novotny
každoroční podzimní nánosy listí na kolejích, jimž se dá alespoň částečně předcházet pravidelným prořezáváním či kácením porostu kolem tratí?
==================================================
Myslím, že v tomhle nemáš pravdu, to by to museli vyholit jak na Sahaře. Listí ti vítr zanese daleko a když jsou koleje mokré, lepí se na ně lupení jak železné piliny na magnet

JxxxL: to by to museli vyholit jak na Sahaře. Listí ti vítr zanese daleko
Sahara netřeba, na vejšku stromu je to tak akorát (a je už jistota, že to nepadne na trať).

Pohledem na vhodné místo. Například na monitor počítače, na kterém je otevřen vhodný dokument
A kolik je takových míst v republice kde je uvedeno na sklonovníku něco jiné než je skutečnost? Zvláštní je, že se vykládá, že těsně před Řikonínem je neoficiálních 21 promile (při uvedených 20). Takže báchorky? Stejně jako cedule na trati jsou lživé? Tomu se mi nechce ani na chvíli uvěřit. Mimochodem co je to za dokument kde jsou ty údaje uvedené?

Prosím, ví někdo, jak vypočítat z výkonu, hmotnosti a maximální rychlosti dobu jízdy. Jde mi o zjištění, zda by bylo možné po změně vozidla dosáhnout krátšího času jízdy mezi stanicemi.

Těch údajů by bylo potřeba znát více. Chtělo by to trakční charakteristiku hn. vozidla, jízdní odpor (přinejmenším soupravy, lépe i hn. vozidla) a traťový profil. Do kopce to pojede jinak než s kopce.
Pak je to práce na pár sekund (samozřejmě pro počítač + vhodný program)

Hajnej
JxxxL: to by to museli vyholit jak na Sahaře. Listí ti vítr zanese daleko
Sahara netřeba, na vejšku stromu je to tak akorát (a je už jistota, že to nepadne na trať).
==============================
No tak to u nás na Vysočině máme neuvědomělé lupení. Nepadá totiž kolmo k zemi, ale poletuje, gravitace negravitace...

Jirkaxxxl: Nepadá totiž kolmo k zemi, ale poletuje, gravitace negravitace...

Ale čím dál od stromu,tím míň listí na koleji,tím míň klouzání.Když jedu tunelem tvořeném větvemi stromů,je to na podzim nejhorší.

Pravidla - tj TTP a SJŘ a včetně tabulek je v dikci SŽDC. Dopravci jsou povinní je dodržovat.

Možná jsou povinni, ale neděje se tak. Viz vícevozové vlaky RJ. Např. Žilina jezdí přes normu nejspíš denně.


Jaké standardní číslo (2xx xxx xxx) odpovídá bílé lince 972 111 111?

Kdesi na diskusi se tu nějaké číslo objevilo. Bohužel už si nepamatuji, kde to bylo. Ale je možné, že už nefunguje - i u jiných drážních linek se v poslední době přešlo k formátu 972.

Telefonní číslo 972 111 111 je "drážní" spojovatelka, která případně sdělí požadované "drážní" číslo, nebo přepojí. Nechtějte na ní nějaké podrobné informace, neb sedí v Pardubicích a zvoní ji tam hovory z celé republiky. Jinak číslo ve formátu 972 XXX XXX je "drážní" normální pevná linka. Stejně jako třeba PČR má čísla ve formátu 974 XXX XXX a podobně jiné velké instituce mají podobný formát. .......Pro zajímavost formát ve tvaru 959 XXX XXX je do drážní sítě GSM-R, 972 OXX XXX jsou čísla do datové sítě výpravčíma "oblíbených" "TallCool" zapojovačů ( nebo jak se to píše ...).....

Normální pevná linka to právě není - jedná se o tzv. bílou linku (sérii vyhrazenou pro dráhu), která u některých tarifů stojí někdy výrazně více jak běžné volání (i „meziměstské”).

SJ: A kolik je takových míst v republice kde je uvedeno na sklonovníku něco jiné než je skutečnost?
Dnes kvůli zaokrouhlování nahoru většina sítě...

