Taky přidám něco ze skladu z Bohuslavic a když odvážely 702.515 manipulákem z Bohuslavic ale teď už nevím kam

Pro "sledovačku">>>702.515 byla tehdy předisponovaná do VÚ v Ústí nad Orlicí. "Valašská krasavice" 742.529-1 byla odprodána do IDS Olomouc kde slouží změněná k nepoznání doposud

Už to budou pomalu dva roky co to na vlečce v Bohuslavicích aspoň na chvilku pěkně ožilo

Vojtag: moc pěkné! S těmi uhláky od manipuláku, to vypadá zajímavě
Já jsem měl též štěstí, ještě i s mechanikou

K dechberoucím příběhům znalce poměrů se jistě hodí připomenout i jeho záznam bohužel již bývalých vlárských rychlíků.
https://www.youtube.com/watch?v=-MN96gshGSA
https://www.youtube.com/watch?v=xeX8BHgV7wE
https://www.youtube.com/watch?v=dRPLwhhcwfM
https://www.youtube.com/watch?v=y4iP09AEG1I

To jsou pěkná videa! Snažil jsem se zaznamenat čísla mašin a zachytil jsem 754 012, 025, 045 a 075. Vím, že mně ještě nějaká chybí, hlavně ta celočervená.

Re "Darwa",mám dojem že v tu dobu kdy jsem tehdy točil ty videa pohyboval se tam s fotoaparátem i p."Lajos",dokonce některé moje záběry i jeho fotky jsou ze stejného dne. Jinak videa byly tenkrát točené na VHS kazety a později přepálené na DVD ale záznam asi dost utrpěl přenesením na tento web,podívám se na to a dám vědět,mějte se zdraví č.30

Dík všem kteří mi poslali maily. Jen bych chtěl podotknout že všechny příhody které jsem popsal se staly skutečně mně a že na nich není vůbec nic přikrášleného či vymyšleného,ba spíš některé detaily jsem ještě vynechal.
Je zvláštní že každá žst.či mezistaniční úsek ve mě za ty roky zanechali nějakou vzpomínku či příhodu o lidech už ani nemluvě.
Jednou z těch všech stanic a bylo jich desítky byl i Púchov.Jak jsem už vzpomínal jezdil jsem tehdy ve směnněm obsazení na Sergejích.V ten den jsme nastupovali na túru okolo 23hod. a lokomotivní dispečer nás poslal z T.Teplé "režij" do Pov.Bystrice na vlak 62204 který zrovna odjížděl ze Žiliny a jehož lok.četu jsme měli vystřídat.Po příjezdu do Pov.Bystrice jsme ještě asi dvacet minut čekali na nástupišti až se konečně od Pov.Teplé dokutálel náš Pn s cílovou stanicí Bratislava Východ.
Po vystřídání na stanovišti a předání různých informací(vlak měl tehdy okolo 1800t. a počet vozů 35-40),"stará" lok.četa slezla ze Sergeje a protože už bylo postaveno "volno" odpískal jsem "povolte brzdy" a hnuli jsme se směr Púchov.Cesta až do Púchova probíhala v pohodě a v pohodě jsme projeli i tuto stanici což nebylo v té době nic běžného. Po projetí Púchovem okolo jedné hodiny po půlnoci jsem spatřil ve světle reflektoru v úrovni tamních gumáren asi na vzdálenost 200-250 m.temný předmět v kolejišti, bez váhání jsem použil rychlobrzdu ale pro krátkou vzdálenost jsme přesto na tento "předmět" ze Sergejem najeli.(Až na vzdálenost 50-80m. jsem zjistil že se jedná o nárazník ale ne lecjaký. Byl to nárazník z nějakého polského vagonu které se tehdy vyznačovaly až extrémním průměrem talíře odhaduji tak 60-70cm?).Navíc tento nárazník byl otočený talířem proti našemu směru jízdy. . . . .

Pokr. . .(Později se prohlídkou zjistilo že tento nárazník odpadl z návěstního vozu vlaku jedoucího před námi)
A jaké byly následky ?
Ozvala se rána a podle mě předek Sergeje nadskočil tak o 10-15 cm.Po zastavení vlaku jsem vzal baterku a slezl ze Sergeje dolů a zjišťoval jsem jaké následky to způsobilo na pojezdu a kde je vlastně ten nárazník. Na mašině byly stopy po najetí či srážce na prvním trakčním elektromotoru ve směru chodu ale jinak nejevil celý pojezd žádné stopy poškození.Šel jsem dozadu po vlaku a pod osmým vozem jsem objevil nárazník který vlivem nárazu byl zaražený do půli své výšky i s přeraženým betonovým pražcem do podloží.Vrátil jsem se na lokomotivu pro pomocníka a při té příležitosti jsem chtěl naplnit průběžné potrubí znovu vzduchem ale zjistil jsem že je potrubí zřejmě někde rozpojené neboť byl velký únik plnícího vzduchu.Vrátil jsem tedy zpět s mým pomocníkem k osmému vozu a se značným úsilím se nám podařilo nárazník z kolejiště odstranit.Potom jsem ho poslal zpět na lokomotivu a šel jsem zjistit příčinu netěsnosti průběžného potrubí.
(Podotýkám že po zastavení byl konec vlaku ještě na odjezdových výměnách žst. Púchov.)
Takže šel jsem pomalu okolo vlaku a někde v jeho půlce jsem zjistil jeho přetržení. Hák táhla vozu na zadní části vlaku byl odlomený v oku pro šroubovku takže jakékoli spojení vozů mezi sebou sebou bylo nemožné.
Šel jsem tedy na nedaleko vzdálené hradlo s tím aby staniční posun vtáhl zadní část vlaku do stanice i s poškozeným vozem,poškozený vagon odhodili někde bokem a zatlačili zbytek na mě a po chvíli můžem pokračovat.
Za chvíli jsem zjistil jak hluboce jsem se mýlil a jak lehce se z optimisty stane naiva ? ! . . .

Pokr . . .Po delším dohadování s Púchovským výpravčím mě přepojil na vlak. a lok. dispečera v Žilině a jejich verdikt zněl "Pán majster,celý vlak je treba vtiahnúť do žst Beluša". Na moje námitky že je to kvůli roztrženému táhlu zcela nemožné a pokud by to udělali tak jak jsem chtěl já staniční posun tak otázka max. půlhodiny mi dispečer odvětil : "Nešpekulujte a urobte ako sme Vám nariadili". Teď ještě musím vzpomenout že se blížil čas kdy se z Košic zanedlouho hnala smečka ranních rychlíků na Bratislavu a snad i do Prahy ?
Takže šel jsem nas. . . .ý zpět na mašinku, po cestě jsem utáhl brzdy v ponechané části a pohli jsme se s první částí do šest km vzdálené Beluše.Po zastavení jsme vlak odvěsili a zajistili a nyní začala další groteska.Šel jsem do dopravy a pravím výpravčímu : "Potřebujeme nějaké lano nebo řetěz","Nemám nič také pán majster" děl výpravčí."Tak vzbuďte náčelníka" (V té době tam byl ale náčelník žena, bydlela ve služebním bytě nad dopr.kanceláří).Bylo okolo púl čtvrté ráno.Výpravčí šel s nadávkami vzbudit náčelnici. Ta po deseti minutách rozespalá přišla a ptá se mě "Čo Vám treba pán majster?",znovu jsem jí nadnesl svůj požadavek a ona na to "Nič takého tu nie je" a já jí pravím "Do hája tak nikde nic nemáte,ani ve skladišti?" Opět záporná odpověď. Já jí říkám zase " Tak co tu vůbec máte?" A ona mi konečně odpověděla "V kufri auta mám autolano,to by Vám nestačilo? Zasmál jsem se při té představě ale jiná možnost už nebyla tak jsem jí řekl "Tak ho doneste".
Za chvíli byla zpět i s autolanem a my jsme mazali zpátky ke zbytku vlaku.Jel jsem tam s vědomím že trať z Púchova do Beluše má velmi mírný spád takže vůz trochu roztáhnu a on už se za mnou pokutálí snad sám.
Přijeli jsme ke zbytku vlaku, štyřosový vagon naložený uhlím jsme odvěsili a autolanem spojili s lokomotivou a po chvíli jsme se pomaličku rozjeli. Pomocníka jsem ale předtím poslal dozadu na stanoviště ať mi dá vědět kdyby se náhodou vůz odpojil od mašiny.
No,šťastně jsme dojeli zase do Beluše kde jsme opatrně poškozený vůz odstavili na čtvrtou kolej.
Vrátili jsme se pro ponechaný zbytek vlaku na Púchovské zhlaví a dojeli s ním do Beluše kde jsme celý vlak opět spolu spojili.
Podotýkám že celá tato záležitost se stala v obvodu žst. Púchov, tehdy tam byl nepřetržitý staniční posun.Nikdo ze stanice nám v ničem nepomohl ani v nejmenším!. . .

Pokr . . .Okolo sedmé hodiny ráno jsme dojeli do T.Teplé kde nás čekalo předčasné vystřídání a střídající kolega mě ihned informoval : "Máte ísť k náčelníkovi depa na zápis".
Došli jsme do depa,šel jsem hned nahoru k šéfovi,zaklepal jsem a ozvalo se "ďalej" ,vešel jsem do kanceláře ,pozdravil a náčelník mi podává papír a říká "Čo mi k tomu poviete súdruh rušňovodič?"
Na papíru bylo vyčíslené zpoždění vlaků >>>Rychlíky dohromady 774 minut,osobní okolo 200 min. a nákladní doprava nevyčíslena.
Tehdy jsem snad poprvé před představeným vypěnil, položil jsem mu papír na stůl a řekl jsem mu slušně "To si vyřiďte v Žilině" a šel jsem pryč. Tehdy se žádný "zápis" nepsal ale o příhodě jak jsem "táhl vlak ze Sergejem na autolaně se ještě dost dlouho vyprávělo. Pěkný večer přeji.

