Omlouvám se všem . . .Přečetl jsem si můj příspěvek ,je tam dost chyb ale bylo to psáno v "zápalu boje", snad si to nějak přeberete

znalec poměrů . není za co se omlouvat, to kouzlo poměrů nemá chybu. Děkuji a jistě i za mnohé další čtenáře tohoto vlákna. Díky.

Ad Znalec poměrů: Díky za technický "popis" leopoldovských sergejů. Na vlákně o sergejích jsem se asi před měsícem ptal, jestli někdo s leopoldovskými a novozámeckými sergeji nepřišel do styku, protože to bylo jediné směnné obsazení vozidel této řady.
A to obsazení v RD Leopoldov bylo vlastně jenom ze dvou pracovišť (Leopoldov, Tr.Teplá) s opravdu "teplými" mezilidskými vztahy.
Objevoval se někdy na těch leopoldovských sergejích i vrútečák ?

Ad David 814-047 . . Na Leopoldovských Sergejích jezdily čety pouze z Leopoldova a z T.Teplé,nepamatuji se že by někdy nějaký leopoldovský Sergej byl v turnusu.Vrútky měly své Sergeje,na ty jsem se nikdy nedostal ale už podle vzhledu byly v daleko lepším stavu než naše. .

Ad Znalec poměrů: Do GVD 1970/71 bylo v Leopoldově pevné obsazení sergejů, ale zřejmě to provozně nefungovalo. Od GVD 1971/72 je už oběh a turnus rozvázán a začíná směnné. Samozřejmě toto jsou oběhy=teorie, praxe mohla být jinak. Na toho vrútečáka jsem se ptal proto, protože po nasazení HV 363 na těch esech údajně někdy něco vozil. Já ty staré oběhy sbírám, paradoxně mám nejlépe pokryté Slovensko, ale některé roky mi chybí - nemáte nějaký pin na někoho, kdo by mohlo staré oběhy mít ? Díky.

Ne pin, ale tip - ten počítač ale dělá překlepy

Dobrý večer,nějak to tu stagnuje ? ! Na Sergejích jsem si "užil" své ale mou srdeční záležitostí byly "Čmeláky" mašinky ř. T669 , ale bohužel ani ty nebyly ve stavu PLD Trenč.Teplá.
Ač je to v dnešní době k neuvěření za "totality" byla nákl.(ale i osobní) doprava tak silná že se z dep se vyhnalo na štreku vše "co mělo kola".
Žilinské depo tehdy disponovalo dostatkem "Čmeláků" potřebných k pokrytí záloh ale navíc byly používány i na tzv."dispečerkách" na hlavních tratích, ale protože žilinské depo tehdy trpělo nedostatkem lokomotivních čet začali jsme obsazovat tyto stroje po nějakou dobu my "Teplani".Tak jsem se postupně dostal na "Čmelák" 097,098 a 105 který byl "dělo", měl nastavený parádní výkon!
Turnus jsme měli tehdy šestidenní,začínalo se denním nástupem v 5.00hod.na druhý den jsme šli na noční s nástupem 17.00hod a čtvrtý, pátý a šestý den jsme měli turnusové volno takže dá se říct že jsme ani dovolenou neptřebovali.
"Specialitou" tohoto turnusu bylo že se každý na "fajront" snažil ujet s vlakem a tím pádem i "Čmelákem" co nejdál od depa T.Teplá ze kterého za námi jelo vždy "režij" vystřídání.
Tak se mi jednou stalo že jsme vyprašovali před pátou hodinou ranní přes T.Teplou nahoru na Žilinu už s minule několikrát vzpomínaným "šutrákem" do Třince . Při průjezdu T.Teplou jsem viděl jít do depa strojvedoucího i s pomocníkem kteří nás měli po noční vystřídat. Jeli za námi rychlíkem (tuším č.901?) který měl z T.Teplé odj.okolo 5.40hod.
"Šutrák" jsme zpravidla dovezli do Žiliny kde ho potom nahoru do Čadce a dále vezla žilinská E669.
Ve snaze ujet jako vždy nejdál od domovského depa se nám povedlo dojet před vystřídáním až do Žiliny ale tím celý připad zdaleka nekončí.
Zastavili jsme v Žilině předn.Čekal nás už výpravčí a prý nemajú na "šuter" elektriku a "pan majster,rušň dispačer sa pýta či potrebujete nahoru na Čadcu pilota? !" No trošku mě to udivilo měli jsme už víc jak třináct hodin výkonu a věděl jsem že vystřídání za námi je už někde v rychlíku blízko pod Žilinou ale nakonec ,byla to věc dispečerů a ne moje.
I když jsem to nahoru do Třince moc nepoznal ba dá se říct že vůbec pod vědomím toho že daleko i tak už nedojedu jsem výpravčímu řekl že pilota nepotřebuji.Po chvíli nás vypravil a přes Budatínskou spojku jsme se vydali nahoru na Čadcu.
Kupodivu jsme se "šutrem" dojeli až do Čadce kde se za nás zavěsil postrk E669. Po chvíli nás předjel nějaký rychlík,myslel jsem si že s ním konečně přijde vystřídání ale kolegové se neobjevili.
Na odhlášku za rychlíkem jsme se vydali nahoru na Mosty u Jablunkova i my.Nahoře v Mostech jsme zastavili postrk se odvěsil a my jsme i se "šutrem" ujížděli dolů směr Třinec . .

