znalec poměrů: On hlavně každý nemá takovouto sloní paměť. I já jsem leccos zažil, byť třeba jen v 90. letech či okolo roku 2000, ale mnoho věcí si už přesně nepamatuju nebo bych potřeboval "nakopnout", abych si na nějakou historku vzpomněl.

Re: "Starý Hanák" . . .Nevím kolik je Vám roků ale devadesátá léta či okolo r.2000 není tak dávno. Můj příběh z vojny se udál v r.1969.
Některé věci a události se zapomenout nedají.
Spíš jsem raději zapomněl na ty tragické a že jich za ty roky strávené na štrece bylo.
Takže zkuste prosím "hodit něco do placu" (ale to platí pro všechny). Dík předem z.p.***

klídek v Bzenci...

znalec poměrů : mám takový pocit, že se nejedná o vzpomínky, které máme my starší v paměti, ale spíše o tom, že to nedokážeme takle čtivě napsat. Také jsem na štrece dost zažil, ale bohužel nejsem schopen to napsat čtivou formou, jako Vy. Tak asi.

Byl vznesen návrh z Černovické terasy na dřívější odjezd posledního večerního vlaku Brno - Kyjov s odj. 22:48. Celý týden se oslovovali v tomto spoji cestující, který dřívější čas odjezdu mohou akceptovat (od 22:25 do 22:45).

V rámci té změny by mohli taky odstranit to 15-minutové čekání v Nesovicích.

To čekání je nutné kvůli připojování vozů, a jejich odvoz na ráno do Kyjova. Já chci lobovat za zkrácení alespoň na 10 minut, protože vždycky to mají brzo hotové. No a v pátek a sobotu se nepřopojuje nic, takže se tam stojí úplně na

Dobrý večer. . .Někdy v r.1976-1977? začaly přijíždet první stroje T4662 do T.Teplé. První z nich byla T466.2037 která se honosila naleštěnými mosaznými štítky na obou bocích rámu s nápisem "10 000" motorová lokomotiva vyrobená v ČKD Praha". U jakého čísla se zastavila výroba lokomotiv když zde byla ukončená jejich dlouholetá produkce a navíc byla lokomotivka pro jistotu vyhořena to už se asi nikdo nedoví ! ?
Příchodem tohoto prvního stroje začaly celkem velmi rychlé dodávky dalších strojů této řady a to byl "začátek konce" parní trakce v našem depu.
Měl jsem tu "čest" o kterou jsem vůbec nestál že jsem byl pověřen dopravit do n.p.Kovošrot v Šuranech i svoji lokomotivu 556041 která nám tak spolehlivě sloužila.
Jednoho krásného letního rána jsem obdržel od strojmistra klíče od ještě novotou vonící 466.2 (tedy je zvláštní že těch dvacet let které jsem ještě sloužil v T.Teplé jsem nezaregistroval že by zde tyto stroje měly nějakou přezdívku,vždy to byla 466-ka!)
Pomocníka jsem měl tehdy ještě z parní trakce,každý jsme namazali jednu stranu nešťastného Štokra na jeho poslední cestu. Ojnice měl zdemotované,zůstaly jen spojnice mezi nápravami. Už tehdy na něj byl žalostný pohled.
Z depa do stanice jel v závěsu za námi tendrem dopředu a možná i z toho důvodu nám dali při jeho přepravě max.rychl.50km/hod.
Okolo deváté hodiny ráno jsme vypadli z T.Teplé , protože v tom čase měly Os.vl i rychlíky pauzu projeli jsme bez zastavení až do Piešťan a dále pod ně když si pomocník všiml že na Štokru kouří něco pod dýmnicí. Do Velkých Kostolan už nebylo daleko tak jsme potáhli až do stanice. I když jsme měli postavenou "zelenou uličku" u dopr. kanceláře jsme zastavili a šli zjistit závadu. Kouřilo se z nápravového ložiska běhounu. Pomocník zručně ložisko domazal olejem zn. "Vulkán" jehož zásobu jsme měli sebou v 5l.konvičce. Po chvíli jsme pokračovali dál ale cestou do Leopoldova ložisko kouřilo stále víc až před touto stanicí se objevil okolo něj i plameny.Ty jsme po zastavení sněhovým přístrojem zlikvidovali. Do stanice Leopoldov nám chybělo několik stovek metrů.
Dojeli jsme po výh,stanoviště kde jsem zaměstnancům oznámil že musíme zajet do depa.Tak se po domluvě s výpravčím i stalo. . . .pokr.zítra ?

