Skoro bych si tipoval, že stanice vypadá pořád stejně....

http://foto.mapy.cz/74577-Nadrazi-Luhacovice

754.023 se vrací na Vláru na 1731

Nemyslel jsem kolejově, ale vzhled výpravní budovy, perónů, zda byla plocha volné skládky, návěstidla, zda k něčemu sloužila kolej vedoucí skrz remízu atd.

Jeden ne-uvěřitelný příběh na dlouhý večer ? . . . Už jsem tu psal že v jednu dobu jsme jezdili ve směnném obsazení na Sergejích. Já jsem ale "směnné" rád neměl poněvadž předtím jsme měli jen dva pevné nástupy na "Čmeláka" dispečerku a to ráno v 5.00hod a odpoledne 17.00ho a ve "směnném" jsme měli nástupy co dvě hod,tedy kromě noční doby od půlnoci do 5 hod.ranní. Později nám ale "Čmeláka" 1012 vzali zpět do Blavy východ a místo toho vymysleli společný směnný turnus s Leopoldovskými četami.Z počátku se to praktikovalo tak že fíra byl Teplan a pomocník z Leopoldova,no hotový blázinec. Pomocník jel "režij" nahoru do T.Teplé tam jsem se k němu přidal já a pokračovali jsme nezřídka "režij" i opačným směrem třeba do Trenčína či N.Mesta n/Váhom na svůj vlak. To vydrželo asi tři měsíce, potom už jsme obdrželi Teplanské pomocníky kteří se uvolnili likvidací parního provozu,jednoho z bydlištěm z Bánovec n/Bebravou jsem "vyfasoval". Jeho životním krédem bylo heslo "Veselý život" .
Měli jsme i nástup ve 20.07hod. na režij cestu rychlíkem č.705 s odjezdem z T.Teplé 20.37hod směr Žilina. Strojmistr nám podepsal papíry a řekl "choďte do stanice a tam sa spýtajte dispačera kde máte vlak" . . . .

Pokr . . . Šli jsme tedy do stanice,já jsem zavolal žilinského "rušňového" dispečera (tel921-287) a ten mi řekl "pan majster,choďte režij do Púchova a odtiaľ sa mi ohláste" .Po chvíli přijel rychlík a z něj vystoupil kolega s pomocníkem kterým končila směna, pozdravili jsme se a já jsem nastoupil hned do prvního vozu kde bylo vždy první kupé vyhrazené pro lok.čety. To bylo prázdné tak jsem hodil tašku nahoru do police a uvelebil se u okna které bylo na opačné straně než nádraží. Rychlík měl vždy ve stanici krátký pobyt. Po chvíli jsem uslyšel zapískat výpravčího a poté se vlak pohl. Nešlo mi do hlavy kde je můj pomocník tak jsem vyšel na chodbičku, otevřel okno a spatřil mého pomocníka na nástupišti družně debatujícího s fírou končící čety,ani nevnímal že rychlík už je v pohybu.Strojvedoucí-debatér mě uviděl ,jen se usmál a kývl na mě rukou, ale můj pomocník to v zápalu řeči ani nevnímal(no ono na tom nebylo nic divného ,byli to "kamarádi z mokré čtvrti-ovšem vždy po službě).
Do Půchova jsem dojel sám,šel jsem opět k telefonu,zavolal dispečera a ten mi řekl" majter choďte do Vrútok , Sergej je tam zamknutý na vlaku". Řekl jsem mu že můj pomocník ale zůstal v T.Teplé, ale prý mám jet do Vrútek sám a tam ho počkám na mašině. . . . .

Pokr. . . .Okolo 22.30 hod jsem přijel sám do Vrútek os.st. Pěšky jsem přešel na nákladní nádraží kde jsem si v dopravní kanceláři vzal klíče od mašiny. Šel jsem na ni, zkontroloval ji ,natartoval "nadělal" vzduch, po chvíli přišel vozmistr a udělali jsme brzdu,donesli mi papíry od vlaku a byla půlnoc. Počítal jsem s tím že pomocník se co nevidět objeví tak jsem podřimoval a podřimoval jsem až do tři čtvrtě na šest kdy pomocník přišel jako "vítěz" a bylo na něm na první pohled patrné že i on už "má normu".Kde strávil celou jsem se nedozvěděl.
Po půlhodině jsme se konečně za nějakým rychlíkem pohli. Projeli jsme os.nádr. po chvíli za svítání okolo Strečna a přes Varín do Žiliny kde. . . .nás čekalo vystřídání.Takže za celou směnu jsme ujeli 20km! Protože jsme neměli ze Žiliny v dohledné době žádný vhodný vlak na režij cestu jeli jsme na zadním stanovišti až do T.Teplé,můj pomocník toho využil k důkladnému odpočinku a snad i trochu vystřízlivěl.Po příjezdu do T.Teplé pomocník zamířil neomylným krokem do staničního bufetu,já jsem šel odevzdat papíry a zahlásit konec směny s obavou ke strojmistrovi.
Kupodivu ani on ani nikdo jiný mi neřekl jediné slovo.Takže dopadlo to i když jsem z toho dobrý pocit neměl dobře, ale i takové věci se občas stávaly! Dobrou noc . . .

A malý "bonus" nakonec. . . Asi 5let jsem jezdil ve fantastickém 36 dnovém Topoľčianském nákl. turnusu .Za 36 dní jsme měli 18 volna.
Jedním z vlaků byla i "Bánovská obsluha" která většinou vozila z Bánovec do Trenčína nákl.vozy zn."Tatra" které se tam v tamnějším závodě tehdy kompletovaly.
Už jsem vzpomínal že můj pomocník byl z Bánovec.Bydlel ve služ.bytě na žel. st. Při jedné debatě mi řekl "Ivanko,já mám tak rád kynuté koláče a tá moja baba (byla to Češka)ích vobec nevie urobiť". Já jsem mu řekl "Ernest ale na tom přeci vůbec nic není,někdy Ti je udělám". Za pár dní jsem přijel strojně do Bánovec kde jsme měli s obsluhou víc jak tři hodiny pobyt. Ernest hleděl z okna svého bytu. Stopl jsem motor a nadiktoval Ernestovi co má jít koupit na výrobu jeho oblíbených koláčů. Většinu z toho měl doma ale samoška byla i tak jen přes ulici. Pošibovali jsme asi třičtvrtě hodiny,stopl jsem mašinu a u Ernesta namíchal těsto,nachystal tvarohovou a makovou náplň a drobenku k tomu. Šel jsem zpět na mašinu ale posun už žádný nebyl tak jsem jen přečetl noviny a po třičtvrtě hodince jsem se šel k Ernestovi podívat jak nám to kyne. No byla toho už plná mísa, tak jsem to ještě jednou přemíchal a začali jsme dělat koláče,tvarohové.povidlové i makové s povidly a drobenkou nahoře.Udělali jsme dvaapůl plechu.Do trouby se vešly ale jen dva a já už jsem i tak neměl čas protože jsme chtěli odjet s malým náskokem. . . .

Pokr. . .Dali jsme tedy dva plechy s buchtami do trouby ,já jsem dal Ernestovi instrukce ohledně pečení s tím aby je po čtyřiceti min. vytáhl a dal tam poslední plech.
Jak to dopadlo? Dobře, Ernest koláče upekl, nelenil a s jedním pekáčem po vychládnutí chodil po Bánovské stanici a každému prý vykládal "pozrite,také koláče mi upiekol moj majster z Moravy". Navštívil i svou manželku která toho času byla pokladní v téže stanici.
Tož tak ,nejen službou na lokomotivě jsem proslavil Moravu,mějte se . . . .

Znalec poměrů: jste třída pane , smekám... Vaše vypravění přečtu jedním dechem ... Vlákno 340/341 momentálně nejzajímavější na celém k- reportu ... Samozrejme díky Vám

Pro zajímavost k mašinám ve VÚ Bohuslavice (+strojírny?), dle info z jiného vlákna zde byla vedena v roce 1958 pára 312.001 (312.901).