Zvláštní je, že se vykládá, že těsně před Řikonínem je neoficiálních 21 promile (při uvedených 20).
Právě naopak, kus před vjezdem až ke zhlaví je jen cca 12 promile.

Takže báchorky?
Ano, báchorky. Takové místo se vyskytuje na většině významnějších stoupání. Je tam nejméně o jednu, ale spíš o 2-3 promile víc, než na ceduli, je to v oblouku a v zářezu, kde se dlouho drží vlhko. A máte štěstí na to, že se to dozvídáte od chlapíka, kterej tam jednou za ranní rosy vytáhl 200 tun přes normu...
No co, rybáři zas maj tááákovouhle rybu (a kamioňáci stopařku s tááákovejmahle kozama).

Stejně jako cedule na trati jsou lživé?
Nejsou lživé, jenom už péčí jistého Sedláře udávají něco jiného než sklon: horní hranici nějakého (většinou pětipromilového) rozpětí.

Tomu se mi nechce ani na chvíli uvěřit.
Většina věcí existuje nezávisle na tom, zda tomu někdo věří...

Mimochodem co je to za dokument kde jsou ty údaje uvedené?
Pro účely této debaty zůstaňme u toho, že je to dokument, kterému se dá věřit.

JxxxL: No tak to u nás na Vysočině máme neuvědomělé lupení.
Ona se ta jistota nepadnutí vztahovala k tomu stromu, akorát jsem to nešikovně napsal.

Nepadá totiž kolmo k zemi, ale poletuje, gravitace negravitace...
To ano, ale přesto množství listí výrazně ubývá se vzdáleností od stromu (při každoročním shrabování listí na parcele je to hezky vidět, včetně toho, odkud v době "listopadu" foukalo).
Množství listí přímo na trati je trochu zavádějící, protože značná část toho, co v blízkém okolí tratě zvedne vlak svým čelem, je strženo vírem za jeho koncem a pak spadne na trať.

Ad Martin_zlivský: Nevím jak vy, ale já používám telefon od O 2-jak pevnou linku tak mobil. Na čísla, začínající 972 volám velmi často a vždy z volných minut. Na mobilu mám dokonce volání do pevných sítí bezplatně a funguje to. T. z. v. "Bílé linky" začínají číslicí 8, pro ně platí, co jste psal. Ale i ČD má takovou linku - 840 112 113 (zákaznická podpora).

Pravda, to jsem popletl, bílá linka to není (na 840 112 113 se dá přes 972 111 111 pozdější tónovou volbou nechat přepojit).


Na mobilu mám dokonce volání do pevných sítí bezplatně a funguje to.

Např. u některých VOIP to je jinak (http://admin.vyladenyinternet.cz/web-data/files/dokumenty/cenik_n ecoss_20100101.pdf - strana 9 a 11): Na pevnou 0,99 (0,59) Kč, na 97x za 2 Kč celodenně.
A to zrovna tahle síť běhá na Telematice.

97x (armáda, dráha, policie) jsou zvenku normální pevné linky. Uvnitř už to je jinak (některá armádní čísla končí v telekomácké krabičce). Jinak na tom nic není. S telekomem se dohodnete, který balík čísel skončí na kterém drátě a svojí ústředně řeknete, co má s číslem, co dostane z toho drátu, udělat, třeba 972 a šest jedniček dej první volné slečně v Pardubicích (doufám, že to šotouši chápou a nebudou tam volat s žádostí o rande :--)

Aby ti sotouši nedopadli jako jeden můj kolega ( už je to asi třicet let), který si jako mlaďas, po telefonu sjednával rande s jednou operátorkou vozového depa (kam jsme hlásili správkové vozy). Když už měl sjednaný termín, tak mu vozmistr prozradil, že se jedná o důchodkyni, která tam byla na brigádě. Jinak výborná paní, která nezkazila žádnou srandu.

Hmmm, to jeden náš bývalý kolega měl ve zvyku komentovat dlouhé vyzvánění slovy "Á, na ústředně se souloží..."
Jednou mu to zvedli po prvních dvou slovech a on už nestačil zastavit hubu...