Ivane, budu se, jako ostatní, těšit na pokračování transportu 556.041 do Šuran.
K té poslední mašině z ČKD - je za ni považováno "velké lego" 709.601 (též T 239.2001) a výrobní číslo bylo 16.952. Poslední přidělené. Byla vystavena na veletrhu v Brně v září 1998.

K tomu poslednímu večernímu vlaku - už teď je odjezd 22.48 z Brna ukrutně brzo, pokud člověk chce do kina, na škopek apod. Posunout odjezd z Brna dřív je masakr....za mě jedině později. Dá se to někam poslat, když se dělal průzkum???

Dnes Aee na R 885 Galán & R 886 Velehrad...

Ramon: Vlak není pro násosky či baliče dívek v kině, ale pro pracující lid.

Opaquit: Svého času jezdilo Aee pravidelně (červené INGlease), k tomu nějaké Bmee a jestli se dobře pamatuju tak i BDbmsee. Dokonce na těch rychlících jezdil restaurák, a to v době, kdy ještě zastavovaly v Kunovicích. Rok 2008(?), řekl bych že ještě o dost dřív.

Pamatuju na všechno. Zkusím ještě doma vyštrachat nějaké fotky starších řazení. Luhačovické rychlíky zažívaly horší i lepší časy (vlastně existovaly i luhačovické expresy) a do dnešní podoby se to ustálilo snad s GVD 2010/2011, jestli si dobře vzpomínám. Pak ještě v roce 2012 začali cpát po většinu týdne ze Staráku do Luhačovic jenom 3 vagóny (což je dodnes děs) a pár roků tam byla ta hrozná anomálie s jedním párem spojů na trase jenom Olomouc – Otrokovice.

Ale když teď nechám řazení stranou, tak to, že žádné spoje nejedou na Ostravu, ale všechny jenom na Olomouc a Prahu, se ukázalo jako trefa do černého a rychlíky se tím staly o hodně užitečnější než dřív. (Samozřejmě zákonitě jsou i cestující, kteří potřebovali jezdit na Ostravu a na změně tratili, ale pro většinu je to zlepšení.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Opaquit.)

Pokr.. . .Omlouvám se že vstupuji do debaty tvůrců ideálního GVD ale rád bych dokončil včerejší vyprávění. . .
Neměl jsem zákonité zkoušky z parní trakce, na páře jsem topil pár měsíců jen po velmi krátkém zácviku trvajícím snad týden.
Běhoun (první a poslední náprava na parní lok.) zřejmě na těchto strojích slouží k vedení lokomotivy,hlavně k plynulému průjezdu v obloucích a při jízdě na rovinaté trati k omezení bočních kmitů,ale to je jen má úvaha- amatéra v této trakci.) Ostatně "běhouny" měly i první el.lokomotivy a např "rámová" mot.lok.T334 měla z důvodů bočního kmitání omezenou rychl.při strojní jízdě na max.30km/hod.(asi proto že neměla "běhouny? ! )
Ale vraťme se do Leopold.depa. Po příjezdu naší soupravy do depa jsem se snažil získat nějakou informaci jak máme postupovat při přepravě dále.
Měl jsem štěstí že jsem natrefil před "Bílým domem" Ing. Beloviče vedoucího pro oprav mot. lok.který s námi před nedávnem provedl kurz na obsluhu parních generátorů PG500.
S p.Belovičem jako jedním z mála Leopoldováků jsme všichni velmi dobře po celý kurz vycházeli, rád na něj vzpomínám. Když jsme se pozdravili tak jsem se ho zeptal "p.Belovič jste odborník i na parní lokomotivy?" a seznámil jsem z naším problémem. Řekl mi "Z toho si nič nerobte,možno to bude eště chvílu horieť a potom to prejde a budete mať kľud,možte s tým ísť ďalej,nič zlého Vám to neurobí". Poděkoval jsem mu a rozloučil se s ním.
Asi se vytavilo kluzné ložisko které podle mně už z T.Teplé bylo "mazané" vodou. Lokomotiva stála dlouho venku vedle depa a do ložiskových komor běhounu zřejmě natekla voda. Párkrát se mi stalo že jsme třeba po "vymývací" opravě museli z ložiskových komor před namazáním celé lokomotivy vypouštět vodu která tam při vymývání parního kotle natekla. Nebyla to vůbec příjemná práce,každá náprava měla komory dvě naplněné směsí vody a oleje která při vypouštění které se nedalo udělat jinak než v kanálu pod mašinou, prskalo to na všechny strany takže jsme podle toho potom i vypadali.. . .