Re: "jagg" Zdravím, 312-ka tam byla,měl jsem dokonce její foto i s obsluhujícím personálem. Ale ještě před ní tam údajně byl "kafemlejnek" ř.310,zkusím toho zjistit víc a dám vědět,mějte se. }

Něco z minulého roku :- Catr

znalec poměrů,můžete se mě prosím ozvat na e-mail zdenekruzicka@centrum.cz?????? Něco bych s váma rád probral soukromě. Předem děkuji

Dobrý večer,předně se omlouvám za všechny překlepy a pravopisné chyby kterých jsem se už dopustil a i za ty kterých se budu byť neúmyslně dopouštět dále.
Při svém "putování" za příhodami z T.Teplé nahoru Považím jsem opomenul jednu žst. a to Ladce jejímž dějištěm bude další vyprávění.
Jak už jsem psal jezdil jsem ve směnném obsazení na Sergejích.Jednoho rána mi ale strojmistr při nástupu podával klíče od lok.742.339-5 s tím že budeme dělat postrky mimořádnému ucelenému vlaku z uhlím o hmotnosti 1800t.pro "Tatru" Bánovce n/Bebravou. Tento vlak ale musel jet přes Mníchovu Lehotu kvůli velkému stoupání ve dvou částech.
To vše jsme na čele se Sergejem a vzadu s mou mašinkou zvládli do 15hod a poté jsme se vrátili strojně i Sergejem do Trenčína odkud on jel do T. Teplé nazbrojit a nás se 742 zavěsili na Pn.62243 s cílovou stanicí Žilina předn.
Konkretně lokomotivu 742.339-5 jsem poznal velmi dobře,měla perfektně nastavený el.výkon. Při rychlost 50km/hod se její el.výkon pohyboval stále ještě v červeném poli ampermetru a to bylo znát i na jejím tahu.Tato kladná vlastnost stroje se ale bohužel projevila i tím že na ní snad dvakrát "odešel" některý trakční motor. Proto byla přistavena v depu na tzv."suchý odpor" kde milou mašinku týrali snad celou 8-hod. směnu, ale díky Bohu se to na jejím dalším výkonu nijak neprojevilo.Ostatně,zanedlouho se stala mým strojem při mém zařazení do Topolčanského nákladního turnusu a stejně jako později "Vlárská armádní krasavice 742.529-1" se i ona stala ozdobou Topolčanské štreky . . .

Pokr. . .Vraťme se ale na Pn.62243. Ten měl tehdy hmotnost okolo 1400t.snad o málo méně. Krátce po 16hod jsme se pohli z Trenčína a bez zastavení jsme projeli T.Teplou-Dubnicu-Ilavu a okolo 16.40hod jsme zastavili ve stanici Ladce na třetí koleji.Už tehdy jsem začal být trochu nervozní neboť se mi nelíbilo že se pomalu blíží konec naší směny a my místo toho aby jsme se blížili ke svému depu jsme se od něj vzdalovali.Už jsem pomalu uvažoval nad tím že opět strávím noc na nocležně v T.Teplé a domů se dostanu až ráno napůl vyspaný což se mi vůbec nezamlouvalo.
Budova žst.Ladce je excentricky uložená blíž k žilinskému zhlaví, téměř před odj.návěstidly.Slezl jsem dolů z mašiny a šel se do dopravy u které jsme zastavili zeptat výpravčího kdy se zase pohnem.Řekl mi " Púchov neberie,skor ako za hodinu to nebude,možte stopnúť motor".
Šel jsem zpět na mašinu,když jsem vešel na stanoviště viděl jsem jak po komunikaci za dopravou jede tahač "Tatra" a na podvalníku za sebou veze velký buldozer "Caterpillar" který měl vzadu 3 velké zuby".Mířil na skládku dřeva která byla hned kousek pod staniční budovou.Zhasl jsem motor a díval se jak buldozer sjíždí z podvalníku. Musím podotknout že v té době byla skládka dřeva prázdná. Za chvilku dojela na skládku ještě "Tatra 613" která měla na dveřích napsáno "Severoslovenské lesy Žilina" a z ní s lejstry vystoupili dva pánové a začali šermovat rukama a dali nějaké příkazy buldozeristovi.Ten spustil zuby stroje dolů a začal celou skládku doslova přeorávat přičemž vyorával i balvany vážící několik metráků. Nedalo mi to slezl jsem z lokomotivy dolů a šel za oběma pány s dotazem co tam bude dále.Na to mi jeden odověděl že dělají obnovu celé skládky a po vybagrování navezou nové kamenivo a potom se na to položí živičný povrch.Když jsem ocenil sílu jejich buldozeru na to mi jeden z nich odpověděl "Pan majster,ten bager robil cesty v horách na Kysuciach v čistej skale a nemal žiadne problémy."
Ještě chvíli jsem pozoroval práci tohoto stroje když v tom se pod jeho zuby zablesklo a objevil se roztržený kabel sílný jako paže a vedle něj ještě jeden o něco slabší.Pánové na to nevěřícně zírali, jeden se rozběhl za stále ještě jedoucím buldozerem a posunky buldozeristu i se strojem zastavil.Chvíli se všichni tři dohadovali když v tom vyběhl z dopr.kanceláře výpravčí a zvolal "Bohyňu,nejde mi ani jeden telefon", jenže zanedlouho pohledem zjistil že nejen telefon ale že mu nesvítí ani jedno návěstidlo.Nakonec zjistil že se nedovolá do sousedních stanic ba ani na svá stavědla v obvodu stanice.Zkrátka stanice jako by ani neexistovala.Tehdy ještě nebyly vysílačky a mobily přišly o hezkých pár let později.
U zhaslého vjezdu od Beluše stál v vytrubující rychlík ale to bylo jedné co mohl v dané situaci snad dělat.
. . . . .

Pokr. . .Naštěstí, nebyl to "předpisový" výpravčí a dokázal jednat svým vlastním rozumem. Zavolal si mě i pomocníka do dopravy a vypsal "V" rozkazy pro své dva signalisty zhruba v tomto znění "jakékoli dorozumění je nemožné,přestavte výměny do základní polohy,vjezd rychlíku č.506 umožněte na ruční přivolávací návěst". My jsme šli s rozkazy na stavědla a výpravčí se odebral do asi 100m.vzdálené restaurace aby informoval o události státním telefonem sousední stanice Ilavu a Belušu.
Když jsem se vrátil ze stavědla zpět šel jsem i s pomocníkem na mašinu s tím že když bude výpravčí ještě něco potřebovat lehce si nás zavolá.
Obdivoval jsem ho a litoval zároveň, svoji službu nyní trávil v poklusu mezi dopravní kanceláří a restaurací. Rychlík č.506 zanedlouho pomalu odjel. Jezdily jen vlaky osobní přepravy ale jak tehdy jezdily opravdu nevím? ! Jestli v mezistaničním úseku Ilava-Beluša a Ladce jakoby neexistovaly ? A nebo výpravčí chodil do restaurace dávat odhlášky a nabídky ? !
V každém případě asi za hodinu a půl se dohnala k stanici služební "Volha" z tehdejšího Provozního oddílu Žilina a z ní vystoupili nějací pánové a vrhli se na mistra Severoslovenských lesů Žilina ale ten v klidu vytáhl papíry kde měl schválený záměr s tím že Správa Východní Dráhy v Bratislavě potvrzuje že na dotyčném pozemku se žádné podzemní elektrické ani telekomunikační kabely nevyskytují.
Tehdy to pro nás dopadlo velmi dobře,výravčí nám poděkoval za ochotu,já jsem mu řekl že už máme třináct hodin výkonu že zamykáme mašinu a jedeme režij domů.On mi odpověděl že i tak spíš jak ráno se ten vlak nepohne.Já jsem chytil ve 21.40 Luhačovský motor domů a ve 23 hod. jsem byl ve své posteli doma.
Jak dlouho tehdy trvala oprava a úplné sprovoznění dopravy netuším ale i po téměř třiceti letech je ta vzpomínka stále jako živá,dobrou noc . . .