vidím,že přetahování výkonu není kapitalistický výmysl...chi

Pokr. . . . Dojeli jsme do Třince, bylo okolo desáté hodiny ranní,měli jsme 17hod.výkonu. Vyvěsili nás od "šutráku" potáhli jsme s mašinkou před dopravu kde čekal výpravčí s koncovkami a vlakopisem a jak jinak po ostravsky a k mému údivu nám říká "do Českého Těšína pro vlak"? ! Nikdy jsem tam nebyl ,ani můj pomocník ne,ale daleko to nebylo,jediné co mě snad tehdy udivilo byly ty "kravské" poziční světla na polských lokomotivách postávajících v Těšíně.
Z Těšína jsme brali nějaký Rn 44***?
Postávali jsme tam slabou hodinku a okolo oběda jsme se vydali na zpáteční cestu do Žiliny.V Třinci jsme nevím proč postávali další hodinu a vytřídání pořád nikde. Dojeli jsme do Jablunkova kde jsme hodnou chvíli čekali na postrk který byl někde na druhé straně v Čadci, objevil se na konci protijedoucího vlaku okolo 14.30hod.
V 15hod. jsme se pohli nahoru na Mosty i my. S postrkem jsme se ale zastavili až v Čadci, tam se postrk vyvěsil,výpravčímu jsem oznámil ať upozorní lok.disp.že v Žilině musí jít mašinka do depa zbrojit.
No konečně o 16.30hod jsme se dovalili do Žiliny os.st, kde už očekával na vjezd zhlaví náš vlak Sergej který s ním měl pokračovat dolů na Bratislavu a za námi se s nadávkami na Čmeláka vyškrábala četa která nás měla vyměnit už někdy ráno .Po chvíli se vlak který jsme dovezli do Žiliny pohl směr Bratislava , my jsme si z četou která nás vyměnila řekli svoje a šli jsme ze "Čmeláka" po 24hod výkonu dolů. . . . .

Pokr. . .Tato "příhoda" měla ještě malou dohru. "Nová" četa odjela "Čmeláka" do depa nazbrojit a poté se fíra odebral ke strojmistrovi zahlásit a zeptat se ho jaký poveze ze Žiliny vlak. Strojmistr se mu podíval do papírů a říká mu "Ale vy už máte vyše 12hod výkonu,dajte mi kľúče od rušňa a hybajte režij domov"
Tak celá situace vznikla tak že můj střídač kolega Martin přijel ráno rychlíkem do Žiliny a po příjezdu ptal vlak. disp. kde se nacházíme a ten mu prý odpověděl že "idú hore na Čadcu", Martin mu řekl že jede za námi ale ať mu pošlou z depa pilota. Dispečer mu odpověděl: "Keď ho nepotreboval p.M nepotrebujete ho ani Vy" a položil mu telefon. Martin seděl celý den na lavičce v Žilině a čekal až se vrátíme z Čadce.
Když jsem se konečně objevil nazpět v Žiline a on se vyškrábal na "Čmeláka" jeho první slova byla "Tak toto teda nie,sopliaci sa budú vyvážať po štreke a ja starý k***t budem celý den sedet v Žiline na lavečke!? "(Je pravda že tehdy jsem měl asi 27-30r.a on před důchodem, tak to jsem si asi dovolil "priveľa"?
V každém případě obě dvě čety jsme jely režij rychlíkem č.506 domů do Teplé za neustálých poznámek kolegy Martina jež mu vydržely až do depa v T.Teplé. Tam nás čekal u točny strojmistr a mně a mému pomocníkovi říká "Vy dva ani krok ďalej,ja sa nenechám kvoli Vám zavrieť za mreže!" Je pravda že tehdy jsme měli "výkon" téměř 27hod. v kuse ale nakonec nám ho strojmistr uznal. Dobrou noc . . .

Podle této mapy je Vlárský Průsmyk řízen dálkově z Bylnice. Jak dlouho už to je zapojeno?

Ad znalec poměrů1: Nejezdilo se někdy v kuse i 32h??? Aspoň tak jsem to několikrát slyšel...dnes by to bylo naprosto nemyslitelné...
Ad 2:jak to bylo s vozbou vašich dieslů s blížící se elektrifikací hlavní štreky, konkrétně v letech 86,87 a 88???

