Autor |
Příspěvek |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 247 Registrován: 9-2007
| Odesláno Neděle, 24. února 2008 - 01:22:42 |
|
Iiii: "Než natahovat JD (leda přidáním zastavení, tam kde by na ně byla frekvence), raději natáhnout čas na přestup v uzlu (pokud je to uzel typu Praha nebo Plzeň)." Přesně tak jsem to myslel. Tomáš Záruba: "Tím chcete říct, že navatujete koridory i v těch letech, kdy nebude v daném úseku žádná stavba?" ... Samozřejmě." ... a to je ta chyba v koncepci. Pokud dopředu vím, že v konkrétním roce žádná stavba nebude, tak zkrátím jízdní dobu, a prodloužím přestup v koncové stanici. Kvůli tomu si pohraju s detaily v mezilehlých uzlech, někde může být prostor k tomu, aby tam rychlík stavěl v jednom směru xx,55 a v opačném xx,05. Tímto způsobem někde můžu celkovou jízdní dobu zkrátit až o 20 min. což většina cestujících uvítá, protože většina lidí na konečné typu Praha leze do metra, v Brně do šaliny apod. I z těch, co přestupují, někteří uvítají možnost koupit si noviny nebo bagetu a lavně se protáhnout. Fakt nevím, proč chcete lidem prodlužovat pobyt ve vlaku, že Vás nekopne kůň. "Přestup za 5 minut v PHL není problém" Mít v Praze hl.n. na přestup jen 5 minut, to je v praxi naprosto nepoužitelné. Jezdíte vůbec někdy vlakem? "Když se mi vlivem stavby změní JD z 53 min. na 63" ... To je právě taky ta klika: ona se změní cca z 1:40 na 1:55 = SJD zůstává" To ale neplatí obecně pro kteroukoli stavbu, že. "tvrdým ujížděním více zpožděným přípojům, ospravedlněným krátkým intervalem .... návazného systému jednokolejek, kde často ty vaty ... budou muset být malé" Jenže to pak stačí, aby takový vlak odjel z uzlu o +3 kvůli čekání na přípoj, v jedné stanici výpravčího něco zdrží o minutu, jinde někdo nezavře dveře +1, v další stanici bude vystupovat školní výlet +2. Přidejte další +2 na ulhané jízdní doby. Při těsných přípojích přijedete v 07 místo v 58 a návazný rychlík je fuč. A tak to bude obden aspoň jednou. Tak takhle NE, takhle se síť dělat prostě nedá. |
Hroch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3851 Registrován: 8-2004
| Odesláno Neděle, 24. února 2008 - 01:47:29 |
|
V tom případě (pominu-li nějaká de facto rozlomení ramen při zanedbatelném tranzitu kdesi uprostřed ničeho) spolu už asi měsíc všichni souhlasíme a debata nemá v tomto ohledu smysl. Ale néé. Když vemu konkrétně tu Plzeň, tak jsme se bavili o JD někde kolem 60 minut. SJD 60 je podle mě pak nepřípustná (viz co píše Bručoun, č.247 v posledním odstavci) a SJD 90 je nepřípustná protože spoustu lidí třeba z Prahy do Plzně, ale i dál zbytečně zdržuje. Za tu dobu už mohu být minimálně v Dobřanech anebo v nějakém busu plzeňské MHD anebo sedět v nádražní hospůdce a čekat na přípoj, který prostě jede později. Nechi se zdržovat zastavováním v kolika zastávkách a jízdou 2/3 Vmax., abych dojel do uzlu Plzeň na SJD 90. Teda takhle to alespoň chápu já. To je právě ta chyba. ... IDOS mi ten plánek neposkytne ani v Bernu ani ve Stockholmu ani jinde. Pokud pojedu teď někam do ciziny (přeci jen já v ČR problém s orientací nemám, jiným stačí jet do vedlejšího kraje), tak se na přestup 5 minut nespolehnu. A hlavně musíte brát situaci, kdy už rok běží marketingová kampaň typu "Poslední dva roky na 99% do 3 minut zpoždění - minimum ujetých přípojů - přestupy jsou snadné" Že jsem si nevšiml. Vážně ... zlepšit dojem ze zpožděných vlaků je běh na dlouhou trať a žádné letáčky to podle mě nezachrání. K mapce bych dodal, že jsem vyšel víceméně ze současnosti.
Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. |
|
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 248 Registrován: 9-2007
| Odesláno Neděle, 24. února 2008 - 01:56:03 |
|
"Poslední dva roky na 99% do 3 minut zpoždění - minimum ujetých přípojů - přestupy jsou snadné", Blablabla. To je jen marketing. V loňském srpnu se mi podařil "rekord", všechny vlaky kterými jsem jel, byly zpožděné nejméně o 15 minut. A to jsem jel vlakem tři víkendy za sebou různými směry. Zpoždění se dá chytit z různých důvodů, tak například na 174 se JD většinou stíhají v pohodě, stačí včas vyjet z výchozí stanice. Ale sobotní dopolední vlak z Berouna občas jezdí v sestavě 810+010+010. Vyjede na čas, proti proudu se pochopitelně vleče jak šnek, a v Roztokách už má +7. Dál na Rakovník je to víc do kopce, v cíli bych hádal tak +15. Tohle je samozřejmě extrémní případ. I jinde se ale může stát, že minimalizujete vaty za předpokladu sóla 810, a pak musíte kvůli nárůstu cestujících jezdit s vlekem. A jste v troubě, protože 810+010 JD sóla nemůže stíhat. To samé 854 s dvěma vleky na kopcovité trati s více zastávkami. |
A.F. Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.60.15
| Odesláno Neděle, 24. února 2008 - 09:48:48 |
|
Dotaz:Neplánuje se po ukončení dlouhodobých výluk Letohrad -Lichkov od příštího GVD znovu zavedení relace R Praha-Letohrad-Jeseník a zpět?A jak to bude s rychlíky do Polska plánují se nějaké přes HK-Lichkov-PKP?Děkuji za případné informace! |
čelakovičan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 421 Registrován: 8-2006
| Odesláno Neděle, 24. února 2008 - 11:00:36 |
|
Co se týče těch 5ti minut na přestup. Dá se zjistit, jak např. (ne)fungují ráno a dopoledne v Holešovicích vazby typu Kepler/SC73 nebo Hungaria/Janáček? |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 251 Registrován: 9-2007
| Odesláno Neděle, 24. února 2008 - 12:23:04 |
|
"15/45 ... do konkrétních podmínek Prahy (a Plzně) se v dálkovce prostě nehodí." Je otázka, jestli by stanice Praha,hl.n. a navazující tratě celou tu Vaši skupinu na celou provozně unesly. K tomu nechť se vyjádří povolanější. Když uděláte paskupinu 15/45, tak tu zátěž přecejenom rozdělíte do delšího časového úseku. Někde výše jsem Vám psal, že když paskupinu 15/45 koncipujete ve směru západ-východ (sever a jih počítám k západu), tak díky prokladu dvou vrstev z Ústí bude fungovat i spojení Ústí-Plzeň a Ústí-Budějovice. Čili paskupina typu 15/45 Vám v Praze hlavní směry řeší prakticky kompletně. Vůbec netvrdím, že 15/45 je jediné správné řešení, nekombinoval jsem to. Mně se jen nelíbí, že jste natvrdo vzal za základ ten nejprimitivnější možný model, a vůbec se ho nepokusil porovnat s jinými variantami. Nedostatky Vašeho nastíněného systému bagatelizujete a oponenty se snažíte uřvat. Geniální řešení sice přicházejí sama, ale GVD není teoretická matematika. JŘ musí fungovat hlavně prakticky, tak aby vyhovoval většině cestujících. (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) |
Wałbrzych
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 317 Registrován: 4-2004
| Odesláno Neděle, 24. února 2008 - 13:23:08 |
|
Taky mám 2 poznámky, ovšem nic zrovna objevného: A) U Hrocho-Miblovy mapky mě napadlo (ač nejde o zas tak dálkovou dopravu), že pokud by byl Nymburk :30, nabízelo by se předělat 061 na hodinový takt Sp, aby se dosáhlo :30 i v Jičíně; ale s křižováním v :00 v Rožďalovicích a s projížděním Jikve a všeho mezi Kopidlnem a Jičínem kromě Jičíně- a Nemyčevsi (tj. všeho, co leží přímo na I/32) by to mělo jít. 041 by pak mohla zůstat prakticky tak, jak je, s hodinovým taktem Os, popř. se střídáním po dvouhodině Sp Turnov-Jc-Nb. B) A.F.: tipuji, že Jeseník ne. Pokud jde o Polsko, zřejmě to bude v intencích původního návrhu na letošek (byly tam 2 R do Vratislavi s vozy do Gdyně, resp. Olsztyna). Což o to, mně by se taky líbilo, kdyby jelo Praha-Pce-Lth-Lichkov řekněme 8 vozů a pak 4 do Polska, 4 do Jeseníku. (Možná ne celotýdenně/celoročně.) |
Hroch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3853 Registrován: 8-2004
| Odesláno Neděle, 24. února 2008 - 14:04:05 |
|
Doplním se: ...anebo sedět v nádražní hospůdce a čekat na přípoj, který prostě jede později anebo mít tu vatu právě v té Praze.
Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. |
|
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 253 Registrován: 9-2007
| Odesláno Neděle, 24. února 2008 - 17:46:44 |
|
"Polsko, zřejmě to bude v intencích původního návrhu na letošek (byly tam 2 R do Vratislavi s vozy do Gdyně, resp. Olsztyna)" Hádám přes HK. Lepší než drátem do voka, ale takhle si mezistátní spojení nepředstavuju. Na druhou stranu, při současném mezistátním tarifu tím stejně nikdo nebude jezdit. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1176 Registrován: 6-2005
| Odesláno Neděle, 24. února 2008 - 19:09:44 |
|
Jen pár poznámek, více až časem: T.Z.: Na chybu v mapě (zapomenuté Vary a tím pádem zkrácení JD o 60 minut) jsem přišel až po vywebení a už jsem neměl čas to měnit. Konkrétně jsem na to neupozorňoval, neb jsem byl zvědav, zda to někdo najde dříve než vy. Bručoun a prezentace výsledků Tomáše Záruby: Snad neprozradím nic zakázaného, když napíšu, že na prezentaci výsledků si budeme muset počkat až po obhajobě jeho diplomové práce. To, co jsem nakreslil, vyplynulo z mých snah o taktový GVD a různých netových diskusí s Tomášem Zárubou. Mimochodem, Tomáš Záruba v počáteční fázi svého tvoření razil teorii, že přestupy v Praze jsou nezajímavé a není nutné je řešit. Ptal jsem se tehdy, jak bude oponentovi diplomky odpovídat na to, že ztrácí možnost projet napříč republikou bez 30 minutového pobytu v Praze. Odpověď se spoměrně dost shodovala s vaším současným názorem na přestupy v Praze. Dnes razí po jiný názor. Třeba i vy časem názor změníte. Hroch a tvoje mapka: Hradec prosím pěkně nechat v celou kvůli vazbám do zbytku republiky v Pardubicích a taky kvůli vazbám v Nymburce v celou. Víc se do toho nebudu pouštět, tenhlu kus republiky vůbec neznám. Mimochodem z toho leze SJD Praha - HK 90 minut s přestupem v Pardubicích. Bručoun a míra náhody: Máme opravdu neuvěřitelné štěstí, že uzly tam, kde jsem je namaloval, vychází neuvěřitelně dobře a nikde nejsou natahovány jízdní doby oproti současnosti s výjimkou 170 a 220, kde máme to štěstí, že i po vyvatování se to vejde do současné SJD. Na Plzeň bude 10-15 minut vaty stačit a ta se bude stěhovat různě po trati. Na Budějce už vyvatováno je a díky dvojkolejce u Tábora od příštího GVD by už snad nemuselo v rámci stavby dojít k přetažení příjezdu do Budějc od Prahy pár minut přes celou.
