Zdravím, čte to tu někdo studující na KDL VŠTE? :-)

Díky :-)

VŠTE?

Ad Dusanh:

VŠTE?

Ano, Vysoká škola technická (!) a ekonomická. Aneb slovy klasika - v Českých Budějovicích, tam by chtěl žít každý; tedy kromě mě...

Tam se učí "dělat dopravu po Jihočesku". Jinak na této škole externě vyučují někteří Pardubičáci a Žiliňáci. Někteří tam jsou snad i na stálo.

VŠTE

Taktéž uvažuji jít do Pardubic, jen ještě nevím jestli Technologie a řízení dopravních systémů a nebo Kolejová vozidla. Snad mi den otevřených oken pomůže k rozhodnutí.

Ythomas_ct: Nevíte proč je tak velký úbytek studentů? Ztrácí zájem o obor a nebo je tam hodně fyziky či matematiky? S čím mají největší problémy? Předem děkuji za odpověď.

Matematiky, fyziky a předmětů, které z nich vycházejí (dynamika, mechanika, statistika) je samozřejmě požehnaně.

Nevíte někdoo učitelích z konce let 80-tých SPS dopravní v Masné - pánech Frantovi Bartošovi a Vencovi Stuchlém ?

Jedno historické Ztko plánuje slezinu...

PS... funguje tam ještě dopravní sál s elektromechanikou z Milovic ?

Ad Ťululu:

Nevíte proč je tak velký úbytek studentů?
Protože jsou mnozí studenti líní se učit, toť můj názor. Když k tomu připočtete fakt, že se v podstatě nedělají žádné přijímačky a mnozí to jdou prostě jen zkusit... :-(

...je tam hodně fyziky či matematiky?
Řekl bych, že obojího je tak nějak přiměřeně, tj. stejně jako na ostatních školách obdobného zaměření. A ono tak nějak nejde učit konstrukci vozidel bez mechaniky, pružnosti a pevnosti apod.

S čím mají největší problémy?
Říká se, že s mechanikou, ale jak jsem řekl - spíš jde asi o nedostatek ochoty učit se...

Pokud Vás zajímají předměty, rozklikněte si vizualizaci oboru pod příslušným odkazem na stránkách portal.upce.cz. Jinak se třeba uvidíme na dni otevřených dveří... ;-)

Dobrý večer,
chtěl bych se zeptat jak je to u dopravních fakult (FD, DFJP, FPEDAS) s možností praxe=práce v oboru během studia? Od kolikátého ročníku je to reálné a dá se to časově stíhat? Nejde o peníze, ale chtěl bych mít po ukončení VŠ alespoň nějakou praxi.
Jaké jsou možnosti zahraničních studijních pobytů/část studia v zahraničí?
Přiští rok maturuji a rozhoduji se kam. Táhne mě to k dopravě (tech. směr, DOS, TRD, dopr. inž..., přesně ještě nevím, ale rozhodně ne managmenty apod.), ale trochu se bojím uplatnění, tak přemýšlím jestli není lepší nejdříve studovat širším směrem (strojní fakultu) a až na mgr. studiu se specializovat dopravním směrem.
S mat ani fyz nemám problémy a počítám s tím, že jí bude požehnaně.
A v čem vidíte rozdíl mezi FD a DFJP, výhody/nevýhody obou, nebo je to dost podobné?
Děkuji všem za poznatky

Na FD během bakaláře praxe = 0

Intelpetr: na ČVUT záleží na aktivitě jednotlivců, nejlepší je rozumně zvládnout bakaláře a pak pracovat (ale v oboru) během magistra - kdo z našeho ročníku (2008 nástup) opravdu chtěl, tak praxi / práci našel, kolikrát to šlo i přímo přes školu, ale nic oficiálně.

Dost lidí mělo praxi / brigádu / práci v oboru rovnou na bakaláři, zařídili si to sami...

Bc na ČVUT FD je spíše technický gympl s dopravním zaměřením, M, F je tam dost, ale naučí tě to myslet a dostaneš obecný technický základ a do toho odborné dopravní předměty. Chce to hned na začátku VŠ obíhat projekty a vyučující a sbírat informace (včetně těch neoficiálních), jak který funguje.

ČVUT FD ti dává ohromnou možnost volby, když budeš proplouvat, tak ti škola dá titul a nic víc, když se budeš sám snažit, tak se můžeš dostat mnohem dál a škola ti potom dá více než jen vzdělání.