Dobrý večer, program telky je v hlubokém minusu tak jednu náladovku na téma "my máme parní stroj . . . ?"
Jak jsem zde psal před nedávnem jistý čas jsme my motoroví fíři jezdili jako pomocníci na parách (za plat strojvedoucího)
Mým strojem byl "Štokr" 556.041 ,skvělý stroj který dobře "pařil" a to leckterá parní mašinka nedokázala a potom to bylo znát i na jejím výkonu. Jak už jsem psal jen trochu víc mlel uhlí a trvale hřála pátá osa ale nic z toho se neprojevovalo na jejím výkonu.
Jeden čas jsme měli zvláštní turnus když jsme vozili ranní os.2802 s odjezdem z T.Teplé v 5.30hod s příjezdem do Blavy okolo 10hod. Tam se mašinka v depu Blava hlavní nazbrojila a odstavila a my jsme tam spali (přes den!) 6hod. a o hod.jsme vezli zpět os.2813 opět do T.Teplé, tam jsme přijeli okolo 22h. Vyměnila nás tam nová četa a já jsem musel opět na nocležnu protože poslední vlak domů odjížděl ve 21.40hod.Neměl jsem rád tuto tůru a všemožně jsem se jí vyhýbal,i proto že na ní bylo okolo 10hod.výkonu a z domu jsem byl den a půl.Ale naštěstí vozba těchto vlaků z důvodu nedostatku "Brejlovců" netrvala dlouho.
Na jednu tuto tůru ale přesto celkem rád vzpomínám.
Oba dva tyto osobní vlaky měly jízdní řád včetně jízdních dob a rychlosti 100km/hod. postavený na lok.ř.478.3,takže s naším "Štokrem" by jsme měli podle všeho stanici od stanice nabírat vzhledem k max.rychlosti 80km/hod. stále větší spoždění.Opak byl však pravdou a rozhodující roli v tom sehrála otázka cti lok.čet přívézt tyto vlaky do cílové stanice načas.
Na "Štokru" dosáhnout rychl.100km/hod s osmivozovým vlakem šlo v pohodě takže s dodržováním jízdního řádu nebyl žádný problém. . .

Pokr. . . .Při této rychlost ale na stanovišti lokomotivy docházelo ke zvláštnímu jevu. Kotel se všemi armaturami a kohouty pevně připevněný na rám lokomotivy se i při této rychlosti choval naprosto klidně ale kabina se s námi vždy počala kývat se strany na stranu,měli jsme z toho pokaždé ale celkem srandu.
Jednou jsem při odstavení lokomotivy v depu když strojvedoucí žádal odstranění různých závad na stroji ze srandy připsal "kabinu lokomotivy na rám připevnit" >>>dostalo se mi jen nadávek.
Ale zpět k vlaku, vezli jsme opět ranní os.2802 do Bratislavy. Po příjezdu jsme zajeli do depa Bratislava hl. mašinku dozbrojili hnědým a černým uhlím v poměru 50/50, (tak na tento poměr se muselo dávat pozor neboť jeřábník na "Kirovu"velmi šetřil černým uhlím a hleděl nás všemožně o. . . . t). Dobrali jsme vodu ,"udělali oheň",všechno domazali aby večer s tím už nebylo práce a já naštvaný že musím spát od 12 do 18hod.což se mi nikdy nepovedlo jsem se pomalu hrabal z mašiny dolů.
Vtom se u nás zastavil správce depa a prý "Máte ísť jeden ku strojmastrovi". Fíra Lubo tam odešel a za chvíli byl zpátky a že dneska žádné spaní nebude,máme jet na ÚNS-Vlčie Hrdlo a odtud bereme cisterny do Žiliny.
Vyjeli jsme na Hl.nádr. a přes spojky jsme byli zanedlouho na ÚNS.
Tam stál odstavený cisternový vlak s mazutem do Žiliny kde na něj prý netrpělivě čekali,byl pro nějakou kotelnu a už jim docházely zásoby.
Postáli jsme na ÚNS asi 35-40 min. udělali brzdu přinesli nám papíry a po chvilce jsme se vydali na 220 km dlouhou pouť s vl.52691 o hmotnosti víc jak 1800t.
S fírou Lubom jsme si velmi dobře rozuměli, byli jsme stejně staří a on stejně jako já miloval jízdu ve stylu "Ať se práší za kočárem". Já jsem mu dobře topil a on zase využíval naplno sílu našeho stroje.
(jednou si nás po službě zavolal strojmistr a řekl "Keď pojde okolo desať vlakov ja neviem kto je na rušni ale keď na ňom idete vy dve k. . . y vás já poznám lebo vás je počuť už z Trenčína"(ten je vzdálený od T.Teplé 7km,bylo to v noci když jsme se z něho rozjížděli,a krom toho ta nadávka pro nás byla něco jako pocta a uznání).
Projeli jsme po Bratislavských spojkách do Rače,Jura a nahoru do Pezinku kde je velmi slušné stoupání. Kdo nebyl na parní mašině při jejím plném výkonu ten toho může jen litovat. (ostatně týká se to i dieslů).
Vyhrabali jsme se nahoru do Šenkvic,projeli Cíferom kde jsme ukázali posunkem že v Trnavě dobereme vodu.
V Trnavě jsme pod vodním jeřábem postáli 15min. a pokračovali jsme opět k vodě do Piešťan a Trenčína.Poté jsme se vydali na další pouť kupodivu bez pobytu v Beluši až do Púchova a Bytče kde jsme naposled brali vodu.Tam jsme ale zjistili že naše zásoby uhlí v tendru se velmi povážlivě ztenčily. . . .

Pokr . . . Lubko jen poznamenal "Keď pojdeme a neostaneme niekde stáť hádam vydržíme,ak nás zastavia v Hričove sme namydlení". Pohli jsme se z Bytče, Hričov jsme naštěstí projeli a já jsem pobýval střídavě v kabině a vevnitř v tendru kam jsem vlezl otevřenými dvířky z kabiny a vymetal ze všech čtyřech rohů poslední zbytky uhlí,ale to už jsme se blížili do přednádraží.Lubko vykloněný z kabiny vyhlížel vložené návěstidlo a zrovna když zavíral regulátor vykřikl a chytil se za hlavu či spíš za oko. Zeptal jsem se ho "čo sa Ti porobilo Lubko" a on mi na to "niečo mi vošlo do oka". Stihl ještě zastavit a já jsem mu z oka oddělal ruku,hned jsem viděl že má něco pod víčkem. Měl tam sazi či spíš popel veliký skoro jako hrách.Oko měl celé červené a nemohl ho vůbec otevřít. Slezl jsem z mašiny dolů a šel do dopravy aby zavolali sanitku.Ta přijela během 10-10 min a Lubka odvezli do Žilinské nemocnice.
Vylezl jsem zpět na mašinu, už jsme byli odvěšeni od vlaku, po chvíli se rozsvítila seřaďovačka a já jsem "jednomužně" posunem odjel do žilinského depa pod "Kirov" , ten se dal hned do činnosti, po patnácté lopatě jeřábník jen kroutil hlavou.Když konečně naplnil plný tendr,otevřel okýnko na "Kirovu" kolik tun uhlí mám napsat a říká mi "už tu robím 15 rokov ale toto som tu ešte nezažil". Dobral jsem vodu, vjel na točnu a mašinku odstavil vedle depa. Šel jsem za strojmistrem poinformoval jsem ho o události s tím aby si oheň udělala po nás nastupující četa.
Strojmistr mi podepsal ukončení směny a nástup na režij cestu.Pobral jsem z mašiny naše věci a šel se poumývat. Na rychlík č.506 jsem měl ještě slabou hodinku času,tak jsem se pomalu loudal na os.nádraží ověšený nejen svými taškami ale i fíry Lubka.
Přišel jsem na II.nástupiště, ještě bylo do odjezdu rychlíku asi 15min. když se jako duch zjevil Lubko,hlavu z půlky ovázanou ale hlavně za tu hodinu a půl nejen že ho v nemocnici ošetřili ale ještě po cestě z ní se někde stihl celkem slušně přiživit. Jeli jsme v dobré náladě 506-kou domů. V T.Teplé šel Lubko hned domů s tím že ráno půjde k naší doktorce pro neschopenku,já jsem poslal po kamarádovi papíry do depa, rychlíkem do Brna s odj. v 19.20hod.jsem cestoval domů a po 20 hod jsem už seděl v obyváku u večeře a telky.
Lubko si s okem pomarodil okolo 10 dní, pracovní úraz nehlásil "lebo nemal ochranné okuliare" jak bylo předepsané. Tož tak to tehdy bývávalo ale bylo to krásné ,dobrou noc . . .

Jako už mnohokrát opět velké díky za Vaše vzpomínky, doufám, že máte ještě hodně vzpomíek, které dělají z tohoto vlákna nejhodnotnější vlákno na K-Reportu, kor po degradaci vlákna o Brejlovcích úchylným Balďasaem...

