Archiv do 12. července 2008

Autor Příspěvek Zelená Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1155 Registrován: 3-2005 Odesláno Středa, 04. června 2008 - 21:41:38       Dnešní Zprávy z Regionů v 19:25 (Severní Morava). Byl tam krátký šot o rekonstrukci nádraží ve Frýdlantě nad Ostravicí a přitom bylo řečeno, že do 5 (!) let bude elektrizován celý úsek Ostrava - Veřovice. No to bych chtěl teda vidět!, jestli to bude pokračovat tak "astronomickým" tempem jak Ostrava - Opava (28 km) nebo O.Kunčice - hl.n. (8 km), tak těch elektrifikovaných cca 45 km se možná dočkají až naši vnuci, navíc když bylo řečeno, že prvně dojde k rekonstrukci nádraží, tratě, infrastruktury až teprve pak elektrifikace. Do té doby doslouží už 460, 130, 150, o šestikolech ani nemluvím, výroba nových 471 se ročně dá spočítat na prstech jedné ruky, takže stejně ani nebudou mít důvod spěchat, když stejně už dnes téměř polovina vlaků na trati Ostrava - Opava je vedena v motorové trakci, u rychlíků bych to ještě chápal, ale i spousta osobáků jen v samotné trase Ostrava Svinov - Opava, které nepokračují dále za Opavu. 2801 vrať se Chybíš mi Zelená Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1156 Registrován: 3-2005 Odesláno Středa, 04. června 2008 - 21:56:43       Je zajímavé, že už i šéf největšího ekoteroristického spolku Bursík snad dostává rozum a připouší využívání jaderné energie. Možná je to ale jen na truc své kolegyni Kuchtové, která se chtěla přivázat k Temelínu, aby ho nespustili. Energie vyrobna z jádra uranu je bezpečná, skutečně se netřeba obávat dalšího Černovylu. Jaderné reaktory VVIR už v nových blocích nebudou. Není už totalitní rok 1986, existuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Dana Drábová, i když je pro nás chlapy jako ženská dost nesympatická, je na druhé straně skutečnou odbornicí. A že Rakušané stale protestují. Vždyť oni ani sami nevědí proti čemu? Tam jde z jejich strany čistě o bussines, mají nadbytek energie a spuštěním dalších bloků Temelína, Dukovan, Mochovců nebo neodstavením A1 a A2 Jaslovských Bohunic se jen bojí, že přidou o své zisky z prodeje elektřiny. Proto v elektrizaci je budoucnost, energie z ní vyjde rozhodně levněji než z ropy, která je stejně důležitější do chemického průmyslu než dieselových motorů. Navíc dynamika vlaků s elektrickou trakcí je mnohem lepší než s motorovou (rychlejší rozjezdy) a tak zvýšení rychlosti lze dosáhnout i bez stavebních úprav tratě. otázkou je ale, jak silný bude provoz, aby se dokázaly alespoň částečně vrátit náklady na elektrizaci (trakční vedení, úprava frekvencí zabezp. zařízení apod.). A stále platí i to co v předchozím článku, čím se to odveze? U střídavé trakce ještě možná složitější otázka, nic nového není. Ale i tak elektrizaci Brno - Jihlava fandím, 2801 vrať se Chybíš mi Václav Š. David Neregistrovaný host Odeslán z: 77.48.57.2 Odesláno Středa, 04. června 2008 - 23:47:02       Zelená: Především nejsou středně elektrické jednotky, např. dvoudílné a trojdílné Talenty nebo Desira. Tedy na papíře jsou, a možná i někde jezdí, ale ne v úpravě pro ČR (SŽDC). Ono 460 jsou už těžká váha a v konečném důsledku vyjde 843+2*043 levněji, 471 jsou pouze tři, a taky jsou na trať Ostrava-Opava mírně předimenzované (kromě několika málo spojů). Jenže právě díky tempu elektrizace myslím, že dřív budou jednotky s vhodnou kapacitou, než samotná elektrizace. Vyrábí Stadler vhodné elektrické jednotky, které nemají prostřední vozíček, jako slovenské, ale zařízení ve stropech a v podlahách? Viados Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 202 Registrován: 4-2003 Odesláno Čtvrtek, 05. června 2008 - 10:02:35       Zelená: Máš v tom dost chyb. Jaderné reaktory VVIR už v nových blocích nebudou. Jde o VVER (médium voda, moderátor voda). Nejpíš by tam zase byl anebo jeho obdoba ze západu. V Černobylu (i v Sosonovém Boru) byly reaktory RBMK (médium voda, moderátor grafit). Ty se už nestavějí nikde, ke konci jeho existence ani v SSSR. A že Rakušané stale protestují. Vždyť oni ani sami nevědí proti čemu? Tam jde z jejich strany čistě o bussines, mají nadbytek energie a spuštěním dalších bloků Temelína, Dukovan, Mochovců nebo neodstavením A1 a A2 Jaslovských Bohunic se jen bojí, že přidou o své zisky z prodeje elektřiny. Rakušané mají sami málo a dovážejí odkud se dá, od nás a ze Švýcarska. Sami svoji jad. elektrárnu Zwentendorf odmítli spustit v referendu poměrem hlasů asi 51:49, takže žádné jasné rozhodnutí. Až do vymývání mozků, jaké předvádějí ve vztahu k okolním zemím podledních 15 let tedy nešlo o jasně "protijaderný národ", jak se prezentují. Nyní je to ovšem jejich etablované politické "Velké téma", kterých je jinak tak málo, a proto se ho nevzdají. Krásně se na tom sjednocuje Národ - když už nevědí kudy kam, nebo se na něčem neshodnou, souhlasně si aspoň zanadávají na Temelín. Současně tím maskují strach, že my elekřinu mít budeme a oni ne a budou na nás závislí. Cílem jejich snažení je, že na tom všechny okolní země budou, pokud jde o energetickou závislost, minimálně stejně blbě jako oni. