Alf: Máš stoprocentní pravdu. Bohužel! Ovšen tento stroj není jediný, který "hnije" na dešti. Na Slovensku do doby než dojde k opravě stojí takovéto stroje taky venku např. litevka, mikádo a jak píšeš není mnoho institucí, které mají potřebné haly na uskladnění neprovozních historických vozidel. Ještě smutnější je ovšem když venku dost často stojí i provozuschopné stroje jako bulharský štokr(bugatka)! Dost šasto jsem ho viděl stát vedle rotundy pod okny strojmistrů.

Pz.Kpfw.VI Ausf.B - pokud myslíte Budějovickou 506 tak si myslím, že její občasné postávání venku mělo i nějaký důvod, jistě ne ale zbytečný ( oprava, tlakovka atd.). Tahle mašinka má svá třetí stání ve vyhřáté topírně. Je pravdou, že je šílená škoda, že tahle krasavice dlouho nikam nejela, ale tohle mi tady nevyřešíme.

Pánové, konečně smysluplná debata (o tom topení).
Já jsem bohužel, dík věku aktivně nezažil pravidelný provoz, ale zase jsem měl kliku, že jsem začal fungovat na levé straně v roce 1987 na čtyřkoláku 2186. Co jsme vždy dělali s Jardou Kuřetem, když jsme jeli Čerčany nebo Dobříš na výše zmíněné sajrajty, tak si to Jaroušek při zpáteční cestě do Prahy škrábnul před jarovským tunelem a pak ji vzal "u huby", já jsem si háčkem podjel geologické vrstvy v ohni, no a když jsme vyjeli z díry tak byl oheň radost pohledět, no a do Prahy již byla pohodička.
Ještě malou perličku: když přišla z dílen 555.0153, tak nechtěla vařit, příčina byla v tom, že bylo urvané uchycení vzduchových klapek. Mašinka si ve výkonu klapky přicucla a tím nešlo potřebné množství vzduchu do topeniště. Když se ale v kanálu člověk koukal na klapky, ty plandaly a jevily se jako otevřené.
No a s tímto werkem jsem absolvoval jízdu z Liberce do Pardubic. Hodinové spoždění, v peci žhavá spečená láva, ruce jako vopice a záda vejpůl.
Jo a ještě plný souhlas s 556.036, když už má strojvůdce duši závodníka, je dobré se občas krotit, ale zase ona trochu svižnější jízda je

Svatá pravda Bohouši, kvalitní fíra základ úspěchu. Jardu jsem taky znal i když méně než Milana Zelisku.
Ad topení a fíra - Nebožtík Jarda Hošek držel rekord ve vytažené zátěži z Malešic žst. do malešické teplárny - 880 tun a víš s čím ? 534.0323, topená mosteckou odrůdou hořlavé hlíny zvanou průmyslová směs 2 - PS2, jiné uhlí v teplárně nebylo.
Na stoupání, které tam je, výkon takřka neuvěřitelný. / ve VRATECH TEPLÁRNY CCA 20 PROMILE / možná, že pak Čmelák vzal víc, ale v době LDH 125 to byl rekord.

Nudličko, když byl dobtej kremák, tak to bylo terno. Oni se nezdály ,ale dokázaly vzít zátěž ,jako hrom. Měl malý kola, takže se moc nesmekal, když šel ještě písek. Na "bramborách"- prázdný čtyřosý zetky do Štůrova vozený z Hradce do H.Brodu kremákem nebo až z Jaroměře ,to bylo dílo. Vybraní jedinci(kremáci) se zbrojily 1:1, ale smůla byla v tom ,že na přísunech kolem Hradce si vypálil tak tři kapsy a šlus. Pak ,když jsem se dostal pod kopec na Chrudim ,tak začala jít šotolina a to byl mazec. Já děla oheň v Chrudimi a na zbytek jsem dojel až do H.Brodu. Je fakt ,že 534.0469 kterou jsem topil ,vařila báječně a fíra Jirka Horák ,byl zkušený parní strojvedoucí (dej mu Pán Bůch věčnou slávu)jel jak z partesu. Přesto jsem v Brodě padl hubou do polštářů a byl jsem mrtvej. Navíc jsem topil tak půl roku a vlastně nic pořádně neuměl. Povedlo se. Cestou si několikrát přihrábnout uhlí a jel jsem jako přikladač. Dneska bych umřel.

