Turista 762 : domnívám se, že to na plákatu je seříznutý čtyřosý Liliput. Ale vůz, který nejspíš máte na mysli je Bai/u 624 nebo Bai/u 623. Ten to připomíná. Původně uhláky z Frýdlantu, přešly do Ružomberku a v 60-tých letech je ŽOS Vrútky přestavěly na osobní. Jedná se o čtyři vozy ve třech různých provedeních. Bai/u 609 měl pět oken a nástupní plošiny, Bai/u 607 měl již představky. Od něj se již jen mírně lišily Bai/u 623 a 624. Vrak Bai/u 623 byl dlouho na Balogu. Rám z Bai/u 609 tam ještě je a Bai/u 607 je v Nitře.

Turista 762: Je to přesně tak, jak říká Wels, kolega si to udělal z podvozkových Liliputů jako volnou variaci právě na téma vozů z Korytnačky. Takže 100 bodů pro Welse ;-)

Acibuk : Děkuji. Jak koukám na kalendář, tak se snad na vás zajedu podívat pro další inspiraci. Budete tam přítomen? Když tak napište na E-mail.

Při nedávném posezení v restauraci U Benedikta (oslavovali jsme abdikaci papeže ) jsem se setkal s rodákem od Světlé nad Sázavou. K málo známé úzkokolejce, která vedla od nynější zast. Mrzkovice (dříve zn. Kochánov) po mostě přes Sázavu a dále okolo skláren Mariodol a Františkodol údolím Pstružného potoka cca 2 km k továrničce Malý Mlýnek, jsem se dozvěděl nové poznatky či místní mýtus, který se v tomto kraji traduje. Jde o to, že drážka dle původních záměrů neměla končit u bezvýznamné továrničky „Malý Mlýnek“, nýbrž měla vést dále až pod Lipnici a sloužit hlavně k odvozu kamene z tamních žulových lomů (ty lomy jsou nyní už opuštěné a většinou zatopené, nedávno v nich vznikly moderní skulptury představující ucho, oči, nos a ústa, díky čemuž se opět dostávají do povědomí veřejnosti). Jenže - na Lipnici v době stavby této drážky (roku 1922) pobýval dosti úspěšný spisovatel Jaroslav Hašek – a se stavbyvedoucím úzkokolejky (či snad přímo s investorem drážky - továrníkem z Malého Mlýnku) se předháněli v chlastání. Následek toho byl, že Hašek se upil k smrti – a nedopsal Švejka. Druhým smutným důsledkem však bylo to, že stavitel úzkokolejky se také vyčerpal. Drážka tím pádem nebyla dostavěna podle původního velkorysého záměru, definitivně skončila u Malého Mlýnku a následně pak neměla dlouhého trvání (dovozy uhlí a surovin do skláren či na Malý Mlýnek, nějaké hotové výrobky zpět k hornímu posázavskému „Pacifiku“ zřejmě nebyly moc lukrativní).
Nevím, zda o tom, že drážka na Malý Mlýnek byla jen torzem rozsáhlejšího záměru, existují nějaké archivní dokumenty, ale jako úplný mýtus mi to nepřipadá – mohlo by na tom něco být.

Malá vzpomínka na úzkorozchodný provoz pod vysokou pecí KŽ. Tuším to bylo na apríla 1984.
Omluvte kvalitu, ale nevlastním skener na dia,takže pouze kontaktní foto.

E499001

Wells : smekám před tvými znalostmi

Ropnroll : Vždyť je to jeden z těch, co mi leptal Vraník, když ještě modelařil. On má jeden sestavený nedokončený a já jeden placatý.

Co se týče vozů, tohle bylo stručné shrnutí.

Ve výloze knihkupectví v hale nádraží Hradec Králové je vidět, že mají k prodeji knihu ing.Strnada o polabských řepařkách. Tedy samozřejmě stále ten první díl. Mají tam víc železniční literatury. I knihy o slovenských úzkých z pera Tomáše Haviara.

V jednom z temnějších zákoutí internetu (nápověda: nepíše se tam latinkou) jsem našel toto:



Je u toho jen poznámka: Orenstein & Koppel T-38, 1907.

Některé indicie ukazují na pomezí dnešního území Ruska nebo Polska, případně Ukrajiny nebo Běloruska, resp. bývalé pomezí mezi Rakousko-Uherskem (Halič?), Německem (Východní Prusko?) a carským Ruskem.

