556.0213

ad AL
Děkuju.... nevím ale na co si ten chlap furt stěžuje a na závěr to komentuje slovy už nikdy nechcu vidět parní lokomotivu....
No každé sme nějaké

Michal3, děkuji za identifikaci.

ad točna - hele Honzo, proč stále vytahuješ tu kondenzačku? A proč vlastně nevezmeš Vaňkův článek a nenapíšeš - na straně xy je v prostředním sloupci takový a takový nesmysl / nejasnost. Na základě dokumentů / spisů / literatury ..... má být správně to a to... Takhle je to jen nejasné osočování. Ale to je u nás normální.
Osobně si myslím, že pro většinu čtenářů to byl zajímavý článek, protože na dané téma nevědí skoro nic. To jsou ty specifika železniční historie....
Já se taky nevytahuju, že jsem zcela náhodou zjistil, jak to bylo s ušima na Mikádech. Je to téma, které jde kolem mne, tak jsem podklady posunu dál k těm, co to zajímá...

Nevíte, prosím, kde se teď nachází parní zubačka 404.003? Je stále ještě v Jaroměři nebo jí má už NTM někde uklizenou? Prošel jsem zde historii cca 2 měsíce nazpět a googlil, ale bez výsledku Předem díky za info

Stěhovala se, zřejmě je v Chomutově.

nevím - a proto se ptám, zda se něco dovím od jiných. Více hlav více zná.
Ale jak tak koukám, už 200 let zde platí přísloví:
Nechceš-li si hubu spálit, musíš mlčet nebo chválit.
A nesmíš se ani zeptat.

Tak jsem to zase nemyslel. I já preferuju přísloví svého dědy - "líná huba, holý neštěstí". Asi spíš jde o interpretaci otázky.
Z toho jak se ptáš ty, mi vyznívá - autor sice napsal dlouhý článek, ale v důsledku nezkoumal technická specifika a nejasnosti kombinací kondenzační lokomotiva a nekondenzační tendr či upravený tendr. Nebo že nanapsal - toto jsou tvrzení pamětníků a nemám pro ně žádný písemný podklad. Či to nejjednodušší - pro toto období provozu nevím....

Topič- ne papouška jsem netopil nikdy . V Hradci Králové nejezdily. Jednou jsem jel pro mašinku do Č.Lípy ,tak jsem se chtěl aspoň svíst na papouškovi ,ale byl tam bulan. Tak jsem se nikdy nesvezl.

Nymburk seř. nádraží,rok nevím,ale dříve to šlo i bez jeřábů,hydrauliky a hlavně i bez hasičů!

Ad točna, Mad noodle2: "Netleskám, ale neštvu lidi proti sobě navzájem. Tím se jaksi císař neobleče."
Přesně tak, a navíc je přece také potřeba přihlédnout k okolnostem, za nichž se to či ono děje, srovnávat současnost v Jaroměři s koncem 70. let v Praze/Čelákovicích/Šumperku je holý nesmysl. Docela si dokážu představit motivaci, proč k instalaci dvířek došlo: zadání - uvést čtyřkoláka do stavu co nejvíc podobného továrnímu, ovšem s mimimem nákladů. V Čelákovicích leží nějaká dvojitá dvířka, která by rozměrově jakžtakž šla, do expozice na Letné se jen tak nevrátí, tak než aby na ně sedal prach kdesi v hale za Prahou, tak proč je nepoužít... Jasně, že z hlediska pravidel pro restaurování stroje, jak je chápeme dnes, je to paskvil, ale ve své době pochopitelný (podobně jako rádoby baňatý komín a uřízlé pojišťováky na témže stroji nebo na jiném svařované vany s tabulí "Arcivévoda Karel" apod.). Jaké byly podmínky, takové byly následky, nic víc, nic míň.

Nemá někdo vyfocené detajly kuchyně 534.027 před rozebráním v Pardubicích? Moc by mě to pomohlo.