Za chvilku jsme vypadli z depa a odjeli směrem na Siladice-Sereď-Gáň do Galanty.Sereď musím ještě vzpomenout v jedné věci,vždy mě tam kousek pod ní "fascinovala" halda černého prachu vážicí prý pár milionů tun. Byly to zůstatky niklové rudy exportované po desetiletí z Albanie který v Seredi v "Niklovce" z této rudy 8-9%niklu vyloužili a zbytek byl sypán po dlouhá desetiletí na haldu.Tento "zbytek" ale údajně obsahoval 70% železa,ale v našich hutích prý se nedal zpracovat poněvadž tento prach "dusil" vysoké pece.Jeden můj kolega který pocházel z nedalekých Siladic mi vyprávěl že Rakušani chtěli všechnu tuto rudu ještě za komárů odvézt a zpracovat ji postupně u nich. Za tím učelem chtěli zbudovat z Rakouska až k této haldě trať ,jestli to byla pravda nevím ale ta halda černého prachu je tam stále,mají v ní vyhrabané tunely králíci a pokud je spatříte jsou vždy černí jak uhel.
Po bezproblémovém příjezdu okolo 13 hod.do. Galanty jsme vjeli na vedlejší kolej, stáli jsme tam hodinu,dvě,chvilku jsme si i zdřímli. Po třech hodinách pobytu v této stanici jsem odešel do dopravní kanceláře zjistit proč stále stojíme. Výpravčí mi řekl " Pan majster,volali z Nových Zámkov vraj sa v Šuranoch už vyše roka rušne nerozpaľujú? !"
Po pár telefonátech, když se zjistilo že je to pravda jsem se rozhodl že pojedem zpátky i se Štokrem. Oběhli jsme jej a po chvíli se vrátili zpět do Leopoldova. Tamní výpravčí se mě otázal "A teraz kam majster?" Řekl jsem mu aby nás pustil do depa. Potáhli jsme nahoru nad výměny a tlačili Štokra k výhybkářskému stanovišti depa. Tam už nás očekával výhybkář a měl stejný problém jako výpravčí "teraz kam majster?" Ukázal jsem mu na kolej mezi skládkami uhlí kde postával osamocený "Kirow". otočil nám výměnu, pomalu jsme zatlačili nešťastného Štokra na "Kirowa" podložili ho a vrátili se zpět k výhýbkářovi.Byla to ode mě drzost odstavit mašinku přímo před "Bílý dům" ale odvahu mi dodalo že to bylo v pátek po šestnácté hodině a všichni "páni" už byli v tu dobu dávno doma.
Od výhybkáře jsem zavolal výpravčímu že jedeme strojně do T.Teplé a že máme už bezmála dvanáct hod výkonu. . . .

