K-report
 

Archiv do 26. května 2009  

Diskuse K-report » Archiv 2009 » Železnice » Úzkorozchodné dráhy » Archiv do 26. května 2009 « Předcházející Další »

Autor Příspěvek
Hook
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1165
Registrován: 3-2005

Odesláno Středa, 20. května 2009 - 00:31:39   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Faur před výtopničkou se Škodovkou a odstavené vozy v Třemešné ve Slezsku.


A z Třemešné ještě jedna raritka
Martink
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 146
Registrován: 11-2004
Odesláno Středa, 20. května 2009 - 12:38:52   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Prosím o nápovědu - před časem jsem (pravděpodobně v některém odborném časopise (Dráha?)) narazil na článek podrobně popisující vývoj a výrobu malých motorových lokomotiv (Ferrovia-Stavoloko-Stavostroj). Nemohu ten článek najít - věděl by někdo? Dík předem!
Rybář
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 192
Registrován: 1-2007

Odesláno Středa, 20. května 2009 - 13:32:38   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Jo a kolej směr podvalníková jáma červený terč.
Něco málo o trati 312 Bruntál-Malá Morávka www.trat312.webnode.cz
2222
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 26
Registrován: 7-2008
Odesláno Středa, 20. května 2009 - 13:43:58   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Fotky jsou krásné.
Osoblaha
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.192.29.113
Odesláno Středa, 20. května 2009 - 13:52:49    Odkaz na tento příspěvek  

Stroj pro noční lůžkové rychlíky Třemešná - Osoblaha - Sl. Raclawice připraven.
Wels
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 137
Registrován: 12-2007
Odesláno Středa, 20. května 2009 - 14:34:36   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Rybář : K čemu by byla podvalníková jáma, když v Třemešné už nejsou brzdicí vozy ? A to ani nevím, jestli už jsou pryč i podvalníky. Bohužel, to je pokrok
Rybář
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 193
Registrován: 1-2007

Odesláno Středa, 20. května 2009 - 15:20:14   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Wels:No já vím,že už se roky nepoužívá,ale vzpomínám si na nákl.fotovlak tak třeba i z tohoto důvodu,ale když nejsou ani brzdící vozy ani podvalníky?
Něco málo o trati 312 Bruntál-Malá Morávka www.trat312.webnode.cz
Jacek
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 522
Registrován: 9-2003

Odesláno Středa, 20. května 2009 - 15:25:51   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Wels,
několik brzdících vozů stojí na trávě v depu Krnov
Stránky o skutečné a modelové železnici
http://modely-tt.wz.cz
Pepa_l
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1271
Registrován: 9-2005

Odesláno Středa, 20. května 2009 - 17:55:50   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

http://www.youtube.com/watch?v=unhXEQQk8G8

Není nad ochrané pracovní pomůcky jako jsou gumové rukavice!
Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 551
Registrován: 7-2005
Odesláno Středa, 20. května 2009 - 19:18:24   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

ad Rodny - jak to dopadlo s publikací ke 100 letům "balogu" ? A bude k sehnání i někde jinde než u Aleše ?
Stefja
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 49
Registrován: 7-2007

Odesláno Středa, 20. května 2009 - 19:30:39   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

ad Zdepa - Za sebe můžu skromně říct, že na knížce se pracuje docela poctivě, ale taky ne tolik, kolik bych si přál, v létě bude víc času a hlavně budu mít po ruce celý archiv...ohledně vydání - až podle finančních prostředků
Rodny
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 291
Registrován: 11-2004

Odesláno Středa, 20. května 2009 - 19:58:39   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Zdepa: Původní plán sice zněl vydat knihu na zahájení sezony, ale ke konci roku jsme se dohodli, že bude lepší pracovat na knize déle, aby bylo vše uděláno na více jak 100%, takže dle plánů by kniha mohla být nejdříve ke konci tohoto roku. A ohledně možnosti sehnání publikace, u Aleše k sehnání stoprocentně, jinde podle dohody s prodejci.
Nech to para tlačí!
S pozdravem Radim Škopec, čHž
Čiernohronská železnice - http://www.chz.sk
Mixmouses
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 765
Registrován: 1-2006

Odesláno Středa, 20. května 2009 - 21:57:52   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Všimli jste si, že spolek FOD zgruntu přepracoval své webové stránky? Web je celkem přehledný, obsahuje spoustu zajímavých informací o Heřmaničce a vozidlech, různých akcích nejen na frýdlantsku,... Jen mi trochu chybí "rozklikávací" fotografie a plánky a taky víc fotek, třeba i ze současnosti. Dál bych uvítal (pokud jsou k dispozici) např. plánky stanic a zastávek. Držím palce do Frýdlantu

Pepa I : teda už jsem viděl ledasco, ale tohle je síla... Jednojazyková výhybka... Klackoidní "handpantograf", o stavu "tratě" ani nemluvím... motorová myš
Obecně vzato pravda neexistuje, jsou pouze různé úhly pohledu na lež...

http://fotomysak.bloudil.cz
http://zeleznicka.bloudil.cz
Hook
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1167
Registrován: 3-2005

Odesláno Středa, 20. května 2009 - 23:53:27   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Wels n´Rybář

Podvalníky v Třemešné stále stojí na jámě,brzďáky jsou všechny v Krnově.



V krnovském depu už minimálně od loňska stojí také polský Faur,pára Tw53 a úzkorozchodné čtyřnápravové vozy PKP řady Bxhpi.

Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
Odesláno Čtvrtek, 21. května 2009 - 08:32:57    Odkaz na tento příspěvek  

Ty veliké osobní vagóny ex PKP, to je už asi příprava na ty lůžkové úzkokolejné rychlíky, tažené U 57.001.
P.S.: Zdalipak v té bývalé Jugoslávii, na trati Zavidoviči - Olovo (původním působišti U 57.001), nebo aspoň na úzkokolejné "magistrále" ze Sarajeva do Bělehradu, úzkorozchodné lůžkové vozy v minulosti jezdily?
jano
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.237.232.103
Odesláno Čtvrtek, 21. května 2009 - 09:18:07    Odkaz na tento příspěvek  

Na Šipadu lôžkové vozne nejazdili, na magistrálach áno,Belehrad -Zadar. Dokonca do Sarajeva boli vedené diaľkové kurzy lôžkových vozňov na podvalníkoch.
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
Odesláno Čtvrtek, 21. května 2009 - 10:19:54    Odkaz na tento příspěvek  

