Co třeba kdyby úžasný dynamitický dispečing rozesílal revisorům zprávy, že kurs fň/bž vynechal z důvodu poruchy a cestující bere následující fň/chř? Už slyším, jak se Martin_L může přetrhnout s vysvětlením, že to není jejich náplní práce, a dispečingu by náhlým přívalem dispečerské činnosti hrozilo, že nebude úplně ghovnu...

Horste, ty si byl vždycky vizionář, ale ti končívali na hranicích a nebývala to zrovna Folmava
Já si myslím, že Martin ti neodpoví, je totiž pořád na dovolené, nic sem nepíše a proto se na to nemusí reagovat a je tu klid

A navíc si myslím, že Martin není "brífingový" typ

Já si myslím, že Martin ti neodpoví, je totiž pořád na dovolené, nic sem nepíše a proto se na to nemusí reagovat a je tu klid

Musím ho omluvit, má pracovní povinnosti v sektoru veřejné dopravy. Některým přispivatelům na K-Reportu je práce nabízena na základě kvality jejich příspěvků, u jiných se zase uvažuje o tom, že o ni přijdou...

Tak tohle výběrko bych si chtěl jen tak ze srandy projít

Zajímavý dotaz v poradně na Bezpecnemesto.cz

10. 7. 2014 22:12 K.B.
Dobrý den, neuvažují Plzeňské městské dopravní podniky o prodloužení časového rozsahu na jízdenky z Cardmanu, když je teď cestování po městě časově náročnější a jízdenka, která časově vystačí jindy, nyní už nestačí? Stejné prodloužení by bylo vhodné o víkendech a večer, když jsou delší intervaly mezi přestupy (jako je to např. v Praze). Za odpověď předem děkuji K.B.

22. 7. 2014 09:59 Město Plzeň
Dobrý den. O prodloužení časového rozsahu základních 30minutových jízdenek z Cardmanů mimo pracovní dny, v nočních hodinách nebo o prázdninách se neuvažuje. Páteřní (tramvajovou) dopravou lze projet město Plzeň z jeho okraje přes centrum do protilehlého okraje do třiceti minut. Pro déletrvající využívání MHD je možné si zakoupit 60minutovou, 180minutovou nebo 24hodinovou jízdenku. S pozdravem Lubomír Dupák Oddělení controlling – controller-analytik Plzeňské městské dopravní podniky, a.s.

Nápad dobrej, ale obávám se, že by hlavně přinesl jen další chaos v předpisech a jejich vymáhání....

Ad revizoři a informovanost: Ač od Horsta jsem tu viděl poměrně dost trollujících příspěvků, s tímhle se dá docela souhlasit... Už jsem tu psal něco podobného zde:
https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3121427

s tím, že z technického hlediska je to naprosto primitivní systém, jeho nejprimitivnější varianta (mobil na dispečinku s čísly na všechny revizory, kdy dispečer jednoduše dá poslat sms celému seznamu) by vyšla na cca 500 Kč pořizovacích nákladů, a dalších cca 150 Kč za měsíční tarif s neomezenými esemeskami...

Dnes večer vyjely všechny tři, teď už asi jen dvě, provozuschopné Inky... Na 11/1 361 a na 12/1 nejdříve 363, ta ale hned při prvním kole chcípla na Liliové a jako náhrada vyjela 366...

363 byla úplně mrtvá, nejela ani na nouzovou jízdu, tak byla na Liliové nakuplována na KTčko co přijelo za ní (292) a pak se tato souprava vydala k nádraží kde se otočila a zamířila do vozovny.

(Áďa mě někdy zítra doplní fotkami z Liliové..)

ad Fafner:

No já ti nevím, zkusils sis někdy práci revizora? Sice revizor dostane SMS o zpoždění/vynechání jakéhosi spoje, ale než si jí přečte uplyne třeba hodina - kravál ve voze, zpoždění doručení SMS. Dále pak je tu stále problém v tom, jak poznat toho kdo skutečně jede pozdě kvůli poruše tramvaje, kdo úmyslně a kdo díky svému lajdáctví.

Já myslím, že když se opravdu něco většího semele, tak to revizoři poznají dle zastávek plných lidí a narvaných tramvají nasr...nými cestujícími. Pokud už někde podobnou službu vyzkoušeli, chtělo by to poptat se na reálné výsledky.