AD:"Mouka"&"Mira". . .Zatím je vše ve zkušebním provozu ale od podzimu t.r. má být dálkově řízena celá trať Veselí n/Mor.-Vlárský Průsmyk a nebo je to jen od Kunovic ? ! Ten náš 27-hod "nonstop" výkon byl mimořádnost,"normální výkony i s režij cestami byly okolo 17-18 hod.Dvaatřiceti hod.túry existovaly ale v po 15 hod byl vždy odočinek 6-8hod na některé nocležně v Žilině,Tolčanech či Veselí n/Mor.
Po elektrifikaci byly diesly postupně využívané buď na vedlejších tratích bez troleje a nebo byly odsunuty do jiných dep.Do T.Teplé přišly "Žehličky" a k nim se vyrobily akumulátorové vozy tzv."baterkáče" takže "Žehličky" mohly obsluhovat i kol.vlečky kde nebyla trolej.. . .

znalec poměrů: na takový tůry , byly "specializovaný " Maloměřice , tam 17 nebo 18 hodin bylo normální , jednou mi jako výpravčímu v Adamově ,když jsem se ptal co bude četa dělat, řekl strojmistr , že má času dost, dělá teprve 14 hodin,taky tam byl jeden strojvedoucí co dělával přes 20 hodin běžně

Mouka a znalec poměrů....Vl.průsmyk ještě není řízený z Bylnice,normálně tam slouží výpravčí.19.ledna začíná výluka zab.zařízení,vše kromě návěstidel jde zdemontovat,bude provedena stavební úprava releovky a pak někdy koncem prázdnin se to má připojit k Bylnici a na podzim do Přerova na CDP.

20 krásných záběrů od Tomáše Kašpaříka z nákladní dopravy na Ždánce přidáno právě teď

http://www.zdankoweb.estranky.cz/fotoalbum/pravidelny-provoz/moto rove-lokomotivy/

Ještě jedno povídání o "Čmeldovi"? Jak už jsem psal výše T.Teplá měla jistou dobu na rozdíl od jiných okolních dep nadbytek lok.čet a nedostatek hnacích vozidel.Takže nejprve jsme obsazovali na Pn.vlacích postupně žilinské "Čmeláky" 097.098 a 105 a po nich nám byla přidělena na delší dobu bratislavská "dispečerka" T6691012.
Mašinku jsme si zanedlouho vyšlechtili ,naleštili a tak se stala ozdobou hlavní štreky Ža-Blava.
Jen jedno mi na ní nešlo do hlavy ? Měla na pravé straně zboku shora prostřílenou kabinu a dokonce byla i prostřelená sedačka strojvedoucího.
Zanedlouho se mi dostalo od jednoho bratislavského fíry vysvětlení : Někdy před časem jeden polský sportovní pilot se rozhodl emigrovat na malém sport.letadle z Polska do Rakouska.Při svém útěku za "svobodou" kopíroval nízkým letem tok Váhu až někde k Trnavě, ale tam se s letadlem otočil víc na západ aby nepřistál náhodou místo v Rakousku v Maďarsku . Bohužel už před tím ale Poláci upozornili naše orgány že se jim ztratilo letadlo i s pilotem takže u nás byla vyhlášena nejvyšší bojová pohotovost a dezertéra letícího v letadle se podařilo někde nad Trnavou odhalit. Naše stíhačky se ho nejprve snažily donutit změnit kurz a přistát na některém okolním letišti. Pilot v naději blížícího se Rakouska ale zatvrzele pokračoval ve svém původním kurzu a někde v oblasti Kútú ho jedna naše? stíhačka shora sestřelila.Přitom to ale odnesl nejen Polák ale i "Čmelák" odstavený v té době v Kútech ale navíc údajně i plechová bouda nějaké vlak.čekárny na trati Blava-Kúty.
"Naštěstí?", krom zabitého polského pilota,zničeného letadla a pár neškodných děr v kabině Čmeláka a vlak zastávky se to obešlo bez dalších následků.
Tak o této "události" byla před pár léty zmínka v jednom televizním pořadu tuším se jmenoval "Utajené zločiny komunismu?".
Bylo tam popsáno ale jen sestřelení onoho Poláka ale o dalších "trefách" už nic,vyzývali tehdy na konci pořadu diváky kdyby o tom někdo věděl něco bližšího aby se ozval.Tehdy jsem se přihlásil a "doplnil" jsem "pánům" z Brna jejich neúplné informace. . . .