Spolek KHKD údajně svého času poslal do stanice Hůrky na JHMD salonní a lůžkový vůz na podvalníkách - a trávili tam Silvestra. Fungující jídelní vůz na podvalníkách při oslavách v Kamenici nad Lipou jsem už také viděl. Že bychom se něčeho podobného dočkali i na "Osoblažce"?
Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 552
Registrován: 7-2005
Odesláno Čtvrtek, 21. května 2009 - 14:38:16   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

ad Rodny - tak proč to nikdo neřekl, když v březnu probíhala ještě šílená komunikace s K.Z., že historie musí být do té a té doby v souvislosti s jeho cestou do L.A. ach jo.... takže jde o to si zase sednout a říct co je a co se musí dohledat ?? ozvi se mejlem
Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 554
Registrován: 7-2005
Odesláno Čtvrtek, 21. května 2009 - 14:54:28   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

k dotazi BmbČ a staré fotce

Tuhový závod v Černé v Pošumaví
Okres Český Krumlov
Obec Černá v Pošumaví
Kat.území Černá v Pošumaví, Borková
Účel dráhy dovoz rašeliny z kutiště, odvoz grafitu od dolu k rafinérii a k nádraží
Rozsah cca 3 km (před 1894 - koňka)
10,857.4 km (1895 - kolejová délka)
9,370 km + cca 0,5 km se staví (1909)
10,717 km (1914)
17,34 km (1922 - délka všech kolejí, asi i důl)
cca 7 km (1925)
Rozchod 600 mm
Spád max. 15,3 promile
Vlastník Grafitové doly knížete Schwarzenberka v Černé a na Hůrce (do r.1945)
Závody pro těžbu a zpracování rašeliny a uhlí n.p. Č.Budějovice (1948-194x)
Rudné doly n.p. Příbram, závod Černá (194x-31.12.1949)
Rašelinové závody n.p. České Budějovice
Tuhové závody n.p. Netolice
Tuhové doly n.p. Černá v Pošumaví (1952-1958)
Zahájení 1894 (již dříve koňka), opět 1948 (s loko
1950)
Ukončení 1945 , 1958
Trakce animální (koňka), parní, motorová
Lokomotivy parní
- Krauss & Co.M. č.3080/1894 - Bt, výkon 10/15 k
jméno ADOLF JOSEF , techn.pol.zk. 21.3.1895
(prodej asi 1941/42 firma Universa Praha, foto 1945 Tallin / Estonsko)
- Krauss & Co.M. č.4163/1899 - Bt, výkon 10/15 k
jméno IDA (prodána 1946 ? do Vápenky Sušice – zde k 1.1.1946)
motorové
-Stavostroj Praha, závod Radotín č.529/1950, typ BNE 25, dodána 1950 (ič.1684)
-Deutz č.?/1910 (??), výkon 14 HP, dodána 02.1953 ex Manganorudné bane n.p. Švábovce [i.č.1231], vyřazena 12.1954, likvidace 05.1955
-O&K Nordhausen č.6244/1930, dodána 05.1951 ex RD Jáchymov (rozšířen rozchod 450 -> 600 mm) [i.č.664], nový motor Slávia č.35212, ve
stavu k 1.10.1956 s poznámkou - návrh do šrotu 1.6.1956, 26.11.1956 předána do skladu
-Stavoloko n.p. Radotín, závod Vysočany č.12972/1955, typ BN 30, dodána 04/1955,
prodána 09.1958 železárny Králův Dvůr u Berouna
-? BNE 50 ? 1958 pio dráha Č.Budějovice ?
Vozy 1896 (10 plošinových na rašelinové bloky, 16 opleny na dlouhé dříví, 34 na rašelinu s železným rámem a odklápěcí mříží, výklopné na surový grafit [z koňské dráhy]
1898 - 5 druhů vozů
* plošinové s dřevěným rámem pro přepravu 3 sudů s grafitem po 600 kg (hm. vozu 520 kg)
* na rašelinu s kovovým rámem a odklápěcími bočnicemi o objemu 5 m3 [1200 kg] (hm.vozu 465 kg)
* plošinové vozy s kovovým rámem na dopravu 1500 kg sypké rašeliny a písku (hm.vozu 385 kg)
* výklopné ocelové vozy na 1800 kg surového grafitu (hm.vozu 360 kg)
*oplenové kovové vozy (hm.vozu 300 kg)

1909 - 162 vozů bez brzdy a 12 vozů s brzdou
1914 - 174 vozů
1925 - 257 nebrzděných vozů a 5 brzděných (? i s dolem)
1948 - 36 překlopných vozů z Horního Slavkova
07.1954 - překlopné vozy 96 (v provozu 60)
- důlní vozy 32 (v provozu 31)
Historie - Nejstarší do roku 1941-2 je v čas. Železnice 3/94 - Dráha pod hladinou jezera
Po r.1945 – v r.1948 vznikl n.p. Závody pro těžbu a zpracování rašeliny a uhlí v Č.Budějovicích. V rámci znárodnění (výnos MP z 29.7.1948 č.1773), převzal od Pošumavského družstva (+ 8 zaměstnanců) rašeliniště u Hůrky na Šumavě. V únoru 1949 bylo rozhodnuto o vybudování závodu na těžbu a zpracování rašeliny v Hůrce. Původně se počítalo s dopravou auty, ale bylo zjištěno, že v obvodě hliniště je zachováno těleso polní drážky ústící do bývalých provozoven Schwarzenberských závodů u nádraží v Černé-Hůrce. Bude opraven most, který je částečně poškozen a položeny koleje do provozovny, která bude zřízena v budovách bývalého tuhového dolu. Tyto objekty se dříve k uskladnění a zpracování rašeliny používaly.
Plán nestavebních financí na r.1949 – strojní starší zařízení a úzkorozchodná lokomotiva (700.000), vozíky polní dráhy (50.000), starší traktor, starší auto, přemístění provozovny z Jáchymova a Fláje. Vybavení z firem Tomsa Jáchymov a Pospíšil Fláje je na zpracování mechové rašeliny, která je zde v zátopových území.
V r.1949 ještě ruční, v r.1950 zkouška strojního vybavení.
Prameny SÚA Praha
-fond Min.železnic 1918-1945 kt.č.3527
-fond České místodržitelství (soupisy 1909)
-fond Min.hutí a dolů 1945-1950 (kt.251, 267)
SOA Třeboň, pob.Č.Krumlov - fond Schwarzenberské strojní odd.
SOA Třeboň - fond RBÚ Č.Budějovice
PA RD Příbram - fond Netolice (ZP, inventury)
Poznámky : Důlní provoz na štole Mokrá / Mokrau od 11.1924 - 2x důlní benzinové lokomotivy o rozchodu 600 mm, výkonu 6 PS od f.Daimler

-inspekce RBÚ 19.9.1935 - 2 benz.loko Daimler 6 HP a 45 vozíků 5,3 q ; vlečka úzkorozchodná 5 km a 2 parní loko Krauss v Linzi
(SOA Třeboň - fond RBÚ Č.Budějovice kt.136 a 137)
Wels
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 138
Registrován: 12-2007
Odesláno Čtvrtek, 21. května 2009 - 18:15:08   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Jacek : ne několik, ale všech pět, t.j. kromě agregátového vozu SZD. Jsou vidět všechny krásně i na fotomapě Google Earth
To, že už tam neuvidím náklad, je samozřejmě líto i mně.

