Jnd: bude to stát strašlivý prachy a bude to omezovat provoz. Fantova kavárna taky to restaurování svým provozem nezaplatí (ale hezký to fakt je, až jsem tuhle narazil do toho plotu v podchodu). Uvidíme, kolik % svých osobností do toho vloží naši milovaní památkáři a jestli dřív spadne budova Vyšehradu...

Jsou stavby, které se nikdy svým provozem nezaplatí, přesto do nich - nebo do jejich rekonstrukcí - každá slušná společnost investuje (např. takové Národní muzeum).

Za Fantovu kavárnu jednoznačně palec nahoru a souhlas s Theodorem. Zastřešení bude stát spoustu peněz, ale ten prostor si to zaslouží.

Taky dávám palec nahoru. Vypadá to moc hezky.

Mě by hlavně zajímalo, jak mohl v roce 1902 někdo přestavět hlavní nádraží do této podoby - v době vrcholu rozvoje železnic byla postavena budova s minimálním prostorem pro cestující i pokladny a spoustou dnes nevyužitelného zázemí pro dopravce. Jo, Fantova budova je hezká, ale od začátku byla zoufale poddimenzovaná. Když si vezmete jak vypadá třeba stejně staré Hbf v menším Norimberku, tak velkorysost i funkčnost je opravud tristní. Vůbec se nedivím, že v 60. letech chtěli některé návrhy přestavby Hl. n. budovu zbourat. Nemluvě vůbec o třeba Milano centrale, tak velká stanice by se přitom v Praze myslím v pohodě uživila.

Rzecospolita: fakt je to tak špatné? V kruhovém prostoru bylo kas odhadem 15, další teoreticky mohly být za rohem (přičemž okýnka se nemusela dochovat). Budova má uvnitř centrální chodbu, umožňující přístup do čekáren a dalších prostor, kam se proudy lidí mohly rozptýlit.

K tomu bylo pražských nádraží bylo mnohem více, bez ambicí provoz centralizovat jako dnes, a navzdory zmiňovanému rozvoji jezdilo vlaků řádově méně než dnes viz zde.

"Předimenzování" prostorů pro železničáře je dané tehdy technologicky nezbytným objemem lidské síly v železničním procesu...

Právě myslím že jisté úvahy o centralizaci již tehdy v souvislosti se zestátňováním soukromých drah byly. Ostatně stavbou Fantovy budovy se s nádražím Františka Josefa sloučilo dosud samostatné Severní nádraží. A co se týče počtu cestujících, vlaků bylo méně, ale o to větších. Vemte si jen jak velký je přístřešek třaba v Roztokách u Prahy.

Po týdnu opět pár fotek Stromovka - Bubeneč:

- kolej č. 2 je v celé délce položena, zatím nezaštěrkována, v místě provizoria (oblouk u holešovického zhlaví) jsou použitá kolejová pole
- v Bubenči pomalu pokračuje betonování zídky pod opěrnou zeď u bývalé vlečky do papíren
- v Bubenči pokračuje kabelování provizorního ZZ

http://mrnobody.rajce.idnes.cz/2013-11-15_zeleznice_stromovka_bub enec

Iiii: ano, některé přístřešky jsou impozantní, i na 171, jen mi není jasná jejich datace, zda jsou ze začátku století, nebo až z 1. republiky.

Taky se mi zdá, že ani funkční centralizace města nemusela být až taková jako dnes a že klidně většina lidí mohla vystoupit a vystačit si s periferiemi, třeba s Vysočany u té severní dráhy, nebo Smíchovem u západní.

Stejně tak se mi nezdá, že 10 vagonový vláček z nějakých dřevěných vozů C měl větší kapacitu než dvoješus. Z toho jízdního řádu odhaduju, že FJB mohl ve špičce vypravovat třeba 4 vlaky za hodinu, což je proti dnešnímu průtoku docela málo.

Asi by bylo užitečné najít JŘ z roku 1910, protože ten z roku 1918 může být řídký kvůli světové válce.