Hajnej:
Pro účely této debaty zůstaňme u toho, že je to dokument, kterému se dá věřit
Ok, to mi stačí. Protože když někdo napíše, že před Řikonínem je pouhých 12 promile, tak to může být skutečně jen demagog. V tom místě vlak zpomaluje zaručeně nejvíc při konstantním navoleném výkonu a samozřejmě v daný moment se stejnou zátěží. Chtělo by to tam párkrát projet s různými typy zátěží a lokomotiv, než číst jen nějaký pochybný dokument. Píšete, že se to může lišit někde až o 3 promile. Zde se váš papírový poznatek liší o 8 promile. Kolik asi promile měl někdo v sobě, když tam ty cedule umisťoval. Nebo spíš, kolik měl v sobě kdo promile, kdo zapisoval z prstu vycucané hodnoty do nějakého fiktivního dokumentu?

SJ: Protože když někdo napíše, že před Řikonínem je pouhých 12 promile
A jsi si jist, žes správně pochopil to "kus před vjezdem až ke zhlaví" ? Jde o asi 400 metrů mezi km 38,2 a 38,6 (vjezd je 38,3), dál už je stanice s cca 2,5 promile.

V tom místě vlak zpomaluje zaručeně nejvíc při konstantním navoleném výkonu a samozřejmě v daný moment se stejnou zátěží.
A ten konstantní výkon máš navolenej na čem...?

Chtělo by to tam párkrát projet s různými typy zátěží a lokomotiv, než číst jen nějaký pochybný dokument.
Aha, sice netušíš, co je to za dokument (to označení jsem totiž použil jako kamufláž), ale víš naprosto přesně, že je pochybnej.

Píšete, že se to může lišit někde až o 3 promile.
Jo...? A nepíšu náhodou něco úplně jiného? Totiž to, že dnes na skloníku není sklon, ale rozmezí sklonů? Tedy že červená dvacítka znamená cokoliv většího než 15 promile, ale nepřesahujícího 20 promile? To Ti není divný, že vidíš (kromě 2,5) jen samý hodnoty dělitelný pěti?

z prstu vycucané hodnoty
Jo aha, tak proto má měřickej stroj takovej festovní stativ - to aby se nepřevrátil, když z něj cucaj hodnoty...

Mimochodem, v tom místě, o kterým je řeč, přechází trať ze zářezu na násep, což vyvolává dojem, že začíná víc stoupat. Pohled do dálky, který by tento dojem vyvrátil, však chybí - je tam oblouk.
Podobná, ale opačná situace je z Frenštátu do Veřovic po Velkým Javorníkem, tam zas trať přechází z náspu do zářezu, takže vypadá, že začíná klesat. Jenže tomu tak není, stoupání je víceméně beze změny a poměrný tah při ARR zůstává prakticky beze změny (viděno na Dm12 a na 842).

Nechci se s nikým hádat, u žádného měření jsem nebyl, ale je faktem, že v těchto místech to jede (s výjimkou krátkého nadechnutí přes Řikonín) opravdu podle mne nejblbějc. Tady se vždycky skoro modlím a mašiny hladím po pultě. Jo a vydechuji si až na rozvodí před Žďárem, ale to už je podstatně jiné, tam už převodovky zpívají jinou, nějakou rychlejší písničku.

VIA: tak to zmírnění sklonu je zhruba v tom místě, odkud je focenej ten Řikonín vjezd - čili terén prakticky znemožňuje to vidět.
Dokonce by tam měl bejt skloník s patnáctkou, protože těch 2179 m na skloníku v Loučkách tomu odpovídá (ba přímo to sedí na metr s tím, do čeho koukám). Škoda, žes to nezmáčkl dřív...

Asi si to někdy projedu s naším měřičákem, ARR to celkem pěkně ukáže (škoda, jel tam zrovna dneska)...

(Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)

Hajnej má pravdu. Při správné zátěži z Tišnova rychlost klesala plynule ze 100 km/h na 86,9 km/h před oblouk u Řikonína, obloukem byla stále stejná rychlost 86,9 km/h a pak přes žst. Řikonín stoupla rychlost opět na 100 km/h. Stalo se 13.11.2013 v čase 4:09 Tišnov - 4:15 Řikonín.