Už se to tu asi zmiňovalo, ale ještě bych připomněl, že počátkem Protektorátu se dělaly důkladné porovnávací zkoušky našich ještě předválečných 534.0 s německými stroji řady 50 (v rámci příprav "válečné" lokomotivy pro Říši - pozdější BR 52). Naše "kremáky" byly "padesátkám" důstojnými soupeři a v tom "vaření" (namáhání výhřevné plochy) je snad i předčily.

Lakro 1553 : ještě tam chybí závěr - "pak jsem se probudil, a zjistil, že ležím doma v posteli, ale ruce mě tak bolely, jako bych na tom kremáku opravdu topil".
Možná by Chrochtík tyhle PPP = "Pohádky Pánů Pamětníků" mohl vydat knižně. Už jich tady zaznělo hodně.
S tím Košťálovem to bylo přesně obráceně - nesměl tam kremák, a to proto že má minimální poloměr 150m, zatímce štokr jen 120. A když to tenkrát v noci z 1. na 2. ujelo, musel ráno vršovickej pan Landa s T478.1017 vézt Sp 945 do Trutnova přes Ostroměř, a zpátky s Sp 948 jel přes Lomnici. Po té šikaně pak T478.1,3 mohly bez problému. Tolik skutečnost.

Točna - kdybys nebyl zřejmě starej, řekl bych, že jsi blbej nebo navedenej a nebo univerzální mozek lidstva. Sem taky starej, dost pamatuju, ale rozhodně bych se nedvážil starýho chlapa, jako je Lakro obvinit ze lži. Nemá za potřebí lhát.
Ty víš ,že si všichni pamětníci vymýšlejí ? Znáš nazpaměť všechny parní výkony ? Víš hovno ale víš ho bezpečně. Ivan Šnábl.

PS Případný nesouhlas na mail aby se to tu zas nesvinilo. Na rozdíl od tebe ho mám v nicku a je platný - můžeš se přesvědčit. Ostatním sorry, ale pán mě trochu nasral.....

Ad 433.025 - kde jou bojovníci o zachování vraků ? Ta mašina má k vraku o dost dál než měly ,,K" z Lužný.

Cogwheel:Je na tom troška pravdy.Při těch zkouškách českotřbovští museli hodně máknou na technickém stavu na 534.0122, 123 aby zvládla to vyrovnání s BR 50. Dokonce se před zkouškami podrobyla seřízení v dílnách v Nymburce. Hlavním důvodem bylo zabránění zásahu "velké říše" ovlivnit/omezit dodávky lokomotiv 534.0 na roky 1940 a 42 a nahradit je lok. BR 50. Naši technici v tom viděli hlavně zaměstnanost a práci pro naše továrny Škoda a ČKD a lidi. Samozřejmně také udržení jednotného typu v našich výtopnách. Zdůvodňovala se technická vybavenost našich lokomotiv (typizace) od brzdy Božič/Škoda až po kotel. Dalo by se říct, že se to podařilo oddálit až do roku 1944, kdy ta řada BR 50 přišla k ČMD. Jinak zkoušky probíhaly na trati Č.T. - Brno, ale také jedna 534.0 byla v Německu na zkouškách v Grunwaldu. Zajímavé téma.

čtenář - 50 nebo 52 ?

Konkrétně DR 50.123. Samozřejmně následně později (1943 a 1944) probíhala spíš ověření jízdních vlastností i u DR 52, ale samostatně. Není mě známo, že by se sní jízdními zkouškami porovnávala 534.0, nebo jiná lokomotiva ČMD. Ale ČMD jiný výkonější nákladní stroj než 534.0 v těch letech neměly.

