Pokud tam odjezdové návěstidlo ZA PERONEM není, tak byste si to představoval jak?
Rádio: "Fíro, projeď vokolo červený a zůstaň stát u peronu. Až projede poslední vlak proti, tak ti zavolám a vyrazíš do Roztok. Pojedeš 40 do křivýho a na prvním AB čekej Stůj."
Asi takhle?

Já bych si představoval to odjezdový právě za tím peronem. A to co je v Bubenči coby nějakej "cesťák". Mít peron v dvoukolejce leč provozovatelnej tak, aby snižoval propustnost případné jednokolejky mi přijde trošku na palici.

Aleš Liesk.: za peronem směrem do Roztok je odjezdové návěstidlo, u kterého by mohla skončit vlaková cesta pro ten R?

Není, bohužel. Důvod netuším.

Jis:
V situaci, o které mluvíme, by bylo nutné tudy procpat vlaky v taktu 30 minut celodenně. Jestli to dokážete, tak jste borci.
Já samozřejmě ne, ale jiní to už dokázali.
Pokud se stále trvá na zábrzdné 1000 m, tak asi ano...
Bohužel ano.

Petr Vlček:
Dopoledne byla nějaká utajená výluka jedné koleje Bubeneč - Roztoky.
Ano, 1.TK Bubeneč - Roztoky. Výřez a svoz vegetace, čištění příkopů a oprava GPK. Bude i zítra.

Aleš Liesk.:
za peronem směrem do Roztok je odjezdové návěstidlo, u kterého by mohla skončit vlaková cesta pro ten R?
Není. Nevyšla by zábrzdná 1000 m k prvnímu AB.

Stručná zpráva ze Semmeringu vlakem 25912. Odjížděli jsme v 17 lidech (vesměs důchodci), cestou průběžný úbytek, 4 lidi přistoupili na Zličíně. Jako výlet hezký, ale na letiště bych tím fakt nechtěl jet (že by se nejelo z Knížecí vím!). Z Hostivic dalších cca 10 km k odjezdové hale letiště, takže nějakých 32 km z hlaváku ve stávající stopě... Nic moc.

10 km k odjezdové hale? To by bylo nějak cikcakem?

Letištní vlak by nezastavoval v každé zastávce, navíc uvažujeme modernizaci trati, tj. odstranění nechráněných přejezdů, kde se musí jet krokem, a možná zvýšení traťové rychlosti na dalších místech. Z Hostivice na letiště je to tak 3,5 km, nevím, kde jste přišel na 10 km. Takže spíš 25 km a cesta by se dala zvládnout za plus mínus 25 minut.

Z Hostivic jsem podle prezentace (https://www.youtube.com/watch?v=ccQ7gtLhQtA) uvažoval využití STÁVAJÍCÍ tratě přes odbočku Jeneček. Jinak asi úvrať tamtéž, jiné řešení já nevidím. Pakliže se mýlím, rád se nechám poučit.
Krokem se nikde nejelo, jen se standardně houkalo. Dokonce jsme byli ve Zličíně s náskokem!
Ohledně rekonstrukce - ze společného na Žvahov se nedá udělat nic, dál by se dalo, ale je tam hafo "přírodních památek" a těch se ekofašisti nevzdají, jsou od nepaměti jejich rodu...

Já si taky zrovna říkám, kdeže jsou na Semmeringu ty "desítkový" přejezdy...

přejezdy:
Jeden s "30" zde.
Další dva se "40" jsou tady.
Plus "40" na Žvahově přes vjezdovou výhybku.

Hrubý odhad Hostivice - letiště.

Hroch: I to by bylo možné, ale asi by to muselo být pod zemí a to cca 5 km, nějaký zářez letiště nepřipustí.
Co zpětné napojení na Buštěhradku v Ruzyni (předpokládám i odbočku u Jenečku do toho tunelu)?

=>Hroch: proč tak velký oblouk? Já bych to ohnul hned za stanicí Hostivice.

No tak takhle.
Odbočení je hned na zhlaví, délka 3,9 km.

Hroch: Tohle bohužel nikdo nepřipravuje, problém je budoucí podjezd R6 pod novou runwayí (i když dle mého názoru řešitelný.