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1177 Registrován: 6-2005
| Odesláno Neděle, 24. února 2008 - 19:49:31 |
|
Hroch: Já jen odmítám mít vatu 20 minut (extrémní případ), aby se ze skutečné JD (+ malá vata)=65 stala JD=85 a pasovala na SJD=90. Ale to já odmítám taky a pak považuju za vhodnější vázat v jednou z uzlů volně. Viz současný stav mezi Prahou a Plzní, kdy se v Praze do skupin v celou váže s časovým odstupem na ostatní. K přestupům v Plzni: Včera jsem přestupoval mezi rychlíky od Budějc na Prahu. Od Budejc příjezd +10. Se znalostí toho, kde to obvykle stojí, jsem to přešel za necelé 2 minuty. Pak jsme ještě stáli další 4 minuty než se jelo. Tabule odkud co jede jsou v Plzni na každém nástupišti, pokud by byla mapka a východní podchod, bude 5 minut stačit i s nějakou rezervou na přestup např. dětského oddílu.
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 394 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 24. února 2008 - 22:49:09 |
|
Mibl: Ano, máte pravdu, debata s Vámi byla jedním z hlavních impulsů pro přehodnocení názoru (navíc když jsem zjistil, že to shodou okolností vyjde...:-) ). Hroch + Bručoun: Tak znova: PRÁVĚ PROTO, ŽE VĚTŠINA KONČÍ V PRAZE, se musí zajistit včasný příjezd do Prahy (pro šťouraly: s nějakou pravděpodobností výskytu vyšší než něco blížícího se jedné). Milým vedlejším efektem je z toho plynoucí možnost těsných přestupů. Pokud vám to je jasné a jen mi něco podsouváte pro zábavu, laskavě této činnosti prosím zanechte. No a jelikož, samozřejmě, zabránit vzniku malého zpoždění nelze, musí být systém stabilní a tedy vyvatovaný - odpovídající hodnotou je 10%, tedy asi 5 minut z každé hodiny JD. Tomu já říkám vyvatování - ne zachování "koridorových" JD. Bručoun: Já už na to nemám nervy. Prosím přečtěte si znovu mé poslední 2-3 příspěvky, své takřka dokonale mimoběžné reakce na ně, a proveďte zamyšlení - sám sebe dokonale popíráte (bavíme se tedy o tom, že je vaty málo nebo moc?), snažíte se zbytečně zobecňovat konkrétní problém trati Praha - Plzeň, konstruujete případy s ulhanou JD a kumulací zpoždění - snad v argumentaci proti přiměřené vatě? No a jestli je ta vata na přestupu nebo VŠECH přípojných ramenech je z hlediska přestupujících úplně jedno a z hlediska cílových cestujících lépe to druhé (také přijedou včas). Napsat to více polopatě neumím, promiňte. Možná by pomohlo související nedorozumění omezit, kdyby se diskutovalo ústně, neb s pochopením psaného textu je evidentně někde problém. Snad bude mít Mibl více talentu problém lépe osvětlit, v čemž mu držím palce a vyjadřuji podporu. Neloučím se, neboť jak se znám, určitě to zase někdy nevydržím, s čímž související ztracený drahý čas si pak budu vyčítat. Ale tak už to na netových diskusích holt asi chodí... T.Z. |
Hroch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3860 Registrován: 8-2004
| Odesláno Neděle, 24. února 2008 - 22:52:30 |
|
Hradec prosím pěkně nechat v celou kvůli vazbám do zbytku republiky v Pardubicích a taky kvůli vazbám v Nymburce v celou. Nikoliv, právě HK a Nymburk jsou jedny z uzlů, které bych rád v půl. Např. z toho plyne i Liberec v půl od HK nebo Nymburk v půl se mi zdá lepší než MB v půl, kde hl.n. stejně není ve městě. Ohledně vazeb v Pardubicích: 1) Konkrétně HK se může vázat pomocí Os 2) Liberecké R stejně do uzlu v HK s pražskými R nevyjdou (ani není třeba). 3) Uvažoval někdo z Vás (předpokládám, že někteří jistě ano), že třeba v těch Pardubicích může být uzel dálkové dopravy (a do značné míry i regionálky) jak v celou, tak v půl? Např. rameno Praha-Olomouc bych viděl na R cca jak jsem nakreslil (tj. v půl v Pcích) a Ex/EC v celou v Praze, Pardubicích a v půl v Olomouci a Ostravě. Za takových podmínek by liberecké R vázaly velmi volně v Pcích na tu rychlou Olomouc. Ale to já odmítám taky a pak považuju za vhodnější vázat v jednou z uzlů volně. Dle T.Z., tak jak jsem ho pochopil, je lepší vatovat jízdní dobu a uzly nechat ostré.
Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. |
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 395 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 24. února 2008 - 23:03:54 |
|
Ale sákryš ne dogmaticky prodloužením hodinové JD o 20 minut! Ad HK: Půlhodina na 010/270 samozřejmě, ovšem na 031 tím spíš. HK primárně 00 nicméně vychází z prioritního napojení TU na východ (a jih). |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 39988 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 24. února 2008 - 23:13:54 |
|
Ono stejně Ti o vatách nakonec rozhoduje tolik věcí, že jseš nakonec občas rád, když je vůbec někam umístíš. A to nejen na jednokolejkách. Ale když si jde vybrat, tak bych se tu vatu snažil u dálkových spojů „centralizovat” na kritická místa, a to nejen do JD, ale i do přestupních dob. U těsných lokálních vazeb (třeba ty Ražice) pak jemně do celé trasy s „přitlačením” u toho ostrého přestupu (ale pouze do JD).
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 255 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pondělí, 25. února 2008 - 01:01:02 |
|
Mibl: "... ztrácí možnost projet napříč republikou bez 30 minutového pobytu v Praze. Odpověď se spoměrně dost shodovala s vaším současným názorem na přestupy v Praze." To těžko. Zkusím shrnout, co jsem napsal v předchozích příspěvcích: 1) V Praze lze přestupy mezi všemi hlavními směry řešit i jinak než uzlem v celou nebo půlku (příspěvek č. 251, podle Vaší reakce jsem ho buď napsal nejasně, nebo jste ho nečetl pozorně). Protože jsem republiku nepřepočítával, a ani to nebudu dělat, tak nevím, které konkrétní řešení je vhodnější. 2) Dejme tomu, že opravdu bude v Praze vhodný uzel v celou. Příklad: jízdní doba z uzlu X je 1:35 (obvyklé množství vaty už je započteno). Je téměř jisté, že přestupní frekvence je u tohoto konkrétního vlaku větší v uzlu X, než v Praze. Nechám tedy tento vlak z uzlu X odjet cca v xx,05 a do Prahy přijet v xx,40. Pokud jedu z Prahy do města Y, kam je JD 0:50 (opět včetně obvyklé vaty), tak návazný vlak odjíždí v xx,05, a mám v Praze na přestup 25 minut. Pokud se Vám řešení nelíbí, tak jaké by podle Vás bylo rozumnější. Tomáš Záruba: "zabránit vzniku malého zpoždění nelze, musí být systém stabilní a tedy vyvatovaný - odpovídající hodnotou je 10%, tedy asi 5 minut z každé hodiny JD." Naprosto samozřejmě!!! Vtip je v tom, že tyto vaty už jsou (ve většině případů) v současných jízdních dobách obsaženy! Většina vlaků dokáže krátit zpoždění, někdy i o víc než 10%. Další vatování o 10% už je celkem 20% vaty. Snažím se Vám decentně naznačit, že je absolutní hovadina dávat tolik vaty, kolik potřebujete pro Vaše pohádkově přesné přípoje. Jednou dáte málo vaty, aby Vám na papíře sedělo stíhání uzlu, jindy dáte tolik vaty, abyste JD natáhl a měl na papíře všude těsné přípoje. Podle toho, co píšete, Vám hlavně musí sedět těsné přípoje, takže nepřestupující cestující si jistě rádi posedí ve vlaku o 10 min. déle. Doufám, že oponent Vaší diplomové práce nebude vůl, a že Vám tyto manipulace s jízdními dobami odhalí. Tomáši Zárubo, všemi dosud napsanými příspěvky jsem se Vás snažil přesvědčit, že vaty má být tak akorát přiměřeně, a že jízdní doby nemají ani ulhávat, ani nafukovat. A když, tak jen velmi nepatrně. Ono se to totiž v provozu pozná, co je ulhané, a co nadměrně vyvatované. Hlavně nemá smysl dělat ve velkých uzlech příliš těsné přípoje, jednak proto, aby se nemuselo běhat s kuframa, jednak proto, že velké uzly jsou největší přenašeč a zvětšovač zpoždění. Jesli Vy nemáte nervy na mně, tak já nemám nervy na Vás. Myslíte si, že žvaním, tak si to klidně myslete. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 258 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pondělí, 25. února 2008 - 02:18:31 |
|
"... ono to všechno vyjde a celá debata je o H - k řešení toho moc nezbývá, a když tak opravdu marginální relace." Zjevně předpokládáte, že Vaši oponenti neznají dostatečně dobře teorii pravděpodobnosti. |
Petr_vlček
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1124 Registrován: 5-2004
| Odesláno Pondělí, 25. února 2008 - 08:59:58 |
|
Ještě k těm přestupům a potřebnejm dobám: třeba v Německu mi z Hafasu vyjede i kolej na kterou přijedu a ze které to odjíždí. Je to velmi solidní pomůcka a když mám 5 minut na přestup a vidím dejme tomu 15-16, tak to asi bude hrana-hrana a no problem. Navíc "žlutý plachty" s uvedením nejen odjezdů ale i kolejí ze které to jede (což se až na naprosté mimořádnosti dodržuje) jsou v několika provedeních na každým peronu i u každýho slezu do podchodu. Nevím proč u nás nejde mít určenou a zveřejěnou kolej (ne nástupiště - kolej! a to ne v "nádražíáckým" provedení 8-12-14 ale "pro cestujícího" 1-2-3 od baráku). |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 259 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pondělí, 25. února 2008 - 10:03:28 |
|
Petr Vlček: Je otázka, kdy bude situace v ČR natolik stabilizovaná, aby se dala kolej určit na rok dopředu, a kdy se zprofesionalizuje informační systém a personál stanic natolik, aby byly případné změny dostatečně zveřejněny. (Loni v létě mi v informační kanceláři v Zábřehu 5 minut před skutečným odjezdem vlaku tvrdili, že neznají ani přesné zpoždění, ani nástupiště, ze kterého vlak pojede!) Ještě ad Praha hl.n.: Dejme tomu, že se sjedou na skupinu zároveň rychlíky z 6 směrů a systém bude plně průjezdný. Při 15 min. intevalu příměstské dopravy pojedou v čase +/- 7 min. od času rychlíkové skupiny vlaky PID nejméně ze 4 směrů. Dále musíte uvažovat ještě tak asi 2+2 vlaky z jiných směrů. To znamená, že musíte během 15 min. odbavit asi 14 vlaků, které si v první řadě nesmí provozně překážet. (Pokud by systém rychlíků nebyl průjezdný, tak těch vlaků bude okolo 20.) To bude samo o sobě složité k řešení. A teď si představte, že budou průjezdné směry Ústí-Brno, Plzeň-Ostrava, a HK-ČB. K tomu přidáte požadavek, aby vlak od Ústí měl zároveň přestup směrem na HK, Ostravu, ČB a Plzeň u co nejbližších nástupišť, vlak z Plzně kromě Ústí přestup na HK a Brno u co nejbližších nástupišť, vlak z ČB kromě Ústí přestup na Brno a Ostravu u co nejbližších nástupišť. (Když by nebyly vlaky průjezdné, tak se sice v něčem omezí nežádoucí ovlivňovánín tras, ale zase vzroste počet přestupů, počet požadavků na blízká nástupiště a celkový počet souprav). Nezbývá tedy nic jiného, než mít při přestupu rezervu na to, že si vlak odněkud přiveze +3, že si průměrně čilý důchodce s taškami postojí 2 min. v chodbičce ve frontě na výstup z vlaku, octne se v rohu 1. nástupiště, a že jeho místenkový vůz stojí na přesně opačném konci 7.nástupiště. Na rozdíl o Ražic, kde výpravčí skoukne stanici pohledem, neví výpravčí v Praze hl.n. o pohybu lidí stanicí zhola nic, a může tedy takovému nešťastníkovi vlak nechat ujet před nosem. (Tato část příspěvku je vlastně zároveň takový vzkaz Tomáši Zárubovi, kterého můj příspěvek č. 247 uvedl do takového varu, že mu naprosto unikla věcná podstata sdělení.) |
Petr_vlček
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1126 Registrován: 5-2004
| Odesláno Pondělí, 25. února 2008 - 10:40:08 |
|
No že by se třeba na takovém Hannover Hbf. vyskytovalo ve špičce málo vlaků.... . Sem vylez ca. 20 minut před odjezdem na patřičnej peron (jistá výhoda že netřeba stepovat pod Pragotronem v houfu pro kapsáře) a stihly z té koleje odjet ještě 2 vlaky před tím mým. A o jednotky minut seklá ICE/IC se tam taky k vidění najdou - přesto to funguje. A to třeba i tak, že konduktér na dotaz odkud pojede přípojný vlak kolej sdělí a ne že "to jezdí většinou ze druháýho nástupiště, pokud to nepojede z jinýho". A ono až na výjimky to funguje i u nás. Nevím proč to nejde zveřejnit a hlavně maximálně dodržovat. |
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 720 Registrován: 8-2005
| Odesláno Pondělí, 25. února 2008 - 10:46:47 |
|
Takový malý poznatek k přestupům. Ani by nemusely být všude žluté plachty, stačilo by, kdyby se v podchodech nacházely monitory, kde bude nejbližších 5-10 vlaků zobrazených stejně jako na velkém pragotronu. Člověk vleze do podchodu, koukne a hned ví kde má vlak a jestli má jít doprava nebo doleva. Je hodně smutné, že tato levná a hlavně účinná pomůcka v cizině tak běžná u nás neni. Jsem si říkal, že třeba na Svinově ji najdu, bohužel skutek utek. Martin |
Dan_od_mun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 284 Registrován: 6-2005
| Odesláno Pondělí, 25. února 2008 - 11:24:52 |
|
ad Martin 2 - monitor - vlaštovka se objevil v podchodu na pardubickém hlavním. Ale ze zkušeností z Německa, vedle žlutých plachet je ve větších stanicích na pragotronech malé schéma s jednotlivými voz. třídami (popř. restauračním vozem) v příslušných sektorech. A také plachta s řazením do sektorů je návodná. Slyším-li "...jako první vůz ve směru jízdy vlaku", nemusím být ultraznalý cestující, abych nebyl zmatenej u vlaku na pražském hlavním, co jede na Třebovou přes Vršovice...