Lakro: To bylo snad ještě horší než pětasedma. Dvířka pece hodně vysoko, pro někoho s malou postavou dost obtížné na manipulaci s lopatou a dohození do koutů.

Pánové, jen takový malý trik, většinou byl porouchaný šnek, ale trysky neee. Dle vršovické praxe (z vyprávění pamětníků) stačilo sypat uhlí na rozmetací desku. Je to logický postup.......

Topič,B.Golda:Máte pravdu oba ale při větších kusech uhlí to sypání na desku mohlo vytvořit problém že to nešlo až do rohu a pod klenutí,dále ti pomohlo když ti fíra dvířkoval.Ale i to na papouchu sou galeje.Zažil jsem rychlík ručo Kolín Č.Lípa a jsi rád že jsi to přežil.

No papouška jsem párkrát předtápěl, ještě když s ním jezdili právě vršováci a je fakt, že ten výškový rozdíl mezi lopatářem a topnými dvířky je značný a navíc prostor velmi malý. On, tam holt nepomůže žádný grif a musí se to tahat silou......
Což je jasné, že na vlaku a ve výkonu...brrrr

Jeřábník:Nymburk seř. nádraží,rok nevím,ale dříve to šlo i bez jeřábů,hydrauliky a hlavně i bez hasičů!

Jen to vyzdvihnutí a nakolejení převráceného stroje trvalo výrazně déle, nežli dnes.

Asi nějaký "milovník páry", si dopomohl k ceduli řadového označení z bugatky 506 spolu s litou tabulku PČM z parojemu 310.093. Pokud by někdo náhodou o tyto artefakty zavadil, nechť je nechá spolu s utrženou hlavou zloděje na brukně. Na sichrák ji pak před jízdou už narazíme sami!!!

Steam: To je opravdu otřesné. Udělal bych s ním to samé co říkáte vy.

Klucí, ono se to někde objeví..., ale nechápu, kterej zmetek je v dnešní době, kdy se dají podobné věci koupit na Aukru nebo E-bay, schopen očesat provozní mašinku. Ale jestli to nebyl sběratel, tak v případě překupníka to zajisté vyplave.....

Pevné nervy a zdravím do Budějic

Ještě k topení, určitě nejhorší na lopatu je to u papoucha, také u pětasedmy nic moc, spíš na h. Ale ten 250t. osobák, popř R se dal dorvat na lopatu i do cílové staníce (šustrování samozřejmostí) i při tehdejších kvalitách zbrojení uhlí, dnes s Ostravou, Polákem za zády v pohodě. S 556.0 a přikladačem v hajzlu a 1600 t za prdelí, tak do nejbližší stanice, kde se dal vlak rozpustit, nebo přepřáhnout a Lv domů i když tam ta dvířka nebyla tak vysoko. Ono i 13 km do stoupání 10-12‰ strojově dalo zabrat, mákli si oba. Nemyslete si, že porucha přikladače byla častá (byl to spolehlivý makáč), mě se to stalo za topičskou, fírovskou kariéru tak 4x. Vždy v koritě dřevo, nebo železo, jednou balvan černého, který zakryl díru a nic tam nepustil, bylo to za dvířky (tendru) a nešlo ani lopatovat. Natahnout vodu nechat se odtahnout a vybagrovat.

Kluci z Budějovic napřed ho nakopejte do zadku, ale zepředu a pak ho pošlete do islámského státu. Alláh ak bar!

frako:Měl jsem to štěstí,(nebo smulu)556.0 jsem ručo topil dvakrát papouch jednou. 556.0 jednou z Olřichova do Č.Lípy na nejlepší uhlí "donbas". V Dč.východ jsem už nemohl a Lv do Č.L. Tu rasovinu nepřeju nikomu.Za tyto mimořádnosti sme obdrželi odměnu 100 Kčs na odboru provozu kterou sme vzápětí směnili v nádražní restauraci.

