S4991023: Rozsahly a zajimavy clanek o RVZ-6 je na wikipedii - ovsem, je nutne podivat se na ruskou verzi, ne spatlaninu v cestine.

Dovolím si vložit odkaz na fotky tramvají z loňské letní návštěvy Dublinu:
http://www.mhdcr.biz/tram/dublin/tram-fotky-dublin.htm

Tonda ježek(536): Co to tam je za zajímavé kolejové schéma na té 3. a 5. fotce z Heustonu?

(Příspěvek byl editován uživatelem honzamhdol.)

Uprostřed je obratová kolej, ale nevím, zda se v pravidelném provozu využívá.
https://maps.google.com/?ll=53.346629,-6.290539&spn=0.001359,0.00 4128&t=m&z=19

K těm RVZ-6:

S4991023: No, že vychází z T2, je napsáno na české wikipedii. Třeba se trochu inspirovali jen designem (T2 exportované do SSSR byly dvoudveřové).

Reichenberger: Měly by jezdit. RVZ-6 budou v Daugavpilsu jezdit minimálně do konce roku. Nové vozy by měly dorazit do 20.10.2013, ale může se to i zpozdit. Když tam pojedeš v létě o letních prázdninách, tak nebudou jezdit dvojice. RVZ-6 by ale měly i přes léto jezdit na lince 2 (2 kusy) a můžou se objevit na lince 1. Jediná situace, kdy by nejezdily, by mohla být nějaká výluka. Stejně doporučuju červen nebo září (v září 2010 jsem tam viděl během 24 hodin 13 různých vozů tohoto typu - 3 sóla a 5 souprav)

Nové tramvaje budou typů АКСМ-843 (šestinápravové) a АКСМ-62103 (čtyřnápravové). Dohromady jich bude 12, ale kolik kterých, to jsem se nikde nedočetl.

Každopádně i nové tramvaje budou mít tyčový sběrač.


Nová zpráva z běloruského Vitebsku - vůz 292 (RVZ-6) od včerejška nejezdí. Lze tak již potkat v ranní špičce jen jeden vůz RVZ-6, a to 421. Takže provoz vozů RVZ-6 je v Bělorusku u konce.

S499.1023: technické info k RVZ-6
Raquac: Rozsahly a zajimavy clanek o RVZ-6 je na wikipedii - ovsem, je nutne podivat se na ruskou verzi, ne spatlaninu v cestine.

Tak tak, ruská wiki + odkazy pod ní (třeba toto: http://vagons.tramvaj.ru/info.php?m=rvz6 ). Tady je třeba fotka řídicího pultu: http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D0%B0%D0%B9%D0%BB:Rvz6_contro ls.jpg
Odhaduju, že ovládání se podobá žabotlamě - rajčák má polohy 0, manipulace, tři stupně rozjezdu, tři stupně EDB a rychlobrzdu.

Honzamhdol+Tonda_ježek> Uprostřed je obratová kolej, ale nevím, zda se v pravidelném provozu využívá.
Nevyuzivala se a nevyuziva (mozna chvili na zacatku provozu to bylo jinak ale spise ne). Puvodni plan byl pravdepodobne, ze v useku Heuston - Conolly budou jezdit posilove spoje.

Dle http://www.luas.ie/red-line-opearting-hours-and-frequency.html je mnozstvi spoju obema smery stejne.

"Té-šestkový" pozdrav aus Magdeburg :-)

Ještě týden a v neděli 27. 1. 2013 se s nimi nadobro rozloučí.




Pěkný zbytek neděle!

P_V: A T4 dle mých zdrojů nejezdí už od prosince (je to pravda?)

Ano, T4D v prosinci ukončily svůj provoz, nyní je v ulicích města již neuvidíte.

Jen T6, a to do neděle. Pak je rozlučka, na lince č. 3 budou jezdit soupravy T6 - a to po nové části trati do smyčky Reform, poprvé a naposled (tak zní upoutávka na tuto akci).

nová trať do Reform byla otevřena v polovině prosince 2012. Zrovna u této smyčky bydlí jedna kolegyně ze školy v Magdeburgu.