Ze včéra večéra:

Dobrý večer ,už jste se mnou procestovali témř všechny tratě na kterých se objevovaly Teplanské lok.čety.Jednu jsem, i když neúmyslně ale zcela opomenul . Je to 17km dlouhá trať Nemšová-Lednické Rovné provozovaná podle předp.D-3 se sídlem dir.disp.v Nemšové.
Na této trati jsem začínal svoji kariéru jako kandidát strojvedoucího v r.1968.Tehdy se na této trati proháněly rychl.40km/hod. "Hondy" M240, krom toho se zde provozoval i jeden osobní pár vlaku vedený parní mašinkou ř.431(bez záruky) a osobními vozy (dřeváky) a to 6os.vozů +služ vůz. Parní mašinka pokud se pamatuji byla značně poruchová, později byl tento vlak "zmotorizován" ř.T444.1. Tento vlak měl u veřejnosti název "Kača" ale že by byl neoblíben se řici nedalo. "Kača" vyjížděla v šest ráno z Ledn.Rovného,jela přes Nemšovou,T.Teplou,Trenčín až do Zlatoviec kde od půl osmé až do oběda dělala obsluhu sedmi tamních kol.vleček a měla věru co dělat aby vše do oběda postíhala. Potom se s dřeváky přesunula jako Sv.vlak do T.Teplé odkud po ošetření lokomotivy v depu pokračovala 15hod jako os.vlak na Ledn.Rovné. V Lednickém Rovném byla souprava dřeváků odstavena a "Karkula" vezla do T.Teplé Mn.vlak který býval vždy vytížen jak vozy s dřevem a vozy naloženými sklářskými výrobky z tamní sklárny.Zátěže bývalo tolik že nezřídka nějaké nal. vozy na Rovném i zůstaly "díky" tomu že hned za odj.výměnami začínalo krátké ale poměrně značné stoupání kterému se přezdívalo "hrbatá".Posun se ještě prováděl v Pruském a hlavně v Nemšové takže do T.Teplé ve 21hod přijela "Karkula" přijela vybalená s 20-25 nal.vozy. O půlnoci vezla manipulák zpět na Ledn.Rovné a ten byl zpravidla vždy též vytížený.Jen pro info.V Pruském tehdy fungovala státní pekárna a mouka se do ní pravidelně jednou za 14 dní přivezla ve voze ř "Z". V dnešní době něco nepředstavitelného ? ! . . .

Pokr . . .Mn.vlak přijel na Ledn.Rovné okolo jedné hod.v noci, poté lok. i vlak.četa rozposunovala a přistavila vozy a po krátkém odpočinku vezla os."Kaču" zpět do Zlatoviec.
Trochu k historii této tratě.Moje znalosti jsou ale velmi chabé,při rozhovorech se staršími kolegy udajně tuto trať nechal zbudovat židovský majitel sklárny v Ledn.Rovném.Zřejmě se při výstavbě této trati všemožně šetřilo neboť si velmi dobře pamatuji že ještě po dobu mého zácviku byla ze zastávky Dúlov rychl. jen 10km./hod, a aby taky ne,trať měla jako podloží místo kameniva pouze škváru a koleje (pokud se tak daly nazvat)byly určené na výstavbu a nebo byly sebrané z nějaké úzkokokolejky ? ! V jisté době se uvažovalo o zrušení této tratě ale nakonec se "zmodernizovala" díky tomu že na hl.trati se konala obnova svršku a staré kolejové pole se použily k rekonstrukci této tratě, díky tomu se na ní zvýšila rychlost na závratných 50km/hod!.
Její osud byl ale zpečetěn díky úsporným opatřením po "něžné", os. doprava byla zcela zastavena a nahrazena autobusy. Jestli ale na této trati funguje alespoň občasně nákl.doprava mi není známo.
Já jsem na této trati odsloužil poslední tři léta své kariéry v T.Teplé v dobách kdy ještě bezproblémově fungovala. Měli jsme v turnuse stroj 850.OO4 a vynikající turnus.Tuto trať jsem měl velmi rád, sledovat proměny ročních období v jejím okolí mě vždy potěšilo.Tento kraj byl rájem soukromně hospodařících zemědělců i družstev takže bylo pokaždé nač se dívat.
A nuda na této "polní štrece" ? Ta tam nikdy nebyla.Za všechny zážitky na této trati alespoň jeden který by se dal nazvat : "Říkali jí Amanda"
Nevím kolik se "točilo" vlakvedoucích a průvodčích v turnuse na této trati.Později byli průvodčí zrušeni a jezdili s námi jen vlakvedoucí.
Jedním z vlakvedoucích byla žena či dívka jejíž jméno i příjmení jsem se nedozvěděl a mezi kolegy se jí vždy říkalo jen Amanda.
Jedno krásné nedělní odpoledne jsme s Amandou poobědě okolo 15hod. vezli Mos.na Ledn.Rovné.Ještě jsem zapomněl ohledně této slečny vlakvedoucí předeslat že služba s ní zaváněla vždy menším či větším průšvihem. . .

AD znalec poměrů : v ZCP jsou do Rovného nějaké trasy "namalované", jestli tam ale něco jezdí.......???

Pokr.. . . Takže okolo 15hod jsme odjeli z T.Teplé i s jedním vozem "Bix" a po pár minutách jsme zastavili v Nemšové kde bylo sídlo dir.dispečera. Amanda se odebrala s cigaretou do dopravní kanceláře, podepsala tam co měla a spolu s výpravčím se za chvilku vrátila před motor a po krátké debatě jsme se pohli dál.Následovaly zastávky Borčice,Bolešov.Sedmerovce?,blížili jsme se do dopravny Pruské když Amanda do té doby v naprosté pohodě pokuřující svou cigaretu vyskočila a zvolala "do r**i ja som zabudla v Nemšovej kľúče!". No paráda,to už jsme zastavovali v Pruském kde Amanda měla nejen ohlašovací povinnost ale navíc měla i zaktivovat na obslužném panelu přej.zab.zař které je hned za zhlavím této stanice. Tehdy ještě nebyly vysílačky ani mobily takže co teď. Řekl jsem Amandě aby zašla do Pruského (bylo to pár metrů)a pokusila se od někoho dovolat do Nemšové a vyžádat si z Nemšové souhlas na další jízdu. Odešla a přišla za slabou čtvrthodinku s tím že telefon u někoho našla ale "vraj mali len zoznam Pov.Bystr.okresu a tam Nemšová nebola". Už jsme nabrali 20 min.zpožď a nemínil jsem ji posílat zase pryč tak jsem jí řekl "Napiš mně rozkaz v úseku traťě Pruské-Lednické Rovné jedete podle rozhledu". Nevím,v žádném případě to nebylo podle předpisu ale jiné řešení nebylo, vlak proti nám jet nemohl, v Ledn.Rovném se v té době žádný vlak nenácházel. Amanda mi tedy napsala rozkaz a odebrala se za výhybky střežit přejezd s neaktivovaným zařízením. Na přejezdu jsem zastavil naložil Amandu i s cigaretou a po pár zastávkách jsme se blížili do cílové stanice Ledn.Rovné. Už z dálky jsem viděl že mech. závory na vjezdovém zhlaví jsou v otevřené poloze ,zatroubil jsem a závory se pomalu zavřely. Vjeli jsme do stanice a hned za námi doběhl staniční zaměstnanec a spustil "Boha jeho kde ste boli a prečo ste sa neohlásili z Pruského?" Amanda byla ale v naprosté pohodě a řekla mu "a ako som mohla keď nemám u seba kľúče?" Šli do dopravy a konečně se domluvili s dispečerem v Nemšové na dalším postupu.Já jsem Amandu ještě před příjezdem na L.Rovné přemlouval k tomu aby jsme po příjezdu přívěsný vůz odstavili na vedlejší kolej a zpátky pokračovali jen "sólo" bez něj. S tím šla taky volat dispečerovi do Nemšové. Výměny na vjezdovém zhlaví byly uzamknuté a na opačné straně neměly žádné zajištění takže vůz by se dal bez problému na vedlejší kolej odstavit.Amanda se ale vrátila s tím že dispečer jí nařídil že má použít náhr.klíče které byly uloženy v dopr.kanceláři a vůz že musí odjet s námi zpět.Po chvíli vyšla Amanda i se staničním zaměstnancem s hrstí klíčů a ani po delším úsií se jim potřebnou výměnu nepodařilo odemknout. Pro změnu jsem šel k telefonu zase já a po krátkém dohadování nám dispečer povolil odstavit vůz a s téměř padesátiminutovým spožděním jsme se pohli na cestu zpět.. . .

