1.trida: Z kterého roku je spis?

Minister Éda benešovskej - 1922

V zemi české se kradlo vždycky, už od dob praotce Čecha. Za ta léta jsme se vypracovali, zatímco dříve se kradly prkotiny , jako zde židle, dnes se kradou celé banky a fabriky...

Co je to za vagony za tou ?

Podle mě jde o doprovodné vozy k energovlaku do SSSR (kam samozřejmě putuje i ta tramvaj), už jsme tu fotku tady kdysi řešili, jestli se nepletu. A jestli se nepletu podruhé, tak na ruském webu (asi na Parovozu) jsem kdysi vyhrabal fotku jednoho z těchto vozů, dochovaného tuším v Norilsku (bohužel zrovna až tam, kam se bez povolenky normálně nedá - taky kdo normální by tam jel na vejlet...).

Jinak ty Vršky - nádherný provozní záběr z tehdejší doby a dobrá inspirace pro modeláře.

Výřez pro Ty, kdo nemají ve fotobance ČTK registraci:

Podle mě jde o doprovodné vozy k energovlaku do SSSR (kam samozřejmě putuje i ta tramvaj),

Aha, dík. Ta T2 je jasná, dvoudveřové provedení jí demaskuje více než jasně .

Jednak, pak i ty nápisy v azbuce a cedule s PLM a stanovenou přepravní cesta na plošině před tramvají. Mimochodem, když budeš hledat dál, je tam i krásná fotka jedné z T2 do SSSR naložené na Px přímo ve vagónce.

A jinak se musím pochválit, paměť (na kraviny) mám celkem dobrou. Není to sice odkaz přímo na Parovoz, ale jinak jsem se s Norilskem trefil: viz odkaz.

JarPi: červen 1993:

Mahel: Díky moc, takovou kvalitu a v barvě jsem ani nečekal.

Pánové,měl bych prosbičku.... kdysi jsem v Libni na "Štádleru" fotil pár zničených vozů, a mezi nimi i jednu Biz-ku. Něvěděl by někdo číselné označení tohoto kusu, a zda-li se ho někdo ujal nebo skončil ve šrotu? (foto je z 8.2.2001) Děkuji!

TSR Plzeň:


A připojuji ještě tři dotazy
1/ neměl by někdo snímek či informace dlouhého polomáčeného Balmu, který stával v areálu měnírny Dvořisko u Chocně? Zmizel někdy kolem roku 2000 a byl viditelný z trati Choceň - Pardubice.

2/ další dlouhý Balm, tuším celočervený stával ve stejném období v Chocni mezi obytnými vozy, za snímek či informace budu též rád

3/ v Zámrsku v 90. letech stával u skladiště celomodrý rychlíkový vůz typu Y - tuším, že byl předtím používaný coby klubovna železničních modelářů!? Za případné informace moc děkuji!

Quadrophonia: Ciz 4-3977 / SV 44960 T. O. Benešov u Prahy, dnes ve sbírce Posázavského Pacifiku, deponovaný v depu v Benešově u Prahy.

Maty:
ad 1) pokud vím, stával tam vložák N298.0, který později stával v Chocni
ad 2) ten si nevybavuju, že by tam byl, ale možné to je. Dlouhému Balmu podobný a taky celočervený byl jeden Bam dráteníků z Olomouce, co se občas touto dobou na Pardubicku a Ústeckoorlicku vyskytoval.
ad 3) pravděpodobně máte na mysli Školní vůz ÚKBP s nápisem Kabinet bezpečnosti práce, který později stál v Chocni za skladištěm (později sešrotován) - viz foto:

Statistik:
Moc děkuji! Zvlášť za snímek školního vozu! Jinak ve Dvořisku určitě stál Balm, o jídelním N 298.0 v areálu měnírny nevím, ten pamatuji již jen dlouho odstavený v Chocni.
Tím celočerveným Balmem si jist nejsem, je opravdu možné, že to byl Vámi zmiňovaný Bam.

Rádo se stalo, ale našel byste to na netu určitě i bez mojí pomoci, Kabinet ÚKBP někde na netu je.

Tak o Balmu v měnírně opravdu nevím, nebo si na to už nepmatuju. Předpokládám, že třeba Stříbrný šíp tam stát nemohl (později v Ústí nad Orlicí).

Tady je ten červený Bam, ale netvrdím, že tam byl. V roce 2003 jsem ho viděl v Zábřehu na Moravě.

