| Autor |
Příspěvek |
J_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 522
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Úterý, 07. července 2009 - 18:24:46 | 
|
Tak jsem konečně objevil, jak vypadá takzvaná lehká elektrizace. Patrné zejména od cca třicáté sekundy. |
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2015
Registrován: 9-2004
| | Odesláno Středa, 08. července 2009 - 08:44:18 |
|
Tak to je dobrý, chvílema to dokonce vypadá, že uplatňují pokrokovou pulsní regulaci |
Orky
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1762
Registrován: 10-2004
| | Odesláno Pondělí, 13. července 2009 - 14:58:31 |
|
Milovice se dočkají trati možná ještě letos
| Thomas van Trolleybus: "Hromadná doprava je proces, který spolehlivým způsobem přepraví své oběti, nazývané též cestující, co nejnepohodlněji a nejpomaleji do jimi žádaného místa, popřípadě úplně jinam." |
|
Filous
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3
Registrován: 7-2009
| | Odesláno Úterý, 14. července 2009 - 10:40:40 |
|
Neví někdo,jak to vypadá s elektrizací na trati 323? |
S200
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1316
Registrován: 4-2006
| | Odesláno Úterý, 14. července 2009 - 12:22:20 |
|
Filous: Je elektrizovaná v úseku Ostrava hl. n. - Ostrava-Kunčice. |
Hafbubu
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 186
Registrován: 8-2006
| | Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 10:45:13 |
|
http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/elektrika-pojede-az-na-ze leznou-rudu20090719.html |
Zderadíček
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 110
Registrován: 4-2007
| | Odesláno Středa, 22. července 2009 - 13:51:06 |
|
Pokouším se sem přesunout diskusi, která vznikla na jiném místě.Najde se někdo fundovaný, kdo zná odpověď na mé otázky? Z.
Ad: diesely pod drátama.
No, ČD-C má štěstí, že je dceřinkou, které spadlo kvantum elektrik přímo do klína.
Ovšem všechny ty soukromé firmy, které se nám s "dieslákama" dvojmo, ba i trojmo, vesele prohánějí po ferdinandce, patrně šetří náklady za odběr energie.
Nebo je to jinak? Má někdo kvalifikovanou odpověď na otázky:
1. Tři kocouři (742) na vlaku o třiceti vozech jsou opravdu provozně levnější, než třeba jedno ESO?
2. Platil by soukromník odebranou elektriku paušálem, nebo má na mašině hodiny, a nebo je cena za elektriku již zakalkulována v "ošupném" bez ohledu na to, jakou trakcí se jede ?
3. V ČR není nikdo, kdo by firmám elektrickou mašinu prodal? Nebo je drahá? Nebo firmy to tak chtějí, aby nemusely přemýšlet, zda vůbec a jaké jsou dráty tam, kam jedou?
| Ve správnou chvíli na špatném místě ! |
|
Pikehead
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 333
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Středa, 22. července 2009 - 22:42:47 |
|
Na to uz x-krat odpovidal Petr Simral, hledej v diskusi.
1. Jedna se jak o nedostatek elektrickych lokomotiv, tak o to, ze udelat efektivni preprahy a obehy dvou trakci je pro mensi dopravce prakticky nemozne. Mit k jednomu vlaku dve masiny a dve posadky je zbytecny luxus. U modernich lokomotiv stoji nafta jen 2x tolik nez elektrika, coz i pro velkych prubezich stale vychazi levneji nez leasing te druhe masiny...
2. V CSSR mame elektrosocialismus a elektrina se plati pausalem.
3. Fakticky vzato neni, Taurus nemuze vsude. Da se koupit nebo pronajmout nejaka srotobobina nebo mozna i lamina buhviodkud, ale to bude mit prd vykon... => jeden Hercules je lepsi. |
Bram
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1448
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Čtvrtek, 23. července 2009 - 17:36:10 |
|
Pikehead: Herkules zdaleka nedosahuje stejného výkonu na obvodu kol jako bobina natož laminátka, jste trochu mimo. Ale Herkules je moderní stroj, se kterým se dá jet v podstatě všude, kam je potřeba, dráty nedráty. |
Jirka_kraťas
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2093
Registrován: 4-2005
| | Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 11:55:27 |
|
Na tomto webu je článek od Jana Boneva (Mašinky), že se chystá elektrizace tratě Klatovy - Železná Ruda. |
Pikehead
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 335
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 14:57:16 |
|
Bram: lamina ma vetsi vykon urcite, ale s Bobinou mi prijde vase tvrzeni prehnane.