Pěkný týden.

P__V: A je známo, zda si ponechají aspoň nějakou soupravu T4 a třeba i T6+B6 jako historické?

P__V: Půjdou do šrotu nebo je někdo koupí?

Do ukrajinského Dnipropetrovsku teď půjde 30 vozů (nebo souprav?) T6A2M z Berlína (už jsou několik let mimo provoz). Mají nahradit vozy řady KTM.

Ojeté vozy T4D z Magdeburgu jezdí ve 4 tramvajových provozech - Je to právě Dnipropetrovsk na Ukrajině, dále Pchjongjang v KLDR; Vladikavkaz v Rusku a Oradea v Rumunsku - tam jezdí i B4D.

Byly prodány i do jiných rumunských měst (Kluž, Galati, Botosani), ale tam již podle všeho nejezdí.

(Příspěvek byl editován uživatelem adam_z_prahy.)

Honzamhdol: Magdeburg už dlouho má historické vozy T4/B4. Dá se nyní předpokládat i historická T6.
Adam_z_prahy: Odstavených vozů T4/T6 měli na jaře 12 plnou vozovnu. Evidentně nespěchají s tím, co s nimi. http://www.omh86.cz/mesta/magdeburg_2012/index.html#P3164942.JPG

Berlin>Dnipropetrovsku: Prvních 16 vozů T6A2 již vyrazilo.

Raquac, betakaroten: Pánové, díky, ruskou Wikipedii a odkazy z ní jsem bedlivě prostudoval, mnoho stránek uložil do oblíbených (jakožto nedostudovaný učitel ruštiny nemám s jazykem problém , své obzory značně rozšířil, mínění o sovětském tramvajovém průmyslu si značně vylepšil...

Tonda ježek, Adam_r: Děkuji Vám za info o Heustonu v Dublinu!

Omh: Aha, to jsem netušil. Nicméně také děkuji za info!

Rostock, září 2012

V září 2012 jsem navštívil severoněmecký Rostock, abych poznal zdejší městskou dopravu. Toto přístavní město s 204 tisíci obyvateli má tramvajovou síť o délce 35 km (6 linek). Provoz je zajímavý např. tím, že zde nemají ranní špičku (jen pár školních spojů navíc). Odpolední špičku mají a začíná celkem brzy, již kolem půl druhé. Interval na linkách je standardně 15 minut, odpoledne 12. Největší vypravení vozů je tak odpoledne, což je velmi netypické. Tramvaje ve městě zajišťují páteř dopravního systému, kdy spojují centrum města se sídlištními celky. V provozu je možné stále narazit na české vozy ČKD Tatra T6A2M, které jsou pravidelně vypravovány na linku 1.

Foto: http://omh86.cz/mesta/rostock_2012/index.html
Video: http://www.youtube.com/watch?v=J5lEZ4S52x8

Jak ses dostal do vozovny ty rošťáku?

Koukám, že mají přední i zadní dveře T6 úzké. Kočárky nastupují prostředními?

K čemu jsou na jedné fotce 4 pedály? Ovládají se některé tramvaje nohou?

U toho Hauptbahnhofu je to podzemní úsek a podzemní stanice? Nebo je to jen zadělané do té budovy, ale nad povrchem? Je tam víc podzemních úseků a mají tam zabezpečovací zařízení?

21.1.2013 byla otevřena nová tramvajová trať na severu Varšavy. Jezdí po ní linka 2. Trať končí (zatím) úvratí. Proto na ní jezdí Pesy 120Na DUO. Je jich dohromady 6 a ve špičce jezdí 5 - je to krátká linka vedoucí pouze k metru Mlociny. Na těchto tramvajích se mi trochu nelíbí malý počet sedadel - pouhých 28 + 4 sklopná.

