Archiv do 31. května 2008

Autor Příspěvek čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 07:39:04       Alf řekl to podstatné, že čety kropily uhlí hlavně z důvodů prašnosti. Dokonce se na tendry dosazovala trubka, která plnila funkci sprchy. Příčně připevněná trubka za lopatářem s otvory směrem na uhelný prostor. Což byla určitá automatizace. Nevím na co byla připojena, ale asi na stříkání do popelníku. Peter140001 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 802 Registrován: 1-2007 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 08:34:15       Aktuálny stav 477.013 v depe Poprad ICQ - 441 546 338 Skype - Peter140001 http://danone39.blogspot.com/ Yarda Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 9-2005 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 08:48:56       Peter: NÁDHERA!!! Co je to za barvu? Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2089 Registrován: 12-2005 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 09:04:28       Zase - nezamenujme dusledky s nasledky u explozi lokotek. Je jasne, ze to co nakonec ten kotel trhalo, byla para, to bezesporu. Prece jenom, pokud by doslo k zborceni kotle vlivem tzv explozivniho horeni, tak asi v tomto pripade (podle me) by se dala spise predpokladat imploze, nez exploze. Coz samozrejme v konecnem dusledku bude pro konstrukci a potazmo i pro posadku stejne fatalni. Ale pokud se ma vyrobit dostatecne mnozstvi pary, tak aby si konstrukce rekla nema to cenu, bouchnu. Je potreba dvou veci - dostatecne mnozstvi vody (ale ne moc, bo to hasi) a prisun energie pro vlastni premenu vody na paru. Predstava o tom, ze se ucinost prestupu tepla vyrazne zmeni mezi stavem, kdy se ohriva vzduch (skrze nejake teplotni pole) a nasledne zelezo a az za nim voda a stavem primeho ohrevu, je zcestna (ostatne i pri tom primem ohrevu vznikne mezivrstva plynu, ktera ma nejake vlastnosti pro tento prenos). Teplotni vliv na konstrukci bych taky moc neprecenoval (ale ani nepodcenoval), prece jenom i to zelezo potrebuje nejaky cast na zjisteni, ze je mu vice teplo, nez je unosne a dojde k naslednym zmenam struktur a s tim spojenym dopadem na mechanicke vlastnosti. Cernobyl bych do toho s uplne stejneho duvodu netahal. Protoze tam neco spustilo nasledne deje a souhrn vsech techto ruznych deju teprve dosel k cili. Lec jen ten jeden byl na zacatku a az nasledne vyprovokoval to dalsi k "spolupachatelstvi". Co se tyce rozkladu vody na vodik a kyslik pomoci tepla, nejsem presvedcen, ze prislusne fyzikalni podminky pro mnozstvi "dejove" vyznamne je sance vytvorit v parni lokomotive a to bez ohledu na mozne "bezne" havarijni stavy. Ale zase, pokud se chce, jde vse, to zadna. Pavel Mořepetr Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 548 Registrován: 3-2006 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 09:06:10       Yarda: Ano základem nehody v Černobylu byla voda v plyném skupenství.Při nárustu teploty se načerpala chladící voda a ta se přeměnila v páru a nadzvedla víko.Při tom došlo ke zničení nejdůležitější části řízení reaktoru a to grafitových tyčí.Po té teprve nastala zcela nekontrolovaná štěpná reakce. Pokud by se do reaktoru okamžitě po vystoupání teploty nad kritickou mez napumpovala borová voda. Nedošlo by k narušení reaktoru výbuchem páry a tím k radioaktivnímu zamoření. Zvýšená teplota zapříčinila zároveň ohnutí kanálků do kterých se grafitové tyče zasouvají a proto nešla zastavit štěpná reakce ještě před výbuchem. Jinak borová voda byla načerpána do reaktoru V1 Jaslovské Bohunice, který mohl dopadnou úplně stejně jako Černobyl. Jaderný výbuch v Černobylu tedy nenastal, to by bylo daleko horší. Minimálně celá elektrárna by přestala existovat a následovali by výbuchy dalších reaktorů. Takže Černobyl = únik radioaktivity a nikoliv jaderný výbuch. Mořepetr Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 549 Registrován: 3-2006 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 09:11:32       U Rejkovic se kotel přeměnil v raketový motor.Hnacím plynem byla pára a celý kotel odlétl několik desítek metrů. Mám za to, že i u ostatních mazutek tomu tak bylo.Kotel se propálil v místě hořáku a odtud byl hlavní výron páry.Nedošlo tedy ke