Co se tyče FD ČVUT, v zásadě souhlasím s -MS-, který školu poměrně dobře vystihl.

Bc. studium je skutečně hodně protkané technickými základy a mnohdy to není procházka růžovým sadem. Co mám ale zkušenosti, kdo chtěl dojet "do cíle" a bral studium vážně, tak zpravidla Bc nakonec dokončí, i když v začátcích to tak jednoznačně nevypadalo.

Co ale na FD ČVUT hodně oceňuji, je prostředí vůbec a vzhledem k velikosti fakulty velmi přátelská a až rodinná atmosféra. Sice tento pocit při příchodu na fakultu určitě každý nováček úplně mít nebude, ale během profilování se a následného výběru oboru najde osoby blízkého zájmu jak mezi studenty v ročníku (i mimo ročník), tak v řadách vyučujících. A pak už je jen na lidech, jak těchto vztahů dokážou využít i mimo školu, ale aspoň pro mě jsou tyto zážitky nezapomenutelné. Především z těchto důvodů nelituju, že jsem se na tuto školu rozhodnul jít.

Ještě k té praxi: od prvního ročníku na FD jsem měl sám zajištěnou praxi. Rozvrh je většinou stavěn na 4 dny v týdnu, pátý den lze tedy využít k účelu práce, případně i více, dovolí-li zaměstnavatel pracovat z domova či o víkendu. Ale berte v úvahu to, že studium technických základů (cca 1. - 3. semestr) dost času zabere a upřednostit práci v tomto období znamená téměř jistou studijní sebevraždu.

Pak přijde již ona zmíněná projektová výuka (ve 4. semestru) a zde lze narazit na odborníky z praxe, dle výběru projektu. Tedy určitá "praxe" je zajištěna formou projektové výuky, byť záleží na studentech a vedoucích projektů, jak toto uchopí (jsou projekty dobré, ale i projekty na nic, ostatně jako to bývá všude).

(Příspěvek byl editován uživatelem pajik.)

Děkuji za odpovědi. Jen proplouvat školou rozhodně nechci, kdybych chtěl jen titul tak uvažuji nad jinými VŠ.

S tím, že by za mnou někdo chodil s nabídkami práce samozřejmě nepočítám, ale hlavně že je možnost nějakou sehnat. Práci před studiem upřednostnit samozřejmě nechci, spíš jako případný doplněk k tomu (klidně až ve vyšších semestrech).
Pajik: Mohl bych se prosím zeptat (pokud to není tajné), jakou praxi jste vykonával?

To s tou rodinou atmosférou je hodně fajn. Ano, o projektové výuce jsem již slyšel, to považuji za velké plus. Chystám se na DOD FD i DFJP, tak uvidím. Hlavní můj důvod upřednostnění mimopražské VŠ je, že se chci osamostatnit od rodičů, ale pokud by mi FD vycházela lépe, tak si to vyřeším jinak.

Souhlas s Pajikem, pokud uděláš vše na první pokus v prvních dvou letech, tak si na některých oborech "můžeš hodit nohy na stůl", pracovat, pořádně napsat bakalářku či se jinak vzdělávat.

Během míchání poznáš téměř všechny spolužáky v ročníku a v druhé půlce vejšky znáš obvykle všechny v ročníku jménem a se třetinou chodíš na pivo, jezdíte na výlety... Tuhle atmosféru mi lidi z "větších" škol jako VŠE, některé fakulty ČVUT,... dost záviděli, do toho najdeš spoustu nadšených učitelů, někteří odborníci z praxe se občas ukážou i v prváku. Po 6 letech ti bude dost líto, že ta vejška končí, minimálně atmosféra ročníku 2008 - 2014 byla fajn.

Pro zájemce o železniční dopravu funguje studentský spolek Drážní společnost, jehož členové pro ostatní pořádají spoustu přednášek a každý semestr jednu nebo dvě exkurze do provozu. Zde se setkáváš především s lidmi z praxe v rámci všech oblastí železniční dopravy.

Upřímně - v prváku, co můžeš nabídnout zaměstnavateli - zejména na bakaláři je dobré si najít brigádu na provozních pozicích - zejména stewardi (ČD/JLV/LE/SA, nevím, jestli někdo ze školy dělal u RJ, dost lidí lítalo u Travel Servise, měli tam také práci na plánování posádek / pomocném dispečinku), prodejci jízdenek (AMSBUS), někdo byl na ROPIDu (průzkumy, kontroly, informování), občas průzkumy přes CZECHCONZULT - stevardění je fajn, člověk se někam podívá, prodej jízdenek opruz, průzkumy jak kdy, nicméně vše to jsou řadové a často špatně placené pozice - ale člověk nakoukne blíže k prostředí, provozu, je to i motivační - poznáš, že je dobré se učit, protože takovouhle práci prostě nechceš dělat.

