| Autor |
Příspěvek |
Bart
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5886
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 09. listopadu 2011 - 22:31:19 | 
|
Prvek: to byla 3103. Kolik bylo dodáno do Wroslawi vozů 19T?
(Příspěvek byl editován uživatelem bart.)
|
Trolejtom
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 711
Registrován: 5-2010
| | Odesláno Čtvrtek, 10. listopadu 2011 - 08:09:58 |
|
Bart: Podle PhotoTransu je jich 19.
|
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3185
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 10. listopadu 2011 - 08:46:29 |
|
Zajímvé je, že po takové šlupce 19T odjela do vozovny "po svých", byť řízena ze zadního stanoviště.
http://www.youtube.com/watch?v=DE2afoUhrrQ&feature=related |
Jirka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 252
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 13. listopadu 2011 - 14:06:16 |
|
Zas tak zajímavý to není, když to srovnáme s pražskou 9165, která taky dojela do motolské vozovny vlastní silou.
|
Štěpán
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 80
Registrován: 12-2004
| | Odesláno Sobota, 19. listopadu 2011 - 15:55:56 |
|
Pár fotek z podzimního tramvajového Linze: http://www.tramfoto.cz/thumbnails.php?album=lastup&cat=36
Dotaz na znalé: Jakým způsobem se prokazuje jízdné na Pöstlingbergbahnu? V automatu na náměstí jsme si koupili jízdenku pro cestu tam a zpátky, ale nikde jsme nenašli označovač a nevěděli jsme, jestli jedeme legálně, nebo ne. Nebo se jízdenka nijak neoznačuje a důvěřují lidem, že na ní nebudou jezdit víckrát? |
Jenda_z_hk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3505
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Pondělí, 21. listopadu 2011 - 01:07:31 |
|
Štěpán: Na "normálních" linkách linecké MHD označovače taky nejsou... Na všech zastávkách totiž jsou automaty a každá jednorázová jízdenka je platná od vydání, přičemž je na ní vyznačen čas a název zastávky, kde byla vydána. Pro účely tarifu MHD to plně dostačuje, protože klasická jednorázová jízdenka tam platí pro cestu z místa vydání do libovolného bodu na síti MHD s jedinou podmínkou - cestující na ní nesmí jet směrem opačným - tj. vracet se k výchozí zastávce. Pro cestu tam a zpět už se vyplatí celodenní jízdenka, u které není už vůbec co řešit. Evidentně naroubovali odbavování na Pöstlingbergbahn na tento zajetý systém, který ale není na zpáteční jízdenky dělaný. Řekl bych, že pro cestu nahoru se to bere podle času - jízdenka se uzná na nejbližší spoj od času vydání. V případě cesty dolů nejspíše platí v daný den až do konce provozu - asi se nepředpokládá, že by někdo opakovaně vybíhal nahoru a opakovaně se vozil tramvají směrem dolů na jednu jízdenku. |
M_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3264
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pátek, 25. listopadu 2011 - 09:56:20 |
|
Jenda_z_hk : Jo, asi to tak bude. Taky jsem nad tím dumal. Sympatické na těch jejich automatech bylo, že berou karty VISA.
|
T_m
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2479
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 25. listopadu 2011 - 13:25:25 |
|
M_k: k čemu slouží ta 3. vnitřní kolejnice patrná na 1. fotce? Předpokládám, že přídržnice to není.
Dopravní web ® informace a publicistika z oboru dopravy, se zvláštním zřetelem na dopravu veřejnou
To se pak sevře v krku, když ukáže třeba na Tebe... A pak "Chraňte naše duše!", často zaznívá do nebe... - Daniel Landa
Nejdřív přicházejí úsměvy, potom lži. Poslední je střelba. – Roland Deschain z Gileadu |
|
Prvek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2884
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 25. listopadu 2011 - 14:19:04 |
|
Asi bych v tom nic zvláštního nehledal. Řekl bych že to bude přídržnice pro případ vykolejení, aby to udrželo tramvaj v trase a nesjela ze stráně dolů, podobně jako to bývá u mostů.