Tento člověk nabízel smalt 556 0506 na Bazoši, zespodu byl černý a bylo na něm napsáno "přední". Ale inzerát už je upravený a foto smaltu chybí.

http://ostatni.bazos.cz/inzerat/44769518/cedule.php

No děkujeme ta tip,na smaltu opravdu bylo opravdu napsáno kam patří a jelikož byl ukraden pod dejmárnou bylo na něm "přední"....takže ještě prosíme zda někdo nezahlédne výrobní štítek z 310.093

Když je dnes toho Matěje, přeju tomu našemu parnímu všechno nejlepší

frako :já mám takovou malou vzpomínku- jel jsem průběžák do Staré Paky s 556.068 a panem Fejfarem. Já byl mlaďas a pan Fejfar tak si jakmi je nyní. Normu na Paku a už se jelo . Šedesát osma byla po dílnách a tak jme si to vychutnávali. Po průjezdu přez Bílou Třemešnou se sanžil fíra co nejvíce se rozjet po táhlé rovince a pak začínalo stoupání a oblouky a si jako před Varama ze Dvorů. Ale mě přestalo padat uhlí. Šťouchal jsem tam pohrabáčem a snažil se seč to šlo ,ale nic, štokr šel naprázdno. Tak "kytara" zachraňovala. Doplazili jsme se na Mostek, výpravka dával průjezd. Zastavili jsme a já šel říct ,že nám jde teplá ojnice a musím ji zakápnout komresorákem. Bylo asi deset hodin večer. Pan Fejfar dělal páru jako vzteklý a výpravčí říká, no slyším jak je ta ojnice teplá , tak až ji zakápnete ,tak máte odjezd. Trošku páry se povedlo a vypálili jsme na Horka. Když se vlak nad Borovničkou zlomil ,byli jsme oba spokojení. V depu ve Staré Pace jeřábník odbagroval uhlí ,zbytek jsem odházel ,vyhodil fošnu ,která sice našikmo ,ale seděla nad dírou a bránila padání uhlí do přikladače, zpět nazbrojili a dál pokračovali do Turnova.

Mám dotaz ohledně topení "Na ruku" u parních strojů:

Lze srovnávat lokomotivy rychlíkové, např. 387.0, 399.0, 498.0 co se týče náročnosti na ruční topení a výše uvedené - 477.0, 556.0. ?
Byla tedy náročnost topení na rychlících nižší než na os a nákladech? Nějak se mi to nezdá....
Není nějaký pamětník který by to upřesnil?
A poslední otázka - kolik vycházela spotřeba uhlí na 100 km např. při rychlíkovém výkonu (mám možnost porovnat se lokomotivami jezdícími mimo ČR)?

Děkuji za info

Ne nadarmo jezdili na Mikádech dva topiči...

Zderadíček: Zdaleka to nebylo pravidlo.

Kastelán - Mikádo - ing.Mareš kdysi kdesi vzpomínal a pak se to objevilo snad i v monografii Pavla Láška, Děčín - Praha od asi 35 - 40 do 70 metráků. Podle uhlí a podle stavu mašiny. Pověstný žrout prý byla 002, která byla vytažena z kopřiv pro posílení stavu.

Ale ona byla praxe již od Rakouska - Uherska, že na rychlíky s delšími rameny byli delegováni dva topiči a zdaleka se později nejednalo pouze o řadu 387.0. V sousedním Polsku i toto byla běžná praxe v padesátých letech viz. film "Clovek na torze" odehrávající se značnou část na stanovišti, tuším že, Pt47.

A to byly rychlíky. Teď si představte kremáka s normou. To byl mazec. Čtyřkoláci se topily dobře, i když měly za sebou balík.
Od starých topičů vím ,že nejhůř se topila 354.7, měla dlouhou úzkou pec. Byli i tací topiči,že do prvého zadního kouta nedohodili. Blbě sa nanich dělal oheň.
To by mohl doplnit někdo ,kdo jezdí na 354.7152.