Jelikož po R6 často jezdím, tak si dovolím upozornit, že na 50.0925606N, 14.2492278E se nachází jakási příprava pro "přemostění" R6 ve značné délce, snad nějaká další vzletová a přistávací dráha.
Také je na 2. km Alešovy trasy obrovská hromada hlíny (občas se na ní schází letečtí šotouši), která by si vyžádala velmi pevnou konstrukci tunelu pod ní, nebo její odtěžení a odvezení.

Sím, a most přes R6 pro rychlodráhu už také stojí :-) http://mapy.cz/s/gaEY

J. Kučera nereg.: - proč ne. Byla by to první rychlozubačka na světě

Lukfi, Aleš Liesk.:
I to by asi šlo, nedělám si nárok na jedinou správnou možnost. Jen pokud vím, tak je navrhován na Jenečku mimoúrovňový rozplet.
Mně šlo o to ukázat, že se pohybujeme do těch cca 5,5 km, ne na úrovni 10 km.

Aleš Liesk: obávám se že pokud trasování nebude v podzemí (což asi nebude) tak se to bude muset vzít víc oklikou, v budoucnu (možná) se počítá s paralelní dráhou. http://stavbaweb.dumabyt.cz/Letiste-a-nadrazi-pristavy/Letiste-Pr aha-vypsalo-tendr-na-projektovou-dokumentaci-nove-drahy.html

Na R6 je už stavební příprava na paralelní dráhu

bandita: nakonec možná i kvůli současné dráze to nemusí být jednoduché - viz pardubické diskuse o trolejích, které tam prý být nesmějí kvůli přistávací dráze, jejíž práh je snad kilometr daleko...

Pikeheard: půl kilometru. Je to absurdní (letadlo které je tak nízko že se půl kilometru od dráhy zamotá do troleje 6 metrů nad zemí havaruje tak jako tak) ale bohužel se s tím monentálně nedá asi nic dělat.

K další dráze na Ruzyni - při stavbě R6 se na to pamatovalo. Tato budoucí dráha půjde nad budoucím tunelem, jenž bude v místech, kde je místo asfaltu beton jako nehořlavý materiál.
Je to tady.

Paul2no: i mně to tak přijde a zajímalo by mě, jakýže předpis to nařizuje. Navíc hned vedle je spousta podobně vysokých věcí, chemička, osvětlovací sloupy z nádraží, divil bych se, kdyby tam nevedlo vysoké napětí atd...

Takže aby se něco podobného slavně nezjistilo i na Ruzyni a jediné řešení nebylo to krtkovat (zase buhví odkud...).

Pikeheard: nějaký zákon o letectví. On je bohužel takový trend všude vidět ty nejhorší možné alternativy (s pravděpodobností 0,0001 %) a podřizovat jim vše včetně výsledné funkčnosti.

Paul2no: Keď dnes aj po minimálnom náznaku "systémovej chyby" idú médiá jak divé a rozmazávajú ho niekoľko mesiacov, tak to je potom zaťažko. Spoločenská objednávka skrátka je, aby u každého možného prúseru bolo zabezpečené, že sa už "nikdy" nebude opakovať. Nech to stojí, čo to stojí. A tak to aj vyzerá.

Paul2no: letadlo které je tak nízko že se půl kilometru od dráhy zamotá do troleje 6 metrů nad zemí

Trať na letiště Zaventem (hlavní civilní i vojenské letiště pro Brusel) ... vzdušná vzdálenost od drátů (na trati Brusel - Lovaň*) k prahu dráhy je 0,5 km.
http://www.mapy.cz/zakladni?mereni-vzdalenosti&x=4.4871237&y=50.8 845024&z=14&rm=9J78WxaYo1gOnhkr

https://www.google.cz/maps/@50.8853624,4.4877774,967m/data=!3m1!1e3?hl=cs

*Ten oblouk od Lovaně (východně) se nedá počítat, protože tahle trať je zahloubená, aby se vešla do tunelu pod letištěm ... ze seznamové mapy není tunel jasný, prakticky začíná tam, kde se trať od Bruselu a Lovaně spojí (viz mapa google).