Dost mi to připomíná dvě orenštajnky dodané firmě Velflík r. 1908 a zmiňované ve více pramenech ing. Zdeňkem Bauerem:



Ten výkres (jeho pramen: Z. Bauer - Stavební stroje firmy Lanna) platí pro stroje O&K 2902/1908 (u Velflíka "Berounka") a 3241/1908 ("Litavka", později u fy Lanna č. 20).

Takže moje otázky:
Odpovídá výkres a fotka lokomotivám fy Velflík?
Dalo by se nějak identifikovat místo a období té fotky?
Co je známo o dalších osudech těchto lokomotiv?
A co ten kouzelný vagónek? Připomíná mi některé vozy z polských úzkorozchodných muzejních expozic nebo záběry vláčku bzenecko-veselské hospodářské dráhy hraběte Chorinského z filmu Tonka Šibenice.

Děkuji předem za vaše poznatky.

zdraví
hank

ad hank - totožná fotografie je i na str. 107 v ruské knize od L.Moskaleva - Naše úzkokolejné parní lokomotivy (překlad) vydané v r.1997. Text knihy je azbukou (rusky) i latinkou (anglicky). Kniha šla svého času koupit i v Praze. Popisek fotky je konstatováním - lokomotivy A.Koppel na trati Kryukovka-Orlovka. Podle dalšího textu, byly firmou O&K dodány do Ruska v r.1907 lokomotivy tov.č.2248, 2374, 2390 (vše Bt, 600 mm) a 2435 (Bt, 750 mm)

-- ad. Mixmouses

firma F.J.Werner.

BSDKučerapavel: díky moc, tenhle výkres už máme, i na něm bohužel chybí to hlavní, po čem jdeme

Zdepa 1428: Děkuji.

Teď už mi to nejde dohromady jen s tím rozchodem, na výkrese je uvedeno 800 mm. Zřejmě některá z těch lokomotiv přešla jinam, kde ji přerozchodovali, což bývalo běžné.

Moje původní informace byla sice z ruskojazyčných stránek, ale jejím autorem byl podle jména Polák, takže spekuluji, že mašinka z výkresu mohla při četných politických převratech 20. století přejít mezi dvěma nebo i více různými státy, aniž by se hnula z místa, přičemž naposledy mohla připadnout Polsku, kde jí mohli v rámci nějakého přesunu na nové působiště změnit i rozchod. Snad moje spekulace není příliš divoká.

Hank podľa iných zdrojov je ta fotka z trate Корюковка - Орловка - Ukrajina, Černigovska oblasť, z roku 1902 ( ale to je postavenie trate, takže mohlo ísť o omyl) a trať mala rozchod 1000 mm. Niečo o trati a foto na parovoze. Ďalší problem je, že z Korjukovky vychádzala ešte jedna úzkokoľajka - rašelinová - Замглай. Podľa všetkého sa obrázok vzťahuje práve na rašelinovú úzkokoľajku - rozchod by práve odpovedal Zdepovým údajom. Takže k tvojím otázkam
1. O&K stavalo typizované lokomotívy, ale konkrétnu zhodu alebo rozdiely ti na základe týchto náčrtov asi nebude nikto schopný doložiť
2. Ja osobne predpokladám, že lokomotívy boli na rašelinovej dráhe Замглай, fotky z roku 1907
3.neviem
4.Je to vagón od orejštana, dodaný zrejme s lokomotívami. Firma si zrejme objednala lokomotívy aj vozne od jedného dodávateľa, ako to bolo v tej dobe zvykom.

Mixmouses Podobné vagóny sa nachádzajúcu v Nagycenku - v stanici Fertőbozra. Ak tam niekto pôjde, nech ti to trebárs vyfotí, čo konkrétne potrebuješ.

jano : díky za inspiraci, kouknu se k nim na stránky (snad je mají). Ten červený vagon se tváří, jako že by to mohl mít podobně řešený

jano: Děkuji

Hrabe:
Tak to je krásne video. Parný rušeň + zimná príroda = NÁDHERA
To video mi navyše pripomenulo Čermeľ - keď som raz v lete vystúpil na Vprede a šiel som nejaký kúsok popri trati, mal som možnosť počuť Katkin koncert v údolí ešte hodnú chvíľu potom, čo odišla zo stanice

Zdravím, chtěl bych se zeptat, jak to vypadá s HLÚŽ, jezdí se už na sedlo Beskyd?
Díky za info.

