Ukrajina začala vydávat nový vzhled poznávacích značek


Zdroj: Facebook

Popravdě jsem v první chvíli nechápal v čem jsou značky nové, nějak mě nenapadlo že Ukrajina změnila proužek..
Musím říct že se mi nové značky líbí, těším se jak uvidím první na živo..



Jinak kdo by měl zájem o poznávací značky Ghany, mám kontakt na nějakého borce, který mě kontaktoval na FB.. Značek má podle fotek velké množství, dále i další sběratelské věci, jako krabičky cigaret, pohlednice a já nevím co všechno..
Já bohužel nemám čas se teď sběratelství věnovat, i když zrovna africké značky jsou pro mě dost lákavé..
Jen ilustračně: (poslal mi okolo 50 fotek)



Kdo máte zájem o exotiku, na FB se ten borec jmenuje Gordon Diako, je z Accry v Ghaně. Na profilovce je v bílé košili..

Mira (4268):

Nemůžu si pomoct, ale ty předchozí značky měly větší úroveň, chápu, že Ukrajina má takovou zvláštní modrou barvu na vlajce, ale právě díky tomu světle modrému pruhu tabulky na první dojem působí jako vybledlé. Ukrajina se zkrátka pomalu chystá na vstup do EU, resp. se alespoň značkami chce EU přiblížit.

2z5_0409: taky mi je na FB nabízel,ale zdálo se mi to dosti drahé

Ja jsem ho kontaktoval a prisel mi jako pofiderni sberatel, anglicky na me skoro nereagoval a stale dokola posilal nejake skarede fotky jeho znacek, za 30 minut mi poslal pres 100 fotek, tak jsem ho musel zablokovat.

Pár střípků z letošní Barum Rally:


+ fotka Žita alias Daniela Landy:


Musím říct, že za ty 3 dny jsem napočítal tak cca 50-100 aut ze zahraničí, nečastěji jsem potkával Polsko, Maďarsko a Slovensko, dále pak Německo, Slovinsko, Rakousko, Bulharsko ale i například Švédsko, Dánsko, Norsko, Rusko, Moldávii nebo i jedno auto z Číny.

+ ještě jeden záběr na Opel Adam R2:

Německo (část 1.)

Německo je pro analytika PZ v podstatě nudnou zemí, přesto ale musím říct, že jejich systém je dokonale jednoduchý a zamezuje jakémukoliv kupčení s pěknými čísly. Německé PZ potkáváme téměř každý den a bereme je za samozřejmost. Co už takovou samozřejmostí není, tak staré německé značky vyražené ještě v DIN-fontu, jejich počet v provozu bych přirovnal rakouským bezproužkovým PZ (možná nepatrně o něco vyšší).

PASSAU




Dovýroba poškozené přední tabulky:

Vozidlo v majetku města:

Sezónní značky Němcům závidím, je to geniální počin, jak lidem ušetřit peníze, v Německu snad každé 10. vozidlo má sezónní značku:

Běžný výdej a dvě historická vozidla:

Vozidlo finanční správy a pro malé motocykly letos modrý font:


Pokračování v 2. části...

Německo (část 2.)

Německá všehochuť z průjezdu jihem Bavor (seřazeno abecedně):










Němci oproti Rakušanům rádi venčí své oldtimery.

Rul
Díky ze reporty a také za krásné fotky, které toto vlákno potřebuje jako sůl.
Jinak opravdu si myslíš, že lze snáz najít v Německu značku s DIN-fontem, než bezproužkovou v Rakousku? To tím pádem rakušáci pěkně kosej, když si vezmu, že u skopčáků se ty DIN-y také již zdaleka nevyskytují na každém rohu...

Velikou radost jsi samozřejmě udělal s tím jediným černým úlovkem, no a pak jako milovník starších povozů také moc děkuji za tu nádhernou (možná až sterilně zrestaurovanou) Audi 100 C1 a tu bílou Carinu z Passau.

Mr. Peu (3351):

Je to tak, stav značek v DINu se stabilně drží minimálně 5 let, kdežto rakouské bezpruhy mizí více a více každým rokem. Podle mě v tom zcela jistě má prsty rakouská legislativa, která majitele vozů doslova tlačí k tomu, aby měli na autě PZ s EP.

Rul
Jasně, na to něco může být. Ono ale popravdě to je jedno, protože oboje - ať už bezpruhové, tak ty EU značky patří mezi to vůbec nejhezčí, co v Evropě lze na autech vidět. Rakouské značky jsou prostě podle mého názoru evropská špička, jak fontem, tak celkovou estetikou a ještě ke všemu jde o okresní systém.

Mimochodem jsem se docela pobavil nad tím, že z té záplavy krásných fotek, které jsi 100% v obou krajinách nafotil, jsi vybral zrovna fotku od Tegernsee, kde jsem byl osobně skoro na den přesně před 2 lety. Na jednom z těch lehátek, které jsou na té fotce, jsem ležel asi 20 minut a koukal na druhý břeh. Ještě ke všemu jsme tam měli skoro stejný mlhavý opar.

BD 16 9492 foto Rul
Série BD 16 byla dlouho v tzv. operativní rezervě.
Číslo 94 by mohlo odkazovat na region (94ččč = PSČ pro Pasov a okolí),
92 jako sériové číslo v sobě může také ukrývat rozlišení....

Rul: Sezónní značky Němcům závidím, je to geniální počin, jak lidem ušetřit peníze, v Německu snad každé 10. vozidlo má sezónní značku:
Lobby pojišťoven by u nás nic takového nedovolila.
Pokud si dobře pamatuji, tak v Rakousku lze mít na jednu značku registrovanou více vozidel. Jak říkal známý, který tam žije: "je přece logické, že když mám jeden pár RZ, tak vždy budu jezdit pouze s jedním vozidlem".

Švýcarsko (část 1.)

