David, Negrelli (k trati 030):
Já jen doplním, že model Sp vlaků z Liberce do HK v prokladu s rychlíky jsme zvažovali. Tuto myšlenku jsme opustili z těchto důvodů:
-> Nejsilnější úsek je Turnov - ŽB (Semily) a zde úplné vynechání Os vlaků (průjezd Líšný, Dolánky) nepřinese bůh ví jaký efekt v porovnání s tím, kolik nervů by projednání stálo zúčastněné strany. :-) Minimálně zastavování na Líšném zbytečné není (I když je pravda, že tudy projíždí spousta autobusů.)
-> Největší potenciál denní dojížďky je mezi Libercem a Turnovem, který ale na stávající "vyhlídkové trati" nelze využít a koncept Sp vlaků ničemu nepomůže. Veřejná doprava zde může nabídnout rozumné spojení jedině za pomoci expresních spojů po R35. Jinak se IAD konkurovat nedá...
-> Úsek Semily - Stará Paka nemá příliš velký potenciál sám o sobě. Nejbližší velké místo je Nová Paka (bokem), Jilemnice (úplně bokem), Lomnice (ze Semil i z Turnova je rychlejší spojení busem) a Dvůr (daleko, bez přirozených vazeb obyvatelstva do LK). Do Hradce je opět rychlejší spojení přes Jičín. Takže v tomto úseku je třeba bojovat o každou duši ve vlaku, proto Os význam zatím mají. (Stojí to ale vozidlo navíc - kdyby nebylo na chleba a kdyby nebylo možné využít efektivně vozidlo dál za Starou Paku, tak se může stát, že pojede místo Os vlaku autobus.)
Myšlenka vytvoření Sp vlaků Lbc - HK (- Pice) v prokladu s rychlíky naráží taky na možnosti KHK. Když se podíváte, na vypařující se osobáky do Jaroměře...

Když tak nad tím přemýšlím, tak Martinice v X:00 jsou asi stejně do budoucna neudržitelné
KHK má smůlu, že trať 040 okupují "liberecké" obce, jinak by Svojku OREDO dávno vysvětlilo, že na veřejnou dopravu mají nárok se pouze dívat z okna.
Ale protože tato oblast náleží nám, karty jsou rozdány jasně. Buď budou Sp zastavovat všude, nebo LK nebude za spěšňáky platit (aby měl rezervu oblast obloužit jinak).

P.S. Žádám ty, které tento příspěvek nezajímá, aby jej mlčením přešli.
P.P.S. A děkuji těm několika "nikoho to nezajímá" za diskuzi bokem tohoto fóra. Lidem "dobré vůle" jsme otevřeni.

Do Turnova míří 721.141.Teď někde u St.Paky

P.S. Žádám ty, které tento příspěvek nezajímá, aby jej mlčením přešli.
P.P.S. A děkuji těm několika "nikoho to nezajímá" za diskuzi bokem tohoto fóra. Lidem "dobré vůle" jsme otevřeni.
Hlásím, že budu vaše příspěvky i příspěvky p. Blažka již přecházet mlčením vždy (pokud jste to za ty tři dny nepochopili). S tím, jak jste se tu pochlubili se svou záměrnou neodborností a absencí znalostí základů reálného provozu, na kterou jste snad dokonce i hrdí, stejně podle mě neexistuje jiné řešení než to celé spláchnout do záchodu a rozpustit, může si to Dráha s Jelenem namalovat sama (což očividně stejně dělá).
P.S. S Hugounem jsem mnohdy nesouhlasil, ale nikdy bych o něm neřekl, že tomu nerozumí, a vždycky ho budu narozdíl od libereckých rychlokvašek (kterým se musí legitimovat ) považovat za odborníka.

úplné vynechání Os vlaků (průjezd Líšný, Dolánky) nepřinese bůh ví jaký efekt
Uvážil-li bych u stávajících Os vlaků pouze 2-minutový pobyt v žst. Turnov, vycházela by jim jízdní doba Sychrov - Železný Brod 28 minut, v opačném směru pak 30 minut.
Pokud by rychlíky měly mít jízdní doby konstruované se stejnými parametry, jako tomu nyní je u tamních Os vlaků, tak by se stíhalo zastavovat možná ve všech mezilehlých zastávkách.
Ale i kdyby se to stíhalo jen na 1 - 2 z celkových 3 (Líšný, Dolánky, Doubí), tak to nevadí - stále by platilo, že v té které zastávce se zastavuje (v každém směru jízdy) 1 x za 2 hodiny, tzn. stav srovnatelný s dnešním stavem.

Největší potenciál denní dojížďky je mezi Libercem a Turnovem, který ale na stávající "vyhlídkové trati" nelze využít a koncept Sp vlaků ničemu nepomůže.
Tzn. fakticky je jedno, jaká kategorie vlaků tam jezdí?

Úsek Semily - Stará Paka nemá příliš velký potenciál sám o sobě. Nejbližší velké místo je Nová Paka (bokem), Jilemnice (úplně bokem), Lomnice (ze Semil i z Turnova je rychlejší spojení busem) a Dvůr (daleko, bez přirozených vazeb obyvatelstva do LK). Do Hradce je opět rychlejší spojení přes Jičín. Takže v tomto úseku je třeba bojovat o každou duši ve vlaku, proto Os význam zatím mají.
Při uzlu Stará Paka v "čistých" X:30 h lze zajistit okamžitý přípoj (3 min.) do Nové Paky.
Os vlaky dnes ujedou úsek Stará Paka - Železný Brod (se zastavením ve všech stanicích a zastávkách) za 30 minut, v opačném směru za 31 minut. Pokud by se mělo u jízdních dob těch Sp vlaků (sloučených z R + Os) uvažovat při konstrukci jízdních dob se stejnými parametry, pak by mělo stačit, aby každý vlak projel cca 2 z mezilehlých zastávek. Tzn. při celodenním hodinovém taktu by opět vycházelo, že v každé zastávce v úseku SP - ŽB se 1 x za 2 hodiny (v každém směru jízdy) zastaví.

KHK má smůlu, že trať 040 okupují "liberecké" obce, jinak by Svojku OREDO dávno vysvětlilo, že na veřejnou dopravu mají nárok se pouze dívat z okna.
Ale protože tato oblast náleží nám, karty jsou rozdány jasně. Buď budou Sp zastavovat všude, nebo LK nebude za spěšňáky platit (aby měl rezervu oblast obloužit jinak).
To stíhání kombinace Stará Paka X:30 + Kunčice nad Labem X:00 by pochopitelně bylo potřeba zároveň se zastavováním ve všech zastávkách. Ano, oproti dnešnímu stavu tam asi 3 potřebné minutky chybějí (= zrovna v tomto úseku by se hodila tzv. revitalizace?).

me by zajimalo jak by autobus ze Semil stihal po ty polnacce zejmena od Kostalova pripoje v Pace. Jinak tam je typicky postupny pribejvani lidi na zastavkach. Tudiz zkracenim os do Semil lze cekat ubytek v useku Semily-Turnov.

Otto Pospíšil - o takovém potenciálu železniční zastávky Nedvězí by se dalo hodně polemizovat . Zvlášť když má téměř jednostrannou spádovost do Semil/Turnova

Moje představa ideálu 030 je zhruba takováto. Bohužel nemám čas řešit všechny detaily


V KHK je zastavení v obcích s jakýmsi potenciálem - tj. Mostek, BT, DK, Kuks. Problematické je zahuštění 031 na půlhodinu rychlých vlaků. Osobáky pak opravdu ztrácejí smysl. Otázka je, zda poslední sinější stanici Smiřice nezačít obsluhovat jedním segmentem rychlých vlaků (udělat pravidelnou hodinovku) a na osobáky rezignovat.

Borovnička, Žireč jsou mizivé již dnes, projetím se nic-moc nezkazí.
Borovnice a Jaroměř zastávka představují ohromnou brzdu - největší rychlostní propad. Jaroměř má altenativu v nádraží, ke kterému dojíždějí busy z centra. Možná by R zvládl zastavit i v té Borovnici. Sp to mají vyčerpáno maximální měrou.

Jediné, co se musí dořešit, jsou tedy návaznosti pro Borovnici a Borovničku

Problém KHK na 031 je, že namísto pravidelného intervalu začíná dělat parodii po vzoru JČK

(Příspěvek byl editován uživatelem Negrelli.)

R 988 s 742 113
stávkující byla 843 025

Jen na ukazku jak asi zatraktivni vhd busy "po polnackach" kdyz se s nima nahradi osobaky po pomerne rychly hlavni trati:
Bus Mostek-Dvur 30-35 min. Osobak je za tu dobu v Jaromeri. Bus Semily-Libstat (dal na Paku to bude jen horsi...) 20-25 min, vlak 12-13.

To bych fakt rad vedel kdo by chtel denne jezdit takovym dobytcakem. Vsadim se ze ti co vhd jeste pouzivaj radsi pujdou o tech 5-10 min pesky dyl na nadrazi nez se kodrcat od lampy k lampe.

Petr vlček: Dvůr-Mostek: a jak obstojí vlak v této relaci ve srovnání s busem, který jede z centra Mostku do (téměř) centra Dvora? To bude i ten ,,pomalý bus po polňačce jedoucí" rychlejší (a bez přestupu).

Petr Vlček - akorát u toho Dvora to trochu kulhá, neboť vlak + bus do cenra dá rozdíl cca 5 minut.