No když už Púchov tak ještě jeden kratší příběh pro který by byl jistě přiléhavý název "Malý Sergej" ?
Tak nás poslal zase žilinský lok.dispečer do Púchova že by tam měl být někde nad Lúkami pod Makytou Sergej na pracovním vlaku na vyloučené koleji (dělala se její obnova). Po příjezdu do Púchova jsem volal ještě vlak disp.v Žilině a ten mi též řekl že Sergej je někdě nad Lúkami což potvrdil i výpravčí v Púchově.
Nasedli jsme tedy i s pomocníkem do os .vlaku do Lúk a po příjezdu jsem se v Lúkách otázal výpravčí(byla tam tehdy pěkná kočka ale blondýna-to musím podotknout)kde je ten Sergej.Chvíli váhala ale po chvíli mi odpověděla "Áno je tam Sergej niekde pod Lysou pod Makytou ale je takový malý ? !" No protože je to elektrifikovaná štreka tak jsem si pomyslel že snad viděla Sergeje poprvé v životě a myslel jsem si své.Sebrali jsme s pomocníkem své tašky na ramena (a že tehdy jízdní řády a předpisy něco vážily)a vydali jsme se po štrece za malým Sergejem.
Tehdy to bylo v srpnu a bylo poměrně horko a můj pomocník "sváko" před důchodem začal asi po kilometru prskat že "ďalej nejde" sedl si vedle štreky na kilometrovník a v pohodě pokuřoval. Po chvíi jsem ho přemluvil, dokouřil a šli jsme dál. Po asi dalším kilometru a půl se za obloukem objevil stojící Hurvínek M131 tehdy předělaný na trolejářský vůz.Přišli jsme k němu a mně se zdál být zcela opuštěný.Otevřel jsem jedny dveře a vlezl dovnitř.Uvnitř v bývalém oddíle pro cestující spokojeně vyspávala na různě z čehokoli vyrobených lůžkách celá osádka tohoto motoráčku. Když jsem je (opatrně) probudil otázal jsem se kdo je ještě na trati za nimi ,jeden z nich mi odpověděl : "ale Majster ,tu už nie je nikto,sme tu na štreke sami".
Tehdy mi došlo jak to milá výpravčí-blondýnka myslela s tím "malým Sergejem" . . . .

lok. dispečera v Žilině a jejich verdikt zněl "Pán majster,celý vlak je treba vtiahnúť do žst Beluša". Na moje námitky že je to kvůli roztrženému táhlu zcela nemožné a pokud by to udělali tak jak jsem chtěl já staniční posun tak otázka max. půlhodiny mi dispečer odvětil : "Nešpekulujte a urobte ako sme Vám nariadili". Teď ještě musím vzpomenout že se blížil čas kdy se z Košic zanedlouho hnala smečka ranních rychlíků na Bratislavu a snad i do Prahy ?

Tak na můj vkus byl tam já stála ještě dneska .. ono vodsaď až podsaď .. dá se všelicos,ale tohle já bych si nikdy nelajzla .. a v kanclu - no coment,udělala bych nemlich to samé ..

Pokr. . . Slezl jsem z Hurvínka dole a poinformoval "sváka",(musím uznat že slovenské nadávky které skvěle ovládal jsou unikátní).Po chvilce debaty s fírou Hurvínka jsme se domluvili že nás odvezou po výhybky do Lúk. V Lúkách jsme asi dvě hodiny počkali na os. vlak zpátky do Púchova.Když jsme se tam okolo oběda znovu objevili šel jsem k telefonu znovu volat vlak.disp.Ten byl klidný jak želva,řekl mi"pán majster váš Sergej vezie koľajové páre (kolejové pole) zo Žiliny na výluku a stojí zamknutý v Pov.Bystrici,čata už mala vyše 15 hod.výkonu tak to zamkli a išli domov" Takže ne "Hurvínek" ale "Malý Sergej" opravte si to prosím, ano ? ! dobrou noc .

Re: :"Láďa",za komárů se děly jiné věci ale o tom snad příště,bude to téměř stejné jen o něco blíž Žilině ale následky na dopravu ještě "fatálnější",dobrou noc

Dobrý večer všem.
Včera jsem slíbil pokračovat příhodou kterou jsem oproti té včerejší "zažil?" asi o 40km výše v žst.Dolný Hričov a k tomu přilehlému trať. úseku směrem na Bytču.Pro jistotu a oživení pamětí jsem se na danou lokalitu podíval na Google Earth,po třiceti letech se tam ale vše změnilo díky dálnici k nepoznání. Pokud se včera p. "Láďa" nepozdávalo jednání moje i ostatních zůčastněných tak jsem zvědav jaký "ohlas" u ní vzbudí tato příhoda jež se mohla změnit snadno ve velmi těžkou nehodu.
Příběh začíná v Žilině přednádraží okolo půl druhé v noci. Opět nás dispečer poslal na pro mě už "populární" Pn 62204 vlak s cílovou stanicí Bratislava východ.
Po zajetí na vlak úkony s tím spojenými přišel k vlaku vozmistr a tak jako tam bylo vždy zvykem protože staniční koleje tvořily velký oblouk mi řekl "pán majster,zabrzdite a o 15 min.odbrzdite. Poznal jsem to většinou i tak že když došel na konec vlaku otevřel na chvíli brzdový kohout takže mi na manometru poklesl na chvilku tlak v průběžném potrubí.po slabé půlhodině se vrátil pod Sergeje a říká mi "brzda dobrá,všetko je volné"
Po dalších asi dvaceti minutých jsem uviděl že se skup.odjezd.návěstidlo změnilo na "40 a volno", známá vozopisárka doběhla s vlak. dokumentací a hned poté jsme byli prostřednictvím rozhlasu vypraveni.Podepsal jsem ještě brzděnku a podíval se kolik toho vezeme,ale ono to bylo většinou okolo 1800-1900t.a kolem čtyřiceti vozů,pokud to ovšem nebyla ucelená souprava,ty byly vždy kratší.To co jsme ale vezli teď byla směs vozů.
Takže po odpískání jsme se slavnostně pohli kolem Hričovské přehrady která se hned ze Žiliny objíždí táhlým pravostranným obloukem.Dva km.pod Žilinskou stanicí bylo hradlo "Príkrik",když jsme s k němu blížili otevřel jsem jako vždy boční okno a podíval se po vlaku. Asi v polovičce vlaku něco jiskřilo,předpokládal jsem že nám brzdí některý vůz. pomalu jsem přijel k hradlu kde mě už hradlař očekával a volal na mě "pan majster volali zo Žiliny že vám troška iskrí jeden vozeň.Ale vraj už idú za Vami rýchliky tak si to odstraníte v Hričove" Neřekl jsem na to nic a pomalu jsme se sunuli do Hričova který měl tehdy tuším pět dopravních kolejí ? V Hričově tehdy u tohoto vlaku pobyt podle jízdního řádu nebyl a kupodivu byla přes stanici postavená i "zelená ulička". Ale tomu jsem se vůbec nedivil protože čtyři dopravní koleje byly obsazeny čekajícími nákl.vlaky směr Žilina která byla zřejmě plná zátěže a na poslední volné koleji jsem zastavil u dolního námezníku já . . .

Pokr . . . Po zastavení jsem vzal baterku, slezl ze Sergeje a šel jsem kolem vlaku. Když jsem došel asi po desátý dvanáctý vůz utíkal proti mně vypravčí s výpravkou a volá na mě : " majster ja už som ten vozeň odbrzdil,Boha jeho ťahajte friško,už za Vami stoja dva rýchliky !" Šel jsem zpět na mašinu s přesvědčením že opravdy brzdil jen vůz a nakonec brzdu v Žilině provedl vozmistr a ten určitě věděl co dělá.
Pohl jsem se ze stanice kde opět trať tvoří pravostranný oblouk a když jsem se domníval že konec mého vlaku opustil stanici opět jsem se podíval dozadu po vlaku.
Tentokrát ale v polovičce vlaku nejiskřilo ale už to byl "ohňostroj" pomalu sahající až do výšky troleje.
Pomyslel jsem si,kašlu na všechno i na Vaše rychlíky a opět jsem s vlakem zastavil.Vzal jsem opět baterku a šel pomalu po vlaku,všechno bylo v pořádku až u asi dvacátého čtyřosového prázdného bulharského uhláku,první podvozek v pohodě špalky volné a když jsem šel k zadnímu podvozku nechapávě jsem civěl.Podvozek tam nebyl ! Ten byl až pod jeho čelníkem a čelníkem sousedního vozu za ním ale protože čelník tohoto vozu naštěstí byl zřejme vlivem zatížení o něco níž tak obruče kol utrženého podvozku se úspěšně zařezávaly do čelníku kde už byl vybroušený jejich profil do hloubky asi 10 cm a to byla příčina tohoto "ohňostroje" . Ještě jsem si prohlédl tento bulharský "uhlák" a na obou stanách byl opatřen barevnou nálepkou (takovou jsem jště nikdy neviděl a později už taky ne". Na ní v popisu závady stálo :"Vozeň po ťažkej nehode ,zákaz prepravy v akomkoľvek vlaku a to ani ako nábežník na konci vlaku".Jednu tu nálepku jsem vzal sebou (nosil jsem ji ještě pár roků v předpisech) . . . . .