|
Dan_od_mun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 285 Registrován: 6-2005
| Odesláno Pondělí, 25. února 2008 - 11:55:04 |
|
V očích řady lidí bude znít rouhačsky myšlenka zrušit čísla nástupišť a zavést pouze čísla kolejí. Co si o tom myslíte ? Podobný systém funguje v už zmiňované německé síti, vyřešila by se tak řada nelogických záležitostí, stačí 1. koridor - např. Brno - nástupiště (1.-4.) a čísla kolejí od budovy, Česká Třebová - nástupiště od budovy, koleje vždy 1. a 2. u každého nástupiště, Pardubice hl.n. - nástupiště od budovy (1.-4.), koleje popsány "železničně" v sudé a liché skupině. Když připočítáme různá řešení XB nástupiště, nástupiště u kusých kolejí (Břeclav, Brno hl.n., Pce hl.n., Kolín...) Zavedení jednotného číslování kolejí s orientačním systémem "vlak na koleji č. " by orientaci zjednodušilo. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 260 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pondělí, 25. února 2008 - 12:31:52 |
|
"... zrušit čísla nástupišť a zavést pouze čísla kolejí ... systém funguje v už zmiňované německé síti, vyřešila by se tak řada nelogických záležitostí ... Souhlas. Tím se, spolu s všudypřítomnými monitory s odjezdy+kolejemi vlaků odstraní zbytečné zmatené pobíhání, a vlak by mohli s klidem používat i lidi s nádražofóbií. (Znám dvě ženské, které jsou ochotny použít libovolný vlak, za podmínky, že je nástup ve stanici, kde bude v čase Č jen jediný vlak a při přestupu jen ten vlak do kterého přestupují. Jedna dokonce denně dojíždí trasu Štětí-Litoměřice,město, ale odmítá nastupovat v Ústí nebo Lovosicích.) Pak stačí na přestup ve velké stanici uvažovat: 1) rezervu na zpoždění +3 min. 2) čas strávený v chodbičce před výstupem, a čas na sfárání s kufrem. 3) 1 min. na rozhlédnutí 4) dobu potřebnou k přesunu mezi nejvzdálenějšími vagóny, které se v daném čase ve stanici vyskytují (důchodce s kufrem) |
michawel Neregistrovaný host Odeslán z: 195.70.154.18
| Odesláno Pondělí, 25. února 2008 - 18:45:38 |
|
Jo čísla kolejí určitě jo. Souhlas. Hlavně aby konečně někdo vymyslel ten sektorový systém (u nás jsem to už někde viděl). Jak skvělé je v Německu se podívat na plánek a vědět kam přesně jít do hospody - |
Iiii Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1272 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 25. února 2008 - 19:57:03 |
|
Pak mohou být koleje klidně označeny "nádražácky". Někde (v Rakousku) jsem také viděl displeje, na kterých svítilo řazení aktuálních vlaků. Nevím jak moc reaguje tento systém na neplánované změny řazení, ale taky by se to hodilo. |
Hroch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3868 Registrován: 8-2004
| Odesláno Pondělí, 25. února 2008 - 22:43:48 |
|
Bručoun, č.255 a 259: 100% souhlas. (Jen mě občas štve, že se vyjadřuju tak pitomě, že to nakonec musí za mě napsat někdo jiný - vi třeba toto: Vtip je v tom, že tyto vaty už jsou (ve většině případů) v současných jízdních dobách obsaženy! Většina vlaků dokáže krátit zpoždění, někdy i o víc než 10%. Další vatování o 10% už je celkem 20% vaty. ) Dan od mun: S číslováním jen kolejí nebo s monitory také souhlas.
Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. |
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 396 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 25. února 2008 - 23:03:25 |
|
Dan od Mun, Martin2: Souhlas, tesat, už to dávno mělo být! Bručoun: "Vtip je v tom, že tyto vaty už jsou (ve většině případů) v současných jízdních dobách obsaženy! Většina vlaků dokáže krátit zpoždění, někdy i o víc než 10%. Další vatování o 10% už je celkem 20% vaty." Mohl byste být tak laskav a napsat, proč tohle sdělujete, zrovna vy mně??? NIKDE jsem nenavrhoval prodloužení současné JD o 10 procent, ale konstrukci JD (na současné trati kde tak dosud není, nebo na nové kde dosud není nic neboť neexistuje) s vatou 10%. Přestupy: V principu souhlas, až na to že na rozhlédnutí "kde je nejbližší podchod" FAKT není potřeba minuta. :-) Bod 4 nebrat, důchodce s taškou, vystupující z příjezdového vlaku 2 minuty po zastavení, holt projde vlakem za jízdy. Bod 1 nemusí být splněn - pouze návazná skupina musí být schopna poradit si s odjezdem +3 do nejbližších dalších uzlů. Takže zajímavá doba je od zastavení do vystoupení, cesta k nejbližšímu podchodu, sfárání, podlezení 5 nástupišť, vyfárání, vstup do nejbližších dveří návazného vlaku, malá rezerva. Podle mě na PHL za předpokladu dobré informovanosti (která šetří miliardy na stavbách) 5 minut. Tu pravděpodobnost prosím vysvětlit - bavíme se o zcela konkrétních podmínkách, o nichž víme, jak vyjdou. Na příspěvek 255: 1) Je, s ohledem na konkrétní podmínky, lépe uzel v Praze. Věřte nebo ne. 2) Předem: Vyšší počet přestupů zde než v Praze je nepravděpodobný. Podřešení a) Rozbourat uzel v X na směrovky, je-li to možné, popř. odjíždět volněji z X. Podřešení b) Rozdělit vlak s JD 1:35 do dvou vrstev, přípoje (popř. pokračování zpoza) X odvézt do Prahy linkou tranzitní vrstvy s JD pod 1:30, spojovací vrstva v původně uvažované podobě či doplněna nově o několik dalších zastávek s volnou vazbou v X do Prahy o půlhodinu později = určitá penalizace z míst za X někam do úseku (X-Praha). Tím se může nově ukázat jako možné použít zároveň řešení (a), neb se zcela změní poměry cestujících v jednotlivých směrech (například převáží potřeba nižší vrstvu ukotvit podle nějaké mezilehlé stanice, a tedy třeba o něco málo volněji v obou koncových uzlech). Pokud jde o rozestavění vlaků v PHL podle technologické výhodnosti, pak jednoznačný souhlas - čekání na možnost přejet na kolej "hrana-hrana" může nakonec vést k většímu prodloužení než "hloupý" přestup. Ovšem za podmínky soustředění se na zrychlení přestupů, viz opatření navrhovaná předřečníky (spolu se specifikací kde asi s kratšími vlaky zastavovat). |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 262 Registrován: 9-2007
| Odesláno Úterý, 26. února 2008 - 01:37:07 |
|
"... na rozhlédnutí "kde je nejbližší podchod" FAKT není potřeba minuta..." Vycházejete z toho, že ne každý cestující bude dopředu vědět nástupiště přípoje. A ne každý na dálku dobře vidí. Připočtěte sklony určitých typů cestujících ke zmatkářství. Vezměte v úvahu velké rodiny, které se musí po výstupu ujistit, že mají všechny děti a všechna zavazadla. Skautské oddíly, které se musí po výstupu spočítat. Ta minuta na rozhlédnutí je tak akorát. "4) dobu potřebnou k přesunu mezi nejvzdálenějšími vagóny, které se v daném čase ve stanici vyskytují (důchodce s kufrem)" ... "Bod 4 nebrat, důchodce s taškou, vystupující z příjezdového vlaku 2 minuty po zastavení, holt projde vlakem za jízdy. Bod 1 nemusí být splněn - pouze návazná skupina musí být schopna poradit si s odjezdem +3 do nejbližších dalších uzlů." V kombinaci s Vaším dalším pravidlem, a to že na více zpožděné přípoje se nečeká, by to znamenalo oprávněnou nervozitu cestujících při přestupu. Ten důchodce bude naprosto hotový z toho, že sotva vylezl z podchodu, okolo už se všude píská, on se s tím kufrem (třeba) ztěžka rozběhne směrem ke svému vagónu. Výpravčího, co na něj bude řvát, ať už si nastoupí, bude právem považovat za teroristu, a příště už vlakem nepojede. S Vaší filozofií železnice jako úzce technologické (až technokratické) záležitosti, které se cestující musí přizpůsobit, jinak nejedou, jednoduše nemůžu souhlasit. Každá nabízená služba v sobě musí mít prvky "user friendly", jinak se jí budou lidi vyhýbat. S tou vatou jsme si zcela nerozuměli. Moje vize je přiměřená vata v JD (Vašich 10%), a nadto ta 3 min. vata v přestupu v největších uzlech. Považuju za krajně nežádoucí, aby se sekera jednoho vlaku přenesla v nezměněné velikosti hned na pět přípojných vlaků, a všechny ji musely dohánět. To už roste pravděpodobnost, že se u jednoho z návazných vlaků budou nakládat kola, dispečer špatně odhadne v které stanici má zastavit náklad pro předjetí, mašina kvůli drobné technické závadě špatně potáhne do kopce, bude se čekat na skautíka, co si odskočil na záchod a "už běží",..., takže ten jeden vlak z pěti nedožene nic, ještě 2 min. přibere, přinese to do dalšího uzlu, tam se +5 přenese na další tři vlaky, dva to doženou, třetí zase ne, a pak někde ujede přípoj ... Tzv. "přenášení chyb" má své zákonitosti, které není radno podceňovat. Přestupy ve stanicích typu Ražice jsou něco jiného, tam bloudění ani delší přesuny fakt nehrozí, výpravčí ohlídá, aby to všichni stihli. Pokud se přijede se sekerou, tak stačí když se výpravčí tváří, že už už napřahuje plácačku, každý to vidí, a ve vlastním zájmu ssebou hne i bez pískání. Tím se dá mimo špičku přestup zkrátit i na minutu. Čili zde bych si troufnul dát na přestup klidně jen 2-3 minuty. Případná sekera se přenese jen na jeden vlak. "Vyšší počet přestupů zde než v Praze je nepravděpodobný. jízdní doba z uzlu X je 1:35 (obvyklé množství vaty už je započteno). Je téměř jisté, že přestupní frekvence je u tohoto konkrétního vlaku větší v uzlu X, než v Praze." Byla řeč o počtu přestupů z konkrétního vlaku, ne ve stanici za den. Představa, že u většiny vlaků je nejvíc přestupů v Praze je naprosto mylná. Třeba u vlaků z Plzně nebo Hradce Králové je to právě naopak, počet přestupujících je u jednoho vlaku výrazně vyšší v Plzni, resp. HK, než v Praze. A zrovna tam těch 1:35 v nějakém konkrétním roce nelze vyloučit. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 263 Registrován: 9-2007
| Odesláno Úterý, 26. února 2008 - 02:24:08 |
|
Hroch: Díky za zpětnou vazbu. Takhle vím, že bych se dozvěděl, kdych ulítával. |
Petr_vlček