Navíc kdo říká vázat busy na vlak až ve Dvoře? Není lepší udělat přestup v BT/Horkách, kde vzdálenost bus-vlak je minimální oproti Dvoru?
Vezmu-li relaci Borovnice, prodejna - Dvůr Králové, aut.st.:
přímý bus 36-42 minut
vlak/bus v optimistické variantě 38 minut.

Kde je to vaše dojetí až do Jaroměře?
Tranzit do HK (Jaroměř je cíl v minumu případů) dle mnou zveřejněné varianty vlaků:
Borovnice, prodejna S:34, Bílá Třemešná S:53/S59, Hradec Králové L37 = tedy 63 minut
dnešní stav vlak/vlak S:47 - L:55 = 68 minut

Protáhnu-li tyto busy až na Horka, získá tato oblast dokonce pěkné vazby na Jičín L:32-S:08/S:24-S:34 cca 62 minut. Nyní cca 76 minut.

Libštát-Paka mám dojem bude nemožné díky malé díře pod tratí. Takže jediná možnost uhnout do Jilemnice

(Příspěvek byl editován uživatelem Negrelli.)

Otázka je, zda poslední sinější stanici Smiřice nezačít obsluhovat jedním segmentem rychlých vlaků (udělat pravidelnou hodinovku) a na osobáky rezignovat.

A Černožice odstřelit? Zastávku, která je velmi frekventovaná? A co třeba Čeperka?

To stíhání kombinace Stará Paka X:30 + Kunčice nad Labem X:00 by pochopitelně bylo potřeba zároveň se zastavováním ve všech zastávkách. Ano, oproti dnešnímu stavu tam asi 3 potřebné minutky chybějí (= zrovna v tomto úseku by se hodila tzv. revitalizace?).
Kdyby s tím někdo chtěl něco dělat, upraví 040 tak, aby před SP podjela 030 a vyřeší tím křížení na zhlavích. Rázem by se mohlo dojíždět o nějakou tu minutku později bez ovlivňování jiné tratě. Namísto toho se udělá nákladná rekonstrukce, která neřeší achilovu patu

Osobáky HK-Pce ponechat určitě. Opatovice a Čeperka jsou více než vydatné. U Černožic jsem na vážkách - v posledních letech pozoruji úbytek frekvence. Svým způsobem by mohla posloužit i 610140 uhnutá ve Vlkově přes Černožice do Smiřic k vlakům (o významu zastávky Vlkov, rozc silně pochybuji)

(Příspěvek byl editován uživatelem Negrelli.)

Ale i kdyby se to stíhalo jen na 1 - 2 z celkových 3 (Líšný, Dolánky, Doubí), tak to nevadí - stále by platilo, že v té které zastávce se zastavuje (v každém směru jízdy) 1 x za 2 hodiny, tzn. stav srovnatelný s dnešním stavem.
To si představit umím, nakonec mezibod je Turnov a střídání může být "stop na směnu - průjezd", "průjezd - stop ze směny" a opačně...

Tzn. fakticky je jedno, jaká kategorie vlaků tam jezdí?
To jsem neřekl - Vy byste třeba z Pardubic do Liberce asi nechtěl jet zastávkovým vlakem, či ano? Psychologický efekt rychlíku také má něco do sebe (což popírá předchozí úvahy o "zprůměrování Os a R do kategorie "REX"). Ale pro relaci Turnov - Liberec je fuk, zda jede pomalý rychlík, nebo pomalý osobák...

me by zajimalo jak by autobus ze Semil stihal po ty polnacce zejmena od Kostalova pripoje v Pace.
1. Neřekl jsem, že by to bylo lepší.
2. Možností je několik - namátkou:
- Os se urychlí a otočí v Košťálově (pak bus stihne dojet do Paky)
- návazný bus ze Semil nepojede do Staré Paky, ale do Nové na tamní uzel v X:00
- návazný bus pojede ze Semil až po půl (podle směn) a přijede do Paky k rychlíku
- návazný bus nepojede do Paky a spojení zůstane jen jednou za dvě hodiny rychlíky

Ad návrh od Negrelli:
Všechno by bylo potřeba vidět v širších souvislostech (vazby Turnov a dál po 070, 080...) - takhle na první pohled to ale nevypadá zle.

To bych fakt rad vedel kdo by chtel denne jezdit takovym dobytcakem.
Třeba lidé, co nechtějí ztrácet 15 minut navíc při cestě na vlak oproti busu. (Já bych si třeba uměl představit "oholení" autobusů mezi Semilama a Libštátem, ale obce ne.)

Vy byste třeba z Pardubic do Liberce asi nechtěl jet zastávkovým vlakem, či ano?
Nechtěl. O to více jsem pro stav "Sp 1 x za hodinu" než pro stav "R 1 x za 2 hodiny + rozkouskovaný Os 1 x za 2 hodiny).

Psychologický efekt rychlíku také má něco do sebe (což popírá předchozí úvahy o "zprůměrování Os a R do kategorie "REX").
Název "rychlík" klidně může zůstat (ostatně, jako jsou "rychlíky" na tratích č. 183 nebo 292). "Zprůměrování" R a Os do Sp ("REx") by neznamenalo prodloužení stávající cestovní doby Pardubice - Liberec, což je, myslím si, stěžejní věcí.

Ale pro relaci Turnov - Liberec je fuk, zda jede pomalý rychlík, nebo pomalý osobák...
Přesně tak jsem to myslel - výhradně pro relaci Turnov - Liberec. Shodou okolností pro úsek, kde by těch zastavení "zprůměrovaného Sp" moc nevycházelo (potřeba stíhat JD Sychrov - Liberec pod 30 minut).

dnes je pripoj "horni 040-Semily(Turnov, Boleslav etc) prave osobakama na 030. A cokoli v podobe busu toto likviduje. Bus v pulu v Semilech, bus z Kostalova do "uzlu N.Pako v celou" (uzel bez vazby na vlaky...). Leda snad udelat uzel v Bely u zastavky:-o). Kazdopadne to likviduje prestup z/na os Jaromer a pridava prestup (pricemz nutna podminka by byl bus v Semilech pred nadrazim a ne na autobusaku. A ani tak si nejsem jistej ze by to bus do Bely spolehlive (i v zime) vyjel.

To uz si vic umim predstavit busy z Kuncic skrz Vrchlabi misto pendlu...

jinak si tu mirne protirecite stran zastavovani: lidi utecou z relace Lbc-Pernik quli 5 zastavenim navic kontra dvojnasobek zastavek busu vyvola jasot obecenstva. To bych tipnul ze tech 5 stanic navic na trihodinovy strece jednou tejdne bude vadit vyznamne min nez dvojnasobek zastavek (a dvojnasobna jizdni doba) z toho Libstatu do Semil denne.

Otto: Asi to opravdu nemá smysl komentovat... vyhrožovat na Kreportu autobusovými náhradami za vlaky, je očividně styl komunikace KORIDu - dávání najevo kdo diktuje.

Jsme ale jen na dopravním fóru, které, jak napsal -aa-, čte zanedbatelný zlomek populace a naštěstí je v tom i ta politika, která má mnohem větší sílu, než názory Otty Pospíšila. Tak vám udělám radost a nechám vás Otto, ať si to své nadšení do bus optimalizací proberete v klidu s těmi, kterým se to také líbí... Můj pohled je naprosto jiný než váš.

Jediné, k čemu si neodpustím komentář, bude srovnat ROPID vs. KORID v přístupu k tomu, co nahradit busem. Když -aa- občas naznačuje, co jsou v SČK tratě do zálohy = na náhradu busem, tak se baví o Lužci, Rožmitálce, Vykouřimi a takových... ne o potřebě nahradit os na tratích jako 030!

A to nemluvě o tom, že nakonec -aa- obvykle konstatuje, že vzhledem k rozsahu elefantů co se musí v SČK zaplatit, je úspora z těhle tratí stejně k ničemu... náklady dopravce moc neklesnou, protože cena těch vlkm s 810kama je podprůměrná vůči té průměrné ceně za 1 vlkm pro kraj. Ale u KORIDu je to očividně jinak. Na ostřel jsou Os na 030. Chytré. Co je vlastně posláním vaší práce? Hledat, co je na odstřel, nebo hledat, jak to dělat lépe? Přijde mi, že kdyby dnes nebyla doba, kdy náklady rostou a příjmy ne (příležitost pro škrtání), tak by vás vaše práce vůbec nebavila. Muset místo hledání kde odstřelit vlaky, hledat kde přidat. To by pro vás byl pěkný opruz.

(můj názor na čistě vaši osobu, nikoli obvinění KORIDu)

David:
Vy byste třeba z Pardubic do Liberce asi nechtěl jet zastávkovým vlakem, či ano?
Nechtěl. O to více jsem pro stav "Sp 1 x za hodinu" než pro stav "R 1 x za 2 hodiny + rozkouskovaný Os 1 x za 2 hodiny).
No vidíte. Já bych naopak právě z uvedeného důvodu chtěl zachovat cca stávající R. Mimochodem - psychologický efekt rychlíku skutečně netkví v tom označení (ono pod označením R si obvykle neželezničář představí něco "pořádnějšího" než motorovou třívozovou soupravičku), efekt tkví v tom nezastavování u každé lampy a přidáváním dalších zastávek stávajícím R se domnívám, že se překročí únosná mez.
Rychlíky na 183 nebo 292 bych do toho nemotal, tam se jedná o koncové úseky (Klatovy - ŽR; Hanušovice - Jeseník) s tranzitem nízkým až nulovým. To bych si u R-030 přeci jen tvrdit netroufal, byť úsekovka je tam samozřejmě silná.