|
M_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3265
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pátek, 25. listopadu 2011 - 14:35:56 |
|
Je to přídržnice.
|
Mouka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2899
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Pátek, 25. listopadu 2011 - 22:10:45 |
|
Neměl by prosím někdo kolejové/trolejové schéma tramvají a trolejbusů v Budapešti? |
M_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3275
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Úterý, 29. listopadu 2011 - 09:35:45 |
|
Nezná někdo nějaké webovky, kde by byly ty tramvaje Bombardier pro Pöstlingbergbahn technicky podrobně popsány? nějak nemůžu nic kloudného vygooglit...
|
Přilepy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 47
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Úterý, 29. listopadu 2011 - 19:57:18 |
|
Tramvaje v Plauene
|
Citynightline
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 62
Registrován: 7-2009
| | Odesláno Úterý, 29. listopadu 2011 - 21:42:34 |
|
Historická T2SU a T3SU v Rusku
www.skyscrapercity.com/showpost.php?p=86063208&postcount=6527 |
Náhradník
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 144
Registrován: 4-2011
| | Odesláno Čtvrtek, 01. prosince 2011 - 18:03:58 |
|
Ta T3 moc historicky nevypadá. Má nějaké modernizační prvky. Digitální panel, klima na střeše, stěrač, špígle, blikry, zásuvka, atd ...
|
Boris
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2221
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 01. prosince 2011 - 21:26:22 |
|
Ona to taky historická T3 není. Jde o jednu z moskevských pojízdných kaváren. Historických T3 je ale v Moskvě několik a ta nejstarší s číslem 481 vypadá poměrně dobře. |
T4440276
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1228
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Neděle, 04. prosince 2011 - 10:13:04 |
|
Dresden - 3. 12. 2011:
|
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 91.127.210.160
| | Odesláno Pondělí, 05. prosince 2011 - 23:15:42 |
|
Pre milovníkov schém:
http://www.ectma.org/tech_archive.html |
Jenki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3928
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 06. prosince 2011 - 10:25:33 |
|
Za povšimnutí stojí, že na schématech nikde není EDB - amíci ji používali až u PCC, vozy s kontrolérem na přímý proud vždy byly brzděny jen vzduchem. Sice nějaké pokusy s EDB byly, ale neujalo se to. |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
| | Odesláno Úterý, 06. prosince 2011 - 13:13:52 |
|
To by ma zaujímalo prečo vlastne. Však EDB bola, aspoň v našich končinách, pri elektrickej trakcii tramvají prakticky od začiatku. V USA sa streetcars vyvynuli zrejme z existujúcich železníc, takže zrejme preto ten vzduch. Je nejaký technický (prúdový) limit pre EDB vo "veľkých" štvornápravových vozoch s priamym kontrolérom? Však keď kontrolér musí zvládať prúdy nutné pre rozhýbanie takého "kolosu", tak by mal zvládnuť aj prúdy pre EDB. Alebo to súvisí s vlečnými vozňami a problémami so solenoidmi a pod.? Origo PCC neboli nikdy určené na premávku s vlekmi (súpravy PCC+PCC áno). Na druhej strane T3/B3 nemali tiež vzduch pokiaľ viem, ale ani priamy kontrolér.
Neviem ako v iných mestách, ale aspoň v BA boli všetky vozy dodané s EDB, s výnimkou GANZov z roku 1910, ktoré mali tlakovzdušnú brzdu (výzbroj AEG), nakoľko premávali až v štvorvozových súpravých (motor + 3x vlek). Tuším aj CMg vozy na 1435mm mali tlakovzdušnú brzdu, neviem si teraz spomenúť. Aj tak koncom 1920-tych prekopala výzbroj Ganozv z 1910teho a vzduch sa vyhodil (výzbroj Siemens), zároveň sa motorizovali vlečniaky - zachovaný pôvodný vlečný vozeň č. 104 (paškvil, nikdy nepremával ani nevyzeral tak ako dnes, ale buďme radi aspoň za neho). Rovnako historičák č. 18 nikdy nejazdil tak ako dnes vyzerá (rámové okná a lavice po bokoch k sebe nepasujú). |
Jenki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3929
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 06. prosince 2011 - 13:27:49 |
|
Taky mi to není moc jasné, kór když v USA vlečňáky používali jen minimálně, takže pakárna se solenoidy a zásuvkami nehrozí. Z nějaké literatury co mám nepřímo vyplývá, že EDB zbytečně komplikovala kontroléry jako takové, docházelo k přeskokům na komutátorech, tak se na to vyprdli a používali vzduch.