čtenář - to bych ještě věděl a nijak nerozporuji tvrzení o zaměstnanosti a dálších náležitostech. Mám ale za to, že BR 50 a 52 se na území ČSR produkovaly poněkud dříve než v roce 1944. POdle dochovaných záznamů a opovrhovaných pamětníků si myslím, že kotlově měla 534.01 nad BR 50 navrch, nakonec měla i kotel o poznání větší. Pokud záznamy nelžou jela při zkouškách s horším uhlím než 50. výsledek - 50 mnohem lepší pojezd, 534.01 lepší kotel. U Kremáka navíc menší průměr kol - ergo menší náchylnost ke skluzu ergo v kopcích Kremák lepší i protože kotel dokázal dodat parnímu stroji dostatek páry. Nevím kde všude byl Kremák na zkouškách ale mám ten dojem, že byl spíš ve Stassfurtu, ovšem nikoli kvůli výkonu kotle.

Rok 1944 jsem uvedl vzhledem ke stavům u ČMD a né výrobě. samozřejmně, že se vyskytovaly obě řady dříve než 1944. Samozřejmně uhlí hálo roli také a nejen v době zkoušek. Odborná literatura uvádí že lokomotivy německé konstrukce byly konstruovány právě na kvalitní uhlí.

Čtenář - to ano, svědčí o tom rozměry roštů. Podstatným je ale fakt, že český kotel byl lepší, na rozdíl od pojezdu. To, že byl pojezd BR 50/52 velmi dobrý, je mimo diskuzi. Ne nadarmo byl použit jako základ pro 556.0, kterou lze právem označit jako špičkovou evropskou konstrukci ve své kategorii, která vznikla velmi zdařilou syntézou osvědčených a progresivních prvků nejen z Německa ale i Francie, USA, Anglie.

Když tu byla řeč o 506ce, tak venku stála opravdu jen z technických důvodů. V srpnu se vyvazovala, a po opravě regulátoru, šoupátek a pojišťováků bylo lépe zkoušet venku. Ono navíc dostávat jí studenou přes točnu na pár dnů do topírny a zase zpět... V září vystavena na Den železnice a zkušebka, po které se zas vrátila pod střechu.
A ještě drobnost. Jak zde Bohouš věštil, ukradené tabulky se objevily. Pravda, muselo se tomu trochu pomoct, viz http://www.stockerclub.cz
Všem, kdo pomáhali děkujeme.

Steam - a objevil se i zloděj ?

mn2 - jak by řekla mluvčí pčr: Stopy ještě prověřujeme...

Cogwheel (3088)
Ke srovnávacím zkouškám došlo v roce 1940, kdy se na trati z České Třebové do Brna porovnávala lokomotiva 534.0122 ČMD a lokomotiva 50.123 DR. Zkušební komisi vedl za naši stranu dr. ing. .Jan Stejskal a za německou známý odborník z oboru vlakové dynamiky profesor Nordmann. Na lokomotivě 50.123 byla četa z výzkumného ústavu Berlín – Grünewald. Při těchto porovnávacích jízdách vynikly některá přednosti menší lokomotivy řady 534.0, a to především výkony jejího kotle. Namáhání výhřevné plochy u ní dosáhlo 87 kg/m2. Při menší spotřebě páry dokázala na stoupáních dopravovat těžší nákladní vlaky vyšší rychlostí než lokomotiva řady 50. Ta se naopak hodila pro dopravu těžkých rychlých vlaků na rovině.
(zdroj Svět železnice)

čtenář
K ČMD nepřišla mírová řada 50 DRB, nýbrž přechodný typ BR 50UK DRB což je podstatný rozdíl. U UK je přehlasované U; nemám patřičnou dvojtečku.

Zkuste stisknout Alt+154, Überbyznys se Vám pak povede. (Pro malé ü použijte Alt+129.)

Cogwheel (3091)

Díky !

prý debata o topení hihi...

.... A když po desáté nehaž to tam sme na kopcu budu zavírat ..... a slovákům se pak mění hymna nad tatrů sa blýská sychráky divo bijůůůů....

Podle textu zde: http://www.beitraege.lokomotive.de/buecher/gesamt_02/Beispieltext 50.pdf znamená zkratka ÜK "Übergang zur Kriegslok".

