Včerejší Mn Horažďovice - Kolinec a zpět 743 009

Mn dnes - zatím ...

210 027 + bat.vůz H.Dvořiště - Vyšší Brod
742 219 + 441 a 708 004 Číčenice - Volary

743 009 Strakonice - Vimperk a zpět
742 219 + 441 Volary - Kájov a zpět

doplnění ...

210 027 + bat.vůz Vyšší Brod - Kaplice - H.Dvořiště
742 219 + 441 + 708 004 Volary - Číčenice a cca 930t ...

Mn dnes ...

742 441 Horažďovice - Kolinec - Pačejov - Horažďovice

Také se přikláním k dnes již zrušenému mostu přes Vltavu těsně před vjezdem do starého lipenského nádraží

Ac jsem byl ze souteze predem vyloucen, tak bych upresnil, ten most nebyl tesne pred starym lipenskym nadrazim, ale ve Sv.Prokopu. Od puvodniho nadrazi priblizne 2,3km (viz nacrt) Teleso ze zastavky az k opere (i samotna opera) jsou dodnes krasne patrne (cca 300m), teleso se da slusne dohledat i na druhe strane reky prakticky az ke hrazi. A ac se to zda neuveritelne, soucasna silnice i po rozsireni vede prevazne vedle nej a ne po nem. Dokonce i mezi vodaky (tim myslim skutecne vodaky a ne to, co jezdi v lete do Brodu) jsou dodnes zazite nazvy jako "cil slalomu", "u zeleznaku", ci "zeleznyho mostu", "skvira" nebo "skulina", "schody"...

Pro CouDaka .
Je to prvni fotka toho mostu, kterou jsem kdy videl a jeste takhle kvalitni! Skoda, ze tu neni klipart smeknuti klobouku!

Jeste se vratim k diskuzi, ze kdy ty fotky jsou - dalo by se dost poznat i z trakcniho vedeni, ktery na fotkach neni moc patrny. Na Lipne bylo puvodne 1280V, v souvislosti se stavbou prehrady (1952-1959) se stare vedeni demontovalo a postavilo nove (1500V, zmena 1955, v te dobe se zacalo jezdit i na nove lipenske nadrazi). Nepotvrzeny mam i parni provoz v souvislosti s rekonstrukci trakcniho vedeni, tedy stare mohlo byt demontovano drive a lipenka mohla byt chvili bez trakcniho vedeni, podobne jako tomu bylo v letech 2004 a 2005. Jeste nam casove pomuze zmena nazvu Certlov na Rybnik v roce 1950 (jinde se mi podarilo najit 1953 - Draha si zmeny nazvu zrejme vsimla trochu pozdeji...) a dodani bobinek - prvni prisla v lednu 1957...
A vcil mudrujte...

Jeste se vratim k diskuzi, ze kdy ty fotky jsou - dalo by se dost poznat i z trakcniho vedeni, ktery na fotkach neni moc patrny. Na Lipne bylo puvodne 1280V, v souvislosti se stavbou prehrady (1952-1959) se stare vedeni demontovalo a postavilo nove (1500V, zmena 1955, v te dobe se zacalo jezdit i na nove lipenske nadrazi).

Se obávám, že takto jednoduché to není. Na těch všech Čouďakových fotkách je vidět původní trakční vedení velice pěkně. A zvlášť na té dnešní parní lokomotivou řady 423.0 je též velice pěkně vidět příhradový stožár tehdy nového vedení do tehdy nové měnírny, která zjevně i do starého TV dodávala 1500 V (což nebyl žádný problém).

Já jsem přesvědčen, že změna na 1500 V byla mnohem dřív než rekonstrukce TV, čemuž by nasvědčovaly i údajné úpravy tří ze čtyř původních motorových vozů někdy počátkem padesátek.