Pokr. . .Vrátil jsem se zpět na mašinu,řekl pomocníkovi co máme za problém a po chvilce jsem zjistil že se k nám od Bytče po vedlejší koleji blíží protijedoucí nákl.vlak tahaný E669.Seskočil jsem ze Sergeje dolů a baterkou jsem ho zastavil s tím že se nechám dovézt zpátky do stanice,kupodivu už odjely dva nákl. vlaky na Žilinu a na první ze které jsem před chvílí odjel už stál rychlík a u vjezdu od Žiliny mohutně vytrubující další, Fira z šestikoláku mi přibrzdil u dopravní kanceláře, seskočil jsem dolů a hnal dovnitř. Výpravči zrovna někam zuřivě telefonoval, po chvíli mě spatřil a říká mi nechápavě "Boha jeho majster kde se sa tu zobrali?" Co jsem mu odpověděl já raději zveřejňovat nebudu.
Po chvíli odešel na Žilinu další Pn.vlak a na jeho kolej vjel rychlík vytrubující u vjezd. návěstidla ale u toho za deset patnáct minut zastavil další "Pražák" S výpravčí jsme si už vyříkali svoje a najednou se ve dveřích dopravy zjevil vozmistr se služební svítilnou který mi vykonával "brzdu" v Žilině? Přijel tím Pražským rychlíkem od Žiliny a byl tak rozklepaný že mu asi volný akumulátor ve svítilně pěkně drnčel.
Bylo mi ho i líto, jen jsem se ho zeptal : " Ty si ty nálepky na tom voze neviděl?" na to mi neodpověděl nic. Jen mlel stále dokola " Boha jeho toto sa mi stať nemalo" Klídek povídám mu ono se toho zatím moc nestalo.Po chvilce když výpravčí položil telefon jsme se začali dohadovat jak celý průšvih vyřešit. Řekl jsem mu že zadní část vlaku až po poškozený vůz se musí stáhnou zpět do stanice.potom se mašinka vrátí zpět pro poškozený vůz a pokusí se s ním vjet na manipulační kolej a potom já zacouvám pro zadní část vlaku a po spojení pojedem dál.Musím trochu odbočit,tento výpravčí byl vyhlášený "předpisář" a mnoho fírů s ním mělo nějaký konflikt.Ale jak jsem nyní zjistil on byl "předpisový" jen do té doby pokud nedošlo k nějaké mimořádné události, potom už s ním nebyla řádná domluva možná (Ale abych nekřivdil jen výpravčím,mezi námi takoví byli i někteří fírové)
Takže to co jsem mu navrhl se velmi lehko řeklo.V stanici již stály tři rychlíky a na Žilinu jeden Pn vlak s elektrikou a manipulační kolej tehdy trolej neměla.Zavolal jsem lok.dispečerovi nech pošlou ze Žiliny nějakou motorovou lokomotivu jinak se tu nic nepohne.Asi za dvacet minut přijel jako posun z Žiliny Čmelák i s posunovou četou.Mezitím se podařilo výpravčímu vnutit ten jeden stojící Pn do Žiliny.
Domluvil jsem se z četou od Čmeláka a jeli jsme pro zadní část vlaku.Tu vtáhli do stanice na první kolej a po druhé volné jsme jeli s Čmelákem pro poškozený vůz, protože na Čmeláku byl fíra kterým jsem tehdy říkal "kavárník" po cestě k poškozenému vozu jsme se domluvili že se musí s mašinou nějak pokusit vysunutý podvozek zatlačit zpět pod vůz. . . .

Pokr . . . To se povedlo ale jen částečně protože dál nás nepustily nárazníky Čmeláka ani uhláku.Potom jsem zůstal na zadním schodku Čmeláka a dával fírovi na něm návěst aby pomaličku tahal do stanice, snad to vydrží a nevypadne z kolejí. Podvozek chvíli skřípal a potom se . . . . . .vrátil zpět na své původní místo takže na odstavnou kolej jsme dojeli celkem v pohodě .Posunová četa vůz odstavila a odjela i se Čmelákem do Žiliny.Šel jsem do dopravy a dohadoval se s výpravčím jakým způsobem se dostat s přední částí vlaku z tratě zpátky do stanice. Řekl mi " Postavím Vám vchodové návestidlo z nesprávnej koľaje" a já mu říkam "Co když se zrovna od Bytče bude blížit vlak a ta návěst bude platit i pro něj? ! Tak Vám postavím privolávačku" Ale to je to samé odpověděl jsem mu.Takže signalista mi donesie "V"rozkaz vchod do stanice povolený, Na to jsem mu odpověděl "A to bude škroptat z papírem 300m po kolejích? To chci vidět. Nakonec jsme se domluvili že mi signalista dá z hradla lampou návěst ""přiblížit" a on výpravčí mi zase dá návěst až budeme v stanici zajíždět na konec vlaku
Tak se i stalo a zanedlouho se pohly i nevím už jak dlouho tam stojící rychlíky,ale to byl tedy frmol ,jako by vyletovaly podrážděné včely z úlu.Ten odstavený uhlák stál v Hričově pokud jsem si všiml ještě tak 2-3 měsíce. Mohlo se s ním prý hýbat jen směrem na Žilinu ,pokud se někdo pokusil s ním posunovat směr Bytča podvozek v pohodě "cestoval" zpod vozu ven. Jaký byl jeho další osud nevím ,asi skončil ve šrotu ? !
A propos,tenkrát jsem žádnou pochvalu nedostal,ani "medaili" ale stačilo mi i to že jsem nebyl u žádného "zápisu", jestli to někdo tehdy "odnesl" taky nevím.ale chvála p.Bohu že se nestalo nic horšího ,mějte se hezky.

"Láďa",za komárů se děly jiné věci

Jj pán fíra taky to ještě pamatuji .. chvíli .. Ale takovéto "drasťáky" jsem na lokálce teda nezažila,mě jen na pár dní spadl nehodový jeřáb do díry,kam měl pokladat novou /ve Vškách tehdá vyřazenou/ výhybku,či pár měsíců obnovy tehdá mojí tratě žel. vojskem .. Hlavní je však to,že se nic a nikomu nic nestalo .. lepší čtení jak nějaká detektifka ..

znalec poměrů: Poutavé a pěkně napsané příhody. Prosím, pokračujte co nejdéle!

Re:"Pospec" Dík, ale na příhody nejsem bezedná studna,na lokomotivě jsem nejezdil jen já a v žst.se výpravčím taky leccos událo, takže nikomu nic nebrání se zde též angažovat svými příběhy ? !

V těch videích se objevují ještě 030, 031, 037, 066 a snad 049. 045 jsem neviděl a ostatní nepoznal.

znalec_poměrů : většina to tu nenapíše-myslím tím to, že jste machr ! Supr počtení !

Opět se budu snažit odpovědět snad trošku humornou příhodou z vozby Pn vlaků po vážské magistrále znalci poměrů a ostatním účastníkům diskuze naší 341-ky.
Někdy v polovině 80.let jsem byl strojmitrem z Tr.Teplé brzy ráno vyslán rg-jízdou do Povážské Bystrice vystřídat své kolegy ze směnného obsazení.Po příejzdu nákladního vlaku od Žiliny a vystřídání mě dotyčný rušnovodič pravil:Moravec(tak nás obyčejně titulovali)volačo som zohnal do vinohradu a mám to vzadu odložené na plošině sypáku.Já si tam půjdu sednút a v Brunovcách mi pribzdíš a já aj s úlovkem pujdu dom.Já jsem mu jen řekl Stano neblbni,je podzim a ty tam budeš mrznout?Vydrž s nama na zadním stanovišti sergeja a ono to nejak s tím zastavením dopadne.Nedal si to vymluvit a odebral se na zmíněný vůz.To jsem ještě nevěděl a on si to také neuvědomil,že před zmíněným sypákem byly vozy od vápna,které pěkně prášily.Je kupodivu,že jsme za celou cestu nikde nestavili.Přišly již dnes neexistující Brunovce coby žst a já jsem s vlakem u dopravy zastavil.Sloužil naštěstí výpravčí náš kamarád a jsem mu jen řekl,že vykládáme živé a hned jedeme dál.S pomocníkem jsme ale Stanka nikde neviděli jestli je i s klubem drátu dolů.Za chíli doběhl opět výpravčí se smíchem co jsme to dovezli na vagoně za vagabunda.Signalista z jedničky musel Stanka drkotajícího zubama,bílého od vápna jak múčného červa ze sypáku na silu sundat dolů,ale zvonkový drát (celé klubo) bylo doma.Dodneska nevím kde ten drát Stanko vzal.
I takové věci se na dráze děly.Naštěstí nejen pro něho žádný záškodník nežaloval co to vezeme za náklad vzadní části zmíněného vlaku.Tož tak na světě.