Pokr. . .Po chvíli nás vzali do stanice. Sjeli jsme před dopravu. Do poslední chvíle jsem čekal že si mě pozve k telefonu můj "oblíbený" Leopoldovský strojmistr Kotúček který měl toho dne denní službu. Nic se ale nestalo, po chvilce se změnil náv.znak na "volno", vystřelili jsme z Leopoldova jako by jsme něco ukradli. Za slabou hodinu a půl jsme byli v T.Teplé.
V pondělí jsem po ránu opět nastupoval do služby,vedoucí provozu v depu si mě zavolal,pochválil mě že jsem to tak vyřešil ale "páni" v Leopoldově prý nechápali kde se jim tam vzala mašina která měla být už pár dní v Kovošrotu.
Pokud se pamatuji, stála tam na skládce u "Bílého domu" ještě jeden nebo dva měsíce ale svému smutnému osudu už bohužel neunikla. . .dobrou noc

Dovolím si narušit krásné vyprávění skutečného Znalce poměrů a vložit jednu nepříliš povedenou fotku, úměrnou kvalitě čipu mého prastarého digitálního kompaktního fotoaparátu a množství zachytitelných fotonů, z pátečně-sobotní noci z kyjovského nádraží ukrytého pod rouškou tmy prozářené světlem výbojek osvětlovacích stožárů.

Taky jsem v ten den fotil

Znalec poměru:Nerad bych se hádal, mám za to,že 556.0 měli asi do čísla 150 běhouny na válečkách.Toto co si pamatuji se povedlo v Č.Lípě jednou zadřít.

Na 1722 jede 754.013, a zase se zpožděním

Intelpetr-V Uh Hradiště se čekalo na protijedoucí osobní,ve Veselí se bral vůz a před Bzencem pomalá jízda...

Re :"Vlasta51" Už jsem to psal že na parní trakci jsem žádné zkoušky neměl(jen týdenní zácvik jako topič) takže o konstrukci parních lokomotiv toho vím velmi málo... .

Nojo, pořádek na dráze. Už mám této loterie u 1720 a 1722 plné zuby, protože RJ na ně nečeká.

Se zájmem čtu Vaše přihody, i já jsem mohl být skoro "Belan", měl jsem tam totiž ve Slavičíně známost získanou na nějaké rekreaci ROH v r.1969, jezdil jsem tam za ní víc jak rok. Už jsem si to tam u Vás domlouval. Nakonec z toho však sešlo, láska skončila a já to dojezdil doma, na západě.

To jen tak mimochodem, spíš mi jde o tu Vaši (nejen) averzi nevyužívat 14 a 15° na Sergeji. U nás žádný problém.

Pokračujte, zdraví Vás vysloužilý Sokolovák, tehdy nezřídka využívající plného výkonu tohoto stroje.

Znalec poměru:Já tě nechci kritizovat,když se u 556.0 zadře běhoun na válečkách tak to dost dlouho trvá ale pak to jde velice rychle.Horší je že tu mašinu táhneš tak to ani nepoznáš.Když to zjistíš tak je pozdě.

Vlára-Pomalá ve Bzenci byla už včera.Tady je příčina-http://brno.idnes.cz/nehoda-seatu-na-hodoninsku-ridic-se-ocitl-v- sachte-fvf-/brno-zpravy.aspx?c=A150302_093824_brno-zpravy_daj

(Příspěvek byl editován uživatelem M.H.)

Co je to "Belan" prosím? Děkuju.

Re :"Frako" a "Vlasta 51". . .Leopoldovským Sergejům se přezdívalo "pojazdné olejničky" ,používat 14 a 15 stupeň bylo riskantní,praskaly hlavy motoru anebo hadičky mazání hlav atd. sám jsem takových závad zažil nespočet.Když do depa Leopoldov přijel předisponovaný Sergej 1086 z Prahy-Libně bylo to "Letadlo" ve strojovně se dalo chodit v bílých ponožkách. Po měsíčním provozu v Leopoldově z něj byl šrot tak jako ze všech ostatních.
A s tím běhounem, z Leopoldova kde se nám přidřel jsme Štokra vezli ještě do dvacet km,vzdálené Galanty a zpět , po celou cestu se už choval klidně,jak jsem psal o páře jsem měl minimální znalosti a jaké tam bylo ložisko ,jestli kluzné či válečkové netuším takže tuto debatu vzdávám,hlavně že jsme dojeli a nic po cestě nevyvedli,mějte se hezky . . .

