Podle nějakého debilního eu nařízení musí zdravotní sestra dnes mít VŠ vzdělání

Vsadil bych se , že tady to nebude o debilním eu nařízení , ale o nařízení českého ministerstva zdravotnictví. V Čechách po novém laborantovi je požadováno VŠ vzdělání , ale v Německu nikoliv. A to pracovníci ve zdravotnictví jsou placeni všeobecně mnohem lépe , než například pracovníci v dopravě.

Tam uvidíte desítky lidí s titulem, kteří dělají práci, kterou dříve bez jakýchkoliv problémů zvládli absolventi průmky nebo ekonomky

Sranda je , že k tomu , aby byl člověk zvolen starostou , místostarostou či členem rady města či za práci celého úřadu zodpovídal , nepotřebuje žádné vzdělání.

A tam, kde má stát anebo soukromý investor zájem o absolventy, nechť vypíše stipendia, třeba ve výši 100% školného. Pokud stát nebo kterýkoliv soukromý investor potřebuje více filosofů, nechť jim tedy ta studia zaplatí

Já bych jel úplně jinak. Nechť studenti platí 100% nákladů na studia. Stát ať analyzuje situaci na trhu práce a možsnoti uplatnění absolventů v budoucnosti a dle toho vypisuje stipendijní programy... Zjistí-li na základě analýz , že za 6 let bude potřebovat 20 absolventů oboru kultulorogie, nechť vypíše výběrové řízení na 20 zájemců o studium tohoto oboru , kterým těchto 100% nákladů na studium zaplatí. Pokud někdo v tomto výběrovém řízení neuspěje , nechť si počká na další výběrové řízení , případně si studium zaplatí ze svého.

Ale jistěže najde, protože ti lidi jsou na určitý kulturně-vzdělanostní úrovni, umí jazyky a mají schopnost se učit.


Ba právě tito vysokoškolsky vzdělaní lidé patří na trhu práce k nejohrožěnějším skupinám.
Dnes umí jazyky každý a umět dobře například jazyk po obchodní stránce je mnohem přínosnější než umět v daném jazyku diskutovat o antických filosofech.

Jinak ohledně vaší diskuse. S většinou vás souhlasím. Je přeškolováno...nejvíce mne však štve , když schopný a zkušený čtyřicátník-středoškolák u konkurzu neuspěje díky tomu , že se tam přihlásilo několik neschopných vysokoškoláků..
V soukromém byznysu u malých a středních firem není rozhodující , zda člověk má střední či vysokou školu. Bohužel však na tituly si hraje státní správa a velké firmy.

V Čechách po novém laborantovi je požadováno VŠ vzdělání

Pokud máte na mysli laboranta ve zdravotnictví, tak ne e, "stačí" VOŠka. Nicméně požadavky na takového studenta jsou místy vskutku dost přehnané. Aneb tak to dopadá, když nějaký v iluzi žijící pablb s funkcí od stolu rozhodne. Takže pak takový budoucí laborant ve zdravotnictví skládá například zkoušku z cizího jazyka rozsahem a náplní odpovídající pomalu státnici.

V soukromém byznysu u malých a středních firem není rozhodující , zda člověk má střední či vysokou školu. Bohužel však na tituly si hraje státní správa a velké firmy.

Ještě zapomínáte na jedno podstatné vousaté kritérium, na které opakovaně dojížděl můj bratr (VŠE) a zajisté nejen on: měl "smůlu", že není kozatá bloncka tak kolem dvaceti - pětadvaceti, u které se předpokládá, že bude hlavně "dávat" (mimochodem, tohle mu řekli - ne doslova samozřejmě - téměř ve všech agenturách, přes které hledal flek - cokoli, co smrdí oborem). Zajímalo by mě, jak se tohle kritérium vejde do oněch analýz, tabulek, grafů...

Nechť studenti platí 100% nákladů na studia.

To je opačný extrém aktuálního plýtvání penězi na studium lidí, co ho nepotřebují. Je to zároveň jiná forma škatulkování už od počátku. Sice to je už otřepaná, ale podle mě pravdivá fráze, že s takovýmto přístupem automaticky zabráníte studiu mnoha studentům z rodin s nižším příjmem. To je prostě fakt. Je spousta lidí, kteří na VŠ ani nešli, protože jim prostě rodiče na rovinu řekli, že by to nutáhli. Anebo museli ze stejného důvodu skončit. Patrně nikoho ve svém okolí takového nemáte, já ano. V regionu, odkud pocházím já, tedy z Českolipska, je to dlouhodobě docela znát. Kupříkladu já, kdybych chtěl studovat dnes a musel platit celé studium ze svého nebo z peněz rodičů, tak bych měl smůlu. Nechci tady brečet ale třeba škola, kterou jsem studoval, resp. onen obor, mě natolik zaměstnával i ve volnu, že narozdíl od studentů jiných oborů jsem "počítat rohlíky do pekáren" jaksi chodit neměl kdy. A platit to z příjmu rodičů? Tak jen pro představu: neúplná rodina, příjem tuším 12 čistého, dávky ovšem nula nula nic (jo vlastně měl jsem asi rok tuším 325 Kč příspěvek na dopravu), protože jsme se opakovaně nevešli do tabulek (máma brala vdovský důchod a o nějakou stovku překračovala nějakou úředníkem "pečlivě zanalyzovanou" limitní mez příjmu). Takže socky, jako jsem já, byste nutil na školu buď nejít, nebo školu vybírat podle školného.

Stát v podstatě sklídí, co sám zasel. A jako obvykle, v hodině dvanácté, kdy už je potřeba opravdu nědco dělat, tak jde z extrému do opačného extrému.

Stát ať analyzuje situaci na trhu práce a možsnoti uplatnění absolventů v budoucnosti a dle toho vypisuje stipendijní programy...