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Čtvrtek, 05. června 2008 - 10:24:19       Tyhle stránky znáte? http://plarmy.org/zwentendorf/index.php stoupa Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.165.193 Odesláno Sobota, 07. června 2008 - 14:13:04       VŠD: Jakto to myslíte, že nexistují jednotky vhodné pro ČR???? Podívejte se sem: http://www.transportation.siemens.com/ts/en/pub/newsline/newsline /press_2008/2008/15_05_2008.htm Belgičani objednali 305 vlaků po 3 vozech. Lze to objetnat ve 2-4 vozových verzích. Tedy jednotky existují, stačí si je koupit Václav Š. David Neregistrovaný host Odeslán z: 77.48.57.2 Odesláno Sobota, 07. června 2008 - 16:10:24       stoupa: Fyzicky existují takové jednotky (jednopodlažní, 2-3 vozy, 3 kV=)? stoupa Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.165.193 Odesláno Sobota, 07. června 2008 - 18:30:57       VŠD: ješte neexistují (teda pokud se nepletu), ale výroba začne léto 2009 a dodávky/provoz od 2011. Pro ty Belgičany budou jednotky 3 kV a 3kV/25kV. tedy přesně to, co by mohlo jezdit i u nás. stoupa Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.165.193 Odesláno Sobota, 07. června 2008 - 18:32:13       Ještě vizualizace této jednotky: http://w1.siemens.com/press/pool/de/pressebilder/mobility/mors200 805029_300dpi.jpg Pernion Neregistrovaný host Odeslán z: 89.24.74.34 Odesláno Sobota, 07. června 2008 - 23:13:40       Ropa brzy dojde a elektrizovat tratě je drahé. Takže bych viděl budoucnost regionální dopravy na železnici v akumulátorech. Desiro na baterky... Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1750 Registrován: 3-2004 Odesláno Sobota, 07. června 2008 - 23:23:20       Pernion Jasná řeč, olovo, nikl a cadmium jsou přece zadarmo v neomezném množštví.............. Václav Š. David Neregistrovaný host Odeslán z: 77.48.57.2 Odesláno Neděle, 08. června 2008 - 00:59:37       Pernion+Honzasl: Na tratě, jako Šakvice-Hustopeče a podobné to asi bude použitelné, ale těžko s tím někdo pojede Nymburk-Liberec. Jak moc reálné by to bylo např. do Kouřimi nebo Trhového Štěpánova? stoupa Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.165.193 Odesláno Neděle, 08. června 2008 - 07:51:05       Pernion: není to tak dávno (cca 20 let), co v Německu jezdily akumulátorové vozy. Pak byla ropa strašně levná, tak se na to zapomnělo. Ale jinak souhlasím, na lokálkách se elektrifikovat nevyplatí, takže se půjde do baterek. až nafta bude neúnosně drahá. Vzhledem k pokroku v baterkách (díky mobilům a notebookům) si myslím, že dojezd na akumulátor může být kolem 100-120 km, při kopcovitém terénu o něco méně. Ale co se vyjede nahoru, zase se pojede dolů Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1752 Registrován: 3-2004 Odesláno Neděle, 08. června 2008 - 08:32:06       Jaká je spotřeba energie vlaku v kWh/t*km? Chci si porovnat takovou regionovu při provozu na baterky a naftu. Václav Š. David Neregistrovaný host Odeslán z: 77.48.57.2 Odesláno Neděle, 08. června 2008 - 15:19:09       Honzasl: Konkrétně Regionova je příliš lehké konstrukce, ta by asi moc kWh neuvezla ... ale na Hustopeče, Bílovec, Fulnek apod. by stačila. Na pořádné výkony by to chtělo vozidlo koncipované jak na odběr energie z trolejí, tak jízdu na baterky, aby to umělo projet úsek Vsetín - Jeseník, a přitom nečoudit. Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1754 Registrován: 3-2004 Odesláno Neděle, 08. června 2008 - 17:46:02       Na pořádné výkony nemá smysl uvažovat baterie. Pokud jsou ty výkony opravdu "pořádné", vyplatí se postavit trolej. Bateriové vozidlo by se podle mě dalo uplatnit tam, kde dnes jezdí právě jezdí regionovy. Studenti dopravních průmek a VŠ, hoďte nějaká čísla...... Smithers Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 12-2007 Odesláno Neděle, 08. června 2008 - 22:18:17       To spíš hybridy, nééé? Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1915 Registrován: 9-2004 Odesláno Pondělí, 09. června 2008 - 14:25:02       Spousta blábolů už byla naštěstí vyvrácena, já přispěju jen aktuální novinkou, jednotky pro 3 kV ss od Stadlera do Polska: http://www.spz.logout.cz/novinky/novinky.php Pikehead Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 172 Registrován: 3-2007 Odesláno Pondělí, 09. června 2008 - 18:52:04       Co tady blbnete s klasickejma baterkama? Neni nahodou vhodnejsim mediem pro uchovani energie vodik? Vodikova technologie je ale stale draha, ropa jeste musi zdrazit, aby ji vytlacilo jadro+slunce+geo+vodik. Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1755 Registrován: 3-2004 Odesláno Pondělí, 09. června 2008 - 19:19:24       Vodík je mimo. Vodík ve vozidlech je dnes stále mimo a nevěřím, že se vyrazněji prosadí. Zejména ne v podobě stlačeného vodíku v tlakových lahvích. Vodík ještě pár let nebude, bateriovou regionovu (nebo cokoli jiného) můžeme mít "zítra". Za zkoušku by to stálo. stoupa Neregistrovaný host Odeslán z: 89.233.180.120 Odesláno Pondělí, 09. června 2008 - 22:14:55       Vážení, Regionova (aneb důchodkyně v tangách) by na baterky fakt nejezdila. Za prvé je to starý krám a za druhé nemá elektrické trakční motory (nemá elektrický přenos výkonu, chcete-li). Cokoliv jiného perspetivu má. Nejlépe se pro toto hodí elektrické jednotky (Talent, Desiro, ACG, Flirt, atd..) doplněné o bateriový konteiner. V praxi bude vozidlo dvouzdrojové, tedy trolej-baterka. Vodík je mediální hříčkou, do praxe se nikdy nedostane - díky příšerné ceně a mizerné účinnosti. PS.: můete mi věřit, již jsem na toto téma napsal pár výzkumných zpráv . K přečtení samozřejmě nejsou, jelikož se jedná o důvěrné materiály. Bohužel... Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1756 Registrován: 3-2004 Odesláno Pondělí, 09. června 2008 - 22:24:45       Božínku, dodělat trakčák do regiošky místo motoru není zas takový problém. Bavíme se o pokusné hračce, nikoli o skutčném výrobku pro skutečné nasazení. Co je na vašich zprávách tak tajného? Máte strach, že by vás ropná mafie nechal odstranit? Eightyfour Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 445 Registrován: 1-2007 Odesláno Pondělí, 09. června 2008 - 22:30:53       Mno já nevím, a co takhle CNG? Mrtvý veterán, dobrý veterán, aneb všemi silami za obnovu vozového parku ČD / [] Cargo! Mrtvá bardota, dobrá bardota... (a skutečně nejen ta) FOTOGRAF NEROVNÁ SE FANATIK! www.eightyfour.pise.cz Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1757 Registrován: 3-2004 Odesláno Pondělí, 09. června 2008 - 22:56:46       CNG je výhodné dočasně, dokud se z něho enbude platit spotřební daň. Pokud na něj ve velkém přejde, a