V podvečer se tramvajím zřejmě nedařilo, ta kačena č. 292, která odtlačila a poté odtáhla vadnou Inku č. 363, kolo před tím střídala vadnou Gambrinusku č. 293 odtlačenou do vozovny zatahující Astrou č. 303 (také to způsobilo značné narušení tramvajového provozu). A to přitom vyjížděla na trať z vozovny i souprava Varií č. 360+341, za co to byla výměna nevím.-

Dnes ráno na lince č. 4 INvalidní tamvajKA č. 366 místo Astry

Včerejší porucha Inky č. 363 v Liliové:


Zpoždění +29 minut, autobus NAD nevypraven...

Na lince 1/2 je dnes také nezvykle KT8D5-N3P č. 288 (tedy obousměrný vůz tam, kde není obousměrnost potřeba). Při této výluce asi porvé.

Mk: moment, to nelze poslat sms na ten telefon co se s ním provádí kontrola PK? Ten má revizor stále v ruce..

Tramvaj ze čtvrtka byla napráskaná všechny 3 články a cestující naštvaní (normálně si tam v pohodě sedneš), a to obě dvě, jak jednotka, tak dvojka.
Pan analytik má pravdu jen částečnou. Normálně je úsek Slovany - Bolevec jedním úsekem. Teď tu máme 3 úseky. Bolevec - Jízdecká (13 minut jízdy), pěší přesun Jízdecká - Prešovská přes 2 semafory, kde musíte čekat na zeleného panáčka, cca tak 4 minutový přesun. A nakonec Prešovská - Slovany (dle JŘ 13 minut jízdy). Takže ano, do 30 minut se vejdeme s odřenýma ušima, ale jen za předpokladu, že všechno klape a návaznou tramvaj stíháme. Když nestíháme, tak k času připočtěte plus 12 minut v pracovní den a 15 minut o víkendu. Tudíž jsme na 42 resp. 45 minutách a to revizor už uznat nemusí.

Mk: moment, to nelze poslat sms na ten telefon co se s ním provádí kontrola PK? Ten má revizor stále v ruce..

Lze, ty mobily mají normální telefonní číslo, na které se dá normálně psát i volat (a občas na ta čísla dokonce i volají callgirls nabízející výhodné tarify a podobné nesmysly). Háček bude v tom, že při spuštěné revizorské aplikaci není vůbec poznat, že jsou v mobilu nějaké nově doručené SMS, natož aby se daly číst bez ukončení té aplikace. Ale na to se ještě radši podívám, až bude příležitost, abych vám náhodou nekecal.

Pak je to spíš špatně napsaná aplikace V ideálním případě by ta aplikace sama o sobě mohla zobrazit tyhle zprávy, příp. je dát specificky nejbližšímu revizorovi u místa události. To je ale samozřejmě už dražší, než ono primitivní řešení

Pořád to však nebude umět v reálné situaci příliš pomoci odlišit podvodníky od poctivých cestujících. Provozních mimořádností není zase až tak málo, otázkou je, co a jak tedy těm revizorům hlásit.

Pak je to spíš špatně napsaná aplikace

Proč špatně napsaná? Pokud znělo zadání, aby mobil uměl jen číst Plzeňské karty, pak tento účel aplikace bezezbytku plní a té aplikaci není co vytknout. Beztak tam chodí jen SMS od operátora a ty jsou nepotřebné a nepodstatné.

V ideálním případě by ta aplikace sama o sobě mohla zobrazit tyhle zprávy, příp. je dát specificky nejbližšímu revizorovi u místa události.

Mám takový pocit, že revizorům slouží pro komunikaci s okolím něco jiného, než zrovna čtečka karet. Snad jsou dokonce sledovaní přes GPS. Takže určitě mají i nějaké jiné přístroje, než jen čtečku.

Ale moc mi nevěřte, já se s revizory PMDP pracovně potkávám jen výjimečně a většinou řešíme naše společné pracovní úkoly a ne organizaci práce revizorů.

(Příspěvek byl editován uživatelem martin_j.)

Jedna dnešní Inka 366 na Klatovské...

A jedna trošku náladová 288 s dlouhými večerními stíny.. Tak ať se líbí!

V Solní ulici byly již položeny BKV panely a na náměstí Republiky již byla vybetonována základová deska. Inka č. 366 dnes již jako obvykle na jedničce - 11/1:

Po dlouhé době, už s opraveným Variem č. 347, se objevila na lince 1/2 na pořadí 2 souprava č. 346+347. Na panelu inteligentní zastávky Pod Záhorskem byla opět označena linka jako 103. Staré kolejnice byly vytrhány už konečně až k výhybce u hotelu Continental.