Hook : díky za upřesnění, dlouho jsem tam nebyl, tak si nejsem jistý, zda se stav nezměnil.

Jano : do Liptovské Osady jsem vyslal zvědy, ale nikdo (ani z místních) nic nezjistil. Zkus sehnat, najít, udělat fotku. Nebo namalovat šipku na fotomapu, kde to má být. Díky.
BmbČ
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1953
Registrován: 1-2007
Odesláno Čtvrtek, 21. května 2009 - 20:50:28   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Zdepa: Perfektní! Mnohokráte díky za obsáhlý příspěvek s velmi cennými informacemi.
Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat.
Jano
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.237.232.103
Odesláno Čtvrtek, 21. května 2009 - 20:59:38    Odkaz na tento příspěvek  

Wels Foto bude, ako náhle budem mať trochu voľna. Je tiež možné, že nejaký zberateľ si ho už odviezol. Podám správu, popr. foto.
BSDkučerapavel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 92.62.224.10
Odesláno Čtvrtek, 21. května 2009 - 21:18:21    Odkaz na tento příspěvek  

ad, Martink :Historie výroby úzk. lokomotiv a materiálu polních drah v Radotíně u Prahy,
(Ferrovia-Stavoloko-Stavostroj), je v časopisu
Svět velké i malé železnice, č. 4/05, 1/06, 2/06.
brno
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.3
Odesláno Pátek, 22. května 2009 - 06:54:14    Odkaz na tento příspěvek  

Ze včerejška na dnešek se vydala jedna lokomotiva řady 705.9 z Třemešné do J. Hradce. Nevíte důvod? Jeden čas se mluvilo o remotorizaci dvou strojů z Osoblahy po vzoru 705.905, 915 a 918.
Zeleznicni
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 810
Registrován: 4-2007
Odesláno Pátek, 22. května 2009 - 11:25:03   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

brno: Je to 705 913-2

Wool
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 392
Registrován: 1-2005

Odesláno Pátek, 22. května 2009 - 11:40:23   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Remotorizace dvou strojů? Vzhledem k intenzitě osobní dopravy na Osoblažce bych spíš chápal snížení stavu 705.9 v Osoblaze na dvě lokomotivy.
29,844 – 43,138 na 311? Jednou Vám to budu všechno vyprávět...
Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 555
Registrován: 7-2005
Odesláno Pátek, 22. května 2009 - 11:57:36   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

ad Bmbč - to ještě z doby, kdy člověk dával dohromady v úzkým podle vzoru informačních listů Tyller
Tinhi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 402
Registrován: 12-2007

Odesláno Pátek, 22. května 2009 - 11:58:34   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Žst.Jindřichův Hradec dnes dopoledne

a netuší někdo, jestli už T47.011 jede také do J.Hradce?
brno
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.3
Odesláno Pátek, 22. května 2009 - 13:47:35    Odkaz na tento příspěvek  

T 47.011 stojí zařazená v nákladu v H. Brodě, do Hradce dojede někdy pozdě navečer nebo spíš nad ránem.
Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 556
Registrován: 7-2005
Odesláno Pátek, 22. května 2009 - 15:26:10   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

ad BmbČ - ještě jedna z jihu, kdyby tak byly fotky....

Lignitový lom Jaroslav v Újezdci u Čičenic
okres : Strakonice
obec : Čičenice
kat.území : Újezdec u Čičenic
účel : těžba lignitu, skrývka
rozchod : 600 mm (1941-1952) a 700 mm (01.1952-1960)
rozsah :
spád :
vlastník : Jihočeské elektrárny a.s.
Západočeské uhelné doly n.p. Plzeň (1946-1949)
Jihočeské lignitové závody, n.p. v Mydlovarech (1949-1951)
České lignitové závody n.p. Mydlovary, závod Jaroslav (1951-1958)
Sdružení hnědouhelných dolů a briketáren, n.p. v Sokolově (1958-1960)
zahájení : 1941
ukončení : 1960
trakce : ruční, motorová
lokomotivy :
dieselová - 600 mm
- Hudson Hunsled č.3451/1946 , Bm, 20 k
(dodána 25.7.1946 v rámci UNRRA pro ZUD Plzeň, provoz 1947-1951, 1952 -> JMLD Hodonín)
- Hudson Hunsled č.3463/1946 , Bm, 20 k
(dodána 25.7.1946 v rámci UNRRA pro ZUD Plzeň, provoz 1947-1951, 1952 -> JMLD Hodonín)
dieselové - 700 mm
- G 25 č.515/1949 Stavostroj Praha, závod Radotín Be, 27 k ; dod. 28.2.1949 do Mydlovar -> 1952 # Jaroslav
- BNE 50 č.35/1952 Stavoloko Radotín (1953-1960) Be, 45 k ; dod 30.4.1953
- BNE 50 č.40/1953 Stavoloko Radotín (1953-1960) Be, 45 k ; dod. 30.4.1953
vozy :
celodřevěné o obsahu 2,5 m3 1955 - 38 ks
ocelové o obsahu 3 m3 1955 - 9 ks (výroba Buzuluk n.p. Komárov rok 1951)
ocelové o obsahu 2 m3 1955 - 6 ks