Neuvěřitelné horské scenérie, krásná údolí, kde v dáli slyšíte zvonky krav, dokonalá síť silnic a železnic, překrásná čistá příroda, čokoláda, kapesní nože, banky a hodinky - takto bych v kostce charakterizoval Švýcarsko. Švýcar je člověk skromný a velice uzavřený, na malém městě či na vsi na něj skoro natrefíte, protože je buď doma nebo v práci. Průměrného Švýcara neuvidíte vysedávat v kavárně nebo se s někým vykecávat na ulici. Uzavřenost Švýcarů je snad daná tím, že celý život žijí v údolích obklopených vysokými štíty, kde se přes zimu nemůže nikdo dostat. Ve Švýcarsku jsem strávil pouhé 3 dny, protože šlo jen o průjezdní zemi, ale ty 3 dny mi stačily na to, abych si udělal obrázek, dokonce jsem měl místy i pocit, že Švýcaři nijak extra nestojí o turisty, ba dokonce se na ně jakoby dívají přes prsty, zkrátka jako na "cizáky". Jde to krásně i vycítit z prosté dálniční známky, lze tady koupit jen tu celoroční, že tu můžete být jen na týden, to nikoho nezajímá. Samozřejmě, že situace bude v každém kantonu jiná, ale přesněji v kantonu Graubünden jsem takovýto pocit měl. Nicméně Švýcarsko je po Norsku druhou nejdražší zemí Evropy a český turista, krása nekrása, z tama rychle uteče.

Kanton Graubünden (Grischun)

Kanton plný horských průsmyků, přírodních parků a nedotčené přírody, téměř každé údolí má své vlastní nářečí a svou vlastní kulturu, někde se mluví německy, někde italsky a někde rétorománsky, jde to poznat i v názvech obcí, že co ves, to jiní lidé a jiné zvyky (např. obce S-chanf, Zuoz, La-Punt-Chamues-ch, Bravuogn atd.).

Ke značkám...
Švýcarské značky patří mezi nejstarší v Evropě a již několik dekád si drží svůj vzhled i formát, kdy první dvě písmena určují kanton a zbylé čísla jsou pořadová. Značky nemá smysl nijak analyzovat, nejsou vydávány v blocích jednořádky-dvouřádky-atypy, ale jsou raženy přímo na místě dle požadavku majitele, na kterého je značka napsána (nikoliv na jeho vozidlo), takže značky se dědí a časem přesouvají na nová vozidla.
Krásná ukázka starých značek ze 70. let, které zdobí nová auta:

Na první pohled jdou znatelně rozeznat větším fontem a "zubem času".

Pokud je stará značka v žalostném stavu, může si majitel nechat vyrobit stejnou číselnou kombinaci:


Nejcennějšími kousky jsou nízké registrace a pokud se stane, že se nějaká nízká kombinace uvolní, je na ní vyhlášen doslova hon a veřejně se draží. Proto ani nechci vědět, za kolik by se vydražila např. taková BE 1.

S rostoucím počtem obyvatel a firem je samozřejmé, že čísla rostou výš a výš, takže analytik by v terénu mohl sledovat tzv. "reláče". Kapacita už pomalu začíná hořet v nejlidnatějších kantonech Bern a Zürich, kde už jsou na hodnotách 9xx xxx, co bude následovat, to se během 10 let určitě dozvíme, zatím spoléhají na recyklaci starých kódů.

A pro příznivce dvouřádkových tabulek je Švýcarsko doslova rájem, jejich poměr vůči jednořádkům je zcela vyvážený a jsou tam velmi oblíbené, dokonce se umisťují na vozidla, kde by více pasovaly právě jednořádky.

Běžné registrace kantonu Graubünden:


Atypy:

U = zkušební značka prodejců aut (dealerská)
Modré značky = vozidla veřejných služeb (vesměs na pracovních strojích a na vozidlech hasičů)

Zvláštním územím kantonu Graubünden je oblast Samnaun, která je tak odříznutá od okolního Švýcarska, že ji byl díky naléhání tamních obyvatel na švýcarské úřady udělen statut bezcelní zóny a místní nemusí odvádět DPH, takže jde o takový malý daňový ráj Švýcarska a jde zároveň o velké lákadlo pro turisty, kteří do této zóny jezdí houfně nakupovat vše od cigaret až pod značkové hodinky. Dokonce i litr benzín v Samnaunu vyšel na 1 CHF za litr, takže naše Felicie dostala pořádně nakrmit.

V Samnaunu se rozhodně pro našince vyplatí pouze ubytovat a natankovat do plna, ale výhodný nákup tam neuděláte, levně je tam pouze pro Švýcara či Rakušana.

Značky ze Samnaunu poznáte snadno, bylo jim vyhrazeno číslo v rozmezí GR 90000 - 90999, přičemž zatím po Samnaunu samotném a jeho třech přilehlých obcích je zaregistrováno do 500 vozidel.



Za povšimnutí stojí rozměr modré tabulky na pracovním stoji, taková tabulka je na běžném vozidle umístěna pouze na přední části, pracovní stroje a pracovní vlečky, které se pohybují do 30 km/h, však mají tuto výjimku a malá tabulka bez lokáních erbů se jim montuje na zadní část.

Pokračování v 2. části...

Švýcarsko (část 2.)
Kanton Ticino

Jen co sjedete z vysokohorských průsmyků kantonu Graubünden, kde se vám doslova kouří od úst a chodíte ve větrovce, ocitnete se v oblasti, kde rostou palmy a všichni chodí v tílkách, ano Ticino je považováno za švýcarskou riviéru a Švýcaři tam jezdí k tamním jezerům jakoby na rekreaci k moři. Italsky mluvící kanton Ticino má samozřejmě ryze italský charakter, nejen architekturou měst, ale i povahou místních a životním stylem, kde ulice brouzdají desítky řvoucích skútrů a kavárny jsou zaplněné diskutujícími lidmi. Vstupním městem od severu je Bellinzona, správní středisko kantonu a významné historické centrum, které střeží 3 mohutné hrady a kde se sbíhají 3 údolí. Další důležitá města jsou Locarno a Lugano, které omývají jezera Maggiore a Lugano. Bohužel velká města na teplém jihu už nemají prakticky s tím pravým Švýcarskem nic společného, jsou přecpaná turisty převážně z Itálie a původní Švýcaři jsou postupně nahrazování multikulturalismem, takže na nábřeží v Luganu nečekejte blondýnku v dřevácích se sýrem v podpaží, ale spíše zahalenou matriošku, která líže zmrzlinu přes hidžáb a černoušky poslouchající hiphop skrze řvoucí magnetofon.