Dobrý večer: Pokud se vlaků týká, podle mě "prim" v nich hrály Mn vlaky na vozebním ramenu T.Teplá-Žilina. Byl na nich výkon 30-32hod. ale opravdu poctivě odmakaných. 15-16hod trvala cesta do Žiliny.Tam se spalo 6-8hod. a stejnou dobu se jelo zpět.Tehdy tam jezdily stroje ř.T458.1 a též odváděly velmi poctivý výkon zvlášť při cestě do Žiliny protože trať kopíruje tok Váhu ale v opačném směru. Poměrně značné stoupání je z Púchova kdy se kdysi přeložená trať musela dostat nad úroveň Nosické přehrady a potom ze včera vzpomínaného Dolního Hričova kdy se opět trať její přeložkou dostala nad hráz Hričovské přehrady jejíž hladina se vine až za Žilinu přednádraží.Tehdy zde jezdily čtyři páry Mn.vlaků vždy plně vytížených a pobyty ve stanicích neskutečné,Dubnica n/Váhom-3hod.Ilava- 90min.Ladce-1hod.Beluša-30min.Púchov-1hod.Pov.Bystrica-1hod.Pov.T eplá-30min.Bytča(to byla doslova zabijácká stanice kde tehdy bylo 7 kol.vleček a pobyt 3.5hod.)Dolný Hričov-30 min. Strojvedoucí jezdící v tomto turnuse jsem obdivoval a můj názor byl že každý rok měli dostat "Řád práce" tehdy tak populární. Jiná věc byla že tam jezdila "elita" depa proto že tento turnus byl jako jediný v depu na "jedničkové" trati což přinášelo dost podstatné platové zvýhodnění takže každoměsíční poplatek okolo 120kčs za stranickou známku platili celkem v pohodě. (Párkrát jsem ale po výplatě ve staniční restauraci slyšel ne zrovna lichotivé poznámky na toto téma už od značně podkouřených tam jezdících fírů).Nakonec v tomto turnuse jezdil i mnou už vzpomínaný Pan Fíra-Baďura>>>>Tak to je "úvod" pro další příběh,pokračování-zítra,dobrou noc . . . .

Pokr. . . Ještě než začnu s dalším minipříběhem vrátil bych se rád k hororové stanici Bytča. Měla tehdy jak jsem už vzpomínal 7 kolejových vleček-Drogerii-Uholné sklady-Vojenská vlečka-"Nová piata"-Preglejka která patřila fabrice Sulov jež vyráběla lyže a sáňky-Lesy-a Prefa Bytča která na opačné straně stanice produkovala betonové prefabrikáty a jen ona sama ložila denně 25-30 vozů.
O této stanici by se daly psát samostatné příběhy,za všechny aspoň jeden velmi krátký.
Z Púchova do Žiliny nás doprovázela od určité doby žilinská vlaková četa. Po mém příjezdu do Púchova přišel pod mašinu vlakvedoucí "liška Ryška" kterého jsem už zmínil v souvislosti s Trnavou a "raketou", podal mi tak jak je na Slovensku zvykem ruku a vzal si dokumentaci od vlaku a šel do hytláku. První co mě napadlo co asi zase někde vymyslí ?
V pohodě jsme odjeli z Púchova,vyposunovali v Pov. Bystrici bez problémů,Pov.Teplou jsme projeli a přišla Bytča.V této stanici vedla vykládková kolej uhlí středem nakládkového prostoru a byla ukončená šturcem. Protože na nakládkovém prostoru byl tehdy neuvěřitelný provoz byl tam i neskutečný nepořádek díky kterému zvlášť v deštivém počasi nebylo někdy ani "uhlovou kolej" vidět. Z toho důvodu měly žilinské vlakové čety navíc vyfasovanou obuv-gumáky aby mohli tuto kolej vůbec obsloužit. Tak tomu bylo i onoho dne.Měli jsme na tuto kolej přistavit dva malé uhláky k vykládce.vytáhl jsem tyto dva vozy nad výhybku "liška Ryška" přestavil výměnu na "uhlovou kolej"a protože jeden z těch dvou uhláků měl plošinovou ruční brzdu kteru si posunovač předem vyzkoušel rozhodl se "liška Ryška" po krátkém uvažování že vozy na "uhlovou kolej" odrazíme. Přišel za mnou pod mašinu a říká mi : "majster,odrazíme tie dva vozne na uhlovú,ale dajte lepší odraz aby to tam vobec zašlo,je tam veľa bordelu na koľaji". Odvěsil ty dva vozy od mašiny,dal mi návěst odraz a usilovně kýval praporkem abych ještě přidal. Kolej byla dlouhá asi 150 m. a úplně na jejím konci vykládali ručně pracovníci "Preglejky" z vozu "Vsa" bukové fošny do přistavené Tatry. Odražené vozy mohli mít rychlost okolo dvaceti kilometrů a já jsem sledoval jak odstřikuje bláto od kol obou vagonů a posunovače na brzdě jak ze všech sil utahuje ruční brzdu na uhláku. Jeho snaha se však rovnala nule,odražené vozy nesnížily rychlost snad ani jeden km. a s vozem brzděným na blátivé kleji smykem se hnaly na v šturcu odstavený "Vsa" vůz. Pracovníci "Preglejky" když spatřili dva na ně se ženoucí uhláky se snažili z vozu na poslední chvíli vyskočit,jeden z nich stihl přeskočit přes bočnici vagonu na korbu Tatry ale druhý při nárazu vagonů spadl nazpět do vozu "Vsa". Tedy musím říct že šupa to byla pořádná ale chvála p.Bohu nikomu se nic nestalo. . .

Pokr. . Po chvíli přišel v gumácích posunovač který "obsluhoval brzdu",mírně kulhal,zastavil se pod kabinou "Hektora" a praví mi "Boha jeho majster,teda toto sa mi ešte nestalo,nechytila mi brzda", tedy když jsem slyšel to jeho "oddůvodnění" skoro jsem se válel smíchy po kabině. Zanedlouho jsme se už pohodě dokutáleli do cílové stanice Žilina přednádraží.
Ale musím přidat ještě jednu historku a tom jak to tehdy u těchto vlaků chodilo.
Tehdy jsem jezdil jako "leťák" a dostal jsem vlak Mn.82635 do Žiliny s odjezdem z T.Teplé okolo 12.30 hod.Ale nástup na tento vlak byl o hodinu spíš.Bylo to někdy v tomto období,zima jak v Rusku, nabírali jsme po cestě stále nějaké zpoždění a v Bytči už okolo půl třetí nad ránem jsme měli už víc jak hodinovou sekyru. Do Žiliny jsme přijeli v krutém mrazu ve čtyři hodiny víc jak dvě hodiny zpoždění.Odvěsili mě od vlaku zajel jsem do depa na točnu, otočili mě směrem do depa tuším na pátou kolej,otevřely se vrata, zajel jsem do depa,stopl motor a v ten moment o půl páté ráno jsem "zhasl" i já. Nešel jsem ani hlásit strojmistrovi konec směny ,spal jsem uplně tuhý na mašině nohy na pultu až do devíti hodin kdy mě probudili zámečníci kteří do něčeho mlátili na vedlejší lokomotivě.Spal jsem čtyři a půl hodiny, šel jsem za strojmistrem aby mi podepsal konec směny a napsal nástup na zpáteční vlak. Ten když mě uviděl a zjistil od jakého jsem vlaku vytřeštil oči a zvolal : "pre p.Boha majster a vy ste až teraz prišli?" Vysvětlil jsem jak to bylo podepsal mi nástup a šel jsem na zpáteční vlak Mn. 82634.
Zanedlouho, protože Mn.vlaky nabíraly v Bytči neúnosná zpoždění a i tak nestíhaly všechen posun tam byla zavedena stálá staniční záloha což nám práci nesmírně ulehčilo . . .

Pokr . . . Tak a nyní už konečně tak douho slibovaný "minipříběh" který se dá ale zveřejnit až nyní ! ?
Bylo to opět u Mn.vlaku na trati T.Teplá- Žilina tentokrát měl ale č.82631 s odjezdem z T.Teplé krátce po půlnoci( byl to ten manipulák na který mi tehdy p.Baďura vzal tak těžce "podkovaného" Hektora)
Z T.Teplé jsme odjeli načas ale už samého začátku směny byla silná mlha což ale v tomto období nebývalo na Považí nic vzácného.
Přijeli jsme do Dubnice n/Váhom jako do první stanice na celé cestě.V Dubnici byla tehdy velmi známá fabrika "SMZ" která měla ale dvě divize. V té první "SMZ" byla civilní výroba a produkovala mimo jiné i tolik populární "Čmeláky" T669 přičem pokud se pamatuji motorgenerátory a podvozky na tyto lokomotivy jezdily z ČKD Praha na vagonech do tohoto závodu kde se potom lokomotivy z těchto a jiných komponentů kompletovaly.Druhým podnikem byla divize "ZVS" která se zabývala zbrojní výrobou (tehdy).
Posun probíhal v poklidu a asi po půl hodíně z fabriky přijela posunka T448 a přivezla deset vagonů Px či Pxx na kterých byly naloženy tanky.Na konci tohoto transportu byl přivěšen "Bi"? dřevák ve kterém byl ozbrojený doprovod, tvořili jej 3-4 penzisti odění v masivních dlouhých kožiších s ušankami na hlavě,jejich výzbroj tvořily samopaly "vz.26". Tak to byl "základ" pro náš vlak na další cestu.Poněvadž tyto vozy i s nákladem měly podle mne celkovou hmotnost i s nákladem 700-750t.posbírali jsme po stanici ještě asi 15-22 prázdných dvouosových uhláků, což nám v součtu s transportem stačilo že jsme měli povolenou hmotnost vl.1000t.
Nepozdávalo se mi ale že transport 700t.těžký byl na konci vlaku a před ním bylo 20 prázdných uhláku.
Přednesl jsem tuto námitku vlakvedoucímu ale on mi jen pověděl "majster po Púchov to vydrží,tam tie tanky odvesia a do Čiernej ích berie elektrika a vy pojdete z uhliakmi do Pov.Bystrice,takže to pasuje,nebudete s tým predsa v Púchove zbytočně šibovať a tu v Dubnici tiež,nie ?" . . .

znalec poměrů- co znamená zkratka SMZ? Já byl v Dubnici v roce 1994, tehdy se fabrika jmenovala ZTS (Závody tažkého strojárstva?).