Asdf:
Stejně tak je společenská objednávka po nejlevnějším řešení. A mnohdy jde řešení různých průserů "už nikdy" navzájem proti sobě.

Největší systémovou chybou je, že se celý civilizovaný svět točí podle médií.

Arj: když jedete na letiště od Brusele, tak nejdříve (před obloukem k letišti) trať dost výrzně stoupá (v opačném směru je tam přesmyk) a pak se zavrtá pod povrch. Tudíž bych řekl, že lovaňská trať je dost pod úrovní terénu s VPD (RWY )

Paul: letadlo které je tak nízko že se půl kilometru od dráhy zamotá do troleje 6 metrů nad zemí
Jestlivá vono to nebude ani tak strachem ze zamotání se do drátů, jako spíš požadavky na nerušený výhled radaru.
V Pardubicích vede trať v ochranném pásmu C přibližovacího radaru, a v tomhle pásmu dráty být nesmějí. Tečka.
(musíme se tu všichni smířit s tím, že pro leteckou dopravu platí jiné předpisy než D1, D2 apod., a že stejně jako je třeba aerošotoušům utajeno, proč někdy vlak může projet okolo červené a jindy ne, tak nám zase vrtá hlavou tak jednoduchá věc, jako jsou ochranná pásma radarů).

Aleš_Liesk.: hmmm, tak radar by mě nenapadl. Mimochodem, mám pocit že problém podobného typu brání teoretické elektrizaci tratě z Prahy přes Neratovice do Všetat (letiště Kbely), nebo tam je situace jiná?

Jiná je jenom v tom, že tam trať vede ne 500 před prahem, ale 50

takže podobně


Jinak u té Ruzyně nezapomínejte na to, že terminál bude pod zemí, takže v tom místě, které diskutujete trať budu muset už minimálně do zářezu

Jen takový nápad od klávesnice - nepomohlo by v Pardubicích trochu, takové 2 až 3m trať zahrabat? Nebo ochranné pásmo radaru je takové, že by pomohl jedině tunel?

Vždyť je to asi 2.5km:
http://www.zelpage.cz/news_n/mapa_medlesicka_spojka.gif
Stávající trať nemá smysl do budoucna uvažovat, protože míjí Pardubice.

Na letišti v Pardubicích (LKPD) je radionavigační systém ILS pouze na dráhu 27 (ta od východu) Co se týká antén je tam pouze anténa vertikálního sestupového paprsku (glide slope) a ta je od kolejí 800m ve směru přistání vlevo od dráhy. Dále je tam vysílač horizontálního majáku (localizer) a ten je na druhém konci dráhy (3km daleko) z druhé strany (dráha 09) ILS není (jsou tam pouze světla), takže na straně kolejí není ani localizer. Dráty mi tedy nepřijdou, že by měli 500m před prahem dráhy jakkoliv vadit. Rušit by také nic neměly. Jsou letiště, kdy na filále dráhy jsou vyšší překážky než dráty TV zde. Úhel sestupového majáku je 3°, takže někdo by mohl spočítak jak vysoko v tom místě letadlo vlastně je

V Pardubicích je vzdálenost práh dráhy - trať necelých 500 metrů a koleje jsou údajně o jeden metr výš než dráha.
Podrobnosti zde.

Kdyby letadlo sedalo hned na práh(což se nestává) tak by výška nad kolejema byla cca 25m. Pokud by sedalo tam co obvykle, bylo by to cca 50m.

Od klávesnice to je taky dost nelogické - zahloubit, posunout dráhu o 100 m na západ, nebo mě napadá, kde se tam to letiště vlastně vzalo? Není nějak moc v centru města?

http://www.mapy.cz/zakladni?mereni-vzdalenosti&x=15.7524367&y=50. 0077534&z=13&base=ophoto&rm=9jqX9xXYfnGsgx.2AhXCffK5w3

Je jasně vidět ve fotomapě, zbytky náspu od Chrudimy i od Pardubic s končící kolejí. Původně trať vedla rovně, posléze musela uhnot letišti. Nebyl by zde pamětník kdy se tak asi stalo?