Negrelli:
Myslíte si, že návrat dálkových osobáků je skutečně šťastný nápad?

efekt tkví v tom nezastavování u každé lampy a přidáváním dalších zastávek stávajícím R se domnívám, že se překročí únosná mez.
Já bych v tom - jak už jsem ostatně psal - neviděl problém, pokud by došlo k zachování stávajících křižovacích stanic (tzn. Dvůr Králové + Železný Brod), potažmo zachování stávajících systémových jízdních dob.

Mimochodem, R-030 dosud čerpají výhodu, kterou většina jiných rychlíkových linek neměla - tím, že byly vysoutěženy, se u nich nesmělo proškrtávat.
Bylo by zajímavé sledovat, jaká omezení (a u kterých spojů) by proběhla, kdyby to bylo možné. Nevěřím, že by se to tam obešlo bez škrtání.

ono pod označením R si obvykle neželezničář představí něco "pořádnějšího" než motorovou třívozovou soupravičku
... + zastavovací politiku "zastavit max. 1 x za cca 20 km". K tomu dodávám, že v NĚKTERÝCH úsecích to nepovažuji za vhodné, resp. v některých úsecích je možné "bezbolestně" několik zastavení přidat.

Aktuálně 21.15 projel Dohalicemi náklad ,pravděpodobně cisterny do Hněvčevse!

Odklon vedený dvěma modrými brejlovci pravě dorazil do JC.

Dnešní náklad ve Staré Pace :



Focen před půl čtvrtou odpoledne. Dle mé dedukce jde o tradiční místní Mn, ovšem v nějaké "mega full" verzi. Dvojče brejlovců mělo na háku 17 vozů, poslední tři pocházely z Nové Paky (Easy se dřevem).

Hroch - i dálkový osobák může plnit dopravní funkci. Svým způsobem v úseku Turnov-Pardubice je rozdíl pár minut. Tím, že je veden v kuse bez dlouhých pobytů, nezabije tranzitní frekvenci přes SP a Turnov. Navíc vedením v celé trase se docílí lepších oběhů a nižšími požadavky na množství souprav. A ukázku významu jste viděl - viz má odpověď panu Vlčkovi na Mostek/Borovnici, kde by díky tomu došlo ke zrychlení dopravy do spádových oblastí. Také v Liereckém kraji by došlo k dílčím zrychlením - třeba Levínská Olešnice do Semil i Liberce. Pokud většina lidí je jako já a hledí především na celkový čas cesty (nikoli na počet mezizastávek), tak určitě nárůst bude. Další pozitivum - cesta bez přestupu. Takový občan Libštátu, pokud chce do Olomouce, nyní musí na nejlogičtější trase přestupovat 4x. V návrhu pouze jednou. Občan Nové Paky do Liberce nečumákuje v Turnově 20 minut....
Nebo snad "vesničané" nemohou mít rychlé spojení a musí se plácat podstatně déle, jenom proto, aby se pár šotoušů ukojilo v tom, že se projíždí bez výraznějšího časového efektu (vliv křižování)?

Prostě jsou oblasti, kde se vyplatí vytvořit kompromis. A 030 je vhodným adeptem. Hračičkování a trvání na striktním modelu R-Os s historickým podtextem je zbytečné plýtvání veřejnými zdroji. Pokud to někdo vytrvale ignoruje, klesá mi jeho hodnověrnost.

A jenom pro zajímavost - kolika relacím se prodloužila doba cesty dle mého návrhu?

(Příspěvek byl editován uživatelem Negrelli.)

Rychlý průjezd Jičínem na Hradec, v cca 22:43. Řekl bych že kocour se sníženým představkem.

Rychlíky LB-PCE jsou pro obyvatele Liberecka spojením se zbytkem civilizace směrem na východ, jsou to asi nejdůležitější vlaky, protože se připojují na koridor a připojují LK k polovině ČR a mnoha velkým městům.
Co je navíc podstatné, existují na této trati úseky, kde rychlíky mají mnoho navrch proti Busům a jsou téměř srovantelní s IA (Turnov/ŽB-Semily, ŽB-Dvůr, Stará Paka - Jaroměř, Semily - Paka/Jaroměř apod...) a právě působí psychologicky tím, že moc nestaví.
Proto koncept vícerozastavování podporuji jen u BT a možná Horka, jinak už to překonává mez, nehledě na to, že souprava již tu mez překročila (tohle si opravdu pod pojmem rychlík lidi nevybaví - to už spíš tu 854). Ještě tu máme variantu poslat rychlíky LB-RuJN-Turnov-Jc-Ostroměř-Hořice-HK-PCE a na 030 nahodit ty spěšnáky se zrušením Os, pak existuje šance na mírné urychlení spojení LK-Východ a obsluhu úsekové frekvence, protože cestujícího z ŽB do Dvora zastavení navíc v Koštálově, Bělé, Horkách, Mostku a BT asi tolik nerozhodí.

Z uvedených zastavování nejvíc fandím Bílé Třemešné, ta stanice má potenciál hlavně díky návazným busům do ZOO a DK

Nechic: pro obyvatele Liberce je na první pohled nejlogičtější cesta například do Ostravy rychlíkem do Pardubic. Leč téměř tři hodiny na cestě do pardubic a nepříliš navazující přestupy způsobují, že je rychlejší cesta busem do Prahy a pak přestup na vlak směr ostrava. škoda jen, že nezastavuje více vlaků v Libni. Jak je cesta po koridoru příjemná už jen díky pocitu, že je rychlejší, než auto, úsek Pardubice - Liberec je naprosté peklo svoji délkou jízdy.
To je jen konstatování, sám znám dost lidí, kteří jezdí spojení Liberec - Morava raději přes Prahu.

Nechic - problém 041 je zaústění v Turnově a traťová rychlost do Jičína. Dokud toto nebude řešeno, na nějaké přesměrování se může zapomenout. Co je horší? Zastavení navíc, nebo popojíždění(couvání) ve stanici?

Díval jste se na můj návrh? U stávajících R jsou pouze dvě zastavení navíc. Horka a Kuks. Navíc u toho Kuksu by to mohlo být jen sezóní + SN Má význam pro turisty, místní si dojdou na bližší autobusovou zastávku (na druhém břehu Labe). Třemešná je podmíněna zrychlením průjezdu v Mostku


(Příspěvek byl editován uživatelem Negrelli.)

Nahrazovače železničních tratí či osobních vlaků autobusy kdekoli bych rád upozornil organizace, která provedla tímto způsobem vypadající optimalizaci dopravy v Pardubickém kraji. Pozor -aa- se přitom nedomnívá, že myšlenka náhrady Os systémem rychlých Sp + bus obsluha mezilehlých zastávek je zcela zcestnou myšlenkou. Avšak upozorňuji, že obyvatelstvo (ani v Pardubickém, ani v Libereckém, a to zejména pak z řad majitelů režíjek) není na tuto změnu až tak připraveno a takové činy generují celkem vydatné protesty.

Obzvláště pokud volby pak dopadnou nějak tak, jak dopadly v Pardubickém kraji (a konec konců nepletu-li se, tak zrovna v Libereckém kraji politicky působí jeden z blízkých spolupracovníků dnešního pardubického radního pro dopravu). Čili aby pak KORID tak nějak nenásledoval osud OREDa, který asi moc dobře i v Liberci vědí, jaký byl (a odnesla to tam nejen pardubická část).... -aa- holt někdy mívá takovou vlastnost myslet "za roh" a v souvislostech

P.S. Pro Marka123 nebo Marka456 nebo MarkaABC či jak se tu všelijak objevuje. Srovnávat ROPID a KORID je blbost. Výchozí podmínky a aktuální pozice obou těchto organizací jsou asi dost odlišné.

ideál mi vychází ve střídání křižování. R ve Dvoře, Sp v Bílé Třemešné.

sám jste si odpověděl, že na 031 to není zatím vyjezditelné...

Jako ideální stav bych přece jen viděl (byť zde asi za cenu potřeby o něco větších investic do úseku DK - SP, než v případě uvedené verze střídání R a Sp) pravidelná křižování ve stále stejných stanicích. Zrovna DK je asi vhodným místem, kde je dobré mít křižování i z důvodu zajištění obousměrých návazností na návazné autobusy.
popsáno zcela přesně a správně, aby kolečka "zapadly" do sebe

(Stojí to ale vozidlo navíc - kdyby nebylo na chleba a kdyby nebylo možné využít efektivně vozidlo dál za Starou Paku, tak se může stát, že pojede místo Os vlaku autobus.

tak to je ale jednoduché jak facka, dyť může jet na dolní 040, resp motor z dolní 040 může jet až do Semil, kde otočí "na sebe" místo hodinového slunění se v Páce, Vy pak můžete točit v Semilech na též na sebe, pokud budete mít k dispozici řidičák (nemyslím sk. B), nebo to je stejně nedostupné zboží, jako 015?

jinak by Svojku OREDO dávno vysvětlilo, že na veřejnou dopravu mají nárok se pouze dívat z okna
tak Svojek se na vlaky dívá tak jako tak, myslím že možná ani na ně nedohlédne, jak má okna daleko. mikrobus by tam měl svůj význam a třeba by oslovil více zákazníků, možná i v Kruhu. Myslím, že OREDO by mělo snad snahu obec o 500 obyvatelích zásobovat více spoji, než 6 páry v té max. variantě

Ale protože tato oblast náleží nám, karty jsou rozdány jasně. Buď budou Sp zastavovat všude, nebo LK nebude za spěšňáky platit
tak já tady raději budu skoro mlčet, ale když už bych chtěl něco nechat zaplatit, tak tu "náhradu" pro Tample

