| Autor |
Příspěvek |
Honzamhdol
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 554
Registrován: 1-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 31. května 2012 - 20:38:10 | 
|
Jj. Vyjímku má akorát ta rychlodráha do U.S.-Steel,kde je železniční svršek a platí 60,a na "železničních" vyhýbkách neplatí 15km/h,ale 30km/h. |
Mouka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3107
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Sobota, 02. června 2012 - 10:47:11 |
|
Jsou prezentační jízdy z Rače na Ružinov tou západní tramvají i o víkendu? |
854020
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 39
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Neděle, 03. června 2012 - 10:37:52 |
|
Mouka : jsou, včera jsem na ni byl! Měla by jezdit denně, cca do 20. června. |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 178.40.217.130
| | Odesláno Neděle, 03. června 2012 - 13:15:46 |
|
Áno, Flexity Outlook jazdí denne. Info a odchody tu: http://imhd.zoznam.sk/ba/doc/sk/10830/Nova-elektricka-bude-jazdit -s-cestujucimi-zdarma-od-1-juna.html
Čo som sa ňou už zviezol tak ma až prekvapuje ako dobre po našom tankodrome ide. Samozrejme cítiť každý oblúk bez prechodnice. Prekvapilo ma že články nemajú voči sebe nikde torznú vôľu, t.j. otáčať sa okolo pozdĺžnej osi. Vždy sa vecé vozidlo nakláňa rovnako. Dobre to žehlí nerovnosti, ale neviem neviem čo by na to povedali kĺby pri dlhodobej prevádzke.  Na druhej strane šuchcú sa s tým do oblúkov (ani sa nečudujem) ešte pomalšie ako s svojosákmi na občasných jazdách. Primárne vypruženie je cítiť najmä na srdcovkách. Dnes si idem pošotoušiť znova. Niektoré oblúky na Račianskej radiále sú katastofálne a čudujem sa ako dobre to cez ne ide. |
Bardi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 152
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Středa, 06. června 2012 - 17:14:48 |
|
Bombardier Flexity Outlook v Bratislave.
BEÚS - Bratislavská elektrická účastinná spoločnosť
|
|
Absolut
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3615
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 07. června 2012 - 09:58:57 |
|
Bardi: Konečně fotka bez poškození vodoznakem, díky moc 
| To nejlepší nás teprve čeká. |
|
Tootti
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3600
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Sobota, 09. června 2012 - 23:44:41 |
|
Bombardier
|
Nin
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3486
Registrován: 8-2003
| | Odesláno Čtvrtek, 21. června 2012 - 09:03:33 |
|
Košice 19.6.2012...
World In My Eyes...
cestuji ekonomicky a to pouze první třídou 
|
|
Nin
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3499
Registrován: 8-2003
| | Odesláno Neděle, 24. června 2012 - 12:11:38 |
|
3x  -> ještě červené Košice -> 6/2012.....
World In My Eyes...
cestuji ekonomicky a to pouze první třídou
|
|
Jan13
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13
Registrován: 8-2007
| | Odesláno Neděle, 24. června 2012 - 14:15:45 |
|
Bombardier Flexity Outlook - Bratislava 9.6.2012
https://picasaweb.google.com/115235355865931796212/BombardierFlex ityOutlook?authuser=0&feat=directlink
http://youtu.be/LOeYcamizJ4 |
Cogwheel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 359
Registrován: 1-2012
| | Odesláno Středa, 04. července 2012 - 13:15:53 |
|
K takovémuto propadu došlo před několika dny na stavbě centra "Trinity" v Bratislavě:
(fotka ze Skyscrapercity.com)
A v takovýchhle geologických podmínkách by tam někteří chtěli stavět metro?  |
Pvvs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4808
Registrován: 7-2003
| | Odesláno Středa, 04. července 2012 - 18:12:25 |
|
Mi to prijde spis jako zatravnena strecha, nez propad. Uz k tomu co je videt pod tim.
| 8bity vseho sveta spojte se . |
|
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3729
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 05. července 2012 - 14:25:26 |
|
Nic ve zly, ale svezeni v tom Bombardaku nic-moc. Znam ten vehykl snad od r. 2007 nebo 2008 a je to fakt hruza. I kdyz... svoje udelaly y ty udesny koleje. A to jsem jel jak na uzkym, tak i na normalnim rozchodu. Fakt hroznej skopek.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
gambrinus44
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.24.216.125
| | Odesláno Pátek, 06. července 2012 - 11:45:09 |
|
Měl sem možnost se projet v Innsbrucku l.č.1 na Bergisel a svezení mi nepřišlo nějak strašný,ale je pravda že stav kolejí je poněkud jiný než v Bratislavě |
S4991023
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 836
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Pátek, 20. července 2012 - 16:00:23 |
|
Agent: Podle toho, co píšeš, jsi to viděl akorát na fotkách. Flexity Outlook má rozhodně ze věech pevnopodvozkových tramvají (Combino Classic/Basic/Adnanced, Variobahn, Citadis apod.) nejlepší jízdní vlastnosti.