Když už jsem tady, tak k Lipence také něco přihodím. Ve sklepě jsem vyhrabal sešitový jízdní řád č. 706 platný od 28.5.1967, kde se praví, že sídlo dirigujícího dispečera je v žst. Loučovice, dirigující úsek je Rybník - Loučovice. V úseku Loučovice - Lipno nad Vltavou nz se vykonává dopravní služba dle předpisu D2. Je to zajímavé počtení. Na všech osobních vlacích jsou psané dva elektrické motorové vozy řady EM411.0, na manipulácích jsou psané bobinky E422.0 - dohromady jsou zde v podstatě 3 páry manipuláků, některé vlaky s omezením... Na konci je pak tučný výčet vlečkových vlaků pro obsluhu loučovických vleček; na dnešní poměry až zarážející, s jakou intenzitou zde byla nákladní doprava provozována. Co mě ovšem zarazilo, tak u dvojice vlečkových vlaků označených "Li1" a "Li2", je jejich trasa. Jsou vedeny v úseku Loučovice - Loučovice zastávka nz - vlečka v km 22,100 a zpět. Nemáte někdo tušení, co by to mohlo být/znamenat? Kromě toho jsem našel ještě v počítači v elektronické podobě sešitový jízdní řád tuším č. 606 pro dvořišťskou a lipenku z roku 1962 (?), kde se píše, že sídlem dirigujícího dispečera je žst. Vyšší Brod klášter, Loučovice a Rybník jsou stanicemi přilehlými a mezi Loučovicemi a Lipnem (nz) je doprava provozována dle předpisu D2. Dále je zde pak uvedena poznámka, že žst. Vyšší Brod klášter a Loučovice nejsou osazeny vjezdovými návěstidly.

Já jsem přesvědčen, že změna na 1500 V byla mnohem dřív než rekonstrukce TV, čemuž by nasvědčovaly i údajné úpravy tří ze čtyř původních motorových vozů někdy počátkem padesátek.
Napr. zde se uvadi rekonstrukce 1951-56.
Neco podobneho je i zde, ikdyz v clanku je nekolik drobnych nepresnosti.
Mj. je zde uvedeno, ze puvodni el. vozy byly vyrazeny az s prichodem hepet, tedy az v sedmdesatych letech. Tedy uprava pocatkem padesatek dava smysl.
Rok zmeny napeti taky neni zas takovej problem vyguglit. Je uveden napr. na zelpage.

Co mě ovšem zarazilo, tak u dvojice vlečkových vlaků označených "Li1" a "Li2", je jejich trasa. Jsou vedeny v úseku Loučovice - Loučovice zastávka nz - vlečka v km 22,100 a zpět. Nemáte někdo tušení, co by to mohlo být/znamenat?
Na Lipne ze treti koleje (ta, po ktere se objizdi), odbocuje vlecka do elektrarny. Trat, jako takova, konci ve sturcu, ktery je o nekolik metru dal, nez zmineny zacatek vlecky. Dluzno dodat, ze vlecka v soucasnosti nema uredni povoleni...

Čínskej - Neco podobneho je i zde, ikdyz v clanku je nekolik drobnych nepresnosti.
Mj. je zde uvedeno, ze puvodni el. vozy byly vyrazeny az s prichodem hepet, tedy az v sedmdesatych letech.

A kde to tam je uvedeno? Já to tam nevidím.

Rok zmeny napeti taky neni zas takovej problem vyguglit. Je uveden napr. na zelpage.

Vygůglit není problém ledasco. Otázka je, jestli je to pravda.

842.020 v Černé...

https://www.youtube.com/watch?v=8QtWv-HZJ0M

Mechaniky v Kájově - jak dlouho jim ještě zbývá?

Opožděně posílám fotky Žehličky na Bechyňce z 10. a 11.4.

Máte někdo fotečky jaký bude nový most u Holubova ??
Z Boršova jsem zanamenal,ale ten Holubov mi asi utekl,nebo nikde nic ...

E 411.0

Jnd "nový Holubovský most" https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3318919 - poslední fotka. starý je už rozřezaný a to dole je nový, dlouhá léta uložený v Křemži.
Informace JPP - nový most se prý bude montovat na pilíře 11.5.

OKa ... pokud tam bude ten z Křenže tak už vím ....