817171: Na HLUŽ je momentálně 2m sněhu :-)
Trať je po rekonstrukci, údajně stavebně zkolaudovaná, ovšem bez "pevádzkového povolenia". V létě by měl být zahájen provoz drezinami, na objednávku, ale jak to celé dopadne je ve hvězdách. Na lokomotivní provoz to nebude ani náhodou.

Znalí poraďte neznalému : jak se nejlépe bez auta dostat na KOLŽ,ideálně od vlaku z Čadce nebo Žiliny nebo jinak ? Děkuji MOC za radu.Petr

Nejideálnější spojení je asi z Čadce přímými spoji linky 502411 do zastávky Vychylovka-Rycierky.Odtud je to do skanzenu už "jen" cca 2km.Je to velmi slušně frekventovaná linka- je vlastně páteřní linkou celé bystrické doliny.Nejjednodušeji se dá spojení vyhledat zde V letní sezóně zajíždí několik málo spojů této linky až na točnu pod skanzenem.

...a nám budete někteří pomlouvat Pufíčka (Berušku)

Zdroj : www.feldbahner.de

Martink: Stejně by mě zajímalo proč když už dělali rekonstrukci, tak proč ji neudělali tak aby si tam mohli zajet i s párou ?

817171:
Vraj sú za tým nejaké nezhody medzi HLÚŽ a KOLŽ... (nechcem šíriť fámy, len som to tak dakde počul)

ad E499001: 817171 se ale patrně chce dostat spíš na "solidnější" oravskou stranu, ne do Kysuckého skanzenu. Takto by musel za skansenem jít ještě 3 km po turistické stezce do ostrého stoupání (nebo 6 km po úvratích), než by se dostal na sedlo Beskyd (vrcholová stanice), kam dle JŘ snad přijede vlak od 4 km vzdáleného Tanečníku, což je základna oravské části dráhy.
ad johnykiller: Cílem opravy trati na úvraťovém úseku na kysucké straně vždy bylo to, aby někdo dostal vyděláno - ne to, aby rekonstrukce trati byla provedena kvalitně.

Jinak, jak se turista bez auta nejlépe dostane na oravskou stranu trati (do výchozí stanice Tanečník), se tu již řešilo na přelomu července a srpna 2012. Zkuste si najít staré archivy tohoto vlákna z této doby. Jenže - onen zájemce se tam chtěl dostat od Oravské přehrady a tak mohl využít autobusy z Námestova. Z Čadcy busů přes kysucko-oravské rozvodí (směr Oravská Lesná) jezdí málo.

Cogwheel: Já jsem schválně poskytl toto spojení, pač je opravdu nejrychlejší.Pár kilometrů "pešobusom" snad nikoho nezabije, dá se to udělat v pohodě za hodinu a něco na Beskyd a tam si počkat na spoj z Tanečníku. A ještě se projde i po úvratích. Určitě bych kvůli tomu nejel dokola přes Oravu, abych se tam dostal od Oravské Lesné. Spoj přes sedlo po nové silnici je totiž jen jeden s odjezdem ze Žiliny(do Námestova) ve 12.55 a výstupem na zastávce Oravská Lesná,Kubínska nebo Beskyd a zase asi 2km pešo na Tanečník.

(Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)

E499001,Cog : Pánové děkuji Vám za cenné poznatky a pomoc,synek se tam chce podívat,chodíme rádi,pěškobus není problém,vezmeme to z Čadce busem a úvratěmi nahoru,ale až oschnou meze : )

Vazeni,
planuji dodelat na svou zeleznicni drezinu kiplorova sprahla pro kiploru 1,00/600. Jak je sprahlo vysoko nad hlavou kolejnice? Mate nekdo vykres kiploroveho sprahla? Jake prenese sily? Tesim se na Vase DOBRE rady. Dekuji Kwasi

kwasi: nevím co si pod tímto pojmem "kiplórové spřáhlo" představit, neboť jde vždy o traverzu různých tvarů s narážecí plochou (kov/dřevo) a tyč ve tvaru háku. Háky bývají různé, traverzy též (rovná, zahnutá).
Tradiční Benno&Arthur


České vozíky mám též, ale někde hluboko a hledat, na to sem línej

Ropnroll: podobný výlet jsme absolvovali v srpnu 2010. Vlakem do Čadce, pak busem na Vychylovku, nechali jsme se vyvézt vláčkem HLÚŽ nad první úvrať (kde byla a asi stále je otočka turistických vlaků), odtamtud jsme pokračovali pěšky po trati přes úvratě a Sedlo Beskyd až na Tanečník, odkud jsme se svezli zpět na Sedlo Beskyd vláčkem OLŽ, odtamtud pěšky po červené turistické značce dolů na Vychylovku, busem do Čadce, a vlakem domů. I když počasí nám moc nepřálo (bylo zataženo a poprchávalo), tak to byl skvěle strávený den. Takže vřele doporučuji!