Na Lednické Rovné premáva Mn vlak podľa potreby, tak cca 1 pár za týždeň, vozí sa drevo z drevoskladu na Rovniach. Kedysi sa vozil aj piesok pre sklárne, dnes to bohužiaľ už vozia po ceste. Znalec poměrů, ďakujem za pekné spríjemnenie večerov Vašimi príbehmi.

Pokr. . . Problém byl ale v tom že byla neděle,ve všední den zpáteční vlak byl míň jak poloprázdný ale v neděli býval dost silně obsazen studenty kteří s ním cestovali na přípojný rychlík do Bratislavy. I bez přívěsného vozu jsme ale nakonec všechny cestujícící pobrali i když někteří se museli spokojit s místem v zavazadl.oddíle.
Po půlhodině jsme zastavili v Nemšové kde náš vlak už (v neděli) očekával náčelník stanice. Amanda s cigaretou a nasupeným výrazem ve tváři vystoupila z mot.vozu a šla do dopravy i s náčelníkem.Za chvilku vyšli ven s výpravčím a po krátkém dohadování stopla botou vajgla a odjeli jsme do T.Teplé.
Později jsem se dozvěděl že to Amandu obešlo bez jakéhokoli postihu.Jedna z verzí byla že za to mohla její výřečnost a druhou že nad ní dotyčný "představený" držel "ochrannou ruku" >>>můžete si vybrat?
A propos.k té poznámce mez kapitolami,v T.Teplé jsem skončil v září r.1996.Co se tam změnilo od té doby netuším ,jen při mé náhodné návštěvě žst.Nemšová na podzim minulý rok jsem zjistil že od doby mého odchodu ze Slovenska se v této stanici krom toho že je v totálně žalostném stavu nic nezměnilo,dobrou noc . . .

Dobrý večer. . Jak už jsem nedávno psal jednou z cílových stanic kde končilo naše vozební rameno bylo Štúrovo kam jsme vozili povětšinou Rn.vlaky jejichž častým nákladem bylo "živé" byl to dobytek či skot,přepravovaný tranzitem přes naše území z Polska s cílovou destinací-Řecko. Nevím kolik km. celkem si dobytek přetrpěl cestující napříč Evropou ve vozech a zvláště v létě. Štúrovo byla tehdy "napájecí" stanice ,byla tam jedna kolej uzpůsobená pro doplnění vody do koryt pro žízníci dobytek ve vozech. Senem je zásobovali ze "skladového vozu"(ve kterém na seně i spali) Poláci doprovázející tyto "transporty" jejichž osádku tvořili zpravidla býci,ovce ale povětšinou koně. Nevím kde tehdy Poláci sehnali každý měsíc plný vlak koňů a trvalo to pár let ? !
Po jednom takovém vlaku jsme se vraceli strojně ze Štúrova do depa v N.Zámcích kde jsme na svém Sergeji provedli provozní ošetření s doplněním nafty a mot.oleje a poté nás lok. dispečer poslal do Komárna-přístavu. Tu štreku jsem měl celkem rád ,bylo to tam už jako v Maďarsku a do Komárna se vjíždělo kolem nějaké mohutné pevnosti jež tehdy byla dokonce i obývaná.Přijeli jsme do Žst.Komárno,po kratší maďarskoslovensko-české domluvě jsme posunem odjeli dolů do přístavu u Dunaje . . . .

Pokr. . . . v přístavu nás čekal už naložený vlak jehož sestavu tvořil jako první za mašinou vůz serie "Z" naložený tabákovými výrobky z Albanie, vůně tabáku se z něj linula už z dálky. Zbytek vlaku bylo 20 vozů "Vsa". Pomocník (kandidát strojvedoucího) přivěsil Sergeje na vlak. Po patnácti min. jsem zabrzdil a šel po vlaku "udělat" brzdu.Přitom mi to nedalo, vyškrábal jsem se na jeden uhlák zjistit co to vlastně povezem.V každém voze byly vždy tři kopky vysoké snad metr padesát s nějakou stříbřitou drtí která vypadala jako rozdrcená ocel.Nešlo mi do hlavy proč jsou vozy poloprázdné ale po návratu na mašinu jsem při nahlédnutí do nákl.listů zjistil svůj omyl. Vozy byly naloženy na svou únosnost žel.rudou z Brazilie, pozdější dění mě utvrdilo v tom že snad byly i přeloženy .
Po vykonané zkoušce brzdy jsme se zanedlouho pohli směr žst. Už rozjezd z přístavu do mírného stoupání do žst. stál zato. I když to bylo v létě měli jsme co dělat aby jsme se do stanice vyškrábali. Tam už nás očekával se zdviženou výpravkou výpravčí a pomalu značně pomalu jsme se pohli směr N.Zámky.Podle papírů měl tehdy mít vlak hmotnost (i s tabákem) okolo 1650t. Kolik měl ve skutečnosti o tom jsem mohl jen meditovat. Tehdy jsme žádné rychlostní rekordy netrhali,spíš jsem se celou cestu modlil aby to Sergej v tom letním hicu vydržel.Jezdívalo se na třináctý jízdní stupeň, poslední dva 14-15 se raději nepoužívaly, to už byl risk a nějaká porucha se vždy dala zanedlouho čekat. Takže jsme téměř bez zastavení projeli nahoru Považím až do Žiliny předn. kde nás od vlaku odvěsili, protože jsme měli poměrně dost hodin odstavili jsme týraného Sergeje do depa a jeli režij domů do T.Teplé.Tato vzpomínka nebyla hororová ani ničím napínavá ale tehdy jsem byl "nadřený" zrovna jako ten "Serjoža". Je zvláštní že z parní mašinky šel fíra unavený ,ale snad příjemně "fyzicky", mot. lokomotiva deptala spíš psychicky, poslouchat neustále motor.každé jeho klapnutí,zašustění,neteče někde voda,nafta či olej? A že takových případů bylo,ale to už by bylo zase jiné vyprávění(asi takové jako s tím 200l.sudem na Vrútkách). . .dobrou noc. . .

Pamatuju, že vlaky s koňma jezdili v 80.letech i po Ferdinadce, z Polska, říkalo se, že do Itálie. Dokonce byla někdy mezi rokem 84-88 nějaká nehoda v Otrokovicích (?) a koně běhaly po stanici...doplní nebo opraví nějaký pamětník?

Dotaz na Znalce poměrů: PRD Trenčianská Teplá obsazovalo i električku do Trenčianských Teplic. Byla to štace pro strojvedoucí - čekatele na důchod nebo štace pro aktivní soudruhy nebo se tam chodila za trest ? Přece jenom byla to elektrika, jiné zákonité atd.

Vždy jsem měl dojem že na električkách do Teplic jezdila "uzavřená společnost" . Oni se zbytkem depa nějak nekomunikovali,rozhodně se tam ale nesloužilo "za trest" ,jezdili tam fírové všech věkových kategorií a zkoušky? Ty snad měli jen na to napětí 600 či 900V ss.Na normální štreku se nedostali ,ale byli mezi nimi i "obojživelníci" na normální rozchod. . .

Dnes pojede mimořádka 751+749+2 vozy SR,přes Kunovice asi 10.06,v Bojkovicích 10.48 a pak dál do Bylnice,na Lideč,Velim a do Kladna.

Pokud se chcete s nostalgii zahledet do tisku jízdního řádu ČSD 1992/93, ve kterem jeste vsude jezdily spousty vlaku a mohli jsme dojet na mnoho mist, kam uz dnes vlak vubec nejezdi, stahnete si toto PDF:

http://leteckaposta.cz/556617037

Skeny jsou v dobrem rozliseni a nekde jsou prolozeny rovnez fotografiemi z danych trati. Neni to samozrejme cely JR, jen nektere zajimave trate.

