Petr Výborný: vezme se modifikovaný tlumič zadní vidlice z horského kola - trochu se zvětší a udělá se požadovaný počet poloh. To by v tom byl , aby se to tady nevymyslelo!

Přítlak ? Tak se podívejte, jak to bylo vyřešeno už na 363 v roce 1981 . No problem.
I šířky lišt by se daly vhodnou kombinací na sběračích řešit.
Problém je ta váha, kdy to potřebuji mít co nejlehčí a ne vozit tři ližiny s "revolverem", vzduchovým pohonem a to musí pružit ve dvoustovce a nenamáhat moc dynamicky trolej.

Takže mám za to, že je jednodušší mít na té střeše tři nebo čtyři sběrače jako na Tauru, než
zbytečně komplikovanou šílenost. Holt na 380 je problém s místem,vadí tam odporníkové bedny a prostě víc než dva sběrače se tam nevejdou.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

JxxxL: V době kompozitních materiálů a uhlíkových vláken hmotnost není problém
Hmotnost ne, ale zato vodivost, což je u sběrače vlastnost dost podstatná...

Pod střechou je většinou místa dost i na lavor jako Praha

Jistě, strojvedoucí při průchodu strojovnou rád hlavu skloní.

Na co ty se potřebuješ sklánět? To bys mi mohl vysvětlit, ne?

a po dešti se v lavoru budou vozit rybičky, před vánocema kapříci a na bahnofu se budou prodávat jako vedlejšák fíry

A proč je střecha té lokomotivy vlastně řešná jako takový příšerný ježek? VN kabely už byly vynalezeny, všechno bych to schoval do SF6 a vznikla by mi hladká, aerodynamická střecha, kam by se vešlo smetáků podle libosti. V čem je problém?

Honzasl: EMC?

m.J. "Rád" přepiš na "rádi".
Chtěl jsem jenom naznačit, že to místo na lavor se musí někde vzít (právě třeba z uličky).

Honzasl: A třeba odpojovače sběračů dáte kam? Vysokonapěťová kobka není nafukovací.
SF6 je co? Google mi vyhazuje akorát fluorid sírový.

Pán má na mysli zřejmě zapouzdřenou rozvodnu naplněnou izolačním médiem.

Na Taura se ty smetáky v poho vejdou i se střechou s "elektrem".
Bleskojistka ve strojovně také není to pravé ořechové, a že by byli konstruktéři takoví pitomci, nemyslím. Ono ten pohyb a kroucení loko všemi směry musí dělat zapouzdřenému rozvaděči mooc dobře, nehledě na nutnou perfektní těsnost při tomto namáhání a teplotě -40 až +80 (když teda ve strojovně).

Mladějov: Povšimnú si rozdiel dĺžky 109E a Taura.

Vím. Metr a půl. Oni měli ve Škodě zákaz stavět delší lokomotivu ?
Kdyby tam nebyly ty rezistory, tak se tam třetí smeták vešel i tak, někdo tady správně poznamenal, že Faveleyovci ujišťovali Škodu, že ten univerzál zvládnou - no a nezvládli, ale místo bylo jen na 2 sběrače.

Mladějov: Oni mali za vzor mechanickú časť z asynchróna, a tú zjavne nechceli predlžovať.

Ale houby, oni si jen uvědomovali, že každej dýlkovej metr něco váží. No a jestliže to mysleli s EMC vážně, tak museli počítat s těžkejma filtrama.

V době kompozitních materiálů a uhlíkových vláken hmotnost není problém
To samozřejmě není. A jak to souvisí s tím, že někde je PŘEDEPSANÁ měď, někde je PŘEDEPSANÝ uhlík a někde se povolují i kompozity?
A celá mechanická část smykadla bude z čeho? (aby to nebyl problém)
Sběrač prostě musí být lehký, takže trojitá výbava na zvedané části asi moc reálná nebude.

Prosím vás, nemáte někdo nějaké materiály o organizaci provozu na naší jediné trojkolejce Praha - Poříčany? Jak je to tam rozděleno? Mění se směry na prostřední koleji podle intenzity provozu nebo je jedna kolej vyčleněna vyloženě pomalejším vlakům?

Nechic: V Grafikonu je uvedeno, který vlaky mají jet po nulté koleji, ale samozřejmě se to mnohdy řeší operativně podle výše zpoždění. Láďa by k tomu napsala víc.

nemáte někdo nějaké materiály o organizaci provozu na naší jediné trojkolejce Praha - Poříčany

Napište mi na mail co by jste potřeboval tak nějak vědět .. a pokud to moje osoba bude vědět,ráda odpovím,co vím ..

