| Autor |
Příspěvek |
Honza_o
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1594
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 30. srpna 2011 - 20:04:27 | 
|
Jak je z fotek výše patrno, finišuje stavba 4. nástupiště a přilehlého kolejiště. Doplním fotky z 30.8.2011 a slíbil jsem podrobnější popisky.
Nejprve nakouknutí do nové části stávajícího podchodu, ten výškový rozdíl budeme přes zimu asi zdolávat:
Jižní konec 4. nástupiště:
Procházka po 3. nástupišti:
Několik obrázků z místa pod St.2:
A pokračování nových kolejí směrem na Břeclav:
K Mádrovu podjezdu jsem jít nechtěl, ale "Jarmilka" mě přilákala usilovnou prací  :
Mádrův podjezd:
Výprodej v Albertu  :
Šibenice u prodloužení 1. nástupiště:
|
Paul2no
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 312
Registrován: 11-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 01. září 2011 - 15:55:18 |
|
Měl bych takový dotaz, když se tenkrát stavěl koridor na Prahu, tak proč se neprotáhla trojkolejka z Poříčan až do Kolína? Myslím že využití by určitě měla...
| http://www.youtube.com/paul2no |
|
Sexuolog
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 777
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 01. září 2011 - 16:19:10 |
|
Aniz bych o veci neco vedel, pride mi, ze to jednoduse nikoho nenapadlo. 
Kazdopadne aspon nekde, pokud by nebyl nutny vykup pozemku, tak se mohlo udelat teleso pro ctyti koleje, s tim, ze by polozily jen dve. Bez bourani starych mostu, ty se daji dostavet dodatecne. Hlavnim prinosem by byly brany TV, aby se pak nemuselo prestavovat cele. Stalo by to docela malo, a dostavba dalsi/ch koleji by stala pakatel a hlavne s minimalnim narusem dopravy. Z Porican do Pecek by to slo v pohode. |
Semolina
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3289
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 01. září 2011 - 22:19:57 |
|
V Pardubicích byly při rekonstrukci položeny výziskové kolejnice z úseku Břeclav - Podivín?
|
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4835
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 01. září 2011 - 23:20:41 |
|
Paul2no: že by proto, že tam uhýbá trať do Nymburka a trochu klesne zatížení...?
D1 taky "ztrácí" jeden pruh u Mirošovic, kde odbočuje I/3... |
Junkrs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1053
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Pátek, 02. září 2011 - 13:34:52 |
|
Semolina:
Reko se v Pardubkách týkala všech kolejí u nástupišť nebo jenom některých? |
Semolina
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3296
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pátek, 02. září 2011 - 13:42:28 |
|
Junkrs: Rekonstrukce byla provedena mezi 3. a 4. nástupištěm, staniční koleje č. 1 a 2. |
Křivi
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.131.18
| | Odesláno Pátek, 02. září 2011 - 18:50:09 |
|
Paul2no: Protože se v dobovém tisku uvádělo, že třetí kolej je do Kolína technicky "nezaústitelná". No, problematický by to opravdu bylo. Na druhé straně za boševika se neřešil nějaký výkup pozemků. Kdyby strana rozhodla, tak se odstřelil mlejn u Labe nebo skála s pivovarem. Strana nerozhodla, ale řešilo se spostu let, že bude trojkolejka do Velimi a pak jedna kolej přes Labe do Libic nebo do Velkého Oseka. Zůstalo jen u socialistického plánování. |
Honza_o
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1600
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 03. září 2011 - 06:15:22 |
|
V Přerově se ukázala zajímavá hračka na svařování kolejnic:
Nebo je to na broušení  ?