Značky vozidel zdobí kód TI:

Aktuální výdej kantonu Ticino je na hodnotě 310 xxx.

Motocykly jsou ve švýcarsku řazeny do tří kategorií - standardní, skútry s nízkým objemem a malé motocykly se šlapadly:


Motocykl s raritní obchodní značkou:


Kousek od Lugana je zeměpisně velice zajímavá oblast Campione d'Italia, která patří Itálii, ale okolo ní je Švýcarsko, jde tedy o italskou exklávu na švýcarském území. Dominantou města je obří kasino, hraniční přechod žádný není, jen vás uvítá portál s italskou vlajkou a jste tam. Co mě velmi překvapilo a co jsem bral za samozřejmost, byl předpoklad množství italských registrací, opak byl pravdou, všichni obyvatelé fasují registrace kantonu Ticino, dokonce i policejní vozidla zdobily značky s kódem TI, značky ani nejsou číselně odlišeny, jak ty ze Samnaunu. Ve městě samotném jinak nic extra není, jen již zmíněný kasino palác a hezké nábřeží s promenádou.


Report o krátkém průjezdu Švýcarskem uzavřu směsí zbylých švýcarských PZ:

Rul: Švýcarsko
Úžasná reportáž

Švýcarské značky mám moc rád, proto jsem si o nich moc rád početl..
Líbí se mi že používají děsně jednoduchý systém, dvě písmenka a až šest čísel.. Taky se mi líbí že (už asi jediní v Evropě) používají tak moc dvouřádkové tabulky.. A co se mi líbí asi nejvíc, že většina Švýcarů lepí na auta MPZ a to tak že jí dají dolů do prostřed na nárazník, to fakt žeru

Většinou když potkám CH pz, tak jí fotím.. Mám ty značky prostě rád

Taky si pamatuji, že jako dítě (už nevím přesně kdy) jsem poprvé viděl zadní švýcarskou dvouřádkovou značku a zaujalo mě že ta okresní písmenka jsou tak malá, pamatuji si tu chvíli do dnes jak mě to zaujalo..


Rakousko to nezklame nikdy, taky jsem si pěkně početl a užil tvé fotky
Jen německý report mě nějak nezaujal a to né tvým psaním nebo kvalitními fotkami, ale prostě D značky mám asi tak okoukané že jsou pro mě hrozně všední a nezajímavé..



Gapa: Tak konečně se mi podařilo. Tohle auto jsem tady v Praze zahlédl už tak 1,5 roku zpět a dnes mi přijel přímo před oči... Praha Prosek...
125 - Primorsky kraj
Trochu jsem tvůj příspěvek přehlédl..
To je úžasné co se ti podařilo vyfotit.. Přímořský kraj, tam bych se jednou chtěl podívat..
Co by bylo ještě super u nás chytit, by byla oblast 41 - Kamčatka, nebo 65 - Sachalin.. Ale 25/125 je taky super..

Po delsi dobe neco noveho:

2z5_0409: 4275 jo jsem taky rád. Ani by mi to pořádně nedošlo, kdyby neměl volat vpravo a pak ten japonský nápis vzadu

Južná Kórea dnes v Bratislave

Jakub2: To je na Gorkeho ul. za historickou budovou Slovenskeho narodneho divadla?

šmolko:
Áno, presne tam. Auto tam stálo celý deň, možno tam ešte stále je

Itálie (část 1.)
Jelikož Itálii jsem již pořádně rozpitval v roce 2013, v tomto reportu se spíše zaměřím jen na nové poznatky a převážně na fotky z cest.

Zde nejprve politická mapa jednotlivých provincií, abyste měli všeobecný přehled o rozdělení Itálie.

Oblast Trentino-Alto Adige
Autonomní provincie Bolzano (BZ)

Po přejezdu z rakouského Tyrolska byť jste na území Itálie, tak jste stále v Tyrolsku, přesněji v tom jižním. Popravdě vůbec nechápu, co Jižní Tyrolsko dělá v Itálii, kulturou i jazykem jsou to Rakušané jako vyšití.




Oblast Lombardie
Provincie Sondrio (SO)

Stačí přejet průsmyk Stelvio a jste v té pravé Itálii: s nikým se nedomluvíte nijak, než italsky, otřískané domy, špatné cesty, divocí řidiči, předražené ceny, hůř se shání ubytování a žádné veřejné záchodky.


Provincie Como (CO)

Největším lákadlem této provincie je samozřejmě obrovské jezero Como, které má na délku přes 40 kilometrů, pobřeží lemují strmé zalesněné kopce, městečka s úzkými uličkami a promenády s palmami. Tato lokalita by byla rájem, kdyby zde přes léto nepanoval doslova turistický masakr a permanentní dopravní zácpa podél úzké silnice lemující pobřeží.



Provincie Milano (MI)

12. května 2004 se od provincie Milano oddělila nově vzniknuvší provincie Monza-Brianza, která už bohužel nestihla na značky vyrazit nový kód MB, protože v té době už dávno měla Itálie celostátní kódování. Pod Miláno taktéž spadalo do roku 1992 i město Lodi s přilehlými obcemi a v tomtéž roce se osamostatnilo a byl mu přidělen kód LO. Po městě Lodi jsem chodil přes 2 hodiny a na kód LO nebylo možné natrefit, není se čemu divit, razil se pouhé dva roky, jelikož v roce 1994 vznikl celostátní systém. Jde tím pádem o jeden z nejkurióznějších kódů v celé Itálii, takže sběratelé, prohrabejte své sbírky, zda jej nemáte.




Výdej v Milánu byl velmi zajímavý, po vyčerpání bloku MI 1 - MI 999999 se pokračovalo na MI A00000 - MI Z99999; MI 00000A - MI 99999Z; MI 0A0000 - MI 9Z9999 a ve finále MI 00A000 - MI 99Z999, přičemž nejvyšší vydanou v roce 1994 byla MI 01D000. U Italů je mi sympatické, že 0 považují za číslo a nebojí se požít blok čísel, kde jsou vyraženy jen nuly. Písmena B, C, I, J, O a Q byla vynechána ve všech provinciích.