Trošku jiné kafe jsou příměstské dráhy, kde se používala dvojkolí s průměry a profily blízkými železnici, takže se mohly používat hromadně vyráběné železniční špalky za pár šupů. Stejně by tam s EDB byla akorát tak pakárna, protože MV i VV bylo několik různě řazených v soupravě, takže je rozumnější to brzdit vzduchem celé a nechat elektrikáře vyřádit se na mnohočlenném řízení (to zase moc neuměla Evropa).
Docela by mne zajímalo METPO a nadzemky, jestli i tam (ne)používali EDB a do okolí vesele rozprašovali tuny litiny.
Těžko říct. Prostě jiný kraj, jiný mrav.
EDIT : něco podobného bylo na 760mm tramvajích na Ostravsku - tam se odjakživa EDB používala jen jako nouzová brzda, provozní brzda byla vždy sací. Důvodem nepoužívání EDB byly časté přeskoky na komutátorech trakčáků, její použití se muselo ve vozovně při odstavení nahlásit a vozovna kontrolovala komutátory. Možná, že vzhledem k poměrnému výkonu tramvají v USA šlo o shodný problém - relativně malý motor a relativně těžká tramvaj znamenají napěťové špičky při náběhu EDB a při tehdejší úrovni izolace nebylo k průrazu daleko, tak se prostě soudruzi z W a GE dohodli, vyhlásilo se "EDB je na prd" a bylo hotovo.
(Příspěvek byl editován uživatelem Jenki.) |
že_by
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3189
Registrován: 6-2007
| | Odesláno Úterý, 06. prosince 2011 - 14:17:25 |
|
Netroufnu si odhadnout, kdy v USA zahoustl provoz na ulicích tak, že bylo žádoucí, aby byly tramvaje v křižovatkách "mrštné". Nicméně staré lisabonské tramvaje jsou také "ameriky" a při mých návštěvách v Lisabonu jsem si všiml výhody vzduchové brzdy oproti dynamice, která spočívá v řízení "dvouruč" - levá ruka na klice kontroleru, pravá na vzduchu. Tramvaják naskládal i dva jízdní stupně a držel tramvaj na vzduchu. Jakmile se utvořila "díra" mezi auty, levou rukou ještě přiložil a pravou jen odfoukl vzduch. Tramvaj vyrazila velmi svižně. Totéž se týkalo mírného přibržďování vzduchem při ponechání kliky na stupních. Ostatně toto přibržďování je běžné i na rychlíkové vozbě na železnici. A tato kouzla při jednoklikovém ovládání jízda vs. dynamika zkrátka dělat nejde. |
Gabuliatko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1952
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 06. prosince 2011 - 14:39:59 |
|
Shodně se řídí v HKG patrové babičky. |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
| | Odesláno Úterý, 06. prosince 2011 - 15:23:04 |
|
Heh, no ďakujem pekne, nechať motor v zábere a dusiť voz vzduchom súčasne pri stání alebo pomaličkom posúvaní. To mi pripomína staré prúdové ovládanie výhybiek u trolejbusov, tam to bol bežný prevádzkový jav, našťastie iba na pár metrov pri nízkej rýchlosti. Samozrejme, pokiaľ je oceľ na obruče a liatina na špalky lacná, rovnako je lacná pracovná sila čo to bude pravidelne meniť a nikto sa nebude sťažovať na bordel od špalkov tak sa netreba čudovať že sa na EDB proste kašle. Ono technologický pokrok sám od seba nebude. Pokiaľ by nebola či už ekonomická alebo ekologická potreba, tak by to v USA tak fungovalo dodnes a u nás by sme stále fičali na zrychloch a považovali ich za vrchol konštrukcie. |
Ivoo
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.45.105.159
| | Odesláno Úterý, 06. prosince 2011 - 19:51:21 |
|
Zajímavý obrázek až z dalekého východu:
Česká tramvaj na dalekém východě
Almaty |
Adam_z_prahy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 26
Registrován: 4-2011
| | Odesláno Úterý, 06. prosince 2011 - 20:09:25 |
|
V Almatech (Alma-Atě) dnes jezdí už jen tramvaje československé výroby, které jsou ojeté z Německa (T3D z Chemnitzu, T4D z Lipska, T3DC1 ze Šverína (původně T3D), T4D-MS z Drážďan (původně T4D), a dokonce jedna jediná KT4D z Berlína). Celkový počet vozů je však jen 25.