klasickému roztržení kotle ale jeho utržení od lokomotivy. Yarda Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 9-2005 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 09:49:51       Mořepetr: samozřejmě souhlas, děje v černobylu jsou dobře zmapovány a popsány. Ovšem zdrojem tepelné energie vedoucí k totální destrukci reaktoru a zamoření půlky evropy byla neřízená jaderná reakce a nikoliv rozklad vody na vodík a kyslík, jak píše osožák. Ale nechme černobyl být, kdo chce může si to prostudovat zde http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cernobylsk%C3%A1_hav%C3%A1rie Vrbam Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1723 Registrován: 7-2003 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 09:57:04       Nekropilo se uhlí kvůli tomu, aby pomaleji hořelo??? Jaderný výbuch v Černobylu tedy nenastal, to by bylo daleko horší. Kdyby se to stalo tak už bysme tu nebyli. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 10:08:29       už bysme tu nebyli Přeháníš. Faur Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 104 Registrován: 12-2006 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 10:14:38       Vrbam: tak to určitě ne doporučiji ti se někdy projet na mašině z nepokropeným uhlím budeš jak prase aniž by ses čehokoliv dotknul stačí se jenom projet jo a hlavně se spoť ať se to líp lepí natebe Vrbam Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1724 Registrován: 7-2003 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 10:26:04       Faur: Tuším, že jsem to někde četl. Voda v uhlí měla zpomalovat jeho hoření. Cogwheel: Bohužel ne, ty co by byli blízko tak by to odfouklo a zbytek by dostal spad. Další problém by byla rázová vlna šířící se povrchem země (proto např. bomba v Hirošimě vybucha v 1km nad zemí). Trepko Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 12-2007 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 10:50:07       Cogwheel: Nepreháňa. Má pravdu. Už by sme tu neboli. A nebolo veru ďaleko k tomu výbuchu. Po výbuchu reaktora ktorý spôsobila para zostal v aktívnej zóne reaktora horiaci grafit ktorý pomaly roztavoval urán. Aby došlo k jadrovému výbuchu je dôležité aby mal urán nadkritickú hmotnosť. V prípade uránu U235 ide o 50kg a viac a v prípade plutónia postačí 16kg. Táto hmotnosť sa dá samozrejme znížiť použitím vhodných neutrónových zrkadiel (dá sa použiť aj obal vytvorený z U238). A tohoto bolo v černobile dostatok. Vsázka uránu do černobilského reaktora RBMK 1000 je 192ton oxidu uraničitého. Roztavujúce sa palivo sa pomaly vzlievalo do kopy a onen jadrový výbuch bol naozaj nadosah. Len vďaka šikovnosti a obetavosti biorobotov, ktorý po nehode zabezpečili chladenie reaktora(skôr jeho zvyšku) nenastal výbuch ktorý by zmietol polovicu Európy. Čo sa týka nehody na V1 nemám o tom žiadne informácie. Ale viem, že na vôbec prvom reaktore A1 v ČSR, v Bohuniciac, ktorý bol prifázovaný k sieti 25.12.1972 sa stali dve nehody. Prvá 5.1.1976 keď pri výmene palivové článku v dôsledku zlyhania blokového mechanizmu bol vystrelený čerstvý palivoví komplet z reaktora do sály. Zahynuli pri tom dvaja ludia. Druhá nehoda 22.2.1977 sa stala opäť pri výmene palivového članku, keď nebol článok dostatočne vyčistený od silikagelu. V dôsledku prítomnosti silikagelu v aktívnej zóne reaktora sa znížil prietok chladiaceho plynu (A1 bol chladený CO2) cez tento článok, čo viedlo k jeho prehriatu a poškodeniu reaktora s následným vnikutím D2O do plynového chladiaceho okruhu. Prudké zvýšenie vlhkosti v primárnom okruhu spôsobilo poškodenie pokrytia všetkách palivových článkov v AZ a primárny okruh zamorili produkty štiepenia. Poškodili sa pritom aj parogenerátory, čo viedlo k odstaveniu A1 z prevádzky. Deka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 762 Registrován: 11-2004 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 10:58:06       Krom jiného, pokropené uhlí se tolik nespéká, jako suché. Achjo, to tu máme najednou překvapivé množstí odborníků na fyzikální chemii a spalovací procesy... Jinak k tomu Černobylu, to, co vedlo k výbuchu byla provozní režim jádra v místě tzv. jodové jámy, kdy se personál pokoušel rozchodit štěpění namísto toho, aby kotel, ve kterém se