2. 12. 2023, 11:20
Doplněny historické snímky stanic Brezovica, Ivane-Puste, Jáchymov, Kadaň město, Roncegno Bagni-Marter, Vyhnanka a Žďár nad Sázavou. Též doplněn odkaz na snímky zdemolované budovy v Kocmyrzówě.
18. 11. 2023, 22:29
Vložen nový odkaz na film z roku 1930 ze stanice Stefanešty.
8. 1. 2023, 14:35
Nerealizované budovy doplněny na mapu včetně půdorysů kolejiště, do tabulky i popisů. Dále doplněny komentáře k budovám v Bierbaumu, Holicích, Jičíně, Prachaticích, Dačicích a Slavonicích.
gotthans
21. 3. 2021, 6:21
RE David Hlubuček: Včera jsem Vám...
David Hlubuček
12. 2. 2021, 0:37
Dobrý den,
jsem vlastníkem...
gotthans
24. 11. 2019, 20:9
RE M.Navrátil: Navazuji na...
© Jan Götthans, 2010–2024
jan.gotthans@seznam.cz
Diskuse > Diskuse o budovách > Nově nalezené budovy >
Autor | Příspěvek |
---|---|
Michal
90.181.*.* |
2. 6. 2015, 08.55 |
Dobrý den.Budova Mutěnského vlakového nádraží měla kdy si dávno dvě vídejny jízdenek ve vnitř v budově v čekárně.Jsou tam vidět i zbytky železných tyčí od dvou stolu.Vejdete do vnitř a po levé ruce v prostřed mísnosti to uvidíte.Ve filmu Zralé víno v té čekárně se schovává i paní Iva Janžurová jako Šmejkalová před Jiřím Sovákem.Jak se pan Sovák se ptá přednosti stanice zda neviděl ženu s pomerančem?Když pujdete tím stejným směrem kterým odchází přednosta stanice od Jiřího Sováka tak po levé ruce najdete místo kde si přeceda JZD František Němec přebírá stroje na výrobu nábytku.Filmu se v Mutěnicích natáčelo mnohem víc. | |
Jan Götthans
správce |
29. 3. 2013, 22.38 |
RE Mojmír: Ano, v Litovli je tato budova ve stanici Litovel předměstí v jižní části města. | |
Mojmir
81.19.*.* |
21. 2. 2013, 18.48 |
V Litovli je taky výpravní budova 16/H ??? | |
Jan Götthans
správce |
10. 9. 2012, 21.31 |
RE Někdo: Budova v Třešti a nedaleké Telči je typ, který ponejvíce naleznete na transverzální dráze Domažlice - Jihlava. V ČR ji mimo transverzálky naleznete třeba v Rychnově n/Kn., Nové Roli či na zestátněných tratích jako např. v Karlštejně, Kryrách, Střezimíři atd. Celkem jich bylo na území dnešní ČR postaveno 41. Dalších 27 lze nalézt na územích dnešního Rakouska, Polska, Ukrajiny, Itálie i Slovinska. | |
Někdo
78.156.*.* |
2. 8. 2012, 17.23 |
Podle obrázku se mi zdá že tato budova je tež v Třešti na nádraží. Nebo je jí velmi podobná. | |
intelpetr
82.100.*.* |
2. 10. 2011, 01.13 |
Tak to jsem nikdy nepostřehl. Přecijenom Slavkov vypadá úplně jinak než Kyjov. Díky za osvětu. DoteĎ jsem to měl jako 16H. | |
Jan Götthans
správce |
1. 10. 2011, 20.58 |
RE intelpetr: Děkuji za Váš zájem. Ale stávající kyjovská budova není 16/H, nýbrž se jedná o typovou budovu StEG. Na vlárské dráze je např. ještě ve Slavkově a Kunovicích. V ČR byla celkem 12x, ale můžete ji nalézt i na Slovensku. | |
intelpetr
82.100.*.* |
9. 9. 2011, 23.40 |
Chtěl bych upozornit na druhou výpravní budovu tohoto typu v Kyjově. Kromě zde uvedené budovy je i nynější nádražní budova typu 16H, ovšem prošla velkou přestavbou. Ale záhladem je 16H. Je to celkem raritní mít tyhle dvě budovy v jednom městě. | |
laarsen
90.181.*.* |
4. 4. 2011, 20.39 |
az ted jsem si vsiml ze pisu do nespravne diskuse, omlouvam se :) | |
laarsen
90.181.*.* |
4. 4. 2011, 20.31 |
mam dojem, ze budova kterou oznacujete 'kadan mesto' je ve skutecnosti jen 'kadan'. 'kadan mesto' byla zastavka mezi byvalym nadrazim a stanici 'kadan predmesti'.