Omlouvám se za neaktivitu sledovačky, ale nebyla tam vložená další stránka, kterou tam do té doby pokaždé buď někdo vložil nebo tam byla dáváná automaticky, musel jsem zkopírovat starou a všechny data a řádky přepisovat, již se to nebude opakovat...
znalci poměrů opět

Dobrý den. Chtěl bych se optat na náklady po trati 340? V kolik hodin jezdí? Prý jezdí v noci a jezdí každý den nebo jenom pracovní dny? A co na tom jezdí? Díky moc!

Co tam jezdí: Co se podívat o pár příspěvků výše?

Kromě noci ze soboty na neděli se jezdí každou noc (?), do Kyjova se to sjíždí po jedenácté večer, odjezd někdy po druhé ráno. Přijíždí vlaky od Brna (Brejle), Otrokovic a Veselí.

Ještě Mn do Bučovic jezdí dopoledne. Časy nevim.

Občas PHM do Vlkoše, jezdilo AWT, nově snad ČDC..časy se asi uvidí.

Dobrý večer. . .Psal jsem tu nedávno o Lednicko-Rovňanské štrece 17 km dlouhé jejíž výchozí stanicí i sídlem dirigujicího dispečera je Nemšová.
Jeden krátký příběh se bude týkat právě této stanice či ještě lépe jejího odjezdového zhlaví směrem na Rovné.S kolejí na Ledn.Rovné souběžně vyusťuje ze stanice i kolej do nedaleké vlečky voj.skladů která je zřejmě již ale nevyužívaná, při mé okolní jízdě automobilem se mi zdála značně zarostená dřevinami.
Na tomto odjezdovém zhlaví pár metrů za poslední výměnou byl či možná ještě je nechráněný žel. přejezd který v tomto příběhu hrál rozhodující roli.
V letech 1993-1996 jsem byl v turnuse na Mos vlacích právě na této trati a na ní skončila i má 28let trvající působení ve službách už tehdejší ŽSR.
Mým posledním strojem byl skvělý M286 004 i když v té době už jej značně poznamenal zub času což se ponejvíc projevovalo na jeho skříni.Motoricky byl stroj však zcela v pořádku za což se dalo ale vděčit péči zámečníků v depu kteří přes už tehdejší kritický nedostatek náhr.dílů stále dokázali udržet tyto stroje v pojízdném stavu.
Někdy okolo r.1995? pokračovala v blízkém okolí výstavba dálnice z Bratislavy směrem nahoru Považím a též realizace přivaděčů na tuto dálnici a s tím i související nadjezdy přes Váh a hl.traťě Blava-Púchov.
Na tuto výstavbu či spíš náspy bylo potřebné neuvěřitelné množství materiálu který se tehdy dopravoval z lomu cementárny v Horním Srní.. . .