štěpná reakce dostala do jodové jámy, odstavili. Po odtržení víka celý objem vody expandoval na páru, a vzhledem k vysoké teplotě jádra zahořel nikoli gen. plyn, ale grafit, ale ten už těžko na tom neštěstí mohl co změnit k horšímu. ...u Semilassa potece kref. A za to ja vam rucim!!! ---- Osožák Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.50.244 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 11:10:32       Ad Yarda: řetězová reakce byla zastavena ještě před výbuchem. To, že byla zamořená půlka Evropy, způsobilo počasí, a ne nekontrolovatelná štěpná reakce, která se nota bene už nedá zastavit. Deka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 763 Registrován: 11-2004 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 11:43:31       Osožák: Právě že prd, štěpná reakce probíhala i po roztržení jádra. Proč myslíte, že tam bioroboti narvali tuny písku s olovem? ...u Semilassa potece kref. A za to ja vam rucim!!! ---- Yarda Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 9-2005 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 12:18:26       Osožák: ty to podáváš tak, jako by žádná jaderná havárie ani nebyla...v černobylu vybuchl generátorový plyn, štěpná reakce se nevymkla kontrole a za zamoření může počasí...??? Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 329 Registrován: 11-2007 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 12:59:05       Ne, Yardo, k "jaderné" havárii ve smyslu jaderného výbuchu tam nedošlo. Došlo k úniku radioaktivity z přehřátého parního obvodu v primáru. Ten je radioaktivní vždy. Samozřejmě, výbuch parního obvodu primáru poškodil i reaktor - ale opět, žádná neřízená jaderná reakce, jen únik raioaktivity z prostoru, který měl být uzavřen a výbuchem páry byl poškozen. Kdyby došlo k tomu, že by se štěpná reakce vymkla kontrole a nastal jaderný výbuch, tak by skutečně šlo o Hirošimu a Nagasaki - ale poškodily zbytek Japonska? Ale v Černobylu byly zbylé reaktory ještě několik let po havárii v provozu, takže nebyly poškozeny - pouhé zamoření lze při dostatku financí zvládnout. Hysterie, kterou různí lidé a organizace po Černobylu vyvolali je jinou věcí. Také je známo, že někteří novináři našli "oběti jaderného výbuchu v Hirošimě" ještě po padesáti letech, když dotyční zemřeli ve věku 70 a více let. Otázku "zamoření půl Evropy" bych bral taky s rezervou. Jistě, jsou lidé a spolky, kteří hovoří až o 20 000 obětí. Podle OSN je těch obětí 40-50, všichni pracovali při odstraňování následků přímo v prostoru reaktoru či jeho blízkosti. V ČR známe železniční nehody s větším počtem obětí. Zakážeme proto železničí dopravu? Yarda Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 9-2005 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 13:34:31       Rudolfe, 1. slova "jaderný výbuch" tady kromě tebe nikdo nepoužil. 2.Jaderná havárie v jaderné elektrárně je havárie, při které dojde k : porušení těsnosti obalu jaderného paliva v aktivní zóně jaderného reaktoru úniku radioaktivních látek do chladiva či moderátoru (deuterium, plyn, sodík) úniku této radioaktivní směsi netěsnostmi z primárního okruhu do prostoru reaktorového bloku. úniku této radioaktivní směsi netěsnostmi z reaktorového bloku do okolí elektrárny resp. do životního prostředí 3. V černobylu došlo podle hodnocení IAEA k nejhorší jaderné havárii v dějinách 4. Dopady na obyvatelstvo i na přírodu tu nemá smysl rozebírat, v hodnocení se rozcházejí i odborníci, natož abychom se shodli my... 5. V současné době je jaderná energie jediná reálná alternativa k výrobě elektřiny konvenčními způsoby, takže asi nemá smysl ji zatracovat. 