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1131 Registrován: 5-2004
| Odesláno Úterý, 26. února 2008 - 10:03:59 |
|
Já si teda neumím i při výborné informovanosti představit bezpečnej přestup na takovým Vágusonu pod 10 minut. Taky může bejt někdo (a ani nemusí bejt starej) kdo blbě chodí a pod. Přestupů v Praze je obecně za den hodně, jinak ale nic moc. O tom svědčí pohled do podchodu po příjezdu vlaku - kolik se jich vydá ven do haly a kolik jich leze po schodech na jiný perony. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1178 Registrován: 6-2005
| Odesláno Úterý, 26. února 2008 - 12:56:18 |
|
Opět jen pár poznámek: To těžko. Zkusím shrnout, co jsem napsal v předchozích příspěvcích: 1) V Praze lze přestupy mezi všemi hlavními směry řešit i jinak než uzlem v celou nebo půlku (příspěvek č. 251, podle Vaší reakce jsem ho buď napsal nejasně, nebo jste ho nečetl pozorně). Protože jsem republiku nepřepočítával, a ani to nebudu dělat, tak nevím, které konkrétní řešení je vhodnější. Ano, Prahu lze mít 15/45, ale když nám vychází hlavní Praha od Dresden na půl, tak uděláme co? Praha 15/45 taky znamená po ryze "české" relace v Praze bonus +30. "Protože jsem republiku nepřepočítával, a ani to nebudu dělat, tak nevím, které konkrétní řešení je vhodnější. " "Doufám, že oponent Vaší diplomové práce nebude vůl, a že Vám tyto manipulace s jízdními dobami odhalí. " Trocha konzistentnosti by neškodila. Nebo snad hrajete na teorii prsti a chcte prohlásit celkové 10% vaty za nedostatečné? Nevím, ptám se. Je otázka, kdy bude situace v ČR natolik stabilizovaná, aby se dala kolej určit na rok dopředu Sakra, proč bychom nemohli mít stabilní oblasti a oblasti nestabilní? Nestabilní jen 220 a 170, vše ostatní stabilní ihned po spuštění stabilního řešení. Ještě ad Praha hl.n.: Dejme tomu, že se sjedou na skupinu zároveň rychlíky z 6 směrů a systém bude plně průjezdný. Při 15 min. intevalu příměstské dopravy pojedou v čase +/- 7 min. od času rychlíkové skupiny vlaky PID nejméně ze 4 směrů. Dále musíte uvažovat ještě tak asi 2+2 vlaky z jiných směrů. To znamená, že musíte během 15 min. odbavit asi 14 vlaků, které si v první řadě nesmí provozně překážet. (Pokud by systém rychlíků nebyl průjezdný, tak těch vlaků bude okolo 20.) Ona ta příměská pojede v Praze 5 minut před/za rychlíkem, neb se do 15 minut musí vejít 3 trasy. To není volba, to je nutnost. O tom, že by to Wilson chtělo trochu volnější nepochybuju, ale pokud se při uzlu v Plzni, který beru jako fakt a nutnost (a jeho nepotřebě mě nepřesvědčíte), bude dojíždět do Prahy opět těsně, tak co můžeme dělat? Stopnout optimalizaci v některém z plánovaných úseků a nahradit ji modernizací a tím zkrátit JD? Kolik GKč nás to bude stát? To, že nikdo nesestavil plánovaný cílový GVD dříve, než se začaly stavět koridory je věc jiná, ale teď už s tím nic nenaděláme. Mimochodem, těch 1:35 mezi Prahou a Plzní nemusí vadit, neb, to co v té době v Praze zůstane v celou (Hradec, Turnov), stejně neváže v Praze těsně, ale až nějakých 10-15 minut po celé. Závěrem: Byl jsem zvyklý, že Bručoun je je odpůrce taktu, má svou hlavu a je konzistentní. Zatímco první dvě platí stále, o třetím vážně pochybuji a nějak nevidím důvod o tomto dál debatovat. Prostě je třeba se vyrovnat s tím, co jsem psal, PLZ-Pha SJD 60 minut s těsnými přestupy v Praze i Plzni nebo 90 minut s volnými přestupy na obou koncích (tedy bonus +30) a několika uzly různě po republice, které nevyjdou. Při těsných vazbách v Praze je těch nevyjitých uzlů překvapivě méně. Těžké rozhodování. Howgh.
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Hroch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3875 Registrován: 8-2004
| Odesláno Úterý, 26. února 2008 - 15:09:13 |
|
Mibl: v Praze zůstane v celou (Hradec, Turnov) No hlavně, že Vy jste stále tak "konzistetní". Nejdřív sever Čech nenakreslíte, protože ho neznáte a pak mi sem neustále podsouváte uzel v celou v Hradci. Ano, Prahu lze mít 15/45, ale když nám vychází hlavní Praha od Dresden na půl, tak uděláme co? Jak jsem již naznačil, z Prahy se vždy bude odjíždět jak v půl, tak v celou, resp. jak ve čtrvt, tak ve třičtvrtě, takže vždy se vyskytně vazba s cca 30 min. penalizací. Např. máte jasno, zda vázat vlaky od Plzně na rychlé nebo pomalé Brno? T.Z.: NIKDE jsem nenavrhoval prodloužení současné JD o 10 procent, ale konstrukci JD (na současné trati kde tak dosud není, nebo na nové kde dosud není nic neboť neexistuje) s vatou 10%. Ale žádná trať bez vaty není a nikdy taková nebude!
Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. |
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 397 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 26. února 2008 - 22:24:04 |
|
Hroch: Pokud se zamyslíte nad 030 a 032, tak uzly v HK budou muset být dva - ostatně už to tak v podstatě je. :-) Od Plzně v novém stavu jednoznačně po 30 minutách, a tak je to tak nějak jedno. Tratě bez vaty: Fakt si myslíte, že 17 minut pro Vmax 140 z Pardubic do Chocně, popř. 30 minut Libeň - Kolín (a zde vzápětí minutový pobyt) a tak dále jsou případy s 10% vatou? :-D Bručoun: Já se musím opakovaně zeptat, jaký je rozdíl mezi Prahou a Bernem? Tedy kromě toho, že pro přestupy v PHL budou mnohem lepší podmínky. ;-) Víte, já bych s Vámi třeba obecně i souhlasil (teď co jsme si ty vaty vysvětlili), a snahu v rámci snesitelné doby konstruovat přestupy ne úplně na krev schvaluju. Ale tomu v PHL odpovídá, podle mě, těch cca 5 minut (častěji jezdící kratší soupravy, kdy nějaký vchod do nějakého podchodu je při inteligentním zastavení obvykle do 20 metrů, já tam v těch 5 minutách ty 2 minuty (tedy 67%!) - rezervy vidím). Žádný výpravčí na nikoho řvát nebude, neb tam nikdo takový nebude. Číslo odjezdové koleje vlaků do "těsných" směrů se dozví cestující z hlášení vlakového rozhlasu někde pod Vítkovem/Vinohrady, z letáčků rozházených v kupé, popř. z odjezdové tabule nad schody do podchodu. Kdo nezvládne ani tohle, dá si holt rezervu půl hodinky na další vlak - ať si lidi vyberou, jestli chtějí jet radši v klidu a pomalu, nebo svižně a rychle. Ad přenášení chyb: Celé je to hlavně o pravděpodobnosti, s jakou nastane drobné vstupní zpoždění a zároveň pomalý přestupující a zároveň problémy s krácením v navazujících úsecích atd., a tedy otázka především zní, "jak moc se sichrovat". Jistěže může napomoci dělat volnější vazby, ale přidání té rezervy do JD zvýší spolehlivost i na nepřestupujícím (cílovém) rameni: Většinu lidí z Ostravy nezajímá, že přípoj z Prahy (+5) do Plzně už dorazil včas. Samozřejmě na úkor atraktivity, což je třeba zvážit (vždycky). Ale pokud to z některého ramene (včetně vaty v JD) vychází jako z Plzně, tedy dost těsně, tak bych se řídil potřebou dosáhnout prioritně rychlého spojení (při dodržení alespoň minimální přestupní doby v PHL, podle mě 5 minut při jen trochu rozumném rozestavění Sv). Ona totiž ta protizákaznickost, a horší a pro mnohem víc lidí než důchodce s taškama, taky může být rozbourání přípojů, popř. přílišná pomalost. Případné skautské výpravy by se měly předem hlásit a tedy by buď bylo možné na ně počkat, nebo ještě lépe vyhradit (doplnit) jim v obou vlacích vozy, poslat tam "přestupního průvodce" nebo tak. A zase jsme u pravděpodobnosti, že zároveň nepůjdou vexle. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1179 Registrován: 6-2005
| Odesláno Úterý, 26. února 2008 - 22:30:10 |
|
Hroch: Já myslel, že si tykáme. Na vysvětlenou proč očekávám Hradec v celou. Rychlá Olomouc a rychlé Brno jedou ve svazku mezi Prahou a Českou Třebovou, v Praze jsou v půl z důvodu ležícího v Drážďanech. Jetí ve svazku (mezi Prahou a Kolínem ještě společně s 250) umožnuje v Praze vázat obojí (vše) na ostatní směry z Čech (rychlá Plzeň (SJD Praha - Plzeň 60 nebo 120), rychlé Budějce (SJD Praha - ČB 180 nebo 120 minut), rychlé Ústí a Písek (bude-li už tunel); jak bude dojíždět Rakovník/Chomutov nemám moc ponětí, ale v době tunelové už se pod Vyšehrad do těchto skupin v půl nevejde), v Kolíně je ke všem 3 vlakům přípoj od Nymburka z 072, což generuje Nymburk ± v celou a bylo by dobré mít v Nymburku rozumně těsný přípoj HK - Ústí, jelikož poloha R-072 je dle mého soudu daná vazbou na západě na R z Chebu (tedy aby se nejelo na Západě z "prázdného" nádraží jako dnes) a zároveň tím, aby se v Kolíně přijelo k výše zmíněnému svazku vlaků, tak R-020 se jeví jako rozumné nechat jako dnes. Uvažujme u R-020 jejich fixované křižování v Chlumci a zhruba současnou JD a tím pádem polohy v uzlech Praha a HK cca jako dnes. Čili v Praze relativně volně do skupin v celou. Dalším místem, kde na tento svazek vlaků vážeme přípoje, jsou Pardubice, které nemusí být nutně jako přesný uzel, ale spíše se jeví jako rozumné je mít od Prahy o nějaké minutky přetažené (z toho může plynout odjezd z Prahy např. až cca v 37, při hodinové JD do Pradubic pak stejné polohy stejné polohy i v Perníkově s tím, že limitující pro jejich polohu je uzel v Olomouci v 00 a Brno v ±15/45), aby se i při případném křižování osobáku HK - Pardubice v Rosicích vycházel přípoj od Hradce na východ republiky. Volnější vazbu v Pardubicích od Hradce na východ by pak zajišťoval rychlík vázaný v Hradci do skupin v celou. Tento zmíněný rychlík zároveň v Pardubicích váže za roh (minimálně) na první ze svazku vlaků Praha - ČT - Brno/Olomouc, čímž dosahujeme SJD Praha - HK 90 minut, což je fakticky rychlá vrstva do Hradce (vlastní 020 je z hlediska ITG vrstvou pomalou) byť s přestupem. Výhledově se snad povede po 011 provést místo svazku 3 vlaků svazek 4 vlaků a pak bude možné vozit i rychlý Hradec bez přestupu v Pardubicích, nebo