Postupem času se spolužáci chytali na zajímavějších pozicích, například v projekci či plánování na ROPIDu, na jednom projektu je možné si udělat papíry na tramvaj, ale to prostě nejde hned, ale časem se něco objeví.

Mouka, Ythomas_ct: Děkuji za odpověď. Na některé předměty jsem se podíval a například první a druhý rok oboru kolejová vozidla by měl být čistě teoreticky v pohodě, ale nerad podceňuji.

Včera jsem dostal dokonce nápad, že bych studoval dva obory, jak Technologie a řízení dopravních systémů tak Kolejová vozidla s tím, že bych si dal ty kolejová vozidla až za dva roky, ať se mi popřípadě nepotkají státnice ve stejný rok. Tak uvidím uvidím.

Zdenecek5:

Zdravím,

já učím na ČVUT FD plánování železniční a veřejné dopravy (linky, jízdní řády apod).

Jsem toho názoru, že ČVUT FD je obecně silnější v souvislostech, v systémovém myšlení, kdežto DFJP v čistě technických disciplínách (i když třeba zabezpečovačka pod vedením doc. Lesa je u nás na úrovni).
Naproti tomu Kolejová vozidla naleznete pouze na DFJP.

Co se týče zahraničních stáží, u nás jsou široké možnosti - hodně se jezdí třeba na dopravní fakultu v Drážďanech, já jsem byl během doktorského studia na dopravním institutu ETH Zürich.
Na ERASMUS nesmíte mít žádný druhý zápis, ovšem existuje i celá řada dalších stipendií. Stejně jako u praxe zde platí "voják se stará, voják má".

Jinak management nezavrhujte, my pod ním pěstujeme obor blížící se pardubickému TŘD. My ovšem klademe větší důraz na síťový provozní koncept než na technický výpočet propustnosti.

Co se týče softwarů na hraní, můžete u nás simulovat stabilitu železničního provozu, konstruovat taktový grafikon včetně síťové grafiky, anebo modelovat přepravní vztahy a dopravní zatížení.

Pokud si budete chtít doplnit informace z DOD, napište mi a můžeme se sejít.

Včera jsem dostal dokonce nápad, že bych studoval dva obory, jak Technologie a řízení dopravních systémů tak Kolejová vozidla s tím, že bych si dal ty kolejová vozidla až za dva roky, ať se mi popřípadě nepotkají státnice ve stejný rok.

Kromě toho, že nějak nevidím smysl v takovém počínání (ale chyba může být na mé straně) by mě zajímalo, jestli si natolik věříte, že byste to opravdu paralelně "dal". Nevzpomínám si, že bysme se při studiu na DP KV nějak výrazně flákali a neměli roupama co dělat, narozdíl od DP SV, TŘD a DMML. Ale je možné, že jsou dnešní nároky na studenty menší než byly. Už Zajíc říkal, jak pozoruje, jak jsou studenti rok od roku výrazně hloupější a hloupější a příklady, které dřív dával běžně jen tak "ze srandy", by nyní někteří nezvládli ani u zkoušky.

Statistik: Občas je nutné něco nejdříve vyzkoušet a když to nepůjde, tak s tím holt seknu, jinak znám hodně lidí studujících VŠ a všichni mi dokázali odpřísahat, že jsou v životě nepoužitelní a nic ze školy, kterou studují, neumí. Vím, ale také o několika lidí, kteří svoji školu strašně zbožňují a rozumí snad všemu, co se vyučovalo. A pár lidí, co už má VŠ mi řeklo, že od té doby, co se zavedl kreditový systém, je VŠ jen šmelinařina a hledá se cesta nejmenšího odporu a u státnic se student naučí 5 předmětů a odchází s titulem. Dokonce mi i hodně lidí z praxe říkali, že školou mám jen nějak projít, že ve většině případů mne tam budou učit nepoužitelné věci, že se mám zaměřit na praxi během školy a firma mne naučí vše potřebné.