Tak kvality takové analýzy se upřímně děsím...

jen poznámka ke kvalitnímu Statistikovu příspěvku v 10:15: už dnes je naše země na evropské špičce v (jedné z mnoha) nelichotivých statistik - víc než jinde u nás platí "Tvoji rodiče nemají VŠ? - Ty jí taky mít nebudeš". Vzniká nám tu kastovní systém; zakládáme si na něj už ve školkách, kdy nedostatek míst nutí ty movitější z nás dát dítě do soukromé školky (a ty méně movité být dlouho doma a ztratit postavení na pracovním trhu), pak se to veze na "lepší" základku, osmiletý gympl atd. Segregace jak když vyšije. Děti z lepších rodin netuší, že někdo nejezdí na dovolenou k moři a co je horší, děti ze slabších rodin se včas nedozvědí, že dobře se učit může být k něčemu dobré.

Pokud máte na mysli laboranta ve zdravotnictví, tak ne e, "stačí" VOŠka

Měl jsem na mysli radiologického laboranta , případně se používá ještě termín radiologický asistent. Tam se dnes u nových lidí požaduje VŠ vzdělání (Bc.)přičemž v Německu stačí střední škola.

měl "smůlu", že není kozatá bloncka tak kolem dvaceti
Záleží na tom , na jakou pozici a kam se hlásil. Jsou firmy , které ženy kolem třicítky vyřazují z databází jako první , protože se bojí , že zmizí na mateřskou...

Jinak jste můj příspěvek nepochopil.
Já bych chtěl , aby studenti na jednu stranu si své studium platili , ale na druhou stranu , aby skutečně potřebným lidem toto studium z druhé strany zaplatil. Takže nula od nuly by pošla... Na druhou stranu bych nechtěl nikomu blokovat , aby studoval jakýkoliv obor. Ale proč by daňoví poplatníci měli hradit studium člověku , kterému s největší pravděpodobností budou po studiu hradit sociální dávky ?

víc než jinde u nás platí "Tvoji rodiče nemají VŠ?

S tímto jsem se ještě nesetkal. Kastování dětí ve škole se odehrává hlavně díky majetku rodičů , nikolik díky jejich vzdělání..Apropo , já například nevím , jaké vzdělání mají sousedi , kteří žijí v našem domě... Vím , co dělají.Ale jaké mají vzdělání nikoliv... To samé platí i u rodičů mých spolužáků...

Problém vidím někde jinde...Když jsem byl na zakládce , jeli jsme na výlet do kempu , kde jsme spali pod stany , sami si vařili a večer pekli vuřty a zpívali u kytary. A bylo nám fajn. Takový výlet neměl problém zaplatit kdokoliv i ze sociálně slabých rodin.
Dnes....školní třída jede na výlet do aquaparku pod Berlínem. Vybírá se částka nějakých 2 litry na hlavu. Přijde někdo , kdo na to nemá.A hned je vysegregován ze společnosti většiny , která na to má. A to je problém. Škola by dle mého názoru měla učit děti ke skromnosti. Protože to , že se jejim rodičům dobře daří dnes , neznamená že se jim bude dobře dařit zítra. A to , že se dobře daří rodičům , ještě neznamená , že se bude dobře dařit dětem...Proto i rozumní bohatí rodiče se snaží své děti k té skromnosti své děti vést ....

Naroznej: ale když se kouknete na ten graf, co sem dal v pondělí RadekŠ, tak zjistíte, že vzdělání a příjem silně kolerují. Samozřejmě existují výjimky, ale to je v tom grafu taky statisticky ošetřeno.

Bohužel teď nejsem schopen dohledat primární data, ale bylo nedávno někde publikováno, že úroveň vzdělání rodičů a dětí korelují. Tedy v dnešní době, kdy na VŠ studují děti narozené po 89.

ad Naroznej:
A tam, kde má stát anebo soukromý investor zájem o absolventy, nechť vypíše stipendia, třeba ve výši 100% školného. Pokud stát nebo kterýkoliv soukromý investor potřebuje více filosofů, nechť jim tedy ta studia zaplatí

Já bych jel úplně jinak. Nechť studenti platí 100% nákladů na studia. Stát ať analyzuje situaci na trhu práce a možsnoti uplatnění absolventů v budoucnosti a dle toho vypisuje stipendijní programy... Zjistí-li na základě analýz , že za 6 let bude potřebovat 20 absolventů oboru kultulorogie, nechť vypíše výběrové řízení na 20 zájemců o studium tohoto oboru , kterým těchto 100% nákladů na studium zaplatí. Pokud někdo v tomto výběrovém řízení neuspěje , nechť si počká na další výběrové řízení , případně si studium zaplatí ze svého.

Říkáte jinými slovy téměř přesně to, co já. Tedy domnívám se, že to není "úplně jinak" ale téměř stejně.

Co se týká omezení přístupu ke vzdělání kvůli školnému:
Toto lze řešit právě tím stipendiem v případě, že existuje nějaký veřejný/individuální zájem o toho studenta. Třeba studium pedagogiky je poměrně málo atraktivní, resp. řada absolventů potom dělá něco jiného. Stát, tedy klidně může poskytnout bezplatné studium pod podmínkou nějakého závazku odpracovat x let ve školství. Totéž mohu udělat třeba u medicíny. Btw. nedělá mně žádnou radost financovat studia někomu, kdo těsně po absolutoriu jde pracovat do Německa, UAE či jinam.

No a u dalších oborů ta stípka může klidně poskytnout soukromá firma anebo klidně i město, když chce filosofa, aby vedl oddělení matriky, které dříve zvládla stará Doušová s večerním gymplem...