Baja - kdysi dávno jsem hlídal v Bubnech 556.0238, v topeništi příjemné šero, vody skoro plné sklo , pohoda. Fíra mě instruoval abych nenechal mašinu řvát protože jeden sychrák byl skutečně Pop, při zafungování vydával jednotlivé rány jako z děla s kadencí rychlopalného kanónu. A to velmi rušilo okolní kancelářské.
Jenže ten zlomyslný stroj se rozhodl zvyšovat tlak i přes šero v topeništi. Tak jsem dotáh vodu a byl klid, zdánlivě. Za chvíli začala ručička manometru zase stoupat a obřad se opakoval. Když už jsem měl vodu až v komíně tak to holomek odprásknul i se slušnou porcí vody a průser byl na světě.
A všil mudruj ,pajtáš, co v takové chvíli s mašinou, která se tě snaží zničit.

Ivane: Ne, že by se mi to nestalo, ale stačí pustit třetí sychrák-ten "nestřílí" jenom syčí. Můžeš si ho pustit jak potřebuješ.

Když sem se učil přetápět na františka... hromádku... a dělal sem ji do živého ...sakra... poslouchal zato nadávky , pak chodil s hlavou skloněnou a mumlal "řvát už pomě nemusíš stačí že řve mašina..."
Včil když to stojí a chce řvát natrhnu topení a dělej si lázně spodem. Ovšem když kolem stojí spousta lidí veškerá moudra tím končí a jen ze sychráku stupá pára slunci na pozdrav....

Ivane nech točnu ,on se uplácá sám. Další anonym ,který si nevidí na špičku nosu.
Konec je asi takový, bolel mě celý člověk, neměl jsem ještě ten grif co měli starý topiči, pořád jsem se učil. Ono to není jentak naházet do pece. Když jsme jeli zpět ,tak jsem byl jak po bitvě. A to fakt. Za rok už jsem byl jiný kafe.
Nemusím si nic vymýšlet ,topil jsem dost dlouho.
Takže bych byl docela rád ,kdyby jste si keci odpustil.
Nebylo-li to myšleno z legrace.

Pro pana Lakru: Jen mne fascinuje, jak nějací jedinci (pan Točna) to prožívají. Každý někdy začínal a samozřejmě, vždy ty začátky (to platí obecně) jsou těžké.. Ale prosím obecně si bychom měli na tomto fóru dodržovat určité dekorum a vzájemný respekt a úctu. Vždyď máme společného koníčka jímž jsou úžasné parní vehikly všeho druhu.......
Pro nůůůdli: Člověče Ivane, s tou 0238 máš svatou pravdu, protože když topila v zimě 1980/81 na prvním peronu halu smíchovského nádraží, tak se chovala úplně stejně a to i přes puštěné topení. V peci skoro nic a furt ta potvora vařila jak vzteklá. To 556.0361 s kterou se střídala na tom byla o poznání hůře, pravý opak.
Byl jsem tam po škole každé odpoledne.....
Pro Baju: Buď rád kamaráde, že za své aktivní služby jsi nezažil třeba sokolovská vajíčka (téměř nehořlavé medium) dávající krátký nazelenalý plamen, nebo kladenské černé bez příměsi čehokoliv hnědého.
Jo a jen malá perlička, také možná z říše pohádek, ale ono je to dnes jedno.
Kdysi mě vyprávěl strojvedoucí Horák z Vršovic, že si v Benešově chtěli v tuhé zimě přilepšit a do papoucha přemístily několik mnoho balvanů kusového poláka z jakého si odstaveného uhelného vlaku pravděpodobně pro chemický průmysl. Jak se později ukázalo při procesu hoření byl to kusový asfalt.....

Bohouš - Ptáci jsou výzkumné stroje když jsme jeli do Leopoldova na ukončení parního provozu na Slovensku, nazbrojili jsme v Malešicích černé bláto na které se rozpadlo černé uhlí. Až do HB jsme zkoušeli spalování na fluidním loži - z jedné strany to tam napadalo, oschlo, pak se to zvedlo nad rošty, prolétlo kotlem a komínem ven. V noci to byla krása a naštěstí pršelo takže se jízda obešla bez požárů. V HB jsme nazbrojili uhlí pro topičku 534.0439, či která to byla, a měli jsme Vánoce. Pořádný uhlí nám dali až v Leopoldově....