(Příspěvek byl editován uživatelem Honza o.) |
Martin0
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 455
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Sobota, 03. září 2011 - 11:15:40 |
|
Honza_o: na odporové svařování |
Pardál
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 331
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Sobota, 03. září 2011 - 19:09:15 |
|
Martin0
Odporové svařování, to je, když dám na jednu kolejnici plus a na druhou (pokračující) mínus a proženu tím proud, tak se mi to svaří? Nebo jak to funguje? Já jsem už slyšel, že takto (odporově) byly svařené v 80. letech kolejnice z Běchovic do Libně, ale už nevím, jak to bylo, když mi to kolega popisoval. |
Junkrs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1055
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Neděle, 04. září 2011 - 09:44:02 |
|
Pardál:
Odporové svařování znamená, že se kolejnice podaří svařit i přes jejich odpor |
Kotva_trakčního_motoru
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 96
Registrován: 5-2011
| | Odesláno Neděle, 04. září 2011 - 12:40:34 |
|
Junkrs: zabils |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4838
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 04. září 2011 - 22:12:25 |
|
Pardál: funguje to počítám i na střídavinu a je to opravdu Joulovým teplem. Kdysi jsem kdesi četl, že odporovým svařováním s odtavením lze dosáhnout až 90% pevnosti původního matroše, kdežto termitem "jen" 75%. Jistou nevýhodou odporového svařování je mírné zkrácení dané tím odtavením, proto se používají předem svařené dlouhé pasy. |
Honza_o
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1601
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 05. září 2011 - 07:59:31 |
|
4. nástupiště v Přerově se těší na cestující:
Ty schody uprostřed, to bude dobrá past na dobíhající  . |
Káem
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11054
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Pondělí, 05. září 2011 - 08:38:31 |
|
Přečteno v novinách:
Londýn - Vysokorychlostní železnice se státům a ekonomikám vesměs nevyplácejí a jen zřídka přinášejí přínosy, které jejich zastánci slibují. Napsal to ve svém nejnovějším čísle britský týdeník The Economist v souvislosti s tím, že mánii vysokorychlostních železnic v poslední době propadla i britská vláda.
|
Dusanh
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1315
Registrován: 3-2004
| | Odesláno Pondělí, 05. září 2011 - 09:58:27 |
|
Předmětný článek je zde. |
Pardál
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 343
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 05. září 2011 - 10:35:42 |
|
Hajnej:
Dík, takhle už to chápu. Vůbec jsem netušil, že se to používá, já potkával za své éry všude samé termity. |
Petr_Šída
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 96
Registrován: 1-2011
| | Odesláno Pondělí, 05. září 2011 - 11:22:31 |
|
Odporově se dá na místě svařit jenom několik krátkých polí za sebou, proto, že se zkracují, pak musí následovat termitový svar, který to uzavře (takhle se vařilo třeba na Novém spojení)
při použití předsvařených dlouhých kolejových pásů se pak už jen uzavírá termitem |
P_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 615
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 05. září 2011 - 11:36:36 |
|
KM: Hehe, ten článek píše třeba i toto:
Náklady na výstavbu vysokorychlostních železnic také odsávají zdroje ze skromnějších, ale efektivnějších projektů. V menších zemích má mnohem větší smysl modernizace dosavadních pomalejších spojení, například zlepšení signalizace. Týdeník uvádí, že některé běžné britské vlaky by mohly svou rychlost z nynějších 200 km/h modernizací signalizace ještě zvýšit, ovšem "odhalení nového signalizačního zařízení bude zřejmě pro politiky méně atraktivní než otevření nového futuristického projektu"
Co my bychom dali za možnost akademického uvažování, zde zvyšovat rychlost z 200 km/h výš, nebo stavět VRT...  |
Krysa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 494
Registrován: 11-2002
| | Odesláno Pondělí, 05. září 2011 - 11:50:52 |
|
Hajnej, Pardál: Ještě jednu nevýhodu má odporové svařování - vzhledem k tomu, že kolejnice se k sobě stlačují pod velkým tlakem, je nutné uvolnit z upevnění celý přivařovaný pás. Jinak převažují výhody - do kolejnice se nezanáší "cizí materiál", takže svar je opravdu kvalitní a má dlouhou životnost. Tepelně ovlivněná oblast je na rozdíl od aluminotermického svařování minimální.
Jen je potřeba s kolejnicí přiliš nehýbat (svařovací základny) nebo ihned po svaření nejezdit přes svar těžkými vozidly (trať). Pak jde geometrie svaru někam a musí se převařovat. Bohužel se tak často dělo a občas stále děje.
Pro Pardála jedna specialitka - 8. 10. 2008, svařování 1. TK Libeň - Běchovice. Kvůli vyladění geometrie se v blízkém okolí svaru odstraní i podložky, vodící vložky, svěrky a vrtule. Ta svařovací hlavice má cca 3 tuny Samotný proces svařování trvá pak 3 minuty.
|
Marian Kechlibar
Neregistrovaný host
Odeslán z: 95.80.216.197
| | Odesláno Pondělí, 05. září 2011 - 13:25:32 |
|
Autor článku v Economistu zanedbal dost vážný parametr, a to, že většina britských hlavních tratí už je teď na hraně své kapacity.