věřím, že se tak stane, neboť za ním (na rozdil od LPG) stojí mocná lobby, tak se dá očekávat nasazení daní. Stát se nenechá dobrovolně oškubávat a ani by to nebylo logické vzhledem k příjmům pro SFDI.... Happy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1634 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 10. června 2008 - 15:45:59       Vodík je mediální hříčkou, do praxe se nikdy nedostane - díky příšerné ceně a mizerné účinnosti. Na to si přišel jak s tou účiností?? Samozřejmě záleží na technologii výroby.Pro budoucnost uvažuji palivové články,které mají účinnosti kolem 90%(již dnes).Stejně tak při opačném procesu z vodíku na el.energii.Nevýhoda je jejich cena,kvůli ceně platiny,která je nenahraditelná.Tato technologie je závislá na ceně elektřiny.Takže už dnes se dosahuje daleko vyšších účinností,než známe z pístových motorů s "ropným" pohonem.Takže vodík zajisté do budoucna ano,ovšem jen v menší míře.Protože se pracuje s vodním cyklem.Pokud bychom měli auta na vodík,potom nastane katastrofa v podobě nedostatku vody.A vůbec bych si nehrál s vodním cyklem naší planety.Takže vodík ANO,ale pouze pro VHD.Nehledě na to,že díky ceně platiny nikdy nebude tento pohon laciným. A k bateriím.Na to jste přišli jak?? Jako Regína na baterky?? Ne tak toto je totiž nesmysl a odvážím se jako elektrotechnik říct,že kardinální.Máte vůbec potuchy o tom,jak je energeticky náročné vyrobit akumulátor o obrovských kapacitách??Samozřejmě,že se akumulátory v železničních vozidlech používají a to po boku ultrakondenzátorů,které zadržují el.energii při rekuperačním bržděním.Potom se využije při akceleracích,ale rozhodně to není primárním zdrojem energie pro pohon!! Pokud chcete alternativní pohon potom: 1.Elektrizace maxima tratí,zbytek na plyn 2.V kratší budoucnosti do cca 10 let vodík.Autobusy s tímto pohonem již jezdí. Podporujme regionální pivovary s originální českou recepturou a ne nadnárodní europatokáře! Adam_r Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1167 Registrován: 10-2003 Odesláno Úterý, 10. června 2008 - 19:15:52       Jeste krome palivovych clanku je moznost "spalovat" vodik v pistovem motoru podobne jako benzin. Ucinnost proti palivovym clankum nizsi, ale odpada potreba platiny. Vyviji to treba Mazda. http://rotarynews.com/node/view/890 http://www.eskimo.com/~ghawk/rotary.html Happy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1639 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 10. června 2008 - 20:22:21       ad Adam_r: Ano ta možnost tu je,ale tento systém mně připadá jako silně nebezpečný vzhledem k výbušnosti vodíku.Protože pístové motory mají větší vibrace a je zde obrovská náročnost na těsnost vodíkového okruhu.Náročnost vedení vodíku od nádrže až k motoru je obrovská,nehledě na to,že při nehodě by nastal výbuch.Kdyžto pokud použiji palivové články,tak vlastně článek může být umístěn bezprostředně u nádrže a od tud již můžou vést vodiče el.energie.Potom lze ještě v rámci bezpečnosti nádrž+článek uzavřít do další ochrané nádraže,která může být plněna netečným plynem,to kvůli zkratu a celkové bezpečnosti při nehodě Podporujme regionální pivovary s originální českou recepturou a ne nadnárodní europatokáře! Vytrezvitel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 227 Registrován: 9-2002 Odesláno Středa, 11. června 2008 - 04:33:33       Na vodík zatím zapomeňte. a) hlavním zdrojem vodíku je v současnosti zemní plyn. A je technicky jednoduší spalit v motoru přímo ten, než z něj složitě vyrábět, skaldovat a dopravovat vodík. Elektrolytická výroba vodíku má účinnost tak maximálně 60% a přímá výroba v JE je zatím na papíře. A Drábová se bude hodně kroutit, než vám něco takového povolí ;-) b) Dosažitelná účinnost u palivových článků je sice přes 90%, jenže jen v laboratorních podmínkách. Životnost článků totiž není kdovíjaká a musí se celkem pečlivě chránit před vlivy běžné atmosféry, pokdu mají nějakou rozumnou dobu vydržet. Budoucnost bude v bateriích. Nebudou však na bázi ani olověné ani niklové (Cd/MH) technologie z důvodů malých měrných kapacit a výkonů, ale bude to některá z Li-ion technologií. Sice ne ta, kterou znáte z mobilů a notebooků, ale bezpečné řešení s rozumnou kapacitou a rychlostí nabíjení existuje. J_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 479 Registrován: 8-2004 Odesláno Středa, 11. června 2008 - 09:34:07       Vytrezvitel: aby to bylo trochu vyvazene, tak jeste: c) palivove clanky mohou vyuzit energeticke zdroje, pro ktere neni zadne jine vyuziti. Potom vas ta ucinnost nemusi trapit. Zda se mi vyhodnejsi vyuzit prebytku energie k nabijeni palivovych clanku, nez platit sousednim zemim za to, aby ty prebytky odebraly. Navic jsou i zeme, kde moznost exportu prebytku vubec neexistuje. To, ze prave ty zeme, ktere takove energeticke zdroje maji, investuji do dalsiho vyvoje palivovych clanku nebude nahoda. Happy: vodikova technologie by paradoxne zasahla vodni cyklus mnohem mene (vody neubyva ani nepribyva), nez pri spalovani fosilnich paliv (spalovanim pribyva vody). David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 428 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 11. června 2008 - 11:26:27       J_P: ta voda se ale někde musí vzít, a přítok u nás na to podle mě není. Nejbližší řeka s dostatečným průtokem na takové hrátky je podle mě Dunaj. Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1917 Registrován: 9-2004 Odesláno Středa, 11. června 2008 - 13:26:56       Adam_r: spalování vodíku v pístovém motoru se věnuje jistá pozornost i na českých VŠ, mě osobně to připadá jako cesta mající ještě méně výhod než "klasické" FC. Důvody sem psát nebudu, neboť část diskutérů (chápajících, že vodík je jen přenosové médium, nikoliv zdroj energie) to ví a druhá část (popírající přírodní zákony), to stejně nepochopí. Happy, David_jaša: nerad to píšu, ale do tématu vodíkové ekonomiky se nepouštějte. Pro začátek se pokuste pochopit, jak FC funguje, jak se vyrábí vodík, co to je termodynamika a Faradayův zákon. pak se můžete pustit do bilance koloběhu vody a vlivu vodíkové ekonomiky na něj. Happy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1642 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 11. června 2008 - 18:23:24       nerad to píšu, ale do tématu vodíkové ekonomiky se nepouštějte To jako proč?? Pro začátek se pokuste pochopit, jak FC funguje, jak se vyrábí vodík, co to je termodynamika a Faradayův zákon. pak se můžete pustit do bilance koloběhu vody a vlivu vodíkové ekonomiky na něj. Nevím,proč to směřuješ ke mě.Potuchy rozhodně mám,absolvoval sem i předmět zaobírající se vodíkovými technologiemi v elektrotechnice. Prostě mám jen obavy z toho,co se stane,když někde u mohutného vodního toku vyrobím vodík,který transportuji někam jinam a tam ho opět přeměním na vodní páru.Prostě naruším přirozený cyklus vody na Zemi.To je ovšem polemika vhodná pro někoho jiného.Pokud jde o využití odpadního vodíku,kterého má třeba Spolana hodně,potom jsem všemi deseti pro. vodikova technologie by paradoxne zasahla vodni cyklus mnohem mene (vody neubyva ani nepribyva), nez pri spalovani fosilnich paliv (spalovanim pribyva vody). Ano voda se sice neztratí,ale bude přemístěna jinam,což nepovažuji za nejšťastnější.Navíc pro rozklad 2H2O na 2H2 a O2 potřebuji elektrickou energii,kterou nějak musím vyrobit.Takže vodík je čistý tak,jak je čistá technologie pro jeho výrobu. biopaliva nám zdražily potraviny co udělá masová produkce vodíku s cenou vody??Nekopeme si pod sebou hrob??(současné technologie snad pro budoucí výrobu zmizí) Podporujme regionální pivovary s originální českou recepturou a ne nadnárodní europatokáře! Vytrezvitel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 228 Registrován: 9-2002 Odesláno Středa, 11. června 2008 - 22:37:08       palivove clanky mohou vyuzit energeticke zdroje, pro ktere neni zadne jine vyuziti. s ohledem na základní zákony termodynamiky, takové zdroje nejsou zdroji. Pokud však máte na mysli, že by palivové články měly využívat přebytečnou energii v síti v době sedel a hrát významnou roli při jají regulaci, tak na toto zatím nemají. I tady bude ekonomy zajímat učinnost a také investiční náročnost. Domnívat se že výrobou vodíku z přebytků sítě vydělám více než jejím vývozem, je dosta najivní. Vodíkové hospodářství, je v nákladech na kumulovanou Wh o několik řádů dražší, než např. přečerpávací elektrárny, takže touto metodou by se spíš prodělaly kalhoty. No a pokud jde o státní invstování do vývoje. Tak jestliže ve vodíkovém hospodířství někdo vidí záchranu co se týče stabilizace sitě a zajištění zdrojů energie, tak je mimo a měl by si zopakovat termodynamiku. Jedinu rozumnou možností vodíkového hospodářství je použití jako zdroje v mobilních zařízeních. Jenže pokud porovnáte "status of art" vodíkových palivových článků s Li-ion, tak je favorit na vítěze celkem jasný. U prvního je princip znám sice více než sto let, vývoj byl podporován v rámci strategických programů (např. apollo) a co se týče výsledků komercionalizace, kde nic tu nic. druhý o několik generací mladší princip. Nicméně na trhu už obsadil nějakých $10mld p.a. Pomocí Li-ion je možno postavit plnohodnotný elektromobil s dojezdem přes 200km a dobou dobíjení 10min. Distribuční soustava prakticky hotová zatímco u prvního se řeší, jak by se mohlo, kdyby se vědělo jak. Happy: s tím transportem vody si moc hlavu lámat nemusíte. Zcela běžné chlazení elektráren vodou vyvolá větší přesun vody z kapalné fáze do fáze plynné, než kolik by bylo uvolněno při stejném výkonu, dosaženém spalováním vodíku. (skupenské výparné teplo vody je výrazně menší než spalné teplo 2H2 + O2 -> 2H2O) Gor Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 542 Registrován: 6-2002 Odesláno Středa, 11. června 2008 - 22:44:46       Happy: Vis jaka je vyhrevnost vodiku? 95 MJ/kg=95GJ/t Kdyz budeme polovinu rocni energeticke bilance, tj. cca 900 PJ, prohanet ve vodiku tak to bude neuveritelnych 10 milionu tun vodiku, tj. zhruba 50 milionu tun vody, tj. zhruba 50 milionu m3 vody. Jestlize labem proteka cca 200 m3/s (beru rok s nejmensim prumernym prutokem)tak na pokryti 50% EB potrebujeme neuveritelnych 69 hodin labskeho toku. Jaka rana pro prirodu, celych 0,8% rocniho Labskeho prutoku, och, tohle uz nase reky nikdy nerozchodej, fakt ne. Pochybuju, ze by se nekdy stalo, ze bychom polovinu CEB otocili skrz vodik a navic jsou moje vypocty znacne pesimisticke. J_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 480 Registrován: 8-2004 Odesláno Středa, 11. června 2008 - 23:48:11       Vytrezvitel: Domnívat se že výrobou vodíku z přebytků sítě vydělám více než jejím vývozem, je dosta najivní Hehe, tak zrovna tohle dogma lze snadno vyvratit. Prebytky el. energie z vetrnych elektraren se pri silnem vetru vyvazi do Nemecka i Norska, limitem je kapacita prenosove site. V dobe, kdy v Nemecku neni vhodny odber vychazi cena teto energie zaporna. Tzn. platime Nemcum za to, aby energii odebrali. V takovem pripade vydelam vyrobou vodiku urcite vic. Vydelal bych vic i kdybych strcil draty do more a krmil tou prebytecnou energii ryby (konecny spotrebitel za ni samozrejme neco zaplati, ale cena za prenos je vyssi) Priklad druhy: V zemi, kde jedinou moznosti exportu el. energie jsou palivove clanky potom plati naopak, ze vyrobou vodiku z prebytku vydelam x-krat vice nez hypotetickym vyvozem, protoze ten vodik je jedina forma, jak tu energii poslat do Evropy nebo Ameriky - do doby nez nekdo vymysli supravodivy kabel. Happy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1645 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 12. června 2008 - 00:05:22       ad Gor:ano to