historie :
- v roce 1939 otevřen povrchový lom
- zápis RBÚ Plzeň 7.10.1941 - pomocí vrátku vytahovány 2 ocelové překlopné vozy 0,75 m3 , objem lignitu 4,5 q
- v letech 1939-1945 probíhal další průzkum
- prohlídka RBÚ z 4.4.1947 - v díle koleje rozchodu 600 mm a používají se ručně ocelové vozy (kola průměr 300 mm)
- během zvyšování těžby byly dodány motorové lokomotivy
- zápis RBÚ z 10.1948 uvádí, že na skrývce jezdí 2 dieselové lokomotivy (řidiči p.Vlašek a Pícha);
zápis z 12.1948 doplňuje i výrobce lokomotiv - Hudson Hunsled (výkon 20 k, dodány v rámci UNRRA)
- RBÚ v 8.1949 schválil nové řidiče lokomotiv - Karel STRAKA *17.1.1914 bytem Záblatíčko č.p.21, A.Cimrhanzl *29.4.1902 bytem Strpí č.p.25
- v roce 1951 zajistil n.p. ČLZ odbyt i malých kousků lignitu, proto bylo rozhodnuto o zvýšení těžby, s kterou souviselo i nasazení bagrů. Pro zajištění odvozu bylo zapotřebí výměnit lokomotivní a vozový parku. V lednu 1952 též proběhla přestavba kolejiště na rozchod 700 mm (stejné jako Mydlovary). Z Mydlovar byla předána jedna lokomotiva a několik vozů o obsahu 2,5 m3, které začali jezdily v prostoru již probíhající těžby (na skrývce či těžbě ?).
- těžba asi nebyla moc velká, protože podle popisu z 3.1952 je uvedeno, že bagr o obsahu lopaty 0,8 m3 naloží 2 vozy a tyto vozy bagrista odveze lokomotivou ke svážné (svážná asi ze dna lomu na překladiště)
- v dubnu 1953 přišly 2 nové výkonné lokomotivy BNE 50. Dne 15.7.1953 bylo požádáno o kolaudaci, která proběhla 15.9.1953 (strojvůdci František FAKTOR *2.5.1935, Josef ŠCHRÖDER *20.9.1934, Karel VAVRUŠKA *15.12.1902, Jan KOBOUŠEK *21.12.1900)
- podle dalších zápisů RBÚ je uvedeno, že vždy 2 lokomotivy jezdily na skrývce a 1 při těžbě
- v roce 1958 na těžbě slouží bagr typ R 1 a souprava z těžby vozí 3 vozy, na skrývce slouží bagr D 500 a sopuravy na skrývce vozí 4 vozy
- ukončení těžby proběhlo v roce 1960, pravděpodobně, pro vytěžení ložiska

loko č.515 ič. 1314 - zrušena 1.6.1959
35 ič. 1316,6144/21 -předána 23.3.1961 # Dukla,Habartov
40 ič. 1315,6144/20 -předána 1.9.1960 # Přátelství
[vedeny na kartách od r.1956 na ČLZ Mydlovary, ale stále zde a po ukončení do Mydlovar a pak viz]

* českobudějovicko-třeboňská pánev - uhelná sloj, obsahující lignit, je vyvinuta v Mydlovarském souvrství o průměrné mocnosti 7 m. Vzniká v úzkých zálivech a má proto nepravidelné a omezené rozšíření. Je prostoupena kolísajícím počtem proplástků a v oblasti povrchového lomu v Mydlovarech byla rozdělena polohou diatomového jílu do dvou lávek. Sloj byla objevena kolem roku 1830 u Kamenného Újezdu. Postupně byla nalézána a
krátkodobě dobývána i na dalších místech, kde vycházela na povrch.
In : Uhelné hornictví v ČSSR, Ostrava 1985

* lignitové sedimenty se nalézaly v mimocénních vrstvách Českobudějovické pánve, jižně až severozápadně od Českých Budějovic v oblouku od Kamenného Újezda přes Mydlovary, Olešník až po Čičenice. Uhlí z jednotlivých lokalit se lišilo kvalitou a mocností sloje, nejvyšší byly právě mezi Mydlovary a Olešníkem 3 až 8 m (s maximem 12 m). Také výhřevnost, obsah vody a spalitelnost látek byl variabilní v jednotlivých jámách a dolech.
In : ZLIV, minulost a přítomnost města a okolí, MNV Zliv 1985

prameny :
SOA Praha, fond Revírní báňský úřad Praha 1809-1959 kt.č. 151, 180, 497
SOA Třeboň, fond Revírní báňský úřad Čes.Budějovice kt.č.137
PA Sokolovská uhelná, fond ČLZ kt.č. 168, 170, 172
Hrabe
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 175
Registrován: 9-2006
Odesláno Pátek, 22. května 2009 - 19:31:40   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Úzká nebo tramvaj?????
25.5.09 se koná brigáda na úpravě kolejiště před
remízou v Tr.Teplé,úklid uvnitř a vyčistení řídícího
vozu. V odpoledních hodinách na vlaku 3422/21 pojede 411 901-2 a 411 902-0 natrénovat objíždění
v Tr.Teplicích.Na Vaši účast se těší KP TREŽ
Sajtr
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 524
Registrován: 11-2006

Odesláno Pátek, 22. května 2009 - 20:04:19   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Ta remotorizace 705 913, pokud je to pravda, mě taky překvapuje. Ale zase logicky byla první na řadě, protože už rok je neprovozní a jenom na ní pršelo v Osoblaze ve šturcu. Zase je otázkou, jestli je tohle akce ČD...
http://szd.ic.cz
BmbČ
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1958
Registrován: 1-2007
Odesláno Pátek, 22. května 2009 - 23:22:57   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Zdepa: Opět výborné a zajímavé čtení. Díky.
K dolům u Kamenného Újezdu na Českobudějovicku (v těsné blízkosti žel. zastávka Kamenný Újezd - Důl) byla v roce 1877 postavena vlečka odbočující z hlavní trati. Značnou část těžby lignitu z tohoto ložiska odebíraly žel. spol. KEB a KFJB.
Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat.
mf
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.178.26.215
Odesláno Sobota, 23. května 2009 - 18:58:29    Odkaz na tento příspěvek  

ad Hook:Kdy byly odstraněny výhybky číslo 2 a 3 v Třemešné ?Viz tvoje foto aneb jedna rarita .
Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 557
Registrován: 7-2005
Odesláno Sobota, 23. května 2009 - 20:18:03   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

ad BmbČ - pokud tě zajímají i Mydlovary, tak mám. ale to je přes 8 stránek textu, tabulek,...