Osobně znám ze jmenovaných jen DFJP. Z praxe vím, že ČVUT, má výhodu "jména" kvůli dlouholeté tradici "klasické české školy". Nakolik je to jen iluzorní přílepek, netuším, ale funguje to. Takže se může stát, že na absolventa ČVUT budou automaticky mnozí nahlížet jinak, než na absolventa "provinční" UPCE. Ale ve finále je to stejně jedno - v praxi ve finále záleží, co umíte a ne, z jaké jste školy. Ale když to tady čtu, že kvalitu absolventa ČVUT udělá (hlavně?) to, jak se sám stará, zajímá a snaží během studia se něco naučit, případně vytáhnout z lidí, kteří jsou tam beztak od toho, aby ho to naučili, tak to mi na veřejné VŠ přijde poněkud přitažené za vlasy.

Ostatně na každé škole stejně brzy pochopíte, že klíčem je mít v prvé řadě štěstí na kantory. Stačí, abyste měl prostě smůlu na nějakého zamindrákovaného mamlase. I kdybyste byl sebevětší odborník nebo fanda s obrovským zájmem, tak můžete v prváku či druháku lehce vyletět na nějakých prosívacích předmětech (matiku píšete, že umíte, tak tu nepočítám, tak pak třeba takové "počítače", "operák", statistika), a to třeba jen proto, že prostě v nereálném časovém termínu nebo kvůli nereálným požadavkům kantora třeba nezvládnete udělat nějakou bejkárnu ve Wordu, nebo nějakou pro život bezcennou hovadinu z matematické statistiky (generálové po bitvě tyto předměty obvykle omlouvají tím, že tato látka a důraz na ni kladený je na VŠ proto, abyste se naučil myslet, nebo přijdou s nějakým jiným "moudrem"). Ale i taková fyzika se dá učit dvojím způsobem, s diferenciálním počtem a bez něj. A uznáte, že obtížnost takového studia je ale diametrálně odlišná. Přitom jde jen o to "štěstí", jestli vyfasujete toho, či onoho učitele, který to učí buď tak, anebo jinak. A "historie" (studijní oddělení) se na to ptát nebude, jestli jste měl toho, či tamtoho. Prostě počet kreditů na trnitost cesty k jejich dosažení nemá vliv. Nemáš kredity? Tak čau, repete. Kdo kdy studoval UPCE, jistě si vzpomene, kam mířím. Je sice hezké, že je nějaký studijní program a v něm zajímavé odborné předměty, ale dostat se k nim do vyšších ročníků, není tak snadné. A pro mnohé jinak nadějné jedince to byl z výše uvedených důvodů bohužel nepřekonatelný problém. Měli prostě smůlu na učitele. To je v kostce české (asi nejen vysoké) školství.

Tak hodně zdaru a šťastnou ruku při výběru. Já kdybych dneska byl na Vašem místě a věděl to, co dnes vím a neměl nějaké přehnané ambice, tak bych v životě na VŠ už nešel (ztráta času), a to i přesto, že jsem ji absolvoval. Ale iluze Vám samozřejmě brát nechci. Pokud věříte, že z Vás vysoká škola vychová odborníka, který se bez větších potíží kdekoli uplatní, pak směle studujte, klidně i dva obory zaráz.

Kdo kdy studoval UPCE, jistě si vzpomene, kam mířím.

Jojo, zvláště díky zážitkům ze zkoušek u docenta „V” se budu ještě za dvacet roků budit v noci hrůzou A přitom jsem měl u něj jen jednu malou nevýhodu. Nebyl jsem/nejsem ženská...

Takový trpaslík v bílém plášti?

Statistik: Teď jste mi udělal radost, mám úplně stejný názor a chvilkama jsem si myslel, že jsem zvrhlej, když to ostatním tvrdím.

Každopádně zde vidím jiný problém, když přijdu do nějaké firmy a řeknu, že chci dělat to či ono, tak na mne kouknou, zeptají se na vzdělání a když řeknu učňák, tak si začnou ťukat po čele, odkud že jsem přišel a ať táhnu za pás nebo k lopatě. Je to blbý, ale je to brána do jiného světa. Ohledně mého studování dvou oborů, je to spíše pro osobní potřebu, jsem člověk, kterého zajímá hodně věcí a studovat mne přijde lepší než projíždět knihovny, ale pokud mne bude něco natolik zajímat, tak se tím klidně budu živit. Jinými slovy, patřím mezi ty slavné studenty, kteří vlastně ještě ani neví, co by chtěli, bohužel.

zeptají se na vzdělání a když řeknu učňák, tak si začnou ťukat po čele, odkud že jsem přišel a ať táhnu za pás nebo k lopatě