Nicmene vysvitla talsi vyhoda: hercules je "vicesystemovy"  |
Bram
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1458
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 22:25:10 |
|
No pokud mi je dobře známo, tak Herkules má výkon vznětového motoru 2000 kW. Kdežto bobina (řada 140) má pravda týž výkon, leč nicméně na obvodu kol. Takže mé tvrzení přehnané není. |
Krengor
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 49
Registrován: 8-2008
| | Odesláno Pondělí, 27. července 2009 - 07:18:31 |
|
V tomto článku http://www.zelpage.cz/zpravy/7272 je psáno, že se chystá změna napájecí soustavy na severu SK. To jako fakt? Neměl by o tom někdo víc info? |
Sad
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23
Registrován: 9-2008
| | Odesláno Úterý, 28. července 2009 - 14:17:03 |
|
Krengor: To už se "chystá" hodně dlouho a prozatím to nevypadá, že by se to uskutečnilo... |
Iiii
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1675
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 05. srpna 2009 - 16:40:34 |
|
Měl bych dotaz k trati 281: na jih od Postřelmova je přejezd silnice směr Lesnice. Dosud byl zabezpečen jenom křížem a značkami STOP. Teď ale těsně u přejezdu bude končit PHS, která značně zhorší viditelnost. Budou na přejezdu závory? |
Kosir
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 57
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 06. srpna 2009 - 17:17:13 |
|
Iiii: Jedná se o trať 291 Přejezd bude zabezpečen světelným zabezbečovacím zařízením bez závor. V případě poruchy tohoto PZZ, bude zajištěn dostatečný rozhled (rychlost drážního vozidla 10 km/h) |
Vysohlid12
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 122
Registrován: 10-2007
| | Odesláno Pátek, 07. srpna 2009 - 11:16:14 |
|
Mám dotaz, jak to momentálně vypadá s elektrizací trati 291 Zábřeh-Šumperk? Jsou už nějaké úseky úplně hotové? V GVD 09/10 se počítá s nasazením rychlíků Brno-Olomouc a osobáků z Přerova až do Šumperka. Bude to už v prosinci možné?
| Řekni kde ty Bimzy jsou,co se s nimi mohlo stát? |
|
Parmezano
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 340
Registrován: 5-2008
| | Odesláno Pátek, 07. srpna 2009 - 13:26:54 |
|
vysohlíd12: rychlíky z Brna místo do Jeseníku a Olomouce do Šumperka |
Iiii
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1679
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 11. srpna 2009 - 11:16:30 |
|
Kosir:  |
Pája Hav.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.102.19.160
| | Odesláno Středa, 12. srpna 2009 - 09:36:09 |
|
Orky , odesláno Pondělí,13.července 2009 : Z důvodu elektrizaci trati Lysá nad Labem - Milovice bude od 20.8.2009 do 11.12.2009 vyloučen provoz vlaků v úseku Lysá nad Labem - Milovice a opačně. odkaz Výlukový jízdní řád platný do 11.12.2009 |
Kuba_750
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 168
Registrován: 8-2007
| | Odesláno Sobota, 15. srpna 2009 - 17:32:31 |
|
Tady je fotodokumentace strojů co budou na trati 232 http://picasaweb.google.cz/kuba750/StrojeNaElektrifikaciTrat232# |
Ic540
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 367
Registrován: 6-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 20. srpna 2009 - 16:10:38 |
|
Chci se zeptat zda při elektrizaci tratě do Milovic dojde i k opravě trati, jejímu zrychlení. A jestli se v budoucnu počítá ještě z možným prodloužením přes Vlkavu v rámci onoho jinde zmiňovaného koridoru na Liberec. Snad máte někdo nějaké aktuální info. Předem děkuji za odpověď.. |
K. A. F.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.3
| | Odesláno Čtvrtek, 20. srpna 2009 - 16:21:53 |
|
Ic540: při rekonstrukci trati do Milovic dojde k úplné rekonstrukci kolejového roštu (nové pražce a nové kolejnice, měly by být S49HSH), odvodnění a mostních objektů. Rychlosti se téměř nezmění.