Pokr. . .Spíš než to co mi tvrdil on mi připadalo že si nechce přidělávat posun navíc a nakonec já jsem za řazení vlaku zodpovědný nebyl.
Takže udělali jsme brzdu,podepsal jsem brzděnku a po chvíli jsme se kolem čtvrté hod. nad ránem pohli směr Ilava.Mašinka při rozjezdu bez menšího odporu popojela asi o 1.5-2m když "natáhla" uhláky které měly mezi sebou bůhvíjak poutahované šroubovky, a potom už bylo cítit odpor váhy na konci zavěšeného transportu.
Mezi Dubnicou a Ilavou bylo v půli trať. úseku hradlo Klobušice s tehdy ještě s mech.oddílovými návěstidly,když jsem se k němu blížil rychlostí asi 40km/hod. uviděl jsem že předzvěst je v poloze "výstraha" použil jsem poprvé brzdič tak že jsem snížil tlak o dvě desetiny bar, což byl minimální pokles tlaku který se tímto brzdičem dal docílit a tím i nějaký aspoň trochu zřetelný účinek brzdy. Vzápětí snad za 10sec.došlo k prudkému trhnutí celého vlaku.vzduch v průb.potrubí šel dolů a asi 50-60m.za předzvěstí jsme zůstali stát.
Vlakvedoucí se probral a ptá se "Majster čo sa urobilo?". Odpověděl jsem mu "Gazda je to v pytli,roztrhl se nám asi vlak"
Vzali jsme baterky a šli po vlaku. Uhláky byly v pohodě i s "dřevákem ve kterém bohatýrsky odpočívali penzisti kteří podle mě už nevěděli o světe", dokonce proti mému předpokladu byl za dřevákem přivěšený i jeden vagon s tankem (který měl ale vypnutou brzdu)za nímž však zela mezera asi 30 metrů a za ní zbytek vlaku.
Na voze který byl jako první z utržené části visel smutně "pajšl" vytržený z vozu před ním ,došlo k roztržení spojovací objímky táhlového ústrojí a roztržení jeho čelníku. Spojit to nijak nešlo.Jeden posunovač zůstal u odtržené části kterou zajistil proti ujetí a my jsme s prvním dílem po domluvě s hradlařem a Ilavou odjeli do Ilavy.Po příjezdu do Ilavy jsme po delším dohadování s výpravčím odstavili vagon bez táhlového ústrojí ale s tankem na man. kolej a vrátili jsme se po druhé koleji před dopr. kancelář. dohodnout se na dalším postupu. Tehdy se probral i jeden člen "ozbrojeného doprovodu" slezl z dřeváku a naprosto v šoku se ptal "Boha jeho kde sú tie tanky?" Já jsem mu odpověděl: "klídek sváko,tanky stoja v Klobušiciach v roli" V ten moment zbuntoval i zbytek osazenstva v dřeváku a hotovili se jít do 3km vzdálených Klobušic jít ostražitě hlídat svůj transport.To jsem jim ale rozmluvil s tím že za chvilku pro něj pojedem,moc je to ale nějak neuklidnilo . . .pokr.zítra. . .

Podle mě existovala SMZ Dubnica do rozdělení republiky (pod tímto logem se vyráběly tehdy i Čmeláky)Pod ZŤS Dubnica "spadla" zřejmě v rámci reorganizace a postupně docházelo i k jejímu úpadku.ale to nebyla jen "specialita Dubnice ! ? !

22michal: SMZ -Slovenské metalurgické závody

Znalec poměrů - Vaše příspěvky povznesli tuto diskusi do uplně jiných poměrů, řekl bych, že je to nejhodnotnější a nejsmysluplnější vlákno, právě díky Vám na celém K-reportu. Díky!

Vojtag- díky, tuhle zkratku jsem neznal. Byl jsem přesvědčený, že se fabrika takhle jmenovala už dřív, pamatuji si nějaké nakladače nebo bagry, které měly právě ZTS. A myslím že jsem je potkal už před revolucí.
No, bůhví jak se to tam celé motalo.

Vojtag: No, a nebyly to spíše "Strojárske a metalurgické závody"? Aspoň dle googlu, na to tvoje mi nic nenašel, na moje ano.

Doplnění: historie názvů dle dle wiki

matijoso: plně s Vámi souhlasím, a je jen škoda, že to není i v jiných vláknech.Před znalcem poměrů klobouk dolů a ať prosím dále pokračuje.

Omlouvám se že "zapleveluji " zdejší sekci příhodami z jiných tratí či dokonce továren, ale bohužel či bohudík? já jsem doma zde na Vláře.
Dřív než budu pokračovat v příběhu s transportem pár informací pro doplnění.
SMZ Dubnica tehdy krom jiného vyráběla vzpomínané "Čmeláky" a důlní či "povrchové důlní" lokomotivy. Její divize ZVS-Závody Všeobecného Strojárstva vyráběla zbrojní produkty,zpočátku tanky a později houfnice DANA ráže 152mm.na osmikolových podvozcích automobilu Tatra. Továrna ZVS byla umístěna bokem od svého sesterského závodu SMZ v lokalitě zvané "Údolie" montáž a kompletace tanků někdy v šedesátých letech min.stol. probíhala v podzemní přísně utajené továrně.Nicméně se k této továrně váže zkazka že se ji podařilo navštívit skupině západních novinářů (potvrdil to i v jedné ze svých reportáží spisovatel-novinář L.Mňačko) kteří z těchto prostor přinesli obsáhlou reportáž. Byla z toho tehdy velká aféra při které později i "padaly hlavy" .Jinak zde vzpomínaný název ZŤS patřil dříve fabrice v Martine která zprvu vyráběla lokomotivy T211,T334.T444 a nakonec T466.0.a krom toho různé stavební stroje jako nakladače HON či UNC.
Vzpomínaná ZŤS se později v rámci privatizace proměnila na podnik s názvem "Martinská mechatronická"a.s. pokusila se zrekostruovat lokomotivu T478.3 na novou řadu 755 které už dopředu dali vzletný název "Tatranský orol" a druhou lokomotivu T669 na jiný stroj jehož č. řady si ale nepamatuji(ale obě lokomotivy se dají dohledat na www.prototypy.cz) .Tyto rekonstruované lokomotivy sice za hříšné peníze obdržely velmi futuristický vzhled kapoty ale díky výměně pohonných jednotek a různých pomocných pohonů se staly doslova nepojízdnými a do běžného provozu nebyly nikdy uvedeny. S o to větším humbukem jako první v samostaném Slovensku "vyrobená" lokomotiva byl stroj 755 "Tatranský orol" vystavován na veletrhu v Brně.

Pokr. . ."transport" . . .Během našeho dohadování s výpravčím se do dopravy dostavil i jím "vyavizovaný" náčelník žst. který se ujal řízení celé této zapeklité situace. Měli jsme tehdy už víc jak dvě hodiny zpoždění a vagony s tanky stály v poli u Klobušic.Náčelník po poradě s vlak. a tuším i kotrolním dispečerem rozhodli že uhláky se odstaví na kolej č.3,potom pojedem pro transport do Klobušic jen s hytlákem a doprovodným vozem.Už i tento úkon si ale vyžádal delší čas protože jsme museli odstavit doprovodný vůz který byl zařazen pod uhlákama.Nakonec se to konečně! všechno provedlo,vrátili jsme se do Klobušic zavěsili transport za doprovodný vůz a jeli nazpět do Ilavy.Tehdy už jsme ale měli zpoždění víc jak tři hod,měli jsme už být dávno v Púchově kde byl transport netrpělivě očekávám Bobinou která s ním po jistě pečlivě vypracované trase měla pokračovat do cílové žst. Čierná nad Tisou.
Vyskytl se ale další problém, vlak. dispečer trval důrazně na tom že odstavený poškozený vůz s tankem musíme sebou vzít jako náběžník .Na mou námitku že vůz není brzděný a nedá se za ním zařadit další vůz s funkční brzdou a že už nechci po cestě zažít další průšvih kupodivu přistoupil.
Zbývala už jen jediná věc. Nad zhlavím Ilavské žst. v její těsné blízkosti se zlověstně tyčí komplex budov věznice pro nejtěžší zločince vetšinou odsouzených na doživotní tresty. S vědomím očekávaného vyšetřování které se mohlo zvrtnout i ve verdikt že to byla sabotáž jsem se nemohl zbavit myšlenky že se mohu mezi jejím osazenstvem lehce ocitnout i já. Nanesl jsem náčelníkovi žst. že dál s vlakem nejedu pokud od něho neobdržím "papír" že na uvedené události nemám žádný podíl viny. To zprvu odmítl ale po chvíli napsal potvrzení i s příčinou která tuto událost způsobila.
Tak jsme se konečně vydali na další cestu už jem s neúplným transportem.
Ladce,Belušu jsme pro velké zpoždění jen projeli a po příjezdu do Púchova asi ze tříhodinovým zpožděním mě i s hytlákem odvěsili od vlaku a vyhli na vedlejší kolej. Bylo kolem osmé hod.ranní za námi po chvíli přijel rychlík č.503 z Blavy a z něho vystoupil a přišel za mnou můj nadřízený strojvedoucí instruktor Šindler, pozdravili jsme se a on mi vzápětí hned řekl :"Ani nevíš jaký máš průšvih",neřekl jsem mu na to nic ,vytáhl jsem z jízdního řádu "potvrzení" od Ilavského náčelníka žst. přečetl si ho a řekl mi (s prominutím):"já jsem věděl že se nenecháš ojebat".
Takže dá se říct že tím celá tato záležitost skončila. Já jsem mohl být na půl roku z mašiny dole pro "nesprávnou technologii brzdění" ,vlakvedoucímu za nesprávné řazení vlaku vzali 50 kčs z premií a tím celá kauza skončila . . .

znalec poměrů: vskutku dobré čtivo... Jen bych poprosil, pokud by šlo jednotlivé příhody dát aspoň přibližně do nějakého časového rámce.