Na stránkách kontaminace.cenia.cz je vidět situace v 50. letech. To už se stavělo nové vojenské letiště. Uplně původně počátkem 20 století kdy Ing. Kašpar poprvé vzlétl, bylo letiště v místě dnešního hlavního nádraží. "Nové" letiště v Popkovicích bylo otevřeno v roce 1932.

takže někdo by mohl spočítak jak vysoko v tom místě letadlo vlastně je
42 metrů. Vy jste ve škole chyběl, když se brala funkce tangens?
(přesněji řečeno, 42 metrů nad zemí je ten paprsek, pokud vychází pod úhlem 3° z roviny země a počítáme to ve vzdálenosti 800 metrů od zdroje)

A ještě jednou: já neříkám, že by se létadlo zapletlo do drátů. Já říkám, resp. v podobné diskuzi jsem vyčetl, že v ochranném pásmu C, které je pro diskutovanou dráhu omezeno prahem VPD "vepředu", vzdáleností 2 000 m "vzadu" a úhly od radaru 20° "doleva" a 10° "doprava", dráty být nesmějí.
V ochranném pásmu dráhy vás taky nezajede vlak .

Vy jste ve škole chyběl, když se brala funkce tangens?
Rozhodně ne, jen se mi to nechtělo v 9 večer počítat. Odhadem jsem ty hodnoty psal v následujícím příspěvku. Cca znamená přibližně.

Off-T: jen tak mimochodem, na tom "k počítání" skoro nic není
3° jsou přibliženě 0.05 radiánu a pro malé úhly je tangens přibližně roven přímo úhlu. Tudíž "cca 40 metrů" lze dát přímo z hlavy.
Nicméně souhlasím, že večer se o tom už nemusí chtít přemýšlet.

K letisti do Ruzyne pres prazský Semmering ci tunelem pres Smíchov ci kudy?
Já myslím, ze nejlevnejsí a nejefektivnejsí by bylo vyuzít maximálne soucasnou trat 120, ale se zapojením na hlavní nádrazí za pomoci dvoupatrového Negrelliho viaduktu, jak jsem uz nadhodil dríve. Lokalitu jsem si mezitím trochu prohlédl.
Dle me by se mohlo jednat u 2. patra Negreláku o samonosný (na vlastních podperách stojící) príhradový most s vrchní ci spodní mostovkou asi 7m az 8 m nad temenem kolejí soucasného viaduktu. Podpery jsou mozné i v ulici Prvního pluku (Karlín)na vnejsích stranách stávajícího viaduktu. Z hl. nádr. mírným esíckem k vidlicce stávajícího viaduktu estakádou (jako Nové spojení), potom príhradovým mostem se stupnovite ulozenými mostovkami asi po 20m-25m az k vode kvúli prekonání zbývajícího výskového rozdílu (asi 3 az 3,5m).
Kdyby príhrady nad vodou estéty rusily, byla by mozná na rece postranní keramická clona ve vzhledu dvoupatrového Negreláku.
Na holesovické strane pak prímé spojení na Kralupy a dvoukolejne do Dejvic podle Stromovky. I spodní trat by byla napojena jak od Kladna, tak od Kralup.
V první fázi, behem stavby odbocky na letiste, by se elektrifikovala zbývající cást jednokolejky pres Veleslavín az do stávajícího nádr. Ruzyne (mozná se dvema výhybnami), upravilo nádrazí Ruzyne tak, aby na nástupisti mohly najízdet trolejbusy pendlující k letisti.
S dalsí výstavbou na Kladno a na letiste by se mohlo nerusene pokracovat.
A Masarycka? Ta by mohla zústat napojena (zredukovaná pro nostalgii ci kvúli výlukám jinde?) spodním mostem ci zrusena (muzeum). Kazdopádne by bylo reaktivováno spojení spodem pres Negrelák do Libne.
Presmyk do Dejvic by byl mozný obloukem o polomeru az 500m.
Vsechny dalsí moznosti (opce) by zústaly zachovány.
Studie proveditelnosti by mohla být zadána treba jako diplomová práce na príslusné katedre v Pardubicích.