Pokračování v 2. části po půlnoci...

Ještě zde vložím malou vsuvku. Přes průsmyk Stelvio mezi Lombardií a Jižním Tyrolskem se prohnal letošní ročník polského charitativního závodu "Zlombol", na který vyrazilo okolo 500 kultovních socialistických vozidel a právě tento průsmyk byl jejich cílovou destinací, pak se jen konal návrat zpět do Katowic, odkud se i startovalo. Potkávat cestou na vrchol desítky starých Maluchů, Žuků a Polonezů byl nesmírný zážitek a příjemné zpestření náročného výjezdu zároveň.




Před touto 125kou smekám, stejně tak i jako před ostatními vozy, které zdolaly nadmořskou výšku 2760 m.n.m. do velmi prudkých serpentin.

Samozřejmě z nedalekého záchytného parkoviště zněly syčící motory, rány kladiv, utahování šroubů a hodně sprostých slov.

Jinak v těch desítkách vozidel bylo snad jen 7 aut s černou značkou, což mapuje aktuální a zároveň kritický stav černých značek v Polsku.

Itálie (část 2.)
Oblast Emilia-Romagna
Provincie Piacenza (PC)






Provincie Parma (PR)





Provincie Reggio Emilia (RE) a Modena (MO)




Pokračování v 3. části...

Itálie (část 3.)
Oblast Toskánsko
Snad nejkrásnější část Itálie, mírně hornatá krajina posetá vinicemi, olivovými sady a středověkými městy. Mezi turistická top této oblasti patří Florencie (Firenze), Pisa, Siena a San Gimignano, mnohem lepší je však navštívit toskánský poklidný venkov, právě ona zmíněná turistická top kazí davy turistů, nemožnost parkování a předražené služby.

Provincie Pistoia (PT) a Firenze (FI)





Provincie Siena (SI)




Provincie Arezzo (AR)





Co se italského autoparku týká, tak z 95% je vyzdoben novým celostátním kódováním, staré provinční registrace už dá docela práci v běžném provozu potkat, vesměs na ně narazíte v bočních uličkách měst a hlavně na dosluhujících vozidlech z 90. let. Naopak černé značky jsou považovány za jakousi povinnost na starých Fiátcích 500, jejich majitelé očividně dělají vše pro to, aby černé tabulky na těchto malých vozidlech zůstaly až do posledního výdechu. Co bylo zajímavé, tak Fiaty Panda, snad nejčastější vozidla v Itálii, jsou převážně registrovány na celostátním systému.

Až v Itálii jsem si uvědomil, jak jsme na tom se svým českým stařičkým a pestrým autoparkem dobře, člověk totiž v Itálii potká převážně jen Fiaty 500 a Fiaty Panda, sem tam zřídka něco jiného a také převážně italského, ale japoňáky, staré Mercedesy či jinou exotiku ani za boha. Ovšem není se čemu divit, poslední regio-značky se v Itálii vydávaly do roku 1994, což je neuvěřitelných 21 let, proto buďme rádi alespoň za to málo, co tady u nás máme, protože se obávám toho, že jak to nyní s PZ vypadá v Itálii, tak přesně takto to u nás bude vypadat v roce 2025.

Pokračování ve 4. části...

Rul
Děkuji za již tradičně zajímavé čtení a nádherné fotky.

Tak koukám, že složení autoparku na jihu Itálie nebylo jen dílem náhody, ale takhle to vypadá prakticky všude v celé zemi. Samozřejmě všude 3 hranatých Pand (jinak celostátní značky budou mít hlavně proto, že většina těch kusů, které máš šanci vidět, byly opravdu vyrobené až po roce 1994 ) - těch jsou v Itálii doteď záplavy a pak samozřejmě staré Cinquecento, které také najdeš v každém městě minimálně jednou.
Najít ale i z italských aut cokoli třeba ze 70. a 80. let jen tak venku na ulicích (Mirafiori, Regata, Ritmo, starší Lancie a Alfy) je prakticky nemožné...

Co se provinčních značek týká, tak třeba když jsem loni navštívil jih země, jejich stav se mi zase až tak špatný nejevil. Na to, že se nevydávají již přes 20 let (jak kde, protože i oni si nechávali doběhnout některé provincie na "okreskách" měli-li zásoby), jsem jich viděl poměrně dost.
Musím se ale také přiznat, že ačkoliv staré i současné značky v Itálii vyznávají až neitalský pořádek, tak do srdce se mi nikdy nevkradli. Dokonce ani provinční kódování, které mě po týdnu v jižní Itálii už i lehce nudilo a bylo mi vlastně jedno, že nad nimi už jasně převládají celostátní značky. Nevím zda za to může ten jejich takový divně popraskaný stav folie nebo celkový vzhled, netuším... Jediné staré značky, které mi u nich přijdou nápadité a fakt se mi líbí, jsou ty z přelomu 70./80. let (v reportu z roku 2013 je máš jako 2. typ), čili ty černé s oranžovými písmeny provincie. Jak ale dokazují i jediné 2 snímky z tvých příspěvků č. 9198 + 9201, je jich krutě málo... Řekl bych, že díky starým 500-kám nad tímto typem drtivě převládají i ty nejstarší "celočerné" PZ.

Mě se podařilo odlovit za 10 dní také pouze tyto kousky:

Mr. Peugeot: Ten VW je na nějakém srazu? Takže bys mohl mít i obrázky těch Alf v pozadí (na jedné je vidět černá značka) apod.?
A samozřejmě se mi moc líbí to Maestro!

Jinak mně se italské značky naopak moc líbí - jestli Rul v roce 2013 píše, že je má v TOP 10, tak já asi i v TOP 5. Obdivuji právě ten "neitalský pořádek" - tabulky vzorně stejné, vydávané systematicky a ani jsem se nesetkal, že by měli značky nějak moc poškozené (jako Řekové), nebo že by je třeba ztráceli, což spolu s absencí nějakých povinných přeregistrací ve výsledku dává, že téměř každé vozidlo má značku odpovídající jeho době - a to se mi líbí moc.

Jejich současné značky se mi líbí i vizuálně a i to AB 123 CD je mi sympatické - že si to tak po nich dali i další státy, to nemůže být argument k tíži italských značek.