V puvodnim zameru jsem naskenoval predevsim trat 250, tedy "byvaly koridor" z Brna pres Havl.Brod do Prahy, kde uz zacinaly prvni EC. Nasledne jsem ale pridal nekolik mnoho lokalek, kde se dnes vetsinou nejezdi, anebo uz ani nejsou koleje. Pripadne je "Doprava toho zasu zastavena" na 18 let
Zaroven to byl posledni federalni jizdni rad cele CSD, i se Slovenskem, tedy docela tlusta a tezka kniha, citajici jen v hlavni casti asi 780 stran + v barevnych oddilech vpredu dalsich cca 200 stran..

Tak napriklad: Vite, ze posledni vlak z Chomutova do Vejprt odjizdel kazdy den ve 22:49 a ve Vejprtech byl v 0:30 ?
A takhle to tenkrat jezdilo vsude...

Dobrý den . Tak dopředu avizovanou "mimořádku" (751+749)jsem okolo jedenácti hodin slyšel bublat nahoru Pitínem a foto zde >>>žádné !?

Tomas_palyza: To bude něco pro Fanyho, úplný šotoland

Ale díky za zveřejnění, rád jsem se podíval.

(Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.)

Znalec poměrů- bude

Ad Znalec poměrů: Díky za info, taky jsem si to myslel, že to byla taková "uzavřená společnost" z druhé strany nádraží.
V každém depu byl vždy výkon (turnusová skupina), která byla elitní a často pro vybrané a pak turnusové skupiny "za trest". Jak to bylo v Tr.Teplé ? Díky.

Dobrý večer. . .Pokud jsem včera psal o těžce zkoušeném Sergejovi vlekoucího z Komárna do Žiliny nepochybně přeložený vlak s železnou rudou tak opačným extrémem byl "vlak"(jestli se dal tak vůbec nazvat) který jsme měli za úkol přepravit z Žiliny os.st. do Bratislavy N.Mesta.
Naše směna ale tehdy začínala v Trenčíně odkud jsme vezli do Žiliny předn. vl.Pn 62243 což už bylo pomalu pravidlo. V Trenčíně jsme vystřídali Leopold.četu,chvíli počkali než nám seřadili náš vlak a po slabé hodince jsme se pohli směr Žilina. Cesta až na malé zdržení v Dolním Hričově uběhla celkem v pohodě takže krátce po obědě jsme zastavili v Žilině. Po odvěšení jsme jeli Sergeje nazbrojit do depa a poté nám strojmistr sdělil "hybajte do osobnej stanice" .
Bylo mi to divné protože za tu dobu co jsem byl v Pn. dopravě jsem věděl že jediný nákl.vlak ze Žiliny os.st. byl můj neoblíbený Rn.52652 ale ten měl odjezd až před půlnocí.
V Žilině os. nás odstavili do "šturcu" a že prý " máme čakať keď vlak príde" Stáli jsme tam slabé dvě hodinky a potom přišel venkovní výpravčí a prý máme potáhnout nad seřaďovačku a až nám rozsvítí posun dovolený máme zajet na vlak.
Tak se i stalo, ale ten "vlak" bylo sedm vozů "dřeváků" tuším serie "Ci" ? Byly to vozy s "balkonky" na obou koncích. Přitáhla je "Bobina" z Vrútek kde byly v tamních dílnách na generální opravě takže ještě voněly novým lakem a též se náležitě leskly jako by to byl vládní vlak.
Zajeli jsme tedy na "vlak",posunovač nás zavěsil a po chvilce přišel vozmistr ,udělal brzdu,vozy měly tehdy rozvaděče tuším značky "Knorr" takže já jsem přestavil rozvaděč na lok.do polohy "osobní". "Vlak" měl "hmotnost" necelých 70t. a Sergej 116t.?.Po chvíli přišel s výpravčí s vlak dokumentací a dal mi podepsat "V" rozkaz "V úseku trate Žilina-Bratislava n.Mesto rýchl max 50km/hod".Navíc nás výpravčí informoval "tie vozne musia byť ráno o šiestej v Bratislave,čakajú tam na ne filmári,budú v ních nakrúcať dajaky film" a potom nás vypravil.
Tedy jízda to byla všelijaká . . . .

Pokr. . . "Držet" rychl.50km/hod. to bylo opravdu umění ,navíc jsem se často díval jestli jsme nějaký vůz nestratili,to bylo horší jak ten vlak s rudou.
Jeli jsme ale celkem v pohodě,já jsem pustil k řízení svého pomocníka kandidáta strojvedoucího Vilka ať si pomalu zvyká.
Vjeli jsme na "výstrahu" do Pov.Bystr. a tehdy Vilko udělal malou chybu. Druhá traťová kolej na které jsme byli sousedila s druhým nástupištěm na kterém čekalo na za námi zřejmě jedoucí os.vlak asi 30-40 cestujících. Vilko zastavil předpisově na nástupišti a cestující bez jajkéhokoli zaváhání začali do našeho vlaku nastupovat. Než jsme se nadáli byli všichni ve vozech. Napřed mě napadlo že je nechám tak ale potom mi došlo že by ta "přeprava" neměla konce, všude by jsme museli zastavit a nechat cestující vystoupit(a samozřejmě i nastoupit).
Nakonec jsme s výpravčím cestující přemluvili a ti ač neradi z vlaku vystoupili.
Dál už jsme taková zastavení na nástupišti raději nezkoušeli.
Potom už další cesta probíhala bez jakýchkoli událostí a okolo 20hod.jsme zastavili v Bratislavě N.Meste.
Za komárů se velmi dbalo na tzv. .hrtkm a "produktivitu rušňa". Tedy ale jet téměř poprázdnu 200km. No nevím kolik a jaký jsme tehdy "trhli" pro dráhu zisk ? !

Přidám ještě jeden malý "bonus". . . jeli jsme se Sergejem Lv. od Pn. vlaku z Trenčína na další vlak do T,Teplé odkud jsme měli vézt zpátky Bratislavu.
V T.Teplé nám ale po zastavení dal výpravčí další vlakopis,jeli jsme strojně až do Púchova.Tam stál už mírně (asi 10 min.) zpožděný rychlík č.504 na kterém už byl zavěšený bratislavský Brejlovec který prý mohl ale jet jen krokem.Při zavěšování na rychlík venku vedle něj stálo pár jedoucích režij domů pokuřujících Leopoldováků. Jeden z nich prohlásil "Boha jeho,pozrite Teplan je na mašine,to pojdeme domov ako z hnojom".
Z Púchova jsme odjeli z dvaceti minutami.Po T.Teplou jsem zkrátil 5min. do Trenčína pár min.do Nového M.n.Váhom 7min a V Piešťanoch jsme byli bez minuty načas.Do Lepoldova jsme dojeli víc jak s pěti minutovým náskokem.Co tehdy dělal při vystupování fíra který měl v Púchově "protistátní" pindy komentovat nebudu ale když to napíšu slušně "že vraj si ide hore sťažovať ako jebem mašinu!". Sergej to do Blavy vydržel a mě za to neseřval nikdo, tak mi na to zůstala jen tato vzpomínka . . . dobrou noc

Páteční Javořina se 754.023-0


Moc daleko však nedojela, do Kunovic musela vyrazit na pomoc 754.013.

Ze včerejšího pokračování Ceckotour po Moravě: http://lokomotivy.net/

včerejší T478 2078+ T478 1010

Tomas palyza: z Cv do Vejprt to byli krasne sichty a trat zila cilym provozem.Mn vlaku co tam jezdilo.norma pro radu 742 byla 300 tun nahoru.v zime se jezdilo se stroji 742 na priprezi 810( kvuli velkemu mnozstvi snehu a zavejim).ba ani to nekdy nepomhlo a byly jsme parkrat se 742 na brise.domaci stroje na teto trati byli predevsim 742 097,167-0,290-0 no moje krasky se kteryma jsem stravil plno casu.742 097 skoncila myslim ve srote,167 jsem videl naposled v pj- louny a 290-0 nevim kde jezdi, vsechny tyto 3 lokomotivy meli zasuvku pro dobijeni a ovladani dveri vozu 010.mam pocit ze jedna techto lokomotiv byla zapujcena na Vlaru ( neschopnost mot.vozu).cisla motorovych vozu ktere byli na trati Cv-Vejprty v turnuse bohuzel si nepamatuj.ale stoprocetne tam byla kazda 810 kterou jsme mne-li ve stavu Dkv- Cv(pozdeji pj-Cv).
Jinak se omlovam Vsem za male odboceni na jinou trat na druhem konci republiky.
znalec pomeru:pokracujte jen tak dal se svym psanim.ctu to uz od poloviny prosince toto vlakno s veklkou radosti.jezdim na montaze od pondeli do ctvrtka do Nemecka.Tak se tesim po prijezdu domu co si mohu neco zas noveho precist a s usmevem a naplnen Vasimi vzpominkami jit spat
S pozdravem Jan Tesar z Chomutova