Děkuju, odesláno

Nechic: Není jediná, třeba Brno hl.n. - Heršpice je taky tříkolejné.

Není jediná, třeba Bílina-Odb. České Zlatníky je regulerní tříkolejka.

Koudy: třeba Brno hl.n. - Heršpice je taky tříkolejné.
Nikolivěk, Rola - Heršpice je souběh dvojkolejky KFNB Břeclav - Brno s jednokolejkou StEG Okříšky/Hrušovany - Brno. Mají různou traťovou rychlost a ze 3.TK se dá s vlakem dostat jen do kusých kolejí 7k-13k (spojka V137-V141ab-V142 je jen pro posunové cesty).

Podobně není trojkolejkou trať Odb. Skály - Praha-Vysočany. I to je souběh ÖNWB Lysá n/L - Praha s jednokolejkou TKPE Neratovice - Praha. V dřevních dobách dokonce Skály neexistovaly a bývalé hradlo Černý Most zhruba půlilo oddíl z Vysočan do Horno Porno resp. Satalic (proto taky nebylo obnoveno, ale nahrazeno AHr Hloubětín o kus níž).

Takže regulérní trojkolejky jsou jen Poříčany - Libeň a Bílina - České Zlatníky.

Neregulérní tříkolejka je ještě Darkov - Louky n. Olší

Aleš_Liesk. Číslo příspěvku: 1804
Neregulérní tříkolejka je ještě Darkov - Louky n. Olší

... stejně jako neregulérní kyjická čtyřkolejka...
:-)

... stejně jako neregulérní kyjická čtyřkolejka...
Bývalá...

A hlavně v Kyjicích to bylo v obvodu stanice, tudíž to nebyla trať...

Trochu vám do toho vpadnu s OT dotazem na pamětníky z dob, kdy jezdil přes Tišnov mezinárodní expresy o 15-20 vozech.
Zajímalo by mě, jaké rychlosti za dobrých adhezních podmínek byl schopen takový 20. vozový expres dosáhnout po rozjezdu z Tišnova směr Dolní Loučky s lokomotivou 350.

Já ty doby nezažil a zkoušel jsem v MSTS 350 + soupravu Ex Meridian a nedařilo se rozjet nad 55 km/h při proudech 1100A. Rychlost nešla zvýšit ani za tunelem na krátké rovině. (59 km/h). V následujícím stoupání rychlost dál klesala. Přijde mi to nereálné, muselo se tam podle mě dát jet rychleji. S pískem a rvaním mašiny přes 1300A to samozřejmě už zrychlovalo, ale to už je od reality ještě vzdálenější.
Díky

Zkoušel v MSTS, jo? No tak to máte důkaz jako hrom!

Chjo.Kdy už skončí to srovnávání MSTS s realitou.
Ale jinak pro děti dobrá hračka třeba toto:
http://www.youtube.com/watch?v=_4WKrqipsqA&feature=youtu.be
Našel jsem to ve vlákně 740....atd

ES499.0009:
Hoď mi do mailu svůj mail. Dík. Mám dotaz k moto.

Příště si ani nebudu plácat játra. Kdybych byl přesvědčený, že je simulátor realistický, tak se na to neptám. Taky jsou tam situace realitě dost odpovídající, proto mě to srovnání zajímalo a hlavně jak to vypadalo tehdy v praxi. Půjčit si na ONJ 20xB, na HLN 350, odvézt si to celý do Tišnova a zkusit v reálu taky nemůžu, tak holt zbývá jen ten MSTS.

(Příspěvek byl editován uživatelem ML636.)

kyjická 4-kolejka měla cesťákoblok

m.J.
Už ji máš pod nickem.

Rychlost nešla zvýšit ani za tunelem na krátké rovině
A tím je myšlena prosím pěkně jaká rovina? Jako přímá trať či snad sklonově rovina???

Strejdo, jaké jsou tam přesné sklonové poměry nevím, každopádně za tunelem trať přechází v přímém směru do žádného, nebo jen velmi mírného stoupání, které se za zast. Dolní Loučky opět zvětšuje. Tak to bylo myšleno.

Mám otázku, v Praze už je depo jen pod Bohdalcem? Nebo nějak ještě funguje Libeň?

A nemohl by sem dát někdo seznam zaniklých dep?
Vím o Masaryčce, o Smíchově, ale nic jiného mě nenapadá.