Hlásím, že budu vaše příspěvky i příspěvky p. Blažka již přecházet mlčením vždy (pokud jste to za ty tři dny nepochopili).
je lepší to nahlásit, protože abdikaci jste na zdejším fóru podal již několikrát a identitu taky už máte kolikátou

To stíhání kombinace Stará Paka X:30 + Kunčice nad Labem X:00 by pochopitelně bylo potřeba zároveň se zastavováním ve všech zastávkách. Ano, oproti dnešnímu stavu tam asi 3 potřebné minutky chybějí (= zrovna v tomto úseku by se hodila tzv. revitalizace?).
to ona se tam možná i chystá ta revitalizace, ale má rada sem tam nějaký kompromis, protože ne sama zvládne vše potřebné...

o takovém potenciálu železniční zastávky Nedvězí by se dalo hodně polemizovat . Zvlášť když má téměř jednostrannou spádovost do Semil/Turnova
byť nemíním potenciál Nedvězí nějak přeceňovat (stejně jako Tample), karty tak jednoznačně rozdány nejsou, poměr sil je cca 60:40

Problematické je zahuštění 031 na půlhodinu rychlých vlaků. Osobáky pak opravdu ztrácejí smysl. Otázka je, zda poslední sinější stanici Smiřice nezačít obsluhovat jedním segmentem rychlých vlaků (udělat pravidelnou hodinovku) a na osobáky rezignovat.

to budete ale muset tahat zbytečné železo v podobě jednoho vleku navíc až na konečnou, ve Smiřících není problém, aby z vlaku na/vystoupilo 60 lidí...

Jediné, co se musí dořešit, jsou tedy návaznosti pro Borovnici a Borovničku

Brusnice je v nějakém trestu?

Problém KHK na 031 je, že namísto pravidelného intervalu začíná dělat parodii po vzoru JČK

v úseku HK - Jaroměř jsem si ničeho takového nevšim a co je pod HK na jih, to je pod červenou čepicí spíše, třeba zde je zmínka

Kdyby s tím někdo chtěl něco dělat, upraví 040 tak, aby před SP podjela 030 a vyřeší tím křížení na zhlavích.

myšlenka revoluční, hodnotná, ale obávám se, že by pak reko Paky dopadlo, jako to v Týništi, tedy kdo honí moc zajíců, nestihne chytit ani jednoho

Opatovice a Čeperka jsou více než vydatné. U Černožic jsem na vážkách - v posledních letech pozoruji úbytek frekvence.

nevím, zda Černožice klesají, ale každopádně mají více frekvence, než každá ze stanic/zastávek na jižní 031, tedy mimo Pce, RnL a HK

Svým způsobem by mohla posloužit i 610140 uhnutá ve Vlkově přes Černožice do Smiřic k vlakům (o významu zastávky Vlkov, rozc silně pochybuji)

pochybujete správně, zastávka Vlkov rozc měla význam do roku 2010 kdy do Smiřic skoro nic nezajíždělo, byly tak dosažitelné pěšmo z této zastávky. Dnes tato potřeba poklesla
Mám dojem, že ta spojka Vlkov - Černožice má omezení 8t, asi kvůli mostu přes Labe.
Jinak počítejte z Černožic tak 6 minut jízdy na Smiřickou žst., + 5 minut na přestup, celkem 11 minut oproti 2 minutám jízdy vlakem, no dovedu si to u některých méně významných obcí představit, ale Černožice bych mezi ně neřadil. No a Černožice - Jaroměř žst tudy vyjde tak na 17 minut, oproti 5 vlakem. Myslíte, že to je dobré řešení??

do "uzlu N.Pako v celou" (uzel bez vazby na vlaky...)


a to proto všechno jen, aby Jičín uzel ve 30 byl...

Na ostřel jsou Os na 030.

ona trať 030, drahý Marku, je totiž docela dlouhá a za těch cca 120 km z Liberce do Jaroměře jede různými oblastmi, některé mají potenciál, aby tam byl vlak páteř, někde dokáže plnit vlak místní obsluhu a někde vůbec nic, aspon ne v té podobě, jak tam je dnes

Nebo snad "vesničané" nemohou mít rychlé spojení a musí se plácat podstatně déle,

záleží, v jakém počtu kam jedou, ale relace Levínská Olešnice - Liberec asi nebude patřit do TOP 200, které se realizují na této trati. Aneb proč jede "dálkový" bus z Velkých Opatovic na Brno poměrně zaplněný, přestože nenabízí velmi výhodné podmínky tarifní IDS JMK, že by někteří cestující nebyli "nadšeni" cestovní rychlostí integrovaného spoje?

Z uvedených zastavování nejvíc fandím Bílé Třemešné, ta stanice má potenciál hlavně díky návazným busům do ZOO a DK

význam je spíše v navázání obcí nad Třemešnou na vlak

neuhýbalo se ve Stéblové,

tam se nemá uhýbat ani dnes, to je pouze a jenom iniciativa provozních zaměstnanců

Dále je potřeba dodat, že MD objednává regio-rychlíky v časech, kdy jsou nejvíc potřeba regionální spoje z hlediska dopravy na směny a do škol. (Příkladem budiž dojezd do Turnova od Paky nebo rychlíky mezi Lbc a ČL.)

no tak když ten vlak jede 3 hodiny a v intervalu 120 minut, tak holt někde v těch půl osmý bude, kdyby se přetočilo, potká nepříjemný osud třeba Jaroměř

Divím se s Jindřichem Rosou. Utajit identitu -aa- je na tomto fóru (a v těchto zeměpisných končinách) opravdu husarský kousek.

tak jestli se zpil pod obraz, tak se to nedá vyloučit že nebude poznat

Stačí číst jakým způsobem přemýšlí třeba -ds-, Pospíšil. Řeší jen co by zlikvidovali. Je to navíc i vyloženě baví.

nebavilo mě to, Marku, mým cílem bylo vždy dopravu v rámci ekonomických možností posilovat, tak, aby byla zajištěna přiměřeným způsobem a vozidlem. Vězte, že jsem se několikrát (spolu)zasadil o to, aby redukce nebyly, nebo byly v menší, než původně zamýšlené míře. Třeba v roce 2009, když byla vize politiků v KHK omezit železniční dopravu o cca 20%, podařilo se to snížit na cca 7%, jestli si dobře pamatuji. kdyby bylo o nějakých 14 dní více času, bylo by to možná ještě méně.

Přešvihli jsme modernizaci vozidel, máme sice pěkné nové vozy, ale nemáme na jejich odpisy,

nedávno jsem jel do Lubů u Chebu řadou 844, vskutku asi bohatý to kraj lázeňský

Dnešní Mn 83450/1 tradičně s 742 065+ 5 vozů,AWT 601+601 se už vyhřívají na sluníčku v HK!

Do Hodkovic n. M. směřuje vlak AWT s 2x753.7 + souprava Habilnsů (nebo něco podobného). Aktuálně za Železným Brodem.

Ad. -aa-

Zdravím do Prahy. Já si na Vaše zdejší příspěvky z doby před 10 - 15-ti lety pamatuji a tehdy mi připadaly rozumné.

Než tu budete dál komentovat rozdíly mezi koordinátorem v Liberci a organizátorem v Praze, dovolte mi, abychom Vás pozvali na návštěvu do Libereckého kraje. Myslím, že do jisté míry lze srovnávat srovnatelné, což by mohl být s ohledem na různou lidnatost provoz na jednokolejných tratích v motorové trakci.

Budete mít možnost z uživatelského (nikoli drážního) pohledu zhodnotit mnou navržený a realizovaný dopravní model železniční dopravy na Frýdlantsku. Vývoj počtu cestujících na těchto tratích, kde připravuji jízdní řády zhruba od roku 2006, si můžete dohledat na veřejných zdrojích, parametry jako průměrná úseková obsazenost na spoj si můžete velmi snadno, s ohledem na změny denního počtu spojů, dopočítat.

Samozřejmě zde máme problémy. Před několika lety nebyla schválena dotace na tehdy připravený projekt dopravního dispečinku, který stále chybí pro garantování přestupních vazeb vlak - autobus. Po povodních 2010 území stále vypadá jako po bombardování, každý měsíc jiná fatální objížďka pro autobusy. Od roku 2007, kdy byl železniční dopravní koncept sestavený, neproběhla jediná významnější investice do železniční infrastruktury, ani jednoduché elektrické ovládání výhybek jednoho zhlaví v Raspenavě a v podobném rozsahu řešení jediné zásadní výhybky ve Frýdlantě také nebylo realizováno a do Prahy jsem se kvůli tomu už za ta léta najezdil...

Autobusová dopravu na Frýdlantsku je dílem kolegy Pospíšila ve vazbě na v tu dobu již vysoutěžený železniční model. Rozdíl v době před a po je, že nyní větší města typu Hejnice a Nové Město p. S. mají nějakou možnost spojení s Libercem a Frýdlantem po celý den každou hodinu (ano, to dříve nebývalo) až do 23. hodiny večer. Cestující se dostanou nejen na odpolední směnu, ale také dojedou veřejnou dopravou po práci zpět. Spojení na noční směny v Liberci mají téměř všechny obce ve výběžku - bavíme se o sídlech s velikostí cca 200 obyvatel.

Jak jste na tom na venkově v okolí Prahy?