Mezi Manchesterem a Londýnem nejspíš časem nezbyde, než postavit úplně novou trať. Pak ovšem má smysl ji stavět co nejefektivněji. Anglie je poměrně plochá a různá NIMBY uskupení budou bojovat stejně zuřivě proti 125 mph jako proti 180 mph. |
Thingie
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 388
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 05. září 2011 - 13:35:25 |
|
Economist napsal i jiný článek, k témuž tématu, kde autor tenhle problém zmínil, nicméně dochází k zhruba podobnému závěru.
http://www.economist.com/node/21528294
(Akorát mezi argumenty a závěrem není moc souvislost. Již zmíněné kapacitní problémy a přiznáná nutnost výstavby nové trati tak jako tak? Častější zastávky na starých tratích proti zhoršení regionální obsluhy? A citace bývalého šéfa British Airways na závěr.)
|
Sexuolog
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 780
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 05. září 2011 - 13:40:55 |
|
Presne tak: Specielne West Coast Main Line ma ted z Rugby do Londyna ma uz ted nekde kolem deseti rychlych vlaku (nechce se mi ti hledat presne ale co vim, kazdou hodinu 3 Birmingham, 3 Manchester, 2 Preston, 1 Chester, 1-2 Liverpool), ktere se musi vejit na dve koleje (dalsi dve koleje pro Os a Sp nepocitam).
Do toho par nacestnych zastavek, kde rychliky stridave zastavuji. Ja teda nevim, ale me uz soucasnych 200km/h prijde na hrane rozumnych moznosti. Cimz netvrdim, ze treba na ECML, kde toho tolik nejezdi by neslo jit s rychlosti vys.
Economist se uchylil k nesikovnemu PR... |
Rzeczpospolita
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1292
Registrován: 9-2004
| | Odesláno Pondělí, 05. září 2011 - 15:01:14 |
|
Sexuolog: Přesně tak, letos jsem na severu Londýna WCML pozoroval z nadchodu a co 2 minuty, to 200km/h rychlovlak.
atilopsopzcezR It Will Be a Good Day (The River) Alpha 1983
Údržba silnice je zadarmo zatímco údržba železniční trati je velmi nákladná. - aneb stop rušičům železničních tratí. |
|
Honza_o
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1602
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 05. září 2011 - 18:52:00 |
|
Krysa: Nebyla by prosím fotka celého stroje? To je stejná krabice jako v Přerově? |
Jct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 447
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 05. září 2011 - 18:56:39 |
|
Ad Marian Kechlibar: Autor článku v Economistu zanedbal dost vážný parametr, a to, že většina britských hlavních tratí už je teď na hraně své kapacity.
Přesně tak. Navíc v případě znatelně rychlejšího spojení oproti současnosti např. relaci Londýn - Glasgow / Edinburg si může železniční doprava zajistit větší podíl na trhu vlak / letadlo než současných slabých cca 25%. Mimochodem ze stejného důvodu (kapacita) Japonci vážně uvažují o maglevu z Tokya do Nagoye a časem i Ósaky.
Jinak je v článku úsměvný argument o tom, jak VRT neodstraňují rozdíly regionů a spíš posilují velká centra. A co dělá letecká doprava - to samé, ale v mnohem větším měřítku ! |
Krysa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 495
Registrován: 11-2002
| | Odesláno Pondělí, 05. září 2011 - 23:47:53 |
|
Honza_o: Jj, jedná se o stejné vozítko, jen netuším jestli Viamont používá stejnou svařovací hlavici.
|
Slídil
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 931
Registrován: 7-2002
| | Odesláno Úterý, 06. září 2011 - 00:26:26 |
|
Jct: Ano, letecká doprava dělá to samé, ale na rozdíl od VRT nevyžaduje stavbu infrastruktury po trase, přes ty ignorované regiony.