A koleje sis taky asi vyfantazíroval, na tratích kde Outlook v Bratislavě jezdil, žádné úděsné koleje nejsou, na úděsné koleje měl zákaz.
(Příspěvek byl editován uživatelem S4991023.)
Rychlíková laminátka
Pravda, láska a elektrická trakce zvítězí nad lží, nenávistí a trakcí dieselovou. |
|
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 95.102.220.42
| | Odesláno Pátek, 20. července 2012 - 17:25:34 |
|
Tramino v Poznani malo jazdné vlastnosi veľmi podobné testovanému Flexity v BA. Akurát sa s tým tak nešuchtali, oblúky doslova vymetali. Naproti tomu Kombíno 1. generácie tam dosť poskakuje do strán, pripisujem to absencii klasických dvojkolí. A tie trate mali miestami pekne vydutý asfalt nad TK a žiadne stopy od odierania podvozkov nebolo vidno. V BA kôvli Flexity opravovali zakrytie trate ktoré ani nedosahovalo také rozmery ako v Poznani, kde cez to veselo jazdia Kombína aj Tramina. |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 95.102.220.42
| | Odesláno Pátek, 20. července 2012 - 17:30:41 |
|
Ešte jeden rozdiel medzi Traminom a Kombínom. Tramino nemalo v žiadnom kĺbe "torznú" vôľu - články sa nemohli voči sebe otáčať po pozdĺžnej osi (rovnako ako Flexity v BA). Naproti tomu Kombíno to umožňovalo, čo asi tiež prispievalo k horšiemu dojmu z jazdy. Kombíno navyše paradoxne v oblúkoch viac písaklo, napriek absencii mechanickej väzby medzi ľavým a pravým kolom, predpokladám že elektrický diferenciál umožnil aby sa vonkajšie aj vnútorné kolá odvalovali bez preklzu. |
Jenki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4039
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 23. července 2012 - 07:42:37 |
|
predpokladám že elektrický diferenciál umožnil aby sa vonkajšie aj vnútorné kolá odvalovali bez preklzu
Ono to s tím elektrickým diferenciálem není až taková  . Zásadní problém je rozeznat, zda rozdíl otáček mezi pravým a levým kolem je protože oblouk (a má se to tak nechat) a nebo protože skluz (a má do toho vlítnout skluzovka) a nebo protože přirozený sínusový pohyb (a pak je otázka co s ním dělat, radši nic, než vyrobit nějakou rezonanci...). |
Jmb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 384
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 23. července 2012 - 17:05:10 |
|
Tatranka - něco pro inspiraci
ze snímku lze dostat inspiraci k organizaci dopravy v tehdejších Košicích, asi něco bude na fámě, že elektrická osobní doprava byla zahájena lokomotivami a osobními vlečnými vozy
napovědělo by tomu, že lokomotiva na snímku z výrobního závodu sice nemá motory, ale ostatní el. výzbroj ano, včetně zásuvky pro osvětlení vlečňáků a budníku na střeše |
Tatranka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 79
Registrován: 9-2011
| | Odesláno Úterý, 24. července 2012 - 09:59:52 |
|
to Jmb
Tu by veľmi pomohlo datovanie spodného snímku,vôbec sa nemusí jednať o verejnú jazdu,ale skúšobnú alebo technicko-policajnú skúšku,ktovie...Vleky boli dodané až začiatkom apríla 1914 a zaradené do prevádzky na Veľkú noc po absolvovaní TPS.V deň otvorenia osobnej dopravy vyšli do ulíc MV č.2,4,8,9 a 10,to ešte nebol plný stav os.motorových vozňov /12 ks/ lenže vleky tiež neboli ešte dodané.Tiež nevieme aká silná/slabá bola nákladná doprava v prvých mesiacoch,tak sa možno lokomotívy zabehávali aj na osobných linkách...Ale bežný prevádzkový stav to zrejme nebol. |
Jmb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 385
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 24. července 2012 - 14:02:03 |
|
Tatranka - diskuze o dataci tu již kdysi proběhla, stačí se trochu vrátit
tento snímek asi pořízen zároveň s předcházejícím, ta retušovaná příšera je možná elektrická lokomotiva právě objíždějící soupravu vlečných vozů, aby odvezla cestující. Vlečné vozy prý přivezeny zároveň s lokomotivami, motorové byly později a to ještě s návštěvou jiného města |
Tatranka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 80
Registrován: 9-2011
| | Odesláno Úterý, 24. července 2012 - 23:40:56 |
|
to Jmb
Chyba!Je to jeden a ten istý snímok.Na retuši "odbudli" niektoté postavy,fiaker a lokomotíva,taktiež tieň budovy na chodníku je nezmenený.Tá kvázielektrička je dokreslená,ale neprekrýva nič,to by ten pán za "električkou" stojaci jednou nohou v koľajisku asi nerozchodil
|
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 95.103.185.226
| | Odesláno Středa, 25. července 2012 - 22:31:39 |
|
Elektrický diferenciál
Budem rád ak ma neukamňujete za trošku teórie, možno mám niekde vo výpočte chybu, alebo v mojej predstave čo sa vlastne pri prejazde dvojkolia oblúkom deje. Prosím o doplnenie a/alebo opravu ak sa mýlim. Tieto veci som neštudoval, som strojár (a to tiež nedokončený).