Pokud by se někdy v budoucnu stavěla trať do Liberce přes Milovice, tak by se kompletně předělávala do jiné stopy i v úseku Lysá - Milovice. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2797
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pátek, 21. srpna 2009 - 07:49:09 |
|
K.A.F.: HSH, jo? To je dobře. Nebudou se dávat HSH kolejnice taky mezi Hlaváč a Smíchov? Tam se běžné kolejnice po přebroušení sjedou za dva měsíce.
Čím přesně vznikají vlnky (nebo skluzové vlny??) na vnitřní kolejnici oblouku? Protáčením kol? A v přímé?
|
Bram
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1476
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Pátek, 21. srpna 2009 - 12:28:41 |
|
Qěcy: Na vznik vlnkovitosti je dost teorií, ale žádná neplatí stoprocentně. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2798
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pátek, 21. srpna 2009 - 14:27:04 |
|
Bram: aha, tak to jsem zvědav, jestli to někdy někdo rozlouskne. Každopádně je jasné, že na vnitřních kolejnicích prudkých oblouků vlnkovitost vznikne vždy (při používaných profilech kol a tvaru a úklonu kolejnic). V přímé je to jinak.
|
K. A. F.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.3
| | Odesláno Pátek, 21. srpna 2009 - 15:28:07 |
|
Mám někde knížku o broušení, která začíná tím, že proces vzniku vlnkovitosti není jednoznačně objasněn - jak píše Bram.
V obloucích malých poloměrů vznikají skluzové vlnky kvůli tomu, že už nestačí rozdíl průměru (a tedy obvodu) obou kol nápravy vyrovnávat rozdíl v délce kolejnicových pasů.
Na hlavní - Smíchov by HSH měly jít taky. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2799
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pátek, 21. srpna 2009 - 16:12:57 |
|
K.A.F.: ta knížka by mne docela zajímala. Jinak dík za info. Hlaváč - Smíchov mají jít už teď, nebo až při modernizaci, která bude kdovíkdy? Škoda, že se u nás nebrousí mnohem více tratí, vždyť je dost úseků rekonstruovaných repasovanými kolejnicemi, ze začátku jízda hladká a rovná, ale hlučná, později se to rozjezdí do vlnek. Úvalské hlavní staniční koleje jsou důkazem, že i staré kolejnice po přebroušení vydrží hladké mnoho let.
|
Petr_Šimral
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2258
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 21. srpna 2009 - 16:40:20 |
|
ad Pikehead:
moderní dieselové stroje nemají dvojnásobek spotřeby nafty proti elektřině, to snad jen u lokomotivních vlaků.
Na vlacích o hmotnosti přes 1000 tun je cena v naftě nižší než paušál za elektřinu, špičkově dosahujeme hodnoty 0,8.
Dále dosahujeme vyšších norem zátěže (pravda, při nižší rychlosti) a můžeme bez přepřahů obsloužit i vlečky a nezatrolejované tratě. Poslední dobou na elektrické trakci vidím jedinou, avšak podstatnou výhodu: NEKONEČNOU PALIVOVOU NÁDRŽ |
K. A. F.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.3
| | Odesláno Pátek, 21. srpna 2009 - 16:54:44 |
|
Qěcy: při Optimalizaci. S potřebností častějšího broušení máte pravdu, zrovna Nusle jsou toho dokladem. |
Vačica
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 90
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Sobota, 22. srpna 2009 - 16:06:33 |
|
Má tu někdo představu o tom kolik peněz platí ČD za odběr 1 kWh el. energie pro pohon vlaků? Díky |
Petr_Šimral
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2261
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 23. srpna 2009 - 03:30:52 |
|
Kolik ČD netuším, my 2,56 Kč/kWh. |
Porucik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Neděle, 23. srpna 2009 - 13:16:26 |
|
PŠ: Proč máte smlouvu na odběr el. energie, když jezdíte jen dieslama? |
Petr_Šimral
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2262
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 23. srpna 2009 - 13:46:11 |
|
Platba je součástí smlouvy o provozování drážní dopravy se SŽDC, navíc občas používáme elektrické lokomotivy. V poslední době zpravidla když nám Polák něco doveze do Lichkova nebo Letohradu elektrikou, dříve jsme si třeba pronajmuli u ČD lokomotivu řady 210, když jsme potřebovali něco hodit do Chebu a bylo drahé jet tam vlastní mašinou. Nebo na nějakém rychlíku ze Slovenska jela muzejní E499.047.