Prostě, na to, aby nad vesnicí vedl letecký koridor, nemusí proběhnout žádné řízení, jehož by obec byla účastníkem. |
karelzak
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 9-2011
| | Odesláno Úterý, 06. září 2011 - 19:42:18 |
|
Ahoj, když se tady řešilo svařování kolejnic, můžu se zeptat, jak se řeší tepelná roztažnost kolejnic? Kdysi byly mezi kolejnicemi mezery, takže v létě byly mezery menší, v zimě větší, ale jak je to dnes, když jsou kolejnice svařené? |
Ferda20
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1088
Registrován: 11-2009
| | Odesláno Úterý, 06. září 2011 - 19:45:19 |
|
Dvoustovkou po české železnici? Možná už brzy |
Koudy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3463
Registrován: 3-2004
| | Odesláno Úterý, 06. září 2011 - 21:35:42 |
|
Na článku mne hlavně zaujalo těch 8 minut zrychlení Brno-Břeclav, to je jejich tajný přání nebo to opravdu nikdo neumí spočítat? Ty desítky na celém koridoru minut raději nekomentuji.
Jinak článek s tématikou v = 200 km/h se objevuje docela pravidelně, na poslední si vzpomínám tak 3 roky zpět.
Ať máme dost sil přestát věci, které přijdou...
|
|
Bkp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5953
Registrován: 8-2003
| | Odesláno Úterý, 06. září 2011 - 21:48:30 |
|
Někdo našel nějaký, z kdo ví jakého důvodu pomalý (např. rekonstrukční výluky, pomalá lokomotiva, zastavování po cestě), vlak a porovnal to s nějakým modelovým rychlým spojem.
| Slepeckou holí se golf nedá hrát! |
|
Slídil
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 932
Registrován: 7-2002
| | Odesláno Středa, 07. září 2011 - 09:27:54 |
|
To karelzak: Tepelná roztažnost kolejnic se řeší tak, že kolejnice jsou zároveň pružné, takže když se jim nedovolí roztáhnout/smrsknout se, působí tyto silou.
Logicky z toho vyplývá, že:
1. Kolejový rošt musí mít dostatečnou tuhost, aby pnutí kolejnic nezpůsobilo poškození geometrie koleje (např. vybočení).
2. Bezstykovou kolej lze zřizovat jen v obloucích od určitého poloměru výš. Ten poloměr ale nevím.
Ještě je možné další opatření, které se ale u nás zatím moc nepoužívá: Nátěr nepojížděných částí kolejnic tak, aby absorbovaly co nejméně slunečního záření.
Jo, a málem bych zapomněl: Nemusí být jen mezery mezi kolejnicemi, existuje i čudo zvané dilatační kolejnice. Používají se zejména na mostech.
(Příspěvek byl editován uživatelem slídil.) |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3980
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Středa, 07. září 2011 - 09:48:06 |
|
Zdá se, že pánovi od ČD je utajeno, že pro stávající jižní(?) zhlaví ve Vranovicích je rychlost 160 km/hod limitní a více se z něj nedostane.
| 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
Unipuls
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3418
Registrován: 5-2003
| | Odesláno Středa, 07. září 2011 - 10:20:50 |
|
Dvoustovkou po české železnici? Možná už brzy
Takového materiálu a host nikde!
Nebo je to jen šotobijec? |
Fucida
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 467
Registrován: 3-2004
| | Odesláno Středa, 07. září 2011 - 11:18:35 |
|
Docela nesmysl mi přijde zahrnutí úseku Kolín-Pardubice do zrychlení na 200. Oblouk u Kojic a Přelouč-Opočínek (tedy zhruba v třetinách trasy) je už teď nižší rychlost, než 160 a jsou tam i další, u kterých si nejsem jist, jestli by to daly. |
Fýra
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4896
Registrován: 6-2006
| | Odesláno Středa, 07. září 2011 - 16:34:47 |
|
Ty Pardubice mě tedy zarmoutily, už to není co to bývalo ten adrenalin 
http://www.youtube.com/watch?v=QJUwBjM4UzM |
Snowlenin
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 100
Registrován: 3-2010
| | Odesláno Středa, 07. září 2011 - 19:47:59 |
|
Chtěl bych se zeptat jestli se už uvedlo do provozu 4.nástupiště v Přerově?kdyžtak pošlete foto |
Junkrs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1056
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Středa, 07. září 2011 - 20:23:11 |
|
Ono to zrychlení na 200 (respektive obecně nad 160) by se stejně v drtivé většině případů týkalo pouze Pendolina, protože jak už tu bylo poznamenáno, i ve jmenovaných úsecích je dost míst, kde "klasiky" ani těch 160 nemohou.
