VD.CD: přesnou odpověď neznám, ale výrobní číslo 7837, tedy jen kousíček vedle, měl u ČSD vůz Z 1-53586

Michalt: mám jen záznam z roku 1992 o nízkostěnném voze El 51321 EÚ Vrútky; patrně to byla nějaká přestavba.

Mahel: Je to vozeň z EÚ Vrútky po novom označený Sps 83564717506-5. Je to určite prestavba z niečoho, pravdepodobne nejaký uhlák s neskôr doplnenou brzdou Božič.

Michalt: foto by nebylo?

Dotaz do trochu starších dob :
kdy a kde se prvně objevilo na vozech označení k.k.St.B. ?

Statistik:

Na ten vozeň som sa tu pred nejakým časom pýtal aj ja, bohužial bez výsledku, ODKAZ na príspevok s fotkou v archíve.

1.trida: Od roku 1882. Na podélnících všech vozů měl být nápis k.k.St.B. in Wien, ale už v srpnu 1882 přišla změna, která předepisovala tabulku s nápisem "k.k.Direction für Eisenbahnbetrieb in Wien". Tu lze pak vidět na některých výrobních fotografiích. Původní verze se buď nerealizovala, nebo se nedochovaly fotografie. Na skříni nákladních, služebních a poštovních vozů je od počátku nápis "K.k.St.B. Wien". Od roku 1884 už jen k.k.St.B. a to už bylo vztaženo i na osobní vozy.

drake - o tom roce 1882 jsem se v naší literatuře také dočetl, ale není to správně. Čo bolo, to bolo - dnes je už vše jinak.
Po krizi 1873 se stát rozhodl rozhýbat mrtvé vody ve stavbě železnic a tak se 4 dráhy na různých koutech říše začaly budovat na státní náklady. Tedy už tehdy vznikly státní dráhy, a jejich vozidla tedy byla označena značkou majitele, a nikoliv provozovatele. Stejně, jako tomu bylo později u lokálek, provozovaných někým jiným než majitelem.
A tak mne zajímá, na které z těch tratí to označení vozidel k.k.St.B. měli nejdříve.

Ad Alumin: ve výrobním programu VČL z 60. let žádný takový vůz pro závodové vlečky není, takže jedině, že by ho vyráběli dřív, v 50. letech (soudě dle roku výroby) a pak už ne. Anebo je to nějaká brutální přestavba, ale s Ds/Vtr/Ztr to má fakt společný (aspoň to tak vypadá) akorát spodek.

Ale zaráží mě jiná věc: Michalt tu psal o voze Sps 83564717506-5. To je přece označení čtyřnápravového vozu. Opravdu je to jeden a ten samý, jako na Vaší fotce? (pomíjím, že na Vaší fotce má ještě číslo v předchozím formátu číslování slovenských vozů pro zvl. účely). Setkal jsem se už s lecčíms, ale tohle by bylo dost přitažené za vlasy.

1.trida: Omlouvám se, vyrozuměl jsem, že jde jen o vozy zařazené u kkStB. První byly nákladní vozy objednané ještě pod jménem původních společností, od roku 1876 to bylo použito u Rakovnicko-protivínské dráhy. Celý nápis byl "K.k.St.B. Rakonic-Protivin" a znamenal "Rakonitz-Protiviner Staats Eisenbahnen". V jejím majetku vůz byl a v jejím obozu byl zařazen. V roce 1880 by podobný postup použit pro vozy N.Ö.S.W.B., kdy se použil nápis "K.k.St.B. Leobersdorf-St.Pölten", příp. "K.k.St.B. Pöchlarn", což jsou označení vozů Niederösterreichische Staatseisenbahnen. Dále se to týkalo Istranier Staatsbahn (K.k.St.B. Divaca-Pola), státní dráhy Tarnów-Leluchów (K.k.St.B. Tarnów-Leluchów). Teprve po roce 1882 to nabírá na významu označení státních drah + dráha nebo vozová oblast. Například vozy R-P se do vozového parku kkStB skutečně zařadily až v září 1883.

drake - ano, to je ono. Veliký nápis kk... a pod tím malým písmem Rak..-Prot..
Tyhle dráhy zpočátku nechali provozovat jinou dráhou, co už v místě byla. Ale na Jadranu nebyla žádná, takže tam to musel provozovat stát od počátku.(Split) No ale jelikož těch drah bylo víc, kde nejdřív jezdily vozy s tím nápisem k.k.St.B.(+ dole název dráhy) ?
Snad to brát dle zahájení provozu ? Ale ty vozy tam přeci přišly dřív, než se začalo jezdit !
Tedy podle dodávek jednotlivých vozů ? A byly všechny vozy hned u výrobce opatřeny nápisem k.k.... ? Jak trochu člověk zavrtá do detailů, je těch záhad mnoho.