Většinou chtějí ÚSO, tedy úplné středoškolské odborné vzdělání s maturitou. Tedy průmyslovka, obchodka, hnojárna, gympl. Nevím, jak je to s učňákem s maturitou. Vyloženě absolvovaná VŠ se zas tak často nevyžaduje. To už byste musel být opravdu vývojář, navíc i s praxí. Tedy ne absolvent. Nicméně i při požadavku jen na ÚSO je výhoda, když umíte něco "navíc". Třeba na pozici řadového konstruktéra železničních vozidel Vám z vlastní praxe zaručuji, že stačí umět načmarát výkres nějakého svařence ve 2D a ve 3D, aniž byste kdy viděl vlak na vlastní oči, nebo se o něj nedej bože zajímal. Nakreslit výkres, vědět, co je svařenec, umět v tabulkách najít kus plechu, spočítat napětí nosníku na dvou podporách, ano, to se učí na VŠ. Ale to se taky učí na nejedné strojní průmyslovce. Pokud umíte i nějaký cizí jazyk (nejčastěji NJ/AJ/RJ), dvéře máte většinou otevřené dokořán. Ano, cizí jazyky se učí na VŠ. Ale nejen tam.

Třeba teď je na Želpage celkem hezký článek o patrovém dvojdílném voze z pera absolventa FD ČVUT. I na DFJP se taková témata zpracovávala. Třeba k tomu, abyste něco takového vyplodil, už musíte vystudovat VŠ, i když třeba v otázce výuky příslušné legislativy si myslím, že školy mají stále dost co dohánět. Ale představa, že s takovými znalostmi vyjdete ze školy rovnou do fabriky typu Bombardier, ČKD Vagonka atd. a něco takového tam z fleku budete navrhovat (což tam v diskuzi náznakem zaznělo), je navýsost naivní. Nicméně pokud máte ambice stát se pracovníkem výzkumu a vývoje, nebo výpočtářem, tedy něco navrhovat, ne vyloženě konstruovat konkrétní uzly, kde výstupem je něco takového, jako je třeba ten koncept vozu, pak skutečně na VŠ budete muset jít. Pokud chcete být řadovým konstruktérem (i s tím se dá uživit), stačí podle mě to ÚSO, tedy SŠ průmyslovka. Vztah k železničním vozidlům ani mít nemusíte - časem se vypracujete a slušný strojař si to rychle osvojí i bez předešlé "šotoušské přípravy".
Pokud by Vás lákaly výpočty a 3D modelování napjatosti konstrukcí, tak to dneska dělají spíš specializované externí firmy. Výrobci vozidel v ČR mnohdy ani nemají na to, aby takového člověka uživily. A když, tak jen po dobu, než tento prchne za severní hranici, kde mu za to dají několikanásobek té almužny, kterou pobíral zde v ČR...

jsem člověk, kterého zajímá hodně věcí a studovat mne přijde lepší než projíždět knihovny

Na tom nic špatného není, jen je potřeba si uvědomit, že studium stojí nemalé peníze. Pokud se hodláte živit sám a ne z dotací rodičů, pak je potřeba si rozmyslet, zda se taková investice do vzdělání vyplatí - tím spíš, máte-li na studium takový názor, jak jste naznačil. Zašívačů a notorických opakovačů prváků, prostě takových těch nic neřešících "pohodářů" s jointem v hubě a bubínkem v klíně, propojených pupeční šňůrou na bezedný penězovod rodičů, jsem na VŠ zažil mnoho. Ale to Váš případ naštěstí nebude.

Jenom drobný detail: Gympl je, pokud vím, všeobecné vzdělání, nikoliv odborné.

-MS-: Díky za informace o různých možnostech praxe, přesně to mě zajímalo. Zrovna dopravní plánování (MHD, Dopravních staveb) by klidně mohla být práce, kterou bych si mohl představit dělat celý život. A papíry na tram by mne ohromně lákalo, od doby co mám B jsem nadšený a stálý řidič a uvažuji o C až mi bude 21 (pokud bych pro to našel využití).
Na drážní společnost jsem se podíval, vypadá zajímavě, možná už teď někdy skočím na přednášku, když jsou veřejné.

Michal Drábek: Díky za objasnění rozdílů a zajímavé odkazy. Pokud bych měl pak ještě nejasnosti tak rád vaši nabídku využiji, děkuji.

