AL:
Když jsme po DAKU chtěli kdysi nějakej papír, jakýže SIL má ventil nouzové brzdy, tak na nás koukali jak na Marťany.

Pokud výrobce neví, jakou úroveň SIL má jeho výrobek, pak je nutné uvažovat úroveň SIL 0. Ale i v takovém případě lze bezpečnostně relevantní funkci nouzového brzdění navrhnout jako bezpečnou. Výrobce by měl však alespoň doložit údaje o spolehlivosti zařízení (MTTF / FR).

V zásadě se nabízí dvě možnosti řešení:

1) Ventil EMV testovat, a to periodicky nebo alespoň vždy před zahájením jízdy vlaku. Provedení testu bezpečně vyhodnocovat.

2) Mít na HV alespoň dva EMV (redundance 2 ze 2).

Kombinací technik ad 1) a ad 2) by mělo být možné BR funkci nouzového brzdění realizovat se SIL 4.

Podotýkám, že interfejsy k HV nejsou moje parketa. Berte to, prosím, jen jako příklad toho, jak lze i s prvkem SIL 0 zajistit bezpečnostně relevantní funkci se SIL 4.

S-77: Nebude to NÁHODOU tím, že zabezpečováci počítají ten nejhorší možný případ + nějakou bezpečnostní rezervu?
Ne.
Je to tím, že je vztah mezi dvojicemi SBC a SBIC, resp. EBC a EBIC, chápán staticky, což je špatně.

protože ten pohon prostě SIL4 NENÍ, NENÍ A JEŠTĚ JENOU NENÍ, i kdyby se všichni na hlavu stavěli a vodstrkovali se ušima.
Jenže je to od něj požadováno :-( Ať žije redundance.

Když jsme po DAKU chtěli kdysi nějakej papír, jakýže SIL má ventil nouzové brzdy, tak na nás koukali jak na Marťany
To by koukalo nejenom Dako.

Desiro: Jenže je to od něj požadováno
U asynchronek se toho dá docílit poměrně snadno: vypnutím napájení driverů. Šestice tranzistorů se prostě nedokáže prorážet a zotavovat tak, aby to udělalo točivé pole - koneckonců to uznávají ji zabezpečováci, protože stejně měla poSILněný měniče pro přestavníky i ESA před hafo járy.
Má to ale jeden háček: musíme zapomenout na EDB v nouzové brzdě...

že zabezpečováci počítají ten nejhorší možný případ
Nepočítají, protože v "analogovém" životě žádný takový případ nelze stanovit, s výjimkou triviálního řešení "všetko popíliť, vlaky zastaviť, rušňovodičov postrielať".
U nás SŽDC odmítla uvažovat "normální" a "sníženou" adhezi s celkem rozumným důvodem "podle čeho stanovíme fírovi, kdy to má přepnout?".
A ať už stanovíte "sníženou" adhezi na jakoukoliv hodnotu, nikdy nemůžete zaručit, že nenastane situace horší (dokonce ani s uvažováním pravděpodobnosti výskytu, tak dlouhá pozorování, obávám se, nejsou).
Osobně jsme před 15 lety zažili, jak Matička Příroda ráčila ešusu uznat z jeho 140 brzdicích procent nějakých 30. S kolika b% má tedy počítat zabezpečovač, aby byl opravdu bezpečný?

AL. Nepočítají, protože v "analogovém" životě žádný takový případ nelze stanovit, s výjimkou triviálního řešení "všetko popíliť, vlaky zastaviť, rušňovodičov postrielať".

Kolejové obvody z principu analogové jsou a s nejhorším případem pro volný, šuntovaný a havarijní stav se v nich počítá. A návrh KO mi jako triviální zrovna nepřijde.

Maj recht, nevyjádřil jsem se přesně.
Chtěl jsem říct, že existují případy, kdy ten "nejhorší možný případ" stanovit nelze, leda jako triviální řešení.
(a to "triviální řešení" beru ve smyslu matematickém, nikoliv jako znevážení či dokonce urážku).

Nicméně třeba Moravany ukázaly, že ani KO není možné navrhnout tak, aby i nejhorší možný případ blbě šuntujícího vozidla vedl k bezpečnému chování.
Prostě jakmile je někde nějaká analogová hodnota, tak jen těžko můžete zaručit, že dosáhne či nedosáhne nějaké meze, ledaže tyto meze jsou triviální (matematicky), tj. např. nula a napájecí napětí (já vím, přepětí apod.), zkrat (nulový odpor) a upadlej drát (nekonečný odpor) apod.