U těch starých je poněkud absurdní ta miniaturní přední, ale zase je to holt jejich specialita a ty bílé na černé jsou celkově takové staromilské... za mě prostě

Mr. Peu & Jef:

Přesně, jak říkáte, tím, že není prakticky co analyzovat a převážně dominující bílé značky 3. typu jsou v žalostném stavu, tak člověka už po pár dnech italské značky téměř neberou, pokud nejsou na nějakém vyloženě zajímavém vozidle. O tom žádná, že nejlépe vypadají značky 2. typu s oranžovým regiokódem, bohužel jich je ze všech typů nejméně. Samozřejmě celkový stav italského autoparku je 10x lepší, než třeba v takovém Rakousku nebo Německu, kde auto, které má přes 5 let je považováno za staré. Proto jsem rád alespoň za to málo co po Itálii stále jezdí. Věřím tomu, že čím člověk jižněji jede, natrefí na více zachovalých aut na původních registracích, ono se to nezdá, ale přírodní vlivy na životnost auta mají sakra velký vliv a je rozdíl provozovat auto v horách, kde jsou vedra, déšť a mrazy, než auto, které se provozuje prakticky celý život v průměrné teplotě 20°C. Možná právě proto se i tolik starých střepů dochovalo v Řecku, jak naznačovali kdysi Mira a Šmolko ve svých reportech.

A přední tabulky u černých značek jsem také jaksi nepochopil, už z 10 metrů je nepřečtete. Těžko říct, jaká v té době byla legislativa a proč je vůbec zaváděli. Co mi ovšem vrtalo hlavou, tak proč přední tabulky mají regiokód přehozený naopak? Pak mi došlo, že je to kvůli právě tomu maličkému rozměru, protože řidič jak v protijedoucím vozidle, tak ani ve zpětném zrcátku by neměl moc šancí zjistit, odkud vozidlo pochází, takže logika napovídá, aby se onen kód regionu umístil na pravou stranu tabulky.

Jef

Ano, bylo to foceno na srazu ve městě Alberobello v provincii Bari, kam jsme s ženou jeli kvůli tomu, abychom se podívali na místní architektonickou zvláštnost (kdo chce, ten si to najde). Přišli jsem k tem autům vlastně na poslední chvíli, protože do 10-ti minut se to vše rozjelo pryč. Naštěstí jsem ale takřka vše nafotil. Zde máš několik aut s černými PZ:



Mimochodem ta překrásná Alfetta byla pro mě tím vůbec nejzajímavějším autem, které jsem v Itálii za 10 dní dovolené viděl. Hned bych do ní nasedl a odjel...

Jinak to, že italské značky nějak zvlášť neřeším má asi na svědomí i to, že Itálie obecně jaksi nepatří mezi krajiny, které bych měl za potřebí navštěvovat každý rok. Ačkoliv jsem tam viděl nádherná místa, množství kulturních památek a na člověka odevšad tak trochu dýchá historie - holt to je země, která mě prostě moc nepřitahuje. Sám nevím proč.
Italské značky mají koukatelný font, je v nich pořádek, esteticky se řadí mezi to lepší v Evropě a přesto mi jejich systém přijde jako jedna veliká nuda. Jasně, starý systém dělený podle provincii na tom byl z tohoto hlediska lepší, ale to je tak asi vše.

Jinak k tomu Maestru - to bych musel mít na fotce, i kdyby na sobě měl jakoukoliv značku. To, že na tom byl zrovna ten jediný formát, jenž se mi doopravdy v Italii líbí, byl jen bonus navíc. Mimochodem fotku pořídila moje žena, protože byla holt s foťákem na náměstí mnohem nenápadnější a paní v autě si nejspíš ani nevšimla, že fotografka je zrovna zaměřená vysloveně na její auto (tedy spíše auto jejího manžela, který si odskočil do místní lékárny).


Ještě jedna zajímavost, která mě napadla v souvislosti s jihem Itálie - neustále mě v provincii Cosenza, ale i na Sicílii zaráželo, kolik se tam dalo vidět provinčních značek z Milána. V porovnání s místními provinciemi jich bylo zjevně hodně. Možná by se to dalo vysvětlit i dodnes chudším jihem, z nějž řada lidí odjela na vyspělejší sever za prací. No jo, jenže ty místně nepříslušné registrace téměř všechny pocházely ze zmíněného Milána (třeba Řím jsem ve staré podobně viděl tak 2x) a byly dost i na těch starých 500-kách. Doteď si to nedokáži pořádně vysvětlit.
Zajímalo by mě, zda kolega Rul něco takového také nevypozoroval na svých cestách?

Takže úplně přesně by to mělo být "...paní v autě si nejspíš ani nevšimla, že manžel fotografky je zrovna zaměřený vysloveně na auto jejího manžela..."?

Jinak taky nejsem celkově nějaký "italofil", ale tamní značky že jsou jedna velká nuda? A Rul taky - že ho po pár dnech neberou?
Tomu úplně nerozumím. Asi máte oba větší potřebu značky hlouběji analyzovat než já a chytat všelijaké atypy, ale Itálie mi nepřijde zas takový zlý sen - je poznat doba výdeje, jezdí i starší typy značek a u těch nových existují regionální bloky, které lze částečně sledovat i z toho, že na některých značkách je oválek provincie... co byste si představovali víc? Pro mě by v tomto směru byla noční můrou země s víceméně náhodně vydávanými znaky a ještě třeba s recyklací, kde ze značky (k čemuž bude možná spět ČR).

Jef
Ano, pro mě jsou nudné. Jednak naprostá většina aut na svých PZ rok registrace a kód provincie v reálu nemá, za druhé ačkoliv i v tom celostátním systému lze analyzovat (a objednává se na pěkné ucelené bloky), je to naprosto zbytečné, protože značky se při prodeji jinam nemění, takže je to totálně smíchané dohromady v celé Italii. Kromě toho, když majitel chce, tak si na značku, původně vydanou dejme tomu v Savoně, ve svém bydlišti v Udine prostě může nechat na pravý modrý proužek nechat nalepit UD a je to...
Mám to potvrzené od Italů a koumal jsem to i na samotných PZ, jde je jasně vidět, že pokud mají uvedený kód provincie, tak jsou to vždy samolepky.