PŠ |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1374
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Neděle, 23. srpna 2009 - 20:06:01 |
|
Pantograf pro dráty ve výškách 5500 mm i 7450 mm:
http://www.railwaygazette.com//news/single-view/view//reaching-up .html
|
Quenya
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 36
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Neděle, 23. srpna 2009 - 23:47:08 |
|
To P.Š.: Už to máte s námi podepsaný? Že bychom udělali nějaký bussines.... |
Petr_Šimral
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2263
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 24. srpna 2009 - 10:04:15 |
|
Dneska se vám vrátí hlavní technolog z dovolené, tak už to snad budete moci podepsat :-)
PŠ |
Porucik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Pondělí, 24. srpna 2009 - 20:17:37 |
|
PŠ: Co je náplní práce hlavního technologa? |
Petr_Šimral
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2271
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 25. srpna 2009 - 01:17:51 |
|
To já nevím, zeptej se Quenyi. |
Quenya
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 37
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Úterý, 25. srpna 2009 - 20:47:32 |
|
nejvyšší pán železničář ( mašinka, výhybka, hradlo, most,....) |
Citynightline
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7
Registrován: 7-2009
| | Odesláno Neděle, 06. září 2009 - 16:28:24 |
|
Kdo ví? Zajímá mne,kdebyla první elektrifikace mezi východem a západem,nevím,Hegyeshalom-Wien anebo ve slovinsku?Prosím odpovedˇ. |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 571
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Středa, 09. září 2009 - 11:51:27 |
|
Citynightline: Kdo ví? Zajímá mne,kdebyla první elektrifikace mezi východem a západem,nevím,Hegyeshalom-Wien anebo ve slovinsku?Prosím odpovedˇ.
Ja predpokladam, ze obe moznosti jsou nespravne.
Prvni byla pravdepodobne v Berline, protoze ta byla jiz pred rozdelenim na vychod a zapad.
Edit: Ten Berlin, to byla vlastne jen jedna z prvnich, protoze ono tech elektrizaci, ktere byly uz davno pred rozdelenim bylo vice, vcetne napr. Presporok/Poszony (pozdeji Bratislava) - Wien
(Příspěvek byl editován uživatelem j p.)
|
Iiii
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1703
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 09. září 2009 - 19:03:13 |
|
V Berlíně Stadbahn byla elektrifikována až po sjednocení. Z Německa je zajímavé, že trať z Bamberka do Naumburgu byla elektrifikována před válkou, ale z její východní části, jako u jiných tratí, zařízení po válce odvezli sověti. |
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1274
Registrován: 1-2005
| | Odesláno Středa, 09. září 2009 - 19:38:49 |
|
1. ucelená trať v dĺžke 187 km bola Hegyeshalom - Budapest, od 17.8.1932. Napätie 15 kV, 50 Hz. Skúšky na úseku Budapest - Dunakeszi prebiehali už od r. 1923.
Po elektrifikácii pohr. úsekov Štúrovo - Szob, a Komárno - Komárom v r. 1971/1972, následne Rajka - Rusovce prešli na súčasný systém 25 kV, 50 Hz.
Prvým el. rušňom sériovo zaradeným do prevádzky bol MÁV V 40.
http://www.railpage.net/modules/news/article.php?storyid=865 |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 572
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 10. září 2009 - 11:34:26 |
|
Iiii: Wikipedie rika, ze trate berlinskeho S-bahnu byly elektrifikovany v letech 1924-1929.
Dokonce je tam i fotka prvniho elektrickeho vlaku z roku 1924 tuto skutecnost dokladajici (je tam videt napajeci kolejnice).