Zjednodušený výpočet pri ktorom neberiem ohľad na reálny vzťah koleso-koľajnica v podvozkoch, rátam čiste teoretický a ideálny prípad dvojkolia s valcovými kolami (žiadne profily podľa UIC) postaveným radiálne v oblúku bez rozšírenia a prevýšnia. Ak si vezmem polomer oblúku 18 metrov, tak na prejdenie jedného metra je dráha kolies pri rozchode 1435 mm 1039,86 mm na vonkajšej koľajnici a 960,14 mm na vnútornej. Rozdiel v prejdenej dráhe medzi vonkajším a vnútorným kolom je 79,92 mm. Pri priemere kola 700 mm máme obvod 2199,11 mm. Rozdiel v otáčkach medzi vonkajším a vnútorným kolom na 1 meter oblúku (ten ja meraný v osi koľaje) bude nasledovný: Vonkajšie kolo priemeru 700 mm sa na dráhe 1 meter otočí o 170°13'38,6", vnútorné o 157°10'37,7". Rozdiel je 13°3'1,2". Aj keď si myslím že priemer kola je irelevantný, ide o rozdiel. Ak beriem dráhu vonkajšieho kola za 100%, tak vnútorné sa odvaluje o 7,67% pomalšie, ak beriem dráhu vnútorného za 100%, tak vonkajšie sa odvaluje o 8,3% rýchlejšie. Rozdiel v otáčkach oproti stredu dvojkolia je 7,25% voči každému kolu.
Na základe čoho vyhodnocuje protisklzovka či došlo k sklzu? Napätie na trakčákoch? Rozdiel v uhlovej rýchlosti? OK, tú sa mi už rátať nechce. Alebo proste porovnáva prejdenú dráhu? Mechanicky si to predstavme tak že akési čidlo počíta počet zubov prevodovky jednotlivých náprav a pri rozdiele zasiahne a potom sa zresetuje a počíta odznova? Alebo je tam nejaký obvod ktorý sleduje či otáčky nezodpovedajú abnormálne veľkému zrýchleniu. Bol by som rád keby niekto objasnil ako to vlastne funguje. Tipujem že to bude kombinácia vyššie menovaných vecí, kde sa merajú rôzne veličiny a vyhodnocujú.
Otázka znie: Ako riešiť protisklzovku pri vozidle s elektrickým diferenciálom? Možno vzájomne porovnávať iba kolá jednej strany? Nerobilo by to problémy pri vjazde do oblúku, kedy 1. podvozok je už v oblúku a 2. zatiaľ v priamej koľaji a naopak pri výjazde? Alebo sa porovnávajú všetky kolá a je tolerovaný isťý rozdiel v otáčkach? Vie niekto ako to má riešené Kombíno alebo Avenio, prípadne 15T?
Alebo všetky úvahy sú prd platné a elektrický diferenciál je ekvivalentom mechanického. Mechnický diferenciál vôbec nezaujímajú otáčky, prejdená dráha, rozdiel v uhlovej rýchlosti, on iba rovnomerne prenáša MOMENT. Takže protisklzovka môže porovnávať moment na kolách. To bude asi porovnávať prúd v trakčákoch v závislosti od ich otáčok podľa charakteristiky, či? |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 95.103.185.226
| | Odesláno Středa, 25. července 2012 - 22:35:24 |
|
Jenki:
Ako vnizká sinusový pohyb pri podvozku s kolami bez mechanickej väzby (dajme tomu že nie sú valcové)? Myslel som si že je nutné ho vyvolať umelo. Typickým príkladom je ULF, kde sa sinusový beh dosahuje striedaním momentu na ľavom a pravom kole pri rozjazde a EDB. Samozrejme to je iba pri vyšších rýchlostiach (tuším nad 20 km/h), v nízkych je moment rozložený rovnomerne a nikto si nerobí ťažkú hlavu z prípadného kontaku medzi okolkom a koľajnicou. Pri jazde výbehom sinusový beh samozrejme nie je. Peši som sa prešiel pár zastávok po priamej trati vo Wien a naozaj som si všimol že hlavy koľajníc boli vyleštené z boku v miestach, kde ULFy jazdia výbehom. Nebolo to ale žiadne veľké opotrebovanie porovnateľné s oblúkmi alebo jazykmi výhybiek. Len bez príčiny vzniklo a zaniklo. Sledovaním tramvají som si potvrdil že ULFy tade jazdili väčšinou výbehom. Vidno je to napr. v krátkom úseku medzi Südbahnhof a Fasangasse. |
Jenki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4040
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 13:08:21 |
|
Na základe čoho vyhodnocuje protisklzovka či došlo k sklzu?