Koukám, že ty BKV panely v Solní ul. jsou "funglovky". Domníval jsem se, že v ČR se tyto panely už nevyrábí. (Aspoň betonárna v Řevnicích, která jimi zásobovala Prahu, s výrobou těchto panelů již skončila.)

cog:
třeba je vyrábí Březinovo betonárka B&BC ve Zbůchu, to je za rohem
(Petr Březina je ten, co vlastní fu APB s modrýma sklápěcíma Mercedesama, velkýma jeřábama etc.)

Domníval jsem se, že v ČR se tyto panely už nevyrábí.
A proč by se nevyráběly, když je o ně zájem? Třeba Skanska je stále nabízí.
třeba je vyrábí Březinovo betonárka B&BC ve Zbůchu, to je za rohem
Když si tak informovanej, kolik u B&BC stojí?

V Praze se pro nejnutnější opravy BKV-panelizovaných tratí používají už jen výziskové, žádné funglovky. Např. při nedávné rekonstrukci tramvajové trati z Jindřišské do Vodičkovy ulice byly na křížení s Václavským náměstím také použity již použité BKV panely, což mě dost překvapilo. Použití BKV tam zřejmě bylo vynuceno stropem starého podchodu (malou konstrukční výškou). Ale kupodivu tam nedali ani nové velké prefabrikáty, jako na Kulaťáku, nýbrž - ojeté BKV.

V Brně už BKV najdete pouze na maloměřickém mostě, kde jsou z důvodu malé výšky.

V Praze je také snaha je vyhubit. Doplňkovou hypotézu jsem zmínil ve vláknu "Tramvaje na Václavském náměstí".

Zítra v 15.20 hod. pojede objednanou jízdu historická tramvaj od hlavního nádraží do Bolevce a zpět.Typ nevím, bohužel se nemohu zúčastnit,tak jen takové menší echo...

A nemá náhodou blíž k panelům a betonu blíž firma BEST Rybnice u Kaznějova a její statutární ředitel ing. Tomáš Březina???

Ingot 362 dnes večer dojel jen Slovany- Prešovská a U Jána se "zakoval".Provoz na L 1 a 2 byl asi 45 minut pouze k nádraží.

Dnes večer neplánovaně vypraveny tři Inky, nejprve nasazena na 11/1 ta 362, která při návratu z Prešovské U Jána zkolabovala, pak se objevila za ní výměnou vypravená č. 361 a na na 12/1 kupodivu i 363. Doufám, že zdárně dojezdí. Byl jsem v 19 hodin na konečné Slovany, takže jsem si počkal na první Inku, byla to ta 362, když vyjela na noční poprvé - svezl jsem se. Nějak jsem tušil, že může mít problémy. No a při návratu z Prešovské U Zvonu vypověděla službu. Nakonec ji odtlačila po dlouhé době kačena č. 299 linky č. 2. Zatím se hromadily kačeny u nádraží, ty první dvě značně zpožděné se vrátily přes výhybku od nádraží zpět na Slovany a Světovar. Cestující z nich přestoupily i už do zpožděných dalších vozů směrem do Prešovské a byla za nimi už i záložní Inka č. 361. Myslím si, že před dalším nasazením Inky č. 362, by bylo vhodné několikrát se s ní projet jako zkušební jízda mezi Slovany a výhybkou u nádraží v nočních hodinách bez provozu, aby se vychytaly případné problémy.

Pár fotek dnešní T1 121 na objednané jízdě.

Nejprve opravuji omyl z mého posledního příspěvku: Inka č. 362 zkolabovala na křižovatce U Jána (ne U Zvonu, jak bylo mylně uvedeno).Bránila tak řádnému průjezdu trolejbusů i aut. O víkendu se po dlouhé prázdninové přestávce objevily na sólech linky 1/2 T3M č. 241 a 242 místo obvyklých vozů č. 217 a 218. V sobotu po 21. hodině byl nějaký zádrhel na čtyřce. Přijel jsem v 21.30 linkou č. 30 na Bory a právě odjížděla do města z konečné souprava čtyřky. Cestující z ostatních autobusových linek i další třicítky museli čekat přes 25 minut na další soupravu čtyřky. Přijela nejprve souprava Varií č. 346+347, která ihned projela jako MIMO PROVOZ. Pak teprve vzala cestující zpožděná souprava č. 256+257 a za ní už dorazily na Bory další dvě soupravy Wan.