Ale kdysi se také v souvislosti se zrychlováním uvažovalo o zvýšení nedostatku převýšení. Jak to s tímto vypadá? |
Honza_o
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1605
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 08. září 2011 - 07:40:37 |
|
Chtěl bych se zeptat jestli se už uvedlo do provozu 4.nástupiště v Přerově?
Ještě ne, ale k dokončení moc nechybí. Kdysi padl termín půlka září, to asi stihnou. |
K. A. F.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.3
| | Odesláno Čtvrtek, 08. září 2011 - 19:05:32 |
|
Mibl
Severní . Ale nejenom tam, celé je to blábol. |
Ic540
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1263
Registrován: 6-2008
| | Odesláno Pátek, 09. září 2011 - 07:36:48 |
|
Junkrs: Týkalo asi pouze pendolina...
Aspoň by si přišlo na své. A proč? Nemuselo by do Blavy a Žiliny. No a mohlo by častěji do těch avizovaných Františkových Lázní. Vzniklo by několikrát denně rychlé spojení východ západ a to by už snad význam mělo, zvlášť po vstupu konkurence...
Žilinu by mohl obsloužit denně Hutnik, který tam má zajíždět pár krát za rok a Blavu také třeba ECčko, mělo by to daleko větší užitek. Po reko mezi Prahou a Plzní dále násobený... |
Snowlenin
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 103
Registrován: 3-2010
| | Odesláno Pátek, 09. září 2011 - 15:13:33 |
|
Chtěl bych se zeptat už je v Přerově uvedeno do provozu 4.nástupiště? |
Honza_o
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1610
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 09. září 2011 - 18:56:14 |
|
Viz o čtyři příspěvky výše , stav nezměněn. |
Skeeve
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 259
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 11. září 2011 - 14:33:48 |
|
Křivi: O plánu spojovací koleje Velim - Velký Osek čtu poprvé. Jsou k tomu nějaké zdroje? |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3987
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 09:41:18 |
|
Skeeve:
Zadejte do googlu: Klavarská spojka či Veltrubská spojka a něco málo najdete.
| 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2431
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Úterý, 13. září 2011 - 09:37:38 |
|
Přípravu vysokorychlostní trati zbrzdil soud
...Běchovice v obavách z hluku v poslední době napadly hned několik plánovaných dopravních staveb – železničních i silničních...
To je z toho váhání. Znedlouho nebude, kde to stavět.
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Junkrs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1060
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Úterý, 13. září 2011 - 10:06:48 |
|
Tommasel:
Já měl zato, že "brněnská" VRT by měla vést jihem kolem Benešova a od dalších variant už je upuštěno. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3988
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Úterý, 13. září 2011 - 11:37:42 |
|
Junkrs:
Východní VRT vstup do Prahy je třeba územně chránit bez ohledu na to, že se tudy nebude jezdit do Brna.
Tento VRT vstup do Prahy má menší prioritu než jižní (Benešov), severní (Neratovice) i než západní (Beroun), neb na poměrně dlouho lze vystačit s Tomášem Zárubou navrhovaným traťovým "rozdělením", tj. esko na jednokolejce Blatov - Poříčany a rychlíky + náklady na dvojkolejce, přesto bych se jej nevzdával.
Otevřená totiž zůstává cesta k dosažení systémové jízdní doby 60 minut mezi Prahou a Hradcem Králové, což by bylo vhodné v době dotažení R35 někam za Litomyšl, neb v té době výrazně vzrostou intenzity na D11 a bylo by dobré alespoň část Hradeckého kraje dostat z D11 do vlaku.
Nabízí se víceméně 3 možnosti, jak tohoto cíle dosáhnout:
1) kompletní NBS z Běchovic po Chlumec kolem D11 a dále modernizace trati Chlumec - Hradec, což tak nějak vykukuje z vizí CEDOPu, který tlačí VRT Nünberg - Praha - Wroclaw. Toto je dosti drahé.