Pavel Blažek: Domníváte se snad, že jsem v Libereckém kraji nikdy nebyl? Nebývá mým zvykem vyjadřovat se k obsluze území, které vůbec neznám. Proto se ode mně nic nedočtete na tomto fóru třeba o Karlovarském, Jihočeském či Moravskoslezském kraji.

O Frýdlantsku jsem zde nehovořil. Riziko tam vidím v trvalé finanční udržitelnosti modelu, když přihlédnu k realitě krajských financí a postavení veřejné dopravy. Taky trošku intiutivně cítím, že Frýdlantsko je na KORIDu oblíbené dítě a nejesem si jist, zda při hrozících redukcích k němu bude přistupováno stejně, jako k jiným oblastem kraje. Ale to ukáže čas

Jinak co se týká toho porovnávání, ta poznámka byla spíše ve prospěch Vaší strany. Ono těch rozdílů je tam víc. Třeba typický je zrovna ten, kterým lze odpovědět na poslední otázku. Rozdíl v obslužnosti okolí Prahy a Liberce je v tom, že ZDO v okolí Liberce platí zřizovatel KORIDu, zatímco ZDO v okolí Prahy neplatí zřizovatel ROPIDu, který nadto má názory na rozsah trošku jiné, než má ROPID. Výsledek je takový, že vše řeší na vlastní náklady obce. Ty obce, které mají zájem vyšší, mají obslužnost nikoli z noční směny, ale i z noční hospody v centrálním městě. A jiné, které do toho peníze nemají (jsou to spíše ty vzdálenější), končí třeba v 19 - 20 hodin. Je to ale lepší, než ještě o kousek dál, kde řádí SID, tam se končí obvykle tak mezi 17 - 18 hodinou. To jsou zkrátka ty rozdíly mezi Libercem a Prahou.

David, Hroch - Zastavovat či nezastavovat? To je, oč tu běží...
Pravdu máte oba. Technologicky i z pohledu celkové cestovní doby není podstatné, když se přidá zastávka buď využitím zrychlení trati, úpravy SZZ/TZZ, využitím "hbitého" vozidla, nebo jen využitím rezervy.
Ale z pohledu vnímání jízdy cestujícím je rozdíl, jestli bez zastavení jedete trvale 60, nebo vlak neustále zrychluje na 100 a zase brzdí do každého křoví. Zkrátka dálkový osobák nepřitáhne dálkové frekvence, naopak tu stávající odradí.
V příp. R-030 je ale třeba si položit otázku, zda nejde o linku spíše regionální. (Osobně si myslím, že jízdní dobou je z pohledu dálkové dopravy tato linka daleko za hranicí únosnosti, jedna či dvě zastávky to už nezhorší.)

nepříliš navazující přestupy způsobují, že je rychlejší cesta busem do Prahy a pak přestup na vlak směr ostrava.
Mimochodem, v příp. realizace koridoru Praha - Liberec by doprava Liberecko - Morava bylo výrazně rychlejší přes Prahu, navíc bez "bloudění po Praze"... Jediná chyba této "nabídky" je, že se jí nedožijeme. :-)

tak to je ale jednoduché jak facka, dyť může jet na dolní 040, resp motor z dolní 040 může jet až do Semil, kde otočí "na sebe" místo hodinového slunění se v Páce, Vy pak můžete točit v Semilech na též na sebe, pokud budete mít k dispozici řidičák (nemyslím sk. B), nebo to je stejně nedostupné zboží, jako 015?
Jednoduché to není - na OREDO s tím nápadem přišel KORID už dvakrát a mj. kvůli vazbě od rychlíku z Pic do Paky to nešlo. (Další problém jsou různá vozidla ve smlouvách, ale to by šlo vyřešit tím rozpůlením v Semilech.) Vy jste byl ještě u toho, když jsme s kolegou za váma byli a otevírali otázku Os Liberec - Chlumec.
Jinak řidičáky jsou opravdu nedostatkové zboží - jako ostatně vše, co je na dráze potřeba.

tak Svojek se na vlaky dívá tak jako tak
Tample patří pod Svojek - proto jsem o něm psal.

Myslím, že OREDO by mělo snad snahu obec o 500 obyvatelích zásobovat více spoji, než 6 páry v té max. variantě
Ale Svojek (s Tamplí dohromady) nemá ani 200 obyvatel. Nejefektivnější z pohledu nákladů objednatele je zastavit projíždějící vlak a ne zavádět mikrobus na přepravu vzduchu.
Mimochodem, o tom, jak OREDO zajišťuje mikrobusy dopravu do "slabých" oblastí, mě přesvědčuje linka Bousov - Kopidlno, kde je odříznut potenciál dojížďky do školy a ani není nabídnuta potenciálně rozvojová relace Bousov - Jičín. (Já chápu, že vyskakovat si organizátor nemůže, ale pak jsou zbytečné "pohádky" o tom, jak by to mikrobusem šlo lépe...)

Ad propojení na dolní 040:
Za předpokladu otočení Sp vlaků bychom stáli o relaci Lomnice n.Pop. - Nová Paka - Chlumec (- Městec??). Zároveň přiznáváme, že to je jediná možnost, jak nabídnout Lomnici atraktivní žel. dopravu v relaci, která je potřeba a kde vlak může konkurovat alespoň autobusu.

Ad časová poloha rychlíku:
Já vím, že někde tou půl osmou projet musí. Ale v daných případech u regio-rychlíků považuji za lepší z rychlíku udělat vymeták. Na jednokolejce totiž osobák není kam šoupnout a v příp. zavedení autobusu se rychlík nepřipraví jen o "deset lidí" ze zastávky, ale třeba o půl frekvence z města. (Co se asi stane, pokud zavedeme kvůli Líšnému autobus do Turnova z Brodu?)

-aa-

Nemám pocit, že bychom byli ve sporu.

Myslím, že na opravdu dlouhodobou finanční udržitelnost kolejové dopravy na Frýdlantsku si bude možné udělat do jisté míry relevantní názor po vyhlášení našeho posledního výběrového řízení ve spolupráci ze ZVONem a VVO, kde nelze předpokládat, vzhledem k rozsahu zakázky, dumpingové ceny. Provozní model je podobný, proběhy samozřejmě o něco vyšší, což je dané délkou vozebního ramene a traťovými a provozními podmínkami. Disproporce bude v odpisech vozidel, ale nepředpokládám, že za 13 let budou pro Frýdlantsko poptávána opět zcela nová vozidla.
O Frýdlantsku asi lze říci, že takto si veřejnou dopravu v LK představuje KORID reprezentovaný mnou a panem Pospíšilem (až na ty (ne)garance přestupních vazeb). V případě, že bychom měli tu možnost, pokračovali bychom podobným způsobem postupně v dalších oblastech. Ale jak tu psal jeden z přispěvatelů, naštěstí tu jsou...

Pro T.H.: I v případě VŘ pro východní Sasko zpracovával část dopravní technologie člověk bez základních provozně - technologických znalostí, jak tu všem formou Goebbels stále podsouváte. Ano, opravdu dávám přednost komfortu dopravy pro cestující před "komfortem" dopravy pro management a provozní zaměstnance dopravce. Mám totiž zřejmě pomýlenou představu, že pokud pro cestující nebude cestování vlakem dostatečně atraktivní, pak se může stát, že si o tom za 10 let budou tehdy již bývalí zaměstnanci dráhy komfortně povídat u piva před úřadem práce.

-ds- ideál by se dal nazvat dokument třeba veřejná doprava v roce 2021 (konec stávající smlouvy) a k tomu směřovat.

Otto Pospíšil - i já bych v určitých případech netrval na zastavovacích dogmatech. I ve slavném Švýcarsku se vyskytují některé zastávky u vybraných linek 1-2x za den právě pro řešení některých specifických vazeb

R 850 Sněžka před stanicí Malé Svatoňovice

Mám dojem, že ta spojka Vlkov - Černožice má omezení 8t, asi kvůli mostu přes Labe.

U toho mostu je to 22 tun.
http://goo.gl/maps/4zV4Z

Pavel Blažek: Ve sporu zřejmě nejsme, jen mi ještě vysvětlete to, proč jsem se do celé diskuze navezl. A to jak jste teoretizoval o neschopnosti KORIDu odborně fungovat v oblasti železniční dopravy (když to tak zjednoduším, originální text lze nalézt ve vašem příspěvku). A Váš kolega Pospíšil to pak tady komentoval větami, které mi připomínaly mávání červeným hadrem. Samozřejmě nabídka zaslání nezbytných (a údajně nedostupných) pomůcek stále trvá

Hodnotit Frýdlantsko autobusové si nyní netroufám. Výběžek sice - troufnu si říct - znám poměrně dobře, ale v poslední době jsem tam (řekněme z rodinných důvodů a taky z důvodu toho, že kdosi po většinu dne zacpal trať osobáky a snížil tak šotoušský důvod oblast navštěvovat, zůstal prakticky pouze důvod turistický a ono tahle strana Jizerek zas takové terno pro kočárek nebo krosničku na zádech není) nebyl a nový model jsem tudíž podrobně nezkoumal. Železniční řešení Frýdlantska jsem samozřejmě sledoval bedlivěji na dálku, vzpomínám si na těžké porodní bolesti, za nichž vznikalo, teď už je to snad stabilizované. Jestli jsou dlouhodobě udržitelná vozidla používaná na Potoku a Černousech je otázka, ale určitou logiku to tam dává. Provozní koncept též dává určitou logiku. Letmým pohledem do železničních a autobusových JŘ se mi ale zdá, že rozsah obslužnosti je na tamní počty obyvatel snad až moc velký. Otázka je, zda to bude ufinancováno. A co s tím udělají škrty. Někde jsem zachytil, že teď máte sundat tuším 5% ze železnice. Bude šáhnuto všude nebo to odnese nějaká část kraje? Ono dle mého není moc kde brát. Nabízela by se Lomnice, ale tuším odtamtud máte radního.... Pak už mi tam pasuje např. zrovna ten Bílý Potok, protože tam by autobus místo vlaku jistě pořešil mnohé a levněji. nebo snad Nové Město a Jindřichovice? Jo, ještě je tam Jilemnice - Jabloneček, tam bych si taky asi dovedl představit bus.