Zkusme pomoct kolínské řepařce
odkaz na hlasování

Lakro - nejhůř se údajně topila 344.0

Pavel reiser:
Na ŽP už je to taky vylepený i s aktualitou a řepařka se již probojovala na 3. místo.

Mn2: A z jakého důvodu?

Topič -topeniště obdobné jako 354.7 a velmi daleko do tendru. Mám to od topiče, který ji topil na OS Nbk - Praha Mas. přes Poříčany ?? ,jako záskok za 354.1.

Mad noodle2 - zajímavé, takže cca 130 km +/- 5 tun uhla
Respekt!!!

Pro srovnání: Britská třída 8 (http://en.wikipedia.org/wiki/BR_Standard_Class_8), vyrobená v roce 1953, měla spotřebu cca 2,27 t (5000liber) pří výkonu 1620 kW.

Tak nevím jestli jsi posunul Nymburk na východ, nebo Prahu na západ, ale běžně to je přes Poříčany jen 55 km.

Prosím pánové, ta pec na 354.7 je stejně dlouhá jako na 434.2, akorát je užší, takže opticky dělá dojem dlouhé pece. A sedma se topí velmi dobře. Sám jsem si kdysi pár šichet odjel na Trutnovsku v kopcích. Ta 354.7152 nesmí vidět lopatu. Samozřejmě záleží na uhlí. V osmdesátých letech se zbrojilo ve Vršovicích do 434.2186 to samé co do "K" ( pro neznalé vytápěcích kotlů po většinou z 556.0.).
Byla to směs kladenského uhlí s hnědým a také někdy nějaký ten svatoňovický sajrajt a občas mostecká vajíčka. Na kladenské uhlí byla radost jezdit, akorát mělo velký obsah hlušiny a v peci "rostlo", takže bylo nutné i za jízdy vzít do ruky háček. Hnědé samo o sobě hořelo jak papír, takže toho tam člověk naházel dvakrát tolik. Ideální i kvůli spékání byla směs černého s hnědým.....
Ale kdeže ty loňské sněhy jsou....

Šumperský strojvedoucí Březina (dej mu ajznpónský pámbu věčnou slávu a na nebeských tratích neustále zelenou ulici... ) vzpomínal, jak jezdil s kremákem z Dolní Lipové přes Pomezí. Nejdřív nebylo boha, aby dostal pořádného topiče, který by na 32‰ ten kotel ukočíroval. (Na javornickou lokálku se pochopitelně dva topiči na mašinu nedirigovali, i když to byl kremák... ) No a když už konečně jednoho takového dostal, tak si na něj začali stěžovat šumperští strojmistři, že v topírně na jeho mašině nestačí vyměňovat zdeformované roštnice a občas dokonce musí řešit i propálený popelník... Prodávám jak jsem koupil, do jaké míry je to mašinfírovská latina, to ať posoudí praktici.

Mám taky osobní a zvláštní vzpomínku. Při oslavách 130 let Pa - Li jsem se svezl na 534.0432 ze Dvora Králové / tuším/ do Staré Paky - Pn , 60 tun přes normu / nečinný postrk/, nazbrojeno jen hnědé. Topili dva klatováci. Celou cestu mašina nehrábla, páry dost,rychlost v nějvětším stoupání 21,5 km /hod.
Nejvíc se výkonu mašiny divili sami klatováci , protože při výletu na Rábí nebyli s pár Rybáky schopni udělat páru. Že by to bylo jak říkal pan Emil Suchý? ,,Čím víc ji ždímáš, tím líp jede" ?