Samozřejmě, hned vyleze někdo, kdo mně omlátí o hlavu sociální inženýrství, plánování atd. Jenomže ty skutečně úspěšné země již dávno pochopily, že se bez trochy toho sociálního inženýrství či plánování neobejdou.

Faktem je, že slušné vzdělání je dnes velmi vysoká přidaná hodnota. V řadě případů ale nesl náklady na toto někdo zcela jiný, než ten, který bude výsledky této přidané hodnoty užívat.

Já nepopírám , že vzdělání a příjem korelují. Nepopírám ani to , že koreluje úroveň vzdělání rodičů a dětí.
Ale nezdá se mi , že děti se vyčleňují z kolektivu na základě vzdělání rodičů. Apropo , jestli někdo pracuje jako lékař , je jasné , že má VŠ vzdělání. Ale jaké vzdělání může mít strojvedoucí ? Jaké výpravčí ? Jaké logistik ? Jaké vedoucí skladu ? Zažil jsem například výpravčí , kteří neměli maturitu , potkal jsem výpravčí s vejškou. A pokud si ten člověk nenapíše před jméno titul , na obličeji mu to zpravidla nepoznáte... A dnes už spousta lidí na nějaké tituly dlabe... a nikde jej neuvádí.

Naroznej: samozřejmě, že děcka se nebavěj o tom, jakou školu má táta, ale protože tátova škola do značné míry ovlivňuje, jestli to děcko má prachy na zájezd do Tropical Islands, nakonec je právě to vzdělání rodiče, jakožto klíčový faktor ke kariéře rodiče, tím, co předurčuje sociální postavení dítěte a sociální segregaci. Ve které si, zdá se mi, jako společnost spíš libujeme, než abychom se jí snažili omezit.

jestli někdo pracuje jako lékař , je jasné , že má VŠ vzdělání. Ale jaké vzdělání může mít strojvedoucí ? Jaké výpravčí ? Jaké logistik ? Jaké vedoucí skladu ? Zažil jsem například výpravčí , kteří neměli maturitu , potkal jsem výpravčí s vejškou. A pokud si ten člověk nenapíše před jméno titul , na obličeji mu to zpravidla nepoznáte... A dnes už spousta lidí na nějaké tituly dlabe... a nikde jej neuvádí.

Ale to je úplně jedno - důležitý je ten výsledek, pregnantně vyjádřený "Radkovým" grafem.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kubrt.)

Tedy domnívám se, že to není "úplně jinak" ale téměř stejně

Souhlas

Stát, tedy klidně může poskytnout bezplatné studium pod podmínkou nějakého závazku odpracovat x let ve školství. Totéž mohu udělat třeba u medicíny. Btw. nedělá mně žádnou radost financovat studia někomu, kdo těsně po absolutoriu jde pracovat do Německa, UAE či jinam.

Až tak daleko bych nešel. U těchto lidí bych spíše volil další stipendia se závazkem.
Jinak v ČR pracuje spousta cizinců , kterým financovala vzdělání jiná země. Dále velká část českých vzdělaných se jednoho dne vrátí bohatší o zkušenosti na základě kterých dostane dané odvětví nový impuls.

Faktem je, že slušné vzdělání je dnes velmi vysoká přidaná hodnota. V řadě případů ale nesl náklady na toto někdo zcela jiný, než ten, který bude výsledky této přidané hodnoty užívat.

Je otázka , co považujete za slušné vzdělání. Dle mého názoru takové vzdělání zde poskytuje takový počet škol , který byste spočítal na prstech jedné ruky..
Všechno ostatní je "tuctovina". A to , že někdo získá VŠ vzdělání , ještě neznamená , že bude mít tomuto vzdělání adekvátní příjmy. U řady firem v odděleních jako doprava , logistika , nákup či prodej působí vedle sebe jak středoškoláci , tak i vysokoškoláci... mzdy mají stejné....Ano , VŠ diplom může být vstupenka do "lepší společnosti". Záleží však na tom , jak jej každý jednotlivec dokáže využít....

Btw. nedělá mně žádnou radost financovat studia někomu, kdo těsně po absolutoriu jde pracovat do Německa, UAE či jinam

Ne všechno je tak černobílé. Můj kamarád tedy nestudoval VŠ, ale jen střední, ale to pominu. Studium mu taky plně zaplatil erár. Po škole šel ihned makat do Říše, aby si tam vydělal peníze. Po třech letech se vrátil (kdyby neměl silné pouto k rodnému kraji, zůstal by tam) a peníze investoval do své firmy, o které snil už na střední a na jejíž rozjetí by poctivou cestou v ČR nevydělal asi ani do smrti. Firma prosperuje, rozšiřuje výrobu, zaměstnává momentálně asi 30 lidí (kteří by jinak v našem regionu skončili na UP, anžto místní velký ex-státní moloch, který tyto lidi zaměstnával, byl posléze vytunelován). Takže to je špatně?

To mně by tedy víc vadilo a vadí, jak stát nakládá s mými daněmi a komu je cpe za nic do chřtánu jen proto, aby měl od něho klid, protože ví, že z něho stejně žádný užitek nikdy nebude.

Řekl bych, že jen velký naiva si může myslet, že mu doktorský titul nějak pomůže v praxi.
Přesně tak. Ovšem taky se to začíná posouvat. Tam kde běžně stačí magisterský, chtějí doktorský apod. To i na západ od Aše (Leuna werke stále nabírá :-))) ).
Jinak souhlas s PŠ - rozhodující by měla bejt kvalita lidí a jejich práce a výsledky a ne to, kolika papíry se ohánějí.

W.: Někoho to doktorské studium třeba baví.