Pokr. . .Dopravu materiálu na tuto monstr akci tehdy zajišťovalo z Horního Srní víc jak 60 nákl automobilů ponejvíce zn."Tatra" jezdících nonstop právě přes vzpomínaný přejezd.Denně se na něm tyto automobily otočily minimálně 10x a podle toho tento přejezd po asi 14 dnech i vypadal. Zanedlouho vzala zasvé jeho výdřeva a proto sem tam některá Tatra zastavila a mezi koleje dosypala chybějící materiál a opět se vesele jezdilo dále.
My jsme tehdy měli přes tento přejezd pomalou jízdu 10km/hod.
V praxi to ale vypadalo tak,že řidiči nákl.aut kteří byli placeni za to kolikrát se za den z nákladem otočí zcela ignorovali nějaký motoráček. Takže jsme byli většinou nuceni před přejezdem zastavit a vyčkat na vhodnou "mezeru" kdy nejelo auto ani jedním směrem a vjet do stanice Nemšová.Naštěstí ale za dobu trvání této akce k žádnému střetu s autem nedošlo.
Jeden nedělní den jsem vezl Mos.vlak z Lednického Rovného z odjezdem asi o osmé hodině ráno. Dojeli jsme až před vzpomínaný přejezd který je v levotočivém oblouku. Chvilku jsme před ním postáli až nám daly auta "zelenou" a poté jsem na něj vjel předepsanou desetikilometrovou rychlostí vjel.V půlce poměrně širokého přejezdu jsem ale zjistil že můj stroj nekopíruje oblouk tratě ale pokračuje rovným směrem. Zastavil jsem (i když k tomu stačilo jen vyřazení prvního výk. stupně)a slezl jsem z motoru dole, přední podvozek byl obručemi kol asi půl metru vedle koleje.. . . Pokr.zítra. .

znalec poměru: Zato určitě mohl ten štěrk co tam ta tatra dosypala. Vyhodilo Vás to z kolejí.... Na pokračování se těším...

Honnzok - WOW - myslím, že jste právě šokoval všechny zúčastněné kteří toto vláknou čtou, jinak by jsme si mysleli, že na ten motorák z druhé strany tlačil rukama naštvaný řidič než jej vtlačil ven z kolejí...
Prosil bych se zdržet dementních komentářů a neplevelit toto vlákna, které tento pán svými příspěvky vyšvihl hodnotou nad všechna ostatní

Pokr. . .Zřejmě nějaký horlivý řidič ve snaze aby některý z jeho kolegů neprorazil pneu na svém autě dosypal opět něco štěrku mezi koleje a kolegové jedoucí za ním to uválcovali tak že zcela zmizely žlábky pro okolky.
Domluvil jsem se z vlakvedoucím že půjde informovat výpravčího a spolu s ním přejdou pěšky na nádraží vzdálené 300-400m i cestující z našeho vlaku. To se i stalo a kupodivu ani jeden z asi 15-i cestujících nijak neprotestoval.
Motorový vůz zcela zatarasil přejezd.Po velmi krátké době stálo po obou stranách přejezdu asi třicet nákl. aut. Šel jsem za nejbližšími řidiči s tím že jejich akce se na dost dlouhou dobu přerušuje a též jsem jim řekl z jakých příčin a kdo ji vlastně zavinil.
Chvíli se nic nedělo ale za chvíli řidič prvního naloženého vozu počal přes koleje před mým motorem objíždět s pozdviženou korbou a dá se říct že celkem zručně vyrobil nový náhradní přejezd. Na to spotřeboval asi polovinu materiálu který měl na korbě. S tou druhou polovinou provedl totéž - jenže na druhém konci mého vozu, Takže byly vlastně přejezdy dva, pro plné i prázdné auta.
Seděl jsem v kabině asi hodinu a půl a sledoval ten neskutečný frmol okolo mého vozu když se objevilo mezi nimi os.auto s žilinskou SPZ ,vystoupili z něj dva páni a počali obhlížet vykolejený motor.Jeden šel se mnou na zadní stanoviště a pod jeho dozorem jsem vyjmul a odevzdal rychl.pásek, pak udělali pár záběrů fotoaparátem . V té době na zhlaví přijel i pom.vlak z T.Teplé. Po delší domluvě jak celou věc vyřešit poněvadž nepřipadalo v úvahu nějak omezit provoz nákl.aut (a toho si byli vědomi i oba dva pánové ze Žiliny) jsem se ze zámečníky z pom.vlaku domluvil že pod vykolejené obruče podvozku podložíme jen nějaké plechy a zkusím couvnout snad si najdou cestu zpět na temeno koleje.To se zanedlouho i stalo a povedlo. Problém byl jen v tom že při tom couvnutí jsem svým vozem zatarasil provizorní přejezd pro auta jedoucí pro svůj náklad.Potom už stačilo jen rychle odstranit plechy a vyrobit pro okolky v kamení mezi kolejemi jakýs takýs žlábek aby při vjezdu ro stanice motor opět nevypadl z kolejí. Této činnosti se velmi ochotně zůčastnili i oba dva pánové ze Žiliny. Po dvaceti minutách jsem vjel s motorem do stanice. . .