Blbá otázka, ale je ešte šanca vyzískať z toho práve šrotovaného Baika dáke použiteľné diely?

Balm v Chocni:jeden tuším určitě číslo 20-09 006 stál v žst. a druhý č.20-09 181 stával v té měnírně,u tohoto dom.st.byla Trutnov.Viděno už někdy v roce 1994.Ten první později snad dostal i oranžový nátěr,ale toto bych bral s rezervou.Oba později zmizely mně neznámo kam.Jídelní N298.0 stával v depu.

39michal: Moc děkuji za informace!

Netuší někdo ze zdejších badatelů, zda se někde zachoval archivní fond vagónky "Erste Galizische Waggon - und Maschinenbau Actien-Gesellschaft in Sanok vormals Kasimir Lipiński"? Konkrétně mi jde o období kolem roku 1901, kdy byly do Ostravy z této vagónky dodány první elektrické tramvaje.

Z hlavy mne napadají 3 varianty :
- je to ve fabrice "Autosan"
- je to v nějakém Archiwu Państwowem lub Miejskiem
- je to v pr....
(popř. různé kombinace).

U zmíněných vozů ev.č. 1-15 "nehrají" totiž některé zásadní věci :
- proč proboha Brünner Lokal Eisenbahn Gesselschaft (která byla vlastníkem ostravské parní tramvaje) objednala 15 vozů kdesi v Haliči?
- pokud by je objednala OeUEG v rámci elektrizace je to némlich to samé, tradiční dodavatelé byli úplně jiní - Graz, Simmering, Stauding, Nesseldorf... ale Sanok?
- když se hned po zahájení provozu ukázalo, že 15 motoráků je málo, tak se další 2 nechaly dělat v Simmeringu metodou "obkresli podle fotky"
- některé prameny (Losos) uvádějí r.v. již 1898, ale to se o elektrizaci sotva začínalo uvažovat a vesele se nakupovaly parní vleky a lokomotivy
- nabízí se logicky domněnka, že by mohlo jít o rozpracovanou dodávku někam (kam?), která z nějakého důvodu nedopadla. Vzhledem k šířce skříně 2650 to ale ve své době rozhodně nebyly "klasické" tramvaje.

Jenki 4672: A co ti na tom připadá divného? Vždyť vagónka v Sanoku nebyla za císařpána žádná venkovská kovářská dílna, ale fabrika srovnatelného významu jako ty, které jsi jmenoval (např. Studénka začínala s vagónářskou výrobou v roce 1900, to už se v Sanoku vagóny a tendry vyráběly 10 let, tudíž pro objednatele v roce 1901 mohla být Studénka nováček v branži důvěry nehodný...), "kdesi v Haliči" bylo tehdy pro moravského objednatele stejně vzdálené tuzemsko jako třeba zmíněný Graz ve Štýrsku a podrobnosti výběru dodavatele neznáš - mohli mít nejlepší cenu nebo dodací lhůtu nebo jiné podmínky. Předpokládám, že elektrickou výzbroj si objednali u nějakého renomovaného subdodavatele, což koneckonců Ringhofferovka i jiné vagónky dělaly taky. Osobních vozů ze Sanoku dojezdilo nezanedbatelné množství i u ČSD, šlo např. o typické pětiokeňáky kkStB nebo některé vozy ÖNWB a StEG. Dějiny tramvajové dopravy zas tak dobře neznám, ale pokud je mi známo, Ostrava nebyla jediná, kam se ze Sanoku tramvaje dodávaly, jezdily např. v Krakově.

Co takhle vyjet do Polska přímo do Sanoku, zde je archiv Archiwum Państwowe w Rzeszowie Oddział w Sanoku a v něm fond:
Fabryki Maszyn, Kotłów i Wagonów - L. Zieleniewski i Fitzner Gamper S.A. Fabryka Sanocka.
Dále tato továrna má svoje web stránky a jsou zde i obrázky z výroby a produkce jednotlivých let.

Při válečných událostech 1914-1915 byla výroba zastavena a rozdělena mezi vnitřní vagónky, například podíl dostala i vagónka Královopolská - což bylo nad stanovený objem výroby v rámci kartelu.