Z obecenstva došel nám tento přípis:
"Jelikož již po novém roce obyčejně na přeměně a sestavování letního jízdního řádu se pomýšlí, dovoluje si č.-budějovické obecenstvo sl. c.k. ředitelství státních drah v Plzni na výhodnou a zároveň žádoucí změnu jízdního řádu pro trať Č. Budějovice - Želnava upozorniti:
Trať tato se svými lesnatými krajinami, zdravou a krásnou polohou, jest k osvěžení těla i ducha velmi hledána, ale její používání nepříznivým spojením, obzvláště ve dni všedním, jest velmi zatíženo. Hlavně stanice Pořičí, Koroseky, Křemže, Zlatá Koruna a Čes. Krumlov jsou k návštěvě výletníků v jiný den kromě neděle naprosto nepřístupny.
Bylo by nejen v zájmu obecenstva, ale i dráhy, by se večerní návrat výletníků umožnil, čehož by se dalo snadno docíliti. Vlak č. 2013, který největší frekvenci ve všech stanicích až do Č. Krumlova vykazuje, mohl by přibráním 2 vozů do Krumlova větší pohodlí cestujícím i výletníkům poskytnouti a zanecháním těchto 2 vozů, které by se v Krumlově pak ke vlaku č. 2076 zpět připojily, návrat výletníků do Česk. Budějovic umožniti.
V neděli a ve svátek jest vlak č. 2016 výhodný a bylo by žádoucno, by tento vlak od 1. května byl opět zaveden, by tak požitky v přírodě dříve byly přístupny. V pádu, že by tato změna byla nemožna, snad by se včasnějším vypravením vlaku čís. 2052 ze Želnavy, kterého pro pozdní příjezd do Čes. Budějovic málo cestujících používá, odpomoci mohlo, by sem aspoň v 9 hod. večer stihl.
Doufáme, že slavné c.k. ředitelství v Plzni této žádosti dle možnosti vyhoví a tak nejen ku prospěchu svému, ale i k výhodě obecenstva letní jízdní řád pozmění a návštěvu trati umožní. Bylo by žádoucno, aby také obchodní komora naše snahy podporovala."

Budivoj 21.1.1902, str. 2

Srážka vlaků udála se dne 22. t. m. na místní dráze Certlov-Lipno. Srazil se tu — právě proti Čert. Stěně, kde trať má značný spád — osobní vlak č. 5305 s vlakem pracovním. Několik osob bylo těžce raněno, mezi nimi i býv. starosta česko-budějovický, p. Josef T a s c h e k. Dle vypravování osob, srážce přítomných, zaviněna byla tato srážka neopatrností výpravčího ve stanici Loučovicích, jenž je tu na substituci. Jest to prvý případ srážky vlaků na této místní
dráze a nelze nepodotknouti, že tu, kde bývají na celé trati současně nejvýše tři vlaky, něco podobného opravdu státi se nemuselo, kdyby byli všichni zaměstnanci svědomitěji dbali své služby, za kterou, jak je tomu v daném případě, dostávají mimo služného ještě zvláštní diety.

Jihočeské Listy 27.09.1924, str. 2

Doplnění: Bývalý budějovický starosta utrpěl při srážce zlomeninu dvou žeber.

Na elektrické dráze Cártle - Vyšší Brod - Lippner SchWebe zahájena bude všeobecná doprava osob i zboží dnem 15. prosince. Ovšem jenom tenkrát, nevyskytnou-li se nové nenadálé obtíže, jež vyskytly se již tolikrát. Bohužel přihodilo se na této dráze již neštěstí, jemuž padl za oběť lidský život. Přejel totiž elektrický vůz, vypravený z Vyš. Brodu před několika dny na zkoušku, neznámého, na kolejích ležícího muže. Tvrdí se, že byl tak silně napilý, že nemohl se na nohou udržeti a na cestě po trati padl na koleje a že řidič vozu, protože nadcházel večerní soumrak, zavčas ho zpozorovati nemohl.

Budivoj 7.12.1911, str. 3

Čínskej: To by ale bylo v tom tabeláru uvedeno asi i nz Lipno, přes které se na vlečku jede, ne?

Bmbč: nové nenadále obtíže v podobě vlakem přejetého opilce Jakpak dlouho takovou nehodu tehdy asi vyšetřovali

McBain:
A kde to tam je uvedeno? Já to tam nevidím.
Prekopirovano z clanku...
Za účelem posílení nákladní dopravy a obnovy vozového parku dodala Škoda Plzeň v roce 1973 do Vyššího Brodu tři z šesti lokomotiv řady E 426.0 (dnes ř. 113), konkrétně čísla 004-006, první tři stroje řady 113 byly dodány do Tábora. Řada 113 vychází z lokomotiv řady 110, rozdíly jsou pouze v použitých přístrojích na napětí 1500V (bleskojistka, předřadný odporník, vytápění kabiny, zapojení motorů ventilátorů atd.) a vypuštění 8 t balastu. Po této obnově vozového parku byly z provozu vyřazeny všechny motorové vozy a lokomotivy pocházející z období předválečného i poválečného, konkrétně byly vyřazeny stroje řad M 411.0, E 423.0 a E 424.0. Příchodem nových lokomotiv se změnilo i využití strojů řady E 422.0, které přešly pouze do osobní dopravy.
K tomu se slusi dodat, ze bobinky mely problem s uchycenim ventilatoru chlazeni TM (pri vysokem vykonu chlazeni se dost trasly a "vykotlaly" srouby). Proto jim byla snizena norma hmotnosti a byly prevedeny do osobni dopravy a problem byl odstranen. Alespon tak mi bylo kdysy odpovezeno v Brode v depu na dotaz, proc uz bobinky nejezdi na nakladech, kdyz na nich jezdily...