souhlasím až: -pokud zmiňuješ Labe,potom dle koeficientu Q355 (u ústí n.L.) ,kterým se definuje sucho a minimální průtoky(důležitý údaj pro průtokové vodní dila atp.) je 58 m3(pro stanici LG U.n.L).Navíc zde musí zůstat dostatek vody pro lodní dopravu atp.Takže ve skutečnosti těch tvých pouhých 50000000 tun vody není zanedbatelné množství pro takovouto řeku -navíc nemluvíme jen o čr,ale co třeba USA,čína,indie?? -dále bude další voda potřeba pro JE,protože k výrobě vodíku je potřeba elektrická energie a je jedno,jakou technologií to smolím,čili další nárůst spotřeby vody na chlazení -pro zpracování vody musím použít relativně čistou vodu,která je jaksi ve velkých řekách vzácností,čili dočišťování -pokud přijde suché období...raději nedomýšlet -ale i kdyby teda problém s vodou nebyl,tak je zde nedořešena fůra věcí -pístové spalovací motory na vodík v autech považuji za pojízdnou bobmu,nikdy nebude zaručena 100% těsnost a odolnost proti nehodě -tak bych mohl pokračovat.Vodík ANO,ale v rozumné míře Teď k elektromobilům a Lion -nestálost lithia-autonehoda,následky nedomýšlet -velká ekologická zátěž -nepříliš laciná výroba Lithia a samotných akumulátorů -vysoká cena na jejich recyklaci -opět stejně jako u vodíku považuji za nereálné,aby na to jezdil celý svět Alternativ je celá řada,ale žádná nedokáže masově zastoupit deriváty ropy.Představa,že jednou bude miliarda aut jezdit jen na vodík či plyn nebo baterie je vcelku naivní. Podporujme regionální pivovary s originální českou recepturou a ne nadnárodní europatokáře! Vytrezvitel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 229 Registrován: 9-2002 Odesláno Čtvrtek, 12. června 2008 - 03:35:32       J_p: Tak takhle by to teda vyvrátit nešlo. Situace podporující Váš argument se zápornou cenou elektřiny je vytvořená uměle povinnými výkupy a podobnými zhovadilostmi ekologických pachatelů dobra. Jediný rozumný řešení je v rovném přístupu výrobců energie k dodávkám. Pak vám problém s přebytky, které musíte vyvážet za záornou cenu vznikat nebude. Obdobně argument s přepravou přes oceán. Pokud vám něco říká 2. věta termodynamiky, tak vám musí být jasné, že vždy bude výhodnější přepravit primární palivo, než z něj vyrobit elektřinu, tu přeměnit na vodík, ten přepravit a z něj vyrábět elektřinu. Happy: Jeden Temelínský blok odpaří za sekundu zhruba kubík vody při chlazení. Ročně to za Temelín je tedy přes 60Mm3, které v Labi na otdtoku z ČR rozhodně chybí. A je to víc než vyšlo gorovim pro polovinu spotřeby pokryté vodíkovým hospodářstvím. Kromě Temelína je tu celá řada dalších odpařovačů, zavlažovaču atd... Co se týče Li- baterií, tak si asi pletete lithiové s lithium-iontovými. V lithium-iontových je lithium pouze ve formě solí, takže bezpečnostní argument s reaktivním lithiem odpadá. Výroba už zas tak drahá není. V současné době je na úrovni $0,30/Wh. Při životnosi baterie >5000 cyklů, současné ceně elektřiny v síti a ceně nafty, je takový pohon docela rentabilní. Gor Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 543 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 12. června 2008 - 07:13:44       Happy: Co se Labe tyce, jedna se o rocni prumerny prutok, v rocni bilanci nema smysl se zabyvat minimem, na vyrovnavani takovych vlivu mame prehrady, proc myslis, ze jsou u Temelina ty Hnevkovice? ale co třeba USA,čína,indie Ty maji mnohem vice vody nez CR, s tou cistotou, byl jsi nekdy v elektrarne? Vyroba demi vody ve velkem je zvladnuta vec. Z vybuchu vodiku mas strach. Z vybuchu zemniho plynu ne? Vodik ma mnohem mensi hustotu nez vzduch a uzasnou difuzni rychlost, paklize bude unikat netesnostmi, neni sance ze by mohl vybuchovat(na rozdil od metanu, ktery kdyz zacne unikat tak ma tendenci se hromadit treba ve sklepe) Ano, vodik je nerealny, ale ne z duvodu nedostatku vody nebo nebezpeci vybuchu, ale z duvodu toho, ze z kazda zmena formy energie je ztratova. I kdyby neexistovaly zakony termodynamiky a mohli bychom se s ucinnostmi transformaci blizit ku 100% tak bude vzydcky vyhodnejsi transformovat menekrat. Dalsim problemem je kratka zivotnost palivovych clanku. BTW ta zminovana ucinnost 90% se tyka vysokoteplotnich clanku? J_p: Hm, nebylo by nejlevnejsi alternativou vetrne elektrarny proste vubec nestavet? A o jakem statu je vlastne rec? Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1760 Registrován: 3-2004 Odesláno Čtvrtek, 12. června 2008 - 08:38:18       Příšel čas na čísla. Vodíková přečerpávačka. Možnosti tam stále jsou a stále se na tom pracuje. Minimálně na univerziotách je to zatím stále živé. Abyste se nehádali, teoretická maximální účinnost vodíkového cyklu pro akumulaci energie je 84%. Ovšem mnohem zajímavější je jiná technologie, jmenuje se to Vanadové redoxové baterie. Jedná se o zařízení, které dnes existuje ve výkonu min 100MW, a lze s ním akumulovat stovky megawatthodin. Vyrábí se to a prodává. Cena je 450Euro/MWh. Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1918 Registrován: 9-2004 Odesláno Čtvrtek, 12. června 2008 - 08:51:02       To jako proč?? Protože tomu nerozumíš. Já sice taky moc ne, ale na tebe si v diskuzi troufám Jak je to s vodou, už tu bylo vysvětleno, Hekonomika má tisíc problémů, ale narušení koloběhu vody to není. vodíku má Spolana hodně Kolik to je hodně, podle tebe? Já to spočítal velmi hrubě na 3 t/den. To je ale celkem jedno, protože spolanský "odpadní vodík" je sice málo, ale přece, žnečištěn rtutí. V rámci stavby "českého" FC busu pro Neratovice bylo uvažováno použití tohoto vodíku, ale dočištění se zřejmě nezdařilo (FC jsou hodně citlivé na katalytické jedy) a bude se (pokud to vyjede) používat vodík Linde (vyrobený ze zemního plynu..). J_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 481 Registrován: 8-2004 Odesláno Čtvrtek, 12. června 2008 - 12:51:31       Vytrezvitel: Jediný rozumný řešení