Ovšem doporučoval bych, po určitých zkušenostech, při případné náhradě busem na těch tratích stejně něco ponechat. Protože co si budeme povídat, kdo víří protesty proti rušení? Buď šotouši nebo nádražáci. Pro první je zásadním důvodem mít možnost si trať projet a něco si tam vyfotit. Ta druhá zase žádá jízdu na režíjky. První lze eliminovat ála Švestkovka, Doupov, Kolešovka či motoráčky. Druhou uznáváním železničního tarifu v busech. (Poznámka: tato druhá část hraje významnou roli i při vzniku modelů se zrušením obsluhy některých železničních zastávek.) Ale i tak není jistota, že někdo nezačne vířit vodu, nenapíše starostům, neobejde sousedy, nevznikne petice, nechytne se toho nějaký opoziční politik.... Pak už organizátorovi chybí k završení zmaru jen to, aby opoziční politik ve volbách získal 5,1 % hlasu, stal se váženým a důležitým koaličním partnerem a následně si řekl o post radního či náměstka pro dopravu.... Můžeme to nazvat "model Perník". Málokdo tyhle optimalizační akce ustojí jako Brno či Ústí. Ale tam měl organizátor, resp. objednatel velmi silnou politickou podporu ke své činnosti. Má ji KORID? To víte, občas se taky ke mně něco donese, když zafouká vítr od Ještědu, k nám do Polabí to přece není zas tak daleko

Ale možná bych mohl někdy do Lbc zajet pohovořit (ale rozhodně ne do kanceláře). Bohužel období dávných objednatelských bowlingů s eskalující se dobou a personálními změnami u některých z objednatelů už skončilo (domluvím se nějak s dalším z vašich kolegů někde na Kriváni nebo na Rysech).....

Jednoduché to není - na OREDO s tím nápadem přišel KORID už dvakrát a mj. kvůli vazbě od rychlíku z Pic do Paky to nešlo. (Další problém jsou různá vozidla ve smlouvách, ale to by šlo vyřešit tím rozpůlením v Semilech.) Vy jste byl ještě u toho, když jsme s kolegou za váma byli a otevírali otázku Os Liberec - Chlumec.
Jinak řidičáky jsou opravdu nedostatkové zboží - jako ostatně vše, co je na dráze potřeba.


ano byl, nepopírám že jste myšlenku nevyslovili, ale já jsem ji měl v hlavě docela dost dlouho před tím, ale Paka nebyla má zájmová oblast. Myslím, že pendly N Paka - S Paka přes Paka město jsou tak nějak čas od času na black listu a může dojít na to, že prostě se budou řešit busem, když nepůjde technologicky zajistit přípoj po železnici.
Takže osobně bych postupoval asi tak, že bych KHK navrch přestupy Os na 030 v Semilech, což LK ušetří soupravu, naopak zaplatí část fixů za 810, která má ale malinko levnější provozní náklady ( nedávno jsem byl přesvědčován, že kolem 25 Kč/km ), tím mu zbude na Tample/Svojek/Kruh, KHK ušetří soupravu možným protrasováním 040 - 032 skrz TU (pozor, při přetočení 040 nejde, páč se hydra v TU trefí do klasiky s brýlofcem v čele) a zaplatí něco málo za bus přípoje Paka - Paka. Vím, že to tak jednoduché není, ale touhle cestou bych se možná snažil jít



Mimochodem, o tom, jak OREDO zajišťuje mikrobusy dopravu do "slabých" oblastí, mě přesvědčuje linka Bousov - Kopidlno, kde je odříznut potenciál dojížďky do školy a ani není nabídnuta potenciálně rozvojová relace Bousov - Jičín. (Já chápu, že vyskakovat si organizátor nemůže, ale pak jsou zbytečné "pohádky" o tom, jak by to mikrobusem šlo lépe...)

KHK myslím 2 roky na svoje triko zajišťoval financování dopravy po území Stč (Rokytňany - Bousov), územně příslušný objednatel se přes mnohé výzvy k tomu neměl, ač vlkm z 063 "investoval" úspěšně jinde. Vy, až Vám dá třeba KHK košem, bude financovat autobusovou linku Lomnice - Libuň na území KHK do nekonečna? A to KHK dal STČ několik návrhů, jak to řešit, omezit souběhy, linkou z Kopidlna zajíždět do Rabakova atd., aby tam nemuseli provozovat linku 260080, která dost dobře možná stojí vozidlo...
A návrhy na "páteřní" (= trošku více zastavující, než klasické dálkové linky na dané trase)linku (HK) - Jičín - Sobotka - Boleslav se snad ani v Rathistánu na stůl nedostaly, natož aby byly smeteny. Ne každý kraj je tak vstřícný, věcný a konstruktivní, jako byl JMK a KORDIS při projení systémů na hranicích PK a JMK v Jevíčku, Opatovicích, Olešnici a Chrastové

a jakými porodními bolestmi si prošly např. nově zavedené spoje od roku 2010 na trase Jičín - Lomnice, víte asi taky dobře, byť čas ukázal, že smysl mají...

U toho mostu je to 22 tun.

ve Vlkově bylo 8 t, ale je pravda, že se v roce 2011 opravoval...

http://goo.gl/maps/Bf3zH

Tample patří pod Svojek - proto jsem o něm psal.

to já vím, stejně kolik má obyvatel. Psal jsem o Kruhu, že má 500 a obslužnost nic moc, proti právě Tampli s 200
Zkuste porovnat třeba Otovice (400 obyvatel), linka 640200, nebo obce Jestřebí, Sendraž, Mezilesí, dohromady nějakých 500 obyvatel, linky 640136 a 640031 (pojem IREDO linka tak nějak zmizel v propadlišti dějin)
Nejefektivnější z pohledu nákladů objednatele je zastavit projíždějící vlak

pokud navrhované přeložení křižování neušetří železniční náležitost, krom jiných předností.

Lomnice a železnice může mít význam snad jenom tehdy, pokud železnice povede přes Železnici, tedy Jičín - Lomnice - Semily, tak jak je železniční síť v Lomnici konfigurovaná, je velmi nešťastné a myslím příliš degradující, než aby to mělo šanci přežít. Ach, to jsem si to zase rozlil u Marka xyz

Ad. -aa-
jen mi ještě vysvětlete to, proč jsem se do celé diskuze navezl

To je právě ono. Vy jste se "navezl" do úplně jiné diskuse, než tu probíhala

Ze široka:
Své dopravní koncepty sestavuji většinou bez velkých rezerv, tedy v případech, kdy tím lze docílit podstatného efektu typu křižujeme o stanici dál, máme ostrý obrat - ušetříme vozidlo - šetříme odpisy (ale to neznamená, že na obratu musí být nutně ten samý strojvedoucí!). Dále se snažím, aby v perspektivních relacích byly nabízeny kratší intervaly spojů. Dále minimalizuji pobyty vlaků v nácestných stanicích. Jinými slovy: zkracuji provozní a technologické intervaly na minimum z důvodu "podbízení se" cestujícím i za cenu určitého zhoršení stability systému.
Jak se výše uvedený postup asi líbí dopravcům, a zejména jejich provozním zaměstnancům, můžete tušit.
Nejlépe to asi dokumentují ty "porodní bolesti" nového konceptu na Frýdlantsku. Mým cílem je mít dostatek cestujících ve vlaku i za 10 let. Dalším cílem je vytvořením tlaku přimět dopravce a správce infrastruktury ke zlepšení. Zde je další zádrhel. Místo, aby management přijal nějaká systémová opatření (o kterých s ním samozřejmě v předstihu jednám), nic se neřeší. Já dostávám od odborných útvarů dopravce i správce infrastruktury opakovaně informace, že je vše v pořádku a připravené. V momentě, kdy nastane změna jízdního řádu, v ten den se systém zhroutí. Detailní technologické postupy pro změněnou situaci nejsou připraveny v předstihu, zaměstnance o změně nikdo neproškolil, strojvedoucí se v první den provozu poprvé seznamují s novými vozidly. Vše se řeší operativně za pochodu, situace se stabilizuje po třech měsících.
O to tragičtější je situace po 1,5 roce provozu. Žádné investice neproběhly, management systémová opatření nepřijal a systém funguje jen díky provozním zaměstnancům, kteří porušují předpisy.
Na základě toho na mne provozní zaměstnanci útočí, příkladem můžou být právě reakce T.H. (i když není klasickým provozním zaměstnancem .

Ad. -aa- (pokračování)
Diskuse, na kterou jste reagoval, nebyla z mé strany vedena tak, že objednatel technologické věci nezná, neřeší. To je nepochopení. Já samozřejmě většinu technologických pomůcek (vyjma speciálního software) mám (sám jsem si je sehnal, ač oficiální přístup nemáme, stejně jako Vy). Naše návrhy samozřejmě řeší technologii, oběhy a další. Odcházejí od nás relativně precizované jízdní řády. Ty se snažíme s dopravcem konzultovat a odhalovat chyby, což funguje bezvadně .