A když někdo vystuduje VŠ jen tak ze zájmu a cíleně se chce věnovat jinému oboru, pak někoho může bavit i postgraduál. Jak psal "Naroznej", záleží na tom, jak toho jedinec využije v budoucnu.

nedělá mně žádnou radost financovat studia někomu, kdo těsně po absolutoriu jde pracovat do Německa

Šílený myšlení. Fakt.

rozhodující by měla bejt kvalita lidí

To je jistě pravda, ale je čím dál víc míst, kde je prostě vyšší vzdělání potřeba.

Ba právě tito vysokoškolsky vzdělaní lidé patří na trhu práce k nejohrožěnějším skupinám.
Dnes umí jazyky každý a umět dobře například jazyk po obchodní stránce je mnohem přínosnější

Opakuji potřetí: data to nijak nepotvrzují a jsou na tom hůř, než středoškoláci

(celkem logicky, ono i na fý fildě se neučí zdaleka jenom antická filosofie, takže po stránce jazyků či celkové kultivace člověka na tom ten člověk bude líp, než kdyby měl jen gympl, střední ekonomku atp.).

Sice to je už otřepaná, ale podle mě pravdivá fráze, že s takovýmto přístupem automaticky zabráníte studiu mnoha studentům z rodin s nižším příjmem.

Nejen to. Tady totiž jakási představa, že potřebu určitých profesí lze dopředu odhadovat a podle toho někdo řekne, kolik koho bude potřeba. Nelze, to prostě nikdo neumí.

Šílený myšlení. Fakt.

Můžete mně vysvětlit, co je na tom šíleného? Myslím konkrétně, bez nějakých stupidních frází. Podle Vás bych se zřejmě měl radovat, když mohu zaplatit medikovi ze svých daní nějakých 500.000 korun (tolik je alespoň přibližně tzv. kapitační platba třeba na 1.LF UK) a on ještě před absolutoriem hrdě prohlásí, že za mizerné peníze v Čechách dělat nebude, protože v Německu má 4x tolik? Vy jste zřejmě masochista a těší Vás to. Mně ne.
A kecy o tom, že se jednou vrátí z ciziny oblažen nějakými v Čechách nezískatelnými zkušenostmi obecně neberu. To platí pouze pro zanedbatelné procento.

Mimochodem, máte nějaké zkušenosti s personalistiky skutečně v praxi? Nebo jen papouškujete fráze, kterými nás tady oblažuje jistá lobby, která si založila svoji existenci na soustavném "reformování" českého školství a pro kterou počet studentů v ČR = množství peněz, kterými mohou spoludisponovat?

RadekŠ: Takže bys nebyl proti školnému, proti kterému by šlo snížení daní ve stejné výši?

Podle Vás bych se zřejmě měl radovat, když mohu zaplatit medikovi ze svých daní nějakých 500.000 korun (tolik je alespoň přibližně tzv. kapitační platba třeba na 1.LF UK) a on ještě před absolutoriem hrdě prohlásí, že za mizerné peníze v Čechách dělat nebude, protože v Německu má 4x tolik?

Já myslím, že bychom měli myslet již v kontextu celé Evropské Unie, jíž jsme již přes deset let členy.

Tedy vůbec mě neuráží, že někdo vystuduje v Čechách a pracovat jde do Německa. To samé je, když student vystuduje v zahraničí a sem se vrátí pracovat. A nebo taky ne a už v zahraniční zůstane.

Trh pracovních sil dostal veliký výběh k dispozici a je potřeba se na tom výběhu taky naučit běhat.

Logicky si nejlépe zaběhá mladá generace.

Ad ivy:

...a on ještě před absolutoriem hrdě prohlásí, že za mizerné peníze v Čechách dělat nebude, protože v Německu má 4x tolik?

Tak se na to ale taky podívejte obráceně - z pohledu toho medika. Já si zase myslím, že pokud má tu možnost, nemá tu nějaké závazky a má k tomu odvahu (ona práce v cizině - to taky není pro každého), tak by byl vůl, kdyby toho nevyužil. Ono se taky občas může stát, že ten medik zatouží po (nelehkém) studiu tak nějak slušně vydělávat, bydlet ve svém a časem živit rodinu...

Já myslím, že bychom měli myslet již v kontextu celé Evropské Unie, jíž jsme již přes deset let členy.

Myslím si pravý opak, Evropská unie už je dávno za zenitem a pokud se výrazně nezreformuje, za nějakých 50 let po ní nikdo ani neštěkne. Mimochodem většina neevropských států ji naprosto ignoruje a jedná s politiky DE, FR, UK atd. To, že pro nás je v současné době člentví v EU pozitivním přínosem, je jiná věc. Nicméně svět jde pravděpodobně jinudy. Podobně kdysi dopadl starý Řím a další civilizace. Byly pohlceny někým, kdo něměl sice jejich civilizační úroveň, ale byl mnohem více dynamický a agresivní.

Tedy vůbec mě neuráží, že někdo vystuduje v Čechách a pracovat jde do Německa. To samé je, když student vystuduje v zahraničí a sem se vrátí pracovat. A nebo taky ne a už v zahraniční zůstane.

V to se s Vámi shodnu, mně to také neuráží. Také proč by mělo? Pokud by mě bylo zase pětadvacet, možná bych to udělal také - systém to umožňuje. Ale z hlediska užití daní mně to nepřipadá rozumné, když mu to v plné výši zafinancuje stát, který má každý rok sekeru 100 miliard. A také je to nefér vůči těm sociálně slabým daňovým poplatníkům, kterými se tu kdekdo ohání. Ti to zaplatí, ale obvykle z toho nic mít nebudou.

Trh pracovních sil dostal veliký výběh k dispozici a je potřeba se na tom výběhu taky naučit běhat.

Nerozumím, co tím myslíte.

Ale z hlediska užití daní mně to nepřipadá rozumné, když mu to v plné výši zafinancuje stát, který má každý rok sekeru 100 miliard. A také je to nefér vůči těm sociálně slabým daňovým poplatníkům, kterými se tu kdekdo ohání. Ti to zaplatí, ale obvykle z toho nic mít nebudou.