Pravdu máš zajisté v tom, když píšeš, že mě baví (a platí to asi i na kolegu Rul-a), když se dá ze značek vyčíst i něco dalšího apod. řeknu li polopatě - máme rádi, když na ních lze něco řešit. No a na těch italských z mého pohledu není moc co.
Tím ale také nechci říct, že by byl pro mě nudný každý celostátní systém. Jako příklad uvedu Maltu. Na jejich značkách jsou prostě v drtivé většině případů pevně dané znaky - PPP-ččč. Na první pohled to vypadá, že to je vše, ovšem když víš, co mohou určité skupiny písmen na určitých pozicích znamenat, tak ti z toho vyjde analyticky tak zajímavý systém, až se ti z toho hlava zamotá.

Máš také pravdu v tom, že italské značky jsou vzhledné a mají dobře zapamatovatelný formát. Podepíši, zejména když si uvědomíme, jak rozdílné přístupy lze praktikovat prakticky v tomtéž. Jo, myslím teď na Francii, kde mají v bledě modrém to samé, akorát s tím rozdílem, že regioproužek je povinný (možná jediná věc, která je činí graficky zajímavými) a nerazí se na celé série, nýbrž jednotlivě pro potřebu každého motoristy zvlášť. Pokud k tomu přidáme směsici nejrůznějších fontů a to, že leckterý mudžahedín nebo černá opice v klíčové službě neumí ani rovně razit, tak nám z toho vyjde proti italským značkám naprostý paskvil. O tom ani nemluvím, že na starších autech ten systém vypadá velice nevkusně...

Jef & Mr. Peu:

Ta nuda v italských značkám spočívá v tom, že jsem mezi nimi nevyrůstal a dokresluje to pro laika chaotické kódování pořadových písmen, která jsou někdy po levé straně, jindy na pravé a někdy zase uprostřed mezi čísly, to budí první dojem takového maličkého "bordýlku". Dalším faktorem je prakticky nemožné si v rychlosti zapamatovat ty předlouhé čísla, pokud vyloženě nejde o hezkou kombinaci a poslední věcí je, že bohužel italské značky nebyly tak kvalitně zpracovány, jako ty naše. Ale možná bych i změnil názor, kdyby jich po ulici jezdilo větší množství, jen když si představím Itálii v 80. letech, to musela být naprostá exotika.

A co se Milána týká, tak ano, jezdí ho všude mrtě. Spíše bych čekal množství vozidel z hlavního města Říma nebo z Turína, kde se přímo Fiaty vyráběly, ale ne, jednoznačně dominuje Miláno, ať jste v jakémkoliv koutě Itálie. Jediné vysvětlení je opravdu velké množství firem na území regionu Miláno, které zaměstnávají stovky tisíc lidí z celé Itálie.

dokresluje to pro laika chaotické kódování pořadových písmen, která jsou někdy po levé straně, jindy na pravé a někdy zase uprostřed mezi čísly, to budí první dojem takového maličkého "bordýlku".

To písmeno se ale nějak systematicky posouvalo, nebo ne? Aspoň soudím podle toho, že písmeno uprostřed jsem myslím viděl jen z velkoměst...

Jef (5385):

Právě že zprva ne, nejdříve bylo na levé straně, pak na pravé a pak se začalo posouvat zleva doprava.

Staré Rakúsko a Nemecko

Nová Makedonie zachycená v Brně. Znak "O" je vpravo dole "useknutý", nevím jak vám to připadá...

Z ostatních bych upozorníl na rakouského konzula WK - 123 (zase jsem měl štěstí na konzula) a vozidlo Rakouské pošty PT - 69 jenže na normálním civilním autě, což se taky moc často nevidí.

Voy: Podle znameho tak makedonci rozlisuji Ó a 0.
KO - Kočani

Ad Makedonie - 2-milionový pidistátek má 8-znakové značky (17-milionové Nizozemsko si už několik desetiletí vystačí s 6-znakovými).
Je to znak takového toho balkánského velikášstsví bez konkrétního efektu.

To "O" vypadá jako Q. Mohli dat to "ouško" nahoru vlevo nebo vpravo.

Informace - Laaer Festtage & Wunschkennzeichen-Treffen
Sonntag, 6. September 2015, 11.00 - 18.00
Wunschkennzeichen-Präsentations-Tag

http://www.gastinlaa.at/uploads/wktprogramm/wunschkennzeichen-fol der-2015-seite-b1.pdf

Nikdo nejezdí na střetnutí?

Macedónci možno majú preto tento dlhší formát, keďže normálne používajú cyriliku a tu na tabuľkách využívajú latinku, pri ktorej asi využívajú len tvarovo vzájomne zhodné písmená, čo je ak som dobre rátal 14 zo 26 latinských grafém - litier. (Niečo podobné ako je to v Bulharsku.)

JozefLXI 266: vo formáte 1993-2011 používali aj iné písmená latinky, ale aj keby to bolo len 16, tak si vystačia so 6 alebo 7 znakmi.

Rul k tvému reporu ze srpa 2013, který jsem si díky odkazům, ve Tvém posledním reportu přečetl až dnes.

Hlavní věcí, která mě do Chorvatska přitáhla byly nejen neznámé lokality, ale hlavně i fakt, že Chorvatsko je od července nejmladší zemí Evropské unie a bůhví jak dopadnou jejich značky, které si jako jedny z posledních v Evropě drží neposkvrněnost modrým proužkem na levé straně tabulky. Říkal jsem si, co kdyby to dopadlo jako na Slovensku či v Srbsku a bude zaveden nový systém registrací, proto jsem raději nic nenechal náhodě a fotil jsem jako o život (a možná si užíval i poslední okamžiky bezproužkových chorvatských PZ).

Od včerejška si dovoluju na ostrově Krk a první, po čem jsem po příjezdu koukal, byl Chorvatský europroužek, který se ofšem ani po dvou létech v unii nekoná.

Rul (9204):

Ta nuda v italských značkám spočívá v tom, že jsem mezi nimi nevyrůstal a dokresluje to pro laika chaotické kódování pořadových písmen...