1.12.2011 zde byl otevřen 1. úsek metra.
|
Adam_z_prahy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 27
Registrován: 4-2011
| | Odesláno Úterý, 06. prosince 2011 - 20:13:42 |
|
Z Německa jich bylo přivezeno mnohem více, avšak byly postupně vyřazovány. Před německými tratrami zde jezdily převážně tramvaje RVZ-6 a pár KTM-5.
Budoucnost je velmi nejistá.
|
Boris
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2222
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Úterý, 06. prosince 2011 - 21:24:30 |
|
V USA taky existovalo řešení, kdy EDB sloužila k napájení kolejnicových brzd a takto se běžně brzdilo. Tato aplikace však nebyla příliš rozšířena.
Jedním z významných důvodů, proč v USA nebyla běžná EDB, byl taky fakt, že v USA byla v podstatě vynalezena tlaková brzda, a to dlouho před tím, než byly trakční motory vůbec způsobilé k EDB, čímž byla založena dosti silná tradice, přes kterou se těžko šlo. |
Jmb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 314
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 07. prosince 2011 - 16:03:09 |
|
Za povšimnutí stojí, že na schématech nikde není EDB - amíci ji používali až u PCC, vozy s kontrolérem na přímý proud vždy byly brzděny jen vzduchem. Sice nějaké pokusy s EDB byly, ale neujalo se to. - dovolím si polemizovat, amíci EDB první začali používat, první kontrolery v Evropě s EDB byly dovezeny z Ameriky, popř v Evropě vyráběny v licencich zakoupených z Ameriky. Ústup od EDB začal u čtyřnápravových vozů s motory na plné napětí (600 V), po zavedení motorů na poloviční napětí u čtyřnápravových vozů se znovu začala EDB prosazovat, v té době se začal i vývoj PCC. S motory na plné napětí byla výzbroj s EDB složitější a pravděpodobně při brzdění EDB vznikalo vyšší napětí, na které výzbroj nebyla dimenzována, tím častější přeskoky a provozní neschopnost. Vozy 760 mm na Ostravsku měly motory na plné napětí a měly tytéž problémy, řidič, aby šetřil kontroler před napálením, vypínal automat a pak teprve sjížděl ze stupňů do nulové polohy. |
Boris
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2223
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Středa, 07. prosince 2011 - 19:04:07 |
|
Mírně obohatím téma.