Je otázkou, zda opravdu není levnější plně hradit vysoké školství, než vymýšlet systémy studentských půjček s vracením školného až v produktivním věku.

Dnes stejně funguje regulace přístupu na vysokou školu příjmem rodičů (nebo schopností studenta se uživit sám).

Nerozumím, co tím myslíte.

Že pro výběr zaměstnání nejsme omezeni hranicemi ČR, ale až hranicemi EU (to je ten velký výběh).

starý Řím a další civilizace. Byly pohlceny někým, kdo něměl sice jejich civilizační úroveň, ale byl mnohem více dynamický a agresivní.

Právě abychom tak nedopadli, tak je dobré se držet v houfu s dalšími - v rámci EU a NATO. Na těchto organizacích můžeme najít 1000 chyb, ale je extrémně nebezpečné být v nich výhradně za troublemakera a snažit se je poškodit zevnitř. V současnosti velmi aktuální téma.

Právě ta možnost pohybu, třeba absolventů za prací do zahraničí, je jedním ze znaků té zmíněné civilizační vyspělosti. Nebo chceš spouštět železnou oponu? Bránit lidem ve volbě místa k životu je jedna z největších zrůdností.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kubrt.)

Je otázkou, zda opravdu není levnější plně hradit vysoké školství, než vymýšlet systémy studentských půjček s vracením školného až v produktivním věku.

V situaci, kdy vzhledem k demografii bude až 60% populace koketovat nějakou formou VŠ vzdělání to dost ztrácí smysl. To je podobný, jako kdyby někdo chtěl před 30 lety školný po maturantech.

A pak je tu zásadní problém, že krom beztak vysokých daní (ty někdo sníží ?) z toho školnýho budou mít vejvar všelijaký "bratrstva kočičí pracky" na nereformovaných školách.

Že pro výběr zaměstnání nejsme omezeni hranicemi ČR, ale až hranicemi EU

Což platí i pro to vzdělání. Stačí se podívat, kolik Slováků studuje v ČR a většina z nich zůstane tady. Což je pro Slovensko čistá ztráta.

Právě abychom tak nedopadli, tak je dobré se držet v houfu s dalšími - v rámci EU a NATO. Na těchto organizacích můžeme najít 1000 chyb, ale je extrémně nebezpečné být v nich výhradně za troublemakera a snažit se je poškodit zevnitř. V současnosti velmi aktuální téma.

O NATO jsem nikdy nepochyboval. Tam ale jsou země, které v EU nebudou nikdy (USA, Canada) anebo možná nikdy (Turecko).

O EU jsem napsal, že v současné době je naše členství v nich pozitivním přínosem. Pokud ale bude v EU pokračovat trend k regulaci všeho možného, k politické, genderové a jiné "korektnosti", k politickému rozhodování typu Slovensko dotuje Řecko, atd, EU se rozpadne sama. Ty odstředivé tendence zesilují s tím, jak se hromadí nevyřešené problémy. Třeba krize s eurem byla odložena, nikoliv vyřešena.

V posledních deseti letech jsem byl asi 8x v Číně, v Malajsii a mnoha jiných neevropských, rychle se rozvíjejících se státech. Při pohledu z nich lze Evropu charakterizovat jako smrádek ale teplíčko. Myslím, že nejlépe to ilustruje Putler, který si s nějakou Evropou v podstatě vytřel zadek. Pro něj je partner Angela, nikoliv nějaká šedá myš z Bruselu.

Že pro výběr zaměstnání nejsme omezeni hranicemi ČR, ale až hranicemi EU

Ale to už je přece také dávno překonané. Znám české piloty v Indonésii, zdravotní sestru v UAE a sám jsem dvakrát odmítl z různých důvodů práci na Dálném východě. To je o tom, jak je kdo schopný a jakou má cenu na pracovním trhu. Pak pro něj hranice nemusí znamenat nic, než nějakou čáru na mapě. Nemá to ale žádný vztah k tomu, kdo bude platit ta studia...

Mně to "bezplatné" školství připadá trošku jako "elektřina prostě v síti je". Je zajímavé, že to první je "politicky správné a korektní", to druhé (alespoň tedy u nemodrých) vyvolává zuřivý odpor.

který si s nějakou Evropou v podstatě vytřel zadek. Pro něj je partner Angela, nikoliv nějaká šedá myš z Bruselu.

To je součást taktiky - když chceš rozbít nějaký vůči tobě nepřátelský spolek, je dobré bavit se s každým členem zvlášť, každému říct něco jiného, oni se vzájemně rozhádají a ty máš místo jednoho nepřátelského spolku 28 malých entit, z nichž některé jsou docela přátelské a ty ostatní sice stále nepřátelské, ale slabší než původní spolek. Já tedy takovémuto vytírání vlastní tleskat nebudu.

rychle se rozvíjejících se státech. Při pohledu z nich lze Evropu charakterizovat jako smrádek ale teplíčko

No jo, rostou rychleji než my. Ale co to znamená? Neodžili my jsme si ten jejich současný růst v posledních 200 letech od naší průmyslové revoluce? Jak to souvisí s kvalitou života? Jak dlouho budou takto ještě růst? Je to potřeba? Rostě nějaký strom až do nebe?

Evropská unie už je dávno za zenitem a pokud se výrazně nezreformuje, za nějakých 50 let po ní nikdo ani neštěkne

To je dost dobře možný, ale ten volný trh tu zůstane.