Kde by měl být ten skloník s patnáctkou? Před Ř.? To je možný... Já si tak nějak pamatuji, že nevětší číslo na skloníku bylo ale až právě někde u Níhova, a myslím, že to bylo chvilku i přes 20. Takovej rezatej skloník tam býval, teď nevím. Já to až tak nesledoval, to číslo ještě kdysi, když to bylo podle skutečnosti, ne podle Sedláře. Příště to tedy zmáčknu dřív:-)

Já myslím, že se vlamuješ do otevřených dveří. Já jsem tu nezaregistroval pochybnosti o zmírnění stoupání přes Řikonín. Jen se to tu trochu mele v oblasti absolutní číslené hodnoty. To by mohlo rozseknout (jen pro zajímavost, protože to tam stejně bude příště zase do kopce:-) ) opravdu přesné měření, jak píše Hajnej. Ta hodnota by zajímala i mne. Kde to je nejhorší, atp.
Ta stovka do kopce, to bylo s Traxxem?

PŠ: Sorry za zneužití monogramu, já to chtěl napsat vejš, komu to patří...

To jsem psal já.

Hajnej:
Fajn nebudu hned něco zpochybňovat. Usuzuju jen dle toho, jak se tam daný nákladní vlak chová. Petr Šimral může těžko něco posuzovat z třech jízd tímto úsekem (neberte doslova). Stejně tak bych mohl posuzovat já stoupání z Jablunkova do Mostů či ze Vsetína na Lideč kde jsem jel taky jen párkrát. Pravda, nemám si to kde ověřit zpětně na rozdíl od něho.

A jsi si jist, žes správně pochopil to "kus před vjezdem až ke zhlaví" ?
Evidentně si ty nepochopil, o kterém úseku jsem mluvil já. To co je na fotce je skutečně už mírnější stoupání, než to co jsem zmiňoval já. Je to tedy před tím vyfoceným úsekem.
Já zde napsal, že v místě před Řikonínem (ještě blíž než je vyfoceno) je neoficiálních 21 promile. Celé to je jen o nepochopení přesně míněného místa. A nesnaž se mi vnucovat, že v tom místě je oblouk a proto to ještě víc zpomaluje. Ty jsou i dole blíž k Tišnovu.

Ti není divný, že vidíš (kromě 2,5) jen samý hodnoty dělitelný pěti?
Ten sklonovník tam je od doby co se dělala rekonstrukce tohoto traťového úseku. Schválně co myslíš, že na něm bylo před tou rekonstrukcí? Kolik let je to od zavedení systému alá Sedlář?

SJ: To co je na fotce je skutečně už mírnější stoupání, než to co jsem zmiňoval já.
No a přesně jen tenhle úsek jsem měl na mysli těma 12 promilema, nic víc. Tím pádem se žádnej rozdíl 8 promile nekoná. V tomhle tedy už máme jasno.

Já zde napsal, že v místě před Řikonínem (ještě blíž než je vyfoceno) je neoficiálních 21 promile.
Nic jako "neoficiální sklon" neexistuje, to je prostě fírovská latina a/nebo se nanejvejš ztratil skloník (což si můžu zkontrolovat, jestli po těch X metrech následuje další). Pár takovejch "neoficiálních" úseků jsem už projel a nic takovýho tam nebylo.
Obvykle takové úseky vznikají tak, že tam někdy někdo uvázl a pak se to snažil na fírcimře okecat (protože buď neuváženě odmítl postrk nebo vzal něco přes normu) nějakou takovouhle báchorkou.
No a při vhodné konfiguraci terénu pak v daném místě všichni viděli to, co vidět chtěli...

Hajnej: Cha...nic jako "neoficiální sklon" neexistuje, to je prostě fírovská latina Víš prd, pane...
Např na Horní Lideč bylo (je) zamlčených 21, neb na hlavním tahu smělo být nejvýše 17.
Pak je taky zamlčených (bylo/je) 42 možná i více, aby nemusely být ozubnice.
Jsou (byly) to kousky, (celkem nepodstatné), ale žádná latina...