Berlin 1924
|
Hawe
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 51
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 10. září 2009 - 18:17:19 |
|
Původní dotaz zněl na první spojení mezi východem a západem, tj až po roce 1989 nebo i před tím, ale jen v období železné opony. Co bylo dříve např. ve dvacátých letech je nepodstatné, tehdy žádné rozdělění nebylo.Co se týká Berlína tak třeba konkrétně v Berlíně na S-Bahn existovalo propojení i v době rozdělení města. Konkrétně na nádraží Friedrichstrasse bylo technicky možné projet. S-Bahn však navíc není typickou elektrifikovanou železnicí. |
Citynightline
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19
Registrován: 7-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 10. září 2009 - 21:46:00 |
|
Velice děkuji za info! Take budu se podivat na net wikipedia.org a ještě napišu ti. |
Iiii
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1705
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 13. září 2009 - 19:07:21 |
|
Jp: V Berlíně byly elektrifikovány jenom koleje S-Bahnu, pomocí třetí kolejnice. Odkazovaný obrázek je navíc z jiné trati. Dálkové koleje byly zatrolejovány opravdu až po sjednocení. |
Mladějov
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 923
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Neděle, 13. září 2009 - 23:32:13 |
|
konkrétně v Berlíně na S-Bahn existovalo propojení i v době rozdělení města. Konkrétně na nádraží Friedrichstrasse bylo technicky možné projet. S-Bahn však navíc není typickou elektrifikovanou železnicí.
Nechci se hádat,ale mám někde plánek kolejového uspořádání Friedrichstrasse z r. 1976 a právě koleje S bahnu byly upraveny tak,aby projet nešlo.Mám ho zkusit najít ?
Kudy se pak stahovaly vozy S Bahnu na východ a zpět na údržbu nevím-nějakou spojkou jinde ? Nord-sued bahn ? Potsdam ? |
Petr_Šimral
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2290
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 14. září 2009 - 00:21:54 |
|
Mám o tom knížku. Až mi jí mikulda vrátí, můžeme to zjistit :-)
Ahoj Petr |
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 16316
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 14. září 2009 - 00:54:53 |
|
1. fotka Jp je správná, jedná se o vlak první elektrifikované předměsteké železnice (název S-bahn je až z roku 1930) v Berlíně Stettiber Bhf. - Bernau. Ovšem první experimenty s elektrifikovanou železnicí v Berlíně jsou starší, už z dob před rokem 1910. A to jak s trolejovým vedením, tak třetí kolejnicí.
2. Stanice Friedrichstrase byla v letech 1961 - 1990 průjezdná, ale jen po tzv. dálkových kolejích, kudy jezdily tzv. interzonální rychlíky Berlin Ostbhf. - ZOO - NSR (Mnichov, Hamburk). Koleje S-bahnu by naopak rozděleny, ze šturcu DDR-S-bahnu se do Západního Berlína projet nedalo, a naopak západoberlínský S-bahn nebyl napojen na východonemeckou síť. A do třetice ještě dole projížděla severojížní západoberlínská tunelová linka Sbahnu, na kterou se samozřejmě dalo přestpupit jen z nástupiště západoberlínského S-bahnu. Friedrichstrase tak byla docela významný uzel západoberlínské kolejové dopravy, vysunutý na území "demokratického" Berlína. Navíc zde byl totiž ještě přestup na západoberlínskou linku metra (myslím že U6).
|
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 16317
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 14. září 2009 - 01:05:37 |
|
Rk_kn - 1. ucelená trať v dĺžke 187 km bola Hegyeshalom - Budapest, od 17.8.1932. Napätie 15 kV, 50 Hz. Skúšky na úseku Budapest - Dunakeszi prebiehali už od r. 1923.
Po elektrifikácii pohr. úsekov Štúrovo - Szob, a Komárno - Komárom v r. 1971/1972, následne Rajka - Rusovce prešli na súčasný systém 25 kV, 50 Hz.
1. co má elektrizace tratě Hegyeshalom - Budapest společného s otázkou na elektrizované propojení východ - západ?
2. nerozmumím té zmínce o Rajka - Rusovce? Do Rusovců byl snad někdy zaveden jiný systém než 25/50?
A ten odkazovaný článek je taky trochu nepřesný:
Elektrifikácia so štandardnou frekvenciou priniesla pre spoločnosť GANZ veľa úspechov. Trať Budapest – Hegyeshalom bola prvou na svete, ktorá bola takto elektrifikovaná, o celkovej dĺžke 187 km, a tým predbehli svetový vývoj o viac, ako 20 rokov.