Akce TGM Praha-Stochov je bohužel zrušena
http://www.cdmuzeum.cz/muzeum/aktuality/-23176/

Pro nůdli...: Ahoj kamaráde, ale ono to tak je. Když jsme s ušatou v kopcích a máme za sebou "ulici věcí" tak má mašinka nejekonomičtější provoz.
Při souvislé jízdě v tahu dosahujeme přehřátí páry cca 450 C a je fakt, že jí, když je rozpálená stačí vždy jen pár lopatek v krátkých intervalech.
Ale ono obecně je souvislejší jízda pro stroj i kotel lepší než časté zastavování a rozjezdy, nebo časté střídání jízdy do stoupání či po spádu....

No neplati zas ze s tym treba jazdit ako, no setrit sa rozhodne oplati menej. Aj zelena mrcha 486 je toho nazoru

Jestli můžu do debaty, v Hradci Králové jezdila 475.106. Když jsem ji měl na lokálce(Hradec Králové -Jičín-Turnov) , tak jsem z hokou docela bojoval. Nejen,že se do Turnova jezdilo pozpátku, v Turnově byla malá točna ,ale ono to nic moc nebylo i komínem napřed. Každou chvilku se stálo a rozjíždělo atd. Pak o výluce jsem ji měl na osobák do Liberce a s libereckým fírou. Jel jako drak. Mašina vařila jako ďábel a dokonce na tu šotolinu co se v Hradci zbrojila ,jsem do Liberce dojel na jeden oheň. Prostě paráda. Potřebovala vzít u huby a byla jako vyměněná. Moc rád na to vzpomínám . Jen nerad , jak jsem úpěl,když jsem ji mazal spodky!! ale jinak bomba.

Lakro - Ládíku, když jsm mazal
Ptáka při cestě do Leopoldova měl jse hlavu smou bouli a z modré čeice se stalá černá uzenka. Když jsem to říkal Hoškovi, tak se ušklíb a pravil: ,, dokud se ti čepice neotočí na hlavě třikrát dokola nic jsi nenamazal. Ničemný třetí válec...

Jako topič jsem měl rád když jí fíra bral u huby,aspoň to pracovalo s ohněm a ty ses pak nedřel na kanále s.Když to žudlal tak ti uplácal oheň,měl si stoho jeden škvarek a na kanále si dřel hákem.Nejhorší byl fíra prase když ti na rozjezdu dokázal otočit oheň a měl si dost dlouho problém.Na ušatejch bylo nejhorší co kanál to spodky,na papouchu zase špatný přístup na prostředek.Nejlepší bylo heslo:Mašina je ze železa,topič není člověk.

Tak tohle heslo jsem slyšel poprvé z úst starého pána Červa ve Vršovicích, když mne zaučoval v 80-tých letech do tajů vymírajícího parního řemesla a obsluhy parních strojů. Ovšem heslo prý používal jeden z nechvalně známých "nadstrojvedoucích" u něhož topič nesměl vlézt do boudy z pravé strany.

vlasta 51 - jo ,to jsem taky slýchával ale je to blbost. Dobrej fíra si dobrýho topiče vážil. Ve Všetetach byl vyhlášený topič. mistr svého řemesla, a traduje se, že když byl fíra na prd tak šla jedna lopata do pece a druhá fírovi pod nohy.. Nebo , že mu to tam naházel a se slovy ,, buď si fíra a musí ti to stačit a nebo jdi jinam " Zkrátka svět páry byl neobyčejně pestrý. Znal jsem spoustu parních jezdců a co kus to originál.

Mad noodle2-vše pravda a dobrý fíra se poznal podle toho že ti předvedl že to jde,a potom si se snažil až ses to naučil.Potom jako fíra si sám byl schopen ukázat to sámé topičovi, že neexistuje slovo nejde ale je slovo neumím.Zažil sem topiče ten fungoval pouze na povel:vem za vodu,zavři vodu,přílož,přestaň atd.Co dodat,historek je dosti.

Do kamene tesat, svět páry byl neobyčejně pestrý, ale i krásný. To nám bylo 18...