U R-P to bylo od roku 1876 označení přímo z výroby. NÖSWB byla od počátku (1877) ve vlastním (tj. tedy státním provozu) a z výroby byly vozy označeny NÖSWB, ale 1879 bylo změněno na dvě výše uvedená označení. Istrianer Staatsbahn by měla mít také přímo z výroby označení s K.k.St.B., ale doložit lze jen nepřímo. Od začátku do převzetí provozu státem v roce 1882 byla v provozu Südbahn. U dráhy Tarnów-Leluchów nedokážu říct co bylo na začátku. Před rokem 1882 by už žádná jiná dráha označení K.k.St.B. mít neměla.

Statistik: Na ŽSR majú vozne pre zvláštne účely naozaj "zaujímavé" označovanie. Takže napríklad 70-tonový tárovací vozeň má rovnaké označenie ako bývalý vozeň Zsa, ktorý požívajú mostári z Margecian. Alebo dvojnápravový služobák Ds z druhej polovice 50. rokov 20. storočia je rovnako označený ako bývalé ABa prerobené na ubytovací vozeň. A takýchto prípadov je neúrekom. Je v tom bordel ako v tanku...

Nič to ale nemení na to, že vozeň, na ktorý som sa pýtal, je ten z Aluminovho obrázku. Je mi jasné, že na tom vozni je spravených prestavieb viac, ako je zdravé. A obávam sa, že to ešte nekončí, skôr naopak.

Alumin: S ohledem na výrobu v Čes. Lípě bych si ho dovolil tipnout na přestavbu vozu Es (malýho uhláku).

Když tak ne z Es/Vte ale z E/Vtr

Akorát, že E/Vtr měly kostru skříně stavěnou jinak. Takže by ta nástavba byla tím pádem nejspíš celá nová. V tom případě ale i ten spodek může být z čehokoliv = Ztr/Vsr/Ds/generátorový vůz/některé vlečkové Vt. Trošku blíž k Vtr ukazuje akorát zábradlí na plošině, ale i to se dá udělat na koleně nebo vzít úplně odjinud.

Lenže ten spodok kostry vyzerá byť pôvodný.

Alumin
Spodek vozu ( rám vozu) je Ztr, Vtr. Mám několik fotek dílenských vozů, kde je snesena dřevěná nebo plechová skříň. Na rám vozu je pak znova namontována podlaha a malé bočnice a čelnice pro potřebu dílen (jak je na fotce). Těch různých úprav dílenských, pracovních a pro potřebu dep je opravdu plno. Zajímavé číslování. Některé vozy mají jen inventární číslo a jiné jsou bez čísla.

drake - ještě tahle by měla mít k.k.St.B. na vozidlech, a na rozdíl od těch ostatních tahle byla od počátku ve státním provozu. Takže by se dalo říct, že právě zde vznikly státní dráhy, i když oficielně až 1882.

a tady jsou ty dráhy hezky pohromadě, a nejvíc peněz ten zlej císař věnoval čechům.

Dokázal by někdo identifikovat tady ty dva vozy z ValMezu? Ten první by měl být německého původu, podle nápisů na přestavovačích a brzdy Hildebrand-Knorr



A další zajímavé vozy z VM

1.trida: Vozy zmíněné tratě po celou dobu existence monarchie nesly označení "K. K. Dalmatiner Staatsbahn". Zřejmě pro neexistenci fyzického spojení se zbytkem sítě.

Vojtag: pokud dobře čtu první číslici na druhém snímku "5", jde o přestavbu z vysokostěnného vozu německého původu, pravděpodobně u ČSD označeného řadou Vd.
Nebylo by k tomu druhému nějaké číslo? Téměř určitě to je přestavba, jakých byly z válkou poničených vozů (krytých, uhláků,...) spousty.

Vojtag: Zdá se, že vůz na třetím snímku byl původně krytý vůz. Buď A2 nebo starší pruská verze.

Ty vozy jsou někde u depa? K čemu sloužily - jako pomocné? a nyní majetek DHV?Ptám se kvůli náhradním dílům pokud by se likvidovaly..