Vygůglit není problém ledasco. Otázka je, jestli je to pravda.
Clovece, to me vubec nenapadlo... Rok 1955 jsem vyguglil ve trech ruznych clancich a jinej se mi vyguglit nepodarilo. Ale mas sanci me presvedcit, ze neumim guglit. Jeste bych mohl zacit seznamovat...

svatý Petr:
To by ale bylo v tom tabeláru uvedeno asi i nz Lipno, přes které se na vlečku jede, ne?
Napada te, nebo nekoho jineho, jiny vysvetleni, co by mohla byt dvojice vlečkových vlaků označených "Li1" a "Li2", vedenych v úseku Loučovice - Loučovice zastávka nz - vlečka v km 22,100 a zpět.? Lipno tam byt nemusi. Vlak jel rovnou na vlecku a Lipno, da se rict, "objel". Ale jen to jen moje domnenka. Treba nam tu nekdo da jine, rozumnejsi vysvetleni.

BmbČ (6612): To víš, v tý době neměli Jikord, tak holt mysleli na výletníky, kteří do lesů pro očistu ducha jezdili. Dnes se máme, Jikord máme, a do lesů se pro očistu ducha dostaneme ...

2 Čínskej: Pokud si ještě matně pamatuju (byl jsem v Loučovicích několikrát v letech 1990-93), vypadalo to mezi Loučovicemi a Lipnem asi takhle:
ve směru z Lipna byla světelná předvěst, pak z trati na pravou stranu odbočovala vlečková kolej (v té době už zřejmě nepoužívaná) a pak byla za sebou dvě světelná návěstidla - krycí pro Loučovice nz (ž-z-č-b), které bylo zároveň předvěstí pro vjezdové návěstidlo do Loučovic (ž-č-b). Pamatuju si to proto, že mě zaujalo to pro lokálku naprosto nezvyklé osazení návěstidel i výpravčí v Loučovicích. Měl jsem dokonce štěstí, že mě vzal do DK a ukazoval mi tam panel ZZ s EMZ pro vlečky.

(Příspěvek byl editován uživatelem lajblt.)

Mn dnes ...

742 111 Horažďovice - Kolinec a zpět

Čouďák - E 411.0

Opět super fotka, dokládající provoz vozidel 1500 V na původním vedení.

Čínskej - Za účelem posílení nákladní dopravy a obnovy vozového parku dodala Škoda Plzeň v roce 1973 do Vyššího Brodu tři z šesti lokomotiv řady E 426.0 (dnes ř. 113), konkrétně čísla 004-006, první tři stroje řady 113 byly dodány do Tábora. Řada 113 vychází z lokomotiv řady 110, rozdíly jsou pouze v použitých přístrojích na napětí 1500V (bleskojistka, předřadný odporník, vytápění kabiny, zapojení motorů ventilátorů atd.) a vypuštění 8 t balastu. Po této obnově vozového parku byly z provozu vyřazeny všechny motorové vozy a lokomotivy pocházející z období předválečného i poválečného, konkrétně byly vyřazeny stroje řad M 411.0, E 423.0 a E 424.0. Příchodem nových lokomotiv se změnilo i využití strojů řady E 422.0, které přešly pouze do osobní dopravy.

A kde je tam zmínka o vozech M 201? Já jí tam opravdu nevidím...

Rok 1955 jsem vyguglil ve trech ruznych clancich

Protože bezpochyby všichni opisují z jednoho zdroje, nejspíš z nějakého prehistorického článku v Železničáři. Gůgl jako pramen jednoznačných historických informací...

Já - podle Čouďákových fotek - tvrdím, že měnírna na 1500 V byla ve Vyšším Brodě postavena a zprovozněna někdy koncem 40. let, zřejmě i jako důsledek několika havárií elektrárny Herbertov. To umožnilo nasazení lokomotiv E 423.0 na lipence na plné napětí 1500 V už asi od roku 1951, jak dokládají uniformy železničářů i písmena P/Z na lokomotivách.

lajblt : Co já si pamatuji , tak v Loučovicích žádné krycí světelné návěstidlo nikdy nebylo .
A že pamatuji docela dost ...