Skloník, hrozné slovo. Česky je to sklonovník, předpis - nepředpis...

ad Oldcerry: Jo jo, tys zrovna tam toho najezdil, s výjimkou Bechyňky. Staré dodatky v širokém dalekém okolí mě známých tratí seděly jak prdel na hrnec.

Ale: pohádky starých zbrojnošů: styky propadlé jako kráva, šmajdání po rozválcovaném spodním pasu atd, atd.

Je to úplně stejné, jako že z Tišnova do Řikonína rveš 376 tun přes, za Tišnovem se zhrozíš, on tam nejel přes hodinu vlak, koleje pokryté jinovatkou, ale ono to v pohodě jede. A skočíš do Řikonína na oraniště a tažná síla Ti udělá z 300 kN něco od 70 kN do 100 kN přes písek a za 3 km stojíš a dělíš soupravu.
Ale něco to má do sebe. Do té doby jsem zrádnosti Vysočiny nevěřil

OC: Např na Horní Lideč bylo (je) zamlčených 21, neb na hlavním tahu smělo být nejvýše 17.
Nevím, jak na slovenském úseku, ale na českém je opravdu okolo těch 17 promile...

Mimochodem, kdo a proč by něco zamlčoval? K čemu by mu to bylo?
Kdyby bylo z Tišnova do Řikonína opravdu 20 a ne 17 promile, tak by to na těch 6,5 km hodilo 20 m rozdíl, to už by muselo být setsakra znát - musel by už falírovat rozdíl nadmořskejch vejšek oproti nasčítanýmu stoupání.
Jenže ono to sedí, co s tím? Spiknutí je rozsáhlejší a jedou v tom i kartografové...?

PŠ: Staré dodatky v širokém dalekém okolí mě známých tratí seděly jak prdel na hrnec.
No já dělal těch map něco přes 2000 km a sedělo mi to taky. Asi to bude nějakej sofistikovanější švindl...

Petr_Šimral: Hele voe, ta informace pochází od strojvedoucího A1, který blahé paměti zabíhal 6kola, který "roloval" do Žiliny, který věděl, že i postrk může udělat rychlík i s cestujícíma, že u tohodle klacku (ATB)s E469.1 musíš mít 50 nebo rovnou zastav a počkej až tě dojede další, kdy rejžáci pražáci s Bobinama strkaly moc (parael) nebo málo (serie).. atp. Kdy my dva jsme ještě neběhali ani s tím bičíkerm v šourku.

Petr_Šimral: Hele voe, ta informace pochází od strojvedoucího A1, který blahé paměti zabíhal 6kola, který "roloval" do Žiliny, který věděl, že i postrk může udělat rychlík i s cestujícíma, že u tohodle klacku (ATB)s E469.1 musíš mít 50 nebo rovnou zastav a počkej až tě dojede další, kdy rejžáci pražáci s Bobinama strkaly moc (parael) nebo málo (serie).. atp. Kdy my dva jsme ještě neběhali ani s tím bičíkerm v šourku.

Ale jo. Kolik keců jsi slyšel na fírcimře? Hele, já taky na 13ti promilích rozjel 2521 tun (30 Wap a spící postrk) od klacku do stanice, ampérmetr na 6000 A mi nestačil a myslel jsem si, jaký jsem hrdina. A když jsem to hrdinně z pozice 22 let věku pronesl na fírcimře, tak mi kolegové řekli: "To ses na tu kurvu D****** měl vysrat, dovedeš si představit, co by se dělo, kdybys svlékl pastorek". A já si do té doby myslel, jaký jsem hrdina


Ale Ty to znáš. Jsme stejné krve, stejného věku. A ostatně hádáme se už 22 let

Sorry, omyl. My dva se už týráme 24 let

(Příspěvek byl editován uživatelem Petr Šimral.)

Petr_Šimral:Kolik keců jsi slyšel na fírcimře?
Moc...
Ale tohle nejsou cimroplky.
Možná by se našel protokol z té doby, kdy došlo při rozjezdu k roztržení plné (obilí) 4osé zetky.
Na blbou otázku: Co jste dělal?
Odpověď: Vozy, které se za císařepána tahali koňma, nepatří na hlavní tah...