to vyřeší úsek VRT, čili máme druhý důvod mít Hradec v celou. Z toho pak plyne Mladá Boleslav o půl, což by v případě Milovické spojky (stačila by neelektrifikovaná jednokolejka) řešilo vazbu R-070 v Praze do skupin o půl. Co se týká vazeb pomalých rychlíků v Praze, tak to vidím následovně: - 090 cca jako dnes, tedy volně do skupin o půl - 220 rozhoduje uzel Tábor, v Praze váže do skupin v celou, řeší to proklad Praha - Benešov po půlhodině - 170 je otázkou, ale nejspíše to vidím na řešení přípojů v Plzni, čili u Prahy bude posunuta o 30 vůči Ex, což mimochodem generuje proklad mezi Berounem a Prahou s R-200 a řeší relaci Praha - Beroun v půlhodině. - 260: pomalý rychlík je EC dojet v Brně, čili Praha v celou, což zároveň řeší proklad z Prahy do Pardubic na 30 minut - 270: tam možná z Prahy žádný pomalý rychlík jezdit nemusí, neb zastavení v ČT a Zábřehu (klidně na střídačku se vejde do SJD Praha - Olomouc 2:30) řeší klidně rychlejší vrstva Nezpochybňuju, že v Praze vždycky někdo "koupí" 30 minut, ale při tomhle řešení, je jich dle mého subjektivního názoru relativně nejméně (např. relace Rokycany - Brno by pak bylo rychlejší jet částečně protisměrně přes Plzeň, zatímco Plzeň - Blansko by si těch 30 muselo odčekat). Bručoun: Jedním z důvodů proč dojíždět minimálně do Prahy s dostatečnou vatou zahrnutou v JD a ne v přestupu je ten, že by i minimální zpoždění (s jejichž urovnáním by se počítalo v přestupu) vedla k rozvratu regionálky, což si nemůžeme dovolit, neb lidí v panťácích je více než v lidí v rychlících. K té vaší nekonzistentnosti: Měl jsem na mysli to, že jste razil, že Plzeň má být o půl z důvodu lepší časové polohy pro dojíždění, ale ve chvíli kdy jsem tomu položil síťový důvod, tak zpochybňujete potřebu přepnutí Plzně na půl. Tomu nějak nerozumím. Kdybych hledal dále, tak najdu vaše další názorové veletoče.
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1180 Registrován: 6-2005
| Odesláno Úterý, 26. února 2008 - 22:53:02 |
|
Případné skautské výpravy by se měly předem hlásit a tedy by buď bylo možné na ně počkat, nebo ještě lépe vyhradit (doplnit) jim v obou vlacích vozy, poslat tam "přestupního průvodce" nebo tak. A zase jsme u pravděpodobnosti, že zároveň nepůjdou vexle. U nás v oddíle to provozujeme tak, že jeden ze (skoro) dospělých vystoupí mezi prvními (úplně první dospělý zůstvá u dveří vlaku, pomáhá dětem dolů a říká jim, kde mají čekat, aby neblokovali dveře) a vyrazí k vlaku, do kterého se přestupuje. Nenastoupí, stojí u dveří a "drží" se vlaku, jímž chce skupina ject. Vlaku se pustí teprve když všichni z jejich skupiny nastoupí. Pak sám nastoupí, zavře dveře a může se jet. I při 20 lidech a výstupu a nástupu jedněmi dveřmi nebýváme ti, na které se čeká. Kromě toho když vím, že potřebujeme zvládnout těsný přestup, tak jdeme stát i s batohy do chodbičky třeba 5 minut předem (jen si pak nepřejte slyšet řeči dětí, když nás zastaví na vjezdu - nedávno se předvedli v Berouně, kde nás nechali 5 minut vyhnít na vjezdu, aby následně nevyrobili přestup od Březnice na Prahu na jednom perónu ale s fáráním podchodem ), abychom vylezli z vlaku první a nemuseli čekat než všichni ostatní vystoupí. Celé to souvisí s organizaci a jak vídám různé oddíly, tak někteří to umí a někteří ne. Takhle jsem jednou zvládali v 15 lidech s velkými batohy přestup od Budějc na Cheb během nějakých 4 minut a šlo to. Důležité je rozdělit si, kdo řeší, na který perón se jde, a kdo řeší, zda máme všechny děti a batohy. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 267 Registrován: 9-2007
| Odesláno Úterý, 26. února 2008 - 23:28:50 |
|
Mibl: Nikde jsem nenapsal půl slova proti taktu na páteřních tratích. Při lokální obluze území je to trochu jinak, to je věčný boj mezi účelností, ekonomikou a síťovostí. Vaše přesvědčení o tom, že vzájemná poloha uzlů Praha-Plzeň má jen dvě varianty řešení, rozhodně nesdílím. To, že ostatní varianty (taktově nulově symetrické) nechcete vidět, je (doufám) jen Vaše věc. "Plzeň má být o půl z důvodu lepší časové polohy pro dojíždění, ale ve chvíli kdy jsem tomu položil síťový důvod, tak zpochybňujete potřebu přepnutí Plzně na půl. ... Kdybych hledal dále, tak najdu vaše další názorové veletoče." Za prvé, jak by byla Plzeň lepší síťově nevím, a řešit to nebudu. Připouštím jak možnost, že zbořím Vaše výchozí dogma, a došel bych ke stejnému výsledku jako Vy, tak možnost že bych došel k jinému. Z hlediska lokální obsluhy je půlka vhodná v naprosté většině měst ČR. Počítejte s tím, že ve městech bude škola od osmi ještě hóódně let, a že s tím nic neuděláte. Fabriky od šesti to samé. (Nemusíte mě přesvědčovat o tom, že dálkové vlaky nemůžou být v každém městě na trase v půl.) Zpochybnil bych třeba Vaši vizi, že současně s dokončením úseku Běchovice-Úvaly a spuštění Vašeho systému budou odstraněny TONR z úseku Plzeň-Strakonice, že udržíte po dobu celé stavby na úseku Praha-Plzeň a Praha-ČB JD v rámci téže půlhodiny, ... Myslím, že Vám to vychází méně pohádkově, než si přejete. Dobu "s tunelem" bych zatím, co do přesné polohy taktu neřešil vůbec, vše je zatím příliš ve hvězdách. Určitě má smysl řešit co bude, až bude plusmínus v cajku 1.koridor. Tomáš Záruba: "Případné skautské výpravy by se měly předem hlásit" Na Vás je hodně vidět, že nejste člověk z praxe. Přeji Vám více pozorovacího talentu a pokory před tou částí skutečnosti, kterou není dobře měnit. Už jsem viděl dost systémů (počítačových nebo organizačních), kdy byl jejich tvůrce na některé skutečnosti dopředu upozorněn, ignoroval je, a pak se to po dvou měsících praxe muselo předělat. |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 398 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 26. února 2008 - 23:32:24 |
|
Mibl: Tak se zdá, že Vám budu nucen dát jedničku s hvězdičkou, zejména za opravdu kvalitní úvahu o potřebném počtu vrstev na 260, resp. 270. Tak se zdá, že se snad přece jen najde někdo, kdo tu problematiku pochopí, a nebude si to o sobě jenom myslet. :-) Pouze bych si dovolil podotknout, že 031 zvládá R i Os (HK-PU) v půlhodině, takže vazby HK jsou více než luxusní a netřeba se tím obzvlášť zabývat, obdobně 090 a 170 a 270 (do Olomouce) budou zralé na (rychlou) půlhodinu = vazeb co nevyjdou bude opravdu minimum. Jediné s čím bych nesouhlasil je 070 + 071 a potřeba taktového uzlu MB resp. Turnov, zde je spíš třeba se odrazit od Prahy 30 a směrovky UL - Vt - MB, resp. 070-080, ve vyšším levelu uvažování 086/Nový Bor - 087. A to je právě to úžasné kouzlo naší sítě, že to dohromady úplnou náhodou úplně vyjde. :-) Jenže skeptiky nepřesvědčíte i kdybyste si dal práci a namaloval detailní GVD. Já to vidím tak, že zejména Vlček a Bručoun čtou trochu příliš Jiráska. :-) |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 399 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 26. února 2008 - 23:43:29 |
|
"Na Vás je hodně vidět, že nejste člověk z praxe." :-DDDDDDDDDDDD Tak to je hezký, viz předchozí příspěvek Mibla. ;-) "Myslím, že Vám to vychází méně pohádkově, než si přejete." Nebo spíš nemůžete zkousnout, že to náhodou vychází opravdu velice dobře a nějak není rozumný důvod být proti. :-P "Za prvé, jak by byla Plzeň lepší síťově nevím, a řešit to nebudu." Není třeba, že nejlepší je prostě v půl víme. To berte prosím jako fakt. "Zpochybnil bych třeba Vaši vizi..." Na tom, co zpochybňuje jakýsi Bručoun, naštěstí vůbec nezáleží. Na odpovědných místech sedí, aspoň zatím, díkybohu rozumní lidé, na jejichž logické uvažování (a vůbec schopnost používat hlavu) se z hlediska sítě aspoň zatím lze spolehnout. Bez ohledu na jakési plky někde na K-reportu. "Určitě má smysl řešit co bude, až bude plusmínus v cajku 1.koridor." Provedeno, viz Mibl. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1181 Registrován: 6-2005
| Odesláno Středa, 27. února 2008 - 12:18:23 |
|
Opět jen pár výkřiků: Větší skupiny by se sice hlásit mohly, ale pak by železnice ztrácela jednu ze svých hlavních výhod - přijdu, vejdu se a jedu. Přesto uznávám, že při vybraných cestách má předhlášení svou logiku a výhody. Na přestupy skupin může existovat návod, jak je řešit nejlépe. Něco ve mnou popsaném stylu, ostatně většina dětských spolků (Junák, Pionýr, Atom, ČTU, Mladí ochránci přírody) má vlastní vzdělávací kurzy pro vedoucí a toto může bez problémů být jejich součástí a v některých spolcích je to tak už nyní. Mimochodem ono "držení" vlaku vychází z předpokladu, že nikdo neodmává odjezd, pokud budu blokovat dveře před zavřením, násilím mě z nich nikdo nesundá, leda mohou volat policii. Samozřejmě je tam riziko, že mi mohou být naúčtovány minuty za neoprávněné zdržení vlaku, ale tak daleko jsme to nikdy nedotáhli. Už jsem viděl dost systémů (počítačových nebo organizačních), kdy byl jejich tvůrce na některé skutečnosti dopředu upozorněn, ignoroval je, a pak se to po dvou měsících praxe muselo předělat. Ale jo, jste na dobré cestě, jen 2 roky pozadu za mými připomínkami a i já už jsem se po počátečním odporu se Zárubovým řešením vyrovnal a považuji je za rozumné pro nadregionální dopravu. Podobně chápu připomínky Petra Vlčka, neb Zárubovy úvahy předpokládají funkční železnici a ne současný moloch se všemi mouchami. stejně tak chápu logiku nekvedlat, když už se to nyní povedlo zkvedlat a lidí přibývá. A jako jihočech, kde se žije ve dvouhodinách bych uvítal, kdyby k přepnutí jihu republiky na 30 nedošlo dříve, než se se některé relace na jihu povede zahustit na hodinu. Na jihu totiž pouhé přepnutí na půl při zachování dvouhodin bourá přípoje do něktrých směrů a zároveň to navyšuje turnusovou potřebu.