Já bych se na změnu napětí na Lipence zkusil podívat logicky.
V tomhle článku se píše (mimo jiné):
V lednu 1947 postihla další katastrofa elektrárnu v Horním Mlýně, která kompletně vyhořela. Elektrický provoz byl přerušen až do září 1948, kdy byla zprovozněna nová měnírna ve Vyšším Brodě (usměrňovač 1200V, 2x 250A). V padesátých letech v souvislosti s výstavbou Lipenské přehrady byla celá trať rekonstruována. Za své vzalo původní trakční vedení na dřevěných stožárech, které nahradilo nové řetězovkové na kovových stožárech....
V roce 1956 byly ve Vyšším Brodě a Rybníku vybudovány dvě nové měnírny a původní napájecí napětí 1280V resp. 1200V bylo zvýšeno na dnešních 1500 V, což mělo za následek ukončení provozu starých vozidel konkrétně vozu M 201.001.
A je zřejmé, že to asi tak úplně přesné nebude. Vybudování nové měnírny ve Vyšším Brodě v roce 1948 a znovu 1956 je trochu divné. Na http://kontaminace.cenia.cz/ je jasně vidět, že v roce 1952 nová měnírna stojí a na Čouďákových fotkách je vidět přívodní vedení vysokého napětí do ní a zároveň staré trakční vedení - na té se 423.0 úplně nádherně.

A logicky - pro změnu trakčního napětí potřebuju nové vedení nebo (novou) měnírnu?

PS: Přívodní vedení vysokého napětí do měnírny je vidět i na fotkách s E423.002 a s M201.0.

Takže se to nějak zamotává

25.4.2015 Boršov nad Vltavou most


A otázka kdy by měl být ten most dokončen?

Na přelomu května a června.

TS 755 (DKV Plzeň/PP Volary):
1.TD - 8105 / 8100 / 8109 / 8102 (X); 8104 (6 a +) / 8117 / 8114 / 8122
2.TD - 8113 / 8110 / 8121 / 8118 / 8129 / 8126

Nepřímo tedy máme potvrzené další období parního provozu na Lipně-cca 1,5roku od léta 47 a proč ne s ř.423.0 ?
Nemohla měnírna z roku 1948 být zařízení třeba jen provizorní? V té době době se podobná zařízení těžko dala opatřit způsobem písknu a mám...Mohlo jít o kořistní zařízení buhvíodkud, nebo třeba dvě do série zapojené sekce tramvajové měnírny (ale to už jen tak fantazíruju)...
Posláno z mobilu.

749.243-2
Nemohla měnírna z roku 1948 být zařízení třeba jen provizorní?
Nejpozději v roce 1952 určitě stála dnešní budova měnírny. Co bylo uvnitř, nevím.

Ale je tam možná ještě jeden háček ohledně napájení té měnírny

749.243-2: Měnírna, která byla funkční od září 1948, měla rtuťové usměrňovače AEG.

2 Vesničan: Možná to návěstidlo nebylo krycí, ale už vjezdové do Loučovic. Rozhodně ale stálo před odbočením nakládkových kolejí v nz Loučovice zastávka. A určitě byla ve směru od Lipna dvě světelná závislá návěstidla za sebou, to druhé bylo cca 100 metrů před krajní výhybkou v Loučovicích. Vjezd od Vyššího Brodu i ono druhé návěstidlo od Lipna měly jen tři světla, protože všechny vlaky musely v Loučovicích jako v dirigující stanici zastavit (proto měla návěstidla namísto zelené jen horní žlutou) a rychlost do odbočky se nenávěstila, protože v celé stanici byla stejná rychlost jako do odbočky (už si nepamatuju jestli 40 nebo jen 30 km/h). Vím, že mi to výpravčí ukazoval na panelu ZZ a viděl jsem to i v terénu jak z vlaku, tak při procházkách pěšky po okolí.

Nemohla měnírna z roku 1948 být zařízení třeba jen provizorní?
I me se tohle zda dost pravdepodobne. A pak se se stavbou Lipna "svezla" nova, "silnejsi" menirna. Proc ne?