364 ťukla u Dobrovského auto

(mobil)


(Příspěvek byl editován uživatelem Klobasa.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Klobasa.)

Klobasa: oprava, zřejmě 346

Pro ty co nesledují FB, tak jsem si hrál a přidávám sem také obrázek

Dotaz: Proč se v poslední době zvedá tak velká kritika BKW panelů a mnohá města je údajně přestávají využívat?

Ve své době to byl převratný vynález - pokud se nepletu, tak maďarský patent. Pochopil bych, že se neosvědčily v obloucích, zejména tam, kde je malý poloměr. Ale na rovných tratích? Co je důvodem jejich zavrhnutí? Pro srovnání: Vejprnická ulice - úsek Malesická až k oblouku do Terezie Brzkové. Vybudován v roce 1973 litou deskou se zalitými úchyty pro kolejnice. Po cca 10 letech natolik zničený a vymlácený, že mnohé spoje musely být nahrazovány kolejovými můstky, což bylo ale řešení s ne příliš velkou trvanlivostí. Jízda po těchto kolejích vyvolávala velké otřesy domů v okolí, občas se u prasklých spojů objevovaly i jiskrové gejzíry. Když jsem tehdy psal stížnost na tehdejší DPMP, bylo mi sděleno, že kolejnice jsou neopravitelné a rekonstrukce hned tak nebude, protože plánovaná životnost je 20 let. Tedy - cca 10 let utrpení.

Někdy v roce 1993 (?) došlo k položení BKW panelů, lze tedy říci, že se v tomto úseku používají už více než 20 let a celý úsek patří - myslím - mezi úseky, které rozhodně ještě rekonstrukci nepotřebují a ani se v dohledné době neplánuje. Pletu se?

A nevím přesně rozdíl mezi dříve litou betonovou deskou a v dnešní době litou betonovou deskou (možná složení betonu), ale připadá mi to, že se po xx letech opět vracíme k tomu, co vlastně dříve fungovalo a dnes se to objevuje jako novinka. To ovšem můžeme vidět i v mnoha jiných oborech, ne jenom u tramvají, že?

Úplně asi neodpovím, ale nějaké postřehy doplním. BKV je zkratka budapešťské dopravního podniku a odtud i název panelů.
Ta Vejprnická opravdu drží, ale je to spíše vyjímka. Klatovská je třeba o pár let novější a na mnohých místech je v téměř havarijním stavu. Kolejnice se v tom houpou, žlaby jsou zkorodované, houpou se i celé mnohé panely. Problém je tam místy asi s odvodněním. Nejhorší místa již musela být opravována. Pražáci si s nimi také užili na mnohých tratích.
Pravdou je, že se vracíme zpět, byť s mnohými vylepšeními (různé protivibrační a protihlukové obložení). Letos se ale rekonstruje hlavně tam, kde by BKV byly určitě nevhodné, právě ty různé oblouky a tratě v centru, takže po nich plakat určitě nemusíme.

(Příspěvek byl editován uživatelem Prvek.)

BKV panel je speciální typ železobetonového panelu, používaný jako podklad pro tramvajové koleje. Název pochází z názvu budapešťského dopravního podniku (maďarsky Budapesti Közlekedési Vállalat, čti [budapešty kezlekedéši]) - tam totiž tyto panely začali používat.