Tanečník je zatím pro nemotorizované návštěvníky bohužel trochu "out".Buď pěšky od autobusu z Námestova a Zákamenného po asfaltce v trase bývalé trati asi 5km z Ústrigu a nebo přes hřeben z centra Oravské Lesné, což je cca 1,5-2km.Pokud tam člověk nechce strávit 2dni nebo nemá na Tanečníku ubytování, tak je to z oravské strany časově nevýhodné.Z kysucké strany je to mimo zimní období příjemný celodenní výlet.A pokud člověk ví, kde mezi úvratěmi seběhnout křížem přes koleje, tak si ušetří skoro 2km šlapání od veksle k veksli.Ale pro toho, kdo tam ještě nebyl rozhodně doporučuji projít si i úvratě.

Emailovým oběžníkem mi přišel odkaz na zimní pozdrav z Oravy: http://www.youtube.com/watch?v=wzUhXDQAAjI

Majkl,Bobina001,Cogwheel : Díky za příspěvky ! To videjko je prostě nádherný !

Pozdrav z olomouckého Formodelu do Kolína, Zbýšova, na Tanečník a na Balog a tak vůbec. 20 metrů tratě, 3 úvratě, přeprava kulatiny na pilu a řeziva na překladiště. Jak by řekl Jára de C. - prostě jak ze života... ;-)

Acibuk: Krása! Zítra budu muset pořádně koukat, abych načerpal dost inspirace pro ten svůj malý úzkorozchodný panel...

Poslední návštěva Vihorlatu: Po stopách lesní železnice Ruský Hrabovec - Ruská Bystrá.
Až do Ruské Bystré vede v údolí silnice, takže pozůstatky nic-moc až nic-nic. Až před mostem přes potok před dědinou se náhle vyloupne tento obrázek a těleso pokračuje

R. Bystrá II

R. Bystrá III

R. Bystrá IV - dokončení

Mezi HLÚŽ a OLŽ nejsou neshody. Provozní pracovníci jsou v přátelském kontaktu. Jenom na HLÚŽ teď přemýšlejí, co se zpackanou rekonstrukcí úvraťové části a na OLŽ čekají, jak to celé dopadne. Po tom křivém tobogánu se personálu OLŽ nechce jezdit ani drezinou a HLÚŽ má svých starostí dole dost. Jenže podmínka dotace je jasná - "aspoň nějaký" provoz. Takže jestli se nezačne jezdit, tak budou muset vracet dotace, což by byl průšvih. A to jestli se bude nebo nebude jezdit, nezáleží ani tak na tom, jestli se někomu z personálu toho či onoho provozovatele bude chtít, ale zejména na tom, zda se vůbec někdo bude chtít podepsat pod "prevádzkové povolenie".

Udělali jsme jako dobrovolníci vše co bylo v našich silách a možnostech, aby se rekonstrukce úvratí povedla. Znali jsme každý metr tratě, připomínkovali jsme chyby v projektu, nabízeli jsme zdarma konzultace, jakož i zdarma neformální stavební dozor. Vnutili jsme se na první kontrolní dny a tam jsme se cítili jako osina v .
Akceptovali pouze minimum (zesílení kolejnic na přejezdech a aspoň natření - nikoli však tlakovou impregnaci pražců). Ale hlavní průser, který se stal, bylo položení pražců na nevyrovnanou pláň - a to rovnou do bláta a bez návozu, natožpak uválcovaného štěrkového lože. Samozřejmě ten tankodrom pak cukrovali pouze seshora. Dokonce tam nahnali Petra Klinovského s oravskou DH100 - a nikdo z odpovědných se pod to nechtěl podepsat. Dovedete si představit, jaké to bylo, když po těch křivých kolejnicích dostal "mejdlo" s plným sypákem štěrku, na povolených spojkách s centimetrovými "schody" na stycích kolejnic v oblouku, kde je padesátimetrová propast...