Jedním z důvodů, proč se brzdilo místo EDB stlačeným vzduchem, byl taky fakt, že stlačený vzduch sloužil na vozech i k řadě jiných účelů (pohon dveří, stupátek, stěračů apod.) a byl také určitý trend stavět vozy s co nejnižší podlahou a hmotností, což bylo v rozporu s technickými nároky na výzbroj umožňující EDB. Přestože řada tramvají byla ve čtyřnápravovém provedení, do značné míry šlo o provedení se 2 motory na plné trolejové napětí s již zmíněnou nevhodností pro EDB. Výrobci výzbrojí zpravidla vyráběli i pneumatická zařízení a provádět zásadní změny nebyl důvod. Navíc u vozidel známých jako "safety car" byly zavedeny bezpečnostní funkce uvádějící do činnosti automaticky brzdu, čemuž dobře vyhovovala právě brzda tlaková; přiměřeně složité řešení umožňující podobnou aplikaci EDB neexistovalo. |
Ivoo
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.45.105.159
| | Odesláno Středa, 07. prosince 2011 - 20:35:12 |
|
RE Adam Z Prahy:
Taky tam mají jen dvě linky. Č. 4 a č. 6., které jezdí ve skoro metrolinkovém intervalu. O novém metru více zde: Almaty |
Repelend
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3884
Registrován: 10-2004
| | Odesláno Neděle, 11. prosince 2011 - 11:10:14 |
|
Srdce českého fandy v Německu zajuchá když 
ICQ: 364517937 Skype: Mirek_Zika
Co já? 
http://110.rajce.idnes.cz/ |
|
kpt.Hejl
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.197.36.70
| | Odesláno Středa, 14. prosince 2011 - 21:04:21 |
|
Nádhera,ta lajna T4-to jsou všechno muzejní stroje? |
Petrd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 290
Registrován: 11-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2011 - 07:24:02 |
|
kpt. Hejl: Ne, jsou to všechno vozy do běžného provozu, ale jen pro posilové linky k univerzitě, případně k nějaké fotbalu atp. (a také pro objednané jízdy jako zde). |
B01
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 488
Registrován: 5-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2011 - 18:36:06 |
|
Petrd: Ale předpokládám, že k tomu složí jen ty v unifiku.
Krémáci jsou muzejní, ne? |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1559
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Pátek, 16. prosince 2011 - 21:02:07 |
|
Které tramvajové a trolejbusové provozy v Rumunsku stále fungují? Ohledně např. Brašova se informace na netu dost rozcházejí. |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1560
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Pátek, 16. prosince 2011 - 21:21:28 |
|
Adam_z_prahy: Když tak Zvěřína, "Šverín" není ani česky, ani německy. |
Adam_z_prahy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 31
Registrován: 4-2011
| | Odesláno Sobota, 17. prosince 2011 - 03:37:53 |
|
V Brašově byly tramvaje zrušeny v roce 2007. Zbyly zde jen trolejbusy. Přehled (bez rumunské diakritiky):
Tramvaje: Arad, Botosani, Braila, Bukurešť, Galati, Cluj-Napoca, Craiova, Oradea, Ploiesti, Resita, Sibiu, Timisoara, Iasi.
Trolejbusy: Baia Mare, Brasov, Bukurešť, Galati, Cluj-Napoca, Medias, Ploiesti, Piatra Neamt, Timisoara, Targu Jiu
Zrušené tramvajové provozy: Brasov (2007), Konstanta (2008), Satu Mare (nevím kdy)
Zrušené trolejbusové provozy: Braila, Vaslui, Konstanta, Satu Mare, Sibiu, Slatina, Suceava, Tirgoviste ,Iasi
Ad Schwerin: Uznávám, že slovo Šverín je kravina.
|
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1561
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Sobota, 17. prosince 2011 - 10:49:15 |
|
Adam_z_prahy: Takže trolejbusy v Sibiu padly, tramvaje zůstaly, i když jen na lince do Rasinari. A v Brašově trolejbusy přežily, tramvaje ne, někde se psalo, že tam končí i trolejbusy. Líto mi je hlavně Konstanty, to je velké město, navíc u moře, a zrušili tam obojí. |
Adam_z_prahy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 32
Registrován: 4-2011
| | Odesláno Sobota, 17. prosince 2011 - 12:19:31 |
|
S tou Konstantou je to veliká škoda. V Brašově by trolejbusy měly být. Zde fotografie z dubna: http://brasov.stfp.net/?lot=51&ttx=L*&la=E
V Sibiu trolejbusy skutečně skončily a tramvajím také nedávám moc nadějí. Nevíte někdo více? Co tam jezdí za vozy? Dle mých informací už jen posledních 6 vozů z 50. let z Ženevy. Platí to ještě? Nekoupili něco novějšího z Německa?