AL: Ok, chápu. Stanovit exaktně hranice pro nejhorší stav / nejhorší podmínky zařízení bývá často problém. V mnoha případech se nejhorší stav stanoví na základě experimentálních nebo provozních údajů (např. aby min. 99 % všech možných případů vyhovělo). U KO si pomáháme ještě bezpečnostní rezervou (el. odpor dvojkolí max. 0,05 Ohmu, ale šuntová citlivost min. 0,1 Ohmu).

Jenom bych měl poznámku k těm Moravanům. Tam šlo o ukázkový případ nedodržení vnějších podmínek pro činnost KO. Každé zařízení (jakékoli, nejen KO) může správně fungovat jenom za určitých vnějších podmínek.

Dobrý den, nevíte, kde lze na Moravě nalézt starší světelné zabezpečovací zařízení (s kšiltem), jako bylo např. u Ratíškovic na přejezdu vlečky dolu Tomáš?

Sig: Každé zařízení může správně fungovat jenom za určitých vnějších podmínek.
Ano, souhlasím. Ale mělo by se i uvažovat, co když ty podmínky splněné nejsou (ve smyslu "vím to předem - musí se učinit nějaká opatření" / "zjistím to až když jsem "v tom" ...")

V případě těch brzdných křivek - když vidím dopředu, že padaj trakaře (nebo cisterny ) ložený glycerínem, tak už předem snižuju rychlost.
Když se ten mastnej flek ale objeví najednou kilometr před návěstidlem, tak snad leda tlačítko na displeji se zobrazením nějaké motlitby... to se už technicky nic moc dělat nedá a hlavně neni na nic čas.
(Přátelé, viděl někdo z vás Čas? Nebo slyšel někdo z vás Čas? Nebo se votevřely dvéře a tam stál Čas?, jak říkával J.V. b.p.)

Jenže v případě těch intervenčních křivek vůbec nejde o uvažování nejhoršího možného případu, ale o něco úplně jiného: neschopnost uvažovat vzájemný vztah SBIC/SBC a EBIC/EBC podle toho, jak moc vlak aktuálně brzdí. V okamžiku, kdy vlak brzdí stejným odrychlením, jaké má řekněme SBC, by SBIC měla se SBC prakticky splynout. Jenže to se neděje a proto se s vlakem musí jet tak nesmyslně připosraně...

(nebo cisterny [wink]) ložený glycerínem, tak už předem snižuju rychlost.

Já to sice přímo na vlastní oči neviděl, ale stál jsem dvacátý v pořadí a trvalo to 5:01.

Do Dunajky jsem místo v devět ráno dojel ve dvě odpoledne.

Hajnej: A nepomohly by vám aspoň trochu danger pointy umístěné za návěstidlem?

Signalman: A nepomohly by vám aspoň trochu danger pointy umístěné za návěstidlem?
Jak daleko by ty DP mohly být za návěstidlem umístěny? Obávám se, že v řadě případů pár (jednotek) metrů.

V řadě případů ano.

A nechceme radšej zaviesť preklzové vzdialenosti do stavania vlakových ciest s tým, že buď výpravca postaví cestu s ňou (a nabehne "neposraná" rýchlostná krivka) alebo bez nej (a nabehne tá "po")... Doba držania tej preklzovej vzdialenosti bude potom obmedzená časom.

Hajnej:
Jenom pro zajímavost. Pokusil jste se vznést svoje připomínky k brzdným křivkám na evropské úrovni, prostřednictvím vašich zástupců nebo zástupců dráhy?

Kdysi nějaký pokus učiněn byl, ale skončilo to tím, že není možné bezpečně zjistit, že vlak už brzdí. Hlavně že se měří tlak v potrubí...

... а skutečné zrychlení.

https://www.youtube.com/watch?v=G_bWV-zMn44
v čase 3.44 až 4.10 ukázka izolovaného styku

Jopka pro Beograd

Howky: To mají na každé koleji 2 návěstidla za sebou? Tomu říkám redundance

P.S. Co tam dělá ta Kolínská jopka v pozadí?

(Příspěvek byl editován uživatelem djst.)

djst: To jedno je trpaslík na posun a stojí u paty "velkého" návěstidla.
http://www.energovg.rs/images/2013/08/ep_stanica_1.jpg

Fotka bude z veletrhu, loni tam měli ŽST Kazlu-Ruda (Litva).

djst: Visí na stěně stánku.