pro zájemce jedna blíž ku Praze

Důl Perun v Mutějovicích
Okres : Rakovník
Obec : Mutějovice
Kat.území :
účel dráhy : doprava vytěženého uhlí z nově otevřených dolů Perun II a III k hlavní třídičce
a překladišti na vlečku u dolu Perun I
rozchod : 700 mm
rozsah : délka tratě 1810 m, celková délka kolejiště 2340 m
kolejnice dodány 1937 Ferrovia – důlní, 1941 fy. FERRA, 1942 fy.Soukup, 1943-4 vyhybky 6+7 fy.FERRA)
spád : 29 promile (1 místo), jinak 5 - 20 promile
vlastník :
Středočeské kamenouhelné těžařstvo (19.. - 1945)
Středočeské uhelné a železnorudné doly n.p. Kladno (1945 - 1949)
Středočeské uhelné doly n.p. Kladno (1950 - 1958)
České lupkové a uhelné závody n.p. Nové Strašecí (1958 - ....)
zahájení :1941 (placení za kolejivo, pražce – v r.1941)
ukončení :1965 (likvidace 12.1966)
trakce : parní , motorová

lokomotivy : parní
Orenstein & Koppel t.č.1422, rok 1905, typ Ct, výkon 30 k, dodána na důl 10.7.1941 z vápenky v Chýnově, po r.1944 odstavená, nabídnuta k odprodeji v r.1948

* 30.4.1941 zaplacení samojízdné lokomotivy 30 HP za 50.000,- K + doplatek 409,25 K,
31.7.1941 zaplacení dovozu lokomotivy od Chýnovských vápenek za 1.343,- K

1422 / 05.1905
- 700 mm, Ct, 30 PS ; Fürstlich Schwarzenberg°sche ?Böhmen?
- cert.č. 80667/05 - Knížecí Schwarzenberská administrace panství v Chýnově , tlak.zk. 18.8.1905
- provoz na úzkorozchodné drážce vápenky Chýnov
- předána 10.7.1941 správě dolu Perun, Mutějovice
- v r.1942 kotelní komisař uvádí u firmy Středočeské kamenouhelné těžařstvo, Mutějovice
- 1946 znárodněna Středočeské uhelné a železnorudné doly, Kladno
- 02.1949 ČCV mají zájem o vrácení
- kotel ev.č. 13671, 18074 ; výhř.pl. 10,65/11,7 m2

Krauss & Co. M. t.č. xxxx, rok 1884, typ

co to bylo ??? asi .....
1457 / 1884 M - 750 mm, Bt, 4y ; dod. Cosmanos, Josefsthal
- provoz na vlečce textilní továrny v Kosmonosech - výkon 30 k
- v provozu ještě v roce 1942 - kotel ev.č. 17624 , výhř.pl. 9,88 m2

1531 / 1884 M - 750 mm, Bt, 4z ; dod. Cosmanos, Josefsthal
- provoz na vlečce textilní továrny v Kosmonosech - výkon 30 k
- v provozu 1930, v roce 1932 vyřazena - kotel ev.č. 17623 , výhř.pl. 9,88 m2


*k 1.1.1946 není vedena žádná parní lokomotiva (což je divné...)

?? dopis z 18.10.1946 č.11557/F-V od SUŽD n.p. Kladno - nabízíme zgenerálkovanou
lokomotivu Krauss, výkon 25 ks, rozchod 700 mm, 2/2 nápravy

?? nabídka strojů mezi závody SUŽD n.p. Kladno od závodu Perun, Mutějovice
- 27.1.1948 - 1 parní loko rozchod 700 mm, 10 atm, výhř.pl. 9,88 m2, rok 1884,
výroba A.Krauss
- 30.12.1948 - 2 parní lokomotivy - ič. 244.2 (schopná), ič. 244.1 (nutná oprava)
- leden-únor 1949 - 1 lokomotiva parní ev.č.244.1, výhř.pl. 16 m2, 12 atm, 30 HP, rozchod
700 mm, výroba 1911 (nutná revise a eventuelní oprava)
1 lokomotiva parní ev.č.244.2, výhř.pl. 9,88 m2, 12 atm, 24 HP, rozchod
700 mm, rok 1884 (nutná oprava)
- březen-duben 1949 - to samé
- červenec-srpen 1949 - 2 parní loko, Krauss & Co., Orenstein & Koppel - 24 HP, rozchod
700 mm, u obou nutná revise a oprava

?? 30.4.1943 zaplacen nájem za lokomotivu – 5.500,- K

motorové
České akc.spol. Orenstein & Koppel, tov.č.11723, rok 1939 (?), typ - MD 2, výkon 22 k,
dodána 1942, kolaudace 30.3.1944 [ev.č. 244.3], likvidace 8.1962
k 1.1.1946 vedena s inv.č. 242.1
* 16.11.1942 zaplacení lokomotivy MD 2 od České akc.společnosti za 87.588,-K,
* 30.11.1942 zaplacení dovozného za motorovou lokomotivu – 556,- K
* 18.12.1942 zaplacení motáže – 164,60 K

Schifauer Klatovy t.č.210, rok 1948, typ - NB 30, výkon 27 k, dodána nová 11.9.1948
(uváděno i 8.9.1948) [ev.č. 242.3](investice dokončena v 11.1948 za 269.807,-Kčs),
likvidace 1965

vozy :
sklopné vozíky o obsahu 1 m3 (dodala firma Ferrovia)
* 30.9.1943 zaplaceny od Ferrovie 11+ 9 překlopných vozů (20)
* 1945 zaplaceny od Ferrovie 20 + 4 překlopné vozy (24)

k 1.1.1946 – 69 ks rozchod 700 mm,

dle rozepsaných inventur 31.12.1945 :
25 překlopných vozů – Ferrovia 1942 za 58.050,-
20 překlopných vozů – Ferrovia 1943 za 50.811,-
24 překlopných vozů – Ferrovia 1945 za 110.275,90

dle jiné inventury 1946 - 79 ks (asi překlep)
GI k 1.1.1955 - 78 ks
od r.1956 i 1 osobní vůz, schválen OBÚ Kladno 31.8.1956

důlní – 1.1.1946 – 20 ks plechových, 90 ks dřevěných, 15 ks dřevěných rozchod 500 mm
*1935 dodány důlní vozy (počet ??)
* 02/1937 dodány 10+10 důlních vozíků
* 03/1937 dodány kolejnice od fy. Ferrovia
* 1942 dodány haldové vozíky od fy.Ferrovia (počet ??)

popis tratě :
trať začínala na překladišti u dolu Perun I , byla zde objízdná kolej přímo u kusé vlečkové koleje, před vjezdem do této výhybny byla odbočka do depa pro lokomotivu. V pozdější době bylo překladiště rozšířeno, depo bylo zdvojkolejněno. Od dolu Perun I vedla trať k dolu Perun II a Perun III, u každého byla původně též jen dvojkolejná výhybna, která byla časem rozšiřena.

historie :
Lokomotivní dráha se začala stavět od nově otevřených dolů Perun II a Perun III v roce 1941. Již 9.12.1941 požádala závodní správa dolu Perun o povolení zřízení úzkorozchodné dráhy pro báňské účely o délce 1781 m, max.stoupáním až 29 promile a provozu parní lokomotivou o tlaku 10 atm. Dne 29.1.1942 proběhlo šetření o používání lokomotivy a úzkorozchodné dráhy. K tomuto datu je provozu schopná trať na důl Perun II. V roce 1943 byla získána motorová lokomotiva typu MD 2 jako náhrada za parní lokomotivu. Dne 17.3.1944 byla podána žádost o povolení používání této lokomotivy a 30.4.1944 proběhla kolaudace. Další lokomotiva byla objednána 24.7.1947 u firmy Schifauer. Dodána na důl byla 11.9.1948. V roce 1958 bylo rozhodnuto o generální opravě traťi. Plán oprav byl schválen v roce 1964. V roce 1965 však byla ukončena těžba na dolech Perun I - III.