Tento vůz teda vypadá na nějakou přestavbu ze zetky, sloužil pak pro potřeby stanice Valašské Meziříčí


Ty ostatní byly různé pomocné a dílenské vozy depa VM, většina jich je zrušených a postupně se likvidují. DHV by z toho nemělo mít žádný (to by pak byly jistě zlikvidované co nejdříve) Dodnes tam jsou dva vozy Taes, čtyři Tcms (z toho jeden zelený, na kterém jde pod barvou najít nápisy "Podílový vůz Severočeské chemické závody Lovosice" a jeden s plošinkou), ten plošiňáček z uhláku a starý hytlák.
Zmizel už třeba donedávna zde stojící uhláček rumunské výroby z roku 1974

K vozům ve VM se dá uvést toto:"Plošina" s číslem P43555 /dříve taky 517 6644-3/,nízkostěnný prorostlý stromy Pom 43562 byl dříve 20 54 327 7860-8 a na podélnících lze přečíst odlété hutní vizitky FRIEDENSHUTTE WP 235 /poslední REV v roce 1989/.Patrně služební vůz na třetí foto měl označení 6-1106.U P43555 je kompletní rozvaděč Hikg 10".

P43555 byl podle rámu původně typ Linz, tedy řada Vt.

Pokud vůz břízkách nesl číslo z intervalu 327 7..., tak s největší pravděpodobností přežil přečíslování na UIC čísla jako krytý vůz, později mu byl vršek uříznut, očíslován tímto číslem a používám například v kampaních na řepu. Pravděpodobně měl i řadu Np.

ad Alumin / plošiňák z Vtr

Podobný vůz stojí uvnitř závodu na vlečce Tajmac /ZPS/ ve Zlíně - Malenovicích, spolu s dalším nějakým upraveným veteránem.
Používají se občas na vyvezení obráběcích strojů z hal a přeložení autojeřábem na kamion.
Jsou vidět i z vlaku nebo silnice.

zachraňujte vozidla pod hlavičkou státu ... (?)

Generální ředitel Národního technického muzea přijme

kurátora/kurátorku železniční sbírky NTM

Požadujeme:

VŠ vzdělání;
hlubší znalost a dobrou orientaci v historii železnic a souvisejících odvětví, orientaci v novodobé české a obecné historii;
schopnost běžné komunikace v AJ nebo NJ;
dobrou znalost práce s PC;
obecné předpoklady k badatelské a publikační činnosti;
schopnost vysokého pracovního nasazení a flexibility;
spolehlivost, svědomitost, bezúhonnost.

Výhodou:

VŠ zaměření historie, muzeologie, technika, archivnictví;
základní znalost problematiky železničního muzejnictví a související spolkové činnosti, základní znalost sbírky NTM a obdobných muzejních institucí v ČR, příp. v zahraničí;
zkušenosti s odbornou činností v daném oboru (aktivní účast na seminářích, příspěvky v odborných časopisech, účast na projektech apod.);
praktické zkušenosti v oblasti prezentace sbírkového fondu (výstavy, expozice, provoz historických kolejových vozidel);
řidičské oprávnění B.

Nabízíme:

možnost práce s mimořádně kvalitním a atraktivním sbírkovým fondem v prestižní národní kulturní instituci;
pružnou pracovní dobu;
plat podle zák. č. 564/2006 s možností získat osobní příplatek;
stravenky za výhodných podmínek;
možnost účastnit se zajímavých akcí v ČR i zahraničí;
výhody z členství zaměstnavatele v Asociaci muzeí a galerií (zvýhodněné vstupné v ČR).

Nástup do zaměstnání 01.03.2015.

K přihlášce je nutné doložit: strukturovaný životopis a motivační dopis, nástin dosavadní činnosti a další doklady nebo okolnosti, které mohou uchazeče prezentovat.

Vaše přihlášky zasílejte do 13.02.2015 na adresu: alena.vojtiskova@ntm.cz, eventuálně písemně: Národní technické muzeum, Kostelní 42, 170 78 Praha 7.

Bližší informace podá ředitel Železničního muzea NTM: Mgr. Michal Novotný, e-mail: michal.novotny@ntm.cz

Přeji dobrý den, obracím se na vás, zdejší s prosbou. Dokázal by někdo poradit, zda a kde by bylo možné nalézt informace o speciálních vagonech Vítkovického horního a hutního těžířstva?