Tak tak je to foceno na czech raildays 2015

Zdravím. Nemá někdo prosím fotku RZZ panelu AŽD 71 z Žst.Chrást u Plzně. Díky.

Zdravím,
při čistce v audioarchivu nahrávek pro kdejaké loko-simulátory jsem narazil na něco, co by si zájemci mohli "natáhnout" do svých mobilních strojů ...

www.simtrains.eu/trate/davca/davca/zvuky_vz.zip

Ovšem pozor, při takovém vyzvánění například na klebetárně by mohli páni kolegové trošku znervóznět.

David

Dobrý den neví někdo, kde by se dala sehnat ústředna k tomuto telefonu, který je dodnes jěště v některých železničních stanicích v provozu .Má to být taková menší krabička do které vede 40ti žilový kabel s toho telefonu a pomocí té krabičky se do toho telefonu dají napojit další a dále také se dá napojit na veřejnou telefonní síť . díky.

Neměl by prosím někdo platné ZTP JOP?

Zdravím, nemá někdo fotografie ovládacího panelu TESTu ve stanici Ledeč nad Sázavou a ovládacího panelu na vlečce Sázavan ve Zruči nad Sázavou. Děkuji...

Luboš_3.21: V dopravních kancelářích se používal jiný typ telefonu než je na foto. Konstrukčně stejný ale horní řada tlačítek měla 10 pozic bez tří kontrolek a spodní řada myslím že méně. Bohužel foto originálu nemám. Tento telefonní zapojovač pamatuji například ve stanici Uhlířské Janovice. Ze zapojovače nevedl kabel do svorkovnice (malé krabičky), ale přímo do ústředny, která byla umístěna na zdi. Nevím co to bylo za typ ale rozměry cca 30x50cm hlouba tak 20cm. Telefon měl jedno tlačítko označené jako AUT a tím se dalo volat po drážním tzv. selektoru.

Ouvalák - myslíte tento typ viz obrázek:

Myslí tuhle, kde je jen zaslepená klávesnice, poněvadž se tady AUT linka nepoužívala. Výřez z fotografie pracoviště výpravčího v Bystřici u Benešova:

MTZ byly svého času hromadně nasazeny do dopravních kanceláří a na hradla a nikdo nedomyslel následky. Do tohoto provozu se naprosto, ale naprosto nehodily. Někde mám i nejednu fotku releové sady, ale zaboha jí nemůžu najít. Stejně tak mám celé paré s výkresy. Někde.

djst: ZTP JOP ti nikdo nedá. Nejsou veřejné. Musíš se dát na dráhu

Luboš_3.21: Byly to přesně ty jak má na foto Plešoun. Zabarvené sklíčka tlačítek byly podle potřeby různě kombinované, ale ta jedna řada měla určitě 10 pozic. Tam byly traťové telefony, hláskové telefony a pak na dalších pozicích např. stavědla. Ty foto těch dalších bych typoval jako tenkrát vyráběné ústředny do podniků, ředitelé, sekretariáty apod. Někde jsou ty s osmi tlačítkovou řadou a kontrolkami nad tlačítky vidět ve starých filmech.

(Příspěvek byl editován uživatelem Ouvalák.)

Plešoun - tak s tímto druhem jsem se prozatím nesetkal. Zajímavý kousek.A kde tento kousek skončil? smím-li se ptát. Jinak díky za upřesnění.

Tento kousek, stejně jako desítky jiných, skončil s největší pravděpodobností v nebezpečném odpadu. Na nic jiného se to nehodí.
Toto udržet v chodu bylo za trest.

Ouvalák a Plešoun - já se setkal s tímto druhem novějších ústředen, které dodnes v hojné míře ještě používají.

Luboš_3.21: jj tento typ pamatuji v Praze Běchovicích. Ještě byl jeden velice podobný typ ale s kulatými většími prosvětlovacími tlačítky 5fp...Ten byl tenkrát v původní dopravě v Úvalech do roku 1994 před modernizací, kdy dosloužila stará réleovka a nahradilo jí dnes již neexistující SZZ-ETB a nový typ telefonních zapojovačů s okénky a led diodami u okének. Místo tlačítek je číselnice a volí se číslo okénka které naznačuje účastníka. _Myslím že tyto nové zapojovače jsou v Úvalech dodnes. Jestli přežijí současnou modernizaci nevím..