Stránka vagonky Sanok je pod označením:
http://www.autosan.com.pl/historia/historia.html

A co ti na tom připadá divného? Vždyť vagónka v Sanoku nebyla za císařpána žádná venkovská kovářská dílna...
To já moc dobře vím, ale tramvaje dělali akorát Krakow, Tarnów, Lwow. Po rozpadu R-U až byla Rzeczpospolita tak samozřejmě i jinam do PL. Směrem na západ / jih ale nedodali nikdy nic, s jedinou výjimkou oněch 15ks pro Mährisch Ostrau. I když vlastně... ve stránce odkázané výše se uvádí 50 vozů pro Vídeň, což teď ale nemám jak ověřit, protože nejsem doma a tudíž nemohu šáhnout do knihovničky a podívat se.

Archiwum Państwowe w Rzeszowie Oddział w Sanoku a v něm fond:
Fabryki Maszyn, Kotłów i Wagonów - L. Zieleniewski i Fitzner Gamper S.A. Fabryka Sanocka.
To jsem přesně potřeboval, děkuji mnohokrát! Google mi nějak nedokázal napovědět.

Stránka vagonky Sanok...
Na to upřímně čumím jak puk, protože tam posledních 10 nebo kolik let bylo něco asi tak v 5% rozsahu, tak už jsem to ani nekontroloval Píšou tam ale trošku bludy - jednak uvádějí, že šlo o doczepy, tj. vlečňáky. To je ale snadno vysvětlitelné - běžně se tehdy objednávaly vozy bez výzbroje a kompletovalo se to až na místě, což byl i tento případ. Hůře vysvětlitelný je dvojnásobný počet 30ks.

Každopádně ještě jednou díky všem za fundované odpovědi!

(Příspěvek byl editován uživatelem jenki.)

Bw_Ig: Jezdit do polského archivu kvůli výrobnímu seznamu nemá smysl, není tam.

hank: Vždyť vagónka v Sanoku nebyla za císařpána žádná venkovská kovářská dílna, ale fabrika srovnatelného významu jako ...

Jmenované vagónky byly nesrovnatelně větší než Sanok. Vybavením byl na tom hůř už jenom Kolín. Od roku 1890 do roku 1918 nestihl Sanok vyrobit ani 10000 vozů. Kapacita byla zpočátku jen pár desítek vozů ročně, později pár set. Studénka začala až v roce 1900 a v roce 1918 měla na kontě už kolem 17000 vyrobených vozů. Kopřivnice byla dvakrát větší než Studénka, Simmering je taky jiná váha.

Jenki: Sanok byl stejně jako ostatní vagónky v monarchii členem Kartelu. Ten si rozděloval hlavně státní zakázky a soukromé se staly občas součástí směnného obchodu. Byla tu pochopitelně snaha optimalizovat výrobu, takže se zakázky buď kompletně prodaly nebo se jen částečně předaly jinam. Obzvláště pokud byl dostatek jiných zakázek. Jak je z textu o historii vagónky vidět, byla ostravská zakázka jen velmi malá část celkového počtu vyrobených tramvají v Sanoku kolem roku 1900. Ringhoffer byl v té době plně zaměstnán výrobou tramvají pro Prahu a Vídeň, takže to svoji logiku má.

drake : Jezdit do polského archivu kvůli výrobnímu seznamu nemá smysl, není tam. A je teda někde jinde? Třeba ve Vídni?
I tak by tam ale mohly být nějaké jiné zajímavosti, třeba výkesy nebo nějaká ta korespondence.

O kartelu jsem nevěděl, dík za info. Jinak je pravdou, že cca v letech 1898 - 1905 byla poptávka po tramvajích dost extrémní (elektrizace stávajících koněk a parních systémů + budování nových), takže byl asi převis poptávky nad nabídkou. Ještě divočejší to bylo v oblasti elektro, kde původní idea "V Předlitavsku jedině OeUEG a nikdy jinak" rychle vzala za své a kromě malovýrobců typu Křižík dostali "nažrat" i zahraniční výrobci. Nejen Ganz, ale i AEG (budiž), ale i různé dovozy z USA, vzácně i nějaká ta Belgie nebo Žabožroutistán. Nebyly motory, řadiče, kabely, trolejový drát, prostě nic. Bralo se vše co šlo sehnat.

drake: Já taky děkuji za info.

Bohužel ve Vídni zůstaly jen rejstříky k jednotlivým železničním společnostem, kam se zapisovala čísla schválených výkresů, datumy a čísla protokolů z TP zkoušky, dále související čísla spisů GI a EM. Velká část věcí týkající se našeho uzemí byla předána do Československa v první půlce 20. let. Prohlédl jsem toho celkem dost, ale jen jedinou položku týkající se schvalování nákladního vozu BEB jsem skutečně našel v archivu ČD v Libni.