Pánové, hrozně nerad přerušuji Vaši diskusi, ale mám pár otázeček a prosím o jejich zodpovězení, je-li možno:

1) Nedávno jsem se ptal, co je se 151.001. Odpovědí mi bylo, že prý se na ni dává novej lak a že se mám nechat překvapit. Před pár dny jsem ji tuším potkal v "najbrtu", ale nejsem si jistej, že to byla ona, bo byla tma. Je to pravda? A za druhé, kdepak teď jezdí? V minulém GVD jsem ji potkával často, teď jsem ji viděl jednou.

2) Někde na netu byla informace o tom, která mašina v GVD 2012/13 táhla který vlak z TS 101-103. Existuje něco takového i pto tento GVD?

3) Na kterých vlacích jezdí vlakušky? Já vím jen o EC 142 - 153 Praha - Ostrava hl.n., údajně mají jezdit na Ostravanu a na EC Praha - Břeclav. Doplníte někdo podrobnosti, na kterých konkrétně a zda ještě jinde, např. na EC přes Horní Lideč?

Díky.

Možná by se našel protokol z té doby, kdy došlo při rozjezdu k roztržení plné (obilí) 4osé zetky.

Pamatuješ na staré Wa? Tam se kolegovi podařilo poodjet s čelníkem. Já k tomu pak vezl nářaďák v čele se čtyřmi jedničkami (nezapometulná T 669.1111, aneb čtyři jedničky). Pro klid duše 1112 byl Sergej . Ten byl pomocníky nenáviděn, protože neměl VZ a tlačítko pískování bylo místo TB. Šichtu co šichtu jsme tam sypali 600 kg písku.

Pilatus: 1) Ano, 151.001 už jezdí v Najbrtu aktuální verze (tedy nakonec žádné "překvapení" co se týče náteru...). Zezačátku, po nasazení do provozu po generálce měla nějaké problémy, takže párkrát nedojela a potom pár dní nejezdila, ale teď už to vypadá, že je vše OK a už jezdí "normálně" na EC vlacích mezi Prahou a Žilinou. Viz. vlákno 150, 151 - banány, tam se o tom diskutovalo.

Pilatus:
16.1. v 9,13 byla v Ústí . Zapadlá ve svém oběhu DKV Olomouc. Autor je podepsán vpravo dole.

151001 právě točí v Praze z 607 na 606- 611- 602 - 615 .. und dann Drang nach Osten.

Knappenrode - Horka - Węgliniec

http://www.spz.logout.cz/novinky/novinky.php

Má někdo informace zda bude Knappenrode zkutečně elektrifikované z německé strany? Byl by zajímavý přechod 3 kV/15 kV v blízkosti Čech.

Marcel_Štancl 707: " zkutečně
Byl by zajímavý přechod 3 kV/15 kV v blízkosti Čech. "

A čímpak by se odlišoval od stávajícího 3/15 za Děčínem?

Stačí se vžít do pokřiveného štanclova "myšlení" a hned člověku dojde, že tam budou přepřahat ty pšoncké sračky, takže motivant jako 40 panen pro musulmany...

To jich už těm šmejdům 30 nestačí?

Nestačí, teď koukám, že 72 na každého a ještě se jim to pořád obnovuje, to aby si na to brali lavor a šídlo

30 jich měl Pythagoras

Koukám, jakou jsem rozpoutal diskuzi k tomu Řikonínu. Díky za to, aspoň jsem zase o něco chytřejší. Každopádně s tou "rovinkou" u Dolních Louček jsem to opravdu podcenil, je tam pořád relativně krpál.

Souvisí s tím i další otázka - hledal a už jsem nenašel 2 články z historie, které psaly právě o řadě 350 přes Vysočinu.
Jeden popisoval přímo cestu z Prahy na Slovensko a bylo v něm zmíněno, že cesta přes Vysočinu je krušná (bral jsem to s nadhledem, ale teď jak píšete, asi bude opravdu krušná). Tehdy se ještě v půlce cesty fírové střídali.
Druhý článek byl jakousi vzpomínkou, jak řadu 350 ještě vozily čety RD Blava až do Prahy a také se tam psalo o rychlosti 140 km/h. Odkazy jsem zapomněl a nemůžu to najít. Ani Google si s tím neví rady...