Každý 3fázový pohon (jiné už u nových vozidel nejsou) poutřebuje ke své činnosti otáčkové čidlo. Dnes asi nejpoužívanější je tohle, popř. něco podobného z rodiny. Je kolem toho dost složitá matematika (chce to MatFyz nejlépe v postgraduálu), ale zjednodušeně se dá říct, že základním požadovanou hodnotou je moment (ať už kladný nebo záporný), na jehož základě si procesor počítá tvar sínusu. Pro tohle je třeba odezva od otáčkového čidla v reálném čase (milisekundy). Nějaké měření proudů nebo momentů by bylo naprosto nepoužitelné - jde o děj o mnoho řádů pomalejší, než jaký se v pohonu (a v matematickém modelu) odehrává.
Skluzovka je tedy integrální součástí SW pohonu a funguje několika různými způsoby :
jednak se porovnávají různá otáčková čidla - všechny na voze, všechny na podvozku, všechny na pohonu pokud na něm visí třeba dva motory - jak kde. Ona tahle informace se taky musí po voze nějak distribuopvat a hlavně procesor(y) musí mít kapacitu ji "přechroustat". Další varianta (typicky u trolejbusu kde je jen jeden motor) je zabudování různých SW obezliček na bázi fyziky, kdy se spočítá, že podle zadání na nějaký moment by mi měly otáčky růst nějak, ale rostou jinak, než matematický model předpokládá. Případně se tohle všechno různě kombinuje.
Prostě když se údaje o otáčkách začnou "rozbíhat" nebo ubírat jinam než by měly musí se zasáhnout. U DC pohonu by stačilo "prostě" ubrat proud a srovnalo by se to samo, u AC se obdobně ubere moment v zadání pro matematický model a pak by se "utržená" náprava (nebo kolo) měla co nejdřív srovnat s ostatními.
Ako riešiť protisklzovku pri vozidle s elektrickým diferenciálom? Možno vzájomne porovnávať iba kolá jednej strany? Nerobilo by to problémy pri vjazde do oblúku, kedy 1. podvozok je už v oblúku a 2. zatiaľ v priamej koľaji a naopak pri výjazde? Alebo sa porovnávajú všetky kolá a je tolerovaný isťý rozdiel v otáčkach? Vie niekto ako to má riešené Kombíno alebo Avenio, prípadne 15T?
Něco málo ke mně prosáklo od posledního zmíněného vozidla a je to v podstatě kombinace výše uvedených možností. Problém je v tom, že jsou to vlastně dva protichůdné požadavky - pokud je třeba tolerovat různé otáčky u různých kol (a ani na to nepotřebuju oblouk, stačí různé křížové propady a vůle kol v rozchodu) zároveň to znamená znecitlivění skluzovky. Moc nepomáhají ani různé "fyzikální" obezličky že změna otáček může mít být maximálně nějakou strmost, protože stačí najet na vypodloženou srdcovku a ejhle je tu změna prakticky skoková. Je to prostě alchymie a tápání ve tmě, poučky z MatFyzu jsou tady k ničem, protože vnější mechanické vlivy vítězí a teoretické poučky jsou do záchoda.
Ako vnizká sinusový pohyb pri podvozku s kolami bez mechanickej väzby (dajme tomu že nie sú valcové)?
Jestli je to sínus nevím, ale třeba 15T kmitá do stran zcela přirozeně. Tam je to možná částečně způsobeno i tím, že je to de fakto 5 článek, ne 3 článek. Stačí se s ní projet jako cestující a mít štěstí na trochu drsnějšího řidiče. A to jsem JPP slyšel, že už to dost SW eliminovali, že to původně bylo hodně silné, teď se na to člověk musí zaměřit. Prostě mechanika a dynamika jsou svině - pokud má nějaká soustava možnost nějak rezonovat ona si to potvora najde a ani k tomu nepotřebuje pevnou osu a kuželová kola.
Typickým príkladom je ULF, kde sa sinusový beh dosahuje striedaním momentu na ľavom a pravom kole pri rozjazde a EDB.