Pokr . . .A teď už "příjemnější" věci.
Se "Čmelákem" jsme tahali vlaky které byly sestaveny "na normu" "Sergeje" to bylo ze Žiliny 1850t. a z Bratislavy 1750t..
ze Žiliny "norma" nebyla problém protože těch 200km. do Blavy trať měla mírný spád (kopíruje tok Váhu)a až na dvě stoupání pod Pov.Bystricou a za Brestovanmi(přes Báhoň) byly celkem krátké které se ale daly snadno překonat.Horší to bylo s "normou" z Bratislavy protože hned za Svätým Jurom začíná stoupání které stále narůstalo až nad Pezinok.Z Pezinka "kolem cihelny" už bylo stoupání značné a tak milý ale ubohý "Čmelák" shazoval šunty a kolem pezinské cihelny se plazil (já jsem vždy říkal že po kolenou) rychlostí 10-12km/hod, nebezpečně přitom vzrůstala teplota motorového oleje ale nakonec jsme se nahoru vždy do Šenkvic vyhrabali,teplota potom už šla dolů a rychlost utěšeně narůstala.
Jednou se nám stalo že jsme vezli Bratislavy do Leopoldova nějaký Pn.vlak a po cestě nám začalo "vyhrávat" ložisko na ventilátoru chlazení trakčních motorů na I.podvozku.V Leopoldově jsme zajeli do depa (bylo to v pátek okolo druhé hodiny po obědě)s tím že necháme závadu odstranit a zanedlouho budeme pokračovat dál.Přednesl jsem žádost strojmistrovi,ten se jen ušklíbl(po slov.uškrnul) a říká mi :"Teplan,je piatok,všetci už idú domov,odstav mašinu za točňu,urobí sa to v pondelok a vy dvaja hybajte domov". Je pravda že odpoledne a v noci tam už zůstávali jen "nulkaři" a ti takovéto opravy nedělali. Krom toho jak už jsem psal výše "Burčáci" nás "Teplanov" moc v lásce neměli (čest vyjímkám) . . . .

Pokr . . Tedy štvalo mě to hezky protože na tomto "Čmelákovi" stál náš turnus,jiného by nám už nikdo nedal a skončilo by to nejspíš tak že by "Burčáci" přes víkend odvlekli mašinku do Blavy a měli by jsme po kšeftě. Šel jsem zpátky za strojmistrem a řekl mu řekl mu že si závadu teda odstraníme sami jen potřebujeme nové ložisko. Měl neustále nějaké protistátní pindy ale nakonec mi pověděl ať jdu za četařem "nulkařů" a on mi ložisko vydá ze skladu od kterého měl klíče. Ten mi zase řekl něco v tom smyslu že ložisko mi dá ale že "by chcel vidět ako to urobíme keď na to nič nemáme?"
Tak tady musím trochu odbočit.
Já jsem svou učební dobu strávil v dílnách pro opravy mot.vozů v Šumperku. Za dva roky jsme prošli všechny tehdejší oddělení přes motory,hydraulické a mechanické převodovky,zkrátka viděli jsme všechno do šroubku rozebrané ale >>>hlavně jsme se naučili všechny "finty" při jejich demontáži a pozdější montáži o kterých se těm co byli ve škole např ve Valticích ani nezdálo,a to říkám bez jakéhokoli vychloubání,prostě tak to bylo.
Ventilátor trakčních motorů je jednoduché zařízení,nové ložisko jsme měli tak jsme se s kolegou "pustili do díla".
Povolili jsme kotevní a stavěcí šrouby shodili klínové řemeny,odšrubovali klec ve které bylo zadřené ložisko atd.teď budu trochu improvizovat, je to už přeci jen třicet let co jsme tu opravu dělali vím že jsme měli tehdy nějaké problémy buď se stažením a nebo s osazením nového ložiska na hřídel a tehdy se nám hodila "finta" ze Šumperka.Vzal jsem hasící sněhový přistroj, na hadru nafoukal kopu suchého sněhu a hřídel jsme silně podchladili takže staré ložisko šlo bez jakéhokoli odporu svléct z hřídele dolů a ihned jsme tam dosadili nové.
Potom už byla jen otázka krátkého času uvést vše do původního stavu,nové ložisko domazat,trochu se poumývat a hlavně zajít za strojmistrem zeptat se ho na jaký vlak půjdem.Oprava trvala necelé dvě hodiny. Strojmistr chvilku na mě hleděl a potom se mě ptal že co nám tam hořelo když jsme "tam niečo hasili?" ,no debata jak s . . .! Nakonec nás poslal s kyselým obličejem do Piešťan,byly tam cisterny s mazutem do cukrovaru v T.Teplé a druhá půlka vlaku byla někam do Žiliny . V T.Teplé nás kolegové vyměnili,ani nevěděli co jsme v Leopoldově zažili a my jsme se s tím nikde nechlubili ,dobrou noc.....

Ad Mira: Cca od září 1968 do GVD 1990/1991 platilo pravidlo, že strojvedoucí smí od nástupu ukončit traťový výkon do 12-ti hodin (byl-li na mašině sám, tzv. 0/0-S nebo 15 hodin, byl-li tam s pomocníkem nebo vlakvedoucím). Pak bylo možné jet ještě rg jízdou (jako cestující vlakem) domů. V průběhu 60-tých let byla větší volnost v sestavě směn a jejich délce, v 50-tých letech nejsou v turnusech výjimkou směny 24 hodin s nějakým symbolickým přerušením na 2, 3 hodiny. Směna 32 hodin byla buď nějaké podobné "dobroudružstí", jak o něm píše znalec poměrů nebo směna, složená ze dvou 15-ti hodinových částí s odpočinkem minimálně 6 hodin někde v obratovém LD nebo ŽST.
Doba by byla v případě reálné délky směny trošku benevolentnější, ale bylo to depo od depa jiné, provozní oddíl od provozního oddílu jiné.
Ad Mouka: Boje o výkony - v dnešní době naprosto zanedbatelné proti době 70-tých a 80-tých let a následně 90-tých let. Dnes se o tom jenom mluví na těchto férech a v hospodě, tehdy to byla tvrdá realita.