6. srovnávat výbuch mazutky s výbuchem v černobylu je směšné... Jezisek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 357 Registrován: 4-2004 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 13:55:29       Vrbam: při teplotě a množství paliva v peci je ta trocha vody jako nic. http://www.kromerizske-drahy.com/ Hummus Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 44 Registrován: 2-2006 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 14:47:40       k te oblasti kterou postihne jaderny vybuch jsem nasel na netu kalkulator http://calebbrown.id.au/node/60 . Podle nej by musela byt jaderna naloz asi 1 Tetatuna aby doslo ke zniceni budov v dusledku vybuchu napriklad v Praze pri epicentru vybuchu v Cernobylu. Ale opravdu netusim, jestli by pripadny jaderny vybuch v Cernobylu mel takovou silu. Lorenzo Neregistrovaný host Odeslán z: 88.101.123.229 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 15:07:46       Koukám, že čoudy se mění a asi budou jezdi na "jádro"? Zajímavá diskuze, ale patří někam jinam, ne? Mořepetr Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 551 Registrován: 3-2006 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 15:46:53       No pravé čoudy na jádro nejezdí. To jen parní mašiny s dálkovým spalovaním. Jinak zvané též elektrické. Vrbam Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1725 Registrován: 7-2003 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 16:12:32       To by bylo dobrý, kdyby jezdily párovky na uran. osožák Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.50.244 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 16:19:09       Ad Yarda: Kolikrát je nutné ti ještě opakovat, že tam ŽÁDNÝ atomový výbuch NENASTAL!!! tam bouchnul generátorový plyn, jak ty říkáš, a TEN rozházel kolem kusy grafitu a paliva z reaktoru. Nekontrolovatelnou štěpnou reakci se povedlo zastavit těsně před výbuchem. kdyby se tu reakci nepodařilozastavit, tak by to byl atomový výbuch s klasickým povýbuchovým hřibem, nota bene po atomovým výbuchu by bylo vše živé do 5 km od výbuchu by bylo vše mrtvé. Po havárii ještě 2 dny nikdo něvěděl, co se stalo, a všichni kolem žili normálním životem, což asi uznáš, to by po atomovém výbuchu šlo asi hodně těžko. Ad Deka: Proč myslíte, že tam bioroboti narvali tuny písku s olovem? Tam šlo o to ten reaktor se zbytky jaderného paliva zasypat, a pokud možno uhasit pískem oheň, a zároveň zabránit dalšímu úniku radioaktivních prvků. To olovo mělo zabránit dalšímu úniku radioaktovity, protože olovo nepropustí ani gama záření. Ursus Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 10-2007 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 17:05:18       Asi byto chtělo změnit téma, ni? Nejsme na stránkách K-ČEZ osožák Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.50.244 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 17:51:02       Ad Usrus: já jsem pro.... Deka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 765 Registrován: 11-2004 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 18:56:56       Osožák: Můžete uvést zdroj, z kterého berete ty blbosti o gen. plynu v Černobejlu?? ...u Semilassa potece kref. A za to ja vam rucim!!! ---- T4784086 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 136 Registrován: 12-2007 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 20:46:43       Mně to nahodou zajima... Komu se to nelibi ať to nečte... Slovo nejde neznám, protože nechtít, je horší než nemoct... Jena Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5406 Registrován: 11-2002 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 21:59:03       Já bych se taky přiklonil na stranu "bleskového brejláka". Pravda, s čoudama má probírané téma pramálo společného, ale je to velmi zajímavé čtení... A komu se to nelíbí, nechť vydrží, za pár dní bude beztak vše při starém. PS: něco k tématu. Podle všeho dorazil Albík bez problémů do cíle ve Vrútkách, díky hustému provozu na silnici bohužel jen zahlédnut u Povážské Teplé supíc směr Žilina. Osožák Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.50.244 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 22:11:31       Ad Deka:To, že to byl generátorovej plyn jste použil vy, to je ve skutečnosti oxid uhelnatý (CO), ten tam vzniknout nemohl, tam vznikl při styku páry se žhavým předmětem rozkladem vodík a kyslík , a tyhle dva prvky spolu tvořej pekelně třaskavou směs. TOHLE TAM KŘÁPLO, opakuju to už po několikáté!!! Potvrdí při styku se žhavým předmětemám to každej učitel chemie. Co se týče zdrojů, ty nejsou problém, je to v každé učebnici fyziky pro střední školy, kde se bere Molekulová fyzia a Termika, Deka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 767 Registrován: 11-2004 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 22:58:54       