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Ivca
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 24 Registrován: 2-2008
| Odesláno Středa, 27. února 2008 - 15:23:27 |
|
čau mám dotaz, dokdy nejpozději si můžu vyzvednout první změnu GVD?
www.trat275.estranky.cz - Stránky o trati 275 |
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1183 Registrován: 6-2005
| Odesláno Středa, 27. února 2008 - 17:05:03 |
|
Bručoun: Zpochybnil bych třeba Vaši vizi, že současně s dokončením úseku Běchovice-Úvaly a spuštění Vašeho systému budou odstraněny TONR z úseku Plzeň-Strakonice, že udržíte po dobu celé stavby na úseku Praha-Plzeň a Praha-ČB JD v rámci téže půlhodiny, ... K trati 190: Při Plzni o půl se lze křižování ve Strakonicích relativně elegantně vyhnout, neb pro spojení jižních Čech a Plzeňského kraje stačí (soudě dle obsazenosti rychlíků v úseku Strakonice - Babiny po odečtení cestujících ze Strakonic na 185) dvouhodinový takt, tedy vlaky křižují v Nepomuku a kousek východně od Číčenic. Tento skrzový systém je vhodné kvůli krajským potřebám doplnit na hodinový takt mezi ČB a ST a pak mezi Plzní a Babinami, což je obojí možné, žádné problémové křižování nedostáváme. Zároveň dostáváme relativně dlouhý obrat od Plzně v Babinách, v rámci něhož je možné na soupravu od Plzně najet zezadu dieslem a prohnat ji do Sušice a zpět. Dostáváme tím přímé spojení Plzeň - Sušice s JD kolem 1:15, při další úvrati v Plzni jsme v Praze za 2:15 tunelem, při současné infrastruktuře za cca 3 hodiny a něco a jsem rychlejší než obvyklá (slávu ztrácející) trasa Otavy o cca 30 minut. Pak už je třeba jen mít na 203 a 198 hodinový takt, nebo seskládat ty dvouhodiny dálkové dopravy na 190 tak, aby se na Plzeň jezdilo ze Strakonic v lichou třicet, což samozřejmě může narazit na nějaký jiný systém dvouhodin. Zároveň tím získáme spojení Plzně a Horažďovic s Plzní po hodině, jednou přímo a jednou s těsným přestupem v Babinách (z Os Sušice - Strakonice do R ČB - Plzeň). Je nějaký důvod, kromě vynaložení prostředků, proč by nebylo možné objednat vlaky na 190 takto? Co se týká vazeb 190 v Plzni, tak dokud bude možné jezdit na Prahu / z Prahy cca 7 minut po uzlu, tak to nevadí a až bude nutné mít úzké skupiyn v Plzni (=SJD 60 minut tunelem), tak už snad bude 190 v minimální potřebné míře sáhnuto. Mimochodem v současnosti pomalé (a to i dočasné) na 190 nikoho moc netrápí, neb si jinak neumím vysvětlit, proč je jedna PJ před Blovicemi, přes stanici se zrychlí, aby se pak zvolnilo na další PJ. Celé to trvá nejméně měsíc. SJD z Plzně a ČB do Prahy: Tam to já osobně ještě nevidím jasně, neb se může stát, že Plzeň-Praha a podobně Tábor - Praha se bude jezdit nějakou dobu se SJD 90 minut. Bude záležet na tom, jak za sebou půjdou stavby mezi Prahou a Kolínem a na 220 a 170.
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Poborskiii
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8220 Registrován: 6-2003
| Odesláno Středa, 27. února 2008 - 18:01:10 |
|
Petr_vlček: většina přestupujících na hlavním se jde stejně do haly podívat na Solari s odjezdy, aby zjistili, odkud jim to pojede, protože v podchodu to nezjistí, hlavně když přijedou na nějaké prostřední nástupiště.
http://poborskiii.kvalitne.cz/ http://4koridor.kvalitne.cz/ Jabber ID: poborskiii@jabbim.cx(=cz) |
|
Babilon
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 75 Registrován: 12-2007
| Odesláno Středa, 27. února 2008 - 18:10:50 |
|
ivca: Řekl bych, že do 13. prosince. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1184 Registrován: 6-2005
| Odesláno Středa, 27. února 2008 - 21:57:03 |
|
Oprava: Zároveň tím získáme spojení Plzně a Horažďovic s Plzní po hodině Zároveň tím získáme spojení Sušice a Horažďovic s Plzní po hodině
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Hroch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3890 Registrován: 8-2004
| Odesláno Středa, 27. února 2008 - 22:53:13 |
|
T.Z.: Pokud se zamyslíte nad 030 a 032, tak uzly v HK budou muset být dva - ostatně už to tak v podstatě je. To už jsem psal, že do jednoho uzlu se nevleze 020+021/032 a 030 (kvůli vazbám v Nymburce, MB a Turnově). Neobjevujete nic nového. ... Ona totiž ta protizákaznickost, a horší a pro mnohem víc lidí než důchodce s taškama, taky může být rozbourání přípojů, popř. přílišná pomalost. Přípoje ano, rychlost ano, spolehlivost TAKÉ ANO. A to nejen faktická, ale i "zdánlivá", tj. už při pohledu do JŘ. Připomněl bych, že důchodci a různé skupinky dnes tvoří značnou část cestujících ve vlacích. Tak se zdá, že Vám budu nucen dát jedničku s hvězdičkou, zejména za opravdu kvalitní úvahu o potřebném počtu vrstev na 260, resp. 270. Tak se zdá, že se snad přece jen najde někdo, kdo tu problematiku pochopí, a nebude si to o sobě jenom myslet. Tak se zdá, že bych Vám dal za 3 z mravů. Podle Vás tedy zjevně všichni, kteří jen horlivě nepřikyvují (jak oslíci), tak nic nechápou, ničemu nerozumí a všechno si myslí špatně. Pane Zárubo, dovolte, abych Vás upozornil, že toto je diskuze a ne zkouška na VŠ(, kde občas musí lézt student kantorovi do ). "Na Vás je hodně vidět, že nejste člověk z praxe." :-DDDDDDDDDDDD Tak to je hezký. Pokud jsem si všiml, příklad z praktického přestupování uvedl Mibl, ne Vy, takže klid prosím. Mibl: Já myslel, že si tykáme. Vidíš. Už toho dohadování začínám mít tak akorát. Leze mi to na mozek. Rychlá Olomouc a rychlé Brno jedou ve svazku mezi Prahou a Českou Třebovou, v Praze jsou v půl z důvodu ležícího v Drážďanech. No už tady se jaksi rozcházíme, poněvadž já bych jel s rychlou Olomoucí z Prahy cca v celou, abych byl v půl v Olomouci a v Ostravě. 270: tam možná z Prahy žádný pomalý rychlík jezdit nemusí, neb zastavení v ČT a Zábřehu (klidně na střídačku se vejde do SJD Praha - Olomouc 2:30) řeší klidně rychlejší vrstva A: S rychlejší vrstvou bych v Č.T. nezastavoval B: Pomalá vrstva řeší i hodinový takt pomalých vlaků Praha-Pce-ČT. Řeší (při současné teorii MD) Červenku a časem bych se nedivil i Mohelnici. C: Střídání zastavení ČT a Zábřeh neřeší dopravu mezi nimi, ale naopak přináší bordel (ne systém). (Sorry.) K celkové teorii. Je pravda, že přináší některé nové pohledy na věc, ale opět bych zdůraznil tvojí nekonzistentnost (viz minulý příspěvek) a řekl bych přehlížení některých faktů. Tedy - jak tvoje, tak moje teorie mají své výhody i nevýhody. neb Zárubovy úvahy předpokládají funkční železnici a ne současný moloch se všemi mouchami. To je právě ta bída. Mě se líbí Tomášovi růžové vyhlídky. Je třeba mít nějakou vizi. Ale já se považuji za realistu a prostě si myslím, že je třeba tvořit (také/zejména) systém na stávající (byť jak řekl jeden můj vyučující "polochlívové") podmínky. S některými věcmi je prostě třeba se smířit, neb není v ČR možné je během krátké a blízké doby odstranit. Bručoun: Z hlediska lokální obsluhy je půlka vhodná v naprosté většině měst ČR. Počítejte s tím, že ve městech bude škola od osmi ještě hóódně let, a že s tím nic neuděláte. Fabriky od šesti to samé. Přesně o toto mi celou dobu jde. (A proto mj. nepodporuji Nymburk v celou.)
Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. |
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 400 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 00:33:08 |
|
030+032: Neříkám, že objevuji něco nového. "spolehlivost TAKÉ ANO. A to nejen faktická, ale i "zdánlivá", tj. už při pohledu do JŘ." Tady je právě prostor pro 1) ježdění včas a 2) masivní kampaň "jezdíme včas". Zkrátka je toto povědomí třeba změnit. A těch pár, co neuvěří, popř. mají nějaký osobní důvod (zlomenou nohu, vysoký věk), tak počkají na další = na značné části relací 30 minut, v drtivé většině do hodiny (a Wilson bude už snad příjemné místo). "Připomněl bych, že důchodci a různé skupinky dnes tvoří značnou část cestujících ve vlacích." Což by se právě mělo změnit (= zvýšit podíl "normálních" lidí), jinak to železnice daleko nedotáhne. Ad zkoušky - no ona je to hlavně asi zkouška z umění pochopit napsaný text... Nejde o nějaké oslí (nebo hroší? ;-) ) přikyvování, ale pochopení (či aspoň nepopírání) některých principů (kupříkladu viz dále). A pokud mám pocit, že si Mibl zaslouží pochvalu, tak nevím, proč by proti tomu měl někdo něco mít. Závist? :-) Takže tu trojku z mravů... raději snad schovat na jindy. Třeba až se zase začne točit debata v kruhu stylem "a mně se to prostě nelíbí", popř. zase někdo bude někomu připisovat nepravdivé výroky. To je mimochodem jeden z hlavních důvodů, proč se mi čím dál tím méně chce dále diskutovat... Mimochodem, kupříkladu zrovna v debatě s Miblem o žádné přikyvování ani náhodou nešlo, dost dlouho jsme se dost dohadovali. Ovšem korektně a nevidím tedy důvod nevyjádřit potěšení, když vymyslí něco, co považuji za rozumné (a shodou okolností jsem to taky vymyslel). "toto je diskuze a ne zkouška na VŠ(, kde občas musí lézt student kantorovi do..." Možná, když nic neumí. :-P Jinak děkuji za upozornění, málem bych si nevšiml. "příklad z praktického přestupování uvedl Mibl" Ano, a podpořil tím moji "nepraktickou" teorii. Ad 270: A) Proč? Co když tam jiná nebude? A pokud ano: který ze směrů za Olomoucí budete penalizovat, že jede (až) do Prahy / ČT pomalu? B) Jenže hodinový takt rychlejších vlaků je potřeba i ČT-Brno (u Brna jasné, severně náhradou za Os). Naopak mezi MuN a OC jde prakticky o 2 možná zastavení navíc, z nichž minimálně jedno řeší lépe bus, popř. vlak od SU/JE. C) Takže R na 270 mají řešit spojení ČT a ZnM? Kolik lidí jede ze Zábřeha do Třebové? Navíc: Zde je dost těžké zrušit Os s ohledem na dost značné prodloužení JD, a na pozastavování R to není díky dost velkému počtu zastávek (minimálně 5). Jenže nijak extra moc lidí nejezdí, tak je doložme cestujícími ze Zábřehu do MuNu, pro něž jde o cca 10minutové prodloužení JD (zdůrazňuji: nejde o většinovou cestu). A "bordel", to je (z hlediska hodinového prokladu) 3 minuty "široká čára" mezi MuN a ZnM? :-) "je třeba tvořit (také/zejména) systém na stávající (byť jak řekl jeden můj vyučující "polochlívové") podmínky. S některými věcmi je prostě třeba se smířit, neb není v ČR možné je během krátké a blízké doby odstranit." Ano. Takže je levnější/snazší na poslední chvíli přisypat do plzeňského koridoru, aby se v Praze mohly udělat delší přestupy (popř. z toho důvodu zhoršit spojení pro spoustu relací), než natisknout pár letáků a nainstalovat odjezdové tabule do všech možných míst, začít uvádět kolej v IDOSu a tak dále? Nemyslím. Obdobně v té Plzni: dodělat jeden podchod, nebo zrychlit všechny navazující tratě (víc než by bylo třeba jinak)? Otázka nestojí "chceme či nechceme takt a uzly", to není věc nějakého dodatečného luxusu "až to dáme jinak do cajku". To je jen určitým způsobem pojmenovaná zákonitost nebo lépe řečeno její aplikace, jak co možná nejlépe obsloužit více relací za co možná nejmenších nákladů (a počtu vlaků). Takže ho potřebujeme právě na ty "polochlívové" podmínky - pravda, s vatou. Ale v jízdních dobách, ne v přestupech. A tam ji Mibl i já (a naštěstí i ti, na nichž záleží) navrhujeme. Smířit se můžeme třeba s tím, že snad mimo ZZ nikdo podle potřeb taktu neinvestuje (výhybny, dvojkolejky atd), nekupuje vozidla, nenatahuje dráty, nestaví přeložky či mimoúrovňová křížení. Fajn, tak to uděláme bez toho, a holt někde něco nevyjde, včetně například nepřesných prokladů dvouhodin. Ale smířit se s tím, že "vlaky maj prostě u nás často velký sekery", tak to radši ty koleje vytrhat. :-( Případně v silných směrech navazovat půlhodiny, takže ujetý přípoj bude mít podobný efekt jako ono "vstupní" (nad)standardní zpoždění (pro méně lidí). "jak tvoje, tak moje teorie mají své výhody i nevýhody" Tak už to bývá - teď jde o to, co převažuje. "nepodporuji Nymburk v celou" Tak pokud snad nemáte na mysli, že by do NB jezdili školáci z HK rychlíkem, tak zrovna v tomto případě tak nějak není moc co řešit (všechny navazující tratě snad mimo 061 by měly mít interval kratší než hodinu, je to celé blízko Prahy). Takže pokudu podporujete NB v půl, tak podporujete zároveň i NB v celou. Technická poznámka: Tento příspěvek si neklade za cíl vyvolat dojem, že Hroch či někdo jiný "nic nechápe, ničemu nerozumí a všechno si myslí špatně". Pokud si ho tak někdo (stejně jako jiné) vyloží, je ovšem chyba na jeho příjmači. |
Chomutovák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1022 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 00:35:58 |
|
Diskuze se nám tu pěkně rozjela, měl bych pár návrhů a postřehů: 1) Co byste řekli na novou rychlíkovou linku Liberec-Turnov-Mladá Boleslav-Nymburk-Kolín. Při dobrém zapřípojování totiž představuje pro Liberec a Turnov cca o půl hodiny rychlejší spojení do Pardubic (a tím pádem i na Moravu) než současná trasa přes Starou Paku. V téměř sci-fi variantě by se pak dalo uvažovat o prokladu rychlíků Praha-Turnov-Tanvald s rychlíky Praha-MLadá Boleslav město, na které by bylo připojení od rychlíku Kolín-Liberec. POtenciál v úseku Praha-Boleslav tady určitě je, potenciál Liberecka je ohromný a značně nevyužitý. Problematické by pak bylo už jen křižování a dostatek vozidel. 2) Já bych si páteřní dopravu na hlavním koridoru představoval jako důsledný půlhodinový takt (do jisté míry už je to tak dneska) v úseku Praha-Olomouc. V reálu by to mohly být fakticky 4 proložené dálkové linky. Konrétně bych to viděl na tyto: - Praha-Olomouc-Ostrava-Polsko/Slovensko (odjezd S:30) - Praha-Olomouc-Vsetín-Žilina-(Košice) (odjezd L:30) - Praha-Olomouc-Zlín (odjezd L:00) - Praha-Olomouc-Staré město-Luhačovice/Veselí n.M. Zastávky bych volil Pha hl.n., Libeň, Kolín, Pardubice, Třebová, Zábřeh, Olomouc dále různě. Ostravská větev spíše méně zastávek (maximálně ráno a večer vychýlit z taktu a zastavit navíc ve Studénce a Suchdole), jižní větve naopak více. "Pomalé rychlíky" by pak mohly jezdit v hodinovém intervalu ve dvou proložených linkách: - Praha-Třebová-Brno - Praha-Ústí n.O.-Letohrad-(Polsko) Zastávky bych viděl navíc na Přelouč, Choceň, Ústí n.O., Ústí n.O. město a uvažovat by se dalo i o Moravanech (s přípoji, pochopitelně). Co si o tom myslíte? |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 401 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 01:39:18 |
|
1) Naprostý souhlas - až na to, že těsně nevyjde křižování v Chotětově, takže doplnění přípojem na hodinu od Prahy nelze (ona je trať MB - Vt ostatně dost tragicky málo kapacitní, jako na jednom z opravdu mála míst sítě tu nejde rozumně udělat hodinová regionálka). Naštěstí vychází docela rozumně proklad R/Sp Praha - Všetaty, a dále Sp pomalu do MB, odtud přímo MB město - Sobotka (popř. o víkendu dále). Dokonce při prokladu R-070 a R-071 vyjde proklad R-030 s R-071. Další výhodou je, že R-030 přestane i teoreticky plnit roli dálkového spojení LB - východ a může být ve středním úseku částečně zpomalen a (po prokladu na hodinu, což lze, resp. vyžaduje pouze ZZ) nahradit Os, neb právě v tomto středním úseku (cca DK - Tu) bude jeho cílová oblast startů/konců. 2) V principu souhlas, akorát místo Zlína (má obsluhu v Otrokovicích, po drátech může pro regionální dopravu do Vizovic jezdit Os z Olomouce) bych viděl linku "pásmo Olomouc", tedy ty různé Studénky a Suchdoly. A Havířovy - s přesností asi na 3 minuty vyjde při přesném prokladu v Olomouci (120 + 120) proklad dál z Těšína (60). Tedy za předpokladu, že to "Polsko/Slovensko" pojede na Svinov rychle (= max. Hranice). Jo a místo Luhačovic či StMuUH bych to viděl na Trenčín (Prievidzu), bohužel pokud jsou bratia proti, tak asi jak píšete. Zábřehu stačí hodina, Třebové dvouhodina (jde o její spojení na východ, ne do Prahy), takže čtvrtá linka může stavět v UnO (vazby z Moravy do Polska) popř. Chocni (Náchod). Zkrátka PU - OC vždy jedno zastavení (více by se dalo, ale pozor na vaty, tady lze očekávat stavby ještě dlouho, byť už naštěstí ne s takovým vlivem, resp. po omezenou dobu). Pomalé rychlíky vždy Brno, v celém úseku je třeba hodinový takt. Vlak do Polska pojede jednou dvakrát denně, takže se použije taktová trasa posilových vlaků (která v jednom z půlhodinových svazků z Prahy existuje). Zastaví navíc Moravany a Brandýs nad Orlicí (rušení Os Březová - Moravany mimo CT-UnO), UnO město už by byla nedostatečná vata. P.S.: Tady je hezky vidět, jak zrušení příplatků umožňuje dost výrazně ušetřit, neb odpadá potřeba tvorby dvou velmi podobně rychlých paralelních dálkových systémů. Už aby to Pendolino jezdilo na podkrušnohorech jako rychlík (na Kavce snad může i něco naklopit?), a bude pohoda. :-) |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 402 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 01:47:50 |
|
Oprava: Staré Město přelepte Veselím nad Moravou, text o Moravanech a Brandýsu se vztahuje k R-260, ne k vlakům do Polska. No, už je přece jen dost pozdě... pardon. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1185 Registrován: 6-2005
| Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 09:31:27 |
|
TZ: A pokud mám pocit, že si Mibl zaslouží pochvalu Otázka je jestli, o ni Mibl stojí. Odpověď je: nestojí. To, že jsme se po dvou letech ostrých ale korektních dohadů názorově sešli neznamená, že mám být chválen, neb existují i jiná řešení, která ale mají díry zase jinde (např. Hrochova Ostrava v půl neumožňující dojíždět na Svinov ve svazku od Brna a od Olomouce a zároveň případně z Břeclavi, což značně limituje přípoje na všechny zmíněné směry na Ostravsku = je nutné si vybrat na co vázat). (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Petr_vlček
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1136 Registrován: 5-2004
| Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 09:47:26 |
|
1) přestup na Vágusonu a obecně v Praze budou jednotky %. O tom ostatně svědčily třeba loňské durch rychlíky HK - Plzeň, ve kterých tranzitovaly jednotky ks zatímco ven a dovnitř lez dav. Včera večer čekal klatovák 19,16 na seklej Galán a přestup činil do 10 ks. Z Galánu vylezlo odhadem přes 100 ks, v Klatováku jich mohlo být tak 80. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1186 Registrován: 6-2005
| Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 10:39:25 |
|
Vratím-li se ke mnou nakreslené mapce, tak je možné v ní najít oblasti jednoznačně stabilní, kde by dálková měla zůstat v současných časových polohách už napořád (= dokud nebude přepnut uzel v Drážďanech) a pak oblasti, kde se dohadujeme a hledáme řešení. Za stabilní považuji: 130+140+090 (komplet), rychlou vrstvu Praha - Brno a její protažení do Břeclavi a dál. Dále pomalou 260 v úseku z ČT do Brna a taky R Brno - Olomouc v současné poloze. Do značné míry (drobné posuny) i rychlíky Brno - Ova v celou v Brně a rychlou linku Praha - Ova fixovanou v Olomouci a na Svinově v celou. Se zbytkem bude v následujících deseti (?) letech ještě ze strany MD velmi pravděpodobně kvedláno. Je shoda na tomto?
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1187 Registrován: 6-2005
| Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 10:44:10 |
|
Ještě ke snahám o rychlé Plzně teď: Včerejší R v 18:16 z Prahy do Plzně Na Smíchově si v prvním voze vybírám kupé Beroun výstup 12/nástup 4 Zdice 8 (?)/2 Hořovice cca 35/0 Rokycany kolem 20/do 5 v soupravě zůstalo v průměru 1 člověk na kupé (6 dvojek a jeden půlhytlák), jednička byla zcela prázdná.