Pokr. . . odstavený vůz v Ilavě dlouho nepobyl. Tank by zřejmě by tehdy určitě někde chyběl jako článek v pevné hrázi proti imperialismu a tak Mn.vlak 82633 jedoucí za námi sebou vezl jeden prázdný vůz "Px" který ihned přistavili před pochroumaný vagon a technici z Dubnice s tankem přejeli na tento nový vagon.Snad svůj transport v Čierné ještě dohnal než jeho "druhy" přeložili na sovětské vozy ?¨
V rychlosti ještě jeden "bonus". . .V té době jezdíval i rychlík z Košic který měl na konci vlaku vždy přímé spací vozy do Brna které s v T.Teplé kolem půl šesté ráno odpojily a zavěsily na brněnský rychlík. Jejich počet ale nebýval vždy stejný,to ale vždy určil košický průvodčí které vozy se mají odvěsit.
Tak jednoho rána po zastavení košického rychlíku řekl jeho průvodčí "deglajtrovi" že "treba odvesiť tri vozne" což ten i provedl. Košický rychlík se vydal na další cestu lehčí o tři vozy směr Bratislava hl.n. a na odstavené vozy zajela i se čtyřmi vozy Veselská "Šlechtična" .
Zanedlouho krátce po šesté hodině se i tento rychlík vydal na svou 177km dlouhou pouť do Brna.Při cestě mezi H.Srním a Vlárským Prúsmykem se ale jeden cestující ve spacím voze z Košic probudil a šel si na chodbičku vagonu zapálit cigaretu a poněvadž byl i on zřejmě "znalec poměrů"? uviděl při průjezdu stanicí na ní nápis "Vlárský průsmyk" .
Nevím co se dělo vzápětí a ale po pravidelném zastavení rychlíku v Bylnici vypukl velký virvál. V tom spacím voze totiž cestovali straničtí papaláši z Košic na sjezd Komunistické strany Slovenska v Bratislavě.
Vůz byl v Bylnici odvěšen neboť byl na konci rychlíku,po nějaké době přijel z T.Teplé motorový vůz M240 který tuto "vybranou společnost" i se spacím vozem snad bez dalších problémů dopravil do cílové destinace Bratislava. Průvodčí košického rychlíku se tehdy podrobil výslechu,jaký byl ale jeho výsledek netuším,jisté je že nikdy předtím a ani po této příhodě se nic takového nestalo,že by "náhoda" ? . . . (Tak a dávám si dlouhou pauzu,nikdy bych si nic takového nepomyslel ale to psaní a vzpomínání po tolika létech je dost velký nápor na psychiku). . mějte se hezky

Re: "jagg" všechny tyto události se odehrály v letech 1973-1993(krom příběhu s Rosničkou),nezlobte se ale píšu jen to co je "uloženo" v mé paměti, písemnou dokumentaci jsem si nikdy nevedl

Paměť máte výbornou a ne každý to umí tak poutavě převyprávět na "papír" . Nezapomeňte na tohle vlákno prosím .

Zdravím,jako vždy "klasický" sobotní večer,telku "bodovat" už nebudu raději se opět oddám vzpomínkám.
Jednou ze surovinových lokalit které "živily" přepravou z něj vytěženého materiálu naše depo byla už vzpomínaná žst.Mníchova Lehota do které ústila i kol. vlečka z povrchového lomu na dolomitický vápenec který se odtud přepravoval v ucelených vlacích tzv."šutráky" ponejvíc do Třineckých železáren či do jiných ostravských hutí.Ucelené vlaky byly povětšinou sestaveny z vozů serie "Wap" v počtu okolo dvaceti,obyčejně dva až tři vlaky denně s hmotností okolo 1800t.
Zpočátku se tyto vlaky přepravovaly parní trakcí, později trakcí motorovou zpravidla řadou 679.1,zřídka lokomotivami T669.1 a zvláštností bylo že v době kdy byla zelektrifikovaná trať Bratislava-Púchov a zmizeli z ní navždy Sergeje i Čmeláci do Trenčína pod trolej "šuter" z Mníchovej Lehoty stáhla mašinka ř. 742.2 což byl u vl. 1800t.těžkého pohled k nezaplacení.
Za celou tu éru bylo z Lehoty odvezeno bůhví kolik milionů tun tohoto vápence.V současné době ale při pohledu na fotky umístěné na Google Earth je možné spatřit že vlečka na Mních.Lehotě propadla naprosté zkáze,není to ale ojedinělý případ! ?
Vraťme se ale do doby parní trakce.Tehdy jsem byl zařazen letmo jako fíra motorové trakce. Poněvadž ubývala "díky" motorizaci parní trakce ubývali ještě rychleji pomocníci sloužící na parních mašinkách převážně odchodem do důchodu.
Začal se projevovat jejich akutní nedostatek při obsazování směn na těchto lokomotivách. Proto jsme motoroví fíři kterých nás byl poměrně dostatek byli osloveni vedoucím provozu depa jestli by jsme byli ochotni jít topit na parní mašinky za plat strojvedoucího. Pro některé to zřejmě představovalo degradaci jejich stavu takže z toho vycouvali, ale já a ještě pár kolegů na to kývlo s podmínkou že nám za případné drobnější chyby v obsluze parní mašinky nebudou odebírané premie což se zhusta stávalo.Absolvovali jsme velmi krátký výcvik jako druhý pomocník na nějakém vlaku a za pár dní jsme už topili samostatně.. . .

Pokr. . .Mníchovu Lehotu jsem nevzpomenul náhodou ,na ní se začal odvíjet další příběh který ale jak by se v této lokalitě známé "smrtícím klesáním" dalo očekávat neměl další horový průběh.
V depu jsme si okolo devatenácté hodiny ošetřili mašinku 556041 která byla velmi spolehlivý a výkonný stroj,jen na ní neustále hřálo a nikdo nevěděl proč ložisko na páté hnací napravě a též šnekový přikladač dlouhodobě mlel na drobno uhlí ale na výkonu kotle a nakonec i celého stroje to poznat nebylo.
"Můj" strojvedoucí byl tehdy p.Vincko G. z Bánovec n/Bebravou.
Mašinku jsme ošetřili ,trochu se poumývali a kolem 20 hod.jsme vyrazili z depa strojní jízdou na Mních.Lehotu pro "šutrák". Na Lehote jsme nejprve soupravu vytáhli z vlečky, v stanici ji oběhli ,po chvíli přišel vozmistr zde konající službu a "zrobil brzdu".
Ještě musím předeslat že tehdy byl měsíc srpen a mimořádně teplá tropická noc.
Někdy po dvacáté 21.30 hodině jsme se pohli z Lehoty dolů do Trenč Turné,Trenčína a dále směrem na Púchov kde zpravidla přebrala "šutrák" elektrika E669.
Bývalo ale téměř pravidlem že ve věčně přeplněném Púchově nebyla pro nás volná kolej a tak jsme okolo 22.30 hod zastavili u odjezd.návěstidla v Beluši před Púchovem.Chvíli jsme s mašinfírou debatili a posléze jsme oba dva "zhasli jako svíce".Na parních mašinkách na rozdíl od motorových bylo ticho rušené jen bzučením parního dynama a sem tam klapnutím válců parního kompresoru.
Tak jsme nerušeně "odpočívali" víc jak jednu hodinu až do téměř půlnoci.kdy nás probudily rány od kamenů které házela signalistka na kabinu lokomotivy.Vyklonil jsem se z okna a ona na mě zavolala "Bohyňu ťahajte veď už máte viac ako štvrť hodiny postavený odchod!"a vrátila se zpět na stavědlo.
Podíval jsem se na hlavní manometr páry tam byl tlak 6 bar. podíval jsem se do pece tam tma. Vincko se zorientoval uchopil páku parní píštaly ve snaze dát předpisovou návěst před odjezdem "povolte brzdy". Z parní píšťaly se ale jen ozval sykot unikající směsi vody a páry.Vincko začal přestavovat rozvod směrem vpřed a já mu říkám : "Vincko proboha nikam netahejte ,nemáme ani páru ani oheň a za chvíli za námi (jak jsem věděl) pojede "Rusák"!"
"Rusák" byl rychlík jezdící na trase Moskva-Vídeň a zpět a všichni se ho báli jako čert kříže neboť každé jeho sebemenší zdržení bylo velmi tvrdě postihováno. Vincko ale needbal toho nač jsem ho upozornil a říká mi "Ivanko nič sa neboj a prikúr,to pojde" a já mu pravím "jak můžu prikúrit keď je v peci tma ako v . . . !
Bohužel Vincko se nedal odradit od svého úmyslu otevřel regulátor,vlak se pomalu pohnul . . . .

znalec poměrů: No je to fakt bezva ty Vaše vzpomínky, i úžasně napsané, že to člověk čte s otevřenou pusou od začátku do konce. Doufám, že se nebudete zlobit, ale já si ty Vaše články kopíruju a čtu si to jako knihu před spaním za dlouhých zímních večerů Prozatím to mám na 25 stranách A4!