Panely BKV se pokládají na rovný asfaltový nebo betonový podklad. V panelu jsou dva ocelí vyložené žlábky, do kterých se připevňuje kolejnice zatlačením mezi pryžové pásy. Standardní výška panelu je 180 mm. Panely byly vyráběny a dodávány v délkách 0,7, 1,5, tři a šest metrů. Hlavní výhodou těchto stavebních dílů bylo, že zjednodušily a zrychlily výstavbu tramvajových tratí a tím i zkrátily dobu výluk. Jde však o technologii ve srovnání s jinými drahou. Další nevýhody se projevily až po letech provozu: větší hlučnost a kluzkost povrchu panelů. Životnost panelů je navíc mnohem nižší než původně předpokládaných 30 let. První české panely vyráběla Prefa Hýskov. Byly nekvalitní a měly velmi malou životnost. Od října 1986 proto panely dodávaly Vojenské stavby. Ani to zřejmě mnoho nepomohlo. Do 10 let totiž dochází ke korozi ocelových žlabů pro kolejnice, zpuchřují i upevňovací pryže. K tomu došlo právě např. v rekonstruovaném úseku před plzeňskou radnicí (zkorodovaný žlab už neudržel kolejnici). A bohužel zkrácení životnosti přispívá a nahrává nekvalitně odvedená práce. Těsně před předáním nově opraveného úseku mezi zastávkami Pod Záhorskem na podzim 2009 jsem upozorňoval stavbyvedoucího na poničenou a rozkouskovanou pryž kolem kolejí. Ještě před zahájením provozu tramvají mi odpověděl, že na jaře se to bude předělávat?! Pochopitelně to zůstalo a převzalo tak. Nízká kvalita betonu a životnost panelů jsou příčinou chátrání a postupného rozpadu panelů i v mnoha dalších městech východní Evropy. Od devadesátých let 20. století je dávána přednost jiným technologiím - otevřenému svršku, zatravněnému tělesu (výhodou je zejména nižší prašnost). Pokud je nutné panely umisťovat v centru měst, provádí se na nich speciální úprava, takže na první pohled vypadají jako dlažba. Renesanci zažívá i použití živičného povrchu, nově se v zastávkách a na přechodech používá zámková dlažba. V některých úsecích jsou však velkoplošné panely zachovány i po rekonstrukcích. Ale k problému se jistě vyjádří daleko zasvěceněji odborníci z našich řad, dodavatelských firem a dopravních podniků.

Asi bude opravdu největší roli hrát kvalita provedené práce a kvalita vyrobených panelů. Konkrétně na už zmíněné Vejprnické se přes panely vedla automobilová doprava po několik měsíců (ne nákladních aut) a k žádné destrukci nedošlo.

Jen malá poznámka k zámkové dlažbě uváděné v předchozím příspěvku: Nevím přesně, kolik (málo) let uplynulo od doby, kdy se ve Skvrňanech stavěl SM Lidl a při té příležitosti se i rekonstruovaly zastávky Slovanské údolí, ale je fakt, že zámková dlažba právě na nich už se docela slušně rozpadá. A také nelze obecně říci, že zámková dlažba je omyl. Opět je to jen o kvalitě materiálu a kvalitě práce (viz zarůstání mnohých chodníků se zámkovou dlažbou travou)

Zarůstání chodníků travou netkví v kvalitě provedený práce ale prostě v malý frekvenci pohybu po těch chodnících.
V zámkovce jsou prostě spáry kam déšť naplaví "živiny" ve kterých se plevel snadno usadí a pokud je chodník málo využívanej tak prostě roste.

Ve 14.45 zatahovala z Bor jako MIMO PROVOZ pro nějaké problémy Astra č. 304 na 22/4, byla pak vystřídána č. 301. Pokud vím, tak si na nekvalitní rozpadající se panely BKV stěžovali před lety v Liberci.

Jrjk: zámková dlažba právě na nich už se docela slušně rozpadá. A také nelze obecně říci, že zámková dlažba je omyl. Opět je to jen o kvalitě materiálu a kvalitě práce

Stejně jako v případě zastávkových ostrůvků na Lidické a Plaské ulici došlo u zámkové dlažby použité u stanice Slovanské údolí k nedodržení technologické kázně a několik šarží betonových tvarovek se začalo po několika málo letech drolit a rozpadat. To bylo nepochybně způsobeno výrobní vadou, tedy špatným směšovacím poměrem složek betonové směsi a/nebo nedostatečným zhutněním. Poškozené části dlažby se mnohde již vyměnily.
Kvalitní zámková dlažba bude po letech provozu obroušená, ale nebude se drolit. Mezi nejstarší povrchy z betonových tvarovek patří dolní část Americké a tam je to dobře vidět.

Martin_100: Zarůstání chodníků travou netkví v kvalitě provedený práce ale prostě v malý frekvenci pohybu po těch chodnících.

To není tak úplně pravda. V našem sídlišti jsou chodníky z roku 1996, kde nic neprorůstá a na ně navazující o několik let mladší úseky se stejným provozem chodců, které plevelem prorostly. Záleží především na kvalitě návrhu (tloušťka podkladních vrstev a jejich materiál) a provedení (řádné vyspárování dlažby jemnozrnným pískem).