Osožák: Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 16:19:09 ----------------------------------------------------------------- --------------- Ad Yarda: Kolikrát je nutné ti ještě opakovat, že tam ŽÁDNÝ atomový výbuch NENASTAL!!! tam bouchnul generátorový plyn ...u Semilassa potece kref. A za to ja vam rucim!!! ---- Osožák Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.50.244 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 23:22:27       Ad Deka: to sem se upsal, to je samozřejmě blbost, tam měl být vodík s kyslíkem. Ten způsobil výbuch. Deka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 768 Registrován: 11-2004 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 23:33:41       Osožák: Ani se mi to nechce vysvětlovat, tak cutnpast: Přibližně v 01:24, to znamená pouhou jednu minutu po zahájení vlastního experimentu, došlo postupně ke dvěma výbuchům. Náhlé zvýšení produkce tepla způsobilo porušení palivových článků a reakce vody s malými částicemi horkého paliva vyvolala výbuch páry. Tlak v reaktoru byl tak vysoký, že pára při první explozi zvedla a odsunula horní betonovou desku reaktoru, která vážila 1 000 tun. Ke druhé explozi došlo o dvě až tři sekundy později ...u Semilassa potece kref. A za to ja vam rucim!!! ---- Deka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 769 Registrován: 11-2004 Odesláno Pátek, 30. května 2008 - 23:41:00       Osožák: Pokud by to mělo být tak, jak píšete, tedy pyrolýza vody, energetický zisk z oné exploze by byl vyrovnán energetickým nákladem na tuto pyrolýzu. Hypoteticky by se mohlo stát, že dva atomy vodíku by syntetizovaly za vzniku helia, tam je pochopitelně značný energetický zisk, ale to by naráželo na praktický problém v tom, že dva atomy vodíku k sobě v prostředí plynné vody nedostanete, i kdyby had na skále sral a žába do toho pěstí bušila, a i u vodíkových pum se nepoužil vodík v čistém stavu, ale coby hydrid kovu, myslím, že to byl nejčastěji hydrid lithný. ...u Semilassa potece kref. A za to ja vam rucim!!! ---- Janeček Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.195.197 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 08:20:29       Zajímavé čtení, a jestli pak víte, že včera již jela vlastní silou 310.0134 z Jaroměře do Turnova,dnes jezdí Stará Paka Lomnice a zítra jede na přípřeži 423.0145 150let Jaroměř Horka ale asi až ze Dvora Krávého dle rozkazů Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2488 Registrován: 9-2003 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 11:11:17       Nevěřím svým očím,jaké peachoviny tu řešíte..ale fotku 498.022 ze včerejška sem žádný "znalec"atomu nedá..tak Ustí nad Orlicí.. ..pořádná mašina má kotel a komín.. Osožák Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.50.244 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 11:23:05       AD Deka: a právě ta druhá exploze byla výbuch vodíku s kyslíkem, který vzniknul pyrolýzou vody, tohle byl důkaz, že tenhle rozklad až zas tak špatnou bilanci nemá. Helium je absolutně mimo, by muselo vzniknot termonukleární reakcí, ale jak víme, ta tam neproběhla. Jakmile se zvedlo víko, do reaktoru vletěla pára, vzniklá z chladící vody, při styku se žhavým grafitem se rozpadla na vodík a kyslík, a tahle směs se od žhavého grafitu vznítila (dle Vás druhý výbuch) a rozházela žhavý grafit spolu s radioaktivním materiálem do okolí. Nevím, jaký je Váš názor na průběh této nehody, ale jinak to prý proběhnout nemohlo Osožák Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.50.244 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 11:34:04       AD Alf: já bych ho sem dal, ale je moc velkej.... Vojtag Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 149 Registrován: 6-2007 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 12:05:47       498.022 na vjezdu do Valašského Meziříčí Deka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 772 Registrován: 11-2004 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 13:15:51       Osožák: Vy jste snad pod vlivem, ta pára tam byla celou dobu, ta naopak víko odhodila, jediný, co mohlo zahořet, byl žhavý grafit ve styku s kyslíkem. Když je už pyrolýza vody vaše utkvělá myšlenka, můžete mi říct, proč