Konkrétně se mi jedná o vozy, u kterých znám pouze tato čísla z roku 1938:
530000 (5-3000)
530002 (5-3002)
530004 (5-3004)

Vím bohužel jen, že se jednalo o speciální "vozy pro dopravu těžkých objektů", s nosností přes 60 t. Samozřejmě budu rád za každou pomoc, byť by mi pochopitelně velmi pomohly nějaké fotografie, nebo typové výkresy.
S díky Martin Říha

Základní parametry se dají najít v Seznamu nákladních vozů ČSD z roku 1935, jen u prvního je překlep v čísle. Všechny byly osminápravové, vozy 000 a 004 měly ložnou váhu 76,2 t a celkový rozvor 14,56 m, vůz 02 57,2 t a 11,9 m.

Před krátkým časem tady v příspěvcích kolegů Tempotaxi a Němec_z-Ova v modelářské diskuzi proběhlo pár snímků, tak si dva dovolím použít. Pokud by vás zajímalo odkud obrázky jsou, musíte se obrátit na ně.



První vůz byl v Kopřivnici vyroben v roce 1910 byl označen Jh^brücke 330903. V roce 1913 dostal každý z podvozků svoje číslo 903-701 a 903-702. Označení každého podvozku vlastním číslem se dělalo v případě, že vozy mohly být provozovány samostatně nebo mohly být kombinovány s jinými. Na fotce je vidět, že podvozky mají i z druhé strany koše pro nárazníky. Uvádí se, že měl ložnou váhu 76,2t, byl k němu asi jen jeden most s čepy vzdálenými 10m. U ČSD provozován jako Oz 530000.



Druhá fotka představuje Jh^brücke 330905 po vyrobení v Kopřivnici v roce 1911, který v roce 1913 dostal pro své podvozky čísla 903-703 a 903-704, u ČSD by to měl být Oz 530002. Jeho ložná váha byla 60t a měl mít most s čepy vzdálenými 7,3m.

Poslední vůz byl vyroben v roce 1912, ale už s novým označení Jh brücke 903-705 a 903-706 a u ČSD měl být označen jako Oz 530004. Ložná váha by měla být 80t a jako u jediného se udává, že k němu bylo vyrobeno více mostů. Protože v seznamu vozů z roku 1935 je udána už jediná délka, lze předpokládat, že v té době byl provozován už jen s jediným mostem s čepy vzdálenými 10m.



Z existujících rozměrů k podvozkům se zdá, že základní rozměry byly stejné. Největší rozvor v podovzku 4,56m, rozvor podvozku 1,68m. Ale zřejmě se lišily v detailech provedení. Například Oz 530000 a Oz 530004 mají nárazníky z obou stran, na výrobní fotografii jejich kolegy ale nejsou. Také je na boku rámu Oz 530000 v místech příčníku s čepem mostu viditelný přinýtovaný kus plechu. Ale to může být nějaká dodatečná úprava. Výkres neznám, jediný náčrtek je mi znám z Roellovy encyklopedie.

Mali kruhové taniere originál nárazníkov Jugo výroby (Zts, Utz)skutočne priemer až 480mm?

Děkuji nastokrát všem za odpovědi, snímky, výkresy i rady... ani jsem netušil, že toho bude tolik. Ještě jednou díky

Existovaly někdy vozy Ca(pancéřáky a jejich deriváty) s elektrickým topením?

Vážení přátelé historie rychlíkového provozu, obracíme se na vás s prosbou - sháníme jakékoli informace či podklady k provedení přenosných cedulí, a to jak těch, které informují o čísle vlaku a stanicích, kterými bude projíždět, tak těch, které označují oddíly vyhrazené pro kuřáky (během období první republiky). Pokud k dané problematice máte jakékoli informace, ozvěte se prosím na email colonel32@seznam.cz .

Kyslík" S elektrickým topením nevím ale některé služebáky měly určitě na čele kabel topení.

Kyslík: zařízení pro elektrické topení měly přinejmenším některé vozy "grégr" z konce 30. let(ty první měly výroby jen přípravu a tepelný výměník jim měl být doplněn dodatečně). Elektrické topení se však v nich u nás zřejmě nikdy nepoužívalo. Mnohé vozy služební, poštovní, spěšninové, chladicí apod. byly opatřovány průběžným el. kabelem, aby mohly být řazeny do elektricky vytápěných vlaků, i když samy el. topení neměly.

Už se to tu mihlo..Vagon bar z Frýdku Místku..Konečně jsem se k němu dostal..bohužel díky spěchu nemůžu posoudit stupeň přestavby interiéru..Zvenku ale udržovaný včetně okolí..Kéž by alespoň takhle dopadl každý historický vůz z toho mála co zůstalo..

A ještě jeden bonus z Landek parku muzea OKD Ostrava.. Taknějak v nálezovém stavu s navařenou plochou z krablovaných plechů..no,lepší než skončit v hutích v peci..