To je součást taktiky - když chceš rozbít nějaký vůči tobě nepřátelský spolek, je dobré bavit se s každým členem zvlášť, každému říct něco jiného, oni se vzájemně rozhádají a ty máš místo jednoho nepřátelského spolku 28 malých entit, z nichž některé jsou docela přátelské a ty ostatní sice stále nepřátelské, ale slabší než původní spolek. Já tedy takovémuto vytírání vlastní[zadnice] tleskat nebudu.

Je úplně jedno, jaký k tomu máte poměr Vy, já anebo kdokoliv jiný. Je úplně jedno, jestli to je otázka taktiky nebo něčeho jiného. Já jsem pouze konstatoval fakt, že Evropa si hraje na něco, co není. Je otázka, zda má v této hře pokračovat, anebo se pokusit tu hru změnit.

No jo, rostou rychleji než my. Ale co to znamená? Neodžili my jsme si ten jejich současný růst v posledních 200 letech od naší průmyslové revoluce? Jak to souvisí s kvalitou života? Jak dlouho budou takto ještě růst? Je to potřeba? Rostě nějaký strom až do nebe?

Žádný strom neroste do nebe. Růst Číny se mimochodem výrazně zpomalil. Je to ale úplně jedno, protože karty bude rozávat ten silnější a hrát se bude podle jeho pravidel. Kdysi to mimochodem byla také Čína, pak poměrně dost dlouho Evropa, teď 70 let USA. Je otázka, kdo to bude za dalších 50 let. Vsadil bych ale poslední korunu na to, že to nikdy nebude EU v současné podobě.

Občas se musím z titulu své práce účastnit na nejrůznějších podnikatelských, bankovních a politických fórech. Prakticky všichni si tam za zavřenými dveřmi uvědomují, že takto v EU pokračovat nelze. A Číňany, Malajce, Indonézany kvalita našeho života zajímat nebude.

A pak je tu zásadní problém, že krom beztak vysokých daní (ty někdo sníží ?) z toho školnýho budou mít vejvar všelijaký "bratrstva kočičí pracky" na nereformovaných školách.

Zreformovat je za současných podmínek bude cesta podobná postrkování státních drah směrem k trhu (čili nic moc), spíš mi přijde efektivnější a hlavně rychlejší cesta vyhladověním skrz škrtnutý dotace a nutností se živit sám.

To je dost dobře možný, ale ten volný trh tu zůstane

Vy si opravdu myslíte, že v Evropě je skutečně obousměrně (staré v. nové země EU) volný trh?

Vy si opravdu myslíte, že v Evropě je skutečně obousměrně (staré v. nové země EU) volný trh?

Volný trh = myšlena byla celní unie. Omlouvám se.

Asi bych tohle vlákno s EU dál neživil, to se dá probrat všude, zajímá mě spíš to vzdělání.

(Příspěvek byl editován uživatelem Desiro.)

sadil bych ale poslední korunu na to, že to nikdy nebude EU v současné podobě.

To já taky ne. Ovšem vážně pochybuju, že se kýžené změny docílí nahnáním potenciálních studentů k ponkům a svářečkám.

Ale to už je přece také dávno překonané. Znám české piloty v Indonésii, zdravotní sestru v UAE a sám jsem dvakrát odmítl z různých důvodů práci na Dálném východě.
Tak určitě, to asi každý. Akorát neznám nikoho, kdo by prahnul po tom tam dlouhodobě pracovat a žít.
Vysoký hospodářský růst, ano, z mála se roste relativně snadno, ale zase to moc nevypovídá o životní úrovni.
Vzdělání máme "zadarmo", ostatně spousta oborů se dá vystudovat, s trochou nadsázky, jen s ořezanou tužkou v ruce.

Tak určitě, to asi každý. Akorát neznám nikoho, kdo by prahnul po tom tam dlouhodobě pracovat a žít.
Cocik
Z Ameriky se ale dost lidí nevrací, anebo až na opravdu stará kolena.

Vzdělání máme "zadarmo", ostatně spousta oborů se dá vystudovat, s trochou nadsázky, jen s ořezanou tužkou v ruce.

To bych nevrdil. Co se týká životních nákladů při studiu, ty se dnes pohybují někde kolem 10 tisíc měsíčně - znám z praxe od svých dětí. Co se týká nákladů na školu, ty kapitační platby budou určitě i u těch relativně "levnějších" oborů v desetitisících ročně. A myslím hlavně, že vysoké školství je zoufale podfinancované. Moji kolegové zírali, jak málo jim mohla nabídnout jedna technická VŠ za externí přednášky. Potom tomu ale odpovídá i ta kvalita výuky.

To já taky ne. Ovšem vážně pochybuju, že se kýžené změny docílí nahnáním potenciálních studentů k ponkům a svářečkám.

Znovu opakuji, že nikoho nikam nahánět nechci. Jen si myslím, že je nesmysl nabízet 90% populace střední vzdělání a 60% vysoké. To je prostě blbost a vyhozené peníze. Mimochodem v roce 2005 a 2006 jsem pracoval pro jednu německou firmu částečně i v Německu. Představte si, že oni si tam ty počty studentů, učňů dovolí plánovat. Asi ještě nevědí, že je to pitomost.

RadekŠ:

Jde ti o to mít produktivní ekonomiku (=založenou na vzdělané prac. síle)a nebo mít privilegia pro určitou skupinu lidí ?
To jsou dvě věci. Na to, mít schopnosti atd. a být uplatnitelný na trhu práce, potřebuješ ty znalosti. Ty můžeš získat na VŠ, ale teoreticky taky jinde, zejména v nějakém úzce specializovaném oboru klidně až v podniku.
Zato ten diplom coby papír podle mě, a v tom spolu nemusíme souhlasit, je - či měl by být - především jakýmsi certifikátem o tom, že jsi schopen v definovaném čase tyto znalosti na VŠ (= určité garantované úrovni) získat, ergo "jedinec schopný." Certifikátem, který dnes významně ztrácí na hodnotě, viz např. zde všechny ty řeči na téma "diplomy jsou hezké, ale může to být wool". To je totiž právě ta chyba.