Pánové neměl by prosím někdo foto Štokra (jak zmínil Bohouš) kterak topil u peronu smíchovskou halu?? Pamatuji tento počin, fotku jsem však od nikoho neviděl. Snad ani Ondra Ř. nic nemá. Díky Švejk.

Bohouši, když slyším vyprávět starý chlapy ,kam až jezdili s 464.0 a já si vzpomenu ,jak jsem v Jičíně stáhl střechu a v Turnově měl tak akorát na založení na oheň nebo do H.Brodu a kolikrát už z Bílku neměl co přiložit
, tak asi fakt jsme jezdili na pěk nou šotolinu.
Než jsem měl ty brambory, tak jsem měl tu čest osobák do Turnova na kremáku. To byl mazec, topit na šlapku jsem neuměl, pořádně jsem ten grif neměl naučenej ,fíra měl ze mě srandu ,ale vždy jsem to nějak udolal. Až přišel cvičnej a ten země povyrostl, odtopil mi libuňskej kopec, a pak už jsem se snažil sám . Povedlo se ,i když jsem občas nějakou lopatu hodil fírovy pod nohy, protože se mi neotevřela pec. Dnes stoho mám legraci ,ale tenkrát mi do zpěvu moc nebylo.Cejtil jsem se jako strašný nemehlo.

prosím co je spalování fluidním loži - můžete vysvětlit? díky moc

Debil - spalování ve vznosu, kdy palivo neleží na roštu ale vznáší se jako vrstva v topeništi.
Bližší viz wikipedie

Baja -když stojí kolem spousta lidí bohužel můj případ. Suchému sexu jsem neušel...

Jo Lakro, oni to někteří nechápou a myslí si něco o rybářích a jejich latině. Ale ono to tenkrát tak vypadalo a kolikrát se topilo s bůhvíjakým hnojem. Nyní se topí černým uhlím a na některých mašinkách je tolik zbytečných lidi, že tam snad s nimi jezdí i podnikový psycholog, Notfallmanager, pomocník topiče a koordinátor pohybu v boudě. Doufám, že se žádný "parní odborník" neurazí.

qadrofonia - někde ho mám na Smíchově jak poklidně topí u prvního nástupiště na barvě i č.b. když to najdu pošlu.

Mariane máš pravdu,ale když sem topil na němce Č.Lípa-Nymburk a zpět panu Rachačovi tak sem mohl jít k rybářum jak sem měl vytahaný ruce,(div sem si po nich nešlapal).Dál bych rád viděl chytrolíny na 464.004 na rychlíku a uhlí šotolinu donbas nebo rosice,to bylo v roce 1969-1970.A na mašině jak správně říkáš žádný manažer nebo psycholog.Pouze fíra a ty.

Esli von ten přetlak lidí nebude způsobenej nedostatkem příležitostí k praktickýmu cvičení záloh.

Marian P, Vlasta51, E499001: Tak kromě topiče a strojvedoucího jsou i další, kteří jízdou na stanovišti nepohrdnou a dostanou příležitost popř. výjimku - kameramani točící reportáže, strojvedoucí se znalostí tratě, strojvedoucí ve výslužbě, atd.

Když s novodobými "řidiči" mluvím a říkám, že se o páry zajímám, tak leckdo o šíbování na páře po nádraží mluví jako milionář o dovolené na Tahiti. Takový zážitek se dneska prostě cenní.

Chlapy.chci se jen optat...od kdy jezdila 477.007 s malými kourovymi plechy.bylo to od když měnily radu 476.1 na 477.0???dík za odpovědi..

Dotaz pro zkušené spalovače
Kdysi jsem viděl nějaký britský instruktážní film, ve kterém se zabývali mj. otázkou sekundárního vzduchu. Jeho význam je mi jasný, nicméně pokud vím, tak na našich párách soudě podle absence patřičných otvorů ve dvířkách, pokud pominu starší stroje, se na sekundární vzduch "nehrálo". Je to dáno druhem spalovaného paliva, nebo je v tom ještě něco jiného?