Protože bezpochyby všichni opisují z jednoho zdroje, nejspíš z nějakého prehistorického článku v Železničáři.
Presvedcil jsi me. Vsichni jsou blazni, jen McBain je letadlo a ja prestanu guglit a zacnu seznamovat... Kde beres tu jistotu, ze to opravdu nebyl rok 1955? Me to spis smeruje k tomu, ze na Lipne bylo 1280V, pak 1200V (1948), pak 1500V (1955) a ted 25kV...

A jeste k Coudakovo fotce na Certovce (spis pod Loucovicema zhruba v mistech byvale predvesti) - 1500V od 1955, reko dokoncena 1956, vidime na ni nove i stare sloupy, ta by mohla byt z teto "prechodne" doby...

Mn dnes - zatím ...

210 027 + bat.vůz H.Dvořiště - Vyšší Brod
743 005 + 009 Číčenice - Volary
742 111 Strakonice - Vimperk

BmbČ (6616):
Měnírna, která byla funkční od září 1948, měla rtuťové usměrňovače AEG.

Konečně aspoň nějaká relevantní informace. Pokud zařízení bylo provizorní, tam asi nebylo nové. Nebo ano?

A později tam bylo co?



Ale možná je tu ještě jeden háček - odkud, jaký a z jaké sítě ta měnírna proud brala?

Elektrotechnický Československý Almanach 1924-25 (stejně tak starší z let 1921 a 1922) uvádí:

Gerbetschlag. St. dr.: Obermühl-Gerbetschlag. Župa České Budějovice. Majetník Felix Lechner, správce L. Raubitschek. Jedn. řec něm. Vodní turbina 195 HP, parní stroj 170 HP, akumulátor. baterie. Proud stejnosměrný 1200 V pro místní elektr. dráhu Lipenský zdvih—Cartle. —Pro vlastní potř. (osvět.) též stejn. napětí 220 V.

Vámos - Přívodní vedení vysokého napětí do měnírny je vidět i na fotkách s E423.002 a s M201.0.

Takže se to nějak zamotává

Proč? Podle mě jsou všechny ty fotky ze stejné doby, tipnu si cca 1950 - 1951.

Čínskej - Vsichni jsou blazni, jen McBain je letadlo a ja prestanu guglit a zacnu seznamovat...

Místo přiblblých osobních invektiv by bylo možná lepší vysvětlit, jak to bylo myšleno s tou vygůglenou informací o vyřazení vozů M 201 až v době příchodu hepet.

Kde beres tu jistotu, ze to opravdu nebyl rok 1955?

Protože tomu vůbec nic nenasvědčuje. Viz celá zatímní diskuze.

1500V od 1955, reko dokoncena 1956, vidime na ni nove i stare sloupy, ta by mohla byt z teto "prechodne" doby...

No samozřejmě že je, je především pořízena po dodání vozů M 411, takže datace na polovinu padesátek je tady celkem jasná...

Já hlavně nechápu, o čem je tady celý ten spor. Možná by bylo dobré si shrnout fakta:

- na lokomotivách E 423.0 je vidět označení P/Z a železničáři nosí "staré" uniformy

- na fotkách z Vyššího Brodu je vidět přívodní vedení do měnírny, která stála už asi v roce 1948 a jejíž budova i přívodní vedení fungovaly až do nedávné doby

A jde "jen" o dataci fotek.

Otázka zní - byly lokomotivy E 423.0 provozovatelné na napětí 1200 (a méně) Voltů? Zvlášť když se pak ještě vrátily do Prahy? Já to nevím.

doplnění ...

210 027 + bat.vůz Vyšší Brod - Kaplive - H.Dvořiště
743 005 Volary - Lenora a zpět
743 009 Volary - Kájov a zpět
743 005 + 009 Volary - Číčenice

upřesnění Mn Strakonice - Vimperk a zpět jede dnes 742 219

Z lipenky posíláme neschopnou 210-057 a 2 fazolky k tomu . Jako náhrada přijela 210-045 a s ní další 2 fazole . Hold jsme vyměnili šrot za šrot .

Technicky není problém E423.0 provozovat místo na 1500 V třeba na 1200V.