Zapomínáte na Těšnov

ono kdy se vlastně stavěl druhý Vinohradský tunel, nebylo to až po první válce?

i nádraží mělo jenom 4 nástupiště

ten provoz byl celkově mnohem decentralizovanější, což dopovídlao i fungování města té doby, i lidí v něm bylo méně

ve své době to určitě stačilo, otázka je, jestli i ve třicátých letech

Ad Fantovka - nádhera, jenom by mě zajímalo, jestli před tím opravili střechu. Aby to nedopadlo jak v Plzni, kde do nádherně opraveneho vestibulu už stihlo neudělanou střecho na několika místech zatéct a objevují se fleky

Druhý vinohradský tunel byl postavený za druhé sv. války. Dnes nepostradatelná nástupiště 6 a 7 v první polovině 90. let.

A nebývalo pod halou více využitelných nástupišť, než se tam udělaly vysoké perony?

Nástupišť ne, ale kolejí ano.

k Stromovka - Bubeneč: Z jakého důvodu byly položeny regenerované kolejnice, upevnění i pražce? To budou muset na konci stejně všechno vyměnit, ne?

Díky

Pod halou Wilsonu byla vždy nástupiště I-IV. Páté nástupiště bylo postaveno na přelomu 6O._7O.let a první desetiletí sloužilo prakticky výhradně jen pro výstup. Nástupiště šest a sedm jsou relativně nová, koleje za pátým nástupištěm sloužily k odstavování a čištění souprav do té doby, než bylo zprovozněno ONJ.
Navíc je nutno si uvědomit, že pro osobní zastávkové vlaky sloužil Wilson pouze pro směr Vršovice-Benešov a částečně Plzeň. Vše ostatní odjíždělo odjinud (Smíchov, Masna, Těšnov/Vysočany, Vršovice/Krč/Bráník).

Davos

Stanice Bubeneč se bude rušit tak to bude asi nějaké provizorní řešení ...

Davos: Prý se s tím obloukem ještě bude hýbat, ale kvůli nyní provozované koleji zatím není kam.

Davos:
Neboť definitivní poloha koleje je částečně v místech stávající provozované koleje, takže se nejprve musí stávající kolej odsunout. Jelikož jsou ale posuny osy kolejí na holešovickém zhlaví na obě strany (střídavě vpravo i vlevo ve směru staničení), tak se do těch míst musí celkem natřikrát (nejprve se 2.kolej uhne, pak se může udělat komplet 1. kolej a pak se dodělá 2.kolej).

Jnd:
Stanice se mění na výhybnu, ale to s řešením nijak nesouvisí.

pár obrázků z Holešovic

http://ttnz.cz/mo/album/v/stavby/silnicedalnice/vlak/ho/131116/

=>Borovička, Rudolf 33: ptal jsem se právě kvůli tomu, co píše Borovička, že reálná využitelná kapacita mohla být před rekonstrukcí vyšší.
Ale díky za trochu historie. Já měl za to, že 5.-7. nástupiště byly postaveny dohromady - vypadají všechna tři stejně…

Hroch

OKa ... myslel jsem ,že tam žádné vexle už nebudou ...

Lukfi, současný vzhled V. nástupiště Wilsonu samozřejmě není původní. V rámci přestaveb bylo zvýšeno a původní zastřešení (pamatuji-li se dobře, tak vlnitý eternit) bylo nahrazeno současným.

Jinak ke kapacitě nádraží: Je nutno si uvědomit, že v minulosti Wilson sloužil jako dvě koncová nádraží (jediný trasitní vlak byla Vindobona). Čili: všechno se objíždělo, navíc se soupravy na Wilsonu řadily. Charakter provozu byl tedy zcela jiný.

(Příspěvek byl editován uživatelem Rudolf 33.)

Takže podezření, že nová Fantova budova už byla v době vzniku zoufale nedostatečná, se tímto doposud neprokázalo. Možná by bylo fajn, kdyby se našel nějaký opravdový železniční historik a rozseknul to ))

Hroch: kvůli tomu hýbání s kolejí 2, až udělají kolej 1, zůstaly v oblouku ještě u koleje 2 čtyři původní sloupy TV. Ty potom půjdou do míst dočasné (stávající) polohy koleje 2.

Ad výhybna: ona to vlastně nebude čistě výhybna, protože budoucí zastávka Podbaba bude v obvodu stanice (mezi roztockým zhlavím a kolejovými spojkami). Ale před nádražní budovou už osobní vlaky stavět nebudou, ani jinde v dopravních kolejích stanice. Dopravní kancelář (pokud se něco nezměnilo) se má stěhovat do vedlejší technologické budovy.