Ml636 : drobný problém. Vlaky se 20 B, předpokládaná hmotnost tažených vozidel 900 tun, podle GVD v Tišnově nezastavovaly, právě z důvodů trakčních problémů. Zastavování projíždějících vlaků v Tišnově bylo zakázáno - samozřejmě s výjimkou nějakého nebezpečí.
Při mimořádném zastavení bylo třeba přidat postrk nebo přípřež, s tím tehdy nebyl problém, Maloměřice vystavovaly hafo "pomalých" postrkových laminátek pro nákladní dopravu, tudíž nebyl problém nějaký postrk operativně přistavit.
Zastavovaly tam pouze vnitrostání vlaky, nejezdilo jich zase tolik, například R 570 ze Štúrova / Nových Zámků až se 14 vozy, což odpovídalo maximální technické normě hmotnosti R 750 tun. Pokud by se měl rozjíždět těžší vlak nebo byly nepříznivé povtrnostní podmínky, vyžádal si strojvedoucí postrk.

Já si pamatuji jízdu Hungárií ještě v době (končících) ČSD, na soupravě bylo mimořádně = oproti plánovanému řazení, 15 vozů (cca 700 tun), na kritickém stoupání za Tišnovem do Řikonína držela Gorila stovku na "paralelu na odporech" někde kolem 40. stupně.

To, co vám vyšlo na tom simulátoru bych považoval za reálné ...

Trakční podrobnosti by se daly najít v historickém SJŘ 324, byly tam podrobné trakční pokyny. Bohužel v elektronické podobě nic takového nemám. Sbírku sešiťáků mám mimo okamžitý dosah.

Dj_la_défense : Libeň je provozním pracovištěm DKV Praha z hlediska údržby. Pod Bohdalcem je provozní jednotka Vršovice, vlastní depo sídlí na ONJ.

MZ: Nějak tomu nerozumím. Máme DKV PRAHA, PJ Praha-Vršovice a PJ Praha ONJ, co je tedy Libeň?

PP Praha-Libeň.
PP vždy patří pod nějakou PJ, v tomto případě to budou Vršovice, nebo ONJ.

Mouka: Díky, takhle jsem to myslel, že to pod něco musí patřit. Díky.

do žádného, nebo jen velmi mírného stoupání
Tak pokud je to malé narovnání z 20ti na 15 promile jen rovina, tak to potom jo

SJ: malé narovnání z 20ti na 15 promile
Nesmíš tolik věřit těm hausnumerům, které jsou "díky" Sedlářovi na sklonících. To stoupání má se motá okolo 17 promile a v zastávce Dolní Loučky (okolo 36. km) je asi čtvrtkilometr s necelými 11 promile.
Jinak průjezd Tišnovem se sice na každý pád hodil, ale zásadní vliv na vyjetí/uváznutí mít IMHO nemohl, protože převýšení z Tišnova do Řikonína mi vychází okolo 120 metrů (z toho 110 m v těch 17 promile), kdežto kinetická energie vlaku ve stovce odpovídá necelým 40 metrům výšky.
Pro upřesnění - řeč je o rozjezdu z Tišnova, za kterým je cca kilometr "jen" 8 promile, ne o rozjezdu až v kopci, tam v obloucích udělá nízká rychlost svoje (jízda po vnitřní kolejnici zvýší jízdní odpor a užere adhezi).

Jaké standardní číslo (2xx xxx xxx) odpovídá bílé lince 972 111 111?

Zutý petr: mám za to, že už žádné.

Hajnej, strejda juvík- Potvrzuju. Jestli je stoupání 11 nebo 17 promil už nehraje takovou roli, v praxi to znamená, že s těžkým nákladem se už z Tišnova musí kalit na plný kotel a přesto rychlost vlaku klesá, a to i při příznivých adhezních podmínkách, o těch nepříznivých radši nemluvím......
Jediné místo v 19 km úseku Tišnov- Vlkov kde se dá rychlost trochu navýšit je cca 1 km přes stanici Říkonín,kde je téměř rovina, ale za Říkecem to valí opět do cca 15-17 promilového krpálu až do Vlkova.....

ad novotny : doplním, že převážná většina nákladů byly kdysi Pn nebo Vn vlaky, které měly vesměs nejvyšší rychlost 65 km/h, stovkou jezdily nexáky tahané bratislavskými nulkovými laminátkami.

Hajnej:
To stoupání má se motá okolo 17 promile a v zastávce Dolní Loučky (okolo 36. km) je asi čtvrtkilometr s necelými 11 promile
A to jste zjistil prosím pěkně jak? Byl to tam někdo přeměřovat?

Dj_la_défense : PP Libeň nepatří pod PJ Vršovice ani pod PJ ONJ - tohle je "oběhářské" dělení.
PP Libeň je pouze pro údržbu

ad strejda juvík : jednak existuje podrobná dokumentace sklonových poměrů, jednak v minulosti uváděly skloníky přesnou hodnotu stoupání nebo klesání v promilích a starší zaměstnanci si ty hodnoty pamatují.