Studium a diplom sám o sobě Ti nezaručí lepší zaměstnání, je to jen prostředek k němu. Jak může bejt schopnýmu člověku k neužitku vzdělání a diplom ? To snad bude tomu neschopnýmu, ne ? Jak poznáš kdo bude po tý škole v praxi schopnej a kdo neschopnej?
Tak se mi zdá, že tady někdo podlehl myšlence, že devalvací diplomů aneb jejich rozdáním lidem, co potřebné (= dříve garantované) úrovně nedosahují, se zajistí vzdělání oněch jedinců.

Pokud by se podařilo ty lidi opravdu vzdělat na potřebnou úroveň, tak ať jich je třeba 200% z ročníku. :-) Jsem tedy skeptik, zda je to přes nějakých cca 30-40% reálné, ale prosím, třeba ano. Ale tady řeč vůbec nebyla o tom, že ti lidé jsou skutečně vzdělaní, ale že dnes VŠ vzděláním proleze kdekdo prostě jen v důsledku snížení náročnosti. Takže ty "VŠ znalosti" prostě nezíská, nebo jen ve velmi malé míře. V tom vidím tu tragédii dnešní doby, aneb malování trávníku na zeleno v jiné podobě.

myslím hlavně, že vysoké školství je zoufale podfinancované. Moji kolegové zírali, jak málo jim mohla nabídnout jedna technická VŠ za externí přednášky. Potom tomu ale odpovídá i ta kvalita výuky.

To není vůbec měřítko. Dost byste se v druhém extrému divil nad příjmy tzv. "létajících profesorů" anebo lidmi chodícími na některých školách na plný úvazek do práce jeden den v týdnu a mající těch úvazků více. Plus ti co umí chodit v grantech.


především jakýmsi certifikátem o tom, že jsi schopen

Ne. VŠ diplom je na hony vzdálen takovým těch certifikátům "Umí účtovat v " a když dotyčný(á) dostane jiný program, kde je button místo vlevo nahoře vpravo dole, tak je v i. VŠ je krom dalšího nalití znalostí (s klesajícím mezním přírůstkem) právě od toho, abys na to sám přišel a věděl proč to tak je - s nějakou pravděpodobností, všichni to umět nebudou, protože kreativita a myšlení se nedá nabiflovat. Prostě takový z DFJP halt skončí v deterministickém světě u namísto vymýšlení VRT a nebo aplikace pásmových GVD:-)))

Cocik [happy]
Z Ameriky se ale dost lidí nevrací, anebo až na opravdu stará kolena.
Cocik není dospělý, hotový člověk (viz např. TR z Kyrgyzstánu).
A USA si svůj pracovní trh dost chrání, to není o tom, že by absolvent MBA z ČR se sebral a prvním spojem odletěl a už se nevrátil.

Představte si, že oni si tam ty počty studentů, učňů dovolí plánovat. Asi ještě nevědí, že je to pitomost.
Mno, plánovat můžou co chtějí. Tady to zkoušejí taky, akorát jim nějak mláděž nechce svářet, kovat, stát u CNC...hrůza! Mmch., před čtvrtstoletím to bylo úplně stejný a žijem.

Dost byste se v druhém extrému divil nad příjmy tzv. "létajících profesorů" anebo lidmi chodícími na některých školách na plný úvazek do práce jeden den v týdnu a mající těch úvazků více. Plus ti co umí chodit v grantech.
Přesně tak. Tam tečou miliardy. A bejt zaměstnanej na plnej úvazek na nějaké regio VŠ + nějaký pseudovýzkum znamená mmj. celkem klidnou práci, hafo volna, hodně volnej time management apod. A přepočteno na odpracované hodiny i krásnej plat.

Prostě takový z DFJP halt skončí v deterministickém světě u [vypravci] namísto vymýšlení VRT a nebo aplikace pásmových GVD:-)))
Čímž si může vydělat i více než při vymýšlení virtuálních VRTek :-))

ad W: Uznávám, že s těma VRT to byl teda hodně blbej příklad.

Drazí kolegové z akademického sektoru! Sháním nějaké srovnání bezpečnosti silniční a železniční dopravy, nevěděl byste někdo o nějaké takové dobré studii? Pokud možno necinknuté, ať už jakýmkoli směrem :-)

Prosím a díky moc!

Povídal doc. Soušek: "Kdybyste chtěli vidět, jak to u nás vypadalo na železnici před rokem 1989, tak si zajeďte na Slovensko."

Nejhorší na tom je, že má nejspíš pravdu.

Mouka: Já bych doporučil rovnou Polsko. Po každé návštěvě této země si říkám, jaké železniční Švýcarsko oproti PKP vlastně jsme. To i Slovensko není taková katastrofa, ikdyž to katastrofa je.

(Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.)

intelpetr: Znám to spíše z vyprávění. V Polsku jsem osobně cestoval (pokud pomineme nejbližší příhraničí typu Mezilesí) jen po hlavní tratích v dálkových vlacích, kde je to ještě docela v pohodě. Ale on i stav městské dopravy třeba v takových Katowicích stojí za to. Kde jinde se vám může stát, aby tramvaj zastavila, jelikož jeden z dělníků pracujících na trati, si do kolejiště odložil svačinu? A to je teprve začátek.

Desiro:
Zkuste Ročenky dopravy:

https://www.sydos.cz/cs/rocenky.htm

https://www.sydos.cz/cs/rocenka_pdf/Rocenka_dopravy_2013.pdf

Jinak je to těžké - kdo výzkum platí, ten má zpravidla zájem na určitých výsledcích, avšak vědecky podložených

Mouka:
A co vozidla a staniční budovy na Slovensku?
Zdá se, že doc. Soušek je odborník úplně na všechno . Mně třeba jednou vyčetl, že jsem cosi publikoval společně s jakýmsi Zárubou...