|
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1562
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Sobota, 17. prosince 2011 - 13:34:57 |
|
Adam_z_prahy: Pokud jsem to dobře pochopil, do Rasinari se to postupně mění v turistickou atrakci. Byli by sami proti sobě to rušit, když vidí, jak velký zájem je o různé úzkorozchodky jinde v zemi, a že je dokonce i snaha oživit trať do Agnity. |
Petrd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 291
Registrován: 11-2009
| | Odesláno Sobota, 17. prosince 2011 - 18:57:08 |
|
B01: Ano, k posilám slouží jen ty v unifiku. |
Jenki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3935
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 17. prosince 2011 - 20:15:44 |
|
Adam z Prahy : do zrušených tramvají v Rumunsku si připiště Rešicu 2011. Dortmundy jsou zaparkované ve vozovně a asi tam shnijí nebo se sešrotují. V Sibiu letos v někdy létě skončila pravidelná doprava do Rasinari, nicméně systém je udržován jako provozuschopný muzejně - turistický.
Zdroj : Blickpunkt Strassenbahn |
Jenda_z_hk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3515
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 17. prosince 2011 - 23:16:21 |
|
Ze zkušeností z návštěvy Rumunska letos v létě můžu k diskutovaným provozům dodat následující:
Brašov
Tramvají se toto město zbavilo opravdu důkladně - dnes už nešotouš prakticky nepozná, že tam kdy nějaké byly. V případě trolejbusů to asi brzy dopadne stejně - linkové vedení a jízdní řády jasně ukazují snahu převádět hlavní část přepravní práce "pod dráty" na autobusové linky, což se i daří - trolejbusů jezdí žalostně málo a bývají poloprázdné.
Sibiu
Tramvaje do Rasinari jezdí jen na objednávku pro turisty, ovšem evidentně to tak je o něco déle než od letošního léta. Proslýchá se, že dopravní podnik má již brzy prodat areál tramvajovo-autobusové vozovny, což bude definitivní  . K dispozici jsou pouze ex-ženevské vozy, žádné jiné tam v posledních cca 20 letech ani nejezdily. |
Adam_z_prahy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 36
Registrován: 4-2011
| | Odesláno Pondělí, 26. prosince 2011 - 23:57:25 |
|
Víte někdo, jak to vypadá s maďarskou Miskolcí? Skončila ta výluka? Jezdí opět i exvídeňské vozy?
|
Jaluh
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5
Registrován: 7-2011
| | Odesláno Úterý, 27. prosince 2011 - 09:06:41 |
|
Adam z prahy: Výluka už být nemá, 1 jezdí až konečnou Diosgyor, zároveň s tím se trat s Diosgyoru prodlužuje západním směrem o cca 3 zastávky(nyní tam má konečnou bus 1A). |
Michal Lošťák
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.71.111.64
| | Odesláno Úterý, 27. prosince 2011 - 15:00:09 |
|
Zdravím, chystám se na zaměstnanecké železniční jízdenky FIP navštívit oba chorvatské tramvajové provozy - tedy Záhřeb a Osijek. Můžete mi prosím někdo poradit které části místních tramvajových systémů stojí za návštěvu, či kterým se raději vyhnout, jak místní reagují na focení atd. Slyšel jsem, že chorvatská metropole není zrovna nejbezpečnější, kór když budu cestovat sám. Dík Michal Lošťák |
Jaluh
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6
Registrován: 7-2011
| | Odesláno Úterý, 27. prosince 2011 - 18:23:16 |
|
Michal Lošťák: Můžu vědět, kdy tam chcete jet? S kamarádem se tam chystáme kolem půlky března. Zároveň pojedeme i do Sarajeva. Když tak pokračování na mailu... |
Ostravák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5940
Registrován: 5-2005
| | Odesláno Úterý, 27. prosince 2011 - 20:13:00 |
|
Michal Lošťák: Já byl v Záhřebu několikrát a v pohodě. Na focení nikdo nijak negativně nereagoval. Jinak síť je hezká, zajímavá, vozy taktéž. Nejzajímavější je "horská" linka 15 v trase Mihaljevac - Dolje. Osijek je trošku podivný provoz. V prorozu několik linek, ale prakticky se jedná pouze o dvě. Jedna po původní hlavní trati, druhá po staré trati okolo nádraží a dále po nové jednokolejce na Bikaru.
