Ad Apollo_17 Číslo příspěvku: 3987: Takový kec to zas není. Úsek Chomutov-Kadaň Prunéřov vlastně není "úsekem", ale spíše "slepým ramenem", nebo jak to nazvat, neboť za Kadaní Prunéřov už elektrizace dál nepokračuje. Pochopitelně pouze obrazně, ona pokračuje, ale jinou soustavou. Něco podobného bylo, když elektrizace fyzicky končila v Karlových Varech horní n. Tam napájecí stanice Jenišov (dlouholeté provizorium) měla jen jedno trafo a napájela z Královského Poříčí do Varů. Dál také nebylo co napájet.

"někde" je stanoveno, že každý úsek MUSÍ být napájitelný z obou stran.

Vy to píšete jako kdyby šlo o nějakou úřednickou zlovůli, ale jedná se zřejmě o normální dodávku 2. stupně (s obvyklou provozní spolehlivostí), kde výpadek způsobí velké ekonomické škody, aniž dojde k ohrožení lidských životů...
Takovéhle napájení má kdejaká fabrika, či televizní vysílač.

Mohl by mi prosím někdo osvětlit,co je toto za stroj? Předem děkuji.

Co by to bylo, čmelák v Polsku. Stačí se podívat. http://www.kolprem.pl/

2002: asi chyba,čmelda možná,ale v České Třebové

Samozřejmě,že každý úsek eventuelně by měl být napájený ze dvou zdrojů.Mně vrtají hlavou ty spínací stanice.
Střídavé tratě mám projety v Česku všechny,ale je to už dávno,co jsem projížděl jižní a západní Čechy.Tehdy mně to napájení tak moc nezajímalo,takže vím,že NS jsou v Horní Cerekvi a ve Strakonicích.Dvoukolejky na sever a západ Brna znám celkem dobře.
Co se týče střídaviny,tak mně zajímá,jestli ty spínací jsou mezi každýma dvěma NS.Na stejnosměrném totiž někde jsou a někdy ne.Nejvíce nepochopitelné je,že třeba mezi NS Grygov a NS Prosenice je spínací v Přerově(na severním zhlaví),ale pokud jede vlak po spojce mimo Přerov,tak tam spínací není.
Rovněž nejsou spínací mezi měnírnami Studénka a Suchdol n.O.,Suchdol n.O. a Hranice, Hranice a Prosenice.Naopak na trati 280 jsou mezi všemi měnírnami.
Mimochodem Apollo 17 ten úsek do Kadaně by měl být zalohován,aspoň dle mé úvahy.Další měnírna je tuším u Mostu,je tam někde spínací stanice?

Transdanubium Číslo příspěvku: 135
Nejvíce nepochopitelné je,že třeba mezi NS Grygov a NS Prosenice je spínací v Přerově(na severním zhlaví),ale pokud jede vlak po spojce mimo Přerov,tak tam spínací není.

A k čemu by tam byla? Jako druhá paralelka k té přerovské? To je elektrikářsky nepřípustné.

asi chyba,čmelda možná,ale v České Třebové
Co takhle trochu pátrat,proč zrovna v Třebové.Anebo mrknout třeba sem:
https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3010049

spínačky na střídavině sou právě proto, že gdyž vypadne napáječka, rozhodí se její úsek mezi sousední....
si nakresli schémata a mudruj!

Prosím, neví někdo místo focení této fotky?
Předem Vám děkuji.

chuchichaestli: Pro krista to je hroznej nick, tohle psat.

Domnívám se že tuhle fotku jsem viděl na stránkach přátel železnic. Zkus se tam podivat do galerie, mělo by to tam být napsáno. Ale mužu se mýlit a splést s jinou fotkou, takže tenhle příspěvek neber dogmaticky.

Chuchi
Řekl bych, že to je linka TGV Paříž - Bern u Brienzského jezera (Brienzersee) za městečkem Interlaken...

linka TGV Paříž - Bern u Brienzského jezera (Brienzersee) za městečkem Interlaken
...po převázání na metrový rozchod Brünigbahn, těsně před vjezdem na ozubnici .
Spíš to ale bude PŘED městečkem Interlaken u jezera Thunského.

Paříž - Bern u Brienzského jezera (Brienzersee) za městečkem Interlaken...
A kudy by tam z Paříže do Bernu jel?