Pokr . . .Podíval jsem se dozadu.Z Beluše do Ladců bylo daleko asi tři km přímé koleje a já jsem uviděl Ladcama projíždějící "Rusák" jak zuřivě bliká reflektorem a zřejmě i mohutně vytrubuje vynucujíc si tím "zelenou uličku"
Potáhli jsme "šutrák" ještě o 20-30m. a na odjezdových výměnách jsme definitivně zůstali stát.
Dvacet min.nám trvalo než jsme jakž takž oživili stroj a dalších dvacet minut než jsme se pracně dokutáleli do Púchova. "Rusák" za námi dostal "latu" skoro 50 min.
V Púchově jsme "šutrák" vypřáhli, nabrali vodu a z Pov.Bystrice jsme do t.Teplé ještě stáhli vl.Pn62222. Po cestě jsem se s Vinckem domluvil že u "zápisu" řekneme že se nám v Beluši "zasekl kompresor" a zůstali jsme proto bez vzduchu stát s vlakem.Ráno jsme odstavili mašinku do depa šli ohlásit konec služby strojmistrovi a ten nás hned informoval : "Vy dvaja hybajte hore k náčelníkovi na protokol".
Šli jme nahoru, náčelník si nejprve pozval fíru a po deseti minutách zase mě a ptá se : "ako to bolo v tej Beluši s.M.? " Odpověděl jsem mu " zasekl se nám kompresor tak jsme zůstali bez vzduchu stát", ano? -řekl náčelník"Trváte na tom čo ste povedali?" ano řekl jsem mu "tak to bylo", náčelník se jen usmál a řekl "Nabudúce sa aspoň lepšie dohovorte,pán G.vypovedal že Vám prasklo vodoznakové sklo"
Tak s tím mě Vincko teda pěkně naštval,za prvé tvrdil něco jiného než na čem jsme byli domluveni a za druhé, prasklé vodoznakové sklo i když jsem páru moc nepoznal nebyl důvod k zastavení či k stání vlaku. A jak to nakonec skončilo? Vinckovi sebrali premie 100kčs což by dnes bylo asi 1000czk? Nebavil se proto se mnou skoro půl roku. Ale já jsem tehdy chybu u protokolu neudělal, a nebo že by ano? dobrou noc . . . .

Co se týče vlečky v Mnichovej Lehotě, tak si pamatuji, že ještě před pár lety byla alespoň trochu sjízdná, protože tam wapky celkem často stávaly. Někdy to mohlo být i 10 vozů. Taky si vybavuji velké hromady štěrku a kamení, jejichž pozůstatky jsou tam snad dodnes. Takže myslím, že se z tama materiál odvážel po kolejích ještě tak 7-8 let zpátky. Na druhou stranu i před těmi 7-8 lety to vozila i nákladní auta, takže možná se něco na kratší vzdálenost vozilo auty a na delší vlakem. Teď už to málo, co se tam vytěží, vozí jen auta. Tak třeba někdo upřesní, jestli se to před těma 7-8 rokama ještě skutečně odváželo po kolejích A dodnes by tam taktéž měl být, již nefunkční, pásový dopravník a na konci vlečky je ještě stále remíza, i když dnes již v skutečně dezolátním stavu. Našel sem nějaké fotky té remízy, fotky celé vlečky sem nenašel... remíza

Na kterém spoji na trati 343 probíhá odvoz šukafonu z trati 255 do Veselí?

Dobrý večer. . .Zkusím přidat jednu příhodu z tratě Žilina-Bratislava ještě z doby éry Sergejů kdy se jich na Považí točilo okolo třiceti a trošku vypovídá o komunikaci mezi dispečery a dopravními zaměstnanci ve stanicích.
Vezli jsme ze Sergejem ze Žiliny vl.52692 což byly prázdné cisterny do Slovnaftu Bratislava. Vlak to nebyl těžký ,jednalo se tehdy asi o 20 čtyř-osových vozů.Ze Žiliny až do Velkých Kostolan jsme až na pár krátkých pobytů u návěstidel dodržovali v pohodě krátké časy chodu a zhusta jsme jeli i pod ně takže můj "předpisový" pomocník "sváko" prskal že "už to nemá do vlakopisu ako písať".
Ve Velkých Kostolanoch jsme vjeli "do odbočky" a před dopravou zastavili tak aby "byl peron".
Za chvíli přišel pod mašinu výpravčí a říká mi "majster,z rozkazu vlak.dispečera zoberiete po Trnavu, aj tie sypáku čo stoja vedľa vás.
Vedle nás stála další ucelená souprava do Šaštín. Stráží.
Řekl jsem výpravčímu že to bude "na osy" moc dlouhé ale jeho to nějak nevzrušovalo a prý si to mám vybavit s vlakovým disp.
Nevím jestli mě vlak. už za těch pár let poznal a asi věděl že se nechám ukecat na kdejakou blbovinu i když to mnohdy co se týká předpisů moc "košer" nebylo,zkrátka s mými námitkami jsem u něj neuspěl a bonzovat u lok.dispečera jsem nechtěl tak jsem na to ač ne příliš nadšený kývl,snad to nějak do Trnavy dovalíme.Napadlo mě že by snad bylo líp kdybych cisterny odvěsil,přetáhl sypáky do Trnavy a vrátil se pro cisterny zpět ale už jsem neměl zájem se s nikým dohadovat, takže po chvilce jsme se s cisternami přestavili na sypáky,dofoukali vzduch a udělali v rychlosti brzdu s tím že mašinka po celou dobu stála 5-6 vozů za odjezdovým návěstidlem.
když potom zanedlouho pomocník sečetl údaje od dokumentace od obou vlaků jen hvízdl a říká mi "Ivanko,je toho vyše 1300ton(nic moc) ale na dlžku je to 888m."(tak to nezapomenu nikdy)
za chvíi jsme se pohli směr Leopoldov kterým jsme projeli a upalovali do Brestovan do kterých jsme vjížděli na návěst "výstraha". . . .

Protože odj. náv. bylo na "stůj.vjížděli jsme pomalu do stanice. Před dopr. kanceláří měl výpravčí vpravo vedle naší koleje zřejmě v nějaké trubce v zemi zapíchnutý červený terč který jsem mu bohužel přejel asi o dva metry s tím že tyč na které byl terč upevněn se zlomila a terč spadl na zem.
Výpravčí vyběhl celý rudý (ale on takový byl vždy) ven a křičel na mě prý "ty ko*ot,ty nevieš ako sa tu zastavuje ? !" Přišlo mě to směšné tak jsem se raději schoval. Ale on mi za chvilku zaklepal na kabinu a říká mi " bude Vás tu predbiehať rýchlik" a šel do dopravní kanceláře. Hned ale byl zpátky a říká mi "Majster ste dlhí, potiahnite po návestidlo" a já jsem mu odpověděl "aj tak ti to nepomože" a on mi odpověděl "nemeditujte tuná a potiahnite, rýchlik už stojí u oddielu. Potáhl jsem po návěstidlo,chvilku se nic nic nedělo a po chvíli se změnila návěst "stůj" na návěstidle na "posun dovolený" ,signalista doběhl z "V" rozkazem. "Posun smer Trnava dovolený" a výpravčí mi dával návěst vzdálit abych uvolnil zadní námezník.Přetáhli jsme asi o osm-deset vozů ven a po chvíli asi deseti minutách jsem viděl jak na vedlejší čtvrtou kolej vjíždí rychlík co za námi už drahnou dobu postával u oddílového návěstidla.Po chvilku nás volal výpravčí zpátky do stanice ,opět jsem potáhl s vlakem až před dopravní kancelář. Po chvíli rychlík pokračoval směr Blava a za dalších pár minut se i nám na návěstidle objevila "zelená" Výpravčí vyšel ven ,vypravil nás a já jsem na něj zavolal :"ako si to hovoril že sa tu u vás v Brestovanoch zastavuje?" , bylo vidět že má tisíc chutí po mě tou výpravkou hodit ale nakonec to zvládl.Rychlík do Blavy tehdy k vůli tomu chytil 40 min..
K čemu to všechno bylo tehdy dobré nevím dodnes ale aspoň byla sranda ,dobrou noc . . .