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1188 Registrován: 6-2005
| Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 11:05:41 |
|
Aby to nezapadlo, tak ještě zdůrazním Zlivského axiom (po vzoru zde již prezentovaných Zárubových axiomů) : Vatu koncentruj na kritická místa, nemá smysl ji rozkládat v jízdní době zcela rovnoměrně. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 403 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 11:12:52 |
|
Mibl: No já ji nikomu nevnucuju, nesnažím se pasovat do role "rozhodčího". Berte to prosím tak, že jsem lehce básnickým způsobem vyjádřil potěšení nad shodou, tedy lépe řečeno nad způsobem jejího dosažení (totiž to bylo to, co jsem se snažil ocenit v první řadě, tedy úvaha nad rozvrstvením a SJD naráz). OK? Ostrava: Nerozumím, proč není možný souběh od Brna? Pravda, nevyjde v půl, ale zrovna tady to podle mě až tak nevadí - jednak je dost rozlehlá a hlavně zde pojede denní dojížďka vlaky dálkové dopravy spíše v menším měřítku, neboť kvalitní příměstská. Díky tomu pak vyjde v půl například Opava či Bruntál, kde už situace může být opačná. Horší je podle mě spíš to, že tak vyjde celá v Jihlavě, cca Chebu, cca KV, CV, cca ZR a tak podobně. Zkrátka v místech menších, kde je často vzhledem k frekvenci i kapacitě vhodné sloučit dálkovou a regionálku do jedné vrstvy, a zároveň asi nelze očekávat půlhodinové takty. Na druhou stranu, někdy je zde regionálka spíš na busy... Jistě, je to něco za něco. A protože řešení "Plzeň v půl" velmi dobře pasuje do sítě a zároveň vede na 30 (nebo 00/30 nebo občas 15/45) ve většině takových míst, volil bych toto. Odstranit problém asi v principu nelze, neboť teoreticky je sice možné a skoro vždy vhodné zrychlováním krátit 1,5 hodiny mezi uzly na hodinu, ale přesunout Jihlavu do Havlíčkova Brodu (jakkoli by to z hlediska dopravy bylo super :-)) ) asi opravdu ne a prodloužit JD o půl hodiny se, stejně jako půlhodinové přestupy, taky nezdá příliš vhodné. ;-) Zkrátka pokud budou uzly od sebe o liché násobky 30 minut a interval minimálně hodinu, bude vždycky nutné volit, co je lepší. "Ideální řešení" obávám se v takovém případě udělat nejde. P. Vlček: No i kdyby, tak proč ty "jednotky kusů" odmítat, pokud to zároveň dobře vyhovuje okolí? Spíš bych se zamyslel, čím to je, že bylo těch přestupujících tak málo, popř. v jakých směrech a za jakých podmínek (a v jakou denní dobu) to je/může být jinak. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1189 Registrován: 6-2005
| Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 11:33:45 |
|
TZ: nesnažím se pasovat do role "rozhodčího" U řady jiných ten dojem téměř jistě budíte. Ostrava: Ano, od Brna v celou. Horší je podle mě spíš to, že tak vyjde celá v .. cca Chebu, cca KV, CV, ... Byl by takový problém prezentovat, že s podkrušnohorskými rychlíky se už kvedlat nebude? Před časem jste nastiňoval někde přepínání Dráždan na půl, neb dvoustovkizace do Berlína. Špatně jsem to pochopil nebo němci přehodnotili význam tratě a celá bude na hodně dlouho?
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 404 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 11:43:20 |
|
Zlivského axiom se mi zdá dobrý. Teď ještě vyřešit, co jsou to kritická místa: Podle mého ta, kde při zpoždění bude vliv (měřený ovšem zásadně na časech příjezdů potrefených vlaků) stejně vysokého vstupního zpoždění větší či dlouho trvající. Možná by se to tedy dalo zobecnit tak, že rozložení vaty, popř. i její maximální výše, závisí na míře využití infrastruktury? Tedy kde jezdím v půlhodině na jednokolejce a není možné nikam přeložit křižování, tak si dokážu představit vaty až ke 20%, neboť každá nepravidelnost ve výši 5 minut postihne při vatě do 10% minimálně 3 vlaky (které zase mají přípoje). Naopak na dvojkolejce v hodině stačí asi i méně než 10%, neb těch 5 minut pokrátím do dalšího uzlu a protivlaky nejsou nijak potrefeny. Problém je, že u nás je/bude nutné postupovat obráceně. Na jednokolejkách jít často (jakkoli s velkou nechutí) pod 10%, neboť jinak by obvykle těsně nevyšlo nějaké křižování a spoj se stal ošklivě neatraktivní z hlediska JD, navíc by nevycházely skoro žádné uzly (snad jenom 041 v "pomalé verzi" to má opačně). Naopak hlavní tah bude umožňovat vyvatování i malinko větší. Takže to nejspíš dopadne tak, že z jednokolejné sítě hlavně v oblasti SVČ a Vysočiny se vždycky vyvrhne zpoždění cca 3-5 minut, které však nebude do jiných oblastí přeneseno, neboť ho hlavní tah absorbuje, tedy tamní vlaky budou věčně něco (úspěšně) dohánět. Není to moc dobré, ale v krátkodobém horizontu si neumím představit nic jiného. Otázka vzniká, co se stane, až se dokončí všechny uzly a Bezpráví - čímž s největší pravděpodobností vznikne prostor pro "systémový Manažer" se SJD Wilson - Svinov 3 hodiny. Dojde k dalšímu zpomalení současné (i navrhované) rychlé olomoucké půlhodiny, nebo volným vazbám v Praze či Ostravě? R-260 stihne v pohodě UnO město, ale bude to ještě potřeba? Nebude lepší jet R-010 raději pomalu do Olomouce, a R-260 do Třebové rychle (neboť Letovice, SY a spol. nebudou mít rychlejší alternativu, na rozdíl od OC)? Bude to možné bez nové 011ky? S naklápěčkama nebo klasikama? Přiznávám, že fakt nevím. Kdyby ale došlo na možnost "zrychlíkovatění" olomouckých IC (kde je ale velkou nevýhodou zpomalení, tedy díky stavbám přesně řečeno nezrychlení, "neostravských" relací, výhodou pak řešení nově vzniklého tlaku na předjíždění R-260 EC do Brna, které taky zrychlí, ale víc než R, jejich zrychlením na 010), tak pomalu ony "absorbční vaty" hlavního tahu zmizí, resp. dostanou se někam na hladinu od oka 5-7%. Takže ze síťového pohledu je podle mě třeba zároveň s úplným dokončením Praha - Ostrava (a Kralup) zajistit "stabilizační opatření" na návazných tratích - dvojkolejnými vložkami, novými vozidly, drobným zvyšováním rychlosti do 100 km/h koncentrovanou údržbou, taktové výhybny, peronizace,... Při té příležitosti se může někde povést dosažení něčeho, co "teď" s ohledem na kapacitu nebo rychlost bohužel nevychází. Teprve potom by mohla nastat fáze "čekání na VRT", tedy kdy další zrychlování budou řešit v podstatě výhradně nějaké novostavby zkracující JD již cíleně o nějaká "taktová" čísla a zároveň popř. umožňující smyslupný vznik nějakých dnes zcela "zabitých" relací (Praha - 60 min. - Brno - 60 min. - Ostrava = Brno 60 min. - Jihlava - 60 min. - Praha, například). Uff, co způsobí nevinná zmínka o vatě. :-) |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 405 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 12:10:30 |
|
Dojmy: No co se dá dělat, to už je asi holt vlastnost internetových diskusí, kde mimiku nahrazují smajlíky pouze nedostatečně, a navíc se přidává lenost něco neustále dovysvětlovávat. :-) DD: Zprávy z Německa hovoří o rezignaci na zrychlování Berlín - DD, neb přednost mají "Kohlovy projekty" propojující ex-NSR s ex-NDR. Politika... Lze se však obávat, že z podobného důvodu bude jen minimální snaha na zrychlení z Německa do Plzně (= naše napojení na západ, neboť Berlín ve srovnání s Norimberkem skoro nikam nevede). Otázkou ale je, jak dlouho to bude platit. Nicméně lze důvodně očekávat, že zrychlení, kdyby přece jenom přišlo, bude o hodinu. Němci staví nové tratě na solidní rychlost :-) a navíc se patrně budou cítit vázáni směrovým přípojem v DD směr Weimar - Frankfurt, kde je celkem hotovo a moc dalšího (mimo rozestavěné Lipsko a Erfurt) se asi dělat nebude. Tedy od přepnutí DD o půl hodiny bych si dovolil abstrahovat, maximálně se může něco doladit odstraněním přepřahů, výkonnější mašinou nebo podobně. Praha od severu v půl bude tedy asi do doby VRT stabilizovaná - a to vede k Podkrušnohoru z Prahy v celou, neboť tak se trefí v UL do směrovky od Liberce i Německa. Čímž se (spolu s hotovou Plzní) dostáváme ke dvěma skupinám v Praze a rychlé půlhodině na Moravu. Otázkou nicméně zůstává možnost zrychlování Podkrušnohorské před či po VRT sever, neboť Praha/Liberec - Karlovy Vary, a přece jen jezdit tam převážně 80 km/h je poněkud anachronismus. Takže se může stát, že se zrychlí Praha - KV o hodinu, a změní se "taktové poměry" jen v oblasti Chomutovska, popř. jen Karlovarska (podle ne/přepnutí v Praze). P.S.: Koukám znovu na Vaši mapu, a uzel Most vyjde na 30 jen přibližně (bohužel). P.S.2: Kdyby přece jen na nějakou historicky kratší dobu došlo k přepnutí DD o půl hodiny, tak nepřepřahat (v Německu ani ČR), malinko pokrátit JD a jet mimo hlavní. Dost možná, že by to vyšlo - přepřahy zkrátí cca 25 minut, ale hodně závisí na přesném čase v Berlíně. Ošklivé by bylo, že spojení UL - CB, Plzeň by bylo jen jednou za hodinu, 090 by netvořila (přesný) proklad, patrně by se od HOL jen velmi obtížně v Libni (či mimo Malešice až na Blatově?) napojilo na 011... Raději nebrat. Ostatně soudím, že Rakušák si tohle pohlídá, neboť bude mít Wien HBF (zejména) v celou. Na druhou stranu, kdyby se z Berlína jelo těsně, bez přepřahu kdekoli, po zrychlení 010, průjezdů Třebovou, Brnem a Břeclaví (a třeba rakouského "cancourku"), možná že by se mohla zkrátit SJD Praha - Berlin stejně jako Praha - Wien o půl hodiny a tedy Praha v nule. Jenže tou dobou už budou na všech rozhodujících směrech půlhodiny (minimálně jednou rychle, jednou pomalu) a tedy už bych se pak na nějaké přizpůsobování vykašlal - s výjimkou Podkrušnohorské, podle směrovky v UL o 30 minut (zároveň se zrychlením UL - LB o cca 20 minut, dnes je to strašné). Ovšem, minimálně do CV by měla být co nejdřív půlhodina (od Teplic nahrazující Os), takže jde opravdu jen o Karlovarsko - a tam se možná zase o půl hodiny zrychlí... :-) Spíš bych se tedy z tohoto hlediska zabýval koordinací projektů, než věčným překopáváním GVD. |
Mzitka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 865 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 13:38:23 |
|
Praha - Karlovy Vary o hodinu mi přijde dost scifi..... v údolí Ohře mezi CV - KV se toho moc vymyslet na zrychlení nedá. Určitě mezi Ústím a Mostem je co zlepšovat - Most - CV je téměř rovina. Otázka je zastavování R v Prunéřově... pokud by byl přestup v CV na následný OS CV-Kadaň, tak je zbytečné. Nepřijde mi, že by se našlo vylepšení o hodinu... |
|