A co bys potřeboval vědět ? 140 km/h se jezdilo myslím po jedné koleji z Vranovic cca od r. 1987-9 (vyloženě z hlavy, jistě někdo upřesní) a pamatuji si, jak LD Praha -střed vozilo tuším 375 Pannonia/74 Hungaria, neboli večer Ex do Blavy, tam okolo půlnoci, spánek na nocležně v depu s výhledem na vinice a druhý den okolo 10-11h obvykle po návštěvě Centrálního trhoviska zpět Hungarií. Krásná směna, rok cca 1985.

Traduje se historka, jak jeden letitý strojvůdce RD Blava při své poslední směně před důchodem dosáhl v těch 80. letech mezi Brnem a Blavou rychlost 180 km/h a zkrátil hodinové zpoždění o 30 minut, dokonce znám lidi, co ten proužek viděli . Kdo ví..
Technicky to možné bylo a mašinky byly tou dobou staré cca 10 let.

Byly to docela pěkné články. Taky se tam psalo, že tohle byly dobré směny. Na druhou stranu asi i docela náročné, když se jelo v kuse Praha-Bratislava. Při dnešních pobytech EC vlaků by se to opravdu jinam než do kýblu nestihlo...

Tak to bych se bál, abych v těch 180 km/h nerozmotal vinutí, nebo ještě něco horšího. Možná bych se víc bál o soupravu, pokud by nebyla složená celá z ..mz. Nevím, jak se tenkrát dbalo na údržbu těch všech Béček, byly sice špinavé, ale údržba mohla být lepší než dnes. Nebo stejná/horší..?

4MarcelŠtancl707 Knappenrode - Horka - Węgliniec nebude prasečina na trati, ale pořádná styková stanice!

ML636: Na druhou stranu asi i docela náročné, když se jelo v kuse Praha-Bratislava.
Břeclaváci vozí EC ze Štúrova až do Prahy na odstavný, což je nějakých 6 hodin v kuse.

Proč by se rozmotávalo vinutí, když mašinky měly dovolenou rychlost 160 km/h a konstrukční 200km/h a velmi podobné stroje tou dvoustovkou "lítaly" mezi Moskvou a Leningradem ?

"V kuse" se jezdilo nejen do Blavy ale i z Prahy do Žiliny a Martina, často i s E 499.1 (141).
Ovšem strojvedoucí+pomocník.

Mašinky samotné (E 499.2) zajížděly např. do Čopu, vezly často i více než 900t Duklu se sovětskými "stodolami" se stupňovitě neodbrzďovatelnou brzdou Matrosov do Prahy, tam mezi 12:30 a 16h zajely na Masaryčku na provozní ošetření no a těsně po čtvrté už vesele pískaly v čele Bečvy do Košic.
To byly časy..
To je spíš na povídání někam do hospody.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

Mladějov : těch 140 se jezdilo, např. EC Antonín Dvořák s pražskou 362, ale až o 10 let později. Pro nějaké zkušební jízdy se na výjimku možná těch 140 povolit mohlo.

140 se dalo jet pohodově z Červenky do Moravičan s E499.2, svršek kvalitní, ani těch 140 nebylo poznat ...

Pannonia s odjezdem kolem 19.00 jezdila jako 371 od roku 1980.
Předtím se jezdila ranní 571 (výměna výkonů za "lahůdkovou" třídenní 379/372), zpátky Slovenská strela, když se "Strela" omezila, vozila se 74.
Od Pannonie pod číslem 375 se v GVD 2006/2007 točila 134 (Potěmkin), TS 622 (nástup 22.08, příjezd 9.30, střídání 10.15).