750.103-4 + 750.275-0

Dobrý den ,jak vidím je zde už čtyřdenní přestávka,světelné podmínky pro fotošoto jsou nepříznivé a navíc na náladě nepřidá ani včerejší tragická událost v Uh.Brodě která se bezprostředně dotkla i provozu na Vlárské štrece. Ostatně tam začíná i jedno mé vyprávění které snad už po létech není tajné stejně jako druhá příhoda jejíž "aktéři" skončili už před drahnou dobou ve šrotu.
V Uh.Brodě se nevyráběly pro armádu a jiné silové složky jen střelné zbraně ale v nedalekých Slováckých strojírnách i součásti tzv.mostních tanků konkretně samotný "skládací most" který byl později někde (snad ve slov Martine)namontován na samotný tank.Tyto mosty se převážely na vagonech celkem pravidelně ale měly překročenou ložnou míru jen do své šířky,obrys vagonu přesahovaly oboustranně asi o 15cm?
Jednou večer jsem ale v Uh.Brodě dobral do Mn.vlaku který jsme vozili v sestavě 0/0-S kompletní sestavu tank i s namontovaným mostem. Poté jsem obdržel "V" rozkaz asi v tomto znění " V úseku trati Uh.Brod-T.Teplá vezete náklad s překr.ložnou mírou. Rychl.do a z odbočky 30km/hod, zákaz jízdy tunely a přes mosty s uzavřenou horní konstrukcí"
Okolo 22.30 hod jsem odjel směr T.Teplá. Tento manipulák měl podle SJŘ krom křižování v Bojkovicích a Slavičíně další pobyt až Bylnici což se i stalo.Tam jsem odvěsil na konci vlaku asi 5 vozů místní zátěže a po půlhodince jsem pokračoval okolo půlnoci do cílové stanice T.Teplá vzdálené 18km.Po této cestě je přes řeku Vláru několik mostů které byly v nedávné době obnoveny a jež jsou neuzavřené horní odbloukové konstrukce, stejně tak jako most přes řeku Váh pod Nemšovou.Jenže nedaleko za ním je další most přes kanál el. vodní kaskády ke kterému jsem dojel o půl jedné v noci a už z dálky jsem v záři viděl že je to most konstrukce přes které jsem obdržel zákaz jízdy. . .

Pokr . . .Zastavil jsem před mostem a pro jistotu jsem ještě jednou prostudoval "V" rozkaz ale o tom že pro most u Nemšové by tento zákaz neplatil tam zmínka nebyla.
Do T.Teplé to bylo už jen slabé dva km.co teď? A zase to dilema jako tehdy s nebrzdícím vlakem na Pitíně. Jet.nejet? ! Nakonec jsem se pohnul ale říct že krokem by bylo přehnané.Čekal jsem stále nějaké trhnutí vlaku,ránu či zaskřípění ale nakonec jsem jej bez úhony přejel a za chvíli jsem zastavil v T.Teplé.Nevím proč jsem tehdy rozkaz se zákazem jízdy přes tyto mosty obdržel a kdo stanovil trasu pro tuto "PLM"? No ale hlavně že to vše dobře dopadlo!
Druhým zážitkem se zbrojařinou na Horní Vláře byla opět "PLM" tentokrát z Kunovic do Slavičína respektive Bylnice.
V Kunovicích mi zařadili do vlaku dva vozy bez doprovodu serie "Pxx" naložených tankovou technikou.Tuto techniku zde zanechaly sovětské vojska na památku na své působení.Na prvním voze byla samohybná houfnice jež měla ozn."ZS7-Pion",podle informací dohledaných na internetu byla prý údajně postrachem vojsk NATO,měla s klasickou municí přesný dostřel 37.5km a s raketovou přes 45km.její ráže byla 203mm. Hlaveň chlazená kapalinou byla dlouhá 11m.
Tyto monstra či postrach zůstaly po odchodu Rusů na našem území údajně dvě.
Na druhém voze byl taktéž samohybný minomet či hmoždíř??? jehož ráže dle mého odhadu mohla být snad 300mm. ale o tomto "vynálezu" jsem žádné další informace nezjistil.
Tyto dva vozy měly stanici určení Slavičín ale po mém příjezdu nastala komplikace protože se tato technika "díky" boční rampě zde nedá vyložit, tak jsme s ní pokračovali až do žst.Bylnice která disponovala čelní rampou.
Zde byly obě zásilky vyloženy ale problémům nenastal ještě konec. Zjistilo se že při přepravě do Slavičína (na podvalnících) nevyhovují v plánované trase dva mosty které musely být dodatečně podepřeny.
A jaký byl další osud těchto "dárečků"? Zanedlouho byly novým majitelem sešrotovány, jen na volném prostranství se ještě drahná léta povalovala v trávě hlaveň ráže 203mm.a možná je tam ještě dodnes? !
Dnešní vzpomínky nebyly vůbec veselé, snad je v nich stín Brodské tragedie ?
+Upřímnou soustrast všem pozůstalým+
Mějte se hezky . . .

Ad Znalec poměrů: Mostní tanky s kódovým označením "MOTAK" na podvozku T-55 se kompletovaly, jestli se nepletu, v Popradu.

Omlouvám se >>>oprava ". . .v záři reflektoru. . . (a vzpomínaný kanon měl označení 2S7 Pion). . .dík

Nemohlo být to druhé 2S4 Tulpan? Byly spolu s Piony ve stavu ČSLA u brigády v Žamberku.

Re "jagg" . . . Dík za informaci,vzhledově tomu odpovídá,je to už 25 let když jsem to měl za mašinou,jen ten "lauf" mi tenkrát připadal větší ? ! Ale asi to byl on ,dík

Dobrý večer.. . .Když už jsme byli včera u "zbrojařiny" mám tu ještě jednu příhodu z tohoto prostředí.
Nejprve se ale musím vrátit o 24hod. zpět.
Ve svém turnusovém volně jsme si měli dělat poznání tratí vozebních ramen na kterých se vyskytovaly Leopoldovské Sergeje. Jednou z posledních a velmi krátkých tratí kde jsme ještě poznání neměli byla trať Leopoldov-Lužianky-Nitra.Domluvili jsme se tedy se svým kolegou že na druhý den kdy jsme měli oba dva turnusové volno pojedem na poznání této tratě.
Protože jsme byli ale prozíraví už dost dlouho předtím při poznání tratě Topolčany-Nové Zámky jsme si dali do karty poznání tratí staniční razítko v Nitře které jsme měli jakoby do "zásoby". Takže jednoho dne jsme se spolu domluvili že příští den pojedeme na "poznání" této tratě.Ráno jsme se oba zahlásili u strojmistra a odjeli rychlíkem do >>>>Piešťan kde jsme strávili velmi hezký letní den a utratili i pěkný peníz. Po cestě do Piešťan jsme totiž při debatě "zjistili" že Teplanské čety se na tuto trať ani nedostanou neboť Leopolďáci tam měli tehdy nějaký svůj turnus.
Večer jsme se vrátili z "poznání" zpět do T.Teplé a šli jsme ke strojmistrovi zahlásit konec služby a podepsat poznání jmenované tratě.
Poté jsme odcestovali domů Novozámeckým rychlíkem,já do Slavičína a on do Bojkovic.
Na druhý den ráno jsem měl v 5.00hod. nástup na svoji tůru ve směnném obsazení na Sergejích. Strojmistr nás poslal do stanice na nějaký Vn.vlak. Ve stanici jsme chvilku počkali, od Žiliny přijel náš vlak se soupravou prázdných vozů "Sav" s cílovou stanicí Šaštínské Stráže.Vyměnili jsme Leopold.četu a pokračovali s tímto celkem lehkým vlakem dolů Váhem. . .