Původní 5.nástupiště na Wilsonu bylo vybudováno těsně před 2. světovou válkou. Myslím, že snad v roce 1938. Někdy na přelomu 80. a 90. let bylo zbořeno a postaveno to současné. Na to pak navázala výstavba 6. a 7. ve stejném provedení,ale s určitým časovým odstupem. Mám dojem, že až někdy v roce 1995 až 1996 v souvislosti s výstavbou severního podchodu, ale nejsem si tím zcela jist.

Mr_nobody:
Ano.

Myslím si, že označení výhybna a zastávka v obvodu výhybny je asi dopravně nejvýstižnější, ale někdo může mít jiný názor, to nepopírám.

děkuji

Pojem vyhybna se zastavkou jste samozrejme nikdy neslyseli...

Když je tady řeč o Bubenči, co bude s nádražní budovou?

Agent: proč tomu neříkáte prostě stanice?

Pikehead: nevím, jak je tomu dnes po X předělávkách předpisů, ale bývávalo, že aby stanice byla stanicí, musí umět plnit všechny tři následující úlohy:
- řídit sled vlaků (křižování, předjíždění), musí tedy mít aspoň dvě dopravní koleje,
- odbavovat cestující, musí tedy mít nějakej ten perón,
- naložit a vyložit vozovou zásilku, musí tedy mít aspoň jednu kusou kolej s nějakým vybavením (rampa, plocha).

Pokud umí jenom to první, je to výhybna, pokud jenom to druhé, je to zastávka, pokud jenom to třetí, je to nákladiště. Pokud umí dvě z těch tří úloh, je to příslušná kombinace.

V Bubenči je tedy otázkou, k čemu bude sloužit čtyřicetimetrová kolej 3a. Pokud na ní nepůjde nakládat, bude z Bubenče jenom výhybna. Ohledně přívlastku "se zastávkou" bych ale byl opatrný - stavebně tomu tak sice je, ale zastávka se jmenuje Praha-Podbaba (Prag-Untergrossmutter ).

přesnější by bylo UnterAltesWeib

To asi bylo, ale nikoliv srozumitelnější. Jazykové špílce tohoto druhu se musí obejít se slovní zásobou "z první lekce" (jak říkával Wimmer).

Nestačí jen jedno z toho? Tj. odbavení kaštanů nebo nákladu? Takové Senohraby stanicí jistě jsou a zkuste si tam objednat vagon uhlí...

Jak už jsem psal - nevim, co z toho udělalo novátorské úsilí současných předpisářů, ale dřív to byly ty tři funkce.
Kaštani bez nákladu bývala výhybna se zastávkou. Třeba na chebské.

V Bubenči je tedy otázkou, k čemu bude sloužit čtyřicetimetrová kolej 3a. Pokud na ní nepůjde nakládat,

V Bubenči se léta nic nenakládá a nevykládá a z hlediska současnosti a umístění 3a tipuju na odstavení postrkový kolomotivy (protože se to tam vždycky dělalo existenci mezitím vzniklých Holešovic navzdory), příp. pp stavebních mechanismů.

nevim, co z toho udělalo novátorské úsilí současných předpisářů,

To je asi tak stejný, proč si někdo v dnešní době vymejšlí kategorie vlaků Sp a R, a nebo v hlášení hlásí že vlak přijel ze stanice a že jde o mezistátní vlak.

Hajnej: OK, asi by si to nějaký terminologický úklid zasloužilo... Stejně se to "vyhýbání" čím dál víc odděluje od "zastavování", místem i organizačně...

RadekŠ: mluvíte mi z duše.

Aktuálně ze Stromovky a okolí:
Optimalizace Praha Bubeneč – Praha Holešovice, stav 23.11.2013 slovem a obrazem

Dnes(včera) jsem byl fotit v Holeškách a stejně jak na odkazu od Plešouna,mě nemile překvapilo jak je tam nasráno od holubů.

Věřím,že to jsou peníze navíc udělat ostnaté zábrany aby tam nesrali,ale tohle je fakt hrozný ... uplněmi bylo na blití

Včera večer byl někde i nějaký problem. Dle hlášení místního rozhlasu porucha zabezpečovacícho zařízení.
Nejezdilo se ani na Hlavák ani do Libně cca 40 minut.