honzarejpal: Masaryčka je ideální nádraží pro regionální dopravu, protože cesta od vlaku k tramvajovým zastávkám to ani z dvoučlánkového CityElefantu netrvá déle než 5 minut. Proto by pro tento druh dopravy měla být Masaryčka zachována. Další problém je nové nádraží Praha - Bubny na levé straně Vltavy. Toto nádraží by mělo být společné pro kladenskou i kralupskou trať a dobře napojené na stanici metra Vltavská. Neuvedl jste, jak by se toto nádraží realizovalo v případě poschoďového mostu. Pokud se týká trolejbusové dopravy, rozhodně nemá smysl pořizovat trolejbusovou na přechodnou dobu pendlující mezi letištěm a nádražím Ruzyně. Tudy by prakticky nikdo nejel, protože pro drtivou většinu cestujících by do otevření rychlodráhy z centra až na letiště bylo výhodnější jet autobusy linek 100 a 119 ke stanicím metra Zličín a Nádraží Veleslavín. Studenty bych nezatěžoval studií proveditelnosti, protože Vámi navrhované řešení s poschoďovým mostem, nevyřešenou stanicí Praha-Bubny a jednokolejnou tratí na letiště, by muselo vyústit v nález, že takové řešení není ani ekonomické, ani nerespektuje ochranu historické památky Negrelliho viaduktu.

Honzarejpal: příště, než začněte projektovat, zkuste si vyčlenit pár minut a zkusit si přečíst v zákoně, co je to kulturní památka a památková rezervace, ušetří Vám to čas při projektování nerealizovatelných nesmyslů

Negralák je navíc nejmenší kapacitní problém ...

Fakt nechápu, proč někteří zatvrzele cpou 120 na váguson. Masaryčka je z hlediska polohy v centru skutečně ideální nádraží a dodnes mne mrzí, že z ní nejezdí třeba RJ (rail jety) a další EC do šalingradu.

Petr Šída:
Negralák je navíc nejmenší kapacitní problém ...
To je hodně odvážné tvrzení.

Jakpakto? jedinej kus dvojkolejky na celý trase

to že je v dezolátním stavu je věc jiná, takže v čem se mýlím?

Díky

Hroch: v nějaké předchozí diskusi vyplynulo, že je na něm i poměrně zvláštně udělaná zabezpečovačka, což svižnosti provozu taky moc nepřidává.

A fakt to za žádných okolností nejde od rozvětvení na konci Negreláku vystoupat nahoru na estakádu NS? Kolik je to? 20 výškových na 500 metrech? Zubačka?

PŠ: Ona to snad plnohodnotná dvojkolejka na viaduktu ani není. Mne připadá, že to jsou občas 2 jednokolejné tratě.

Jasně, ale čekal bych, že to vyřeší rekonstrukce

aneb proč to řešit druhým patrem, když stačí opravit to stávající

Petr Sída:
Nemyslím, ze by se na kulturní památky ci rezervace melo hledet jako na jednou provzdy ani v okolí nepozmenitelné ci nedoknutelné konzervy, vhodné pouze k muzeálním úcelúm. Podívejte se na prazský hrad, co se tam kdy prestavovalo ci pristavovalo. V podstate pochází vetsina celého komplexu z 18. století a mohutne se tam prestavovalo jeste za Masaryka (Plecnik).
Mám zde francouzskou publikaci o Eiffelovce. I tehdy, se pred stavbou a behem stavby vásnive o poskození vzhledu Paríze diskutovalo. A jiz po 1. svetové válce se z ní stala jedna z nejvetsích atrakcí a kulturních památek Paríze. (Eiffel sám tam nahore docela i bydlel.)

Dovolím si připodotknout svůj názor na "památky" a "architektonické sqosty". Je-li stará stavba stále používána ke svému původnímu účelu, nechť je pro moderní verzi tohoto účelu citlivě upravována tak, aby se zlepšil komfort užívání a zůstaly zachovány charakteristické prvky původní stavby. Tak bych si představoval přestavbu Negreláku. Nebo Hlaváku (s výškovou redukcí zastřešení nástupišť - bylo to dělané na parní provoz!). Fantova budova nemá ve stávajícím stavu smysluplné využití vnitřních prostor - šíleně vysoké stropy, obrovská okna (byl jsem párkrát na DÚ...). Ve světě se to řeší VESTAVBOU nové konstrukce se zachováním vnějšího pláště.
Je-li stavba opuštěná a neslouží svému původnímu účelu, pak je účelné ji přestavět/zbourat, protože časem stejně spadne - viz nádraží Vyšehrad.
Zachování na pohled krásné budovy (např. Ústí n/O) i když nemá další SMYSLUPLNÉ využití je plýtvání penězi. Já bych tam viděl nějaký archiv nebo depozitář, ale já tomu nerozumím...
"Lanové" konstrukce lávek nemám rád - viz "Silver gate" v Radotíně, která vydržela cca 10 let a je v rekonstrukci...