Brňáci cargoví, troufli byste si vzít s dvojčetem brejlovců 31 prázdných velkých rakví (cca 720 tun) z Jihlavy do Brna přes Třebíč?

SJ: A to jste zjistil prosím pěkně jak?
Pohledem na vhodné místo. Například na monitor počítače, na kterém je otevřen vhodný dokument.

Byl to tam někdo přeměřovat?
Nepochybně ano.

92 54 2 754.016-4- Zdar Tome, teď jsi mne trochu zaskočil, nevím teď z hlavy kolik mají brejle do rapotickýho hangu ale mám-li mluvit za sebe, já bych se toho nebál. Samozřejmě by to nemohlo být na konci října a s průjezdem přes Zastávku. A taky by součástí dvojčete nemohl být ten zkurvený šrot 750 333, který nevynechá jedinou příležitost zdechnout kde se dá..... viz v noci na včerejšek na Kyjovech pod Brankovicemi, kde jinde taky....

Hups...
31 prázdných velkých rakví (cca 720 tun) z Jihlavy do Brna přes Třebíč
124 náprav? normativ hmotnosti U tj
Náměšť - Rapotice norrmativ
2 x753 nebo 753.6ev7 normativ "S" 600t ev 660t
"U" není uveden tzn platí D2/1
Není-li pro některou řadu hnacího vozidla zařazena tabulka pro některý typ
jízdního odporu, použije se tabulka pro typ jízdního odporu S, přičemž pro typ
jízdního odporu U je nutno hmotnost tažených vozidel snížit o 20 %.
Pro tento vlak je normativ výsledný 480 ev 528t.
Normativ délky je na této trati 270 m 31 velkých rakví je delší, byly to skutečně velké nebo jen dvouosé?
Rovní a rovnější?

Novotný - Jiříku, myslím solidnější stroje, které vydrží plný céres a opačným směrem, kde ten kopec není tak dlouhý. Čtyřosáky Tads, nebo tak nějak, asi ne ty úplně dlouhé. Onehdá to tam úspěšně projelo a musím říct, že já bych měl asi strach... Viz QXX

QXX-Téměř všichni víme, že tabulky normativu hmotnosti jsou pouhá teorie, 92 54 2 754.016-4 to ostatně potvrzuje faktem, že to tam projelo. Převážně záleží na adhezních podmínkách, pokud jsou příznivé, nějakých 100 tun nad normu není problém (pokud to vydrží stroje). V opačném případu, kdy to lidově řečeno "klouže" často dochází k uváznutí vlaku, který má i dost hluboko pod normu....

novotny: Pravidla - tj TTP a SJŘ a včetně tabulek je v dikci SŽDC. Dopravci jsou povinní je dodržovat.
Takže prostě se nic nestalo??? Na co jsou vlastně nějaké zákony, vyhlášky, předpisy? Když to "projelo"?
Normativ délky, váhy..dyť to "projelo"...pracovní doba...dyť to "projelo"...

M. Z.: Díky za odpověď. Tak to by ten Tišnov vysvětlovalo.

......je v dikci SŽDC. Dopravci jsou povinní je dodržovat...........
V pořádku. Já ani nevím kde co projelo, bavili jsme se na teoretické bázi. Ale když jsme u těch povinností, nemá náhodou SŽDC povinnost udržovat tratě ve sjízdném stavu, mám teď na mysli každoroční podzimní nánosy listí na kolejích, jimž se dá alespoň částečně předcházet pravidelným prořezáváním či kácením porostu kolem tratí? Na co jsou vlastně nějaké zákony, vyhlášky, předpisy? Když to kvůli těm "pár dnům" nemá cenu... a ono to "nějak" dopadne....

Já bych si také dovolil poznámku k normativům hmotnosti. Než nás rozdělili na nákladní a osobní, také jsem občas tahal náklady s brejlovcem. On byl velký rozdíl vzít přes normu, když se vlak dal proti kopci pořádně rozjet a ten kopec měl konec "v dohledu" a mezi tím vzít zátěž navíc a proti kopci se rozjíždět z klidu. Pak to byla prasárna prvního stupně a huntování mašinky .
Jednou jsem táhnul z Rosic n/L prázdné "zetky" na brambory,ve Žďárci mě zastavili, začalo pršet a pak jsem se dohrabal do Pokřikova.Musela mi přijet zatlačit záloha ze Žďárce.Jedno s druhým, ta mašinka měla rubosky, vyblejskaná kola a těch zetek byla lajna, i když vážily jen 530 tun. Když to šlo, přes normu jsem nebral...