Místo přiblblých osobních invektiv by bylo možná lepší vysvětlit, jak to bylo myšleno s tou vygůglenou informací o vyřazení vozů M 201 až v době příchodu hepet.
No celou dobu se tu "preme" o zmenu napeti na 1500V v roce 1955. A ty nam stale podsouvas, z myho pohledu docela nevhodnym zpusobem, ze to neni pravda, ze neumim guglit, ze to bylo driv, ze... Ale abys nam tu rekl, kdy to bylo, idealne i se zdrojem ty informace, to . Ano, zda se mi nejpravdepodobnejsi, ze v roce 1948 se v Brode dokoncil barak s privodnim vedenim, do kteryho se strcila provizorni menirna (snizeni 1280V na 1200V), ktera byla v roce 1955 nahrazena novou (ktera zrejme byla zrejme o cca 20 let pozdeji nahrazena opet novou nebo doslo alespon k reko).
Ty vozy? V clanku se pise, ze M201.001 byl diky zmene napajeciho systemu na 1500V vyrazen z provozu, vozy 002 a 003 reko na 1500V v CVe, 004 v Tabore. Kdy byly presne vyrazeny, se tu pravda nepise, ale pred vetou konkrétně byly vyřazeny stroje řad M 411.0, E 423.0 a E 424.0 se pise Po této obnově vozového parku byly z provozu vyřazeny všechny motorové vozy a lokomotivy pocházející z období předválečného i poválečného... Proc to autor napsal takhle blbe, to vi asi jenom on. Ze tam jsou drobny nepresnosti jsem tu taky psal. Jisty je, ze M 411 byly pouze dva, turnusovou potrebu te doby odhaduju taky na dva, tedy letmo musel minimalne jeden M 201 vydrzet opravdu az do prichodu hepet...
A jak pisou i jini, opravdu nebyl problem vsechny tehdejsi stroje "1500" v provozovat na "1200".

dnešní odpoledne na kájovské:

- Boršov nad Vltavou most:


- drobná změna v Křemži :



- zastávka Holubov + most:

McBain: takový elektrický trakař, jako byla E423.0 se neptal, jeslti je v troleji 1200 nebo 1500V. Ten si na hospodárný stupeň temně hučel, neodmlouval a táhnul. Ono při instalovaném výkonu turbíny a parního stroje dohromady 360k, co uvedl František Souček a délce trati, muselo být napájení dost měkké.

Ostatně za dob novodobého provozu, když Mn se 113 vlíknul na jednu stranu z Brodu do kopce normativ, tak při zapnutí topení ve 2vz vláčku spadlo na bobince napětí o 100V a při rozjezdu už v troleji o moc víc než 1000V nezbývalo.

Ovšem z 1200 na 1500V(+20%) už to tak snadné není, hlavní roli hraje izolační hladina, na kterou je vozidlo zkonstruováno.

Ovšem z 1200 na 1500V(+20%) už to tak snadné není, hlavní roli hraje izolační hladina, na kterou je vozidlo zkonstruováno.
Nebylo to z 1200, ale z 1280 (konstrukce vozu). Ale i tak se te rekonstrukci elektrovyzbroje nedivim.
a) precijen i z 1280 na 1500 to je "trochu dost"
b) el. vyzbroj v te dobe byla na hranici sve zivotnosti (bylo ji 40 let), tak stare bylo i trakcni vedeni
c) tehdejsi materialy byly na trochu nizsi urovni nez dnesni...

B_p: , netušil jsem, že boršovský most bude mít takový zajímavý tvar..
A kdyby někdo chtěl "poslouchat Lipenku", tak zde, jde tam dobře rozeznat staré a opravené úseky..

Bílý_petr: díky za aktuální foto.
Při pohledu na obnovu mostů si říkám, že stavbaři mají kliku, že je zatím nevypláchl nějaký přívalový nebo trvalý déšť. Tak ať jim počasí vydrží do zdárného konce!

Čínskej - V clanku se pise, ze M201.001 byl diky zmene napajeciho systemu na 1500V vyrazen z provozu, vozy 002 a 003 reko na 1500V v CVe, 004 v Tabore. Kdy byly presne vyrazeny, se tu pravda nepise, ale pred vetou konkrétně byly vyřazeny stroje řad M 411.0, E 423.0 a E 424.0 se pise Po této obnově vozového parku byly z provozu vyřazeny všechny motorové vozy a lokomotivy pocházející z období předválečného i poválečného... Proc to autor napsal takhle blbe, to vi asi jenom on. Ze tam jsou drobny nepresnosti jsem tu taky psal. Jisty je, ze M 411 byly pouze dva, turnusovou potrebu te doby odhaduju taky na dva, tedy letmo musel minimalne jeden M 201 vydrzet opravdu az do prichodu hepet...

Autor (myslím skutečného autora, ne toho, kdo to opsal na web aby se to dalo vygůglit) to napsal naprosto přesně a jednoznačně a o provozu vozů M 201 do příchodu hepet tam není ani zmínka. Chce to jen umět chápat psaný text .