by k vznícení této směsi nedošlo ještě před odtržením víka??? ...u Semilassa potece kref. A za to ja vam rucim!!! ---- Janek_lemoch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 11-2007 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 14:05:25       Děti, děti, Vy tu ale řešíte věcičky - od parních lokomotiv jste se vzdálili až k Černobylu, což s parními lokomotivami už moc nesouvisí, ale alespoň jsem se dozvěděl něco nového, ale vraťme se zpět na koleje. Neví někdo jestli se uvažuje o zprovoznění 404.003? Dav Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 7-2007 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 15:25:42       Drobek mi to ujelo, tak jen dokumentační ... Osožák Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.50.244 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 15:42:29       AD Deka: Pára se v primárním okruhu jaderného reaktoru nevyskytuje, tam je voda, která je neustále pod vysokým tlakem v řádech desítek MPa, kterej brání, aby se voda měnila na páru. Proto je možné, aby se v něm vyskytovala voda o teplotě 300 stupňů Celsia. Jenže: ta voda musí proudit, aby se ochlazovala ve výměníku mezi primárním a sekundárním okruhem. Pro účely zkoušek byl ale průtok vody reaktorem ZASTAVEN!!! Voda proto měla velice vysokou teplotu, tím pádem narostl i tlak vody, a když víko povolilo, tak se tahle voda bleskově změnila na páru, jelikož se velmi rychle snížil tlak a vzniklá pára se začala štěpit od grafitu, který přestal být chlazen vodou. Vzniklý vodík spolu s kyslíkem způsobil explozi.Na Váš dotaz, zda jsem pod vlivem, odpovídám, že již ne Pandrhola Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.50.244 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 15:46:31       Ad Janek lenoch: V případě, že máš zbytečných 15 milionů, tak by se o ní dalo začít uvažovat Deka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 773 Registrován: 11-2004 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 17:01:35       Osožák: Jenže ta pára ta je tam i během regulérního provozu dle normy. Uzavřením rychlouzavíracího ventilu turbogenerátoru začal vlastní experiment v rámci plánovaného testu. Reaktor pracoval dál při výkonu 200 MWt. Snížení výkonu čtyř hlavních oběhových čerpadel od dobíhajícího turbogenerátoru vedlo k tomu, že se podstatně snížil průtok chladicí vody reaktorem a zvýšila se její teplota i tlak. To spolu s nestabilním stavem reaktoru způsobilo zvýšený vývin páry, a tím (v důsledku kladného dutinového koeficientu reaktivity) také zvýšení reaktivity a výkonu reaktoru. Systém regulace výkonu zpočátku bránil růstu výkonu zasouváním absorpčních tyčí. Po jejich úplném zasunutí pokračovalo zvyšování výkonu zcela nekontrolovaně, až výkon dosáhl přibližně 1 600 MWt. Pokračující pokles průtoku chladiva a zvýšení množství páry vedly ke krizi varu, přehřátí paliva a destrukci pokrytí paliva. Tlak v tlakových kanálech se zvýšil do té míry, že překonal výtlak pracujících hlavních cirkulačních čerpadel a zcela zabránil chlazení aktivní zóny. Vzrůst tlaku nakonec vedl k destrukci tlakových kanálů a k narušení geometrie aktivní zóny. ...u Semilassa potece kref. A za to ja vam rucim!!! ---- Xxvojtikxx Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 12-2007 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 17:06:04       mohl by mi nějaký odborník prosím říct, co byla původně za řadu (v německu) naše 415? http://mojett.ic.cz - moje stránky o stavbách všeho kolem TTčka dělám TT, tak se neptejte, o jakým mluvím měřítku osožák Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.50.244 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 18:02:29       Ad Deka:Ta pára může být ve vyrovnávací nádrži, ale nikoliv v reaktoru. Nota bene, jak by se ta pára mohla dostat do reaktoru, když reaktor je nejníže z celého primárního okruhu?? kdyby tam ta pára byla, tak by se ty grafitové součásti reaktoru nechladily, a došlo by okamžitě k výbuchu vodíku s kyslíkem, vzniklého z pyrolýzy vody, protože při těch teplotách se pyrolýza vody probíhá. V reaktoru byla voda o velmi vysoké teplotě, a tlaku, která po odlétnutí víka se rychle proměnila v páru. Píšu to už po několikáté. Osožák Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.50.244 