|
Absolut
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3415
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Úterý, 27. prosince 2011 - 20:27:25 |
|
V Zagrebu jsem byl tři dny včetně večerů a řekl bych, že bez problému. V Zagrebu nevynechat linku 15. V Osijeku projet celou síť. Místní reagují na focení normálně, žádný problém. V Osijeku se zkuste prokecat česky do vozovny, ještě tam je činných pár pamětníků, kteří trávili dost času s pracovníky Tatry a něco pochytili.
| To nejlepší nás teprve čeká. |
|
kwasi
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.197.144.135
| | Odesláno Středa, 28. prosince 2011 - 06:02:50 |
|
Nekolik legracek z Budapesti:
|
kwasi
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.197.144.135
| | Odesláno Středa, 28. prosince 2011 - 06:03:09 |
|
Prameny: http://villamosok.hu/balazs/teher/index.html ; ://www.bevezetem.hu/cikk/az-iden-63-alkalommal-avatjak-fel-a-gyermek vasutasokat ; http://blog.trainmodeller.hu/archives/2011/09/ ; https://picasaweb.google.com/105218788294785962775/BKVNosztalgian ap# ; http://index.hu/belfold/budapest/hev6446/ |
Dresdener
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 39
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Sobota, 31. prosince 2011 - 09:44:42 |
|
Zdravím vespolek! K cestovatelům do Záhřebu: Doporučuju focení na konečné Mihaljevac plus linku 15 do Dolje, hezké momentky se dají udělat na náměstí maršála Tita (u národ. divadla), u hlavního nádraží a v ulici Ilica/náměstí bána Jelaćiće. Stojí za to i svézt se malou pozemní lanovkou z ulice Ilica na věž Kula Lotrščak, je tam hezký výhled na město (při vhodném počasí). Záhřeb jsem dlouho nestudoval, tak nevím, jestli je už v provozu lanovka na Sljeme, pokud ne, stojí za svezení i náhradní linka z konečné Mihaljevac - kontrast velkoměsto/příroda je značný. Jinak moc nedoporučuju k focení jižní část Záhřebu na druhém břehu Sávy, samé sídliště, obrovské prostory kolikrát bez živé duše - byl jsem u pozorněn, že až mě tam majzne po palici někdo lačný mého foťáku a šrajtofle, pomoci se nedovolám. Jinak bezpečnost v centru města v porovnání s Prahou rozhodně větší.
Osijek: nemám zkušenosti, ale někdo tu maloměstskou atmosféru miniprovozu chválí.
Sarajevo: v současné době se místní DP potácí na pokraji totálního zhroucení, o čemž snad v příštích měsících dopíšu rozsáhlejší článek. Ochota zaměstnanců DP vůči šotoušům a fandům poněkud polevila, ale při troše štěstí se můžete dostat na odstavné koleje vozovny, když na vrátnici řeknete, že ste "češki turisti koji vole tramvaje". Bezpečnost v SA je naprosto bezproblémová, pokud nebudete pobíhat s kamerou za 1500 € o půlnoci po sídlištích nebo feťáckých zákoutích. }Sám jedu znovu do Sarajeva v únoru, potřebuju bádat v archivech. Kdyby něco, mohu poskytnout rozsáhlé logisticko-pobytové informace o Sarajevu na e-mail.
(Příspěvek byl editován uživatelem dresdener.) |
Uzavřeno: Další dialogy již nemůžete zahájit.