Spíš to ale bude PŘED městečkem Interlaken u jezera Thunského.
Ani tam to nebude...proč by jel z Paříže přes Brig a Spiez do Bernu? I tak by nejel k Interlakenu

Některé spoje Paris-Bern jsou prodlouženy do Interlakenu (stejně jako některá ICE a můžeme věnovat vzpomínku na zajíždění sem i EC Albert Einstein z Prahy).
Ale ona to ze všeho nejspíš bude fotomontáž.

Jde o fotomontáž, existují dvě varianty TGV a pozadí je pokaždé jiné, jen stromy a trať je pořád stejná odkaz a odkaz.

Transdanubium,S.V.:Mimochodem Apollo 17 ten úsek do Kadaně by měl být zalohován,aspoň dle mé úvahy.Další měnírna je tuším u Mostu,je tam někde spínací stanice?

Usek do Kadaně Prunéřova je jako koncový na s.s. soustavě,ale končí u napáječky,která ovšem napájí jen střídavý úsek.Proto nemusí být napájen ze dvou stran.Podobně trať Žatec -Březno u Chomutova je napájen z Tvršic.

O tom,že napájení ze dvou stran je na stejnosměru lepší a kde to jde je aplikováno vůbec nepolemizuji.

Spínací stanive na trati Kadaň Prunéřov -Děčín nejsou žádné.Jsou tu jen měnírny Chomutov,Most,Světec,Oldřichov,Trmice,(Povrly),Děčín.

Apollo 17:
Co když se stane,že vypadne napájení z Chomutovské měnírny?

Na střídavé soustavě se to, co provádí spínací stanice (propojení či rozpojení dvou úseků), dá provést i ve stanici napájecí. Předpokládám, že to samé se dá udělat i na stejnosměru.

Ahoj, měl bych jeden skromný dotaz na lidi od Carga, rád bych věděl jaké vozy (cisterny, kontejnery, uhlí,...) vozí vlaky číslo: 41314, 51610, 59652, 47338. Díky moc za odpověď, dřív se to dalo dohledat v pomůckách GVD, ale teď tam plán vlakotvorby nákl. vlaků není...

Lukyncz: Nejsem člověk od Carga, pokud to nevadí, tak se pokusím odpovědět.
Nex 41314 kontejnery
Nex 47338 auta
Nex 51610 prázdný Mattoni Expres
Pn 59652 prázdné Eas

S200: Díky moc!!!

chuchichaestli. A co když je to foto(byť s nějakou fotomontáží) ze zkušebních jízd při schvalování vozidla.... Trať se podobá Zurich-Sargans.

Transdanubium:
Co když se stane,že vypadne napájení z Chomutovské měnírny?

Je Chomutov-Pruneřov(styk soustav) bez napětí.
Podobně,kdyby vypadly Tvršice je bez napětí celý úsek Tvršice-Žatec-Březno u Chomutova.

Ale ty měnírny jsou asi napájeny z více zdrojů a výpadky měnírny nepamatuji.

tak to vezme další měnírna za cv. sice v kadani budou 2kV, bude se jezdit na S, náklady asi v dýzlu, ale něco by se vyjezdit dalo.....

Jaké depo má nejvíce výkonů na brejlákách? Díky za odpověď

Honzasl : jak jste prosím přišel na zlovůli ??? Tohle bylo "volnou formou" napsáno v informačních materiálech ohledně změny napětí n Lipence, když se provádělo "slavnostní" zahájení provozu ...
Spíše si lze položit otázku, proč se TO neřešilo v rámci projektu elektrifikace HD, ale až později.
Samozřejmě, že "rezervní" napájení z druhé strany má svoji logiku ...

brejlovec750-4 : patrně depo AWT nebo Unipetrolu

T_._H_. : na trati ze Spiezu do Interlakenu je dvojkolejka pouze v úseku Spiez - Faulensee, takže by to muselo být mezi těmito místy ... s ohledem na konfiguraci terénu nepřipadá do úvahy.

tgv : přikláním se k vašemu názoru, že se jedná o trať vedoucí kolem jezera Walensee a nejspíše o nějakou zvláštní jízdu, protože podle jízdního řádu směr Chur TGV pravidelně nejedí ...
Nicméně u SBB není nic neobvyklého, že v případě potřeby vezmou jakékoli vozidlo, které nemá zrovna co na práci a pošlou ho do terénu jako náhradní soupravu ...

Zdravím všechny přítomné,
nevíte někdo, na kterém hřbitově byl pohřben pan ing. Vojtěch Kryšpín slavný lokomotivní konstruktér?
Díky moc za případné odpovědi.