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 18:05:02       Ad Xxvojtikxx : 92.11 DR Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2091 Registrován: 12-2005 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 18:26:56       Panove nehadejte se, pro zastance teorie pary za beznych podminek v reaktoru doporucuji nastudovat zavislost bodu varu vody (+ nasledne deje) v zavislosti na tlaku, ostatne na jakem principu funguje treba Papinuv hrnec ? Na pouhem zabraneni uniku splodin vareni do okoli asi nee. Ostatne viz deleni podle stavu pary u parnich lokomotiv, to ma aspon nejaky vztah k teto diskuzi ;-) Pavel Deka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 774 Registrován: 11-2004 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 18:40:27       Osožák: by se ta pára mohla dostat do reaktoru, když reaktor je nejníže z celého primárního okruhu?? Docela jednoduše. "Kouzlo" toho reaktoru tkvělo v tom, že byl jednookruhový. Během provozu voda částečně zplyňovala, a směs páry a vody šla do separátoru, odkud se pára hnala na turbogenerátor, a voda se vracela s kondenzátem do reaktoru. FYI, ono je víc druhů reaktorů, než co si matně a zjevně blbě pamatujete ze školy. ...u Semilassa potece kref. A za to ja vam rucim!!! ---- Osožák Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.50.244 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 18:41:16       Ad Pjp: já jsem taky pro... Deka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 775 Registrován: 11-2004 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 18:46:23       Pjp: Upřímně řečeno, mě by zajímala jiná věc. V 30. letech tuším že Borsig spáchal mašinu s provozním tlakem 200 bar. Docela by mě zajímalo, jak se popasovali s různými problémy souvisejícími třeba s poklesem tlaku páry v kotli během provozu, protože s takto vysokým bodem varu vody souvisí i taková prkotina, jako je parní film na teplosměnných plochách, a tím hrozící vyhřátí těchto ploch... ...u Semilassa potece kref. A za to ja vam rucim!!! ---- Osožák Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.50.244 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 18:49:49       Ad Deka: Odkdy voda z reaktoru jde na turbínu?? jestliže nevíte, že se voda z reaktoru(z primárního okruhu) se NIKDY nesmí dostat do okruhu s turbínou, že voda z turbíny jde do chladící věže, v tom případě se nemáme o čem bavit. kdyby setak stalo, tak by se do ovzduší normálně dostala radiace, nehledě k tomu, že každá oprava turbíny by byla životu nebezpečná, nebo by člověk tam musel lézt v atombordelu. Nota bene, kdyby byl jednookruhový, tak jak by v tom případě chladil???? Jednookruhový reaktor, to jsem v životě neslyšel... osožák Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.50.244 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 18:51:42       To Deka: nehledě k tomu, že všechny reaktory v Černobylu měly okruhy 2.... Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2092 Registrován: 12-2005 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 18:57:11       No, k tomu reaktoru a v podstate i k tomu Borsigu, pri "castem" zplynovani si dost koledujete o kavitaci, coz mam obavy je velmi nezadouci jev. Spis jestli to nefunguje na snizeni tlaku v danem zarizeni - separatoru s naslednym snizenim teploty varu (nejak ? expanze ?) a nasledne castecnemu odpareni media (+ spotreba tepla u neodparene casti) a pak dale jak bylo popsano. Parni film (plynny film obecne pro libovolnou kapalinu) se vytvari u vsech ploch teplosmennych, eliminovat ci snizit lze defacto akorat tim, ze to medium okolo techto ploch nechate proudit vhodnym zpusobem. Ale kolisani tlaku je i o te kavitaci, coz neni az takova sranda. http://cs.wikipedia.org/wiki/Kavitace Ale trosku s rezervou tento clanek berte. Pripadne lepsi popis nekde v prislusne literature. Moc se me to s hlavy vymyslet nechce, bo bych to urcite popsal blbe ... Pavel Deka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 776 Registrován: 11-2004 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 18:59:58       Teda vás musela maminka pustit na hlavičku, nebo jste se rodičům nepovedl... Když už se snažíte psát k