Ke konci mé "kariéry" u Slov.železnic docházelo k razantnímu krácení směn a též k přerušovaným směnám což bylo pro nás dojíždějících do zaměstnání z větších vzdáleností neúnosné a stalo se jedním z důvodů odchodu od dráhy . .

znalec poměrů:
Po rozdělení republiky jste zůstali na Slovensku, nebo jste přešli pod nějaké depo na Moravské straně, které zajišťovalo provoz na moravském úseku "Vláry" nebo přilehlých tratí (Lideč, ValMez...)?

Ad znalec poměrů: Délka směny max. 12 hodin od nástupu do ukončení traťového výkonu začíná platit od GVD 1991/1992, takže ještě federálně. První GVD se to dodržovalo trošku volněji depo od depa, od Prahy na západ vždy přísněji než na Moravě a Slovensku. Svým způsobem tohle zkrácení maximální délky směny vedlo v Čechách a na Moravě a následně ČD k totální likvidaci pomocníků strojvedoucích, na Slovensku odstavení pomocníků zajistilo až nasazení Mirelu někdy po přelomu tisíciletí. Je doložené, že oběhy a turnusy na Slovensku a Moravě jsou kromě několika malých výjimek vždy volnější, méně náročné a méně "děravé".

Ad znalec poměrů: Mám dotaz - v Tr.Teplé jste ještě zažil M 240.0. Bylo opravdu pravda, že vlak v řazení M 240.0 + 2 Balm + M 240.0 se z obou stran na Mníchovu Lehotu jenom vlekl, ale vlak v řazení M 286.0 + 3 Balm tam vyjel podstatně rychleji a v pohodě ?

U M240 záleželo na tom jaký byl fíra vzadu i vpředu,Pokud jeli oba dva na čtvrtý stupeň(a to byl železný zvyk u starších fírů) tak víc jak 22-25km/hod nejeli.Pokud jsme byli dva kteří nespoléhali jeden na druhého a jeli na pátý jízdní stupeň dalo se dosáhnout rychlosti okolo 35km/hod.Vlaky později dopravované pouze jedním motorem M.286.0 měly na Lehotu podstatně vyšší rychlost.
Pamatuji se ale, když jsem ještě v zácviku a pár roků po něm jezdil přes M.Lehotu s mot.vozy M262.O tom by se též daly "psát romány" . . .

Re: "Dluhonice" . . o tom později,snad večer? !. . .

Trochu zpět do současnosti: Obsluha kyjovské sklárny

Re: "Dluhonice" . . . V době rozdělení republiky nás z celkového počtu asi dvaceti Moraváků víc jak polovina odešla do "předem připravených pozic" např. na žel. hraniční přechod do Horního Lidče jako celní agenti,další k pohraniční policii atd.Já se svými několika kolegy jsem v T.Teplé vydržel téměř až do konce r.1996.
Krátce po rozdělení republiky jsme měli vynikající Mos.turnus vozbou jednoho páru vlaků do Veselí n/Mor. a zpět kombinovanou s vlaky na Lednické Rovné.Náš turnusový stroj byl M286.004 skvělý stroj do poslední chvíle i když už tenkrát téměř žádné náhradní díly na tuto serii nebyly a opravy se flikovaly jak se dalo.Při jedné jízdě do Veselí n/Mor s vl.Mos14106 z odjezdem z T.Teplé v 9.40 hod se mi v Kunovicích "rozhasilo" vstřik.čerpadlo na str.mot. 7-12. Do Veselí jsem se za mohutného rachotu na 6 válců přišoural z asi desetiminutovým zpožděním o půl jedné po obědě.Odjezd zpět jsme měli v 15.30,předpokládal jsem že mě z Veselí do T.Teplé odtáhne buď jejich stroj a nebo mi strojmistr z Teplé pošle jiný motor či lokomotivu.Nakonec to dopadlo tak že ve Veselí v depu měl šichtu na správkárně můj dávný ale skvělý kamarád ze školy P.Souček a ten se se svými kolegy pustili do opravy mého pochroumaného motoru. Nevím kde sehnali jiné vstřik.čerpadlo protože "nulkové" motory neměli ale tuším mi řekl že ve skladu ještě jedno letité čerpadlo z "Karkule" (které už tehdy byly dávno ve šrotu)bylo a náhodou to byl stejný typ jako byl na mém motoru,darmo se neříká "zlaté české ručičky" -okolo 15.30 hod jsem mazal z opravenou "štverkou" a třemi Balm-áky načas domů do T.Teplé . . .