Pokr. . . Žst. Šaštínské stráže jsou na odbočné trati z Trnavy na Kúty,tam jsme tehdy poznání mít nemuseli a ani jsme tam nejezdili.Při pobytu před Leopoldovem ve Velkých Kostolanech jsem zavolal tel. strojmistra v Leopoldově aby mi poslal do stanice pilota že z Trnavy do Šaštína nemáme poznání,řekl mi jen "dobre" a položil telefon.
Přijeli jsme do Leopoldova a u depa na dolním zhlaví nás čekala nová lok.četa. Vyměnili nás a přitom mi fíra sdělil že máme jít i s pomocníkem do depa.
Přišli jsme do depa, venku už nás čekal strojmistr jménem Kotúček a podával mi klíče od Sergeje které měl před tím pověšené na ukazováčku za zády a říká mi : " beriete Sergej 1525,je po komisionálnej prehliadke,pojdete strojne do Nitry pre vojenský transport" a ještě dodal na mou adresu: "a teraz ma súdruh rušňovodič neojebete,volal som do Teplej a poznanie do Nitry ste podpísal včera večer" . Do háje tak to byl tedy zákon schválnosti,na té štrece jsem nikdy nebyl a k tomu ještě pro voj.transport. Navíc se mnou měl jako dozor jet na mašině obávaný Leopold. strojvedoucí instruktor jménem Juran. Oba tyto vzpomínané strojmistra i instruktora spojovalo povýšenecké chování k nám Teplanům..
No nic, jediné co mě utěšovalo bylo to že do Nitry pojedem Lv. takže budu mít šanci aspoň trochu tu štreku poznat. Takže pod bedlivým dozorem obávaného Jurana jsme si poctivě zkontrolovali a přebrali Sergeje a po chvíli vyjeli z depa do stanice na Piešťanské zhlaví.Výhybkáři pootáčeli tehdy ještě místně stavěné výměny a sjeli jsme před dopravu kde už stál os.vlak s Bardotkou na čele taky směr Nitra. Zastavil jsem asi deset metrů před tímto vlakem v domnění že do Nitry pojedem Lv. před tímto vlakem, ale po chvilce vyšel z dopr.kanc.posunovač ,dal návěst přiblížit a zavěsil nás jako přípřež na tento osobák.
Tak tehdy už mi do smíchu nebylo.V nějaké debatě mezi fíry jsem se doslechl že na této trati je je nějaká sviňská vlak zast.jménem Andač která je v oblouku a pár fírům se ji už podařilo "netrefit".
Za pár min. jsme z Leopoldova vypadli,celou cestu Juran neřekl ani slovo,občas vytáhl notýsek a něco si zapsal. Na té trati byla tehdy rychl. 80km/hod. Do Nitry jsme dojeli v pořádku,co zjistil tehdy Juran ale nevím.. . .

Pokr.. . . v Nitře už se pomalu na manipulační koleji dokončovalo nakládání voj.transportu. sestavu tvořil hned za mašinou "Z" vagon který sloužil jako polní kuchyně,poté dva vozy serie "Bai" ,první pro důstojnictvo a druhý pro mužstvo a zbytek byly plošinové vozy s různou kolovou voj.technikou. Juran protože byl ještě čas odešel někam do města a já jsem "opruzoval" okolo polní kuchyně. Kuchaři tam připravovali na večeři lečo,jeden krájel papriky a rajčata a druhý krájel zase šunkový salám. Za tímto kuchařem chodili s ešusy lampasáci kteří už asi nemohli hlady vydržet a brali si nakrájený salám s chlebem.Tak mě napadlo že v tom leču toho salámu asi moc nebude ale později mě i pomocníka kuchaři porcemi leča pohostili a bylo vynikající.
Po asi hodině a půl byl transport naložený, záloha jej přestavila na dopr.kolej.
zajeli jsme s mašinou na něj a tehdy se vrátil z města i Juran.Udělali jsme brzdu a okolo 16 hod jsme se pohli na zpáteční cestu do Leopoldova.
Juran opět po celou dobu mlčel a jen si něco stále psal.
Už se šeřilo když jsme přijeli do Leopldova kde jsme měli transport oběhnout a pokračovat nahoru na Žilinu.
Juranovi tam končila šichta , při odchodu mně a pomocníkovi podal ruku a řekl mi "dobré to bolo p.majster". Později jsem se dozvěděl že mě pochválil i svému kolegovi mému nadřízenému instruktorovi v T.Teplé>>> Kdyby tak věděli to co jsem věděl jen já!
S transportem jsme dojeli ještě až po Trenčín kde nás vyměnila naše četa.. . .

Pokr.. . .Kam ten transport tehdy směřoval netuším,zřejmě na cvičení na Šumavu. Po asi 14 dnech se tento transport vracel z cvičení domů. Mně tehdy skončila šichta, čekal jsem v T.Teplé u dopr.kanc. na vlak domů a debatil se známými. Pamatuji se že to bylo okolo oběda , byl parádní hic když se od Žiliny přihnal voj,transport v té samé sestavě jako byl ten můj.
Zastavil před terčem u dopr.kanceláře, z "Bai-ky" ihned vystoupil nějaký velitel a něco se zeptal stan.zaměstnance stojícího u dopr.kanceláře. Nevím co mu ten odpověděl,ale velitel se vrátil k vozu a v mžiku všichni důstojníci naběhli do staničního bufetu.
Netrvalo to víc jak tři čtyři minuty když se na skup. odj.náv.objevilo "volno" vyšel ven výpravčí a ihned transport vypravil. Na Sergeji musel být též nějaký šprýmař protože použil můj "oblíbený" systém rozjezdu 1-3-5-10-13.po ujetí asi padesáti metrů kdy se Sergej dostal na úroveň bufetu vyběhl z něj velitel transportu s pivem v kelímku v ruce a s brigadýrkou na hlavě a kterou si posunul daleko dozadu a nevěřícně zíral na okolojedoucí transport který měl neskutečný rozjezd.
Za velitelem z bufetu vyběhli i ostatní důstojníci,doběhli před dopravní kancelář kde ještě stál výpravčí Petrušek sledující předpisově odjezd vlaku začali mu nadávat. Já jsem se raději trochu vzdálil protože smát se jim v jejich blízkosti,nevím jak bych dopadl.Obdivoval jsem ale výpravčího Petruška,toho jsem snad nikdy neviděl bez píštalky v levém koutku úst a nedal ji ven ani když mu spílali. Napřed se tvářil nechápavě co že po něm vůbec chtějí a i když viděl grotesknost celé situace ani jednou se neusmál.Posunovač který podal "informaci" veliteli transportu se v mžiku někam vypařil.
A jak to nakonec dopadlo? Transport byl zadržený v Trenčíně a z T.Teplé byl ihned vystrojen "zvláštní vlak" motorový vůz ř.M240.0,(ten měl v T.Teplé půlhodinovou pauzu mezi vl.na Ledn.Rovné) který velitelský sbor přepravil ke svému unesenému transportu.(tedy ale vojsko v druhé "Bai-ce" z toho tehdy muselo mít náramnou psinu". . . dobrou noc.

Nádhera, ještě, pokud mohu prosit.

Ad Znalec poměrů: Většina sokolováků by k tomu ještě přidala 15.

Re: "David 814-047"... Zdravím.. . .Bohužel 15-tý stupeň šel použít snad jen při rozjezdu,trvalé zatížení na tomto jízdním stupni motor velmi nedobře snášel a fíra si tím koledoval jen o problémy s nějakou závadou . . .

Ad p.Znalec a spol: počujte chlapi, navrhujem autorovi týchto super príbehov, či by nebolo dobré, troška tých čitateľov "potrápiť", že by sa urobil seriál napr. jeden deň v týždni a na ten deň by sme sa tešili na nový príbeh. Podľa mňa by bola škoda, keby sa tu hromadili príbehy husto po sebe a autor si potom rýchlo "vystrieľa náboje". Takto by nám to aj vyšlo na dlhšie obdobie a myslím, že nebol by som jediný, ktorý by sa už týždeň tešil na ďalší príbeh (napr. jeden dlhý ako ten posledný o vojakoch alebo dva krátke).
Čo na to autor?

Re: "Jož k" . . . "Autor" už pomalu a nenávratně se svým vyprávěním končí,už jsem to psal >>>nejsem "bezedná studna" a na dráze jsem nebyl sám. Kolik z Vás zažilo alespoń jednou něco podobného a možná i zajímavějšího,nic Vám nebrání se zde o tyto příhody podělit s ostatními. Takže jsem zvědav jestli i já si zde někdy a něco počtu ? ! . . .