je v rovném přístupu výrobců energie k dodávkám. Pak vám problém s přebytky, které musíte vyvážet za záornou cenu vznikat nebude. Jak konkretne, kdyz uz mam vykon vsech tepelnych elektraren na minimu a dodavky pro celou zemi jdou z vetrniku? Obdobně argument s přepravou přes oceán. Pokud vám něco říká 2. věta termodynamiky, tak vám musí být jasné, že vždy bude výhodnější přepravit primární palivo To neni o 2. vete termodynamiky. Ja neznam zpusob, jak to "palivo" pres ocean prepravit, kdyz k vyrobe el. energie zadne palivo nepouzivam. Jde o prirodni zdroj, ktery prepravit nelze. Jak mam prepravit pres ocean reku nebo paru z geotermalnich zdroju? Jedinou moznost vidim prave v tom to palivo (vodik) z el. energie vyrobit a v takove forme prepravit pres ocean. Dosud se problem resil stavbou energeticky narocneho primarniho prumyslu (vyroba hliniku). Gor: Hm, nebylo by nejlevnejsi alternativou vetrne elektrarny proste vubec nestavet? A o jakem statu je vlastne rec? Nebylo. Vetrne elektrarny funguji celkem dobre, prebytky vznikaji jenom kdyz se sejdou nepriznive okolnosti (energeticke sedlo a zaroven spicka vykonu vetrnych elektraren). A kdyz neni k dispozici akumulace energie ve forme precerpavacich vodnich elektraren, tak prave ty palivove clanky by mohly pomoci problem vyresit. Prvni priklad byl Dansko, druhy priklad byl Island. David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 434 Registrován: 5-2004 Odesláno Čtvrtek, 12. června 2008 - 15:39:03       Druhá věta termodynamiky nic neříká o tom, na které cestě mezi zdrojem a spotřebičem energie jsou nejmenší ztráty. Ad Li-on: a je už nějak rozumně vyřešeno stárnutí a citlivost na teploty? Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1761 Registrován: 3-2004 Odesláno Čtvrtek, 12. června 2008 - 16:35:40       Snad to bude někoho zajímat. 61_2008.pdf (280.3 k) Vytrezvitel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 230 Registrován: 9-2002 Odesláno Čtvrtek, 12. června 2008 - 20:24:54       Honzals: ono se na univerizitách zkouší ledacos. Ale te vodíková přečerpávačka je od průmyslové ekonomicky funkující aplikace daleko předaleko. Jediný použitelný vodíkový článek pro takovéto zařízení je na bázi solid oxid fuel cell. jenže pracuje pouze při teplotách nad 600°C a účinnost je stěží 50%. V mobilních aplikací, jako pohony vozidel dost těžko použitelné. Alkalická FC, která je ještě relativně levná (cca 1$/W) zas denokáže pracovat se vzduchem,neb otrava elektrody CO2. No a PEM, které jsou nejvíc studované mají problémů co se týče životnosti a ceny habaděj. sice mají přes 90% učinnost, ale drahá Pt jako katalyzátor, kyselý, drahý nafion jako iontoměničová membrána. Pokud jde o vanadovou technologii, tak ta má určitě šanci a větší než vodík. (kdyby investiční cena byla, jakou jste napsal, tak už nikdo jiný zdroj ani neřeší ). Nicméně pro vozidla opět nevhodná. Měrná energie je srovnatelná s olověnými akumulátory. J_p: opět vytváříte vyrtuální problém. Reálný podíl větrníku na mixu je u nás max. 10%. Takže tepelný elektrárny budou vždycky představovat 80% dodávek. I u relativně těžko regulovatelných JE, lze výkon o 10% měnit. U uhelných či plynvých je ta možnost regulovaní výkonu výrazně větší. Dále máme regulační potenciál vodních zdrojů. ten je u nás cca 3000MW. Rakousko, či švýcarsko, které z hlediska transportu nejsou daleko mají ještě daleko víc. Či-li regulovat větrníky lze, ale ať jedou za stejných podmínek jako ostatní zdroje a ne za několika násobnou cenu. A to celkem dobré fungování v Dánsku... když zavedete povinný odběr jídla v mé restauraci za mnou nadiktovanou cenu, tak mi taky bude hospoda fungovat. I kdybych najmul kuchaře, který připalí i vodu. david_jáša: nejde o to kde se kolik ztratí při přepravě, ale kolik se ztratí několikanásobným přeměňováním formy energie než se ji rozhodnu přepravit. ;-) Hmotnost dopravovaného média a jeho obalu bude cca stejná. Za teplotní nestabilitu Li-ion je odpovědný SEI na grafitové anodě. Náhradnou grafitu v anodě se lze tohoto neduhu zbavit. Sice zaplatíte něco na kapacitě, zísáte však možnost rychlejšího na/vybíjení. viz třeba zde Smithers Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 12-2007 Odesláno Čtvrtek, 12. června 2008 - 22:11:38       Ještě k těm megatunám vody: nezapomeňte, že ta pára ze spáleného vodíku taky jednou někde spadne. A to nejspíš v podobě přívalových srážek. Má tohle někdo spočítaný? Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1763 Registrován: 3-2004 Odesláno Čtvrtek, 12. června 2008 - 22:15:57       Vytrezvitel Proboha, taková chyba. Samozřejmě, že je to 450 euro na kWh, tedy 1000 krát víc. Omlouvám se ze chybu. David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 437 Registrován: 5-2004 Odesláno Čtvrtek, 12. června 2008 - 23:10:12       Vytrezvitel: myslel jsem cestu včetně přeměn enegie, nejen geografický přesun. Že to dnes technicky nejde neznamená, že to tak musí být vždycky. Váš postoj mi připomíná výrok, že chladící výkon tepelného čerpadla nemůže být větší než jeho příkon. Smithers: při tom množství, které spočítal Gor výš, o nic nejde. Jenom zavlažováním se odpaří mnohem víc vody. Vytrezvitel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 231 Registrován: 9-2002 Odesláno Pátek, 13. června 2008 - 00:57:42       David_jáša: jestliže mám v bodě A palivo (uhlí, ropu, uran) a v bodě B potřebuju elektřinu a zároveň nemám vedení k jejímu přenosu, tak bude vždy výhodnější palivo z bodu A převézt do bodu B a tam z něj elektřinu vyrobit, než v bodě A vyrábět elektřinu, pomocí ní vodík, ten přepravit do bodu B a tam z něj opět vyrobit elektřinu. Nebo snad ne? David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 438 Registrován: 5-2004 Odesláno Pátek, 13. června 2008 - 11:27:44       Záleží na energetické hustotě paliva a účinnosti přeměn. Pokud bude palivem rašelina nebo ropné břidlice a vodíkové technologie dospějí, tak může být výhodnější i větší počet přeměn, protože ztráty při přeměnách budou menší než ztráty při přepravě. J_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 482 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 13. června 2008 - 11:43:26       Vytrezvitel: opět vytváříte vyrtuální problém. Reálný podíl větrníku na mixu je u nás max. 10%. To je mozne, za to u nas je to prave v tomto okamziku 15% (770 MW) a to pri rychlosti vetru 3 m/s. Jaderne 0%, protoze zadne nemame a nechceme. Vodni 0,00nic (nekolik malo zanedbatelnych) = regulacni potencial vodnich zdroju nulovy. Tepelne musi byt samozrejme dimenzovane na max spotrebu a tak na plny vykon jedou jen velice vyjimecne. A to stoji penize. 