To je zajímavé, je to z věrohodného zdroje? Je fakt, že ULF se svojí koncepcí asi bude mít tendenci se "navalit" na jednu stranu koleje a nikam nekmitat. Je to ale jen dojem - pochybuju, že by se tohle dalo nějak vědecky vybádat předem, asi "se to ukázalo" až na ulici a pak se SW řešilo jak tohle chování vozu "rozbít" stejně jako se řešilo u 15T jak vlnění se naopak zamezit. Za připomenutí stojí i podobná perla u vozů rodiny GTxN, kde je pro klidný chod vozu nutné, aby předek táhl víc než zadek, zadek brzdil víc než předek a ve výběhu zadek jemně brzdil, jinak je z toho vibrující housenka. Ještě chutnější restrikce z toho vyplývají u dvojčete. Lahůdka je u řízení kolejovek, které musí padat odzadu dopředu, resp. se to relátkama kontroluje, jinak je v některých stavech (sunutí, vlečení, částečně povypínané pohony) dokonce relátkama zablokovaná část kolejovek, aby se ta housenka neshrnula dohromady a nevybočila do stran (nezabrzdit včas je bráno jako bezpečnější stav než se rozvlnit do stran mimo průjezdný průřez). |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 14:16:37 |
|
Jenki:
Ďakujem za zaujámavú odpoveď. 
K elektrickému difereniálu asi ešte toľko, že protisklzovka môže kľudne porovnávať otáčky ľavého a pravého kola (kôl) v podvozku a priemerovať ich, pričom medzi podvozkami by porovnávala práve ten priemer (pre prípad že 1. podvozok je v oblúku, 2. ešte v rovnkej koľaji). Prejazd srcovky po okolku, ako si napísal, to pekne rozhodí a nenapadá ma ako by to chcela protisklzovka zmysluplne vyhodnocovať.
Pri tom trolejbuse sa ráta rozjazd dolu prudkým svahom? Však tam je tiež zrýchlenie iné než matematický model vyráta. Alebo má vozidlo aj akcelerometer ktorý ukáže či zrýchlenie a nárast otáčok sú teoreticky možné, aj keď nezodpovedajú momentu.
Áno, 15T je v podstate 5 článková, keď stojím nad jedným zo stredných podvozkov tak nie som ani v jednom článku ktorý je na čapoch zavesený, podvozok možno považovať za kratučký samostatný článok. Všimol som si že podvozky pri 15T občas poskakovali do strán, ale pripisoval som to skôr trati než prirodzenej charakteristike vozidla.
A vôbec, má elektrický diferenciál vôbec opodstatnenie? Bola štúdia ktorá by jednoznačne poukázala že dochádza k zmysluplne nižšiemu treniu a dlhšej životnosti kôl a koľajníc, ak máme mazanie okolkov? A dokonca som videl systémy mazania hlavy koľajnice pri väčších polomeroch. Donedávna som bol zástancom elektrického diferenciálu ale po zvezení sa niektorými vozidlami ktoré nemajú mechanickú väzbu sa pomaly vraciam ku klasickému dvojkoliu (najhoršie bolo asi Poznaňske Kombino - na druhej strane, "Avenio" v Budapešti šlo oveľa lepšie). |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 14:16:54 |
|
Ohľadom ULFu som čerpal informácie z nasledovnej stránky:
http://www.mp-video.at/ulf.htm
Čo si pamätám tak sa problém "navalenia" ukázal až v praxi a riešilo sa to až dodatočne SW úpravou striedaním momentu kolies. Lebo inak sa chová prázny voz, prípadne voz rovnomerne zaťažený po osi vozidla a inak sa chová substrát, ktorý sa prirodzene stavia k dverám a spôsobuje nerovnomerné zaťaženie. Navyše ULF ako jednosmerné vozidlo má aj pri sebelepšom vyvážení zlé podmienky už len kvôli tomu že je to jednosmerné vozidlo (ako všetky jednosmerné tramvaje). V staršom dizajne stránka obsahovala viac informácií a dokonca aj grafy nielen priebehu momentu v závislosi na čase aj so záznamom prejdenej dráhy, ale aj skutočného natočenia dvojkolia pri 1. a poslednom portáli pri vjazde/výjazde z oblúku aj s odchýklami a fotkami vyžratých koľajníc s popisom kde presne je kolo ako natočené. Či je to vieruhodný zdroj neviem, ale určite sa dosť vyzná a skôr by som mu veril, mal by dôvod si vymýšlať? Možno že niektoré veci v rámci redizajnu stránky odstránil lebo ho o to SGP (teda už Siemens) požiadali. Neuložil som si z pôvodnej stránky popis a obrázky do PC (z čoho som sa poučil a ak na niečo natrafím, okamžite to sťahujem).
Ohľadom vlnenia GTxN: Je to zaujímavé, tiež som premýšlal že nejako musia riešiť aby sa im to nerozvibrovalo. Čo sa núdzovej brdzy týka, tak celý bezpečný stav "nerozvlnenia" mi bude na dve veci, keď čelom narazím napr. do IGK a suniem ho pred sebou, čo bohate stačí na to že sa mi zvyšok súpravy tak či tak poskladá a vyletí z profilu. Ale rád by som videl či a ak áno, tak ako sa to riešilo pri súpravach KT4, kde medzivozové spriahadlo bolo po mechanickej stránke ako ten "dlhý kĺb" v GTxN a Aveniu. Ono to platí pre všetky Kurzgelenky, napr. Hansawageny s vlečniakmi - predstava že vlečniak brdzí silnejšie než motorový voz pred ním by znamenala žranie brzdového obloženia vo vlečniaku. |
Jenki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4041
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 14:26:43 |
|
Skluzovka u trolejbusu - nejde ani tak o skutečnou honotu zrychlení (ta závisí i na tom do kopce / z kopce), ale o "jerk" (m/s3), který "vystřelí" v okamžiku utržení kola z adheze.