Adam z Brna:
* Slušně jsem poprosil.
* Kočárky nastupují především do nízkopodlažního vleku.
* Nevím, technická stránka tramvají mě nezajímá - musí zodpovědět někdo jiný.
* U hlavního nádraží se jedná o podzemní úsek s jednou stanicí. Více podzemních úseků ve městě není.

Ad Adam z Brna:
T6A2D měly vždy 1. a 3. dveře úzké.

Nazdar pratele,
zajimala by me tolerance napeti u elektrickych zeleznic, napr. zda by vlak s oficialnim napetim 1500 V= byl schopen jet po tratich s napetim 1200 V= nebo 1000 V=, pripadne jake by byly potreba upravy? Kamarad z Budapesti mi psal, ze nektere nakladni lokomotivy byly schopny jet na napeti 600 V= tramvaj i 1000 V= predmestska draha, pricemz se prepinal pohon kompresoru na brzdy? Podle meho znameho elektrikare by mohl byt problem u pomocnych pohonu? Nedavno se tu resil projekt propojeni dvou drah v Rakousku Gmunden?, z nichz jedna ma napeti 750 V= a druha 600 V=. Na jine draze toto pry funguje Innsbruck, Stubaitalbahn? Dale by me zajimalo, zda jde upravit vlak na napeti 500 V= pro provoz na trati s napetim 600 V=? Vim, ze polovina Siemensovy stridave lokomotivy z prelomu 19-20. stoleti doslouzila po prestavbe na napeti 600 V= v Berline.
Jakasi lokomotivka prumyslove drahy v Moste s napetim 220 V= pry mela motor z tramvaje 600 V=?
Ptam se jen pro zajimavost, zjistuji co jde a nejde, co se musi upravit a prestavet a jak je to slozite a drahe. Diky Kwasi

Tak na toto jsem se kdysi též ptal. Pokud je regulace odporová, tak jediným problémem bývá nastavení nad/podproudových ochran a fakt, že výkon chladících větráků nemá lineární závislost na přiloženém napětí. Takže např. při polovičním napětí to bude chladit daleko méně, než je jedna polovina celku. Toto přirovnání uvádím hlavně pro 3000 -> 1500 V=.

Jednu zastávku před konečnou všichni vystoupili, tak jsem popojel k lesíku a tohle jsem spáchal :-)







A na konečné jsem potkal toto:

kwasi - chtělo by to, přečíst si něco EMU 89.0, která má tramvajové motory na napětí 300 V, nebo o dráze Wien-Baden, kde motorové vozy měly motory s dvojím vinutím pro napětí stejnosměrné 600 V a napětí střídavé (v meziměstském úseku), nebo o úzkorozchodných tratích na Ostravsku, kde vozy se stejnými motory, kontrolery, ochranami a vývěvami jezdily na trati s 600 V, 750 (800) V i 900 V, nebo ... atd

V létě minulého roku jsem s kamarády navštívil ostrov Man, kde jsou v provozu dvě nádherné tramvajové tratě - pobřežní a horská. Obě jsou velmi unikátní v tom, že provoz stále zajišťují více jak 100 staré původní vozy. K tomu všemu ještě v hlavním městě ostrova je v provozu koňka.
Základní informace o provozech a fotky jsou k dispozici zde:
http://www.mhdcr.biz/tram/man/tram-fotky-man.htm

Malá historická hádanka, věnována především Jenkimu, ale můžete to zkusit všichni.

Takže: Co? Kde? Kdy?

Düwag od Bogestry při své několikadílné, stejně však neslavné, kariéře v Antverpách?

Nejezdil ten vuz v Gentu?