Mě se naopak staré italské značky vždycky líbily.
A umístění písmen mi taky nepřipadá nijak chaotické. Nejdřív se dalo na začátek (A99999), za kód regionu. Tam, kde to bylo vyčerpáno, se dalo písmeno nakonec (99999A). V nejlidnatějších regionech nestačilo ani to, tak se začalo postupně dávat písmeno na další pozice zleva (9A9999, pak 99A999).

Nové už teda ale nic moc, ale nějak mě ani nenapadá žádný stát, kde by se mi nové líbily víc než staré.

Makedonie
Bohatá minulost, nelehká současnost nevelké země. Makedonci své PZ vnímají stejně jako všechny bývalé země Jugoslávie - mají být co nejvíc vlastní-makedonské navíc blízké těm, s kterými se cítí nejvíc sbratření - s Bulhary. Je to v podstatě jeden národ s tím, že makedonština se od bulharštiny odlišuje méně než třeba slovenština od češtiny. Proto plno věcí chtějí mít Makedonci stejné jako Bulhaři, tedy i PZ. To neporušuje ani azbuková transkripce, inspirovaná srbskými PZ, v makedonských národních barvách.
S tím písmenem "O" je to ovšem pěkný úlet. Jsou nepsaná pravidla tvorby PZ a jedním z nich je, že se odvozuje od "O" které by mělo mít svou obvyklou podobu (byť i jako vajíčko v FE-Schriftu) a pak už se vše ostatní jen různě upravuje (přetržená nula, různě zdeformovaná Q atp.). Zdeformovat O a ponechat nulu nezměněnou jde proti těmto pravidlům a hlavně proti logice, na Balkáně ovšem nic neobvyklého...

Fakt je, že s výrobou PZ mají nulové zkušenosti a nechali se oblbnout jistou firmou co dodává technologii. Výrobu naštěstí svěřili renomovanému domácímu producentovi relátek, což zas byl tah na jistotu kvality produktu...a zatím vychází.

Dnes jsem cestou do Budějc v deštivém ránu potkal Golfa s pěknou RZ, akorát nevím, co je zač. Poví mi někdo?
AM 01 PD 001

Jzb: Mela by to byt Armenie vzor 1996-2014.

363 Díky moc!

Díky Rule za velmi hezké reportáže. Jako vždy se člověk něco dozví a uvidí vkusné fotky!

Doplním tvoje Švýcarsko o veice exkluzivní fotku. Viděl někdy někdo z vás kolegové sanitku na švýcarských diplomatických tabulkách ?



Na mapě je dobře vidět, kde to bylo foceno.

(Příspěvek byl editován uživatelem voy.)

Také Švýcarsko, podobně jako Německo, má "méněcenné" diplomatické značky, tedy něco podobného jako v Česku XX.
Poznají se podle toho, že poslední blok číslic začíná nulou. To je ten blok zcelavpravo, kde číslice jinak označuje zastupetelský úřad.
Zde bylo 07 přiděleno CERNu a vyskytují se v kantonu Vaud a Ženeva. Že to celé začíná CDéčkem a u laika to vzbudí dojem, že se jedná
o diplomata má celkem praktický důvod. Tenze mezi vedeními jednotlivých kantonů hlavně pak policejními ředitelstvími a centrálními úřady
(zde zamini) nejsou žádné tajemství a že policajti umí pěkně probuzerovat Švýcara i cizince (slovní udání Švýcara na Švýcara kvůli překročení
dovolené rychlosti je bráno smrtelně vážně) jsou legendární. Takže zamini se rozhodlo chránit nediplomatická zastoupení (např. Agentura
pro mezinárodní obchod, informace a kooperaci, kód 029) konzulárníma nebo rovnou diplomatickýma tabulkama...Své sanitky má ženevská
pobočka OSN (01) a třeba ZÚ USA (9) a to zase ryze z praktických důvodů (např. rychlý převoz do kliniky sousední země.
Okupační jednotky bývalého SSSR na území ČSSR měly v autoparku asi tucet podobných vozidel (dodávky Latvia apod.) nejdříve
s diplo-SPZ SSSR (1970-75) pak se standardními vojenskými určenými pro tzv. Skupinu středních vojsk. Účelem byl rychlý převoz nemocných
VIP soudruhů na nejbližší letiště a transport do Berlína nebo domů...

Doplním Minorův příspěvek dalšími fotografiemi ze Ženevy. Ano sanitka je jejich a myslím, že nápad přidělit určitým organizacím diplo značky není špatný. Odpadá tím spoustu problémů a zrovna ve Švýcarsku to platí dvojnásob.
Bratrancovi např. sebrali antiradar i když ho měl kompletně schovaný v kufru. "Upozornil" na sebe tím, že se štrachal povolenou rychlostí v Subaru Impreza WRX STi. Ještě dostal tučnou pokutu.




(Příspěvek byl editován uživatelem voy.)

Itálie (část 4.)
Oblast Emilia-Romagna
A jsme zpět v jednom z největších italských krajů, pomalu se stočím zpět na sever a postupně dokončím report o Itálii.

Provincie Rimini (RN)

Jihovýchodně od letoviska Rimini je velice příjemná, řídce osídlená a zvlněná krajina s mnoha strážními hrady. Samotné správní středisko Rimini stojí na základech římského města Ariminium a po celém okolí města je velké množství pozůstatků římské architektury. Samotné centrum má krásnou atmosféru, to už se ovšem nedá říct o pobřeží, kde je 15 kilometrů pláží, přes 1000 hotelů a kde panuje naprostý turistický mrdník. Popravdě nechápu, jak někdo na takovém místě dokáže trávit dovolenou.

Po městě se stále dají potkat zbylé PZ z období před rokem 1992, kdy Rimini spadalo pod provincii Forli:




V roce 1994 se provincie Forli přejmenovala na Forli-Cesena a kód FO zanikl, byl přidělen nový kód FC, který světlo světa na PZ nikdy nespatřil, jen se v současnosti místy uvádí na regioproužku.

A od roku 1992 má provincie Rimini svou samostatnost a svůj vlastní kód:

Na to, že se kód RN razil jen dva a půl roku, tak na jej není problém narazit, jako v již zmíněném městě Lodi.