Petr Šída:
Tak pokud se bavíme o SQ, tak to skutečně asi kapacitní problém číslo 1 není.
Já měl prve na mysli výhledový stav při protažení dvoukolejky dále ke Kladnu a nárůstu počtu vlaků, kdy to problém být velmi rychle začne. Příčinou je vyšší počet vlaků ve spojenís úrovňovými kolizemi vlaků na Masaryčce, současně v Bubnech (a současně na Stromovce) a k tomu zábrzdná vzdálenost 1000 metrů. Rekonstrukce rychlý sled několika úrovňových kolizí neřeší a v případě zab. zař. se už nějaký čas po klesající křivce pohybujeme.

honzaklonfar: Jistě hlavní nádraží bylo budována pro parní vlaky, ale zastřešení nástupišť je charakteristické pro toto nádraží, na které je jedna z nejlepších vyhlídek z Vinohradské ulice nad tunelem. Pokud se týká využití Fantovy budovy, ta může být dost využita pro některé kulturní aktivity, občerstvení apod. Není dobré vždy kompletně přestavět vnitřky budov a nechat jenom vnější plášť, i vnitřky mají své charakteristické kouzlo, kde na lidi dýchá určitá atmosféra. Také bychom mohli říci, že staré kostely jsou příliš vysoké, a mohly bychom v nich pořídit patro, ale tím by se zničil duchovní význam kostelů. A hlavní nádraží spolu s Masarykovým nádražím, a s některými dalšími jako jsou Dejvice nebo Vršovice, do značné míry dokumentují historii železnice na území hlavního města Prahy. Pokud se týká vyšehradského nádraží, podle mého názoru už dávno mělo být toto nádraží využito pro kulturní účely. V blízkosti je studentské centrum Albertov, a studenti mají ke kultuře vždy dost blízko.

honzaklonfar: Třeba ti chudáci v Antverpách, co tam mají zbytečného luftu na tom zastarale předimenzovaném nádraží. Zbourat, nebo tam vymlasknout několik pater dovnitř, aby se to nějak rozumně využilo. Obálka ať si teda zůstane, i když i to je dost přeplácaný. Co?

Hroch: aha, jasně, tomu rozumím

nepomohlo by tomuhle NS II s mimoúrovňovými rozplety pod zemí? Alespoň jedno kolizní místo by zmizelo

(Vím, hudba daleké budoucnosti, skoro SciFi)

A v Bubnech je zelená pláň, tam by taky asi stálo za to nad bezkolizností popřemýšlet (já vím, cena)


ale řešit to druhým patrem mostu by asi nebylo to pravé




Honzaklofar:

srovnáváte nesrovnatelné, stav před definováním památkové ochrany s dneškem

smyslem památkové ochrany (a podobně funguje i ochrana přírodovědná) je uchovat hodnotné celky pro budocnost v pokus možno nezměněné podobě

důvodemm je to, že jsme si v určitou chvíli uvědomili, že naše překotná doba ničí mnohé z minulosti a my tím přicházíme o historickou paměť (jedním ze spouštěčů byla asanace židovského města)

v době, kdy v Iráku dochází k ničení starověkých památek v Nimrudu a Mosulu je taková otázka asi velmi aktuální (a ty starověké památky taky nemají využití, takže podle Vaší logiky se nic neděje)

Chtít odstranit halu na hlaváku, protože je zbytečně velká je s prominutím prasárna, je to spolu s Fantovou budovou to hlavní, co dělá Hlavní nádraží hlavním