Ten podchod ve Stromovce hned u nádraží v Bubenči směr Holešovice se opravovat nebude? A co podjezd do Papírenské ul.?

ad IL62 oba se budou opravovat,ale až příští rok. Je to na první pohled nepochopitelný sled etap,ale projektant k tomu asi měl nějaký důvod. (a nebo to byl naprostý diletant)

No zase nejakej smejd ukrad kabely. Kdyz jsem jel po tom moste pred par dnima v EN Phoenix, tak tam zevloval na moste u tunelu nejakej santus... Videl jsem ho z okna. Co tam asi delal ?

Ad Ind: Tentokrát nikdo kabely neukradl. Jen v Holešovicích ztratili kontrolu nad jednou, a bohužel krajní, výhybkovou spojkou. A než dorazili zabezpečováci, tak to chvilenku trvalo.

Mají nějaký význam ta obrácená vzdálenostní upozorňovadla před novým vjezdem do odbočky Stromovka od Bubenče nebo to je jen jakýsi "drobný" nedostatek?

AD Baresm odbočka Stromovka neexistuje je žst Praha Holešovice obvod bývalá Stromovka.

Baresm: Jo, že se tam má dávat přednost v jízdě.

Mikulášská jízda parní lokomotivy Šlechtična 475.179 a Brejlovce T478.3001
http://youtu.be/ZkiVQqcQ4L8

Tak dlouho se "šetřilo", až... (podle RPV)

Čelákovice-Mstětice Oprava zabezpečovacího zařízení - doplnění pro oba směry.
zab.zař. TZZ 1,2 TK

dtto do HornoPorno

Koudy: Není nad průkaz důserem. Kdy to má vypuknout...?

Ad Koudy: také jsem si toho všimnul, jen nevím, jak se odůvodní šahání do ZZ, když na to přispěla unie a neuplynulo ještě pět let.
Martin

Koudy:
Já měl dojem, že problém není v TZZ, ale v SZZ. Jsem na to bastlení elektromechanik dost zvědav. Když se letos opravoval stavědlový přístroj v Hradci Králové, tak se tvrdilo, jak to už skoro nikdo neumí.

M2, Hroch: a není ono to tak, že je TZZ dnes sice vnitřně obousměrné, ale bez návěstního bodu v nesprávném směru?
Pak by se jen doplnil ten návěstní bod. Na přivolávačku se bude odjíždět pořád, akorát se bude kontrolovat volnost jen po hradlo.

Hajnej: Výhybna s nákladištěm? Žižkov, Jiříkov? Vida, na dráze skutečně výjimka potvrzuje (verificat, nikoli probat) pravidlo.

Pikehead: Fantova budova byla nedostatečná asi tak stejně, jako ten plácek před ní, když se srovná s magistrálou. Jednak z hlaváku jezdilo míň vlaků, jednak jezdilo míň lidí. (Jestli mně to nevěříš, tak se podívej do jízdního řádu z příslušné doby a rozmyslíš si, jestli by se ti chtělo cestovat. Taky se podívej, kde končí kilometráž měsíčních jízdenek.) Vzpomenout si na ty strašný davy lidí před dvaceti lety a extrapolovat to na začátek století fakt nejde.

Na tom hlaváku bylo taky malé nástupiště mezi velkými. Teď už nevím, jestli 3. nebo 5., ale jezdil z něj Sp/R HK-Ph (příj. 14:15, odj. 17:10).

mot: Pokud si pamatuju, tak bylo mezi 2 a 3, chodilo se na něj přes jednu z kolejí 3. Jezdily z něj snad motoráky na MB a občas snad pacifiky, už si to pořádně nepamatuju. Nikdy jsem z tama nejel (ale vždycky jsem se těšil, že pojedu, a nikdy to nevyšlo).

Ad peron:

749.224, Praha hl.n., 16.12.2006
749.102 s vytěženou zeminou z Nového spojení

AHP-03: o tom, že se dodělá na obousměr, se mluvi mezi zabezpecovakama od doby, kdy to tam postavili. Podrobnosti sem psat nebudu. Zkratka ten paskvil stve vsechny lidi, co s tim musejí pracovat.