Ouvalák, Plešoun - ještě jsem se setkal i s těmito staršími ústřednami. Ty byli také na Chebské trati ve stanici Stříbro a Kozolupy cca do roku 1995 pak je nahradily ty DZ 61 na předchozím obrázku. Výpravčí co tam sloužili tak mi říkali, že to jsou ústředny z přelomu 50tých a 60tých let 20.století.

Tento typ DZ nám namontovali v rámci elektrifikácie v r. 1968, v r. 1998 nám ho vymenilií za modernejší, ten už nemal induktor, aj rozhlas pre cestujúcich sme mali zlvášť, v inej skrinke.
Ale starú drevenú Aidu sme mali ako náhradnú, v kúte na zvláštnom stojane náhradných prístrojov.

Teraz máme podobný, ktorý je pod príspevkom 375. Ale my ho máme čistejší a zachovalejší. A rozhlasové rady má 2.

Plešoun - podařilo se mi k tomu MTZ 10 na jít ještě toto

atoris: ta samá dosloužila v Dobřichovicích cca. 2012. Měla i mikrofon pro staniční rozhlas.

Jezisek: Ta samá je doposud v žst. Zadní Třebaň

Neměl by někdo foto nebo nemohl by mi někdo vyfotit ovládací panel zab. zař. TEST v Ledči nad Sázavou? Pokud možno v dobrém rozlišení aby bylo možno přečíst popisky na panelu. Předem moc děkuji. Karel Z. firesky@seznam.cz

Ondra810: Tak Zadní Třebaň, no. Koridorová stanice, kde se zastavil čas - ještě se tam vypravuje výpravkou
Na koridoru je pak výprava výpravkou už jen na trase Praha-ČB v Heřmaničkách, Ješeticích, Střezmíři a Veselí nad Lužnicí a myslím že za nějakých podmínek i na odb. Brno-Židenice

djst: Nebo na 3. koridoru samotný plzeňský hlavák... Aspoň jsou ti peroňáci ještě trochu výpravčí, než např. v Praze kde jsou to jen poslové s rozkazy

Ondra810: á, ten mi vypadl. Přemýšlel jsem o Brně hl. n. a Plzni hl. n. a když jsem si uvědomil, že v Brně to zrušili, tak jsem zapoměl i na Plzeň. Ale tím bychom to měli asi všechno , ne? (pokud nepočítám Děčín hl. n. obvod západní n. a Praha-Smíchov obvod spol. n., které sice na koridoru leží, ale koridor vede jiným obvodem).

Ad djst: Co to je ZTP JOP ?

Výpravčíxy: Jsou to Základní technické požadavky na JOP.

a myslím že za nějakých podmínek

Za „nějakých” podmínek přeci výpravčí může v jakékoli stanici (pokud tam je).

Tak v Trebani se musi vypravovat vlaky vypravkou, protoze je tam sloucene odjezdove navestidlo smer Lochovice

djst: Těch stanic (naštěstí) ještě je.. Nevím jak teď ale před rekonstrukcí např. Nýrsko byla stanice bez odjezdových návěstidel. Tak tam samozřejmě, na rameni 711 ještě např. v Janovicích kde jsou skupiňáky. Určitě Zadní Třebaň není jednou z posledních

A Třebaň tedy spadá pod čl. 2993.c) D1.

Ale to jsme odbočili, tahle konverzace by se hodila spíše do Předpisů

Zdravím, mám takový dotaz na zdejší vědmy.
Co se stane s autoblokem, když zvednu břevno od závory? Zůstane volno nebo se přepne autoblok na stůj z obou stran?
Například přejezd v Tatcich.
Není to můj obor, tak proto se ptám. Děkuji za vysvětlení

S autoblokem se nestane nic, ale v sousedních stanicich "spadnou" odjezdová navestidla na stůj !!! A PZZ se indikuje "v poruše".

Dnes už ani přejezd nepadá do poruchy po nadzvednutí, důležité je nedosažení dolní polohy. Taky záleží, jestli je dotyčný přejezd kontrolovaný v oddíle, což standardně nebývá, ale najdou se tyto případy.

Dík.
Nám bylo divný, že EC co jelo proti nezastavilo a ani nereagoval na naše navesteni, zastav všemi prostředky. Naštěstí To auto prorazilo závoru.

Nemá někdo prosím obrázky staničního zabezpečovacího zařízení v Žst. Hrušovany nad Jevišovku.? Díky.

Ondra810: Mluvil jsem o koridorech. Jinak je toho samozřejmě spousta.