Stejně tak chtít přepatrovat fakntovku, sakra, podívejte se někdy dovnitř na ty nádherný secesní interiéry

že to nemá využití? To je otázka, ono jde o to chtít, a nápad posadit do těch velkejch sálů Muchovu Slovanskou epopej je jeden z nejlepších, který se dá zrealizovat

Ad Vyšehrad - problém je jinak, než ho vnímáte

developer kupoval nepotřebnou a prázdnou budovu nádraží, ale moc dobře věděl, že je památkově chráněná, takže takříkajíc věděl, do čeho jde

byly možné dva scénáře:

slušný investor by barák opravil a adaptoval na kancly podle svého záměru s tím, že je ale limitovaný velikostí budovy (s tím že oprava i provoz budou něco stát)

neslušný investor nechává barák spadnout, aby na jeho místě mohl postavit něco většího a skleněného, z čeho narejžuje víc peněz

chápete ten rozdíl? Ono s památkáři to není růžové, a mnohdy tam člověk taky narazí na "inteligenty", ale tu firmu nikdo nenutil si památku kupovat a existuje spousta příkladů, kdy ta koexistence funguje, všechno je to jenom o tom, chtít

Ústí nad Orlicí je jiná historie, ale snad se povede najít využití i pro ni

(Příspěvek byl editován uživatelem Petr_Šída.)

Petr_Šída: jsme patrně na opačných stranách barikády... Já nemám nic proti secesním interiérům, ale uvědomuji si, že provoz toho baráku musí někdo platit! A secesní interiéry moc peněz nepřinesou... A každodenním dojížděčům (mezi které jsem desítky let patřil) jsou tytéž interiéry u zadele...
" a existuje spousta příkladů, kdy ta koexistence funguje, všechno je to jenom o tom, chtít " - byly by nějaké KONKRÉTNÍ příklady?
To "přepatrování" bylo myšleno v kancelářích (viz zmíněný DÚ), v bývalé odjezdové hale by bylo k ničemu.

honzaklonfar:
Jasne. Rigidní a ustrnule dogmatický prístup ke kulturním památkám nikam nepovede. Bude-li takových - i ohledne okolí - nedotknutelných památek cím dál více, zardousí neústupný prístup konec koncú i celou ekonomiku.
Je treba úcelne skloubit to staré, hodnotné a stále jeste slouzící s tím novým, lépe slouzícím.

honza.. technokratická arogance, jejíž výsledkem je třeba ÚAN Zvonařka, zcela racionální = imbecilně řěšená stavba

Jojo, na úplně opačné straně barikády

Uvědomujete si, že na přepatrování musíte změnit okna? Co je podle Vás špatně na myšlence udělat z těch sálů Muchovo muzeum? Jasně, pro dojížděče je to k ničemu, ale jinak je to jedno z mála využití, které si na sebe může jakžtakž vydělat.


Honzarejpal: budete se asi divit, ale v tomhle s Vámi plně souhlasím, jinak to vskutku smysl nemá, jenom se musí vždy vážit, aby z té památky vůbec něco zbylo

a vždy bude jisté procento památek nedotknutelných

příklady:

stačí trochu hledat
http://www.zubrnice.eu/musealni-zeleznice/nadrazi-z-roku-1890/pag e/nadrazi-z-roku-1890

něco, co Vás možná nadzdvihne, ale kdo zná ten areál před rekonstrukcí, tak nemůže říct nic jiného, než povedené
http://www.prazskakrizovatka.cz/

a dalo by se hledat dál, pravda, v drážním prostředí těch projektů moc není, i když zamýšlená rekonstrukce Negreláku s kavárnami a obchody v obloucích není blbý nápad

a ještě jeden malý koment na závěr OT - to ž památky jenom vysávají rozpočet je rozšířený pohled na věc, ale existují věci, které se penězi nedají nahradit

jednou z nich je historická paměť, už v 19. století přišli obrozenci na to, že národ bez ní nemá ani minulost, ani budoucnost

Naštěstí tohle dost velká část lidí chápe i dnes

a paralela s dneškem, proč myslíte, že islámský stát dělá to co dělá, o nějaký zákaz zobrazování člověka tam totiž nejde ani náhodou ....