Zdroj informací o ULFu - OK, tohle je hodnověrný pramen. Bohužel jsem nikdy neměl čas na opravdu podrobný průzkum a tohle mi uniklo.
GTxN versus KT4 a Rathgeber - vysokopodlažní vozy to prý nedělaly. KT4 určitě ne, u Rathegebera si to myslím. Myslím si, že na vině je celkově menší tuhost "nůžkového" mechanizmu u GTxN oproti vysokopodlažním vozům, kde je tento mechanismus principiálně jednodušší a robustnější, ale je to jen moje dedukce.
(Příspěvek byl editován uživatelem Jenki.) |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 15:24:07 |
|
Práve som tú stránku čítal a riešeniu sinusového behu pomocou momentu je tam spomenuté už úplne na začiatku a nie ako dôsledok toho čo som napísal. Buď to tam pôvodne tak bolo, alebo si to zle pamätám, alebo sa mi niečo iba marí.
Každopádne tú knihu u ULF ktorú aj spomína na stránke sa mi nepodarilo nieže zohnať, ale ani nájsť. |
UT
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.89.227.234
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 20:01:33 |
|
Jenki: Odkedy majú GTxN nejaký riadiaci "mechanizmus"? Nie sú tie sprostosti nutné práve preto, že je tam akosi priveľa stupňov voľnosti? KT4 a Hansa sa môžu na priamej trati poskladať iba ak by sa vykoľajili alebo im tam dole niečo ruplo. V oboch prípadoch je riadenie riešené tak, aby nereagovalo na vrtenie podvozkov a vozy sa začínajú ohýbať až v ostrejších oblúkoch. KT4 má dokonca takú čarovnú západku, ktorá celý mechanizmus zablokuje.
dopravopat: Pôvodnú stránku o ULFovi aj s obrázkami mám doma niekde uloženú. Keby to bola otázka života a smrti... |
Syverin
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1591
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 20:58:50 |
|
Jenki, tyhle obrázky ale určitě znáš:
GT4:
http://villamosok.hu/nza/kurz/gt4.gif
Hansa, KT4:
http://villamosok.hu/nza/kurz/kt4.gif
Wegmann, GTxx:
http://villamosok.hu/nza/kurz/gt4-weg.gif
http://villamosok.hu/nza/kurz/gt6-1.gif
| Když se spolu chtějí dva dohodnout, je obvykle úplně jedno, kdo zemi právě vládne |
|
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1054
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 09:38:57 |
|
Každý 3fázový pohon (jiné už u nových vozidel nejsou) poutřebuje ke své činnosti otáčkové čidlo. Nepotrebuje - delaji se pohony, ktere otackove cidlo nepotrebuji. Napriklad u Wernera v Norimberku. |
Go_go
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 76
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 10:09:39 |
|
Pár poznámek ke skluzovkám:
- základním problémem není rozpoznání skluzu/smyku, ale naopak detekce opětovného uchycení (návrat k adhesnímu pohybu) a pak následné akce (bo mezitím se mechanika, vypružení, ... dá do nějakého dalšího pohybu)
- detekce se dá dělat i z elektrických veličin (či další vyfik***ace - např. doppler radar), ale to je pak úplně o jiných výpočetních nárocích (a výsledky nejsou už zas tak ohromující)
- gelenky pak mají řadu dalších "zábavných" vlastností (více koleček = měřené rychlosti se odehrávají i na velmi rozdílných poloměrech, další systémy brzd, ...). A pokud se třeba vymyslí, že se bude hnát např. jen jedna strana podvozku (a druhá přes hydraulický diferenciál), pak je to fakt super. Udělat z gelenku skládací metr není až tak obtížné 
- u trolejbusů se do toho ještě míchá vlastní systém vozidla (ABS/ASR či EBC, ESP ...), kromě jiného se nedají úplně přenášet zkušenosti ze styku kolo-kolejnice na vazbu kolo-vozovka
- a neexistuje neobutelná tramvaj |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 12:50:48 |
|
Otáčkové čidlá:
Dopočul som sa že ani T3AS a T3Mod v BA nemajú otáčkové čidlá, ale nejako sa to vypočítava, vraj to bol jeden z dôvodov prečo to tak dlho oživovali a 7303 takmer rozbili o stĺp ktorým je ukončená skúšobná koľaj v Jurajovom dvore. Keby tam nebola taká vysoká burina ktorú "kosili", tak by možno aj narazili. Neviem či je to pravda, neskúmal som to, tú výzbroj vôbec nepoznám. Každopádne elektrická výzbroj Elektrotechnického výskumného a projektového ústavu, a. s., Nová Dubnica s asynchrónnymi motormi dala obom vozidlám prezývku "Dubnická pomsta". |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 12:55:15 |
|
"Nobutelná" tramvaj existuje, viezol som sa v nej v Budapešti asi pred desiatimi rokmi. Bol to nebrzdený dvojnápravový vlečniak medzi dvoma UVčkami. Naozaj si neviem predstaviť čo by sa muselo stať aby mal ploché kolá. Možno zdreť ložiská, ale keď sa tak stane, tak ploché kolá by ma trápili podstatne menej. |
Tatranka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 81
Registrován: 9-2011
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 14:17:58 |
|
dopravopat
No košická T3MOD tiež "zařvala" na EVPÚ... |
Nodes
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 966
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 28. července 2012 - 16:46:53 |
|
TATRANKA: Divim sa, ze tu doteraz este "nezarvalo" aj to kijevario. |
Tatranka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 82
Registrován: 9-2011
| | Odesláno Sobota, 28. července 2012 - 20:07:43 |
|
Nodes
Nooooo,pokiaľ je ešte v záruke...