Jenoušek
Ing. Vojtěch Kryšpín
Ing. Vojtěch Kryšpín, známý konstruktér lokomotiv a světové uznávaný zakladatel tzv. „české lokomotivní školy“, žil v Davli na Sázavě. Narodil se 27. dubna 1897. Po maturitě nastoupil jako technik do První Českomoravské továrny na stroje a zde při zaměstnání absolvoval s velmi dobrým prospěchem teoretické předměty na ČVUT. Jako jednoroční dobrovolník sloužil u válečného námořnictva v Pulji, po vojně se vrátil do Českomoravské, ale nyní již do oddělení konstrukce lokomotiv. Továrna v té době obdržela zakázku na výrobu tehdy největší rychlíkové lokomotivy v Rakousku-Uhersku řady 108. Již v té době Vojtěch Kryšpín navrhoval nové nápadité konstrukční prvky a vehementně je prosazoval do výroby. Později ing. Kryšpín konstruoval již vlastní lokomotivy, postupně od malých přešel na lokomotivy nákladní a rychlíkové. V poválečných letech podal ing. Kryšpín návrh na přečíslování lokomotiv, které bylo do té doby značně nepřehledné. Tento systém se používá dodnes. Vojtěch Kryšpín rád rybařil, oblíbil si kraj kolem soutoku a v roce 1928 si u soutoku nechal postavil dům, v Davli zůstal celý život. Jeho plodný život se dovršil 5. října 1959. Dohasl symbolicky v roce, kdy skončila výroba parních lokomotiv.
(zdroj: google)

Předpokládám, že pan ing. Kryšpín bude pochován tam, kde celý život pobýval...

Miroslav Zikmund

Zlovůle - přišlo mi to z formulace vaší věty - asi jsem tam hledal něco, co tam není. Nechme to být.

proč se TO neřešilo v rámci projektu elektrifikace HD
Mě (podle šoto-dostupných materiálů) přišla celá elektrifikace ČB-HD nějaký divný hurá projekt, kdy se elektrifikovala trať, kterou teprvě mela čekat rekonstrukce, takže se zazdily směrové poměry atd. A aby to celé dávalo "smysl", vylepšily to ČD rekonstrukcí zmrzačených laminátek.

Jirkaxxxl : Díky moc za odpověď, taky si myslím, že bude pochován na hřbitově v Davli, ale nenašel jsem o tom zmínku na Internetu - chtěl jsem si ověřit, zda je moje domněnka správná.
Ještě jednou díky za odpověď.

Otázka:
Když mám soupravu 810/854/842/atd... s MZ zásuvkami pro přípojňáky a mám tam dvě či více hnacích vozidel, můžou jejich zdroje 48V pracovat paralelně? Nebo tam jsou nějaká omezení?

Honzasl : těžko posuzovat jak to s drátizací bylo. Drátizace se dala zdůvodnit snížením nákladů na lokomotivní provoz. Sergeje byly nahrazeny Barčami, místo dvou Serjožků jely čtyří Barče. Největší úspora se totiž dosahovala na údržbě, zatímco Barča měla tehdy 1 500 km do provozního, laminátka měla 2 500 km ... tohle se dalo snadno obhájit, zatímco infrastruktura si musela počkat až na strategii koridorů ...
Ty modré zbastleniny jsou podle mého názoru výsledkem nešikovné diplomacie ČD ... Provozně inteligentněji by vyšla přepínatelné trolej v Summerau, i kdyby jí měly ČD zaplatit ...

MZ: Provozně inteligentněji by vyšla přepínatelné trolej v Summerau, i kdyby jí měly ČD zaplatit
A že by se na to ÖBB nevytento...
Předpokládám, že by jejich odpověď zněla, že když je to teda provozně nejinteligentnější, tak ať si ji uděláme v Dvořišti.
Pokud si mám/nemám dělat pakárnu, tak mě nezajímá ani to, která stanice je blíž vrcholu.

Jirka xxxl Tu by to mohlo být :
Voldánová, Helena, 1968-
Vojtěch Kryšpín, konstruktér lokomotiv. Voldánová, Helena. Genealogické a heraldické listy. 30, č. 1, (2010), s. 2-6

tak ať si ji uděláme v Dvořišti.