Z dolu Slávka vycházela lanová dráha na důl František. Slávka uzavřena 1924
Během provozu dolu Perun I. je budova lanovky již jen skladiště.

Jáma Perun II. (též Jánská) – hloubena od r.1935 (průzkumy), dostavěna 1941
(těžní jáma profil 3,8x1,5 m, hloubka 74,5 m, dostavěna 1941)
Jáma Perun III. – hloubena před r.1938, dokončen 1942-3
(těžní jáma profil průměr 3 m, hloubka 137,5 m, dostavěna 1943)

historie před rokem 1941 :
Historie kolejové dopravy v oblasti dolu Perun, dříve Slávka, sahá do 20.let. Již roku 1920 byla vystavěna koňská dráha o rozchodu 600 mm z dolu Slávka k štole Rudolf. Dále byla
vystavěna trať od štoly Marie ke štole Rudolf a od dolu Slávka k překladišti na ČSD. Při kolaudaci 7.9.1920 je vedena celková délka 1018 m. Trať měla být po vytěžení štol Marie a Rudolf zrušena. To se mělo stát za 1 rok. Všechny uvedené důlní míry patřily firmě UNION, uhelná společnost, Mutějovice. Tato firma si v době od 18.4. do 30.10.1919 zapůjčila od Železničního pluku v Pardubicích parní lokomotivu Krauss L. č. 7490 z r.1918 o rozchodu 600 mm. Nasazení je neznámé. Soupis úzkorozchodných průmyslových drah z roku 1925 uvádí dráhu z dolu Slávka I. na důl Slávka III. o délce 1,825 km. Majitelem je uváděna firma Mutějovické kamenouhelné doly UNION spol.s.r.o. Dráha má o rozchodu 500 mm má dovážet těžené uhlí do třídírny. K provozu je používána koňská trakce, ale počítá se ze zavedením elektrické trakce. Trať má max.stoupání 10 promile, minimální poloměr 40 m a jsou použity koleje o váze 8 kg na 1 m. Překladiště a stanice je uváděná v km 1,78-1,82 o délce 60 m. Veškeré povolování bylo uskutečněno pomocí zápisu Zemské správy politické v Rakovníku z 29.12.1920 č.j.6-772/221137/272103.
V roce 1919 si vojáci pro svou evidenci uvádí, že ze skladu v Koornemburgu měla firma Kamenouhelné doly UNION, Mutějovice zapůjčen tento materiál - 8 km polních drah, 2
lokomotivy, 3 benzinové lokomotivy a 60 vozů. (poznámka - tento materiál si firma půjčila za rakouska-uherska (sklad polních drah v Koornemburgu u Vídně), a jelikož materiál nepřevzal Železniční pluk po 28.10.1918, musel byt materiál před tímto datem i vrácen)

prameny :
SOA Praha, fond Revírní báňský úřad Praha, kt.159, 198, 500 (písemnosti z let 1940-46)
fond SUŽD Kladno, spisy ke znárodnění
SÚA Praha, fond Ministerstvo železnic kt.3527
Voj. hist.arch. - MNO tech.odd. kt.71
PA ČLUZ, písemnosti dolu Perun, investiční majetek (karty základních prostředků,
likvidace, GI-1.1.1955)
PA Kladenského revíru - soupis majetku při znárodnění


přílohy :
1. schéma traťi
2. kolejiště Perun I a III - 3.1960 plány pro GO

Autor : Zdeněk Hrdina
Určeno pro připomínkování : stav 10/2003
Hrabe
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 178
Registrován: 9-2006
Odesláno Sobota, 23. května 2009 - 21:47:00   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Jedna nejmenovaná lesní dráha.....
Hrb
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.176.72.50
Odesláno Sobota, 23. května 2009 - 21:52:50    Odkaz na tento příspěvek  

ad Zdepa: nikoliv Koornemburgu, ale Korneuburgu (v Rakousku) - tam byl cvičný polygon s poměrně rozsáhlou sítí vojenských polních drah.
Rybář
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 196
Registrován: 1-2007

Odesláno Sobota, 23. května 2009 - 22:03:07   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Video malé krásné modré mašinky odkaz
Něco málo o trati 312 Bruntál-Malá Morávka www.trat312.webnode.cz
Hrabe
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 179
Registrován: 9-2006
Odesláno Sobota, 23. května 2009 - 22:03:52   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

A trocha nostalgie....
Hook
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1173
Registrován: 3-2005

Odesláno Neděle, 24. května 2009 - 01:05:02   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

mf

To bohužel netuším,byl jsem tam naposled před více než rokem,takže zřejmě v tomto časovém mezidobí při rekonstrukci kolejiště a nástupišť.
Nejsem místní,snad Vám pomůže někdo z tohoto kraje.
Modřaňák
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 172
Registrován: 1-2009
Odesláno Neděle, 24. května 2009 - 08:33:20   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Zdepa

Omlouvám se, ale u příspěvku Lignitový lom Jaroslav došlo u popisu historie k drobnému nedostatku (snad překlep). Citace:...se nalézaly mimocenních vrstvách...Správně miocénních (v neogénu). Kvalitu příspěvku však tato drobnost nikterak nesnižuje.
prameny: skripta Geologie ložisek a další odborná literatura z Přírodovědecké fakulty UK z konce 50.let min.století.
Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 558
Registrován: 7-2005
Odesláno Neděle, 24. května 2009 - 20:24:30   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

děkuji za opravy. jsou to letité pracovní poznámky, které jsem potkal při úklidu počítače a které si nedělají nárok na úplnost. jelikož se asi dál nepohnu, tak je dávám k dispozici. třeba se toho někdo chopí. tímto děkuji ing.Tyllerovi ze Sokolova, který s tímto vzorem v roce 1992 přišel...
Martink
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 147
Registrován: 11-2004
Odesláno Neděle, 24. května 2009 - 20:28:59   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