něčemu, o čem zjevně víte prdlajs, tak si aspoň něco k tomu přečtěte: Aktivní zóna reaktoru RBMK-1000 U typů RBMK-1000 se používalo palivo, jehož obohacení izotopem 235U bylo v rozmezí 1,8 až 2 %. Palivový soubor se skládal ze dvou palivových článků o délce 3,5 m. Každý článek obsahoval 18 palivových tyčí o průměru 13,6 mm. Celková hmotnost palivového souboru byla 185 kg, hmotnost UO2 činila 130 kg. Aktivní zóna reaktoru byla sestavena z grafitových bloků o rozměrech základny 250 x 250 mm a výšce 600 mm, sestavených do válcové konfigurace průměru 12 m a výšky 7 m. S výjimkou grafitových bloků tvořících reflektor (materiál, který vrací neutrony zpět do aktivní zóny) měl každý blok uprostřed válcový otvor o průměru 114 mm, který vytvářel prostor pro palivové kanály nebo kanály s absorpčními tyčemi. Aktivní zóna sestávala z 1 693 palivových kanálů a 179 regulačních kanálů. Byla obklopena bočním reflektorem o tloušťce 90 cm a axiálními reflektory o tloušťce 50 cm. Systém odvodu tepla Systém odvodu tepla z reaktoru tvořily dvě smyčky, propojené vyrovnávacím potrubím ve vodní i parní části separátoru. Chladicí voda o teplotě 270 °C a tlaku 8 MPa byla přiváděna 846 trubkami do spodní části palivových kanálů. Postupovala vzhůru, ohřívala se až na teplotu sytosti 284 °C a zčásti se odpařovala. Z reaktoru se parovodní směs odváděla individuálními trubkami do bubnového separátoru páry. Tam se odlučovala pára o vlhkosti menší než 0,1 % a postupovala parovody k turbíně. Oddělená voda smíchaná s kondenzátem z turbín postupovala do sacích kolektorů hlavních oběhových čerpadel. Čerpadla vytlačovala vodu do výtlačných kolektorů, odkud se rozváděla do jednotlivých palivových kanálů. Každá smyčka tedy obsahovala 846 palivových kanálů, dva bubnové separátory a čtyři hlavní oběhová čerpadla. Za nominálního provozu zůstávalo jedno čerpadlo v rezervě. Pára byla přiváděna ke dvěma turbínám o výkonu 500 MWe. ...u Semilassa potece kref. A za to ja vam rucim!!! ---- Deka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 777 Registrován: 11-2004 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 19:04:27       Pjp: Umělé proudění právě u toho "Borsiga" nepředpokládám. Proto by mě zajímalo, jak to dělali. BTW, myslím, že kavitace není v tomto případě ten hlavní problém... ...u Semilassa potece kref. A za to ja vam rucim!!! ---- Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2093 Registrován: 12-2005 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 19:12:48       Abyste se nedivil ;-) Co se tyce umeleho proudeni, taky netreba (mozna), protoze v systemu zrejme bude nejaky teplotni spad, ktery by mohl/bude dostatecny na vyvolani toho proudeni. Pripadne se tomu da dopomoct - ruzne podivne tvarovani a vystupky, at uz chtene, ci tzv technologicke .. ;-) Zajimal by me ten bubnovy separator, protoze jestli je to, co si myslim, tak by to mohlo v fungovat jak jsem psal, v reaktoru kapalina a pri expanzi v separatoru cast na paru a zbytek znova a dookola. A v pripade grafitu, bych se te kavitace bal velmi vyrazne ... :-( Jinak, tusim-li dobre NTM Brno (ale ve stare expozici) meli vystavenou lopatku s vodni elektrarny poznamenane touto nedobrou zalezitosti, certvi kde skoncila. Pavel Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2094 Registrován: 12-2005 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 19:15:09       Jeste k tomu Borsig, voni to preventivne nemuseli resit vubec (bo neznali, nevedeli, nenapadlo), jen to treba proste zkusili a pak se treba nestacili jen divit ... ;-) Nemate nejake oznaceni te masinky ? Pavel osožák Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.50.244 Odesláno Sobota, 31. května 2008 - 19:18:48       To Deka: Dobrá, uznávám, že jsem si to spletl s reaktorem v Dukovanech. V tom případě při zavření průtoku chladící vody klesne hladina vody a odhalí grafit, který se přestal chladit. Když uletělo víko, snížil se tlak, a voda se změnila na páru, při styku s grafitem vznikl vodní plyn, který se od žhavého grafitu, který se nechladil vznítil, a rozházel kolem kusy grafitu, a radioaktivního paliva. To ale potvrzuje moji verzi, že palivo po okolí rozházel výbuch vodního plynu,a ne atomový výbuch, jak tu tvrdil Yarda