A nebylo by bývalo nejjednodušší si prostě domluvit zajíždění/pronájem těch Taurů? V Břeclavi taky žádná modrolamina nemají a vlaky jezdí...

že když je to teda provozně nejinteligentnější, tak ať si ji uděláme v Dvořišti.

Nákladově nejinteligentnější ale byli Čmeláci HD - Summ. Jako dvojka přepínatelná trolej v HD (ale pozor, v těch letech aby našinec v Rakousku dvounapěťovku pohledal, Taurusy ještě nebyly )
A teprve třetím řešením mohla být přepínatelná trolej v Summerau.

Mám taký malý dotaz....kde najzapadnejsie v ČR jazdia 731-ky ? Možno som zaspal dobu ale prekvapilo má to ked som dnes videl 731 iducu z Chomutova smer KV...

V Hranicích v Čechách.

V Chebu byly 731 016 - 020 a 046 - 50.

Turnusové v Sokolově byly 731 020, 48, 50, zde jezdily s osobními vlaky do Kraslic.
Moje turnusová byla 731 050.

v těch letech aby našinec v Rakousku dvounapěťovku pohledal

No existovaly tehdy nejaky 1014, ale tech asi bylo relativne malo. Zrejme by to na pokryti (i) tyhle trate nestacilo, kdyz se jich vyrobilo snad jen 18. Navic zli jazykove tehdy rikali, ze ta masina mela v cz tezky problemy s rusenim... Nekdo to muze potvrdit/vyvratit ?

chuchichaestli: Jezero se jmenuje opravdu Walensee viz tohle foto a trať je schovaná dole pod ohybem terénu. Hory ale sedí přesně. Pánové tgv a Miroslav Zikmund byli na správné stopě.
Fotograf mohl stát tady: 47°6'50.44" N 9°16'15.50" E Traťový úsek Unterterzen-Walenstadt

PS: Streetview ani nezkoušejte, je tam jenom odlehlá dálnice a ještě za mlhy

Já napsal poněkud špatně. Né že se podobá, ale chtěl jsem napsat, že to je doopravdu u toho jezera Walensee. Nechtělo se mě to hledat.

Vždy při schvalování vozidel TGV/ICE a RJ je proženou po celé zemi a tak se naskytly záběry TGV na Gotthardu a pod.
S dedukcí u faulensee jdete dobře, ale Thunsee je dost daleko a na foto se nedá dát při podobné kompozici.
A dovětek k TGV ve švajcu: Nevím či i v tomto GVD, ale na páru vlaků jezdilo do Churu a Brigu o víkendech či tak nějak. A snad 1-2 roky zpět jezdí nově i v nočních hodinách do Interlakenu.

Má nějaký smysl u ucelených jednotek kde strojvedoucí má přímou kontrolu nad dveřmi aby průvodčí dával návěst pro odjezd? Já vím že §1 - nikdy se to tak nedělalo. Ale nestačilo by že v čase odjezdu po postavení cesty strojvedoucí jen zavřel dveře a jel? A průvodčí by pouze kontroloval jízdenky a případně cestujícím poradil.

ad nerd: Průvodčí nedává žádnou návěst pro odjezd. Dává návěst "souhlas s odjezdem", což znamená, že z jeho strany jsou splněny "komerční" podmínky pro odjezd vlaku. Je tím myšleno, že je ukončen nástup a výstup cestujících. Může se stát, že třeba průvodčí bude mít nějaký problém s cestujícím, ať to bude nějaký "lump", kterého chce vyloučit z přepravy, nebo třeba nějaký důchodce, co se špatně pohybuje a výstup mu bude déle trvat a podobně ........Nebo u služebního vozu ještě nebude mít ukončenou vykládku zavazadel a fíra by mu taky mohl ujet ......

Mno, v cizine jezdi pantaky jen s firou, pokud stiplistek je, hledi si substratu a nejakej souhlas k odjezdu se nedava.

Stačí se projet na linkách S-Bahn v okolí Drážďan. Tam se průvodčí věnují pouze kontrolám cestujících.
Vozy jsou ale vybaveny kamerami, takže tamní fíra má zcela jiný přehled o vlaku, než ten náš.

nerd:

Jistě, třeba v takových Úholičkách, Žalově .. směrem do Prahy je to opravdu výborný nápad. (bez kamerového systému monitorujícího celou délku vlaku i když jsou dveře ve vnějším oblouku).

Má nějaký smysl u ucelených jednotek kde strojvedoucí má přímou kontrolu nad dveřmi aby průvodčí dával návěst pro odjezd?