Po tramvajích jsem ve Vídni nepátral, mám k nim jen jednu poznámku. Ve fondu SGP se nacházejí jedny desky s výkresy z Královopolské. Mezi nimi je i výkres č. 13656 s dvounápravovým osobním motorovým vozem pro Společnost moravských místních drah v Moravské Ostravě ze dne 19.1.1926, v poznámce jsem si uvedl "tramvaj". Zřejmě to patří k zakázce č. 95013, kterou si výše zmíněná firma (Mo.M.D.) objednala 2 elektrické motorové vozy č. 28 a 29 s rozvorem 3,8 m, vč. 14801 a 14802. Ale jestli byly vozy skutečně podle výkresu vyrobeny, to nedokážu říct.

Vozy 28 a 29 skutečně MOMD u Krávolopolské v roce 1926 objednala a dostala. El. výzbroj BBC byla instalována ve vlastních dílnách. TBZ obou vozů září 1926. Poté byla objednávka rozšířena o další 2ks, takže v roce 1927 přibyly ještě vozy 30 a 31 (TBZ červenec 1927). Hlavním důvodem dodávky byla potřeba vozů pro převzatou a elektrifikovanou místní dráhu Svinov - Klimkovice.

Za zmínku stojí, že souběžně si MOMD tramvaje v té době už stavěla sama - od různých místních firem se kupovaly spodky, na nich se ve vlastních dílnách vytruhlila skříň a elektrická výzbroj se vybrakovala z vozů Sanok, které se novostavbami nahrazovaly.

Vlastně proto se o ty vozy tolik zajímám - od všech ostatních ostravských tramvají je k dispozici spousta materiálu z provozu i od výrobců. O vozech ze Sanoku toho moc není a všechny byly zlikvidovány do r. 1928.

(Vláčkofilům se za tramvajové okénko omlouvám.)

Nedaleko Hostěradic (okr. ZN) se nacházela vozová skříň vozu Ce 3-2350, později Be 3-2350, ještě později Be 3-4470 a nakonec Be 50 54 24-21 412-8, Královopolská 1931/15541. Majitel vůz přemístil do Znojma s vidinou úpravy na kavárnu, leč stav dřeva byl shledán horším než se původně jevilo.
Majitel nabízí vůz k odprodeji, pakliže nikdo nebude mít do cca konce listopadu zájem, vůz půjde do šrotu. Pokud by se zde našel někdo, kdo by o vůz měl zájem, ozvěte se mi na mail, poslal bych kontakt na majitele (nejsem v tom nikterak zaangažován, takže další jednání by už zájemce vedl přímo s majitelem), vč. odkazu na více snímků z doby před stěhováním do Znojma. Připojuji snímek vozu z 19. 3. 2015 kdy ještě stál na vinici.
Majitel poptává pro svůj plán "kavárny na kolech" jiný použitelný vůz.

Zdravím pánové.Jelikož vím,že to zde sledují i lidé rozumní a činorodí..Poptávám na renovovaný vůz Zlb 35022 následující drobnost..Sklápěcí zábrany na nástupní plošinu vozu 2 ks.v jakémkoliv stavu..můžete-li dát tip na majitele skříně - boudy a pod. budu nesmírně vděčný..Zatím mám na vůz vše originál,a tohle je jediná podstatná věc co chybí..samozřejmě uhradím náklady(cenu) příp demontáž..předpokládám myslivcům,rybářům a pod. jsou "tyčky" k ničemu..Sice můžu nechat vyrobit repliku ale originál ctím více..Ve svém okolí bohužel skříň tohoto typu nemám..Nejblíž Nymburk hl.n. ale tam to není..Nýrsko zmizela..Plzeň a okolí..Lštění zmizely do šrotu dva! vozy ale už bez..a nejsem zloděj..Vozy v Kutné Hoře,Jaroměři a Velkých Karlovicích znám..Díky za info na mail..



Autorům posledních dvou fotek se omlouvám za zveřejnění..i když zde už něco proběhlo..

Mathulo : počkej si, až se budou šrotovat Baiky ve Třebový, ty jsou kompletní ...

obdivovatel_železnice - za predpokladu, že nie sú určené pre DHV alebo pre nostalgickú budúcnosť, je šanca z nich vyzískať diely?