čtenář:
Píšete: Naši technici v tom viděli hlavně zaměstnanost a práci pro naše továrny Škoda a ČKD a lidi. Hlavním důvodem bylo zabránění zásahu "velké říše" ovlivnit/omezit dodávky lokomotiv 534.0 na roky 1940 a 42 a nahradit je lok. BR 50.

Dle archivních materiálů měly naše lokomotivky zájem na výrobě lokomotiv DR, resp. řady 50 a později řady 52. Díky tomu nemělo Československo nárok na požadované lokomotivy vyrobené na našem území po dobu války, tedy řad 50 a 52, které se po válce nacházely v okupačních zónách Velké Británie a Francie, neboť smlouvy na jejich výrobu byly sjednány výrobci (Škoda a Českomoravské strojírny) s RZA Berlin normální cestou a nikoliv pod nátlakem Velkoněmecké říše, tak jako tomu bylo učiněno např. v Belgii. Belgii tyto lokomotivy byly vráceny a ta je obratem nabízela tehdejšímu Československu k odkoupení. Československu tedy vráceny nebyly, ačkoliv si je Československo zprvu nárokovalo.

Dále píšete: podařilo oddálit až do roku 1944, kdy ta řada BR 50 přišla k ČMD.

Tady v archivních materiálech z roku 1945 píšou, že žádná lokomotiva této řady nebyla ve služebnách ČMD. Vaše informace je pro mne novinkou. Nacházela se nějaká taková lokomotiva ve služebnách ČMD? Lokomotivy řady 52 měly ČMD pronajaté od DR.

(Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.)

Pro Quadrophonii: v pondělí vám naláduji sem na vlákno na toto téma nějaké obrázky. Měl jsem v té době již Zenit E, takže vzhledem k mému téměř každodennímu pobytu na Smícháči a "přímo klesajícímu prospěchu na ZŠ, danému neučením se a trávením času v kuchyni výše uvedených 556" mám obrázků více než dost.
Jinak pro Lakra: je to fakt, dnes máme kvůli požárním atestům takové uhlíčko o kterém se nám v osmdesátých letech ani nezdálo.
Mimochodem poláka jsem poprvé zakusil v Brně při oslavách 150 let železnice. Dědkové(tenkrát jim bylo stejně jako mě dnes) říkali, že to normálně bylo jen za provozu pro rychlíky nebo pro megabolševiky typu Danka apod..
Je pravdou, že jsem v Brně na hlavním vydláždil tímto materiálem, navíc v podobě koňských hlav "topeniště a do Střelic jsme pouze táhli vodu. Dokonce jednou jsme to s Jaroškem Kuřetem udělali tak, že jakmile jsme se dostali mimo dráty, vylezli jsme na skřínky na tendru a kochali se pohledem (k radosti veškerého šotoušstva), klátíce nohama, přes střechu boudičky na pravidelné rytmické výdechy naší dvojky 434.2186.
Samozřejmě, že přes puštěný aparát....., který byl po očku hlídán také parním virtuosem Karlem Krpálkem. Jo a regulátor byl zaaretován přesně ulomeným klacíkem

Bohumír Golda: A když tam teda naházeli ten asfalt, byla z toho aspoň nějaká slepenina v popelníku, nebo jim to s uhlím na roštu shořelo a zbytek tam poučeni krizovým vývojem nedali?

Ad.Marian P. .na některých mašinkách je tolik zbytečných lidi, že tam snad s nimi jezdí i podnikový psycholog, Notfallmanager, pomocník topiče a koordinátor pohybu v boudě.. pardon za odskok od tématu,ale tohle mě tu po dlouhé době rozesmálo..

Jinak lokomotiva 50 123 DR byla z výtopny Peiskretscham (dnešní Pyskowice v Polsku). U zkoušek v květnu roku 1940 jezdila 534.0122 v úterý a ve středu a potom v pátek a v sobotu zase 50 123 DR. Totéž ještě příští týden ve středu až v pátek. Nikde jsem nenalezl zmínku o 534.0123, že by se rovněž zúčastnila zkoušek. Také je divné, že by někdo v květnu 1940 uvažoval o nějakém zabráněním typu 50 DR v našich výtopnách. To se mi vůbec nezdá.