Tam,kde má přehled nad dveřmi a celou soupravou to již ztrácí smysl.Lepší by byla přímá komunikace vlak.čety a strojvedoucího(vysílačkou,nebo jiným komunikačním zařízením),než "spartakiádní cvičení" s terčíkem,nebo světlem.

Jinde je to běžné(např. i v Polsku).V předpise D1 je to na dopravci.ČD se drží tradice mávání.

Vážení,
ono asi záleží na tom, co si představujeme pod pojmem "přímá kontrola". Leda by se i na nějakou přímou kontrolu dveří rezignovalo. Zazní-li signál, dveře se zavírají. A basta. Nemyslím, že to "mávání" je jen relikt minulosti a paragraf 1 (vždycky se to tak dělalo), je nutno taky pamatovat na případy, kdy něco odjezdu ze zastávka (stanice) brání. Viz příspěvek kolega výpravčíhoxy. Prostým zrušením potřeby návěsti "souhlas s odjezdem"se vše nevyřeší. I když bych to jinak uvítal. Bylo by to jednodušší i pro strojvedoucího. Třeba se v tom nějakého pokroku dočkáme. P.

Hajnej : jenže ÖBB neměly zájem, podle "nějaké" mezistátní smlouvy ČD zajišťují vozbu mezi stanicemi HD - Summerau ....

tgv : hledal jsem v kursbuchu od roku 2010, zda TGV nejezdilo do Churu, ale po značkou TGV jsem tam nic nenašel. Ten Brig sedí ...

MZ : ono je to vyrovnané , 2x na Moravě , 2x v Čechách

Řekněte mi, proč se dráha dodneška nebyla schopná v rámci Evropy nějak sjednotit. Máme tu EU, tak by se měli povolat ti nejlepší z nejlepších techniků, a ti by dostali úkol vymyslet nejlepší možné ZabZař (nevím jestli ETCS je to nejlepší, podle mě lepší je liniový než bodový zabezpečovač), nejlepší možnou návěstní soustavu, nejlepší možný protokol pro komunikaci mezi vozidly s možností rozšíření do budoucna (ono to jde udělat nadčasově - podívejte ze kdy pochází třeba síťové počítačové protokoly, které se dneska používají), nejlepší možné rozvržení stanoviště A pak už by se jenom stanovilo přechodové období třeba 10 let během kterého by se musela všechna infrastruktura a vozidla přizpůsobit danému standardu a po jehu uplynutí už by se nic jiného než standart používat nesmělo. Výsledek by byl takový že by bezproblému mohla jet v třeba v Polsku bulharská mašina ovládaná z francouzkého řídícího vozu italským strojvedoucím. Ano, bolelo by to, moc by to bolelo; správce infrastruktury, dopravce, výrobce... Ale přesto si myslím že kdyby se to protlačilo byť násilím tak by nám budoucí generace za to poděkovala.

Add hexadecimál: Já si zase myslím, že než by se to prosadilo, tak by se i ten zbytek cestujících a nákladů přesunul na silnici, kde je to mnohem levnější už teď. To, co píšete, by pravděpodobně šlo uskutečnit v Rusku nebo v Číně, ale v Evropě, permanentně zmítané krizí, určitě ne. Víte, co by to stálo?

třeba 10 let během kterého by se musela všechna infrastruktura a vozidla přizpůsobit danému standardu

Nechybí v tom přechodném období jedna nula? Tomu bych pak i věřil.

Násilím se to skoro povedlo Hitlerovi. Tehdy to ale bylo jednodušší, neboť uhlí a voda jsou všude skoro stejné. Ale od té doby se tu bohužel začala centrálně prosazovat metoda samostatných písečků.

Zdravím pánové a případné dámy, pro brněnské hasiče hledám informace k přiložené fotce. Jediné co já poznám tak že je to na hlavním nádraží v Brně. O učení přibližného data bych poprosil vás.

Nebude to následek Cesty k Čedoku? I když podle označení železničních správ na to vozu to bude asi z dřívější doby.

(Příspěvek byl editován uživatelem vasekpetr1.)

Podle označení je to z protektorátu, navíc výlet do Čedouku se odehrál veskrze až na ulici, tohle je na kusých kolejích.

Neni to nasledek spojeneckeho bombardovani ci pozemnich boju o Brno v kvetnu 1945? BMB na boku vagonu je jasne protektoratni.