Vozy Bai jsou DHV.. a pokud by je někdo koupil,mají šanci i pro budoucnost..nyní je to agonie před autogenem..Logicky bych očekával vytěžení dílů DHV pro ostatní existující vozy..leč neděje se tak..proč..netuším..

Alf:
Pane Bože, chcípla mi koza .
A Ty chceš aby Ti obživla ??
Néé, já bych chtěl aby aspoň dvě chcíply sousedovi

Pokud máš kolego lepší zprávy,či peníze, sem s tím ať se poučíme a můžeme mít dobrý pocit že vozy do šrotu nepůjdou..Pokud takové informace nemáš trochu nerozumím tvému komentáři.. S jakoukoliv závistí nemám problém..

Jsou někde na netu fotky zmiňovaných vozů Bai, případně jestli je někdo má, mohl by je zde vložit?

Tady jsou vozy Bai odstavené v DKV ČT a stále čekají na autogen. I já bych je viděl opravené a v provozu na historických vlacích.

já teda nevím,ale taky si myslím že zas tolik historických vozů tady navíc není,když je nutně musíme nechat sešrotovat

Provozní osmidvéřový Baiky jsou akorát v Lužný v počtu 6 ks, což je sakra málo. Škoda, že šlo do těch původně 5 brněnských osmidveřáků a 5 klatovských čtyřdveřáků, které stály v Hradci Králové.

No jo, molochu byly "k ničemu", tak přece je nenabídne k prodeji, ještě by je chtěl nedejbože někdo opravit a jezdit s nimi...

no...ano..a mám takový dojem že 4dveřky vůbec nejsou!což je fakt škoda!!..a co jich tu všude bylo..v Turnově také ještě kdysi po revoluci 3 byly...009 je tenkrát ještě provětrala..

V Turnově stála souprava 4 čtyřdvéřáků a 1 Déáčko. Pamatuju je už odstavený u depa od Mnichova Hradiště, pak čtyřdveřky měly i Klatovy (viz příspěvek 2586). Bohužel všechny jsou v . Časem se Klatovský i Brněnský Baiky přesunuly do Hradce Králové, kde se akorát nechaly zničit.

Alf:
Kolego, to je bohužel přístup určitých lidí .

Tak to potom ano..Jinak dle mých info část vozů Bp(čtyřdveřových) šla přecejen směr Krnov(?),tak snad časem něco zůstane..

ad janek L. - ano přesně tak!stály ve výtahu..u tratě..taky je mám ještě nafocené..

ze škodovky: Jakožto Turnováci (depo) bychom s velkým vděkem takové i jim podobné starší fotky z provozu depa Turnov rádi uvítali. Bylo by možné? Třeba i jen do mailu?

ale jo..samo...taky jsem tam kdysi začínal kariéru...

Alf: On Ti to Bdlm vysvětlí, až se potkáte.

Asi naivní dotaz - je nějaká reálná šance ty Baiky uchránit před šrotem?
A ty vojenský Bh (Bt-k) už jsou rozřezaný, nebo je taky ještě (byť teoretická) šance?

tak koukám, že na "malej salon" 6230 ani po 15 dnech žádná odezva, tak tedy jeden trochu větší :

Nějakej souhrnnej článek o salonech asi dosud nebyl, nebo jo ?
A o poštovních dvojčatech už teprve ne ? Něco jezdilo i na dálném východě.

Ad Mahel:
JarPi směřuje dotaz na Pw4i-32. Já jsem se dosud domníval, že ten měl kostru na podélníky viditelně nýtovanou, na fotu jsou však podélníky hladké. Jistě je k tomu nějaké vysvětlení.

Laik: původní dotaz byl na to, co bylo předlohou k vzhledové variantě ČSD modelu firmy Piko. Samozřejmě o modelové věrnosti se může diskutovat, ale je tady hodně velká podobnost a navíc je to jeden z mála německých služebních vozů, které u nás prokazatelně dosloužily s nástřeškem. To je podle mě mnohem výraznější detail, než provedení podélníku.
Je řada jiných vyráběných modelů, které jsou pustou fantazií...

A už jsme komplet v základu...

Pw4i-32: Myslím, že ten model Piko docela sedí s předlohou. Nejmarkantnějším rozdílem, kromě jednoho zřejmě dodatečně vyříznutého okna, je asi ten podélník. Našel jsem na německém fóru www.drehscheibe-online.de řadu fotek vozů Pw4i-32 a Pw4i-31 z konce jejich provozu u DB počátkem 80-tých let, většina z nich má vidět žebrovaný podélník jako je na modelu nebo na jiných německých vozech z tohoto období, ale u několika je zčásti nebo zcela překryt nějakým plechem. Nejsem odborník na stavbu vozů, ale napadlo mě, nemůže to být výsledek nějaké opravy prorezlé skříně za provozu ("přeplátování")?