Magdeburg, 27/1/2013

V neděli 27.1.2013 se město loučilo s tramvajemi ČKD Tatra, které jezdily na zdejších linkách v pravidelném provozu téměř 44 let. Na linku 3 byly v tento den vypraveny pouze vozy Tatra, a to v následujícím složení: 1001+1120+2002 (historická souprava T4D+T4D+B4D), 1244+1245 (T4DM+T4DM), 1272+1248 (T4DM+T4DM), 1275+1279+2147 (T6A2M+T6A2M+B6A2M) a 1280+1281 (T6A2M+T6A2M). V podvečer proběhl před tramvajovým muzeem slavnostní odchod těchto vozů do "důchodu". Jelikož trvají technické problémy s poslední sérií nových nízkopodlažních vozů, zůstává několik vozů T6A2M v provozní rezervě. Např. hned v pondělí 28.1. tak byly vypraveny dvě soupravy T6 do provozu s cestujícími (8/1. 1275+1279 a 10/6.1280+1281).

Foto: http://omh86.cz/mesta/magdeburg_2013/index.html
Video: http://www.youtube.com/watch?v=edXvzJ6NgsY

Klv : podle mne to jsou Düwagy ex-BOGESTRA v Gentu.

Jezdí ještě, nebo už ?

Jste všichni dobří! Lamina1023 tu epizódu perfektně vystihl, ale město mají správně Raquac a Jenki. Posílám pár dalších fotek, na poslední je vůz, jehož nehoda se stala Düwagům v Gentu osudnou.



De Lijn od roku 1994 kupoval 9 vozů od BOGESTRy, z nichž byla postupně zprovozněna asi polovina. I ty provozní vozy však většinou stály, protože řidiči je neměli v oblibě a často si stěžovali na nefunkčnost jejich brzd. (Podle vlastního pozorování bych však řekl, že řidiči byli akorát zvyklí na hodně svižnou jízdu i v kolonách aut a jaksi nedokázali pochopit, že těžkopádný Düwag není PCC.) Nakonec se ty problémy zdály být vyřešeny a jeden vůž se podrobil důkladné renovaci. Když ta byla právě dokončena, měl však jiný Düwag v dubnu 1998 těžkou nehodu (samozřejmě opět kvůli brzdám...) a celá série byla okamžitě odstavena. Zájem o vozy pak prý jevil Arad, ale v Gentu samozřejmě nemohli připustit, aby ty "nefunkční" vozy jezdily v jejich nátěru ještě léta v Rumunsku. Tak byly nekonec urychleně sešrotovány, až na dva, které se prodaly na náhradní díly do Essenu.

Sousedé ve francouzských Flandrech ty gentské problémy evidentně neměli, u nich Düwagy od roku 1981 až do znízkopodlažnění sítě v roce 1994 spolehlivě sloužily (i když si ze své návštěvy vzpomínám na hodně "uvolněné" převodovky těch vozů). Nejdříve koupili od Vestische šest čtyřnápravových Düwagů (byli to tedy sourozenci gmundenských vozů 9 a 10), pak následovalo větší počet kloubových vozů nejdříve taktéž od Vestische, potom i odjinud (3 vozy byly ex Vestische ex Mönchengladbach, 3 další ex Ženeva ex Cáchy ex Mönchengladbach, několik dalších pak ex Bochum). Bohužel byly do konce 90. let všechny vozy sešrotovány, až na jednoho, který dnes chátrá v nějakém muzeu v Herne.

Ahoj, nevíte někdo jak dopadly tramvaje T3D ev.č.258 a B3D ev.č.730 ze Schwerinu které byly v letech 1996/97 převezy do areálu Železničního a technického muzea v Proře na ostrově Rujána. Byly tam ještě v roce 2000, údajně muzeum nějaké exponáty kdysi sešrotovalo. Předem děkuji za případnou odpověď.

(Příspěvek byl editován uživatelem Marek Kubík.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Marek Kubík.)

Marek_kubík: jsou někde nějaké fotky?