V stanici jsem stopl a zabrzdil motor, šli jsme i s vlakvedoucím na protokol do kanceláře náčelníka kde už nás oba dva pánové očekávali. Zápis trval asi půl hodiny. Okolo třinácté hodiny jsme odjeli jako Sv.vlak do T.Teplé. V T.Teplé jsem z dopr. kanceláře volal strojmistrovi že odstavuji do depa vykolejený motor a kdo udělá zbytek směny za mě ? Řekl mi jen "Čo Ti šibe? Len si svoj motor nechaj a hybaj pekne o tretej na Rovné". Tož tak žádná prohlídka vykolejeného motoru a můj strach že do vyšetření případu budu odstavený mimo službu ? ! Nic z toho se nestalo. Trochu netrpělivě jsem čekal na zprávu z rozboru rychl. pásku, neměl jsem totiž čisté svědomí. Dnes už to mohu prozradit , ta pomalá jízda 10km/hod platila od úrovně vjezd.náv. a přejezd byl asi až 150 za ním. Já jsem ale okolo náv. měl ještě rychl. 40km/hod a desítku jsem měl až těsně před přejezdem. Utěšovalo mě po celou dobu dobu než rozbor došel že na vznik vykolejení tento můj prohřešek nemohl mít podíl ? !
Za čtrnáct dní došel ze Žiliny přípis že na vzniku nehody jsem se nijak nepodílel!
Jisté je jen jedno, od mého vykolejení byl na tomto přejezdu stálý dozor pracovníka Traťového okrsku který zajišťoval průjezdnost železničního svršku,trvalo to až do ukončení navážky materíálu na stavbu dálnice . . . .Dobrou noc . . .

Zajímavý příběh, ti dva pánové byli z drážní inspekce nebo nějakého tehdejšího situaci odpovídajícího organizačního útvaru?

Pondělní Sp 1722

Re. "jagg" . . . Byli to nějací kontroloři? z bývalého Prov. odd. Žilina.

jagg: nejspíš to byli "revizoři bezpečnosti žel. dopravy " to byla složka ČSD , která setřila MU

Pánové ! dnes na obratu do Luhačovic (887/884) pojede z Olomouce mimořádně lok. ř 749 !!!

Skvělá informace, díky za ni

(Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.)

sám jsem nemohl jít fotit, tak snad jste se činili a pochlubíte se tuuuu

Zdravím, chtěl bych se zeptat, zda neví někdo v jakém stavu je rekonstrukce trati na Vlárský Průsmyk.

jinak by jsme si mysleli, že na ten motorák z druhé strany tlačil rukama naštvaný řidič
Oprava: Jestli to nejsi jen ty, koho by něco takového napadlo

Prosil bych se zdržet dementních komentářů a neplevelit toto vlákna
Potrefená husa. Výstižné

749.107 u Popovic
http://www.railtrains.sk/modules/xcgal/displayimage.php?pid=21151

Terezka čekajíc v Kyjově, ale spíš bych se zeptal i ostatních, kolik takovýchto provozních strojovek ještě v ČR máme kde se schovávají dle potřeby, nebo turnusově mašiny... (tady jak víme jen občasně kocour...)

To je dobrá otázka. I mě by to zajímalo. Asi jich moc už nebude, bohužel.