Ad JarPi: i kdyby byl, jakkoli to není vyloučeno, tak vůz, který byl dochován u nás, zcela určitě nebude mít na skříni provedeny takové provozní úpravy, jako tentýž vůz v 80. letech provozu u DB (jelikož ten náš se k ČSD dostal řízením osudu už po 2. sv. v.).
Ale jako vysvětlení to použitelné je - za předpokladu, že se tyto úpravy na vozech dělaly už o pár desítek let dříve, takže mohly postihnout i ten vůz, který pak zbytek života dožil u ČSD.

Mě třeba tohle napadlo u Pwi-31a, tedy "hytláku" německé výroby, které se po válce nacházely u ČSD. Existuje jedna (možná i víc) fotka vozu Pwi-33a (D2ie DB) dochovaného v 70. letech u ČSD s odstraněným nástřeškem, předělanými dveřmi a doplněnými okny. Přitom prakticky shodné úpravy se dělaly i u DR a DB (Tillig má tuto upravenou variantu ztvárněnou i modelově). Něco podobného se dá sledovat u pruských Pwgi Pr, z nichž jich pár po válce zůstalo a dožilo u ČSD. A napadá mě třeba dochovaný D 6-1509, jehož architekturu skříně jsem porovnával s dostupnými typovými náčrty Pwgi Pr od 80. let 19. století až do konce jejich výroby a žádný přesný ekvivalent jsem nenašel. Takže jsem z toho, možná mylně, odvodil, že se jedná o nějakou rekonstrukci (jde třeba o polohu a řešení bočního okna ve vyvýšené části skříně, resp. o celou tuto část skříně). Shodně provedené úpravy na skříni Pwgi Pr totiž byly vidět na přeživších vozech, které byly po válce v provozu například u DB. Takže buď je to náhoda jak hrom, že jak ČSD, tak třeba i DB prováděly na těchto vozech nápadně podobné úpravy, anebo ty úpravy na vozech proběhly ještě dřív, tedy před válkou. Na to ale já odpověď neznám. Třeba je to ale u toho čtyřosáku podobné.
Rád se nechám poučit znalejšími.

Ve svém vysvětlení jsem počítal s tím, že ty úpravy mohly být provedeny u ČSD - pokud takový druh opravy konstrukce vozu umožňuje nebo se vzhledem ke konstrukci vozu jeví jako nejjednodušší, pak na něj mohli přijít nezávisle i u ČSD nebo ho od Němců prostě odkoukat. Že by to bylo provedeno ještě u DRG do 1945 si nemyslím - ty vozy byly v tu dobu příliš nové na to, aby měly tak zdevastovanou skříň, že by vyžadovala tento druh opravy.

Jenki,
zde mas obsah celeho fondu sanocke tovarny http://baza.archiwa.gov.pl/sezam/sezam.php?l=pl&mode=show&zespoly _id=68456
Bohuzel - hlavna cast fondu je s odbi 1918-1939 :-(.
Jak masz jake to dotazy - napis k mne ariel@twarda.pan.pl - ja bude v tomto archive v prosince i bude hledat informace o polskich vozach na prepravu piva. Mimochodem mohu vyhledat infromace i pro tebe...

Dobrý večer, měl bych malou otázku. Zkoušel sem prohledat archiv, ale asi hledám blbě a nikde jsem nic nenašel. Mohl by mi prosím někdo znalý ve stručnosti popsat historii vozu Post 4454 HAN p. Vaňka? Jakou má tento vůz Vmax? Děkuji :-)

(Příspěvek byl editován uživatelem Urpín.)

a zase jeden záhadný vůz, tentokrát od KBD :

Salonní vůz 6230 sice záhada je, ale KDB A 6 ne. Bohužel chybí úplně kontext toho zápisu, takže nevím jak si mám vysvětlit "/7". KDB A 6 byl vyhlídkový vůz postavený u Ringhoffera v roce 1893, veden je jako vůz 1.třídy. Po převzetí vozového parku KBD byl vůz rekonstruován na vůz Bi. Musel bych se doma podívat do poznámek, ale spis se k tomu v NA asi nezachoval.