2) Totéž co bod 1), ale NBS začne až v Poříčanech s tím, že dočasne se to nějak bude muset nacpat na 011 (viz traťové rozdělení)
3) Po dokončení kompletní dvojkolejky Hradec - Pardubice by mezi těmito dvěma městy měla být dosažitelná jízdní doba 10 minut; zároveň jsem kdesi zahlédl, že na Vvýj by se po dokončení koridoru snad mělo dát dosáhnot z Prahy do Pardubic jízdní doby 45 minut, ale tomuto se mi nechce příliš věřit. Pokud by to šlo a kapacita 011 a 010 to mumožnila, tak by to samozřejmě bylo nejlevnější řešení a řešení uvedené v bodu 1 by se dalo uvažovat jen jako územní rezerva pro příští generace.
| 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
Slídil
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 933
Registrován: 7-2002
| | Odesláno Úterý, 13. září 2011 - 13:05:58 |
|
na poměrně dlouho lze vystačit s Tomášem Zárubou navrhovaným traťovým "rozdělením", tj. esko na jednokolejce Blatov - Poříčany
Boha jeho, tenhle výplod, který totálně rozjebe jakákoliv nepravidelnost, někdo bere jako seriózní alternativu ? |
K. A. F.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.3
| | Odesláno Středa, 14. září 2011 - 18:56:52 |
|
Tommasel, Junkrs, Mibl
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je tady a bylo po obdobném zrušení částí R1 vcelku očekávatelné. Východní VRT tedy vypadla ze Zásad územního rozvoje a zůstala jenom v Územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. MHMP to bude muset řešit jak kvůli té R1, tak i kvůli riziku dalšího rušení částí ZÚR.
Jakkoliv byla zpracovaná studie VRT Praha - Brno vedené kolem Benešova, zatím je v územních plánech tradiční trasa kolem Poříčan. Zůstala i v letošním návrhu ZÚR Středočeského kraje, stejně jako ostatní stopy se zvažovanou revizí trasy (vstup severní VRT pod Prosekem apod.). Až (a pokud) se podaří uplatnit územní ochranu jižní trasy, bude možné upustit od sledování stopy VRT Praha - Brno přes Poříčany, s výjimkou přípražského úseku. |
Maxík72
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.114.219.165
| | Odesláno Čtvrtek, 15. září 2011 - 06:07:43 |
|
Přerovské 4. nástupiště bude pro veřejnost otevřené v pátek odpoledne. Včera tam byly poslední drobné dodělávky, zkoušely se světelné informační tabule atd. Další nástupiště prý budou rekonstruovány až v příštím roce, ač jsem měl původně jinou informaci. |
Honza_o
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1617
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 15. září 2011 - 18:52:18 |
|
Přes zimu se v tom rýpat nebudou, ještě letos by ale měli stihnout vložit nové výhybky za mostem. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4878
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 15. září 2011 - 23:20:24 |
|
Nové? Spíš provizorní pro reko mostu, ne...?
Ty spojky se i po rozložení zas tak daleko neroztáhnou. |
Honza_o
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1620
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 16. září 2011 - 19:14:18 |
|
4.nástupiště v Přerově znovu otevřeno (16.9.2011):
Nejprve prodloužení podchodu s dočasnou překážkovou dráhou:
Severní konec nového 4. nástupiště:
Detaily z perónu:
Jižní konec nového 4. nástupiště:
Z DPOV k Mádrovu podjezdu:
Mádrův podjezd:
Střední zhlaví ještě není kompletní, ale vlaky už jezdí kudy se dá:
Ad výhybky za mostem: Správně, provizorní v nové poloze . |
Tom954
Neregistrovaný host
Odeslán z: 77.48.106.46
| | Odesláno Neděle, 18. září 2011 - 21:48:07 |
|
Dnes jsem jel v Přerově poprvé z rekonstruovaného 4. nástupiště a už nějaké hovado stačilo počmárat novou část podchodu (konkrétně na pravém schodišti ve směru od nádražní budovy) nějakýma rádoby drsnýma klikihákama fixou nebo něčím podobným... |
Šari
Moderátor
Číslo příspěvku: 10570
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Pondělí, 19. září 2011 - 21:08:38 |
|
Co ty sloupy? 
|
Honza_o
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1622
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 20. září 2011 - 07:48:03 |
|
Klid, to je jen provizorka . Brány trčí až mezi 2. a 3. nástupiště, kde budou trvalé podpěry. Ale vypadá to komicky, včetně otočených čísel sloupů . |
Fucida
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 471
Registrován: 3-2004
| | Odesláno Úterý, 20. září 2011 - 09:15:07 |
|
A co ten šílenej krakorec na severním konci 14. koleje? Pokud je to kvůli viditelnosti, neudělalo by stejnou službu daleko levnější obyčejné návěstidlo vlevo od koleje? No ale proč to dělat levně, když to jde draze, že.  |