Ml636 : nezapomeňte na výkonnou EDB, s brzdami, resp. špalíky nebyly potíže, tohle si žádný vozák nedovolil přehlížet. Mimo jiné, tehdy se dělaly na hranicích u mezistátních vlaků během pasového / celního nebo přepřahacího pobytu technické prohlídky vozmistrem přebírající železniční správy a hlavně na balkánských hranicích se mnohdy vozy s "tenkou" zdrží vyřazovaly a posílaly zpátky ... proto se to hlídalo. Vozy měly dost dlouhé proběhy mezi odjezdem z ONJ a návratem na ONJ, takže z ONJ musely odjíždět s kvalitními zdržemi ...

vyloženě z hlavy, jistě někdo upřesní)

Netřeba choditi k K-repu daleko.

https://www.k-report.net/koridory/histori2.htm

MZ : Tak na fotku rychlostníku "140" mezi Brnem a Břeclaví někdy z let 1987-9 si zcela jasně pamatuji. Jak a jestli to bylo v SJŘ, by stálo za to zjistit.

ML: Tak pobyty Ex byly podobně krátké jako dnes EC, když se chtělo na WC nebo umýt po cestě okno, nebo koupit něco na zub u stánku, tak se to muselo "brát u huby" a udělat třeba 5 min. náskok. Obrovská výhoda byla u dvoumužné lokomotivní čety, kdy pomocník vařil kávu, ohřál bufet nebo místo fíry kus vedl vlak. I jako psychická vzpruha fajn.

Honzasl: Díky, tak si to pamatuji poměrně přesně, na to, že už uplynulo čtvrt století !

Mladějov: Tak na fotku rychlostníku "140" mezi Brnem a Břeclaví někdy z let 1987-9 si zcela jasně pamatuji. Jak a jestli to bylo v SJŘ, by stálo za to zjistit.
Já se tam motal až o něco později a to už to byly tři mezistaniční úseky: Vranovice - Šakvice - Zaječí - Podivín (podmínkou tehdy bylo 120 v obou sousedních stanicích). Vidět dvanáctku na žlutém trojúhelníku bylo tehdy cosi exotického...

Mám pocit, že i z té Červenky se to časem protáhlo až do Štěpánova, ale možná se po letech už pletu...

Hajnej Číslo příspěvku: 7492 "Mám pocit, že i z té Červenky se to časem protáhlo až do Štěpánova, ale možná se po letech už pletu..."

140 bylo už před Červenkou, začátek byl na konci pravého oblouku od Moravičan, Střeň byla ještě stanicí a ne zastávkou.


Mladějov Číslo příspěvku: 4836 " "V kuse" se jezdilo nejen do Blavy ale i z Prahy do Žiliny a Martina, často i s E 499.1 (141).
Ovšem strojvedoucí+pomocník."

Labužnická šichta byla obracák 609-525/526 : Praha-Přerov, spánek/Rg Přerov-Olomouc, Olomouc-Žilina-Praha. (S+P)

Mladějov Číslo příspěvku: 4835 "..spánek na nocležně v depu s výhledem na vinice a druhý den okolo 10-11h obvykle po návštěvě Centrálního trhoviska zpět Hungarií."

V depu jsem nikdy nespal, vždy jen na hoteláku nedaleko té tržnice.

Budu trošku "tapetovat" v SJŘ 320 88/89 je povolena jen u vlaku 172 rychlost 140 km/hod. (asi jedinný vlak v síti ČSD, v sjř 309 z téhož roku ji nemá povolenou , žádný vlak) a podmímky pro jízdu vlaků těžších než 750 t. při rozjezdu v žst. Tišnov

Má někdo informace o elektrizaci tratí v Německu? Je již ve stavbě Horka - Cottbus? Horka - Wegliniec se staví již rychlým tempem, ale nikde jsem se nedočetl co bude s navazujícími úseky?

Parmezano: To mi zřejmě ušetřilo mojí další otázku do historie, díky.
Ale přecejen něco: Někde jsem četl, že např. Hungaria stavěla pouze v Praze a Brně, mezi těmito stanicemi nikde. Týkalo se všech expresů na trase přes Vysočinu, které nemusely přepřahat? Čekal bych, že by stavěly třeba v Krpoli, Žďáru atd.