Klv: No jasný, Gent, mně se to nějak popletlo. Samozřejmě, že skutečný problém byl v tom, že holt Düwag není PCC, jeho jízdní i brzdní vlastnostzi jsou někde úplně jinde a vzhledem k tomu, že víme, co za exoty řídí v Belgii tramvaje, tak je jasné, že si prostě na ty Düwagy "odmítli" zvyknout.
V Lille vůbec netuším, co jezdilo před Düwagy ale asi to nebrzdilo tak jak PCC, takže jim ty Düwagy tak nepřišly.

ad Tonda Ježek a Man: odkaz

Náhradník: V knize 40 let tramvají T3 od Roberta Mary je jedna fotka T3D ev.č.258. Pátral jsem na internetu ale nic jsem nenašel.

S4991023:

Před Düwagy jezdily na Mongy tyto vozy dodané v letech 1950-51:



Tady se sice píše, že byly inspirovány tramvajemi PCC, ale když pak čtu o "22 elektropneumatických stykačích", tak se to asi nedá brát tak vážně...

M_K:Znám a dovolil jsem si i něco málo z toho článku čerpat - viz. seznam zdrojů.

Pozdrav ze zimního Rostocku...

"Té šestky" stále vesele jezdí a bude tomu tak dle dnešního vyjádření osob ve vozovně až do roku 2015, než bude flotila nových 12 vozů kompletní.
První má přijít až ke konci letošního roku.

A také několik kompletně Niederflur-NGT6, které v počtu 40 kusů k Rostocku již dlouhou dobu neodmyslitelně patří...

Mě spíše dostala ta "obrácená řetězovka". Člověk by čekal, že dva špagáty budou dole na straně smykadla jak u bratrů z Polska a ono je to naopak. Tuší někdo smysl tohoto řešení?

?"obrácená řetězovka"? - co je na ní obrácené? Jen nosné lano dostalo i funkci posilového napájecího lana, které u nás bývá na sloupech nebo v zemi

Nevíte někdo co znamená v ruštině slovo herectví? Po překladu stránek www.transphoto.ru na googlu se toto slovo objevilo u několika tramvají a označuje to aktuální stav vozu.

Marek_kubík: znamená to, že je vůz provozní.

K překladům mezi češtinou a ruštinou Google vřele nedoporučuju. Nepřekládá přímo, ale přes angličtinu (tj. konkrétně slovo "provozní, aktivní" => acting => )

Konkrétně transphoto ovšem lze přepnout přímo do české verze - viz vlaječky vpravo nahoře. Sice to není kompletní překlad (autor překladu poněkud nestíhám), ale snad pořád lepší než Google.

Děkuji oběma, velice jste mi pomohli. A www.transphoto.ru píše u historických vozidel muzejni či historický nebo provozní stejně jako u vozidel pro pravidelné linky?

Vážení kolegové,
někde v Berlíně vede trať U-Bahnu skrz jakýsi dům a před tím domem vjíždí na most. Viděl jsem to na fotce, rád bych to viděl i ve skutečnosti. Víte někdo, mezi kterými stanicemi U-Bahnu se tato zajímavost nachází? Předem dík!

Třeba na této stránce jsou vidět hned dva případy "Gebaudedurchfahrtu", ale předpokládám, že nic z toho už velmi mnoho let neexistuje...
Nadzemní úseky U-Bahnu jsou, např. na Schoenhauser allee v Prenzlauer Bergu nebo přes Kreuzberg přes Skalitzer strasse, ale skrz dům už fakt ne...

Jef: Ale jo jeden případ pořád existuje, podívejte se na foto. Je to někde na lince U1.

Jef: MOC DÍKY za odkaz! Právě tu poslední fotku jsem viděl, na Bülowstrasse, ale když jsem to teď hledal na mapě, tak tam nic takového nebylo. V prostoru Gleisdreieck vím, že tam to již neexistuje. Takže už asi nikde...
Ještě jednou dík!

Marek Kubík: o tom úseku na U1 jsem do této chvíle neměl ani tušení. Mně tvrdil jeden člověk, že průjezd U-Bahnu skrz dům SNAD ještě existuje - a teď vidím, že ano. Takže v neděli se posadím k mapám ...