Teodolit na úvratích byl naposled viděn snad v roce 1926, když se trať budovala. Nikdo teď zřejmě neřešil poloměry oblouků, natožpak nějaké přechodnice. Možná tak v prvním kilometru - pak jim zřejmě teodolit upadl do bláta a posunuly se v něm hranoly. Jinak si tu horizontální vlnovku nedovedu vysvětlit. Když jim na Beskydu chyběl metr kolejí (jak koleje samy postupně sjíždí do údolí), tak vzali traktor a celý ten oblouk potáhli hore. Přetáhli o metr - a kdo si myslí, že to stáhli zpátky? Ne, vzali flexu, metr kolejí odpílili a nad gotickým obloukem mávli rukou. Drevorúbači byli a drevorúbači zůstanou...
Lidi, kteří dělali na trati, za to nejspíš ani nemohli - vůbec nevěděli, jak se taková práce dělá - byli to prostí chlapi z doliny, kterým řekli, ať přibijou kolejnice. Holt klasický přístup, jak s penízky zatočit správným směrem - levná subdodávka. A tak to taky dopadlo. Některé hřeby jdou vytáhnout téměř pouhou rukou, bo si chlapci nechtěli moc otloukat kladiva, tak si ulehčili tlustším vrtákem...

Naše taktní a diplomatické upozornění na nedostatky, před termínem odevzdání stavby adresované jedinému odpovědnému člověku dopadlo tak, že si o tom do čtrnácti dnů povídal snad celý žilinský kraj. Místo aby si to probrali mezi čtyřma očima se stavebním dozorem a v rámci reklamace přinutili dodavatele chyby opravit, tak to poslali rovnou dodavateli a zřejmě i investorovi. Bez jakékoli odezvy se s námi přestali bavit.
Takže je to nyní jejich boj, ne už náš. Stačí jeden jediný průser, jedna jediná nahlášená nehodová událost, a celou slavnou HLÚŽ Úrad pre reguláciu dopravy zavře. Možná je načase, protože s takovýmto přístupem de facto ohrožují provoz na ostatních muzejních tratích.

Úvraťový úsek nikdy neměl parametry na lokomotivní provoz. Na začátku rekonstrukce se odpovědní bili v prsa, že budou jezdit z Vychylovky na Beskyd klasické soupravy. Haha! Teď budeme rádi, když se podaří trať nějak dodělat a schválit aspoň pro drezinový provoz. Mrzí mne, že myšlenka, se kterou jsme s Josefem Němečkem víc jak deset let prosazovali na úvratích drezinový provoz, by měla teď kvůli šlendriánu umřít. Kdyby to měl v rukách soukromník, byla by to bomba a doslova zlatý důl. To, proč už podruhé veřejnoprávní instituce takhle zbastlila "generální rekonstrukci" (první nepodařená rekonstrukce 1992-1996), by měl někdo slovenské veřejnosti zodpovědět. Třeba se někdo zeptá - a stihne se zeptat dřív, než se s ním vagón ze svahu skutálí. Já se ptát nebudu, já už si "srandy" užil dost.

Neposlechli, nevyužili nabídnuté ruky, tak ať se v tom teď plácají. Třeba někoho povozí, zapíchnou vepříka, udělají klobásky a to razítko dostanou. Jsem sám zvědav, jak to celé dopadne.

Martink:
A kto potom za tú spackanú "hranolkovú železnicu" môže? Nejaká stavebná firma? Z tvojho príspevku mi nie je jasné, kto trať rekonštruoval, teda neviem, kto je teda vinník, ak nie HLÚŽ alebo OLŹ.

johnykiller: Doufám, že je Vám jasné, že ten, kdo ukáže na viníka (ať domělého, nebo skutečného) se vystavuje nebezpečí, že bude obviněn z pomluvy...(Vím o čem mluvím). Proto tady na tomto diskuzním foru "jen tak" nikdo na viníka neukáže. Kdo by to s odhalením a ukázáním na viníka (a soubor jeho chyb) myslel vážně, ten si informace a zainteresované najde...