Oprava. . .napsal jsem to trošku blbě . . . Když vjel rychlík na čtvrtou kolej tak jsme náš vlak stlačili zpět po dopravu ...omlouvám se

Toho jsem si nevšiml ani, opět super příspěvek, škoda, že už předpokládám nejezdíte, s Vámi by byly praxe/zácviky paráda

Něco málo o tehdejším techn.stavu leopoldovských Sergejů pendlujících na vozebním ramenu Bratislava-Žilina a široké okolí.
Ve směnném obsazení které se na této trati praktikovalo se strojvedoucí postupně dostal téměř na všechny lokomotivy které se tam tehdy "točily"a nikdy dopředu nevěděl na kterou zrovna půjde zrovna tak jaký vlak poveze.Sergeje tehdy byly v celkem ne zrovna dobrém technickém stavu neboť dostávaly celkem zabrat a na nějaké drobnější opravy v depu nebyl čas ,udělalo se rychle provozní ošetření,dotankovalo a mazalo zpět na vlak.
Jednou přijel z Prahy Libně do Leopoldova předisponovaný Sergej T6791086 a to byla proti leopoldovským Sergejům doslova limuzina,perfektně nastavený el.výkon,v strojovně se dalo chodit snad v bílých ponožkách.Vím o čem mluvím ,dělal jsem na něm druhou směnu v době jeho pobytu v Leopoldově. Bohužel asi za šest týdnů jsem se na tento stroj dostal znovu a za tu dobu se z něj stal šrot jako ze všech ostatních.
Nás fíry jezdících na těchto strojích se dalo poznat tak že naše obuv připomínala spíš sněžnice poněvadž strojovny byly značně znečištěné různými netěsnostmi olejových okruhů a agresivní mot.olej M9ADS-II.udělal s podrážkou jakékoli obuvi svoje.
Byl též velký rozdíl v nastavení el.výkonu mezi jednotlivými Sergeji, ale tak tomu bylo i u jiných řad lokomotiv s dieselektrickým přenosem, nekteré byly lenivé a jiné zase tahaly jako o život . . .

Malý dotaz trochu mimo, proč jste jako český strojvedoucí sloužil na Slovensku, to bylo za ČSD možné být takto přidělen nebo jste měl tehdá bydliště na Slovensku?

Jedním ze zvlášť lenivých Sergejů byl i stroj T6791357 který by ale tehdy měl nést označení T5791357 poněvadž chudák jezdil douhodobě jen na pět trakčních motorů a díky tomu měl i úměrně snížený el .výkon¨.
Dolů ze Žiliny to ani tak nevadilo ale v opačném směru s normou-hrůza.
Na tento stroj mě jednou dispečer poslal do N.M.n.Váhom kde jsme chvilku počkali,zanedlouho náš vlak do Mesta od Blavy přijel, vyměnili jsme četu z Leopoldova (jimž všem jsme z jistých důvodů přezdívali "burčáci") a pokračovali jsme do cílové stanice Trenčín kde jsme přepřáhli na vl.Pn 62243 do Žiliny.Tehdy jsem měl jako pomocníka kandidáta strojv.Vilka F.z Trenč Teplic mladého šikovného klučinu s kterým jsem si vždy velmi dobře rozuměl.
Zanedlouho jsme se s vlakém pohli nahoru Považím do cílové stanice Žilina předn.Vlak tehdy nebyl těžký,měl okolo tisíce tun takže náš Sergej "pětikolák" celkem zvládal i krátké jízdní doby.
Tak jsme pokračovali v pohodě až před Žilinu.Po celou cestu se byl Vilko vždy tak jak jsem ho učil co dvacet min podívat do strojovny je-li vše v pořádku.Těsně před Žilinou ale došel ze strojovny hned zpět a říká mi : "Ivan je to v . . .tečie nám spod jednéj hlavy dost silno voda"
Protože jsme byli těsně před Žilinou dojeli jsme až do přednádraží a po zastavení jsem se šel podívat do strojovny.
Na volnoběhu nic moc ale pokud šel motor do obrátek úměrně tomu se zvyšovalo i mnoštví vytékající vody zpod jedné hlavy v množství tak 10-15 litrů během jedné minuty.
Protože jsme šli v Žilině do depa zbrojit naftu a olej těsně za hranicí depa jsem zastavil a šel na vyhybkářské stanoviště odkud jsem zavolal lok.dispečera že Sergej je neschopný a musí jít na opravu do Leopoldova.
Tem mi ale odpověděl že to je vyloučená věc že už má pro nás vlak z Vrútek a jiné mašiny v širokém okolí na vlak nemá.Pověděl jsem mu že do Vrútek nedojedu ani strojně a že zůstanu někde stát bez vody.Řekl mi doslova : "p.M.preboha Vás prosím choďte do tých Vrútiek,keď zastanete u bárjakej vrby a doberiete si z poteka vodu len mi to prosím urobte,zelenú ulicu tam Vám zaistím"
Co jsem měl dělat,příkazem mi to dát nemohl ,ta mašina byla neschopná a kdybych mu to odmítl nikdo by mě za to trestat nemohl.
Nakonec jsme Sergeje dozbrojili a do poslední chvíle jsme stáli u vodního jeřábu kde byla hadice a doplňovali úbytek vody v chlad. okruhu.Za chvíli nás vzali do stanice,dispečer svůj slib dodržel, výpravčí nás už čekal s vlakopisem ,přešli jme na opačné stanoviště a ihned jsme vyprašovali přes Žilinu osobní-Varín,kolem Strečna mostem přes Váh a za ním tunelem do Vrútek. Po cestě jsme se s Vilkem domlouvali jak by se to dalo aspoň trochu vyřešit aby jsme nemuseli v každé stanici stát a dobírat bůhvíjak vodu v každé stanici . . . .

Už se těším na pokračování.....

Pokr.. . .Rozdělili jsme si úkoly tak že já pojedu do depa opět dobrat vodu a on se pokusí sehnat nějakou větší nádobu na rezevu vody. Tak jsme i udělali,zajeli jsme do depa,Vilko se zmizl a já jsem pomalu dobíral vodu,
Po chvíli když jsem byl ve strojovně se zvenku ozvalo "Ivan choď sem" , Vilko stál pod mašinou a vedle sebe měl úplně nový modře lakovaný 200l.sud bez víka. Říkám mu "Kdes ho šlohl a on že přes koleje je dost rozlehlý areál "Opravna mot. drezin a podbíječek MTH Vrútky" tak přeskočil dvoumetrový plot z betonových prefabrikátů a nevím kde jim tam jeden sud potáhl.
Vytáhli jsme sud na Sergeje, přesně vešel nejen do dveří ale zapadl jak na míru dělaný i pod motor z místa kde vytékala voda. Když jsem dal motor z volnoběhu do obrátek voda tekla pěkně do sudu a mezerou mezi sudem a motorem se ztrácelo nenávratně snad jen 10 procent vody. Doplnili jsme znovu vodu do vyrovnávací nádrže motoru a napustili plný sud vody, Vilkovi jsem řekl: " Vilko,ty budeš mít teď na starosti jen "vodní hospodářství" motoru a já pojedu sám. Dej si na uši chrániče" Zajeli jsme na vlak a a asi po čtyřiceti minutách jsme z Vrútek vypadli.
Vilko byl ve strojovně a poctivě doplňoval křídlovým čerpadlem vodu uniklou z motoru do sudu zpět do chladícího okruhu. Každou chvilku přišel do kabiny a hlásil je to dobré,vydržíme hádam aj do Púchova.Projeli jsme Žilinu Hričov a já jsem dal Vilkovi důvěru a na chvíli jsem ho ve strojovně po Bytču vystřídal aby si trochu od pumpování a hluku motoru oddechl. Někde pod Bytčou u vlak. zast. Plevník-Predmier jsme se opět vyměnili a zanedlouho jsme vjížděli do žst.Pov.Teplá na náv. "vjezd odbočkou"
Přijeli jsme po dopr.kancelář kde nás očekávalo vystřídání (měli jsme už 14hod.výkonu) Byla to leopoldovská četa. Strojvedoucí i s pomocníkem se vyškrábali na mašinu, přišli do kabiny a fíra bez pozdravu mi hned říká "Čo sa ondzíte Teplani(ale to nás oslovil ještě pěkně,mezi sebou si o nás říkali "ku*vy horňače")strojmaster mi hovoril že nechceš ísť z vlakom zato že Ti vraj kvapká trocha voda z motora) Chvilku jsem byl potichu a potom mu říkám pojď se podívat do strojovny kde to teče.Došli jsme do strojovny chvilku se na tu hrůzu díval ,vrátil se zpátky do kabiny a říká svému pomocníkovi "Laco ,ber kapsu(tašku) a ideme preč."a já mu říkám "No ne preč,jám mám vyše 14hod. výkonu já to tu zamknu a jedu režij domů"Nakonec mu říkám "a já jsem si vystřídání od nikoho neptal,klidně bych to potáhl až do T.Teplé a tam by mě vyměnila naše četa" . . . .

Pokr. . .Skončilo to tak že Leopoldovský "Burčák" s "pětikolákem" i s vlakem za chvíli za mohutného nadávání odjel směr Púchov a dále.Předtím mi ovšem ještě stihl vyhrožovat že na mě napíše hlášení a že si to škaredě odnesu ako som s ním "pekne vy**bal". Kam tehdy s tím vlakem dojeli nevím,ale dál jak do Lepoldova ne, to vím jistě. S Vilkom vždy když jsme si tu grotesku v Pov.Teplé vzpomněli tak jsme se jí rádi i po létech zasmáli.
Žádný "průšvih" jsme z toho tehdy neměli a Vilko? Z toho jsem vychoval stejného "agenta" jako jsem byl já, dobrou noc . .

Re: "jagg". . . Žádné tajemství,"moje" depo bylo Trenč.Teplá pár km.za hranicí směrem přes Vlárský průsmyk.sloužilo nás tam z Moravy tehdy přes dvacet strojvedoucích,ovládali jsme značnou část depa,dobrou noc. . .