BSDkučerapavel: Díky za tip - to je přesně ono! (lokomotivy Ferrovia-Stavoloko-Stavostroj) Odpovídám až teď - byl jsem v terénu
Hrabě: No to jsem moc rád! Další šťastný konec, ve který už snad nikdo nedoufal...
Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 559
Registrován: 7-2005
Odesláno Neděle, 24. května 2009 - 20:30:42   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

a ještě jeden moravský informační list

Vápenka Český Bohdíkov a Komňátka

Okres : Šumperk
Obec : Český Bohdíkov (dnes Bohdíkov), Komňátka
Kat.území :
Účel dráhy : doprava natěženého kamene z
Olbrichova lomu k vápence
Rozchod : 700 mm
Rozsah : 2,089 km (1925,1928) Bohdíkov
cca 1 km Komňátka
Spád : max.32 promile [Bohdíkov]
Vlastník :
* A.Eisenstein a spol. Šumperk (1907)
* Vápenka v Českém Bohdíkově a.s. dř. A.Eisenstein & spol. Šumperk (1928)
* Kalkgewerkschaf Böhm.Märzdorf von A.Eisenstein & Comp. in Mähr.Schönberg (1944)
[Vápenné závody Český Bohdíkov fy. A.Eisenstein a spol. v Šumperku]
* Moravsko-slezké cementárny n.p., závod Bohdíkov-Komňátka (1948)
* Jesenické vápenice n.p.,závod Dolní Bohdíkov (1952)
* Hranické cementárny a vápenice n.p. Hranice, závod Bohdíkov
* 1960-67 uvádí HCV již jen závod Komňátka s těžbou v ložisku Dolní Bohdíkov z r.1926,
část závodu delimitována 1.4.1961
Zahájení : 1907 Bohdíkov 1926/8 Komňátka
Ukončení : 195x/6x Bohdíkov 1978? Komňátka
Trakce : parní, motorová
Lokomotivy : parní
* Krauss & Co. L. tč.5664, r.1907, Ct, 30 k (vedena ještě po r.1950)
váha 6,27/8,24 t, kotel ev.č.6997, výhř.pl.12,33 m2
* Krauss & Co. L. tč.5793, r.1910, Bt, 20 k
váha 4,0/5,0 t, kotel ev.č. 21563, výhř.pl. 6,21 m2
* Hanomag tč.4925, r.1907, Bt, k
[ex Rotytnice u Přerova- po r.1945, pro Komňátka], kotel ev.č.36171 - dle Ing.Bauer

motorová
* O&K typ RL 1a r.193x pro Komňátka
* Ruhrthaler tč.1765, r.1938, typ GDL/S4 (dodána za války)
* Deutz tč.33670 r.1941, typ OMZ 117 (ještě 06.1978 v závodě)
* O&K typ MD 3
* Ferrovia typ Gebus 25, tov.č. 475 / 1943 (Komňátka 1949)
* Stavostroj n.p. Praha, závod Radotín tč.626/6, r.1951, typ BNE 50 (1963 štěrkovna Hrabůvka)
* Stavostroj n.p. Praha, závod Vysočany typ MD 4 Š, r.1952
* ČKD Radotín, typ BN 30 R

Vozy :
1924 - 30 s brzdou a 39 bez brzdy váha 700 kg, nosnost 3,5 t
1925 - sklopné 7 s brzdou, 5 bez brzdy váha 700 kg, nosnost 1,5-2,2 t
uzavřené 31 s brzdou, 35 bez brzdy váha 700 kg, nosnost 3 t
1929 - překlopné 16 s brzdou, 7 s brzdou
skříňové 28 s brzdou, 27 bez brzdy

Trať : kolejnice 9,2 a 10 kg/1m; výška 6,5 a 7 cm ;
2 železné traversové mosty, výtopna v závodě

Historie : povolení ke stavbě Mor.místodrž. 14.5.1906 čj.17735
stavba ukončena 1907

* pece r.1966
- 1 kruhovka Eckhardt r.1928, výkon 1,76 t/hod
- 1 kruhovka Hoffmann r.1900 1,76
- 1 kruhovka Hoffmann r.1912 1,14
(kruhovky Hoffmann delimitovány k 1.4.1961)

Prameny : SÚA, fond MŽ stav úzkých 1925 ; 1924
fond ÚTD (kotle)
Soupis závodů VHJ CEVA Radotín (1960-1967)

Na poznámky 4.2.2001 Z.Paluv
BmbČ
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1968
Registrován: 1-2007
Odesláno Neděle, 24. května 2009 - 21:08:39   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Zdepa: Díky. Mail odeslán.
Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat.
Zmar
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 8
Registrován: 5-2009
Odesláno Pondělí, 25. května 2009 - 09:21:03   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Pár záběrů ze zastávky na trati Freital-Hainsberg - Kurort Kippsdorf. V současné době je úsek Freital - Dippoldiswalde v perfektním obnoveném stavu a jezdí po něm pravidelná doprava, ačkoli některé ze silnic v oblasti jsou stále neprůjezdné :-).
V horní části Dippoldiswalde je po tělese trati vedena provizorní rozšířená silnice (snad pouze po dobu opravy silnice). Dál nahoru jsou kolejnice jen místy a většina trasy je bez kolejnic (ty jsou složené na hromadách). Žádná pracovní aktivita tam není vidět.

Snímky jsou foceny pozdě večer už po odjezdu posledního vlaku.
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
Odesláno Pondělí, 25. května 2009 - 09:45:55    Odkaz na tento příspěvek  

Rád bych se ještě vrátil k fotkám pana hraběte ze soboty 23.5., které tu prolétly bez dalších ohlasů. Působí to totiž dojmem, že lokotraktor Deutz, vyfocený zejména na první z "nostalgických" fotek ve velmi zuboženém stavu na Vychylovce, je nyní nádherně opraven a provozní na "jedné nejmenované lesní dráze". V této souvislosti bych se chtěl zeptat, zda došlo také k jeho přerozchodování z 760 na 600 mm? Koleje "nejmenované lesní dráhy" mi totiž připadají jaksi užší než 760 mm.
Petr_k
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 4274
Registrován: 4-2003

Odesláno Pondělí, 25. května 2009 - 10:08:51   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

zmar - pěkný esíčko (na druhý fotce) meyerky zkousnou asi všecko
Inteligence na planetě Zemi je konstatní. Jen počet obyvatel stále roste...
Swariner
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 70
Registrován: 8-2007
Odesláno Pondělí, 25. května 2009 - 10:12:08   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Ad Cogwheel et Hrabe: Pánové, pěkně prosím, zanechte jinotajů a vneste trochu paprsků do tmy záhad pro nejmenovaného lesního muže! Mám vtíravý pocit, že pro samé sledování podtextu mi uniká samotný text...
Kako bih se ja rado provozao tim cudom...
Juri
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 45
Registrován: 12-2007

Odesláno Pondělí, 25. května 2009 - 11:05:47   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Kysucká a Oravská lesná železnica
23.-24.5.2009
- 100 rokov U 34.901
- stretnutia priateľov HLÚŽ





Parní lokomotiva toho vykonala pro lidstvo víc jak všichni spisovatele a básnici celého světa.