2. Jestlize mam v bode A elektrinu (nikoliv palivo) a v bode B potrebuji elektrinu a zaroven nemam vedeni k prenosu, tak bude vyhodnejsi v bode A z elektriny vyrobit palivo (vodik), prevezt ho do bodu B a tam z neho vyrobit elektrinu, zejmena kdyz cena elektriny v bode A je mene nez 10% ceny v bode B. Mimochodem, v bode A uz nekolik let jezdi autobusy na palivove clanky + od lonska uz i par osobnich aut.} Vytrezvitel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 232 Registrován: 9-2002 Odesláno Čtvrtek, 19. června 2008 - 21:05:37       David_jáša: to je sice pravda, ale energetická hustota vodíku je maximálně 20x větší než u toho nejhoršího co je možné spalovat. Jenže to je ve stavu volně loženého což se v krídových papírech o vodíkovém hospodářství většinou nepíše. Nutným "zabalením" vodíku pro přepravu je tato výhoda rychle zredukována, přičemž ani proces "balení" se bez doávky energie neobejde a "obaly" taky nevznikají pouhou myšlenkou. J_p: to se nám to hoduje, když nám lidi pujčujou. Prozradili Vám vaší dánští spoluobčané, že celý větrníkový "zázrak" funguje jen díky vysokým daním ( nějakých 200%) na konveční energie? Jo a teď tam u vás E.ON vyhrál konkurz na fofrníkovou farmu s výkonem 200MW, kde má na 20 let garantovanou cenu nějakých 2Kč/kWh. (Temelín měl být při ceně 1Kč za totéž množství příliš drahým a nekonkurenceschopným). Takže pohádky o ceně 10% běžné ceny v síti vyprávějte někomu jinému. Taky budu prodávat rohlíky za 20h/ks, když mi ze státní pokladny přiteče 4Kč/ks a ještě budou mít zákazníci povinnost moje rohlíky odebrat. David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 454 Registrován: 5-2004 Odesláno Čtvrtek, 19. června 2008 - 22:22:46       Vytrezvitel: Energetické hustoty se ale nijak nedají odvodit z termodynamických vět, je to vlastnost materiálů. Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 753 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 19. června 2008 - 22:32:27       regulacni potencial vodnich zdroju nulovy A proto najede turbína na Dlouhých Stráních z O na 100% výkonu (325 MW) nejdéla za 90 sekund...... aproto se vodní turbíny používají k primární, sekundární i terciální regulaci sítě...(jestli víte, o čem je řeč) S200 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 956 Registrován: 4-2006 Odesláno Čtvrtek, 19. června 2008 - 22:55:34       Johny11: Aniž bych se chtěl míchat do zdejší debaty, nelíbí se mi, když diskutující nerozumí psanému textu. J_p napsal, že Vodni 0,00nic (nekolik malo zanedbatelnych) = regulacni potencial vodnich zdroju nulovy. Můžete mi tedy, Johny11, odpovědět, jaká je regulační schopnost neexistující vodní elektrárny? Vytrezvitel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 233 Registrován: 9-2002 Odesláno Čtvrtek, 19. června 2008 - 23:28:03       David_jáša: chcete tvrdit, že energie chemických vazeb a reakcí nemají nic do činění s termodynamickými větami? J_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 485 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 20. června 2008 - 18:39:34       Vytrezvitel: Takže pohádky o ceně 10% běžné ceny v síti vyprávějte někomu jinému. Ja nevim, jestli ma vubec cenu na toto jeste reagovat. Cena 10% to je Island, nikoliv Dansko. To je energie z vodnich elektraren + nekolika malo geotermalnich. Zadne palivo! Termodynamika samozrejme plati i tam, ale jde o premenu energie potencialni na energii elektrickou. to se nám to hoduje, když nám lidi pujčujou. Jo, to se vam to hoduje. Bohuzel, DK je veritel a ne dluznik, ale i tak zbyva dost na hodovani. Pro vetrniky plati podobne jako pro lokomotivy, ze pokud vyrobek neprodam na domacim trhu, tak se mi bude tezko exportovat. Ze strategickeho hlediska je celkem moudre vyvijet technologii, u ktere je velka pravdepodobnost, ze jeji vyznam postupne poroste. Jakypak podil na celosvetovem trhu maji dnes dansti vyrobci vetrniku? Nebo by snad bylo byvalo lepsi pouzit miliardy statnich penez nejak ucelneji - napr. na valku nebo bankovni tunelare? (v tech danich je prevazna cast dan nebo lepe receno statni podil z tezby ropy a zemniho plynu a i tak dosahuji ropne spolecnosti a plynari peknych zisku) Johny11: A proto najede turbína na Dlouhých Stráních z O na 100% výkonu (325 MW) nejdéla za 90 sekund... Problem je v tom, ze elektrarna Dlouhe Strane je v Ceske Republice, tedy pro nas prakticky nedosazitelna. Kdybychom meli v DK k dispozici podobne vysoke hory, tak by v nich nepochybne uz davno byla podobna elektrarna postavena. Pomahaji precerpavaci elektrarny v Norsku a Svedsku, ale kapacita dalkovych vedeni je omezena. Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 757 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 20. června 2008 - 19:58:13       S200: reagoval jsem na tvrzení že, "regulační potenciál vodních zdrojů je nulový". Tohle tvrzení je obecně nesprávné. Teď jsem z kontextu zjistil, že je pisatel z Dánska ... Budiž, tam opravdu asi vodní elektrárny nemají ... :-) Tvrzení o tom, že někomu platím za vývoz své přebytečné energie je úsměvné, protože tu energii mohu vyvážet jen tam, kde chybí. Pokud je např. v sousedním Německu vyrovnaná bilance, tak tam tu přebytečnou dánskou dostanu jen za cenu snížení výkonu některého německého zdroje. Tím se dostáváme k regulaci přenosové soustavy, což je docela slušná alchymie. Za tu se pochopitelně platí - nedodržím sjednané parametry a platím odchylku... K nedosažitelnosti Dlouhých Strání - před dvěma lety v srpnu nastal pořádný "black out" v celé střední Evropě v důsledku toho, že v Německu byla vypojena jedna páteřní síť sever-jih z důvodu oprav, druhá kvůli nějaké velké lodi na Emži a na pobřeží začal foukat vítr. Bohužel, největší spotřeba v Německu je na jihu, takže to ta zbývající linka neutáhla (vynucený výkup "ekologické" energie z větrníků) a dominovým efektem se to sesypalo. Museli jsme odstavit několik uhelných blků a např. Dukovany sjely na 25% výkon. Jednotná síť se rozpadla na izolované "ostrovy" a trvalo asi dva dny, než se to dalo celé dohromady, propojilo a sfázovalo. Co tím chci říci - evropská energetická síť je víc propojená a závislá než si někteří lidé myslí a připouští. Takže dánské a německé větrníky ovlivňují např. i ty Dlouhé Stráně. Naštěsté (podle mého osobního přesvědčení) máme pořád jako úzká místa ty přeshraniční profily, které nám umožňují se v případě potřeby odstřihnout a přejít na ostrovní provoz a obnovit zásobování. Manažeři ČEZ by se mnou nesouhlasili, protože pro ně to znamená ztráty na vývozu a tudíž menší zisk, ale já si pořád myslím, že to není stejné podnikání jako výroba bot a že elektroenergetika má především zaručit plynulou a spolehlivou dodávku elektřiny v nasmlouvaných parametrech... Vodíkové energetice nerozumím, ale připadá mi, že tam J_p používá fyzikálně i ekonomicky nepřesvědčivá tvrzení.... Je to především otázka účinnosti procesu a nákladů na bezpečnost při výrobě a transportu vodíku. vytrezvitel (č.232) - naprostý souhlas. EU prosazuje "trh" v energetice a zároveň ho deformuje nařízenou podporu neživotaschopných věcí. David jaša (č.438): Zkuste si udělt jednoduchý model a pokud budete poctivý, tak vám z hlediska výsledné účinnosti vodíková varianta vždycky vyjde hůř. a vodíkové technologie dospějí- už v době první ropné krize (1973!) se tvrdilo, že existuje životaschopný model vodíkového motoru, ale zlé automobilky ve shodě s ropnými společnostmi ho zamkly do trezoru, aby nepřišly o své zisky David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 459 Registrován: 5-2004 Odesláno Sobota, 21. června 2008 - 01:42:36       Vytrezvitel, Johny11: Stále mě nechápete: chemické ztráty na obou koncích jsou pro stejné množství konstantní, zato ztráty při přepravě rostou lineárně se vzdáleností, převýšením a hmotností přepravovaného materiálu. To znamená, že samotný fakt "energetická hustota vodíku je maximálně 20x větší než u toho nejhoršího co je možné spalovat" znamená, že se tyto závislosti ztrát na vzdálenosti někde protnou a tím pádem se nedá tvrdit, že je vodíkový přenos méně účinný už na základě termodynamických vět. Co už rád přenechám odborníkům, je: - stanovení toho bodu - posouzení, zda je ten bod ještě v oblasti, kdy ztráty nepřerostou energetický zisk - posouzení, zda se taková přepravní vzdálenost na Zemi vyskytuje Opakuju, že mi nešlo o praktické důsledky, ty klidně mohou být jak říkáte, pouze o to, že nevyplývají z termodynamických vět. Johny11: zřejmě jste přehlédl to kouzelné slovíčko "pokud". Nevím, zda někdy do toho stavu dospějí... Rzeczpospolita Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 220 Registrován: 9-2004 Odesláno Sobota, 12. července 2008 - 02:45:27       Nakreslil jsem mapku typů trakčních soustav v Evropě podle převládajících v daných oblastech(tzn. ve Španělsku či Itálii nejsou zakresleny VRT se střídavou soustavou). Nemám tam jen rusko, U toho jsem nenašel mapu. Vyšla mi docela zajímavá situace. Předně je zajímavé, že velká část Východní Evropy má 25kV soustavu. V Lotyšsku a Estonsku je sice 3kV, ale tak malé sítě u hlavních měst, že by se obě daly přestavět. Souvislá oblast je Východní Ukrajina a hlavně Polsko a k němu přiléhající část Česka, Slovenska a malý úplně nesmyslný kousek Ukrajiny od Lvova na jih, kde to musí být komplikace. Vyznačil jsem ovšem plánovaný přechod Slovenska na 25kV. Velmi nelogicky(šíleně) na mapě vypadá ten výběžek 25kV na jihu Česka. Jsme jedna z mála zemí v Evropě, které mají už z dřívějška 2 odlišné hlavní trakční soustavy(viz Francie, Ukrajina). Když se přesunu více na západ, tak tam je zajímavá pozice Dánska, které je obklopeno 15kV soustavami a samo má 25 kV, přitom má elektrifikovánu prakticky pouze 1 hlavní trať propojucící právě Německo se Švédskem. V Irsku je téměř nulová elektrifikovanost sítě, takže tam mají ještě šanci změnit tu 1,5 kV na jinou soustavu. Zajímavá rarita je ta síť 750V na jih od Londýna s třetí přívodní kolejnicí. Asi nejdivnější je Francie, která má na jihu 1,5kV soustavu a podle mne by se jí mohla časem zbavit. Zdá se mi třeba, že ji vůbec nerozšiřuje a spíše prodlužuje střídavou. Nakonec je otázkou, jestli Španělsko někdy úplně přejde na normální rozchod a s tím i změní trakční soustavu na střídavou. Řekl bych, že by bylo dobré, kdyby se Evropa časem zbavila té 1,5 kV soustavy, je nejmenší a má nejhorší parametry. Tak to byly takové moje postřehy, tak se na mě nezlobte. Jinak zajímalo by mě, jestli ještě nějaká země kromě Slovenska tedy tu soustavu nechce měnit. Vysvětlivky: červená - 25kV 50Hz oranžová - 15kV 16,7HZ zelená - 3kV ss modra - 1.5 kV ss fialová - 750V ss (Příspěvek byl editován uživatelem Rzeczpospolita.) Bus stop, rat bag, ha ha, charade you are Kermit Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 7-2007 Odesláno Sobota, 12. července 2008 - 20:06:55       Velmi dobré mapy: http://www.bueker.net/trainspotting/maps.php