Další provincie Ravenna a Ferrara byly jen průjezdní a nijak jsem se v nich nezdržoval.


Pokračování v 5. části po půlnoci...

Voy (1344):

Díky za chválu, popravdě taky rád časem zavzpomínám a zabrouzdám do archivu K-reportu. Mé reporty jsou nejen zpřehlednění toho, co všechno jsem vlastně nafotil na mých dovolených, ale hlavně rekapitulací současných stavů značek v jednotlivých státech.

Např. tu Ženevu ti závidím, dokážu si živě představit, jaký tam musí být diplomatický rej. Fotka té sanitky je toho důkazem, že tam jsou i slušné anomálie.

Itálie (část 5.)
Oblast Veneto

Ještě nedávno obyvatelé Benátska spekulovali nad odtržením od Itálie, referendum nakonec rozhodlo o zachování Veneta pod Itálií.

Provincie Venezia (VE)

Jelikož ve městě Chioggia (malá sestra Benátek) je hlavním dopravním prostředkem člun, tak bohužel vozidel v jeho ulicích moc nebylo a jestli byly, tak vesměs na nových značkách, je to škoda, protože jsem se dost těšil, že nafotím nějaké staré benátské PZ, alespoň to zachránil tento skútr:


Provincie Treviso (TV)

Po nekonečné téměř 200 kilometrové rovině od Rimini se konečně v provincii Treviso začíná krajina mírně vlnit a na severu už začíná předhůří Dolomitů.


Provincie Belluno (BL)

Výchozí region do italských Dolomitů, průjezd se konal pouze přes město Longarone, které v 60. letech zažilo jednu z největších katastrof Evropy a bylo doslova spláchnuto vodou z nedaleké přehrady Vajont, až na místě si člověk uvědomí, jaká hrůza se tam musela té noci odehrát. Nicméně město bylo znovu vybudováno od základů a stala se z něj příjemná lokalita pro život.




Pokračování v 6. části...

Itálie (část 6.)
Oblast Friuli-Venezia Giulia
Oblast specifická vysokými horskými štíty Dolomitů, každé údolí vám otevře nová překrásná panoramata. Mluví se zde prazvláštním jazykem tzv. furlanštinou, na což upozorňují i dvojjazyčné názvy obcí. Zdejší kultura i úroveň vesnic už pomalu začíná být načichlá rakousko-slovinským pomezím.

Provincie Pordenone (PN)

V zapadlé vesničce Casso nad přehradou Vajont jsem potkal mnou nejnižší viděnou italskou značku:



Provincie Udine (UD)

Severovýchodní roh Itálie, stále hornatý a stále stejně krásný, místní stále mluví frulanštinou.

---

S italskými provinčními značkami se rozloučím přidáním fotek PZ z oblastí, které jsem letos fyzicky nenavštívil, ale připletly se mi pod objektiv:





Hezky se na ně dívá, zvláště pak, když jsou na neitalských vozidlech.

Na zoubek současnému systému se podíváme v 7. části...

Rul:
Úžasná je ta Lancia a její značka - jen 4 číslice jsem na vlastní oči nikdy nepotkal

Rul: Pod Miláno taktéž spadalo do roku 1992 i město Lodi s přilehlými obcemi a v tomtéž roce se osamostatnilo a byl mu přidělen kód LO. Po městě Lodi jsem chodil přes 2 hodiny a na kód LO nebylo možné natrefit, není se čemu divit, razil se pouhé dva roky, jelikož v roce 1994 vznikl celostátní systém. Jde tím pádem o jeden z nejkurióznějších kódů v celé Itálii, takže sběratelé, prohrabejte své sbírky, zda jej nemáte.

Trochu to upřesním. Provincie Lodi vznikla v roce 1992, ale své vlastní značky začala vydávat až v roce 1994, těsně před koncem starého systému. Značky s kódem LO se ale vydávaly ještě několik let poté, základní řada skončila na hodnotě LO 5484, která byla přidělena 18. prosince 1998.

Pokud jde o atypy, tak tam výdej trval leckde ještě mnohem déle, motocyklové regionální značky se běžně vydávaly ještě v roce 2000 a třeba nejvyšší vydaná značka na zemědělský přívěs v provincii Vibo Valentia VV 0500 byla přidělena 26. října 2007 (!).

Na to, že se kód RN razil jen dva a půl roku, tak na jej není problém narazit, jako v již zmíněném městě Lodi.

Patrně na to bude mít vliv to, že značek LO se vydalo jen necelých šest tisíc, kdežto tabulek RN bylo dvakrát tolik. Přesto je ale vyslali do světa mnohem rychleji (poslední RN 012000 byla vydána 7. června 1995).

V zapadlé vesničce Casso nad přehradou Vajont jsem potkal mnou nejnižší viděnou italskou značku

Krásný úlovek. Provincie Pordenone vznikla v roce 1968 a začala vydávat od PN 0001, přičemž všechny čtyřznakové tabulky se vydaly ještě téhož roku.

Jinak pokud jde o italské značky obecně, tak plně souhlasím s Jefem.

Popravdě vůbec nechápu, co Jižní Tyrolsko dělá v Itálii, kulturou i jazykem jsou to Rakušané jako vyšití.

Za to může 1. světová válka. O toto území přišlo Rakousko na základě Saint-Germainské a Trianonské mírové smlouvy a bylo předáno Itálii jako jedna z náhrad za vyvolání konfliktu.

M_L (6905):

Díky za perfektní upřesnění, to, co jsem psal, jsem odvodil z informací ze stránek targheitaliane.com, hlavně je skvělá ta informace, že se v Itálii značky neskartovaly jako tomu bylo u nás v roce 2002, ale nechaly se hezky plynule dovydat až do vyčerpání zásob. Jen když si to představím, jak by to bylo fajn, kdyby ještě letos na výdejně dostal člověk nějaký okresní atyp vyražený v roce 1999 (a že by jich ještě bylo).

Ta Lancia PN 5564 je naprostý skvost - auto i PZ

FC 93 299 aký je to typ Dánskej značky?

dnblistener 723: je to súkromná "dodávka" (varebil). Túto značku v dánsku prezývajú "papagáj".