Zatiaľ jazdí denne.
S T3MOD boli problémy od začiatku,hlavne to nikdy poriadne nebrzdilo. |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 95.103.185.226
| | Odesláno Sobota, 28. července 2012 - 21:19:20 |
|
Tatranka:
Raz som sa viezol v 7304 na linke 2 z HLST (ešte dávno, niekedy keď začala jazdiť s ľudmi a mala ešte pôvodný náter ktorý dostala v ŽOS Zvolen). Hneď na predstaničnom námestí si zadný podvozok povedal že pôjde do šmyku zastavili sme až na magnetách. Zadný podvozok potom odmietal jazdu a vôbec nechcel ísť. Vodič v ňom vypol pohon, vyhodil cetujúcich a odišiel s tým pomaličky na poruchu. Samozrejme za klepkania plochých kôl. |
Nodes
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 967
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 28. července 2012 - 21:47:53 |
|
TATRANKA: Ked sa nadalej bude hovorit, ze je takmer bezudrzbove a podla toho sa bude k udrzbe pristupovat, tak uvidime. |
Tatranka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 83
Registrován: 9-2011
| | Odesláno Neděle, 29. července 2012 - 09:50:15 |
|
Dopravopat
Podobné som zažil na jednej zo skúšobných jázd ešte bez cestujúcich.Najprv trhavé "brzdenie" a potom pokus o rozjazd,jeden podvozok ťahal opačným smerom!Nejak to ušolichali na trati,takže sme došli bez "potupného" postrku T6kou.
No a plochy mala tiež veľmi skoro.
A teraz už len čaká "na ranu z milosti"... |
Tatranka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 84
Registrován: 9-2011
| | Odesláno Neděle, 29. července 2012 - 09:58:31 |
|
Nodes
Ta to ani hutorec nemuša...
To sa uvidí za nejaký čas,keď jedného dňa potichu zmizne z liniekSnáď si to nikto nevšimne.../teda okrem šotohávede/ |
Nodes
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 968
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 29. července 2012 - 12:01:46 |
|
TATRANKA: Je mozne, ze dovtedy ich tu bude vdaka efondom cely regiment. |
Tatranka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 85
Registrován: 9-2011
| | Odesláno Neděle, 29. července 2012 - 12:10:01 |
|
Nodes
Kiežby to bola pravda...Lenže pri tých našich "odborníkoch" na dopravu... |
Nodes
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 969
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 29. července 2012 - 12:13:47 |
|
Skus si predstavit, ze po skonceni zaruky pridu na to, ze az take bezudrzbove nie su a ze sa dajak nedaju opravit s kladivom a s drotom. |
Tatranka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 86
Registrován: 9-2011
| | Odesláno Neděle, 29. července 2012 - 12:20:38 |
|
Pozor!Už sa naučili používať aj flexobrúsku a autogén.
A potom ju prerobia na spoľahlivú zrychľovačovú výzbroj,bo skriňa ešči nescihne zhnic |
Náhradník
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 243
Registrován: 4-2011
| | Odesláno Sobota, 11. srpna 2012 - 10:22:41 |
|
Jezdí se už v Bratislavě na trati na zastávku Hlavná stanica?
|
Cilelis
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 151
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Sobota, 11. srpna 2012 - 10:52:37 |
|
Náhradník: rozhodně ne |
Andreso
Neregistrovaný host
Odeslán z: 95.103.250.245
| | Odesláno Neděle, 12. srpna 2012 - 12:41:54 |
|
Náhradník: Tam sa už jazdiť ani nebude. Síce tá trať nebola až taká katastrofálna(stačí sa pozrieť ako sa jazdí na východe). Podľa mňa by stačilo vymeniť koľaje v oblúku pri stanici a dalo by sa tam jazdiť. |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1739
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Neděle, 12. srpna 2012 - 18:41:47 |
|
Andreso: Jako vůbec nikdy, nebo se čeká, až budou peníze na novou trať celkově? |
Andreso
Neregistrovaný host
Odeslán z: 95.103.250.245
| | Odesláno Neděle, 12. srpna 2012 - 21:05:02 |
|
Všd: Čítal som, že sa tam má niekde stavať v budúcnosti nejaké obchodné centrum a električka pôjde TUNELOM popod- takže to je podľa mňa nerealizovateľné.
Proste električky v BA idú do .... a keď sa nespraví trať do Petržalky, tak sa postupne zruší. Oproti Prahe( bol som tam pred týždňom), je to v o dosť horšom stave.
Vozidlá nové v nedohľadne, tunel je uzavretý, boh vie ako dlho ešte bude, cez väčšinu oblúkov sa jazdí minimálnou rýchlosťou a aj tak to robí rámus. V centre je to v poriadku, ale tá trať do Dúbravky(Krčace,Dúbravka a ten oblúk medzi Botanickou záhradou a Molecovou- tak to je čerešnička na torte). Ale nie som z BA a je to len môj subjektívny názor z návštevy pred mesiacom.
P.S.: SR nedostatočne čerpá eurofondy, no na dopravu sa aj tak nenašlo. Všetko ostane v projektových fázach, ktoré už stáli toľko peňazí, že je to až hrozné( napr. tunel Filiálka, metro, trať do Petržalky a podobné). |
242.205-3
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 34
Registrován: 5-2012
| | Odesláno Úterý, 14. srpna 2012 - 02:55:27 |
|
Je škoda, že se nejezdí tunelem, chtěl jsem si tam pořídit zajímavé záběry a jak vidím, tak asi pořídím kulové
Škoda, z Plzně to tam mám kapánek z ruky
|
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
| | Odesláno Čtvrtek, 16. srpna 2012 - 10:23:18 |
|
242.205-3:
Na tvojom mieste by som sa zviezol do Dúbravky, tá trať tiež asi čoskoro skončí pre technický stav. |
Mouka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3277
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 16. srpna 2012 - 13:13:05 |
|
Dopravopat: Neměla se tam náhodou dělat přes léto generálka? |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
| | Odesláno Čtvrtek, 16. srpna 2012 - 13:26:25 |
|
Mouka:
Tá sa mala konať minimálne posledných 5 liet, ale akosi nie sú peniaze tak sa to odsúva na neurčito. Trať je v havrijnom stave a je iba otázkou času kedy si to na VÚC (alebo BSK?)všimnú. |
3xhonzík
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1261
Registrován: 4-2010
| | Odesláno Čtvrtek, 16. srpna 2012 - 23:20:00 |
|
Já se musím jen smát, když slyším ty velkohubé kecy, jak je Bratislava nejbohatším městem středovýchodní Evropy, jak se neustále chlubí a nejsou schopni udržet ani 5 metrů TT provozu. Bejt na jejich místě, studem bych se ani neukazoval a oni se ještě chlubí. |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
| | Odesláno Pátek, 17. srpna 2012 - 08:19:09 |
|
Hoďte niekto na neho sieť a dajte mu tabletku. |
350.009
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.173.165.202
| | Odesláno Středa, 22. srpna 2012 - 11:19:34 |
|
AD andreso: križovatka so Šancovou sa robila minulý rok v apríli tesne pred majstrovstvami. Dúbravka je síce katastrofa, ale pochybujem či niektorá trať prekoná stav Miletičovej pred rekonštrukciou v roku 2008. |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
| | Odesláno Středa, 22. srpna 2012 - 11:44:54 |
|
350.009:
Na tej križovatke akurát vytrhali zakrytie trate (popraskaný asfalt), vybrali jemný štrk a odmontovali koľajnice. Následne položili nové koľajnice na staré drevené pražce bez toho aby sa akokoľvej dotkli spodnej stavby, zasypali to štrkom a zaasfaltovali.
Odbočka k ŽST Nové mesto sa pozvoľne približuje bývalej Miletičovej, ake keď pár rokov to ešte potrvá. |
Andreso
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 8-2012
| | Odesláno Středa, 22. srpna 2012 - 12:26:24 |
|
Toto je kvalitná oprava: http://imhd.zoznam.sk/ba/galeria-media/106/kolajove-trate.html?#8 7764-Oprava-obluka-na-bratislavsky-sposob
Keby ten ¨oblúk¨ na Karvaša nebol taký katastrofálny, tak by sa tam jazdilo. Praskuté koľajnice, zlá geometria oblúka a navyše bola trať zvlnená- a to všetko po oprave!
P.S.:Račianske mýto vyzeralo pred opravou tiež dobre :D
(Příspěvek byl editován uživatelem andreso.) |
