Předpokládám tedy, že antény pro internet jsou umístěny někde externě mimo skříň vozu a ne uvnitř v rozvaděči ve voze obklopeny konstrukcí, kterou signál prochází jen velmi neochotně ...

I tak to je pokrok, ještě předloni to ve slovenském voze nešlo v ČR vůbec (asi neměli zaplacíno).

Pajas2- a mobil měl signál 3G? Nebo prostě jakýkoliv signál?

Nevíte, kde by se dali sehnat směrové tabule z minulého GVD 2013-2014 v tištěné podobě, tak jak jsou ve vlaku? Přesněji směrové tabule regionálních vlaků, oblast Kralupska nebo Praha.

Patrik Štolc:
Stáhnout z webu provozu SŽDC, vytisknout, zalaminovat a svázat

Antény bývají zpravidla venku hezky je to vidět na soupravách Jančury. Jiný problém je jak je nastavený ten který routr co to v vlaku řídí a způsob provedení toho zařízení. Někteří dopravci používají všechny operátory tuším, že Pendolíno a hlavně tam podezírám čd, že využívají aktuální volnou kapacitu gsm-r. Protože při cestě Praha Mariánky - Cheb to šlapalo v Pinďovi všude i kde nebyl signál vůbec. Takže je to dost i o krabičce která ten onen provoz řídí co vše používá za operátory. Další věcí je síla signálu a osazení vysílačů technologií. V určitých místech se holt chytne pouze GPRS, EDGE a to je prostě 64 kbps nebo max 236 kbps u EDGE v momentu kdy jste připojení 2-3 tak to nestačí i když by jste se dohodly Pokud to jede přes HDSPA nebo LTE pak asi není o čem. JInak na tyto vychytávky nespoléhám mám MT - mobilní tlefon a v MT mám Inet a wifi z kterého si udělám vysílač nebo se přes mobil kouknu když už potřebuju. Vlakem jedu proto, abych se kochal a ne abych čučel do komplu do toho čučím skoro celej den zbývající dobu v roce.

Praha Mariánky - Cheb to šlapalo v Pinďovi všude i kde nebyl signál vůbec.

Tam se ale zatím GSM-R nevyskytuje.

Ja by som si bol takmer istý tým, že GSM-R sa na komerčné poskytovanie internetu dopravcami NEpoužíva.