Záruba a Matouš z Oreda jsou pro něj sprostá slova.

a ostatní z KTŘD znají výraz Radovan jako synonymum pro výraz blbec.

(Příspěvek byl editován uživatelem petr_k.)

Petr_k:

Ohledně srovnání bezpečnosti silniční a železniční dopravy - ano, ročenka udává počet nehod, ale je potřeba to vztáhnout k nějakému společnému ukazateli (expozici). Aby to nebylo jak s tím srovnáním, které zvíře je lepší na chování: psích kousnutí je víc než žraločích - je pes nebezpečnější?

Za odkaz děkuju.

A kdyby byla k dispozici nějaká srovnávací studie přímo o železniční vs. silniční dopravě, ocenil bych to, ať už budou výsledky jakékoli. Když už tu máme ten kanál přímo na ČVUT :-)

Desiro:
Vy byste toho chtěl...
Kdo má přístup k datům, ten má různé svoje partikulární zájmy, a nestranným akademikům data nikdo neposkytne :-(

Dobrý den pánové,
rád bych se informoval na šance na přijetí na UPCE, obor Kolejová vozidla. Co jsem tak zběžně prohlédl web, předpokládaný počet přijatých je 30 uchazečů na základě výsledků ze střední školy: 2 až 10 bodů (2 b = nejlepší možný výsledek), body jsou získávány jako součet průměrů známek z vysvědčení z 2. pololetí posledního ročníku a z maturity. K tomu 0 až 2 body, pokud student maturuje z matematiky+, z matematiky anebo nematuruje.
Jsou zohledňovány úspěchy na matematických olympiádách ze SŠ?
Je možné někde dohledat počty zájemců a reálně přijatých na daný obor za poslední roky?
PS: Myslím si, že každý uchazeč má možnost vylepšit si bodové ohodnocení Matematikou+ u maturity, neb zkouška je nepovinná a negativní výsledek nabude mít za následek celkový neúspěch u maturity; tedy z Matematiky+ se propadnout nedá.
Děkuji za informace.

Lukáš: To, co zde uvádíš, jsou jen formality. Praxe je taková, že berou každýho. Tento obor není o tom, aby se tam člověk. Důležitý je, aby se tam člověk udržel a dostudoval, což zvládne řádově tak do deseti studentů. Diskutující yThomas_ct tento obor vystudoval a vyučuje v něm, takže doporučuju se na něj obrátit.

Ad Lukáš 123:

...rád bych se informoval na šance na přijetí na UPCE, obor Kolejová vozidla.
Jak praví Mouka, šance na přijetí jsou asi tak 100 %, ne-li víc. :-) Vzhledem k (všeobecnému) zájmu o technické obory a k vývoji demografické křivky v posledních letech "teď před koncem světa bereme každýho". Jelikož je ale nutné na základě něčeho sestavit žebříček těch, co se ke studiu hlásí, je v požadavcích na přijímací řízení napsáno to, co tam je. Pokud budete mít maturitu a pokud podáte přihlášku, přijat budete...

Je možné někde dohledat počty zájemců a reálně přijatých na daný obor za poslední roky?
Asi ano, ale nechce se mi hledat. Zhruba to ale vidím tak, že na specializaci DP-KV je každoročně přijímáno cca 20 až 40 studentů. Řada z nich to asi ale jde opravdu jen zkusit, a tak se počty studentů ve druhém semestru sníží na takových nějakých zhruba 15. Kolik z nich pak dojde až ke státnicím, to je hlavně otázka jejich vůle studovat...

Budete-li mít nějaké otázky, pište/mailujte/telepatujte. Budu-li vědět, rád zodpovím... ;-)

Ad. Ythomas_ct: Tak nějak... Před rokem byla vypsaná kapacita prvního ročníku tohoto oboru 50 studentů, ke studiu do prvního semestru bylo přijato (přihlášku podalo) 27. Do druhého semestru postoupilo 20, do třetího postoupilo 15... Do čtvrtého, podle toho, co mi kluci říkali, to vypadá, že půjde něco kolem deseti.
Bohužel, díky tomu, že se zde nedělají příjmací zkoušky, to hodně lidí jde opravdu jen zkusit. A ta "úmrtnost" je toho důkazem. Je-li to dobře, těžko říci... Každopádně si myslím, že DP-KV nepatří k nijak zvlášť obtížným oborům a pokud to dotyčný myslí se studiem vysoké školy vážně, má alespoň trochu přirozené inteligence, je ochotný pro úspěch něco udělat, o problematiku se zajímá (a vážně nemám na mysli, že jen chodí po nádražích a fotí mašinky), neměl by pro něj být problém dostudovat.

Ad Zarri:

Do čtvrtého, podle toho, co mi kluci říkali, to vypadá, že půjde něco kolem deseti.
Fakt? Tak to jsem zvědav. Zatím se to tak - minimálně dle počtu zájemců o bakalářskou práci - netváří. Teda pokud nemáte čtvrtým ročníkem na mysli opakování ročníku třetího... :-)

Je-li to dobře, těžko říci...
Ideální to samozřejmě není. Protože však jde tak trochu o systémovou chybu českého školství, tak s tím nic nenaděláme...

...DP-KV nepatří k nijak zvlášť obtížným oborům a pokud to dotyčný myslí se studiem vysoké školy vážně,...
Jsem téhož názoru...

Ad. Ythomas_ct: Nevyjádřil jsem se přesně.

Do čtvrtého semestru, podle toho, co mi kluci říkali, to vypadá, že půjde něco kolem deseti.