749.243-2 - Ten si na hospodárný stupeň temně hučel, neodmlouval a táhnul. Ono při instalovaném výkonu turbíny a parního stroje dohromady 360k, co uvedl František Souček a délce trati, muselo být napájení dost měkké.

Ostatně za dob novodobého provozu, když Mn se 113 vlíknul na jednu stranu z Brodu do kopce normativ, tak při zapnutí topení ve 2vz vláčku spadlo na bobince napětí o 100V a při rozjezdu už v troleji o moc víc než 1000V nezbývalo.

To je právě ono. Otázka mimo jiné zní, jaké asi napětí bylo na konci tretě pod Lipnem k dispozici, neboli jaký výkon byla při uváděných parametrech elektrárny/měnírny Adamovka na stoupáku pod Lipnem z troleje odebírat? A jakou zátěž tam tak asi uvezla? Mám pocit, že mnoho stavebního materiálu na stavbu lipenské přehrady by tam takhle asi nenatahala...

A ještě k téhle větě:

V roce 1956 byly ve Vyšším Brodě a Rybníku vybudovány dvě nové měnírny a původní napájecí napětí 1280V resp. 1200V bylo zvýšeno na dnešních 1500

Kde stávala ta měnírna v Rybníku a kdy byl ukončen její provoz?

Mn dnes ...

742 111 Horažďovice - Kolinec - Pačejov - Horažďovice

Osobně si myslím, že ten malý výkon elektrárny byl jedním z důvodů jejího neobnovení pro napájení dráhy a zřízení měnírny.

Výše uvedené údaje o elektrárně jsou v části "elektrárny" zmíněného almanachu. Je tam ale i část elektrické dráhy. Uvedu rovnou údaje o obou drahách uvedených v záhlaví tohoto vlákna (měl by to být stav z let 1924-25):

Tábor—Bechyně.
Elektrická místní dráha ve státním provozu. Ředitelství ČSD v Praze. Délka trati 31 km, rozchod kolejí 1435 mm. Proud stejnosměrný 1400/700 V z vlastní elektrárny v Táboře. Největší sklon 38°/ oo, nejmenší poloměr křivosti 125 m. Oboz: 4 samojezdné vozy, 20 nákladních vozů (nosnost 7.5 t/osu). Provoz zahájen 22. června 1903. Průměrná dopravní rychlost 24 km/h.


Certlov—Lipno (Zartlesdorf—Lippnerschwebe).
Vyššebrodská elektrická místní dráha ve státním provozu. Ředitelství ČSD v Plzni. Délka trati 27 km, rozchod kolejí 1435 mm. Proud stejnosměrný 1200 V z vlastní elektrárny Gerbetschlag. Největší sklon 31°/oo, nejmenší poloměr 150 m. Oboz: 4 motorové vozy, 1 elektrolokomotiva, 2 osobní vozy, 1 pošt. vůz, 1 montážní vůz, 12 nákladních vozů o nosnosti 7.5 t/osu. Provoz zahájen 17. prosince 1911. Průměrná dopravní rychlost 28 km/h.

Osobně si myslím, že ten malý výkon elektrárny byl jedním z důvodů jejího neobnovení pro napájení dráhy a zřízení měnírny.

Elektrický provoz byl přerušen až do září 1948, kdy byla zprovozněna nová měnírna ve Vyšším Brodě (usměrňovač 1200V, 2x 250A).

Počítám dobře, že ta nová měnírna disponovala výkonem 2x 300 kW? To mi nepřipadá jako nějak zvlášť moc.

McBain: 2x300kW není v globále moc,ale bobinka má trvale 360kW. Víc než 2 vlaky najednou tehdy stejně na Lipně asi nejezdily...no a trvalá rychlost E423.0 na sérii? Při v max 50km/h tipuji nějakých 15km/h. Schválně, jakou trvalou rychlost měly hepety :-), aneb časy se mění, fyzika zůstává. U diskuse o měnírně mě napadá, jaký vlastně byl v tak odlehlém místě, v roce 1948, dostupný výkon veřejné sítě, pokud bylo upuštěno od ostrovního napájení dynamem?
Posláno z mobilu.

Sice odlehlé místo, ale vyšebrodská hydrocentrála jej udělala od poč. 20. stol. známým v celé Evropě - koncem 20. let výkonem téměř 17 MW.