Pokr. . .A tak běžel čas ,zanedlouho jsme "díky" zabetonování hranice přišli i o skvělý denní vlak 16106/14111 do Veselí n/Mor.a zpět a zůstal nám jen turnus Mos vlaků na Lednické Rovné který byl též vynikající ale bohužel jiné okolnosti nás donutily své karíéry fírů po 28 letech v T.Teplé ukončit.(nakonec zanedlouho os. dopravu na Ledn.Rovné zastavili a stejný osud čekal i úsek tratě H.Srnie-Vlárský Průsmyk)
V říjnu roku 1996 jsem i se svými dvěma kolegy přešel pracovat na kol.vlečku jedné organizace kde jsem na pozici strojvedoucího vydržel dalších deset let.
Byl to pro mě ale absolutní šok, po prvních čtrnácti dnech jsem šel za "šéfem" a řekl jsem mu že tam nemůžu zůstat protože si připadám jako vlk kterého chytili a strčili do klece z ostnatého drátu.Tehdy jsme se spolu dost chytili ale byla s ním rozumná domluva a nakonec jsem si na "vlečce" horko těžko ale za dost dlouho zvykl.Co mi zbývalo než se přizpůsobit. Mašinky jsme tam měli dvě, jednu T466.2 a druhou kocoura T211 kterému jsem ale moc nehověl,byla to hrůza na něm jet,zřejmě díky totálně zarezlým listovým pérům v odpružení jako by neměl žádné "pérování" takže při jízdě i na rovné koleji jsem měl dojem že by vypadl i na zápalce pokud by ji někdo nastražil na kolej.Ostatně ta T211 zanedlouho odešla do Ústí n/Orlicí a zůstala nám jen "Krasavice" T466.2 která se stala obdivovanou všemi "šotouši" v okolí. Práce na vlečce bylo tehdy celkem dost neboť tehdy ještě fungovala kolejová vlečka v areálu býv. Vlárských strojíren a občas se nám stávaly i různé příhody stejně hororové jako byly ty na štrece.. . .

Pokr. . . Jednu bych snad už víc jak po deseti letech mohl "odtajnit" .
Bylo to někdy v tomto čase po vánocích ,jenže tehdy bylo v kolejišti po víkendovém silném sněžení víc jak 40cm sněhu .V pondělí jsme si očistili všechny výměny což nám zabralo celou naši osmihodinovou šichtu. Na druhý den v úterý můj někdy nadměrně aktivní kolega prohlásil že nastartuje mašinu a pojede projet všechny koleje.Protože po ránu jsem vždy pročítal minimálně jednu hodinu denní tisk a popíjel jsem při tom ranní kávu jen jsem mu řekl ať jede ale ať ho p.Bůh chrání aby jel nahoru po koleji ke kotelně která nebyla vůbec projetá.Na to neřekl nic. Nastartoval "Krasavici" a vyjel z depa. Chvíli jsem ještě četl noviny ale bylo mi divné že neslyším mašinu pojíždět po kolejích okolo depa. Oblékl jsem si bundu vyšel za depo, mašiny nikde. Najednou jsem kolegu uviděl jak běží zvrchu od kotelny s nářkem "mě propustí mě zavřou". Když jsem se ho zeptal co se stalo nebyl schopný nic krom nářků ze sebe vypravit. Říkám mu "kde je mašina?" a on že u kotelny. Šli jsme tedy po cestě kolem kolejí nahoru asi 400m , tam byl v oblouku přejezd přes kolej a na něm stála nebohá "Krasavice" předním podvozkem na zemi či spíš zahrabaným ve sněhu. "Díky" tomu že přejezd byl v oblouku podvozek na zledovatělém přejezdu pokračoval rovným směrem a za přejezdem skončil i s lokomotivou svou jízdu na zemi.Kolega v zoufalé snaze natáhnout podvozek zpět na přejezd a tím pádem snad i na kolej pojížděl s lokomotivou sem a tam ale docílil tím jen toho že podvozek klesal v té směsi ledu a sněhu stále níž a na přejezd se vůbec nedostal.Když jsem to uviděl jen mě napadlo že je to v háji a že nemáme šanci mašinu dostat zpět na kolej,navíc bylo posunuté i uložení lokomotivy na pryžokovových sloupcích,no hrůza. . . .