Stojí to u vchodu do muzea spolu s lok.CS500(317.123)

Lštění u Čerčan značně prořídlo.

Mahel: myslel sem spíš na konci provozu, jestli neměli elektrické vyápění. Kolik pancéřáků dojezdilo s dvanáctimístným číslem?

Kyslík: do starších vozů, tedy i pancéřáků, se elektrické topení nedoplňovalo, nanejvýš mohl být doplněn topný kabel, ale i o tom pochybuji, v posledních letech provozu se používaly v osobních vlacích na neelektrizovaných tratích. El. topení přitom chybělo i u mnoha novějších vozů...
UIC čísla dostalo přiděleno (pokud dobře počítám) 26 "pancéřáků" původní řady Ca a dva původní BCa, ale je otázkou, kolik z nich bylo opravdu fyzicky přeznačeno, resp. s přeznačením nasazeno do provozu, protože se v tu dobu už vyřazovaly.

V Pardubicích byly na sedmnáctou kolej přistaveny k dehumanizaci bezdomovcům a smažkám zcela kompletní a částečně renovované vozy Bai.
Zřejmě příprava k následnému rozhodnutí o jejich nezbytné likvidaci,

Když odtud nenávratně zmizely Bh-k pro vojáky (některé dokonce po revizi), tak na tu 17. se holt něco dát muselo, žžž?!!!

Copak nám to přivezly do Telče??? (nedatováno)

Spíš si chtěli odvézt - žulový monolit pro Pražský hrad. Byla to ale komplikovaná akce, došlo i k nehodě. Už se to tu probíralo: https://www.k-report.net/discus/archiv2013/28/1307-archiv-5.html (od 11. května 2013).

nevím jestli se to sem hodí,ale docela by mě zajímalo,zda se ještě na některých vozech Bmx/050 vyskytují funkční měchy a spojují li se vůbec?myslím že už snad by to nikdo snad ani neuměl...

Na webu AJAXu najdete ke stažení papírovou vystřihovánku pancéřáku Ca 4-5096 v měřítkách 1:87 a 1:100 v provedení po vyrobení.

http://www.r148.cz/pap-modely/

Uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu k provedení modelu (jakékoly chyby nebo nepřesnosti, které nám unikly), nebo dalších dobových doplňků na něj (cedule "Nekuřáci" už se nějaké objevily, směrové tabuly zatím nikoli).

ze škodovky: Loňská květnová posila (zatím poslední mé setkání s Bmx) na Bílý Kámen (714 015 + 3x050) byla normálně propojena. V rámci možností i zdokundamentováno. Takže pokud se ještě Bmx objevují v provozu, tak si myslím, že se setkáš i s propojenými a funkčními (byť místy děravými) měchy.

tak to jo..ale díky moc...je to takový dnes už historický detail!

ze škodovky: Není zač

a jezdí ty balmy teda ještě někde na Olomoucku ? Náhradově

Vojtag: Ten poslední vůz byl čerpadlový vůz pro potřeby depa.Když jsem v roce 1996 nastupoval v depu,byly v něm ještě uskladněné nějaké hadice,podobné těm,kterýma se přečerpávají pohonné hmoty a nějaká čerpadla.Stál u toho ještě jeden vůz,ale už bez interiéru.

díky moc!to jsou pěkné fotky!!

znalci vozů - ona měla BNB i Fa, a kolik kusů ?

1.třída - Záleží, co tím míníte. Řada Fa u kkStB po roce 1913 označovala čtyřnápravové vozy i spřažené dvojice. To pochopitelně se setrvačností promítlo i do dokumentů ČSD, ačkoli ty je označily řadami Fa a Ff. BNB měla 5 spřažených dvojic BNB 331 až 335, všechny vyrobené u Ringhoffera v letech 1903 a 1905.

Při nedávné jízdě vlakem přes Slaný (již za šera) jsem v blízkosti tamní lok.remízy zahlédl 2 vagóny představující jakýsi "lazaretní vlak" a také nějaké staré nákladní automobily. Byla to dočasná filmařská instalace - nebo je to tam stále (něčí sbírka, např. MDT Slaný)?

Cogwheel

Jirko, nechci se plést a lhát, ale dle informací od kolegů je to jakási malá pobočka zlíchovské výtopny a dalších spřátelených spolků a soukromých osob...

dodatek k Drakeovi:

Dle časopisu Vlaková pošta to písmeno "a" u harmonik Fa označovalo ambulantní poštu, nikoli 4 nápravy. Ale dělalo to bordel, to je pravda.