"Předběhli" vývoj maximálně o dva roky. Klíčové slovo je Höllentalbahn. Ale tam se navíc jednalo o první skutečně moderní trať elektrizovanou systémem 20kV/50Hz. S lokomotivami s usměrňovači a podobně.
|
Bram
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1498
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Pondělí, 14. září 2009 - 06:09:56 |
|
Jojo, trakční rotační měnič na lokomotivě není žádné terno, také se to vcelku pochopitelně ukázalo jako slepá vývojová ulička. Škoda, že se v celé Evropě nepřešlo rovnou na systém s třetinovým kmitočtem a rozvíjely se navíc i systémy stejnosměrné. Ale to je jen kdyby a to neplatí . |
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1281
Registrován: 1-2005
| | Odesláno Pondělí, 14. září 2009 - 10:39:16 |
|
Mcbain : Reagoval som na tento príspevok :
Nebolo tam vyznačené o ktoré časové obdobie išlo. Trať 132 Brat.N.Mesto - Rajka bola elektrifikovaná hodne neskoršie, ako trať 130. Ešte koncom 70. rokov tam veselo behali Čmeliaky .
|
Petr_Šimral
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2292
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 14. září 2009 - 11:13:22 |
|
Trať 132 byla elektrifikovaná pokud mě paměť nešálí v roce 1991.
PŠ |
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 16322
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 14. září 2009 - 18:27:32 |
|
Rk_kn - Reagoval som na tento príspevok :
A já pořád nechápu, co má elektrizace trati Budapest - Hegyeshálom společného s položenou otázkou.
|
Hawe
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 52
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Pondělí, 14. září 2009 - 20:24:14 |
|
Ještě k berlínské S-Bahn. Ve stanici Friedrichstrasse byly sítě východní a západní části S-Bahn propojené přes "dálkové koleje", jejichž úsek byl v tomto místě vybaven napájecí kolejí. Samozřejmě jen pro technické jízdy /opravy a údržba souprav, které se prováděly ve východním Berlíně. Celá síť železnice včetně západní S-Bahn byl pod správou východoněmecké Deutsche Reichsbahn. Viz třeba obsáhlá reportáž v německé Wikipedii /Heslo Bahnhof Friedrichstrasse, ale i v jiných pramenech/. |
Citynightline
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20
Registrován: 7-2009
| | Odesláno Pondělí, 14. září 2009 - 21:18:49 |
|
Položená otázka byla mezi východem a západem.Uveřejněný článek v CD magazínu Od Křižíkovy Elinky podává rozdílnou informaci o 10 let oproti wikipedia
a http://de.wikipedia.org/wiki/Chronik_der_Elektrifizierung_von_Eis enbahnstrecken_in_%C3%96sterreich
Zjistil jsem,že v roce 22.5.1976 první z Rakouska do Hegyeshalom a 27.5 1977 z Grazu do Mariboru.
Třetí u nas po 1986.Podivej se na video před 20 lety rozebírání železné opony.Je to dobře vidět trolej.http://www.stream.cz/video/153/114662-breclav-1989-sametova-revol uce-6-cast-zelezna-opona |
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 16324
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 14. září 2009 - 21:18:58 |
|
Hawe - Ve stanici Friedrichstrasse byly sítě východní a západní části S-Bahn propojené přes "dálkové koleje", jejichž úsek byl v tomto místě vybaven napájecí kolejí.
A to jako v jaké době? O tom tedy slyším (čtu) poprvé v životě.
Znám jen tuto situaci (viz taky Wikipedie).
|
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 16325
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 14. září 2009 - 21:30:11 |
|
Citynightline - Položená otázka byla mezi východem a západem
Pokud vynecháme tratě, které byly se vznikem železné opony částečně deelektrizovány (tedy asi jenom Frankenwaldbahn v úseku Pressig-Rothenkirchen - Probstzella a možná ještě Petržalka/Engerau/ - Berg - Vídeň), tak se tu ještě nabízí Istrie, která v letech 1919 - 1947 patřila k Itálii a kde byly nějaké tratě určitě systémem 3 kV ss elektrizovány. Ovšem nevím, jak dopadly po připojení k Jugoslávii.
|