Já psal o tom, že referenti objednatele mají za úkol sestavit odborný, technologicky ne nesmyslný návrh, řeší poptávku cestujících, jednají s partnery (obce, školy, zaměstnavatelé, další dopravci, apod.). A zejména řeší finance, což většina z diskutujících zcela opomíjí. Tím nemyslím, kolik peněz mají celkově k dispozici, to je politické rozhodnutí, ale řeší to, co je možné za tyto peníze pořídit, resp. jak to udělat, aby se za dané peníze pořídilo co nejvíce muziky a byla zajištěna ZDO na celém území. ZDO = vlaky + autobusy!

Úlohou dopravce je ověřit, zda představu (odborný návrh) objednatele tento konkrétní dopravce umí provozně - technologicky zajistit. Nejčastější případ ve veřejné dopravě s historickými paušálními smlouvami je, že dopravce je schopný pro objednatele poptávané služby zajistit (a objednatel to moc dobře ví a má na to smluvní nárok), ale dopravce prostě nechce (nejčastěji z ekonomických důvodů). Pak padají různé zástupné, zejména technologické důvody, "proč to nejde". Taková přestřelka objednatel - dopravce, ve které se objednatel snaží domoci se svých smluvně daných práv (ale nejde to, protože "podpora" managementu dopravce je vyšší, než podpora jednajících referentů objednatele).

Zjednodušeně: Objednatel, když požaduje spojování vlaků v Turnově, tak dobře ví, kolik času je na to třeba. Nenechá se tedy od dopravce opít úplně každým rohlíkem. Ale není vyloučené, že mu nějaká souvislost unikne (např. ve staničním řádu definované vzájemně vyloučené vlakové cesty, apod.). Od kontroly poptávky objednatele mají dopravci a zejména SŽDC často několik specializovaných oddělení, kterých je toto hlavní činnost! Nepředpokládám proto, že by podobné pracoviště měl mít také objednatel, když tyto lidi za stejné veřejné prostředky platí stát na jiné židli.
Pak je také jasné, že za výslednou každodenní konkrétní dopravní technologii je zodpovědný dopravce.

Ad. -aa- (dokončení)
Dalším faktorem je, že v případě paušální smlouvy hledají úředníci Libereckého kraje úspory nejen přednostně formou snižování provozních nákladů dopravce (např. vypárované škrtání vlaků), ale také se snaží využívat toho minima výhod, které jsou v paušální smlouvě na straně objednatele (jinak řečeno: úspora pro objednatele nemusí být úsporou pro dopravce). To je asi hlavní důvod, proč vztahy objednatel - dopravce s paušální smlouvou nejsou v Libereckém kraji tak idylické, jako v Praze. Dopravce se většině těchto snah ubrání "pozváním nikoli referentů na kafe", případně "opití zodpovědných rohlíkem".

Obecně si netroufám odhadovat, do jakého detailu mají politici v České republice nastudovány smlouvy institucí, které mají pověření řídit...

A pan T.H. mezitím útočí formou Goebbels pořád a znovu na neodbornost Pospíšila s Blažkem...

Ad. -ds-
Takže osobně bych postupoval asi tak, že bych KHK navrch přestupy Os na 030 v Semilech, což LK ušetří soupravu, naopak zaplatí část fixů za 810, která má ale malinko levnější provozní náklady ( nedávno jsem byl přesvědčován, že kolem 25 Kč/km ), tím mu zbude na Tample/Svojek/Kruh

Poraďte, jakým způsobem by mohl objednatel u paušální smlouvy s dopravcem s Kč/vlkm profitovat z úspory provozních nákladů dopravce tak, aby zbylo na Tample/Svojek/Kruh?

Dohodne se...

Takjsme měli v JC brejlovce AWT,(753.XXX+753.006)na foto na poslední chvíli zachyceni při průjezdu Kopidlnem.

Poraďte, jakým způsobem by mohl objednatel u paušální smlouvy s dopravcem s Kč/vlkm profitovat z úspory provozních nákladů dopravce tak, aby zbylo na Tample/Svojek/Kruh?

já jsem psal, že to není jednoduché a vím ,že dráha zná pojem "fixní náklad" pouze tehdy, když se vozidlo do systému přidává

Ještě, aby tu nenastalo nedorozumění nad určitou naznačenou schizofrenií typu šetříme / nešetříme vozidlo (náklady objednatele).

Např. V Libereckém kraji jsou dva typy smluv s drážními dopravci:
a) naše, vysoutěžené = řešíme "reálné" náklady, které se od dopravce promítají na objednatele, nejvýznamnější položkou jsou odpisy vozidel
b) historické drážní, dodatkované, s paušálem Kč/vlkm = u objednatele se změna reálných nákladů vůbec neprojeví (ani v jednom směru!); ušetřením vozidla neušetří objednatel ani korunu, je toto vozidlo nevratně "zmizí"...

Ad. -aa-

Tohle je tu také velmi populární téma pro honbu na "čarodějnice":

po většinu dne zacpal trať osobáky a snížil tak šotoušský důvod oblast navštěvovat

Osobně doufám, že mj. právě častou nabídkou osobního spojení se alespoň v páteřní relaci Frýdlant - Liberec podaří dlouhodobě udržet nějakou drážní dopravu.

Nákladní železniční doprava, byť jí fandím, bude o svou dlouhodobější existenci v Libereckém kraji bojovat v každém případě, nezávisle na tom, kolik osobních vlaků jezdí mezi Libercem a Raspenavou ve špičce pracovního dne. Toto nejsou moje slova. To je starší, volná citace člověka, který má v oblasti nákladní železniční dopravy nejen zkušenosti, ale i významné obchodní úspěchy.

Tato slova byla bohužel potvrzena do puntíku nedávno, kdy ze dne na den byla převedena přeprava Škodovek z přechodu Zawidów jinam. Přispěvatelé si sem mohou psát co chtějí, ale skutečný důvod této změny není nedostatečná kapacita, ale ekonomika.

Nadto. Od zahájení provozu Jizerskohorské železnice nevím o jediném dnu, kdy by nebylo možné provést všechnu nákladní zátěž po trati 037 v důsledku omezení osobní dopravou.

Jinak v každém případě bohužel pro fotografy platí to, co popisoval -aa-.

Ad. -aa-

teď máte sundat tuším 5% ze železnice. Bude šáhnuto všude nebo to odnese nějaká část kraje? Ono dle mého není moc kde brát. Nabízela by se Lomnice, ale tuším odtamtud máte radního.... Pak už mi tam pasuje např. zrovna ten Bílý Potok, protože tam by autobus místo vlaku jistě pořešil mnohé a levněji. nebo snad Nové Město a Jindřichovice? Jo, ještě je tam Jilemnice - Jabloneček, tam bych si taky asi dovedl představit bus..

Redukce vlaků navrhujeme relativně plošně po celém kraji. Jindřichovice (a Tanvald ) jsou z určitých důvodů zakázané slovo.

Nezávisle na tom: na tratích, kde proběhlo poptávkové řízení jsme vázáni vysoutěženým objemem výkonů na 10 / 15 let. Zde redukce navrhujeme, a to v případech, že je objednávaný výkon na lince vyšší než vysoutěžený.

Ostatní redukce musíme hledat na ostatních tratích, kam se koukáme nejdříve, jste odhadl dobře, mimo jediné:

Relace Hejnice - Liberec je jedna z mála v Libereckém kraji, kde má vlak schopnost časově konkurovat ne autobusu, ale IAD. Na této trati počet cestujících rovnoměrně stoupá, od roku 2005 do letoška přibližně z necelých 500 na téměř 700 za den.

Tak manas z lokálky právě dorazil do HK,angličák na jihu již vložen!

Přibližné denní počty cestujících v obou směrech} v pracovní dny jsou pro představu následující:

Lomnice n. p. - Libuň cca 30
Nové Město p. S. - Jindřichovice p. S. cca 35
Lomnice n. P. - Stará Paka cca 170
Jilemnice - Jablonec n. J. cca 200

Pavel Blažek: Razantní vstupy do některých diskuzí bývají u mně obvyklé. Nějakou dobu vydržím, ale pak mě něco naštve a už to jede

Tak jak vidno funguje to u Vás obdobně, akorát to kreslení zcela na krev bych osobně nedělal
(ale jo, na Liberecku je to taková tradice aplikovaná poprvé při taktování 036), přece jen rád vidím pěkný JŘ na papíře, ale pak taky rád vidím všechny ty malé trojúhelníčky na Babitronu kolem Prahy pokud možno zelené, protože až poté považuji jízdní řád za úspěšný. Zejména oranžové, natož červené trojúhelníčky mě vůbec neuspokojují, natož když se začnou objevovat cyklicky.
Náběhy bývají vždy složité, ty si hlídáme i my. Když se zavádělo opakované spojování a dělení na S7, taky to mělo porodní bolesti, které bylo nutno překonat. Ale povedlo se, byť to nějakou dobu trvalo.
Se SŽDC je jednání na dlouhé lokte, ale zásadní je sunout to dopředu. U nás do toho hrají hodně i vlivy, které SŽDC neovlivní. Viz Běchovice - Úvaly, viz Stromovka, natož viz Kladno + letiště, teď tu máme nový hit, petici protestující proti posunu nástupišť žst. Praha-Hostivař o 150 metrů vedle a tak. Jinak ale přístup SŽDC se postupem let výrazně změnil, na některých lidech je vidět i změny osobních názorů. Došlo k nim poté, co viděli ty počty cestujících, kteří se v posílených vlacích objevily. Znám lidi, kteří od slov "kdo by těmi vlaky každých 15 min. jezdil" přešli během pár let k názorům "ono to jezdí plný, lidi to používají a ta infrastruktura už nestačí".