Pokr. . . .za chvíli jsme šli dolů do depa mašinku na chvíli ponechajíc svému smutnému osudu. Štěstí bylo že tehdy nebyl žádný velký mráz snad -2-3st.Po cestě jsme se zastavili v autodílně a svého kamaráda tam pracujícího jsem se zeptal jestli má nějaké zdviháky. "Mám dva osmitunové?!" odpověděl mi. Tak to je v háji s tím ji nezdvihneme pomyslel jsem si. Šli jsme do depa ,sebrali lopaty a metly, bylo kolem půl osmé ráno, začali jsme makat okolo mašiny,všechen sníh jsme poctivě pod ní i okolo ní vyhrabali a odházeli, to trvalo téměř do deseti hodin kdy vysvitlo slunko a začala obleva. Otevřel jsem písečníky nabral do vědra písek a kolej před mašinou i pod ní jsem poctivě posypal pískem.Byl jsem domluvený i s kamarádem z autodílny že pokud se mašinka sama nevytáhne na kolej přijede z "osmikolou" Tatrou a pomůže nám s ní na přejezd.Nastartoval jsem "Krasavici" a vypnul vykolejený podvozek.Na první stupeň se mašina ani nepohla, druhý třetí stupeň nic se nedělo. Teprve na čtvrtý stupeň se za velkého kývání vyhrabala vykolejeným podvozkem na přejezd ale ve vzdálenosti tak 25-30 cm obručemi od temena kolejí.Šli jsme za kamarádem do autodílny pro zdviháky a půjčit i nějaké plechy na podložení obručí i samotných zdviháků.Ochotně nám to na místo převezl Avií a odjel.někdy v těch chvílích okolo nás prošli naši nadřízení a měli velkou srandu z toho že prý co tam "nacvičujeme" ? No kdyby měli trochu potuchy o železnici asi by se na vše dívali trochu jinak .
Podložili jsme pod zdviháky na jedné straně plechy a začali na straně kde byly obruče vně koleje zdvíhat kyvná ramena i s nápravami.Zdviháky šíleně "vrzaly" ,měl jsem strach že se pod tou tíhou rozsypou jako by byly z perníku ale nakonec to vydržely a obruče jsme dostali tak dva cm.nad přejezd na kterém dosud stály Pod obruče jsme dali až na temeno koleje další dva kotlové plechy a spustili lokomotivu na ně.Chvilku jsme si odpočinuli a já jsem při tom meditoval jak mašinu natlačit zpět na kolej.
Nakonec to nebylo tak složité jak nám to zabralo času.Na zajištění lokomotovy jsme na ní měli bukové klíny které se nám nyní nesmírně hodily. Položil jsem je v malé vzdálenosti vedle podvozku na přejezd a na jejich šikmou plochu jsme umístili oba zdviháky a ty zapřeli o podvozek někde v místech kde byly čepy kyvných ramen . . .

Pokr. . .Měl jsem ale obavy i když klíny byly na betoně že spíš budou ujíždět po něm než by zdviháky překonaly odpor a tíhu mašiny a sunuly ji směrem ke koleji. Mé obavy se ale naštěstí nepotvrdily a podvozek i s nápravami se pomalu snad ne ani po milimetrech sunul směrem k temenu kolejí. Trvalo víc jak tři hodiny než jsme konečně dostali obruče nad kolej tam kde jsme to tak zoufale potřebovali. Bylo už po "fajrontě" když jsem "Krasavici" opět nastartoval,sjel pomalu z plechů které byly dosud pod obručemi na straně ze které jsme ji natláčeli na kolej.
Na ochoz jsme naskládali všechen "vercajk" a pomalinku jeli do depa se strachem co na "rozhašeném" vypružení "Krasavice" provede. Do depa jsme dojeli i přes dvě výměny v pořádku,mašinku odstavili, ale byl na ni i tak žalostný pohled jak stojí nakřivo na posunutém vypružení navíc jedno ze čtyřech bylo úplně rozsypané,další hrůza a horor nas čekal příští den !
Příští ráno žádné čtení denního tisku nebylo.Na rychlo jsem vypil kávu a šli jsme makat.
Celý předchozí večer a dost dlouho do noci jsem přemýšlel jak dostat lokomotivu či její skříň?zpět na vypružení a zdálo se mi to celkem jednoduché.Zdvihneme či nahneme ji(její skříň) vždy na jedné straně oběma osmitunovými zdviháky v jejichž sílu už jsem věřil a vložíme mezi podvozek a skříň gumokovové sloupky. Věděl jsem ale že mezi podvozkem a rámem je málo místa takže tam nám zdviháky nevejdou.V depu jsme ale měli dostatečné množství pražců různých délek . . .