Aha, tak to je bomba, že to pořád existuje! Bohužel ale pasažéři metra z toho asi moc nemají a z té ulice taky není vidět nic moc...

No každopádně obyvatelé toho domu musejí mít z toho radost.

Dennewitzstrasse hned naproti Gleisdreiecku

Průjezdy domy byly celkem 3 (uvádím dnešní názvy linek):

1) Dennewitzplatz na lince U2 mezi stanicemi Bülowstr. a Gleisdreieck (již neexistuje)
2) Trebbiner Straße na lince U1 mezi Möckernbrücke a Gleisdreieck (již neexistuje)
3) Dennewitzstraße na lince U1 mezi Kurfürstenstraße a Gleisdreieck (existuje dodnes)

Průjezd Dennewitzplatz
Vznik v roce 1902. Ačkoliv se očekávalo, že kvůli hluku a otřesům se lidé vystěhují, nestalo se tak. Naopak, průjezd metra domem si i u nájemníků získal oblibu. Jednalo se totiž o raritu a pozoruhodnost Berlína. Bohužel byl dům během druhé světové války zničen.





Průjezd Trebbiner Straße
O tomto průjezdu nic nevím, takže ani nebudu spekulovat, zda byl postaven rovněž v roce 1902, kdy vznikla i trať. Dnes se místo něho nachází jakýsi náznak průjezdu v podobně dvou světelných sloupů.





Průjezd Dennewitzstraße
Ten se jako jediný dochoval, byl postaven v roce 1926 spolu s tzv. "odlehčující tratí" Gleisdreieck - Wittenbergplatz. Hned za domem, kterým metro projíždí, navazuje rampa, ve které klesá trať zvolna do podzemí.





Ještě k průjezdu na Dennewitzplatz:
Takhle to vypadá v místě, kde byl průjezd domem, dnes.




Ještě dodám, že Dennewitzplatz a Dennewitzstraße jsou přístupné od stanice metra Bülowstraße a že Trebbiner Straße je přístupná od stanice Möckernbrücke nebo Gleisdreieck.

Ještě mě napadly dva novodobé průjezdy domy, které však nejsou tak zajímavé: Seestraße a Mendelssohn-Bartholdy-Park. Oba domy byly postaveny dodatečně kolem již existující tratě metra teprve nedávno.


Průjezd Seestraße
Zde bylo přes zhlaví depa Seestraße postaveno nákupní centrum.




Průjezd Mendelssohn-Bartholdy-Park
Dříve trať metra někde za obratovými kolejemi podzemní stanice Potsdamer Platz vyjížděla na povrch po rampě, po které stoupala až do nadzemní stanice Mendelssohn-Bartholdy-Park. Rampa byla nekrytá. Nedávno se nad celou touto rampou postavil hotel, který sahá až k jmenované stanici. Od té doby je rampa plně zakrytá.

P__V: Pozor, 6NGTWnevímještějakápísmena v Rostocku nejsou 100% NP, i když v interiéru nejsou schody! Do prvních a posledních dveří je schod, v interiéru to překonává nakloněná rovina.

Strassenbahnfahrer: díky moc za SUPER info!

Malá aktualita: Ve městech Potsdam, Frankfurt (Oder), Cottbus, Brandenburg an der Havel a Eberswalde se stávkovalo a dosáhlo se zvýšení platů. Například u DP v Potsdami nebyl ani jediný stávkokaz. V Potsdami se stávkovalo cca od 3 do 9h ráno. Odbory do poslední chvíle termín stávky tajily a zaměstnancům rozeslaly informace o stávce esemeskou ve 22h večer, aby se zaměstnavatel nemohl připravit a nasmlouvat si náhradku. Kolektivní vyjednávání probíhají ve spolkové zemi Brandenburg společně ve všech dopravních podnicích.

Fotky nejsou ze stávky



(Příspěvek byl editován uživatelem Straßenbahnfahrer.)