A tak. Ta lokomotiva 534.0123 byla v tu dobu pro změnu v té výtopně odkud pocházela ta 50 123 DR, tedy v Bw Peiskretscham.

podobnej čejndž se stejnou dráhou byl i po 20ti letech, 556.0265 za 555.0200.

Kuřil: To ano, lokomotivky ano, ty v každé době sháněly práci. Dokonce jsem někde v NA nalezl korespondenci, kdy lokomotivka upozorňuje na to, že pokud od MŽ nedostane práci (zakázku) pro ČSD, bude muset propustit některé zaměstnance z výroby, bylo to z těch špatných let 1933 - 1935. Po roce 1945 se to zase obrátilo a lokomotivka upozorňuje MD na nedostatek odborníků na výrobu lokomotiv. Prostě se to po válce obrátilo. Ale vedení tehdejších ČMD chtělo zachovat dodávky 534.0 vzhledem k programu z roku 1935. Jednalo se o čtyřletý program 1935-1939 na dodávky nových lokomotiv. Stěžejní řady v osobní dopravě 387.0, 486.0, 464.0 a 475.0-ta jak kde, někteří přednostové výtopen a vedení ŘSD zastávali názor, že stačí 464.0, ta se také ujala, asi vzhledem k jednoduchosti a spolehlivosti. V nákladní dopravě šlo o 524.1 a 534.0. Proto požadovaly stroje 534.0 Důvodem ze strany ČMD bylo hlavně technické vybavení výtopen, zásoby náhradních dílů a znalost těchto lokomotiv personálem dílenským a jízdním. Vezměte si, že zde bylo již 120 strojů řady 534.0. Vedení MŽ a ČSD po roce 1918 považovalo složení lokomotivního parku ČSD za značně rozmanité, značné množství řad a stím spojené skutečnosti jako je hospodárnost a hlavně technický stav. Stále se snažili snížit všechny náklady snížením počtu lokomotivních řad. To naznačuje i několik odborných pojednání v literatuře k složení lokomotivního parku ČSD. Ve svém prvním příspěvku jsem uvedl řadu DR 50 od roku 1944, to bylo ke konci roku- listopad/prosinec 1944 pět strojů. Dříve je uváděna řada řada DR 52 leden 1944 v počtu 35 (postupem se stavy zvyšovaly).

http://www.zelpage.cz/jizda/20150321-pod-vrcholky-bilych-karpat.h tml
Zdravím všechny paromily, ví snad někdo, proč zrušena jízda rosničky?

andy 475 - asi ano protože i na velmi starých fotkách má 477.007 jen malé / zkušební/ uši.
Popravdě - nějak se nemohu upamatovat, že bych viděl fotku 007 a jinýma ušima.

točna: O této akci se ví ještě méně, než o DR 50 x ČMD 534.0.

Čtenář: Dík.

Opíral jsem se o větu úředníka z ministerstva, že tyto lokomotivy řady 50 ve služebnách ČMD nebyly. Když teď na to koukám, tak to vypadá, že byly patrně v plzeňské výtopně jako pronajaté lokomotivy od DR. Po válce neprovozní a označené jako kořistní majetek Sovětského svazu. Snad i v České Třebové, ale tady není zřejmé, zda se nejednalo o německou část výtopny. Potom by počet takových lokomotiv byl opravdu pět kusů. Tohle je však můj nejistý údaj. Úředník mohl mít na mysli lokomotivy řady 50 vyrobené ve Škodových závodech za války, neboť jenom na tyto lokomotivy řady 50 si Československo mohlo dělat nárok. Ostatní původně německý materiál, tedy i lokomotivy byly považovány za kořist Sovětského svazu.
Zase jiný zdroj uvádí, že se v té České Třebové ty zkoušky prováděly za účelem získání poznatků pro stavbu nových lokomotiv určených pro válku.
Vím, že se o tom píše i v atlase lokomotiv, ale tyto informace nepovažuji zrovna za přesné, resp. nemám je ověřené i z jiných zdrojů.