Pokr: . .Vyskládali jsme tedy z pražců podélně s lokomotivou sloupek, na něj položili oba dva zdviháky a na ně ještě pod čep na zdvihání lokomotivy metrovou kolejnici.Začali jsme pumpovat oběma zdviháky které vysunovaly písty ale po chvíli jsme zjistili že celá "konstrukce" má slabou základnu protože pod ní se začal bořit beton podlahy depa na kterém byla postavena.
Museli jsme celou konstrukci znova rozebrat. Dali jsme pod ni dva kotlové plechy a základnu vyskládali širší modlíc se aby už bylo vše v pořádku.
Musím uznat že to vše co jsme už dva dny podnikali bylo s prominutím opravdu "o hubu" a zvláště nyní, ale nakonec se nám skříň podařilo zdvihnout tak že mezi ní a podvozkem se vytvořila dostatečná mezera.Sloupky jsme opravili a pustili skříň dolů.
Totéž jsme provedli i na levé straně lokomotivy kde to bylo horší navíc o to že jeden sloupek byl zcela rozsypaný na jednotlivé jeho díly takže jsme celou skříň museli zdvíhnou o pěkných pár cm. výš.
Ještě teď když to píšu mám celý ten horor před očima. Pokud mi z Vás někdo nevěří že jsme takovou tíhu dokázali zdvihnout párem osmitunových zdviháků tak kamarád který mi je tehdy půjčoval dělá dnes automechanika v jiné firmě a vždy když za ním přijedu s autem jen zakroutí hlavou a řekne mi že tehdy to nebylo normální a my taky ne!
A "Krasavice"? Po té události jsme s ní jednu dobu jezdili velmi opatrně(měla jít tehdy po správnosti na váhu),nakonec jsme s ní ale docilovali i rychlosti 70-80km/hod a dnes? Bůhvíkde je jí konec ale pokud se o ní občas doslechnu stále jezdí velmi spolehlivě a bez problémů. . dobrou noc. . .

Znalec poměrů: "Krasavicí" je ten stroj, který jste tu dřív zmiňoval v souvislosti se svým působením na vlečce? A který dnes čile jezdí u nového dopravce.

A Vlárský průsmyk: Už je z něj zastávka? Tady snad nebyla obrazová dokumentace z rekonstrukce.

znalec poměrů . teda klobouk dolů, jste asi jedinej, který to udělal defakto na koleně.

Honza_o: Podle mne se ve Vlárském průsmyku do kolejí ještě nekoplo.

Krasavice momentálně nejezdi, má bolístku na motoru, ale je pravda, že sloužila vždycky dobře a zase bude

Panečku, kdyby tak byly nějaké více či méně historické fotky ze snesené vlečky do Vlárských strojíren nebo z kolejiště ve strojírnách ještě když tam byly koleje...

Re."jagg" "Nějaké" fotky nalézají se v mém inventáři , ale je to víceméně už jen dokument o likvidaci této vlečky.
Bohužel neumím své fotky zmenšit na požadovanou velikost takže zůstanou zatím v mém archivu . . .

Myslím, že ochotní lidé by se našli...

Sem s nima... :-)

Dnes střet našeho mezinárodního Sp s automobilem ve Vracově.

http://hodoninsky.denik.cz/nehody/srazka-auta-a-vlaku-nedaleko-vr acova-ridice-vyprostili-hasici-20150123.html

vracovjan:

Jaký mezinárodní Sp, nepište nesmysly.

Vlárský průsmyk je ještě Czech republic

Re : "jagg">>>> Dej mailovou adresu . . . :-)

Mohu taky poprosit nějaké foto z Vašich super vyprávění
AlesFejfar@seznam.cz
Díky moc alespoň za něco málo!

Pánové, až se fotek nabažíte, můžete je dát prosím také sem . Pokud tedy nebude mít pan "Znalec poměrů" námitek.

Fotky jsem poslal na "jagg" ,doufám že něco z nich sem "pověsí". Z kariéry fíry na železnici ale nevlastním foto žádné,tehdy nebyla ještě taková technika a focení (nepovolené) bylo trestné (stejně tak jako za dob Švejka) Dobrou noc . . .

Tak jak to vypada s 4013?

znalec poměrů: díky moc za zaslání, pokud tedy není problém, fotky zpracuju a šoupnu sem. Mezitím mě napadl ještě dotaz, jaké všechny typy vozů, s čím a proč jezdily za celou tu dobu jak do skladů, tak do zbrojovky.

paprna
http://www.railtrains.sk/modules/xcgal/displayimage.php?pid=20499

No spoléhat se na to že tu přece všechny vlaky zastavují se nemá...:D

Dobrý den
mohu poprosit znalce poměrů take o nějaké fotky z vyprávění?kidzr@seznam.cz
šoupnu sem nějaké foto zminované mašinky již v kabátě IDS Cargo

Jak jsem slíbil, tak činím, zde pár foto od znalec poměrů, řekl bych z roku 2008:

Kidzr ..Obávám se, že Krasavice ještě kabátek IDSC nemá :-(

(Příspěvek byl editován uživatelem František_plášek.)

Tak tak krasavice to dotáhla na elitní mezinárodní výkony do Říše...https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3089616

tak jsem taky něco objevil z téhle vlečky je to ze září 2010,seřaď.návěstidlo před vjezdem do Bohuslavic,tak jestli někdo chce,můžu oslat na mail,tu mi to hlásí,že to je moc velký soubor

A to je těžké to zmenšit? Určitě by to zde všechny zajímalo.

Než se 12nactka vydala do zlina