to by take odpovidalo historickemu i soucasnemu jizdnimu radu, ne vsak znaceni v mape, ktere je pravdepodobne zdrojem nesrovnalosti, protoze i soucasna stanice je v mape uvedena jako 'kadan mesto', prestoze to neodpovida skutecnosti. |
|
Jan Götthans
správce |
27. 2. 2011, 10.06 |
RE Pospec: Borovany nikoliv. To je budova KFJB. Děkuji ale za Váš zájem. | |
Pospec
212.111.*.* |
18. 2. 2011, 16.16 |
Borovany?
www.panoramio.com/ph… |
|
Jan Bonev
správce |
7. 8. 2010, 10.23 |
Filip Houdek:
KDyž jsem to zadal do Gůglu, vyskočil na mě tenhle obrázek: www.panoramio.com/ph… Určitá podobnost tam je, ale na 16/H to nevypadá, pokud je to tedy ono. |
|
Filip Houdek
88.101.*.* |
7. 8. 2010, 03.38 |
Dobrý den,
měl bych dotaz na jednu budovu typu 16/H, kterou jsem na těchto stránkách nenašel, zda by o ní někdo nevěděl něco bližšího. Jedná se o budovu postavenou (nevím, zda-li ještě stojící) v rakouském městě Bregenz na břehu Bodamského jezera. Tato budova je velice zajímavá tím, že nebyla postavena přímo u kolejí a nesloužila potřebám dráhy. Sloužila totiž jako pokladna a čekárna pro tamější Rakousko-uherskou paroplavbu. Děkuji. |
|
hank
82.150.*.* |
29. 7. 2010, 22.08 |
ještě mosquitoe:
Kutná Hora-město - stejné budovy (mohou se lišit počtem okenních os) jsou v nácestných stanicích úseku Praha - Benešov (např. v Hostivaři, v Uhříněvsi) nebo v Olomouci-městě, ale jde zase o normálie z transverzálky, kde byly použity v uzlových nebo větších nácestných stanicích (např. Horní Cerekev, Jindřichův Hradec, Jihlava-město). |
|
hank
82.150.*.* |
29. 7. 2010, 21.45 |
mosquitoe:
Telč sem taky nepatří. Ta už je teď k nepoznání přestavěná, ale jinak to byla stavba podle normálie 15/H (nebo 17/H? Mojmír Krejčiřík má ve III. dílu knihy Česká nádraží oba údaje vztahující se k jedné budově a já nemám po ruce původní výkres, takže nevím, které označení je správně) Českomoravské transversální dráhy (např. Jihlávka, Batelov, Kolinec, Nemilkov...), použitá ale i jinde, třeba v Rychnově nad Kněžnou nebo na Karlštejně. |
|
Jan Bonev
správce |
29. 7. 2010, 01.53 |
Mosquitoe:
Jak píše hank, na trati 200 jsou leckde budovy odbodného půdorysu, ale úplně jiného typu. K ostatním místům se tu určitě vyjádří autor, jenž je momentálně mimo CZ. RKw: Ano, přesně tak. Ale na stránkách jsou už od začátku... |
|
RKw
94.242.*.* |
28. 7. 2010, 21.27 |
Tento typ budovy byl určitě v Dolních Kralovicích a Klimkovicích u Ostravy | |
Mosquitoe
195.113.*.* |
28. 7. 2010, 12.55 |
hank: samozřejmě to nevím 100%, jel jsem tam naposledy před půlrokem, nicméně po prvním otevření stránky jsem koukl na obrázek a říkám "hele, Písek", pak mě napadla Příbram. Nevím, možná existují nějaké starší podobné normálie.
Další nádraží, na které si vzpomínám -- Kutná Hora město, Telč [informace nezaručena, nutno ověřit, stejně jako předchozí informace]. |
|
hank
82.150.*.* |
27. 7. 2010, 21.17 |
No, dobře... diskutuju dřív než čtu a teď koukám, že ty zemské garance, účasti státu apod. jsou v tabulce na webu zpracované přesněji, než jsem to napsal do diskuse. Omlouvám se za zavádějící stručnost. Ale tvrzení o původu rakouských budov z roku 1891 by chtělo doložit - autor píše "podle dostupných informací" - kterých? Zatím se všude tradovalo, že první budova tohoto druhu byla ve Volyni. |
1 2 |