Za války je ČMD dle Vás nechtěly, ale po válce měly o ty lokomotivy řady 50 vyrobené za války na našem území a nabízené okupačními úřady k výměně (1949), měly ČSD velký zájem.



(Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.)

B.G. Elitní Luninovci jezdili na kvalitu, někteří Luninovci to zkoušeli na moury. Já jsem tam naházel do dobrýho Kremáku 389 na manipuláku ze Sokolova do Chomutova 80q sokolovského Jirky, v Chomutově jsem to měl pod dvířka a to jsem to 2x podjížděl. Padák dolů a hodinu dělal oheň, na pokraji sil. Doděláno, tam byl 8 h odpočinek a šlo se na pivo, no a 4 kousky toho tenkrát jediného jontového napoje a byl jsem jako znovuzrozenej. Zpět do Sokolova jsem si to tam naházel znovu. A tak to bylo každý 5tý den.

Musíme počitat stím, že se situace měnila, byla válka. V některých případech při dělení lok. parku používali úředníci pojem "byla zabrána Němci" a o par dnů později už vrámci své bezpečnosti používali pojem "předána Německu". Situace se samozřejmně měnila i s vývojem válečné situace a po roce 1945 byl nedostatek lokomotiv a hodil se každý kotel. Dnes s jistým obdivem a úctou hodnotíme zručnost lidí v depech a dílnách co dokázali udělat z tak rozmašírovaného stroje a to se nejednalo o jediný případ.

frako 274: Možná by stálo za to doplnit, jaké byly plánované a skutečné jízdní doby, kolik z toho jízda, kolik posun ve stanicích a kolik čekání na křižování/předjíždění a taky jaká byla norma hmotnosti a nakolik se u Mn vlaku využívala...

Kolik ti tenkrát bylo let, na to se radši neptám... (Já na takový dotaz hlásím "...sát" taky už dost let.)

frako - tak na to pivko jsem se taky vždycky těšil, ale když se tam u nádražáckého stolu sešla parta , a začalo se vyprávět ,tak jsem ani nedutal a tiše záviděl nebo se snažil pochytat rozumy ,abych byl v topení chytřejší. V Hradci se kremáky většinou zbrojili 1:3 a co bylo. Most, Sokolov,Kladno. Většinou jsem to ani moc neregistroval co se zbrojí, měl jsem jiné starosti. Udělat oheň, dolít lisy,dolít přimazávačky , dofasovat olej, u mýt klacky naftou ,aby byly připravený na ostříkání atd. Když byli popeláři trošku napiclí ,tak si třeba udělat i dýmnici. Uklidit kuchyň, vystříkat atd. Takže ,co se zbrojolo šlo trošku kolem.
Ale ,to kolik si toho na kremáku naházel by na kilometry odpovídalo. Na bramborách se v H.Brodu zbrojilo tak kolem 90q uhlí.

čtenář - nějak se začínám v těch tvých příspěvcích ztrácet. Je pravda ,že historie BR50 a BR52 je velmi složitá, ale v tvém podání bez datování jednotlivých událostí je ještě složitější. Posledním příspěvkem jsi myslel které dělení ?
Jedno se dá dosledovat jistě - že dost BR52 vyrobených v Plzni nakonec zkončilo v ČSR

Mad noodle2 - nazdar Ivane !
Z mého hlediska historie BR 50 a BR 52 DRB není tak složitá. Téma je na článek a nikoliv na pár řádek zde. Po ukončení zmatků po II. sv. války a vyřešení otázky kořistních lokomotiv zůstalo u ČSD 28 strojů německé řady 50 přechodného typu. Z toho byly pouze tři lokomotivy vyrobeny ve Škoda Plzeň. Kromě 50.1101 byly všechny přeznačeny v roce 1948 na řadu 555.1 ČSD. Stroj 50.1101 přeznačen již v roce 1946. Později až na 8 lokomotiv byly všechny prodány BDŽ.
Dávám ti za pravdu, že se v příspěvcích čtenáře též ztrácím.

Kuřil p: Zdravím.

Jo, Pepo - ale já psal BR 52 ze Škodovky.