Statistik: VŠ vzdělání samozřejmě samo o sobě může být úplně k ničemu, ale po SŠ rovnou nastoupit na plný úvazek do práce je přecijen velký skok, VŠ umožňuje z mého pohledu hladší změnu a při práci už většinou není moc velká motivace se dále vzdělávat, což může být ne hned, ale za několik let až člověk třeba maličko po kariérním žebříčku vystoupá, nebo při hledání něčeho jiného, handicapující fakt. A když rodiče jsou ochotni studium financovat a nezruinuje je to, tak nevidím důvod toho nevyužít, ke škodě to snad není. Pokud by moji rodiče nešli na VŠ, tak by zdaleka neměli práci a peníze takové, jako mají nyní i když pracují v něčem jiném než studovali.

Statistik: U nás v celé rodině nikdo VŠ nemá, takže když jsem řekl, že chci na VŠ, tak se zasmáli a řekli mi, že mi ji nebudou platit ani omylem, u nás je to považovaný za nadstandart. Takže v létě brigády a bude se muset makat, od školy stipendium na ubytování a ono se hned na VŠ nějak našetří.

Pajikův příspěvek mohu podepsat, myslím, že máme na život na FD stejný pohled. Volný čas jsem se třeba osobně rozhodl využít k nabytí provozní praxe, kterou bych rozhodně nepodceňoval vzhledem k tomu, s jakými řešeními je možné se v podání mnohých "inženýrů od stolu" setkat v běžném životě.

Jenom doplním k zahraničním výjezdům: podmínky pro program Erasmus+, které byly na FD vždy nastaveny nadprůměrně tvrdě, se letos zmírnily, byť nijak zásadně. Každopádně už konečně neplatí, že jediný druhý zápis studenta automaticky diskvalifikuje na celý zbytek studia, včetně všech navazujících studijních programů.

Předpokládám, že vy už vystudovaní studenti FD jste neměli nějak velké potíže při prolézání, jak si čtu vaše pohledy. Já si moc nedovedu představit, že bych stíhal po škole chodit do práce, neb fyziky na druhý zápis, systémovky a další blbosti spolykají hromadu času. Ale při prodlužování studia předpokládám, že ten čtvrtý rok času hodně přibyde, a nějaké brigádování by mohlo býti možno.

Gympl je, pokud vím, všeobecné vzdělání, nikoliv odborné

Je to tak, omlouvám se za dezinformaci. ÚSO je střední odborní škola nebo učňák s maturitou (vyučení + nástavba, zakončená maturitou).

Statistik: detail, ale možná významný. Ten nekonvenční patrák publikovaný na želpage řešil člověk z ČVUT - ale strojárny, nikoliv dopravky.

Aha, tak to jsem se přehlíd. Tak potom čest jejich strojní fakultě

intelpetr: Tak ono hodně záleží kdo co tomu věnuje. Měl jsem spolužáky, kteří stíhali si v Praze vydělávat a stačilo jim "E" na prolezení. Někteří ani netušili na jakou zkoušku zrovna jdou. Ovšem dělat to pořádně je úplně o něčem jiným.

Ad Zdenecek5:

...jak je to u dopravních fakult (FD, DFJP, FPEDAS) s možností praxe=práce v oboru během studia...
Co se DFJP týče, tak třeba na oboru DP-KV je určitá praxe součástí studijních programů. Konkrétně jde o 1 týden exkurzí v prvním ročníku a 5 týdnů praxe v podnicích v oboru, a to nejpozději do konce druhého ročníku. Tam obvykle záleží na tom, kam se člověk chce dostat - výroba, provoz,... Další možností praxe jsou prázdninové brigády, které bych viděl reálně tak od ukončení třetího ročníku, tedy bakaláře. V navazujícím studiu je pak možné využít trainee programy některých firem, což je v podstatě praxe při studiu; vím o lidech, kteří u nás takto spolupracují se Škodovkou, s CZ Loko, s VUZ,...

Jaké jsou možnosti zahraničních studijních pobytů/část studia v zahraničí?
U nás na DP-KV vím o studentech, kteří byli semestr v Aachen a ve Vídni. Ale možností je víc a kdo chce, tak asi nemá větší problém vyjet...

S tím, že by za mnou někdo chodil s nabídkami práce samozřejmě nepočítám...
Tak tu a tam se i takové případy najdou... ;o)


Ad Statistik:
Aha, tak to jsem se přehlíd. Tak potom čest jejich strojní fakultě...
A navíc je tam někde psáno, že projekt vznikl pod vedením ing. Heptnera z VÚKV. Nevím, jestli na ČVUT mají SIMPACK. Ale projekt to je pěkný, to jo...