Tady je můj shot z páteční návštěvy Bardotky na Vláře odkaz

Pánové přiznejte se. Kteří dva odvážlivci fotili 749 107 na R884 před Hradčovicemi ze sloupu vysokého napětí? Případně kde jsou fotky prosím? Děkuji

Radin..na Vlárském průsmyku se zatím nic nedělá,stará releovka je rozebraná,dělají se zednické úpravy pro novou releovku(ESU)..celý starý ovládací pult je pryč,jezdí se na přivolávačky..asi 24.3.začíná výluka..budou se rušit návěstidla,stavět nová.

A to už jsem si dneska v Průsmyku myslel, že tam zdechl pes...

Vojtag-jak často to má jezdit a v kolik to jede na Srní,zpět Lv?

Dobrý večer.. . . Dnešní fotka z Vláry ve mě evokovala vzpomínku na vozbu Mn.vlaků na vozebním ramenu T,Teplá-Veselí n/Mor. konkrétně na vedení vlaků v režimu "0/0-R" či "S". Napíšu pár zážitků v nichž v jednom jsem byl nepřímým účastníkem i já. Vy posuďte jakou efektivitu tehdy toto opatření mělo.
Asi bych musel lhát kdybych napsal že tato vozba byla zavedena tehdy a tehdy. Zkrátka v jednom období bylo rozhodnuto že na vzpomínané trati bude zavedeno vedení Mn.vlaků v režimu 0/0-R.(rušňovodič).
Byl sestaven nový turnus protože délka směny takto pracujícího strojvedoucího nesměla překročit prac dobu 12hod.ale s osmihodinovým odpočinkem na nocležně ve Veselí n./Mor. a cestě zpět činila délka tůry celkem 24hod.
Za tímto účelem byli vybráni i strojvedoucí kteří tehdy měli předpoklad pro vedení těchto vlaků. Požadavky byly: bezvadný zdravotní stav, předchozí bezzávadná služba a taktéž "správný kádrový profil"(v první řadě členství v partaji). Toto opatření se ale týkalo jen strojvedoucích zařazených v tomto turnuse, pokud se dostal na tyto vlaky např "leťák" na toho se tyto opatření nevztahovaly.
Vozba vlaků v tomto režimu se rozběhla celkem dobře.Mezi fíry kteří jezdili v tomto turnuse (na lok 742.2) byl i strojvedoucí Karol. U tohoto strojvedoucího se rozborem rychl. pásků časem zjistila zvláštní věc. Obsluha VZ-Ž probíhala v naprosto přesných intervalech. Byl podezříván že si snad zhotovil nějaké zařízení které za něj vybavovalo řádnou činnost tohoto zařízení. Bylo u něj provedeno i několik kontrolních jízd se strojvedoucím instruktorem a ten zjistil jen jediné : že Karol stlačil tlačítko VZ-Ž vždy až po zaznění výstražného klaksonu a to ne náhodně ale naprosto pravidelně čímž se celá záhada objasnila. Jak ale snášel celou šichtu to neustálé hlasité vytrubování houkačky je těžko pochopitelné.Karolko ,jinak můj velký kamarád takto jezdil asi půl roku až jednou u Mn.vlaku č.82344 který měl odjezd z T.Teplé ve 23.hod při jízdě z Hradčovic do Kunovic nad ránem okolo 3:30hod ráno . . .pokr.zítra

Já jel náhodou kolem Z Průsmyku to jelo tak nějak 15:24, v Srní v 15:31, po odstavení ihned Lv zpět.

Doplním Znalce poměrů: V průběhu grafikonu 1977/1978 střídají nově dodané T 466.2 na Mn vlacích štokry, v grafikonu 1978/1979 jsou již Mn vlaky vedeny řadou T 466.2 (bez pomocníka), v grafikonu 1979/1980 je sestaven výše zmiňovaný turnus - 3 loko řady T 466.2, 12 strojvedoucích, 4 dny volna v turnusu.
Jenom takový dotaz k obsluze VZ-Ž: leopoldovské sergeje v té době nejsou vybaveny živákem ?