751.002-7 a 754.013-1 nejlepší Veselské stroje.!
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
Odesláno Pondělí, 25. května 2009 - 11:09:40    Odkaz na tento příspěvek  

Já k tomu nic moc sdělit nemohu, protože také nevím. Rovněž bych uvítal podrobnosti buď přímo od pana Hraběte, či od jiného zainteresovaného znalce. Jen se domnívám, že všech 6 sobotních hraběcích fotek (mezi ostatními tehdy vloženými příspěvky to poněkud zapadlo) zachycuje tutéž lokomotivu a že ty z "nejmenované lesní dráhy" jsou aktuální (kdežto ty nostalgické jsou historické). Já si tento stroj pamatuji z Vychylovky (zhruba před 25 lety jsem se tam coby studující v Žilině vyskytoval častěji) už jen jako neprovozní až vrak.
Dobi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 353
Registrován: 10-2008

Odesláno Pondělí, 25. května 2009 - 13:19:33   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

kwasi
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.207.231.154
Odesláno Pondělí, 25. května 2009 - 20:25:27    Odkaz na tento příspěvek  

Nazdar pratele,
posilam fotku ze Spolchemie, draha byla dle mych informaci zrusena, kde skoncila vozidla? Za pripadne blizsi informace dekuji. Kde a kdy se budu moci svezt? :-) Diky Kwasi
Hrabe
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 180
Registrován: 9-2006
Odesláno Pondělí, 25. května 2009 - 21:07:55   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Ad:Cogwheel,Swariner- jedná se o statický pomník
v lese nad obcí Luborča u Nemšové. Lokomotivu a
vagóny si zapujčilo polovnické združenie a opravilo
ji do vystavovatelneho stavu.Doplněny boční kryty
motoru, celá karoserie opískována a natŕena do neutrální zelené barvy.Dokonce jsem na Vychylovce
dohledal v hajcu originální písečník.
P.S. Fotografie rozebraného DEUTZe je focena
na Vychylovce a ta napravo pak v Č.Balogu.
Prostřední fotka je provozní v roce 1980 na
Vychylovce.
Nejsem příznivec pomníků ale snaha spolku udělat
v lese upomínku na tuto LŽ je velmi zdařilá.
V mostním oblouku je udělána kaplička a celé
místo je výletištěm pro místní občany.
Vagonet
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.203.161.27
Odesláno Pondělí, 25. května 2009 - 21:15:06    Odkaz na tento příspěvek  

Dovolím si něco málo z archeologie cihelních drážek
Nový Bydžov - dnes už bývalá cihelna nedaleko cukrovaru těžila hlínu západně od trati Chlumec - Ostroměř. Úzkokolejka podjížděla silnici tudyma


zachoval se jen západní portál. Podjezd pod tratí se nazachoval. Byl tady - pohled od místa doličného směrem k žst


Na trase k bývalému hliništi je menší násep - porost vlevo vedle panelové cesty
Vagonet
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.203.161.27
Odesláno Pondělí, 25. května 2009 - 21:21:56    Odkaz na tento příspěvek  

Pilníkov


Někde tady na vyrovnané ploše stávala cihelna, černá díra vlevo je začátek zářezu, kde předpokládám vedení drážky


zářez zakrývá vegetace, ale dál to tak hrozné není


konec zářezu, v pozadí Krkonoše
Martink
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 148
Registrován: 11-2004
Odesláno Pondělí, 25. května 2009 - 21:32:46   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Juri: Je dobře, že se na Vychlovce sešli přátelé - přišli všichni, i ti kterým akce nebyla určena, a tudíž nebyli pozváni.
Přišli hlavně proto, aby bylo jasné, že nejsou přátelé a "ti druzí". Že jsou jenom lidé, kterým jde o společný cíl - mít nejen vzpomínky a z nich užitečná poučení, ale i nadále funkční Kysucko-Oravskou lesní železnici.
"Spojme síly - spojme tratě!" - možná trochu patetické heslo.
Ale tak nějak bych si to přál...

Trochu jiné fotky zde:
http://picasaweb.google.cz/martinkouril1/KysuckoOravskaLesnaZelez nica#
Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 560
Registrován: 7-2005
Odesláno Pondělí, 25. května 2009 - 22:43:16   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

ad Vagonet - někde jsem měl poznámku o podjezdu pod tratí a stavbě té úzké. bylo to už někdy před r.1910, protože to je spis místodržitelství. podle pasportu z 50.let, rozchod 500, mašinky BN15 (MD1Š - dodána nová 1950), OK-LD 2. zrušeno v 60.letech. byl jsem tam cca 1998-9 a místní si toho moc nepamatovali
Swariner
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 71
Registrován: 8-2007
Odesláno Pondělí, 25. května 2009 - 22:51:41   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Ad Hrabe: díky za vyčerpávající info. Iluze je takměř dokonalá..

A že tu vidím kwasiho - budiž ti přispěno do sbírky podivuhodných vozidel:

Kako bih se ja rado provozao tim cudom...
Mixmouses
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 766
Registrován: 1-2006

Odesláno Úterý, 26. května 2009 - 05:48:53   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Martink : moc krásný fotečky, díky za ně . Jen jsme si je prohlídli, dostali jsme oba chuť tady se vším praštit a přijel se na týden pracovně vyrekreovat . Leč bohužel, nejdřív za rok... .
Toho černýho ďábla si Peťo zrobil sám? Předpokládám, že to má reverzační převodovku .

Swariner : šmarjápanno co to je, co to je? Že by nějakej historickej řídící vůz kříženej se sněhovým pluhem? A z kama to pochází? motorová myš
Obecně vzato pravda neexistuje, jsou pouze různé úhly pohledu na lež...

http://fotomysak.bloudil.cz
http://zeleznicka.bloudil.cz