Ovšem fascinuje mě odvaha jezdit něco vysloveně na porušování provozních předpisů. To doufám nemyslíte zcela vážně. Ještě bych dovedl pochopit, že někde ne zcela standardně (svojí vyšší aktivitou nad rámec stanovených pracovních postupů, možná pramenící s porušováním bezpečnosti práce...) krátí třeba provozní intervaly, ale porušování předpisů, to mi neříkejte. Protože pokud ano, pak znáte to, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu.... A až se to ucho utrhne, bude to velký průser, který povede k okamžitému skácení celého provozního konceptu a ještě Vaše obliba jako objednatele stoupne tak vysoko, že už pro Vás nikdo nic takového neudělá. Ono ten co půjde sedět z toho nebude nadšen.

Úspory se hledají samozřejmě i u nás, ale skoro se dostáváme do situace, že už je není kde hledat. Naopak máme opačné problémy. V některých vlacích máme moc lidí, ale neumíme je posílit, protože na to nemáme

Jinak samozřejmě železnice má v Praze vysokou prioritu, je to páteřní doprava se vším všudy. Teď začíná fungovat i náš dispečink, takže už i ta realizace návazností vlak-bus se začíná lepšit.

Vztahy s ČD nejsou v Praze taky vždy idylické, některé věci jdou ztuha, ale snažíme se vždy nějak dohodnout. Trošku nechápu, proč se úspora vozidla neobjeví v šetření u objednatele, tím si tedy jistý nejsem. Pokud vím, tak cena za vlkm se každoročně mění a její stanovení vychází z přesné kalkulace pro daný rok. Pokud tedy máte pochybnost, že se Vaše úspory nepromítly do ceny, proč nepošlete na ČD kontrolu na oprávněnost nákladů? Na to přece právo máte, ne?

Samozřejmě jednou ze základních úloh objednatele je pokrýt finance. Ovšem je potřeba i nést za tu dopravu odpovědnost. Takové to "to my ne, to České dráhy, to SŽDC", to se mi nelíbí. Prostě i objednatel nese svou vinu, buď nedojednal nebo dokonce stanovil nereálný provozní koncept.

Nákladní doprava na Liberecku, zejména ta tranzitní přes Zawidow má na kahánku. Trošku tomu přispěla i rozšířená osobní doprava, protože ta neflexibilita nákladní dopravce odpuzuje, co si budeme povídat. Ono znáte to, zasekne se Vám předávka vlaku v Polsku, protože třeba musíte vyřadit vůz, najednou nestihnete projet do Liberce před 13 hodinou a najednou vlak stojí ve Frýdlantu 5 hodin a čeká na trasu. Mezitím skončí strojvedoucímu pracovní doba a je to v háji. Pročež se nedivím, že AWT ihned převedlo trasu do Polska přes Lichkov. Což ale na druhou stranu asi i souviselo s dislokací jejich pracovišť (nevím, tipuji). Kromě toho lze při trase přes Lichkov po cestě dobírat zátěž z Kvasin v Týništi, což se taky může hodit (a už se to použilo). Bohužel, jednou jak nedávno z hlediska carga zheblo Meziměstí, tak asi časem zhyne i Zawidow....

Pavel Blažek: K těm redukcím nejdřív otázka: vy patříte mezi kraje, které redukují vlkm nebo Kč? Protože toto pak vrhá na systém redukcí jiné pohledy.
Pak poznámka k Hejnice - Liberec. Vy si opravdu myslíte, že kdybyste místo Štádlera údolím vezli nějakou Karosu nebo SOR s poněkud nižšími náklady, zkrátili docházkovou vzdálenost díky hustšímu počtu zastávek, navázali ten autobus garantovaně na vlak, že by Vám cestujících ubylo? Když teda odhlédnu od toho, že jsem železniční šotouš a ten vlak tam rád vidím, tak bych spíš predikoval další nárůst. Vy tam ten souběžný autobus navíc vezete, takže můžeme porovnávat. Raspenava - Bílý Potok místo 4 zastávek u vlaku je jich u busu 12 plus potenciál možné obsluhy Smědavy, popř. Ferdinandova. Jízdní doba z Raspenavy do Hejnic vlak 10 min., bus 10 min. z Raspenavy do Bílého Potoka (odpovídá tuším zastávka Poledník, že?) vlak 13 min., bus 16 min. (což je daň za ty častější zastávky, naopak výhodou je, že bus jede skutečně až do Bílého Potoka a neskončí na okraji). Ano, při náhradě busem by přibyl přestup navíc. Na druhou stranu, pokud dělení v Raspenavě trvá 8 min. a spojování ještě o minutu déle, tak by možná přestup byl sice namáhavější, ale zas třeba rychlejší. Suma sumárum, když uvážíme, že do obsluhy lze zvážit i návaznou linku Raspenava - Hejnice - Libverda - Nové Město, čímž z toho může vzniknout třeba jednou tam, jednou onam, ve špičce na obě větve a tedy s dostatečnou kapacitou.... No nevím, nechci se s Vámi přít, ale tak trošku je ten vlak do Bílého Potoka šoto, to mi nevymluvíte Ale to neznamená, že by se mi takový přístup osobně nelíbil (jako radní pro dopravu , natož pro peníze bych se možná tvářil jinak).

Jinak ty počty osob přepravených na uvedených tratích ... to se nedá komentovat. Když se všechny čtyři sečtou, tak nepokryjou ani jeden jakýkoli vlak směřující do Prahy ve špičce po jedné z pěti hlavních tratí. Ale opět, nedivím se tomu, nic na to neříkám, je to zcela jiná úloha. Aneb jak sem tu už jednou psal, organizovat dopravu kolem Prahy není zdaleka tak složité, jako o ni bojovat v pohraničí.

Ad -aa-

Myslím, že nyní přesnost osobních vlaků na Frýdlantsku snese bez obav srovnání s Vaší nejstabilnější tratí

Osobně mne mrzí, že jsem více nekontroloval dopravce před přechodem na nový dopravní koncept. Stejnou chybu už příště neudělám.

Alarmující je, že SŽDC nedokázalo přes urgence a při jistotě dopravy na 15 let do trati 037 od roku 2007 investovat pro zvýšení stability provozu téměř nic . Přitom na trati v úseku Raspenava - Liberec vzrostl od roku 2005 do dnes denní počet cestujících v pracovní dny z cca 1400 na téměř 2500.

Proč nepošlete na ČD kontrolu na oprávněnost nákladů?

A dozvíme se, že osobní doprava u ČD je celkově podfinancovaná... Teď vážně. Jaké relevantní podklady by taková kontrola kontrolovala, když žádným finančním kalkulacím národního dopravce nelze věřit, resp. dostanete na stůl vždy takovou finanční kalkulaci, kterou se Vám dopravce rozhodne dát?

Hugoune, ty tomu nerozumíš, my tu na to máme ODBORNÍKY, tak neraď!

Ad. -aa-
K těm redukcím nejdřív otázka: vy patříte mezi kraje, které redukují vlkm nebo Kč?

Zadání máme 5% Kč. K tomu meziroční navýšení o inflaci, zvýšení poplatku za dopravní cestu, apod. Většinová smlouva je Kč/vlkm. Tak nevím, co chcete slyšet . A pak tu jsou jistá tabu...

Vy si opravdu myslíte, že kdybyste místo Štádlera údolím vezli nějakou Karosu nebo SOR s poněkud nižšími náklady, zkrátili docházkovou vzdálenost díky hustšímu počtu zastávek, navázali ten autobus garantovaně na vlak, že by Vám cestujících ubylo?

1) Myslím, že by cestujících z původních necelých 500 za den s použitím přestupů na autobusy v Raspenavě příliš neubylo... (A o tom to je, to moje "podbízení" vlaků cestujícím. Kdyby naše VŘ neproběhlo včas, nebyla podepsána smlouva a vozidla ve výrobě, tak se konkrétně na trati 038 ode dne povodně v roce 2010 už nejezdí vůbec).

2) Ve špičce nám jezdí souběžně plné autobusy v přímé relaci Hejnice - Frýdlant, ráno během pár desítek minut cca 5 autobusů, tj. všechny dostupné z okolí se studenty do Frýdlantu. V 840 z Hejnic do Liberce v tu dobu cca 65 cestujících.

3) Hlavně: v úseku Liberec - Raspenava je potřebná dvojnásobná kapacita vlaku než na návazném úseku Raspenava - Frýdlant. Z této skutečnosti vychází celý návrh dopravního konceptu na Frýdlantsku. DoDříve jezdily kapacitní klasické soupravy jednou za cca 1,75 hodiny v relaci Liberec - Frýdlant, do včech směrů přestupy, nikdy se to jinak nedělalo...

4) docházková vzdálenost na vlak na trati 038 je do 1 km (vyjma Bílého Potoka, Ferdinandova)

Pavel Blažek: Je pravda, že barevná hudba ve výběžku na Babitronu už nebije na první pohled do očí jako dříve.
Tak kdysi jsem cosi málo o problému Raspenava zaslechl.....
Žádnou kalkulaci, náklady. Ale chce to ekonoma, který tomu opravdu, ale opravdu rozumí.

T.H.: Neměj obavy, já si svůj obrázek o odbornosti každého udělám sám. A znáš to, čím víc tomu člověk nerozumí, tím víc radí