Jrjk: Ve své době to byl převratný vynález - pokud se nepletu, tak maďarský patent. Pochopil bych, že se neosvědčily v obloucích, zejména tam, kde je malý poloměr. Ale na rovných tratích? Co je důvodem jejich zavrhnutí?

Mnohé už tu bylo napsáno, tak jen krátce. Podnik BKV vyvinul technologii konstrukce kolejového svršku z prefabrikovaných velkoplošných panelů především za účelem zkrácení doby trvání výluk při rekonstrukcích tratí. Vývoj byl směřován především tímto požadavkem, zatímco jiné důležité faktory zůstaly poněkud opomíjeny. Jednak jde o konstrukce oblouků, kdy metoda BKV předpokládá zajištění geometrické polohy koleje prostřednictvím tření mezi podkladní asfaltovou či betonovou deskou a panelem. Jak se mnohde ukázalo, je toto tření nedostatečné, vodorovné sily působící od projíždějících tramvají jsou větší a panely "ujíždějí" z oblouků ven. Dalším problémem je vysoká hlučnost a přenos vibrací do okolního prostředí, které v době vývoje této technologie nikoho příliš nezajímaly (dnes to umíme řešit tlumícími rohožemi). Potíž je také se svařováním kolejnic umístěných v ocelových žlabech s těsnícími gumovými profily. Při zřizování koleje z BKV panelů je kolejnice svařována mimo panel a následně vtlačována v celé délce do panelu. V případě potřeby svařit prasklou kolejnici v panelu je nutné ji v poměrně značné délce vytáhnout a svařit vně panelu, jinak dojde ke zničení těsnícího profilu. K opětovnému zatlačení ale potřebujete speciální stroj, takže se obvykle svařuje v panelu a těsnící guma se tím destruuje. V tomto místě pak dochází k zatékání vody a urychlení koroze ocelového profilu žlábku. To jsou konstrukční problémy této technolgie dané jejím charakterem. Kvalita panelů, ocelových žlábků, těsnících profilů a samotná kvalita stavby jsou jiná věc. Ale dnes už existují lepší technologie stavby tramvajových tratí, než v roce 1977, kdy metoda BKV přišla do Československa.

Jrjk: Pokud mě paměť neklame, rekonstrukce zastávek Slovanské údolí v souvislosti s výstavbou SM Lidl proběhla někdy v letech 2004-2005.

Zarůstání chodníků travou netkví v kvalitě provedený práce ale prostě v malý frekvenci pohybu po těch chodnících.

Podle mně dostupných informací skutečně hraje roli kvalita práce při úpravě podloží pod zámkovou dlažbou. Tedy nesouhlas.

Záleží především na kvalitě návrhu (tloušťka podkladních vrstev a jejich materiál) a provedení (řádné vyspárování dlažby jemnozrnným pískem).

Souhlas.

Dalším problémem je vysoká hlučnost a přenos vibrací do okolního prostředí, které v době vývoje této technologie nikoho příliš nezajímaly (dnes to umíme řešit tlumícími rohožemi).

Nesouhlas. Porovnám-li hlučnost i přenos vibrací původní lité desky a stávajících BKV na Vejprnické, hlučnost se v druhém případě výrazně snížila. Tedy opět bych to viděl v kvalitě provedené práce.

Potíž je také se svařováním kolejnic umístěných v ocelových žlabech s těsnícími gumovými profily.

Souhlas. Ale kdy dochází k praskání kolejnic? V případě špatně provedených svárů. Někdo může namítnout díky délkové roztažnosti. Té ovšem bude podléhat mnohem více dlouhá rovná trať než trať s oblouky. Na Vejprnické je dlouhá rovná trať a nevzpomínám na žádnou prasklou kolejnici. Naopak prasklý spoj byl nedávno určitě poblíž zastávky III. brána Škoda a před loňskou rekonstrukcí v Prešovské ulici.

Pokud vím, tak si na nekvalitní rozpadající se panely BKV stěžovali před lety v Liberci.

Nezpochybňuji. Ale opět se domnívám, že vše záleží na kvalitě vyrobených panelů (obdobně jako na kvalitě vyrobené zámkové dlažby). Slovanská i Koterovská se rozpadaly, Vejprnická ne.