Díky povinnosti veřejných institucí na Slovensku zveřejnovat smluvní vztahy na internetu jsou potřebné informace rozklíčovatelné. Ale jistě se v případě potřeby vždy vyplatí použít institut "neznámého pachatele" a to i tehdy, kdy se viník může zdát sebejasnější.
Pokud si dobře všimnete, já za primárního viníka nikoho neoznačuji. Ne že bych se bál, ale proto, že do motivací a detailních kroků zainteresovaných nevidím.
Jen vidím tristní výsledek.
Vše ostatní by byly spekulace, do kterých se nechci pouštět.

Martink, drj:
OK, nebudem ďalej vyzvedať. Uspokojím sa s názvom "verenoprávna inštitúcia".
Ale ten stav úvraťového úseku medzi HLÚŽ a OLŽ po "rekonštrukcii" (skôr dekonštrukcii) je fakt na zaplakanie .

A aby to nebolo také depresívne, prídam jednu fotku z Čermeľa.

A pozdrav z TREŽ v měřítku HOe.Foto:P.Jurček

Hrabe:
Tak ten modelár alebo fotograf musel byť macher, keď dokázal postaviť (nafotiť alebo naretušovať) HO koľajisko tak, že vyzerá ako skutočné. Nemôžem uveriť tomu, že je to HO.
Alebo tá fotka je vo veľkosti HO?

johnykiller: Pochopte, že není co "vyzvedať". A taky není co prozrazovat. Fakta jsou jasná. Ovšem rozklíčování odpovědnosti NENÍ naše věc! Zodpovědně nemůže nikdo bez vyšetření všech okolností ukázat prstem a označit viníky. Ani instituci. Je to HLÚŽ (která na to nestačí)? Je to Kysucké múzeum (které má kdovíčím svázané ruce)? Je to firma (která chce jako každý jiný vydělat)? Je to vedení Žilinského kraje (které technické problematice nerozumí)? Je to vláda SR (která nedokáže ohlídat veřejné prachy)? je to EU (která špatnou dotační politikou deformuje trh)?

Zbývá jediné, co je v našich silách - osobní poctivostí a osobním nasazením všude tam, kde mohu, směrovat veřejné věci k dobru společnosti a ne k dobru jednotlivce. A k tomu je nutné nepřetržitým osobním růstem usilovat o správné rozpoznávání dobra od zla.
Lidstvo není včelstvo. Nikdo z nás se dnes nebude vrhat do smůly za prezidenta, tak jako se včely obětují pro svoji královnu. Ale přirozenou lidskou sobeckost je nutné vyvažovat cílenými kroky pro celek, neboť jinak zahyneme.
Kdyby toto měl každý ze zúčastněných na paměti, úvratě mohly být pozlacené.

(Příspěvek byl editován uživatelem Martink.)

Fakta jsou jasná...Sfušovaná robota,vyplytvaná ľudská energia a peniaze.Postavila pre Vás firma Fušer a syn,spol.s ručením maximálne obmedzeným.

Ad Tatranka: Ano, a poškodila Slovenskou (Československou, Evropskou) technickou památku.
Ad Martink: A patří tam i Projekční firma a konkrétní projektant s malou ambicí získat před zhotovením projektu maximum informací aby byl projekt kvalitní ještě před vlastní realizací...

Martink:
Môžem ti jedine dať za pravdu.

Martine, Tvá slova vytesat do kamene a postavit jej před každý ouřad a vládu

Apropó, kdyby to stavěli tihle, třeba by to dopadlo jinak... . Všem doporučuju shlédnout, každý si na tom velmi zajímavým filmečku najde to svý

Zdroj : www.vlaky.net

toto jsem dnes viděl ve sběrně. nevím zda by se to tu někomu mohlo hodit dvouválec slavia.
foceno mobilem:-(

Ve Zborníku vlastivedného múzea v Považskej Bystrici, ročník 2(2012)je na str.38 až 51 článek Ing.Žilinčíka o lesní železnici Ilava-Gápel. Fotografie (nebo popisky ?) na str.47 a 48 jsou prohozené. Jinak důvod a počátky provozu jsou zajímavější než autor prezentuje. Archivní materiály majitele, což byla Legiobanka, jsou v Praze a ne na Slovensku...

Svalava v r.1954. Lokomotiva ČKD.

Zhruba rok stará lokomotiva Stavostroj typu KML5, tov.č.12242, kterou používaly ČSSZ, závod pro inženýsrské stavby Uherské Hradiště

parního Henschela v Pionýrském nemusím představovat ...