Vlasta51: Jednoho, co znal jen dvě polohy regulátoru, jezdil jako prase a dokázal otočit oheň jsem v CL poznal. Málokdo s ním chtěl jezdit na levé straně. Ale podobných bylo naštěstí málo. Rozumnej fíra si zbytečně nedělal problémy tím, že topiče "zdecimoval" a pak se "dělala" pára při zastavení na trati. Já se "vyučil" u jednoho, kterej byl kliďas a zkušenej praktik, hlásil dopředu, že bude zavírat či otvírat regulátor a když bylo třeba, tak pomohl, protože věděl, že je lepší souhra mezi oběma než zbytečný nerváky. Rád na něj vzpomínám, protože když viděl vyjevený ucho, jako jsem byl já, tak zbytečně nemachroval a poradil, stejně jako jeho topič.

Smutný pohled na vrak lokomotivy 433.025 (ČKD 2422/1948) který stále hnije pod širým nebem v LD Plzeň. Nejedná se sice o žádný archaický stroj, ale nezasloužila by tato lokomotiva třeba zakonzervovat a hlavně dát někam pod střechu??? Bohužel se zde buď rozpadne na prvočinitele, nebo přijde na řadu cesta poslední???

Quadrophonia- opravdu smutný pohled. Komu vlastně patří? Šrot by byl hodně špatný, vždyť spousta dílů by se někdy v budoucnu mohla hodit na 001 a 002.

Měla by patřit IMC Plzeň.

Pánové mluvíte mi z duše. Byla to nádhera, krásný časy. Poznal jsem "plácaly" ,že by je člověk přetáhl lopatou i co měli těžkou ruku a mysleli si ,když je střevo až v tendru ,že to pojede líp ,ale i fíry ,kteří říkali ,kdy zavřou regulátor nebo ,kdy pojedem ,abych se mohl připrvit, to pak byla směna jako z pohádky.
Když bylo provizorium u vězdového nývstidla do Košťálova (sesunul se tam násep) ,tak se jezdilo vše kremákama. Už si nepamatuju číslo ,ale byl chudinka vyzbrojenej "blátem" ze zrušený figury v Jaroměři. Pánové ,to byl pocuc. Kouř pořád dohněda až žluta, v peci to jen rostlo, vůbec se nedalo ropálit pec , velkej problém jak s párou ,tak s vodou, naštěstí toho bylo trošku víc a chudák postrk nás vystrkal až nokopec. Ve Starý Pace jsme museli do depa. Já píchl hák do škvarku a mohl jsem naněm cvičit a nehloseto. S vohněm jsem zápasil jako o život ,nakonec se povedlo, fíra nechal kremáka dozbrojit a pak se už jelo veseleji.

22michal: O mašinu už se postarali před lety sběrači kovů(hned vedle depa je kovošrot) když rozkradli spojnice, rozvody a ojnice. Urazili pojišťovací ventily. Zmizela komplet armatura kotle na stanovišti, injektory, rozprašovače atd. Už tam není co ukrást leda celý zbytek lokomotivy. Bohužel depo v Plzni IMC nepatří jsou tam pouze v nájmu a snaha vedení depa je už léta vystrnadit IMC z prostor depa pryč!

Věřím že se tato i další mašiny např.556.0 (viz .web IMC) dočkají lepších časů..Bohužel sehnat oplocenou vlečku,která by byla trochu pod dozorema dokonce se střechou není nikde vůbec jednoduché..Kdyby kolegové z Plzně měli možnost,tak mašina určitě hnít venku nebude..Snad by to chtělo lepší spolupráci mezi spolky a některá vozidla na kterých se třeba zrovna dělat nebude zapůjčit aby byla pod střechou..Nic není dnes zadarmo tak i to odtažení někam něco stojí..Je škoda že ČD má dost nevyužitých objektů,ale bohužel "komerční" nájemné většina spolků nedokáže zaplatit..bo jsou většinou nevýdělečné..Však znalí vědí to je na dlouhou diskuzi..