No u zámkovky má vliv na zarůstání hodně aspektů.
U konečný busu 24 u nás na S.K. Vrňanech je cca dva roky nově vyzámkovanej chodník. A zarůstá jen v místech kde jsou nad ním větve listnatých stromů. Frekvence chodců všude stejná a jen přesně pod stromy je tráva. Ty stromy na jaře tzv. medujou (ano to je ta lepkavá sračka co vám ulepí zaparkovaný auto a jde blbě umejt) a to trávě dává potřebný živiny.
Zasypanej jemnym pískem je ten chodník velmi dobře bo se tim jemnyn pískem normálně sype v zimě když je náledí... supr nápad... každej máme doma nádherný pískoviště v předsíni.

Jrjk: Porovnám-li hlučnost i přenos vibrací původní lité desky a stávajících BKV na Vejprnické, hlučnost se v druhém případě výrazně snížila. Tedy opět bych to viděl v kvalitě provedené práce.

Hlučnost technologie BKV není dána nekvalitou jejího zřizování, ale je to zkrátka vlastnost. Je to způsobeno tím, že beton dobře vede vibrace a u BKV jsou ty betonové panely ničím nekryty přímo na povrchu. Pokud je dobře provedená konstrukce pevné jízdní dráhy na betonové desce zakryta asfaltem nebo dlažbou, pak musí být ze své podstaty tišší než BKV. Pokud jste to na Skvrňanské vnímal opačně, tak to bylo dáno tím, že konstrukce na betonové desce byla zřízena (i v tristních měřítkách socialistického stavebnictví) mimořádně mizerně.

Martin_100: Zasypanej jemnym pískem je ten chodník velmi dobře bo se tim jemnyn pískem normálně sype v zimě když je náledí... supr nápad... každej máme doma nádherný pískoviště v předsíni.

Zkuste se přezouvat. Když se sype pískem, je problém se špínou. Když se sype solí, tak jsou nespokojení pejskaři. Nevím, co je lepší.
Spárování dlažby ale nespočívá v tom, že se jen posype pískem. Jde hlavně o jeho vmetení do spar, přičemž se celý tento proces provádí několikrát.

Jakožto pejsek musím jen souhlasit. Sůl mým packám opravdu nesvědčí.

Ty blbe copa sem prase abych se nepřezouval ale ty boty se jaksi přezouvají v předsíni která je k tomu účelu jaksi v dome stavěná.
Ty seš asi číňan a tak se zouváš před barákem mezi psíma ho*nama patrně...

Ad sůl X inertní posyp - je mi to u pes má bejt u baráku na zahradě a ne na sídlišti v králíkárně.

Přesně tak, město má být pro lidi a ne pro psy. Sypání chodníků pískem je naprosto k ho..u, protože písek ten sníh a náledí zrovna nerozpustí, narozdíl od soli.
Pes má být na zahradě, ne na chodníku.

Zámkovka vám může prorůst od spodu, ale taky se může zaplevelit ze shora, když třeba okolo vysází geniálně "luční směs" plnou kvetoucích nesmyslů místo "fotbalové směsi"...

Poslední šance na Trabuko: odkaz

Ten vlečňák trabuka se tam objevuje opakovaně. Někdy loni se to údajně řešilo i na PMDP, leč zřejmě se cena nezdála, doprava by také nebyla zadarmo a je to vrak a ještě k tomu jen vlek.

Dvojitá Inka:


(Příspěvek byl editován uživatelem Prvek.)

Dnes na noční Inky č. 362 a 366.

Dnes na jednom z šejdrů 4ky Astra č. 310 s CVR na firmu ACR Robotics. Foto bohužel nemám.

To bude asi ten pohřebák ...

na starým mostě U Jána se asi dneska někdo probudil a osadil milión dopravních značek, jako Dej přednost v jízdě tramvaji atp.

zajímavý, že jsme tam zvládali jezdit bez nehod i před instalací těch cedulek. no ale teď holt je to sesouhlasený s ISO 9001

fotku nemám bo neni čas. jindy.

To bude souviset s nějakými změnami, viz. odkaz. Je to nějak divně napsané, ale zřejmě se to tam ještě více rozkope.

(Příspěvek byl editován uživatelem Prvek.)

Novinka dnešního odpoledne:

Minulý týden byly ve vozovně rozpáleny odstrojené skříně vozů 219 a 220.
Jedná se o fyzickou likvidaci tramvají přímo ve vozovně po velmi dlouhé době.
První obrázek je z 24. července ráno, druhý z 25. července odpoledne: